Grano Salis - Je špatné být charismatikem ? ... aneb whatś wrong?

Někdy je dobré věnovat se "učení". I když je pravda, že někdy učení nesedí s praxí. Nejen v poslední době se tady rojí všelijaké definice pojmu charismatik a tvoří nepříjemný guláš. Možná byly asi i pokusy, nejspíše nepříliš úspěšné o ujasnění, ale když už se to tady různě všelijak omýlá, vyjasněme toto nějak konkrétně a prakticky.

Mluvme o učení. Lidé jsou zvyklí dělit se na evangelíky, prostestanty, katolíky atd. , kdy charakteristikou tohoto oddělení je nějaké učení , nějaké vyučování a poté také následující praxe.

Jaké je učení charismatické ? (jsem-li nucen používat tento termín ) Odlišme prosím učení charismatické od toho, co vyčítáme jednotlivým lidem. Můžeme mít dojem, že vlastní učení k tomu vede, ale proteď odlišme prostě vyučování od toho, kdy se někdo choval tak a jindy onen jinak.

Jako bilický důkaz tohoto použiji Pavlovi epištoly. Byly psány různým sborům s různými problémy, ale přitom Pavlovo učení bylo stejné. Jeho ovečky se tu a tam chovaly porůznu, ale nešlo říct, že učení apoštola Pavla tomu bylo na vině. Bylo kdyžtak potřeba říct, tento člověk zhřešil takto a takto, v tomto sboru se stalo toto a toto. Popřípadě tato skupina sborů je náchylná k tomuto (považovali-li jsme se za schopné to vidět a mluvit o tom).

Oddělme pojem charismatik od nějakého přisuzovaného chování, poté můžeme kdyžtak říct, tento charismatik či hnutí je autoritářské, tito letí v prorokování, tito to přehánějí s učednictvím, tito závádějí nové názvy do církve a "nám" se to nelíbí atd. Nicméně bude to adresné a konkrétní, tak , jako Boží slovo a Boží kritika někdy bývá. Když už někdo chce tato slova používat a různé trendy a skutky posuzovat.

Použiji sám sebe a ¨"své" učení, protože jsem označován za charismatika (výslovně třeba Berkinem, jakobin, ale i dalšími).

I. Několik specifických poznání ( které se dají takto zformulovat ):

1) Věřím, že Písmo je Božím slovem.

2) Věřím, že nejvyšší přikázání je milovat Boha a bratra (respektive bližního,mít rád lidi)

3) Věřím, že pravá zbožnost jest pamatovat na vdovy a sirotky v jejich souženích

4) Věřím veškerým základní věcem evangelia, smrt Ježíše za naše hříchy , vzkříšení, soud věčný, pokání atd. .... (tuto část vynechávám, protože charakterizuji učení z hlediska debaty o pojmu "charismatik").

5) Věřím, že každý znovuzrozený bratr je "členem" církve Kristovi a je Duchem přiřazován i ke konkrétním společenstvím lidí ,místním sborům různých denominací.

6) Věřím v tzv. křest Duchem (respektive přimutí Ducha Svatého, sestoupení na člověka) a také věřím dle Korintským na tzv. charismata , projevy Ducha Svatého jako uzdravování, prorokování, a další.

7) Věřím, že církev je povolána zvěstovat evangelium o Ježíši Kristu něvěřícím lidem skutkem i slovem.

II. Vztah k "charismatům":

1) Věřím, že Bůch chce uzdravovat lidi, dávat lidem modlitební jazyky a další . Věřím, že to nemáme v našem životě míjet ani zveličovat a přeceňovat. Je důležitější mít se rádi, než prorokovat nebo uzdravovat, ale to, že je to důležitější nevylučuje to, že i ty dané věci jsou důležité.

2) Veškeré dary Ducha (braná často jako tzv. charismata .Odtud původně slovo charismatik - dopuručuji se toho celkem držet tohoto původního významu, když už) jsou milost, nejsou majetkem člověka,nejsou tu k jeho vyzvednutí v těle, i když mohou sloužit k jeho potvrzení Bohem. Jejich cílem je primárně -služba. Jakmile z této role vypadávají, ztrácí se ze správného zacílení. Dary jsou tu obecně a v souhrnu pro službu, jsme služebníci.

III. Víra,vyznávání, uzdravování, mluvení jazyky a podobné specialitky (některé z nich) spojované s charismatiky (někdy s hnutím víry či letničními, ale jelikož Grano řadí do charismatických církvi CKS,SŽ, AC, JB, mluvím v tomto ohledu ):

1) Věřím, že víra rozhoduje o mnoha věcech v životě a skrze ni přijímáme už i to největší o co jde, spasení.

- Nevěřím, že víra má být vztažena mimo rámec Božího slova a věřím,že platí jen v souvislosti s tím, když Bůh mluví . Mám víru ve víru, ale jen potud, pokud je spojena a podřízena Bohu. Víra není magický získavač čehokoliv nezávisle na Bohu.Tedy ta biblická víra.

2) Věřím na mluvení ve víře, ale jen potud, pokud se nevymykne z toho, že je prostě normální vírou. Nevěřím na automatické čehokoliv vyznávání proto, abychom to obdrželi, nedotkne-li se nás v něčem Bůh s tím, že počítá s odpovídajícími slovy víry, nikoli nevěry a pochybností.

3) Mluvení jazyky, respektive třeba modlitba v jazycích je normální součást některých životů, věřím, že to má svůj biblický účel a rámec a neskončilo to.

4) Prosperita . Věřím, že Bůh je zaopatřovatel a může se v tom oslavit. Stejně tak ale křesťan může přijít o veškerý majetek, nebo být prostě "chudý", jako třeba apoštol Pavel řekl o sobě. Ne z každé vdovy a sirotka se stane bohatý podnikatel , řeknu takovým bormotem, nebo jak se takovým rčením říká. ( nadbytek je dáván ke službě, nikoli k tělesnému shromažďování)

5) Uctívání a chválení - nevidím problém s klaněním, zpíváním, leháním, tančením, či jen prostým stáním či čím při chvále, vše vidím v Písmu.

6) Jednota - věřím, že jsme povoláni v jedno společné tělo. Nevěřím v jednotu mimo Písmo, ale věřím v rozlišení důležitých a méně důležitých věcí v učení pro vytváření dobrých vztahů, ujednocování se ve víře a dokonce v případné spojování církví. (nezaměňujte s povoláním pod vedení Římské církve vycházejícím z Říma)

7)Autorita v církvi- věřím, že Bůh povolává i dnes učitele, pastýře, proroky, evangelisty, věřím, že církve jsou vedeny staršími, pastýři, dohlížiteli a skupiny sborů mohou být vedeny apoštoly. Věřím také, že někteří proroci, někteří učitelé, svým způsobem i jisté prvky služby apoštola jsou dány nikoli jen určitému denominačně vymezenému celku, ale prostě biblicky tomu, komu je chce Bůh dát a to Božímu lidu. Přesto věřím, že služebnosti, služebníci mají své hranice, které jsou Bohem dávány.

Žádný člověk nemá být podřízen slepě komukoliv a nemůže být po něm vyžadována "poslušnost" proti jeho vůli, každý je svobodné a za sebe odpovídající stvoření (věřím ve svobodu jednotlivce) . Věřím také, že v církvi jsou místa služebností, které v sobě obsahují jistou odpovědnost a právo na řízení a vedení, kterému se ostatní podřizují ve své svobodě a dobrovolně (věřím v rád a pořádek celku, nikoli chaos).

Všechny body mají v Písmu dle mne jasnou oporu a vyplývají z něj. (má-li někdo problém, můžu mu myslím daná Písma ukázat)

Co je špatně? Popřípadě , co je vynecháno? Jsem charismatikem? Jsem-li kvůli tomuto charismatikem, je špatné být charismatikem?

Budu rád, když mi to kritikové i ti , kteří to takto rozdělují , vysvětlí.

Takže posílám upřímné vyznání víry (specifické nikoli souhrnné) a ptám se. What´s wrong?

(Vynechal jsem třeba uzdravování či vysvobozování atd. , ale nemyslím, že by u toho mělo být něco jiného řečeno, než jak jsem třeba řekl u bodu s mluvením jazyky. Dokážu si představit různé úlety u těchto věcí, ale sám se momentálně necházím dle mne v jednom z těch úletů, že totiž tyto věci v mém živitě zaujímají nepatrné místo nejen co do činění, ale i do vidění.Nemyslím, že by to zrovna bylo to nejlepší Boží.Jinak biblickou obhajobu souhrnně mluvení jazyky, uzdravování , prorokování i osvobozování jsem napsal a poslal na Grano již dříve)

	Hledej
	Je a svátek má Oto. Vytvoření registrace