 |
Právě je 548 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116645779
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Co je to za Boha, když se ho musíme bát?
Vloženo Úterý, 25. duben 2006 @ 21:35:22 CEST Vložil: Bolek |
poslal Nepřihlášený Co je to za Boha, když se ho musíme bát?
(Předem Vás upozorňuji, že je mi jedno, co si o mé odpovědi budete myslet. Je mi jedno, zda se mi budete posmívat jako hlupákovi, či mi spílat. Jsem na podobné reakce zvyklý. Píši to, co si myslím a čemu věřím.)
Je to ten Bůh, který vyprojektoval-stvořil celý vesmír, Zemi a život na ní. Pokud byste studovala např. astronomii, chemii či biologii a viděla aspoň trochu tu nekonečnou nezjednodušitelnou složitost makrokosmu a mikrokosmu kolem nás i v nás, tak byste žasla a bála se. Projektant Bůh dal zákony neživé i živé hmotě - tam se přesně dodržují. Člověka Bůh vyprojektoval také, ale dal mu ještě mnohem víc - svobodnou vůli k plnění (tj. k lásce k Bohu), či neplnění (tj. k nenávisti k Bohu) duchovních morálních zákonů dokud žije na Zemi. Skze veskrze špatné rozhodnutí mohou současní lidé nedodržovat Boží morální zákony maximálně 80 až 120 let. Po tu dobu mohou zčásti nerespektovat svého Stvořitele Boha. Dříve či později je však potká smrt fyzického těla. Pak už Boží zákony budou muset dodržovat celou věčnost - nekonečně dlouho i proti své vůli. To jim bude způsobovat nekončící bolest, neboť kdo měl tu drzost nerespektovat na Zemi Boží zákony, ten si emocionálně zamiloval zlo a po smrti v nekonečné přítomnosti Boží slávy dobrého Boha bude nesmírně trpět po celou věčnost. Za například osmdesátileté neplnění morálních zákonů přijde samozřejmě bolest, utrpení. Tradičně se té bolesti říká posmrtný život v ohnivém pekle.
Poznámka: Pravděpodobně jste od řady křesťanů slyšela, že dokud je člověk na Zemi, má možnost se napravit, aby se vyhnul budoucímu (často i současnému) utrpení. Ano tato možnost existuje. Ovšem pouze u těch lidí, kteří NEmilují zlo celým srdcem - kteří milují zlo jen zčásti a kteří NEjsou totálně líní. K nápravě je totiž nutno zhnusit si svou nemorálnost - což ti, kteří milují zlo celým srdcem neudělají. Dále je k nápravě nutný sebezápor čili umírněnost např. ve věci jídla, pití, sexu - tradičně nazývaný askese.
K Vaší druhé otázce: Homosexuál není vždy a hned automaticky pedofil, avšak podle zahraničních výzkumů je pedofilů mezi homosexuály daleko víc než mezi normálními lidmi.
Odpovídal Vám Mgr. Libor Halík PhD., ženatý duchovní Pravoslavné církve, otec šesti dětí.
|
Re: Co je to za Boha, když se ho musíme bát? (Skóre: 1)
Vložil: Presbyter v Úterý, 25. duben 2006 @ 22:48:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Pravoslavnou spiritualitu a teologii studuju často a rád, ale nemohu si pomoct, mám pocit, že ve Vašich příspěvcích, bratře Mgr. PhD., jste hlubokou duc*****stí křesťanského Východu nezasažen (až na zmínku o askésis). Představa Boha-projektanta mi přijde trochu legrační (vidím důstojného Boha-Otce s dlouhým vousem, jak stojí u rýsovacího prkna a načrtává si anatomickou studii lidského těla jako kdysi Leonardo da Vinci), napadá mě souvislost s Bohem-instalatérem, o kterém rád kázal vnitřně nevyzrálý kněz v milé knížce Davida Torkingtona "Poustevník" (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1999).
O něco méně legrační se mi ale jeví, že na otázku oné (nám neznámé) ženy jste vlastně neodpověděl. Boha, jak vy ho popisujete, bych se opravdu musel bát. Kdo z nás si může být jist, že dodržuje všechna Boží přikázání, Boží zákony, že ve chvílích slabosti jako hříšníci nezachováme zle? Boží zákon nás všechny usvědčuje z hříchu. Kde píšete něco o spáse v Ježíši Kristu? Který na sebe Vtělením vzal naše lidství? Který podstoupil oběť kříže? Který vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění? Takového Boha mohu milovat, vždyť on sám prokázal tu největší lásku, když dal život za své přátele, za nás za všechny hříšné a slabé lidi. Bůh je láska, píše apoštol Jan.
Nevím, nakolik je vám jako pravoslavnému duchovnímu známo (mělo by být) dílo ruského teologa Sergeje Bulgakova a francouzského pravoslavného myslitele Oliviera Clémenta. Ti si kladou otázku, jak je možné, aby za časově omezený hřích (vašich 80 až 120 let) přišel časově neomezený - vlastně věčný - trest? Možná, že vás uspokojuje vědomí, že budete z nebeského Jeruzaléma shlížet na věčné utrpení jiných lidských bytostí v pekle. Ale jak může v přítomnosti Boha, který je dobrý a je láska a přeje si, aby byl každý spasen, někdo věčně a nekonečně trpět? Nebylo by to vítězství hříchu, kdyby vedle Kristova království (jemuž nebude konce - podle Nicejského creda) věčně existovalo i království satanovo? Jak by se pak mohlo naplnit slovo Písma, že Bůh bude všechno ve všem? Čím bude Bůh hříšníkům v pekle? Vážně si myslíte, že hříšníci v pekle budou plnit Boží přikázání, najmě Kristův příkaz "milujte se"? Budou se navzájem milovat ve svých vroucích kotlech a ve svých plamenech?
Ne, já nepopírám peklo, za hřích musí přijít trest - ale smyslem trestu musí být náprava. Peklo je říší smrti. A Písmo praví, že jako poslední nepřítel bude přemožena i smrt. Jak tomu máme rozumět? Já tomu věřím tak, že duchovně mrtví v pekle budou nakonec Boží láskou udoláni a přivedeni k pokání a nápravě - vždyť podle apoštola Pavla každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí se ohne a vyzná, že Ježíš Kristus je Pán! A nikdo nemůže vyznat, že Ježíš je Pán, než v Duchu Svatém! Bude asi trvat miliony, možná miliardy let, než celé peklo ohne svá kolena. Ale věčně to trvat nemůže, protože věčnost patří Bohu. Přeberte si to, jak chcete, pane kolego. A ve volném čase (jako otec početné rodiny ho asi nemáte mnoho) si přečtěte alespoň kapitolku "K otázce apokatastáze padlých duchů v souvislosti s učením sv. Řehoře Nysského" z Bulgakovova monumentálního díla "Nevěsta Beránkova" (Refugium, Velehrad 2004).
Bratrsky Presbyter |
Re: Co je to za Boha, když se ho musíme bát? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 25. duben 2006 @ 23:05:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Učení o všenápravě (apokastasis) bylo v rámci Origenismu odsouzeno na 5. všeobecném koncilu.
Přátelsky,
Pastýř |
]
Re: Co je to za Boha, když se ho musíme bát? (Skóre: 1)
Vložil: Presbyter v Středa, 26. duben 2006 @ 09:56:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Jistě. Protože bylo spojeno se stoickou představou konce světa jako světového požáru (ekpyrosis) a pythagorovskou představou, že poté se svět zrodí znovu (jako Fénix z popela) a běh dějin se bude opakovat - včetně pádu do hříchu a spásy.
Tím, že koncil odsoudil Origenovu vizi apokatastáze, neznačí to, že by teologie nemohla promýšlet jiné, nikoli z řeckého myšlení, nýbrž z Bible vyvozené učení o všenápravě.
Bez všenápravy nemohou platit výroky Písma, že Bůh bude všechno ve všem, že každý jazyk vyzná, že Ježíš Kristus je Pán, že jako poslední nepřítel bude přemožena smrt, že Bůh je láska a že si přeje spásu všech.
Řehoř z Nyssy, z něhož Sergej Bulgakov ve svém učení o všenápravě vychází, narozdíl od Origena nebyl prohlášen kacířem, nýbrž za svatého.
Podobné učení zastává na reformované straně i sám zakladatel protestantské novo-ortodoxie Karl Barth (srov. H. G. Pohlmann, Kompendium evangelické dogmatiky, Jihlava 2002, str. 283-284).
Bratrsky Presbyter |
]
|
|
Re: Co je to za Boha, .- tři pohledy (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Středa, 26. duben 2006 @ 06:26:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | My si stále pleteme živvot podle doby SZ a NZ, Ve SZ byly cítěny vllastnosti : děs a hrúza, síla a vznešenost. Truhly se nesměl nikdo dotknot, přesun Izraele se děl vojensky, nepřátelé byli vyhnáni z Kanaánu. Tvrdý život pod dojmem, že Bůh je mocný měl jen dvě období, která byla jiná: před Egyptem a tři sta let po Jozue.
Novozákonní doba poznala, že je Bůh také láska.
Je tu problém: krátkost žití a cco dělat tak dlouho potom. To je vyřešeno, když předpokládáme, že existuje návrat. Ale myslí se, že se duše nevrací. Pythagoras a jiní věřili na návrat k životu. Potom by i trápení po životě bylo dočasné, mezi životy, podle délky omylů.
|
Re: Co je to za Boha, .- tři pohledy (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Středa, 26. duben 2006 @ 06:31:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Zapomenul jsem poznamenat, že někomu vyhovuje, když se musí bát, má tím silného Boha.
Jung se domnívá, že ´zážitek posvátného´ je spojený s bázní, a opisuje se to od něho. Zažil Jung pocit Boží lásky? |
]
Re: Co je to za Boha, .- tři pohledy (Skóre: 1)
Vložil: daggie v Středa, 26. duben 2006 @ 08:46:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Přátelé, nerad bych vám rozboural tu hezkou diskuzi. Ale zdá se mi, že se křesťanstvo během těch 2000 let (co se církev z pohanů oddělila od církve ze židů) zcela oprostilo od židovského pohledu na Ježíše jako Mesiáše. Místo toho se do původní (Pavlovské) radikálně-evangelikální teologie mesiánských palestinských židů naimplantovalo veškeré smetí z řecké filosofie a gnosticismu. Jenomže...zpočátku tomu tak nebylo. Mrkněte se na tohle:
J 4,21 Ježíš jí odpoví: "Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě.
J 4,22 Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů.
J 4,23 Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili.
J 4,24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě."
J 4,25 Žena mu řekla: "Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko."
J 4,26 Ježíš jí řekl: "Já jsem to - ten, který k tobě mluví."
Čili pokud je Ježíš z Nazareta Mesiáš a vstal-li z mrtvých (a on jím vskutku je a vstal - viz. Marek 14,61-62 a 1. Korintským 15,1- 20), tak následující slova z NZ mění naprosto radikálně jak chápání spásy člověka, tak i chápání každodenního křesťanského života:
J 19,30 Když Ježíš okusil octa, řekl: "Dokonáno jest." A nakloniv hlavu, skonal.
...a také:
J 1,16 Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí.
J 1,17 Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.
Prostě a jasně:
Nedívat se na Ježíše jako goj na nějakého podivného pohanského krista, ale jako liberální žid (ne ortodoxní judaista!) se dívá na dlouho hledaného a nalezeného Mesiáše. Co vy na to? That's all today, folks. God blez U. :-)
|
]
Re: Co je to za Boha, .- tři pohledy (Skóre: 1)
Vložil: Presbyter v Středa, 26. duben 2006 @ 10:07:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Daggie!
Všechny ty výroky Písma, které cituješ, jistě platí, ale nevím, jak se vztahují k problému věčných trestů.
Představa, že křesťanská zvěst byla zanešena řeckou filosofií, není správná, byť se traduje už od dob protestantské liberální teologie (A. Harnack, Dějiny dogmatu).
Církev vždy dovedla rozpoznat, kde zaujetí řeckým myšlením brání zastávat biblickou pravdu. Příkladem je arianismus. Areiovo učení bylo naprosto racionální. Jenže nebylo biblické a proto je církev odsoudila.
Podobně ve středověku, kdy scholastici ovlivnění arabskou filosofií zastávali tezi o věčnosti světa (Siger z Brabantu).
Velcí učitelé křesťanství, jako Augustin, s pojmy řeckého myšlení pracovali, ale dobře věděli, že Duchem inspirované je Písmo, a ne Platón s Aristotelem.
Bratrsky Presbyter |
]
Re: Co je to za Boha, .- tři pohledy (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Středa, 26. duben 2006 @ 12:44:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Jazyková glossa k tomu závěrečnému proslovu God blez U:
-teď se cpou do nás všude s angličtinou, máme naše výslovnostní návyky a zapomínáme, že koncovky se čtou přesně, tedy třeba dát pozor na -bed- , -bet- a nečíst všechno jak -bet- s -t- na konci.
My vyslovíme -sedl holup na dup- a píšeme - sedl holub na dub-.
Tedy: -bless- se čte na konci s -s- a proto ve fonetické transkripci je lepší -God bles U-. .
Je tu smutno na českých luzích , když jdu okolo plakátu s hudbou a čtu tam jméno: Tchaikowski místo obyčejného Čajkovský.
Fšak fšichni vouvšeckým víme.
Míro |
]
Re: Co je to za Boha, .- tři pohledy (Skóre: 1)
Vložil: daggie v Středa, 26. duben 2006 @ 14:13:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Odpovídám vám oběma a zároveň vás po kratší odmlce zdravím, Presbytere a MK!
Odpověď pro MK: Máš pravdu. To "God Blez U" je onlinerský amerikanismus nejhrubšího zrna. Pro příště si ho odpustím. Budu ctít českou a moravskou intelektuální tradici. Takže zde máš alternativu závěrečného pozdravu: "Milost se všemi vámi!" (List Židům 13,25)
Odpověď pro Presbytera:
Víš, já měl za posledních 15 let v církvi vždy problémy se svou radikálně-evangelikální židovskou teologií i praxí. Takže po tobě dobře známých událostech v mém křesťanském životě (mám na mysli to, co jsem nedávno tak vehementně ventiloval) se nediv, že mi už pohansko-křesťanská teologie ani myšlení nic neříká. Během své cesty jsem nakoukl poněkud hlouběji "pod pokličku" (po pořadě) katolicismu, řecké filosofii, zen-budhismu, charismatickému protestantismu a posléze baptistickému křesťanství. Judaismus nepočítám. Takže už se mi nechce nechat ze sebe dělat náboženského pošetilce. Dle mého je jedinou mírou poznání Boha Abrahamova, Izákova a Jákovova evangelium Ježíše Krista ukřižovaného a vzkříšeného tak, jak ho zapsali autoři 4 evangelií a jak toto evangelium vysvětlili a zapsali apoštolé ve svých listech. Všechno ostatní je jen tradice, která nemá pro moderního evangelikálního křesťana relevantní hodnotu.
To také dokazuje slovo, které Pán Ježíš řekl o farizejích a zákonících z Judsku (šlo o ortodoxní vyznavače jeruzalémského chrámového kultu, nikoli o zastánce synagogálního systému např. z Galileje).
Evangelium Matouše 15,1-9: Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli:
"Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!" On jim odpověděl: "A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici? Vždyť Bůh řekl: 'Cti otce i matku' a 'kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.' Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: 'To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar', ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží. Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl: 'Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.'"
Totéž je možné ve světle dnešního poznání říci o církvi z pohanů jako celku. O ortodoxním judaismu jakbysmet. Tolik k mému chápání novozákonní teologie.
Shalom Adonai!
|
]
Re: Co je to za Boha, .- tři pohledy (Skóre: 1)
Vložil: Presbyter v Středa, 26. duben 2006 @ 21:59:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Baruch ata Adanoi! - Požehnaný je Hospodin! |
]
Re: Co je to za Boha, .- tři pohledy (Skóre: 1)
Vložil: Presbyter v Středa, 26. duben 2006 @ 21:59:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | adonai, samozřejmě... |
]
Re: Co je to za Boha - židovský pohled (Skóre: 1)
Vložil: daggie v Čtvrtek, 27. duben 2006 @ 09:22:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Umírá starý a vážený rabín. Kolem postele stojí celá rodina a všichni čekají na jeho poslední slova, na nějakou nejvyšší moudrost, ke které za svůj život dospěl.
Rabín však mlčí.
"Nemůžeš přece jen tak odejít!" naléhá žena
" Řekni nám něco."
Starý muž však mlčí dál.
"Prosím tě, tate...," naklání se k němu dcera. Ale ani ta se nedočká odpovědi.
Teprve po dlouhém čekání rabín naznačí, aby k němu přistoupil nejstarší syn a všichni ostatní odešli.
Když se k němu syn skloní, ústa umírajícího se konečně pohnou.
"Všechno je jinak." zašeptá rabín a umře. |
]
Re: Co je to za Boha - židovský pohled (Skóre: 1)
Vložil: Presbyter v Čtvrtek, 27. duben 2006 @ 15:38:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | To znám. A je to pravda. Bohu díky! |
]
Rozloučení (Skóre: 1)
Vložil: daggie v Čtvrtek, 27. duben 2006 @ 18:15:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Presbytere!
To byl poslední vtip na rozloučenou s Granosalis.
Koncem dubna nám bapťáci vezmou služební počítač (protože jsem u nich skončil) a už nebudu (na nějakou dobu) mít možnost přispívat. Takže měj se, Bůh Izraele ti požehnej a nebojte se publikovat. Je potřeba aktivního křesťanského undergroundu. Pozdravuj KarlaS, mk, xvejvodam a zamyslete se, prosím, nad slovy Pána Ježíše z Evangelia podle Jana (17,20-21):
Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří; aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že jsi mě poslal.
Mějte se s Bohem.
|
]
Re: Rozloučení (Skóre: 1)
Vložil: Presbyter v Pátek, 28. duben 2006 @ 14:11:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Nu, existují i jiné cesty na internet, než "bapťácký" služební počítač, však ty si jistě časem poradíš. Ať i tobě Bůh žehná a dá ti svůj pokoj. Presbyter |
]
|
|
Re: Co je to , postupně skrze mraky vzhůru (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Pátek, 28. duben 2006 @ 13:19:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Je možné, že osobní zkušenost není u všech stejná.
Všimněme si slov sv. Pavla. ´naše bojování je proti mocnostem v povětří´. možná, že to nejsou jen slova. Když se člověk (jeho mysl, chápání) dostává vždy ´výše´, možná, co když se střetne s nějakou mocností, která mu brání ve výhledu ale není konečná (i když Bůh je také ´uvnitř´, a tam mi mému prohlédnutí brání tělo a krev, ta moje). A z neznalosti si myslíme, že to, co potkáme po cestě vzhůru je Boží.
Za tím je více rovin (Pavel byl vytržen do prvního až třetího nebe). A tak se může stát, že někdo potká něco-někoho, domnívá se, že je to konečné, a co když jen mrak zaclání to božské světlo nad tím?
Gnostici mají myšlenku, že nejprve tam nalezneme osobního Boha Izraele a potom výše toho, pro kterého používají jméno Dobrý.
Možná tedy, že nad prvním poznáním je další, my to v slově nerozlišujeme.
Karl Jung se domníval, že první pocit z Boha je hrozný, že se cítí bázeň. To je jako ve Starém Zákoně.
Od Junga to opakují ti, co ho četli. Opravdu poznal Jung toho Dobrého, jak nám ho hlásá Ježíš?
A kromě toho Hospodin nemusí bý hrozný, viz Genesis 18, 13 a dokonce ´Abrahám však ještě stál před Hospodinem´, verš 18, 22.
A protože je nám daný postoj dítěte, můžeme Boha respektovat, cítit poslušnost, úctu i slušnost, ale nemusíme se před ním skrývat jako kdysi Jonáš. |
|
|
|
|
