Svoboda je součástí křesťanství. Je to základ křesťanství. To, že vy si vyrábítě své bohy, kteří vás tyranizují vašimi vlastními představami, to není křesťanství. Zkus si někdy přečíst příběh Ježíše, jeho život a vyučování, bez průmětu tvého otce, tvého boha ve tvé hlavě a tvého náboženství do toho příběhu. Máš k tomu teď dobrý předpoklad, že bys toho mohl být schopen, když se tvého boha ve tvé hlavě snažíš zbavit. Svoboda je hned na začátku toho příběhu:

  "Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů." 

  To je přesný opak model, které si lidé vyrábí mozkovou činností ve svých hlavách, "bohů", kteří jsou "strašáci proti vám" a způsobují lidem ještě víc nesvobody, než jejich vlastní hřích.

  Díky Ježíši přišla svoboda. 

  Svoboda je vnitřní záležitost: pro tu vnitřní svobodu se mohl Štěpán, kterého kamenovali náboženští fanatici, modlit za svoje nepřátele místo aby je proklínal. Pro tu svobodu se ostatní křesťané okolo nemstili, ale dál zvěstovali evangelium. Pro tu svobodu jel Pavel v poutech až do Říma, aniž by se vzpíral a nesl evangelium všude, kam přišel. Pro tu svobodu mohl přijít Konstantin a Metoděj k nám (teda k vám) na Moravu a přinést písmo a vzdělání. Pro tu svobodu se nemstili, když je náboženští fanatici z Říma týrali, vyháněli, prodávali do otroctví a tahali nahé trním. Pro tu svobodu se mohl Jan Hus modlit za svoje nepřátele. Pro tu svobodu mohlo jet stovky moravských bratří po celém světě nést evangelium a vzdělání od Jižní Afriky až po Eskymáky. Pro tu svobodu se dokonce nechali někteří z nich sami prodat do otroctví, aby mohli zvěstovat otrokům.

  Když se rozšířilo evangelium, rozšíříla se i svoboda. Proto se taky mapa svobody (a dalších hodnot, které jsou přirozenou součástí křesťanství) z velké části kryje s mapou rozšíření křesťanství. Není to náhoda, ale přímá korelace. 

  Stejnou svobodu jsme poznali my: Je to svoboda, která uvolňuje z pout hříchu. Tahle svoboda přínáší také vnější svobodu, ten, kdo jí přijme, stojí i o svobodu pro druhé lidi, stojí o zákony a řád postavený na svobodě. To je přesný opak náboženství. Všimni si, jak jsou tu různí nenávistní náboženští fanatici vyloženě proti svobodě, jak jim vadí tu svoboda vyznání, jindy zas svoboda ekonomiky či podnikání, jindy zase svoboda cestování... Svoboda je pro ně dokonce "zasraná", rádi by zakazovali, regulovali, nařizovali, a to nejlépe druhým. A to jsou tu "nejstatečnější" anonymní odpůrci křesťanství, hodně podobní ve způsobu uvažování vám skoroateistům, co byste taky rádi zakazovali, regulovali, nařizovali druhým komu a co mají věřit a jak mají žít.

  Stejně tak je to se vzděláním, kritickým myšlením. 

  To bylo součástí už židovského národa, už před dvěma tisíci lety to byl národ, který měl téměř 100% gramotnost, a to právě z velké části díky té tlusté knize, ve které se píše o Pánu Ježíši. To, že je většina nositelů Nobelovy ceny za fyziku a další exaktní vědy součástí židovského národa, jehož vzdělanost stojí na té tlusté knížce a jehož život stojí na živém Bohu, taky není náhoda, ale přímá korelace. Pokud by tě něco ke kritickému myšlení a dějinám zajímalo, mohu doporučit knihu Startup nation, kde se způsob kritického myšlení židovského národa podrobně popisuje.

  A že zbytek až na drobné jednotlivce je z křesťanského světa taky není náhoda. Stejně tak je to v totiž křesťanství: Všude, kam křesťané šli, přinášeli s sebou vzdělanost, gramotnost. Mnoho národů má své písmo postavené na té tlusté knížce starých pověstí hebrejských: Než k nim přišla ta knížka, tak Irové, Slované, Arméni a další národy písmo neměli, neměli ani gramotnost, protože nebylo na čem by ji měli. Jejich písmo bylo vymyšlené proto, aby se dalo zapsat Písmo.

  Toník

  To, kolik lidí chodí do kostelů a co mají v puse se svobodou příliš nesouvisí. Neexistuje, pokud vím, žádná korelace mezi chozením do kostela a svobodou, demokracií, kritickým myšlením, a to ani na makro ani na mikro úrovni. Chození či nechození do kostela nemění ani situaci lidí, ani situaci společnosti, je tedy k tématu irelevantní. Ani mě chození do kostela a neznalost bible nijak nepomohlo s kritickým myšlením demokracií, svobodou nebo životní úrovní.

  Pokud jde o náboženství a pobožnost, tak představa že vědecké poznání či vyšší životní úroveň vymýtí náboženství je samozřejmě známý ateistický ideologický plk, jedna z mnoha propagandistických nepravdivých hlášek. Měl jsi snad nízkou životní úroveň, málo průmyslu, málo konzumu nebo málo vědeckého poznání, když jsi propadl pobožnosti? Zabránila tvoje životní úroveň pobožným aby tě "zevangelizovali"? Lidé mají náboženství zakódované v sobě, je to součást hříchu, pádu a bezbožnosti, mění se jen způsob doufání v tu kterou modlu, které si lidé vyrábí mozkovou činností ve své hlavě. To, že je někdo vyznavačem ateistického či vědeckého kultu nijak nemění jeho situaci, věří svému kultu a jejich protagonistům obvykle stejně slepě, jako když někdo uctívá Lenina nebo jako když jsme my uctvívali Královnu nebes. A je stejně tak netolerantní k jiným názorům.

  K úpadku náboženství určitě přispívá vzdělání, všeobecný rozhled, kritické myšlení, schopnost analyzovat situaci, tam bych řekl, že je jediná (negativní) korelace s náboženstvím. Ale existují i náboženství, která jsou extrémně dobře šitá na inteligentní a vzdělané lidi.

  Pro křesťanství samozřejmě není nepřítelem ani vysoká životní úroveň, ani věda, ani svoboda. Zkus se alespoň zamyslet nad nesmysly, které píšeš: Kdyby to tak bylo, tak by asi těžko křesťané usilovali o to, aby měli lidé co nejvyšší životní úroveň, co nejlepší vzdělání, zdravotnictví, co nejlepší ekonomiku, co nejvíce svobody. Kdyby to tak bylo, tak z čeho si vysvětluješ, že nejvyšší životní úroveň je v zemích, ve kterých se nejvíce rozšířilo křesťanství? Je to snad tím, že se křesťanství snaží vysokou životní úrovní zahubit samo sebe?

  Nevím, jestli jako skoro ateisti máte ješte povoleno zamyslet se nad nesmysly, které píšete a kterým věříte a konfrontovat je s realitou s tvrdými čísly, se statistikami, nebo jestli to máte jen jako komunisti, kteří jenom vypouštěli ideologické plky odtržené od reality? 

  Toník