Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Vratislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 16275, komentáře < 7 dní: 557, komentářů celkem: 404603, adminů: 60, uživatelů: 5119  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 183 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

rosmano
Willy
JirkaB
Frantisek100

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
110289016
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Jak to vidí Tomáš Halík - 12. října 2011 na ČRo2
Vloženo Neděle, 16. říjen 2011 @ 13:35:40 CEST Vložil: Olda

Žhavá témata poslal Nepřihlášený

Hostem rozhlasového pořadu na ČRo2 "Jak to vidí" byl 12.10.2011 profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Před nedávnem vzbudil rozruch váš kritický článek vztahující se svatováclavským oslavám ve Staré Boleslavi s titulkem "Klaus k oltáři nepaří". Vy jste mu vytkl, že zneužil náboženskou slavnost. Prezident se včera na pracovním obědě setkal se členy České biskupské konference. Pražský arcibiskup Dominik Duka mu za projev při svatováclavské mši poděkoval. Podle něj hájil přesně ty hodnoty, ke kterým se církev hlásí. Jaké to je, dostat se do sporu s názorem vlastního arcibiskupa?



Tomáš HALÍK, profesor, Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tak na té konferenci, o které jste se zmínil, po tom přátelském obědě s pány biskupy, kde se obě strany ujistily, jak si rozumí, tak pan prezident potom řekl při tiskové konferenci, při tom obědě jméno Tomáš Halík nikdo z nás nevyslovil. Z čehož je patrné, že jim to dalo poměrně dost práce a že přece jenom tohle to jméno v mysli měli a udělali moc dobře. To je první moudrá věc v těhle těch líbánkách hierarchie s panem prezidentem, že mé jméno nevyslovují, ani bych jim to nedoporučoval, protože by jim asi zkysla polévka nebo zaskočilo sousto v hrdle. No, mně to není příjemné být v konfliktu s nikým. Každý, kdo mě zná, tak ví, že já jsem daleko víc člověkem smíření, dialogu, budování mostů, slušně se domluvím prakticky s každým, ale také, kdo mě zná, a to jsou i biskupové vědí, že když vidím nějakou velkou nepravost, nebo velkou hloupost, na kterou nikdo nechce ukázat, nebo, že někdo, koho mám rád, včetně mé vlastní církve, kterou mám rád a kritizuji právě proto, dělá obrovské chyby a mlčí se k tomu, pak tedy cítím ve svědomí mravní povinnost nazvat ty věci pravým jménem, i kdybych měl zůstat úplně sám a stály proti mně všechny mocnosti světské i církevní. Já prostě nejsem schopen mlčet k nepravosti nebo říkat něco jiného, než co si skutečně myslím, ať se to komu líbí nebo nelíbí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale ono to nebylo, pokud tomu dobře rozumím, míněno tak, že by prezident při takové příležitosti vůbec neměl vystupovat. Vy jste měl výhrady k politickému obsahu projevu. Rozumím tomu správně?


Tomáš HALÍK, profesor, Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, já si myslím, že vůbec ty proslovy politiků při bohoslužbě jsou trochu anomálií. Jak z hlediska liturgického, tak z hlediska občanskopolitického. Ale když už, tak dobře, nechť řekne zdravici, ale to nebyla zdravice, to byl politický projev a jednu věc bych tedy korigoval v tom, co jsem řekl, protože mě jeden znalec rakouské historie, já jsem řekl tady evokujeme vlastně to Rakousko-uherskou jednotu trůnu a oltáře a jeden dobrý znalec rakouských poměrů mi řekl: Víte, dovedete si představit, že by František Josef pronášel politické projevy při mši, nebo, že by tehdejší arcibiskup kardinál Schwarzenberg mu něco takového dovolil? Ti tenkrát ještě znali míru tady tu míru neznají. To, co tam zaznělo, to byl prostě volební projev. Pan Bátora a podobní to velice dobře pochopili a hned napsali, ano, to je program, co tam říká Klaus. Samozřejmě s těmi mnohými věcmi by bylo možné souhlasit. Pan prezident říkal, že církev by se měla vyslovovat k veřejným věcem, no tak to tady právě dělám, že plníme tady přání pana prezidenta, i když trošku asi v jiném, jiným způsobem, než on by si to představoval.

Ale já si myslím, potom mně tam samozřejmě vadilo to náhlé přihlašování k těm konzervativním hodnotám. Taky mě překvapilo, že včera řekl, jestli to tak je, protože já jsem to zatím četl jenom v novinách a ono někdy ta realita je trošku jiná, že ten pan arcibiskup řekl, že jaksi pan prezident si rozumí s papežem, protože oba jsou konzervativci, no, tak mezi konzervativismem Benedikta XVI.a tím novým konzervativismem Václava Klause je takový rozdíl, jako mezi aktem a pietním aktem, nebo mezi kazajkou a svěrací kazajkou. Benedikt XVI. to je inteligentní, ušlechtilý konzervativismus a kdyby pan prezident četl některé jeho projevy, a já teďka jsem tím plný, protože píšu předmluvu k právě těm projevům Benedikta XVI., tak on velmi často se zastává ekologické zodpovědnosti, velmi často se vyslovuje proti tomu neoliberalismu, který Václav Klaus celou dobu tady hájil, než tedy teď oblékl to nacionálně konzervativní tričko, protože ti liberálové ho už zase tak vážně neberou, takže kdyby tohle to pan prezident četl a nevěděl, že to napsal Benedikt XVI., tak spustí celou tu tirádu toho, jak je to hrozné. Takže ten jeho konzervativismus je vidět na lidech, které chválí, na panu Bátorovi, který je podle něho ten autentický pravicový myslitel na jeho spolupracovníku panu Hájkovi a tak dále, tak takový konzervativismus tedy děkuji, nechci.

Víte, je mi to samozřejmě bolestné říkat kritiku do vlastních řad, do té vlastní rodiny církve. Já jsem to v podstatě dělal v minulosti jenom dvakrát. Po pádu komunismu jsem napsal takový článek, aby církev pro boha se nevydávala na tu cestu restaurace, aby nechtěla obnovovat, co tady bylo před rokem 48, aby se poučila prostě ze všech těch minulých chyb, aby se nestarala především o své instituční zájmy, ale především oslovovala ty sympatizanty, aby neprohrála prostě ten velký morální kredit, o který jsme se tolik snažili, jde okolo kardinála Tomáška a tak dále. Tenkrát ten hlas nebyl slyšet, já jsem byl vysloven hrozným útokům. Nikdo se nebavil o té věci samotné, ale jaký je ten Halík. No, já jsem si potom řekl, tak nebudu se tady věčně hádat, já se pokusím tady na tom malém prostoru, který mám, ukázat, jak by to snad mělo být v křesťanské akademii, v akademické farnosti, s mými knihami. No a když po 20 letech přijel papež Benedikt, tak řekl v podstatě totéž. Hlavní úkol církve tady je oslovit tu agnostickou veřejnost, věnovat se vzdělání a věnovat se charitě.

Potom druhý případ, kdy jsem zdvihl kritický hlas bylo, když někteří biskupové tlačili na jisté voliče KDU, aby volili Václava Klause za prezidenta, protože se domnívali, že tím rychle ODS podpoří církevní restituce. Já jsem jim napsal soukromý dopis, který potom indiskrécí byl zveřejněn, že si myslím, že tenhle ten politický obchod je nemravný a že si myslím, že navíc nevyjde, že to ODS prostě nevybojuje po těch prezidentských volbách ten církevní majetek, že nebude mít majetek, bude mít ostudu a KDU se rozpadne a zmizí z parlamentu tyto věci. Naprosto nastaly. No a teďka také cítím potřebu říci, že česká veřejnost je alergická na to, když se církev tulí k moci. Ať je to jakákoliv moc. Tady nejde o to, že je to Klaus, kdyby se tulila k Zemanovi, nebo ke komukoliv jinému, tak pozdvihnu ten hlas také.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A pane profesore, překvapuje vás, že zůstáváte v té kritice osamocen? Pokud vím, tak se vás nikdo nebo na vaši stranu se nikdo veřejně nepostavil.


Tomáš HALÍK, profesor, Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, veřejně bylo možná pár článků, já to zase tak úplně nesleduji, ale já dostávám stovky a stovky podpůrných mailů z celé republiky. Takže já v tom nejsem sám a i kdybych byl prostě na té scéně veřejně sám, tak to budu prostě dál říkat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A poznamenalo to nějakým způsobem vaše vztahy s Dominikem Dukou?


Tomáš HALÍK, profesor, Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tak já jsem mu napsal hned, ještě dřív, protože já jsem zvyklý tyhle ty věci řešit, pokud možno soukromě a až to jinak nejde, tak potom se k tomu vyjádřím veřejně. My jsme o těhle těch věcech, o tom vztahu ke Klausovi mluvili dříve mnohokrát. Já jsem říkal, že to považuju za nebezpečné, aby tady prostě zpíval jakýsi druhý hlas v duetu s Václavem Klausem a že si myslím, že by bylo velmi zdravé, aby si uložil jistou dietu ve vztahu k Václavu Klausovi. Respektuji jeho politické nebo osobní sympatie, ale přece jenom církev musí být nezávislá na té politické moci. Takže o tomhle jsme mluvili, na tomhle jsme se neshodli. My jsme 40 let přátelé a vždycky měli vlastně velmi dobré vztahy a on zná samozřejmě moje názory. Tak já se nebojím, že by to naše přátelství jaksi na tomto ztroskotalo, protože koneckonců to jsou věci politické, kde každý má právo na svůj názor, to nejsou nějaké rozdíly ve věcech víry. Já si velmi vážím toho, co udělal v tom prvním roce. Prostě on velice dobře vystupuje v médiích, je to vzdělaný inteligentní člověk, který neříká prostě prázdné fráze, získal si velkou autoritu, ale já se domnívám, že tímhle tím strašně ztrácí a že tím jak moc nezíská.

No, co mě na tom projevu taky velice urazilo, bylo to, že Václav Klaus vyzval církev, aby byla jeho spojencem v boji proti sociálnímu státu. No, já uznávám, že jisté podoby sociálního státu jsou přehnané, že nejsou dnes financovatelné, že někdy na místo sociálního státu nastupuje zaopatřovací stát, a to je špatně. Ale to je úlohou liberálů, právě těch liberálů, ke kterým se hlásil celá léta Václav Klaus, než teďka přesedlal a tak ti mají hlídat, aby se ten sociální stát nezvrhl v ten zaopatřovací stát. Ale úloha církve je jiná. Církev má naopak hlídat, aby se stát nevzdával vůbec své sociální zodpovědnosti, jak to vidíme dnes. Církev musí stát na straně chudých a musí, jestli chce vzít vážně evangelium a chce vzít vážně své vlastní sociální učení, musí být hlasem chudých a hlasem těch, kteří hlas nemají. Takovým hlasem je v mnoha kontinentech, v Latinské Americe na to mnoho biskupů doplatilo životem, že se stalo hlasem chudých a tady těch chudých přibývá a církev, kdyby se přidala k té rétorice té asociální pravice, tak prostě zradí své vlastní poslání.

Já tím nevyzývám církev, aby se stala jakýmsi zase spojencem třeba sociální demokracie a tak dále, právě kdyby církev přestala být hlasem chudých a zastávat se handicapovaných, tak uvolňuje prostor k tomu, aby tuto agendu prosazovala jenom ta extrémní levice a ta to dělá prostě z jiných důvodů, to už Karel Čapek říkal: Komunistům nejde o pomoc, jim jde o moc, kterou vždycky zneužijí. Takže církev tady má být hlasem a to, že by měla s Václavem Klausem být bojovníkem proti sociálnímu státu, to je prostě absurdní a to je třeba, aby bylo řečeno, ať se to komu líbí nebo nelíbí. Takže já si myslím, že mám velkou podporou v církvi i mimo církev té mlčící většiny. A i kdybych jí neměl, budu prostě říkat tohle. Říkal jsem to za bolševika, říkám to teď, prostě starého psa novým kouskům nenaučíš.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Myslím, že můžeme navázat na to, co bylo před chvílí řečeno. Janusz Palikot, bývalý poslanec Občanského hnutí a bývalý vydavatel neúspěšného katolického časopisu získal se svojí nově založenou stranou v polských parlamentních volbách kolem 10 % hlasů. Slíbil, že udělá vše pro omezení silného vlivu katolické církve na veřejný život. Jak se díváte na tak velké sympatie Poláků k Palikotovu hnutí?


Tomáš HALÍK, profesor, Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Vůbec se mu nedivím, protože já jsem mluvil teďka na Fóru 2000 s Adamem Michnikem, který velice důvěrně zná celou tu scénu, no tak říkal, tak tahle ta strana je trošku taková Strana piva a ten Palikot je trochu zvláštní postava. Ale tenhle ten, tuhle tu stranu také hodně řada věřících lidí, kteří nejsou proti křesťanství, nejsou proti víře, ale jsou proti tomu politickému angažmá církve. A tam jim naprosto rozumím. Naštěstí polská církev je v tomhle tom alespoň rozdělená. Chrání se toho, aby prostě všichni biskupové podporovali nějaké politické stanovisko, to je tragický krok a to jsem taky viděl jak velikou chybu v tom stanovisku Biskupské konference k tomu Klausovu projevu, protože třeba ve Francii, když je to politická věc, kde lidé mají různé názory, tak biskupové moudře ukazují, že alespoň někdo z nich je na straně těch, kteří si myslí něco jiného. Takže tohle to je v Polsku, tam je celá řada velmi ušlechtilých, moudrých biskupů, kteří vědí, že tahle ta cesta s nacionalismem, s protievropskými věcmi, s takovým tím triumfalismem, že to je cesta do pekel. A to jsou moudří biskupové a prostě ti samozřejmě byli napadáni ze strany Kaczynského a tak dále.

Pak je tam samozřejmě část církve, která polšilhává po té církevní, po té nějaké politické moci, která byla takovým spojencem toho Kaczynského, který tady hlásal také ty konzervativní rodinné hodnoty, xenofobii, nacionalismus protievropské. Naštěstí Poláci jsou dost moudří, že tomuhle řekli ne, ale a samozřejmě to propaguje to xenofobobní, bigotní rádio Maria, které něco takového jako je tady Bátora a podobně, takže a ty podporovali samozřejmě Kaczynského. No a lidé a řada katolíků říká, tak tohle ne, tohle to diskredituje katolickou církev a mnozí tedy, mnohé to vede potom do té opozice antiklerikální. Kdyby tady se církev vydala cestou líbánek s mocí, jak to teďka naznačuje, no tak samozřejmě také nahraje tomu antiklerikalismu, který je tady beztak jaksi rozsáhlý, že jo, lidé mají představu o církvi, která, protože ta církev nebyla příliš přítomna v tom veřejném prostoru a lidé, co o ní vědí, tak jsou z velké části, prostě části komunistické propagandy a potom prostě bulvární zprávy o zneužívání dětí a tak dále. Naštěstí tyhle ty věci se moc netýkaly naší církve, takže ji zase tak moc vědí nebylo možné vytýkat.

Jí se vytýkaly prostě věci okolo restitucí. Zaplať Bůh v tomhle tom byl Dominik Duka výborný, že ukázal, že vlastně ty restituce, to je dneska zájem státu. Stát si musí uvolnit ruce a uvolnit se z toho závazku, ke kterému se právně zavázal, že bude církev platit z toho jejího majetku. Teďka prostě se toho zbaví, umožní nebo postupně zbaví, že umožní církvi se postavit na vlastní nohy. Ale veřejnost bude sledovat, jestli církev, také, jestli se postaví na té vlastní nohy, bude skutečně sociální. A jestli bude na té straně chudých, a to i prakticky. Takže tady jaksi je zaděláno na ten antiklerikalismus a jakékoliv tulení se k politické moci ten antiklerikalismus povzbudí. To by si páni biskupové měli také uvědomit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Včera skončil 15. ročník Fóra 2000, věnovaný zejména otázkám práva a korupce. Co podle vás tato konference přinesla?


Tomáš HALÍK, profesor, Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Já jsem byl skutečně nadšen a mnoho účastníků říkalo, to bylo vůbec nejlepší snad z těch ročníků Fóra 2000 a myslím si, kdyby Václav Havel tady neudělal nic dobrého pro tuhle tu zemi, než založil tuto tradici, tak udělal velmi mnoho, protože také díky tomu se prostě, víte, často slyšíme, že je to nějaká konference elitářů a tak dále, to je naprostá hloupost. Žádná konference u nás není tak otevřená jako Fórum 2000. Tam prostě byly stovky lidí, především studenti, diskutovalo se tam naprosto volně, další tisíce lidí byly připojeni přes Internet a opravdu se tam dostala veliká škála velmi zajímavých lidí a zajímavých myšlenek. No a tohle to je téma, které dneska je strašně důležité, právní stát, právní kultura, demokracie bez práva může být diktaturou většiny a nebo může být tím, čím se demokracie stala u nás. A to je opravdu hrozné, tady to chybění té právní kultury a zkorumpovanost také těch strážců práva od státních zastupitelství po policii, po soudy, to je něco, co opravdu zvrhlo tu naši demokracii, takže dnes jaksi občan, který měl radost z toho, že se věci veřejné vrací do jeho rukou, dnes bezmocně přihlíží k tomu, že ať bude volit kohokoliv, tak ta politická scéna je vlastně loutkové divadlo, kde za ty špagátky tahá nějaký ČEZ a podobné instituce a ti politici jsou jenom stínovým zrcadlem, stínovým divadlem té zákulisní scény a prostě k té všudypřítomné korupci právě ti strážci práva mlčí.

Já jsem mluvil s celou řadou lidí, kteří přichází, říkají, prosím vás, my víme o strašných korupčních věcích, my se bojíme prostě o tom mluvit. Tady je řada politiků, a já jsem i s nimi osobně mluvil, kteří říkají, my bysme mohl dosvědčit, že to, co řekl pan ministr Schwarzenberg o té roli ČEZu, je prostě pravda, ale my to nemůžeme prostě doložit, protože při tom jednání jsme si to nenahrávali no a i tam, kde si to někdo nahrával, myslím na pana Michálka, že jo, ta kauza Drobil, to je snad nejlépe zdokumentovaná kauza korupce v českých dějinách díky statečnosti pana Michálka a prostě víme všichni, co se stalo, pan Michálek byl odejit a na základě politických intervencí prostě státní zastupitelství, soudy, policie, prostě od toho, dala to k ledu. Takže tohle to se možná nyní změní, to by mohl být takovým signál, ale to je možná jedna věc, která už je opravdu skandální a neudržitelná a takových věcí je tady prostě spousta. A ta demokracie tímhle tím je velice zpochybněna. No a samozřejmě je to důsledek také té ideologie, která říkala prostě, tady především ten trh, především ta ekonomika, ti právníci nás stále zdržují. Ano, ale to je jejich úloha prostě zdržovat tenhle ten neblahý vývoj. Takže já si myslím, že to bylo velice důležité téma.

Samozřejmě jaksi není možné čekat, že po nějaké konferenci se věci změní, stejně tak jako po konferenci onkologů prostě automaticky nezmizí rakovina ze světa. Ale bylo vidět, že mnozí lidé, a tam byli myslitelé, politici, ekonomové, sociologové, theologové, že je tahle ta věc pálí. Taky přece jenom určitou naději, já bych nechtěl mluvit beznadějně, protože je tady mnoho důvodů k pesimismu a vždycky bych chtěl vlít trošičku jiskru naděje, tak ta naděje byla, že tam byla spousta mladých lidí, kterým tohle to není jedno. Víte, já jako promotor sedím teďka u, a zase mě to čeká, v aule Karolina při promocích poslouchám těm projevům absolventů, já jsem tam kdysi měl projev, který mě stál akademickou kariéru za komunismu a takže poslouchám těm projevům a vidím, že ti mladí lidé prostě jsou tímhle tím rozzlobeni a celá řada z nich prostě už v tom nechce pokračovat. Takže já mám dojem, že jsou jisté signály, jisté jiskérky lidí, kteří vidí, že prostě ta současná politická scéna tady dělá věci opravdu nedobré a že je třeba se proti tomu postavit. O to víc mě bolí, kdyby církev prostě přizvukovala tomu status quo a nebyla na straně těch, kteří jsou vážně znepokojeni důsledky prostě té ideologie, kterou tady například tento prezident ztělesňoval.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Václav Havel připomněl, že téma právního řádu je důležité spojovat s řádem mravním, s tématem slušnosti, respektu k lidským právům. On řekl: "Lze vymýšlet sebelepší, sebepřísnější zákony a není to mnoho platné, protože ti, kteří zákony obcházejí, vždy dokáží být o krok napřed a už předem vědí, jak zákon poruší či obejdou." To je další hledisko.


Tomáš HALÍK, profesor, Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Nepochybně. Tohle je prostě to téma, že jo, které tady v mnoha debatách s Václavem Klausem i v televizi jsme probírali, jestli opravdu ten stát stojí na tom, na tom trhu bez přívlastku, nebo jestli ta ekonomie i politika se může rozvíjet pouze v určitém morálním klimatu. A já si myslím, že tohle je strašně důležité, že prostě ten klíč není jenom v těch strikturálních věcech, ale ten klíč je prostě v tom mravním postoji lidí. Taky byl strašně dobré, že tam byl také účastníkem profesor Zimbardo, který dostal cenu Vize a také hovořil na tom setkání Vize manželů Havlových ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
On řekl, že by se měly posilovat morální svaly společnosti, americký /nesrozumitelné/ Zimabrdo. Mě by zajímalo, jak se dají posilovat.


Tomáš HALÍK, profesor, Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
On říkal, prostě ukazovat na ty příklady těch hrdinů dnešní doby. On tam má takový krásný pořad, který ukazuje, že z poměrně slušných lidí za jistých okolností se mohou stát zvířata. Že nesmíme mít takový naivní morální idealismus, v každém z nás je prostě také ta druhá stránka. A on ukazoval, jak třeba v tom Abu Grive, v tom americkém vězení, kde docházelo k těm šíleným věcem, jak ti vojáci ve stresu a prostě v té atmosféře, když jsou prostě přeloženi do určité stresované situace, jsou pod tlakem, takže se z nich najednou stávají zvířata. A on tuhle tu věc jako psycholog studoval, měl ty známé pokusy s těmi studenty, kteří byli nakonec ochotni pouštět jaksi tu elektrický proud do těch lidí, které neviděli, slyšeli jenom ten fingovaný křik a přesto to udělali.

Takže on ukazuje, pozor na to, že si člověk může být opravdu je to zvíře, které si člověk musí strašně na to dávat pozor a na druhé straně, že jsou mezi námi ti prostí hrdinové. A on prostě ukazuje ty případy. Tam říká můj malý hrdina je tady tenhle ten chlapec, já nevím, odkud to bylo, který když hořela škola, tak ten kluk prostě se vrátil a vytáhl tam osmiletý kluk prostě své dva kamarády a řekl, no já jsem byl zodpovědný za to, že tady dávám pozor na ty kamarády. Takže on říká, no, je třeba ukazovat tyhle ty hrdiny všedního dne, kteří prostě nevyjí s vlky, kteří jsou ochotni i když jsou osamělí, se postavit proti zlu, pomáhat druhým lidem, takže to je ta, to je ta cesta. Nejsou nějaké injekce morality, jsou jenom dobré příklady.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zbývá nám poslední minuta. Teď otevírat téma etika, náboženství, právo, což byl panel, který také byl otevřen, tak to už je asi pozdě. Ale je nějaká myšlenka, která vás tam zaujala?


Tomáš HALÍK, profesor, Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, já jsem se snažil ukázat spíš trošku historicky, že křesťanství bylo, tady jsem navázal na projev Benedikta XVI. v tom v německém parlamentu, že křesťanství bylo snad jediným systémem, který nevyvinul pro stát nějaké náboženské právo a vrátil se, má svoje vlastní kanonické právo, ale vrátil se vlastně k té antické tradici rozumu, spravedlnosti, lidské přirozenosti a svědomí. A že tím přispěl k jisté sekularizaci práva. Zatímco islám a židovství jsou do jisté míry především právní systémy, křesťanství vlastně vyvedlo víru z té oblasti toho náboženského práva a uvolnilo cestu pro to moderní pojetí práva, které vrcholí na jedné straně /nesrozumitelné/ práv a na druhé straně v těch dokumentech moderní církve /nesrozumitelné/ koncilu o náboženské svobodě a svobodě svědomí. Takže jsme hovořili prostě o těch morálně náboženských zdrojích a samozřejmě se přihlásili k té známé větě německého filosofa práva, že demokracie stojí na hodnotách, které ona sama nemůže svým mechanismem garantovat. Že toto jsou prostě ty základní, ta základní morální rozhodnutí. Na to demokracie navazuje a musí se k tomu vracet.

Zdroj: http://www.rozhlas.cz


"Jak to vidí Tomáš Halík - 12. října 2011 na ČRo2" | Přihlásit/Vytvořit účet | 4 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Jak to vidí Tomáš Halík - 12. října 2011 na ČRo2 (Skóre: 1)
Vložil: Kojard v Středa, 19. říjen 2011 @ 11:44:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Domnívám se, že otec Halík by si měl uvědomit, co páchá. Není v tom ani poslušnost, ani pokora. Myslím, že škodí církvi, zato sobě prospívá. Je to totéž, jako kdyby voják zpochybňoval jednání velitele. Pan Halík má zřejmě velké ambice, které jen těžko potlačuje.
Kojard



Re: Re: Jak to vidí Tomáš Halík - 12. října 2011 na ČRo2 (Skóre: 1)
Vložil: joker v Středa, 19. říjen 2011 @ 20:59:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Máš na mysli střelbu do vlastních řad? Je otázka, jestli mají lidé zevnitř mlčet o nepravostech, které v církvi třeba mohou vidět. Nebo je tzv. "netahat ven". Sám jsem v této otázce rozpolcen.
Jeho ambice neznám. Chce být papež?


]


Re: Re: Re: Jak to vidí Tomáš Halík - 12. října 2011 na ČRo2 (Skóre: 1)
Vložil: Kojard v Čtvrtek, 20. říjen 2011 @ 14:21:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To co se stalo na oslavách mi vůbec nepřišlo jako zlořád. Bylo to spíš překvapivé. A v našem ateistickém prostředí je vystoupení páně Halíka spíš církvi škodící, protože si většina řekne, že je církev nejednotná a nebo, že leze prezidentovi do.... Kdyby se Halík neozval, už by to nikdo neměl potřebu komentovat a vyšumělo by to. Takhle činí z biskupů nepřející blbce a sám získá mediální pozornost.
Pokud vím pan Halík byl osloven jako kandidát na prezidenta a neodmítl to. Proto jsem mluvil o ambicích. On přece ví, že jako kněz do politiky nesmí.
Kojard


]


Re: Re: Re: Re: Jak to vidí Tomáš Halík - 12. října 2011 na ČRo2 (Skóre: 1)
Vložil: joker v Sobota, 22. říjen 2011 @ 13:56:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky za odpověď. Na tu prezidentskou kampaň jsem zapomněl. Asi bych mu neměl za dobré jeho "ekumenické" aktivity s buddhisty & spol. Bohužel je zejména díky ČT vnímaný jako reprezentant římské církve, což určitě není. Ale protože Klaus není v oblibě a Halík do něj vždycky spolehlivě kopne, je tam pečený vařený.


]


Stránka vygenerována za: 0.20 sekundy