 |
Právě je 569 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
ivanp
oko
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116610769
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech?
Vloženo Neděle, 08. květen 2011 @ 17:23:16 CEST Vložil: Stepan |
poslal ssns Již delší dobu si říkám, ža by mohlo být zajímavé, kdybychom se vzájemně obohatili v otázce biblického kánonu s důrazem na tzv. deuterokanonické knihy a apokryfy. Tento článek je míněn jako jakýsi úvod do případné detailnější debaty. Jaké knihy máš v Bibli, kterou denně používáš?
Terminologie
Většina křesťanů, kteří žijí v našich zeměpisných končinách, rozlišuje spisy z doby Starého zákona na kanonické (protestantský kánon, např. Genesis), deuterokanické (knihy, které jsou v kánonu katolickém a nejsou v protestantském, např. 1. Makabejská) a apokryfy (knihy, které nejsou ani v katolickém kánonu, z nichž některé jsou v kánonech východních církví, např. 3. Makabejská). Východní terminologie je odlišná, ale budu se držet té výše uvedené s tím, že pojmem apokryfy rozumím knihy, které obsahuje východní (pravoslavný) kánon a ne kánon katolický.
Úvod
Znám mnoho lidí, kteří šmahem odmítají představu, že by ve své Bibli měli nějakou tu deuterokanonickou knihu či apokryf, ale znám podstatně méně lidí, kteří ty knihy četli. Chtěl bych vám tedy navrhnout, abychom si na základě výměny názorů na deuterokanonické knihy a apokryfy obecně v rámci tohoto článku postupně probrali jednotlivé knihy (historii, obsah, případné výhrady atp.)
Jaké knihy mám ve své Bibli já?
Mám ve zvyku brát si Bibli vždy a všude s sebou. Používám kompletní vydání Šestidílky (tj. včetně pátého dílu) - odkaz. Ze seznamu knih (ve druhé polovině odkazu) je patrné, že vedle deuterokanonických knih používám i některé apokryfy. Byl jsem velmi rád, když došlo k vydání tzv. Synoptické Bible , která obsahuje paralelně uspořádané dva překlady: celou Bibli kralickou a ČEP (apokryfy nikdy nebyly součástí ČEP a jedná o překlad převzatý z jiné literatury).
Proč právě tento kánon?
Domnívám se, že Duch svatý nám skrze Církev dal poznat minimální rozsah knih, které do Bible patří, tj. kánon přijatý římským patriarchátem (dnešní katolická církev), a současně maximální rozsah, tj. kánon přijatý na Východě. To tedy znamená, že v "katolické" Bibli nechybí nic podstatného a že v "pravoslavné" Bibli není nic, co by do Bible nepatřilo. Tento postoj koresponduje s pojetím, které bylo naprosto samozřejmé v době před velkých schizmatem i po něm. Rozdílnost kánonů nikdy nebyla překážkou mezi katolíky a pravoslavnými. Z právě vyřčeného dovozuji, že volba v rozmezí těchto mantinelů je plně ponechána na svobodném zvážení každého křesťana. Cokoli mimo (menší než katolický kánon nebo větší než kánon pravoslavný) považuji za nešťastný plod lidské tradice.
Budu velmi rád za tvoji odpověď na tyto dvě otázky. Speciálně bratrů a sester katolíků bych se rád zeptal, jestli vidí nějaký problém v používání apokryfů úplně stejným způsobem, jakým jsou zvyklí používat a chápat knihy svého kánonu.
|
Podobná témata
 |
|
Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Neděle, 08. květen 2011 @ 17:37:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ještě doplním, že Etiopové mají mimo jiného v kánonu Henocha (viz list Judův) a Syřané zase mají v kánonu Jubileu.
Já sám za sebe používám Septuagintní kánon (viz Codex Sinaitucus, Codex Alexandrinus). Dneska stejný kánon používá Řecká pravoslavná církev v Řecku, tj. 4 Mak ano, ŽŠal ano, M. Men. ano, 1 Ezd ano.
Henocha ani Jubileu ne. 4 Ezd ne.
Pořídil jsem si anglický překlad LXX (Brentonův překlad; souputník Plymouthských bří - zdravím Gregoria777). Stále mám s viktoriánskou angličtinou problém, ale zvykám si. Dalo by se říct, že při jejím čtení zažívám podobné pocity, jako Aramejec Ježíšovy doby, který si četl tu původní Septuagintu (LXX je psaná v dialektu cca 200 starším, než se tehdy ve středomoří mluvilo, tedy než Nový Zákon).
|
Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Neděle, 08. květen 2011 @ 22:27:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Rozhodně ti doporučuji pořídit si nějaký kvalitnější překlad, protože textový aparát toho, který používáš je zastaralý. Jinak LXX nemá konzistentní řečtinu. |
]
|
|
Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 08. květen 2011 @ 17:40:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ...ktorí sú Izraelci, a im prináleží synovstvo, sláva, zmluvy, im bol daný zákon, služba Božia i zasľúbenia; ich sú otcovia a z nich je Kristus podľa tela, Boh nad všetkým, požehnaný naveky. Amen.Rímskym 9:4
...nový zákon je v pohode, v tom sa zhodneme....problémom je starý zákon...protestanti majú tie isté knihy ako židia, to jest ,,palestínsky kánon,, RKC používa ,,alexandrijský kánon,,
...myslím že o tom čo má byť v starozákonnom kánone majú rozhodnúť židia a nie kresťania, preto Pavel hovorí že ,,im (židom)bol daný zákon....
ivanp |
Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. květen 2011 @ 18:57:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Alexandrijský kánon není náhodou také kánonem židovským?
Spousta odkazů v Novém zákoně na písma starozákonní je prokazatelně směřováno právě na Septuagintu.
|
]
Re: Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: joker v Neděle, 08. květen 2011 @ 19:07:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Alexandrijský překlad vzniknul z židovského kanonizovaného setu a byly k němu přidány některé další texty. Osobně bych doporučil držet se původního židovského kánonu. |
]
Re: Re: Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. květen 2011 @ 19:31:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Septuaginta byla vytvořena tři století před Kristem.
V Kristově době ji používali všichni řecky mluvící židé.
Nynější židovský kánon" - byl sestaven v Jamě r. 90 po Kristu.
Klíčem k sestavení kánonu byly texty SZ, tehdy dostupné v hebrejštině. Který text SZ tehdy zrovna neměli v hebrejštině k dispozici, ten do kánonu nezařadili. Takový "klíč" ke stanovení pravosti kánonu je pochybný, protože mezi Kumránskými svitky byly nalezeny i další hebrejské texty SZ, které do tohoto židovského kánonu vůbec zařazeny nejsou.
Zde nejde o osobní pocity, ale o znalost situace. Židovský sněm v Jamě byl svým způsobem "protoreformací", vyhraněním se, vzpourou, proti lavinovitě se šířícímu křesťanství.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Neděle, 08. květen 2011 @ 22:29:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Kdepak, v Septuagintě jsou i knihy mladší než 300 p.n.l. Ty mlvuíš jen o první verzi, která obsahovala toliko 5 knih Mojžíše.
To, že se křesťané odvolávají na ten koncil (ve skutečnosti tam nic neuzavřeli a debaty v rámci judaismu pokračovaly až do druhého století) mi přijde naprosto absurdní. Jejich hlavním cílem bylo eliminovat novozákonní spisy, které si také činily nárok na inspiraci. Ale to vlastně píšeš sám;-) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 09. květen 2011 @ 07:06:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."v Septuagintě jsou i knihy mladší než 300 p.n.l"...
Slávku, můžeš být prosím konkrétní?
Kdysi jsem se v tomto tématu "přehraboval" a zjistil, že několik stovek odvolávek z NZ je právě na Septuagintu. Ale první verze neobsahovala jen Mojžíšovy knihy. Těch 70 překladatelů přeložilo pro řecky mluvící židy všechny tehdy dostupné a uznávané knihy SZ. Tento široký kánon byl i mezi židy v Jezuzalémě uznáván a svatopisci NZ se odvolávali právě na něj. Dá se to dokázat z maličkostí, z rozdílů mezi Septuagintou a nynějším kánonem hebrejským. Třeba udané počty něčeho se poněkud liší a svatopisci NZ uvádějí počet právě ze Septuaginty. Tito svatopisci NZ měli Starý zákon za základ právě v Septuagintě.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfe (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pondělí, 09. květen 2011 @ 13:54:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Stando, především není pravda, že legenda mluví o 70 překladatelích. Těch překladatelů mělo být 72 - za každý izraelský kmen 6 (6*12) a měli mít překlad hotový za 72 dnů. Pramení z dopisu Aristea Filokratovi, o kterém se detailně zmiňuje Josef Flavius (on ho skoro půlku opsal a dodnes máme k dispozici kolem 20 opisů toho dopisu). Jedná se ale o podvrh z doby cca 170-130 p.n.l. (obsahuje hodně anachronismů). Předpokládá se, že panovník Prolemaios II. chtěl mít v knihovně v Alexandrii řeckou verzi židovského zákona. Poslali žádost do Jeruzaléma, kde velekněz vybral po 6 překladatelích z každého kmenu. Běžní židé, kteří žili v diaspoře a neuměli hebrejsky si ten překlad hned oblíbili a začali ho používat. Tvrdilo se, že šlo o překlad inspirovaný a dokonce se množily hlasy, že je to lepší verze než původní hebrejský text.
Jestli chceš, tady máš anglickou verzi toho dopisu. Je to vlastně taková apologetika judaismu pro Řeky. Zajímavý je třeba tento výrok: They worship the same God - the Lord and Creator of the Universe, as all other men, as we ourselves, O king, though we call him by different names, such as Zeus or Dis. (Uctívají {židé} stejného Boha - Pána a Stvořitele vesmíru, stejně jako všichni lidé i my, ó králi, ačkoli my ho nazýváme jinými jména, jako např. Zeus či Dis {jde o římského boha Dis Patera}). Až v době do prvního století se lidé příliš nezatěžovali nějakým kánonem Písma.
Postupem času se ustálilo několik verzí kánonu LXX. Křesťané opravdu hojně používali řecký text Septuaginty, ale zdaleka ne jen tento. Po pádu chrámu židé dospěli tváří tvář křesťanské herezi k potřebě nějak vymezit Písmo. Nikdo nikdy nepochyboval o pentatauchu, ale i v rámci judaismu před pádem byly velké spory (jistě znáš ten mezi farizeji a saduceji) o tom, co je vlastně normativní Písmo. Křesťanství nebylo až tak moc úspěšné mezi židy, ale oslovilo hodně tzv. bohabojných. Izraelským židům vadil důraz jejich souvěrců na řecký text, ale ještě více jim vadilo, že lidé považovali a vydávali za Písmo i mnoho novozákonních knih, o čemž svědčí třeba 2Pt 3,15-16. Není pravda, že židé svůj kánon uzavřeli na tom koncilu v Jabne. Jako důkaz může posloužit Mišna, kde jsou zaznamenány debaty o kánonu ještě po tom koncilu. K uzavření židovského kánonu došlo v druhé polovině 2. století. Ve snaze eliminovat LXX a křesťanská písma (sic!) byla stanovena 4 podmínky pro to, aby kniha mohla být uznána za součást Písma:
- Kniha musela být sepsána hebrejsky (s pár vyjímkami, kde byl zápis původně aramejsky, např. Daniel 2 až 7 kapitola)
- Kniha musela být sepsána před Ezdrášem (cca 480 p.n.l.). Spory v tomto bodě byly zejména ohledně Daniele a Jonáše.
- Kniha musela být používána v rámci židovské komunity. Knihu Ester tak zachránilo jen to, že byla používána při svátku Purim (jinak by ji židé v kánonu neměli).
- Kniha musela pojednávat o jednom ze dvou velkých témat judaismu, tj. vyvolení národa Bohem a smlouva Izraele s Bohem. Knihu Píseň písní tak zachránilo pouze to, že začala být interpretována alegoricky. S tímto bodem měl problémy třeba i Kazatel.
Křesťanská církev rozpoznala inspiraci u širšího počtu knih než židé. Od prvopočátku byl rozdíl mezi Západem a Východem. Pokud bude na GS zájem o detailnější debatu k tématu, rozepíšu to v článku (včetně např. předmluv Jeronýma z Vulgáty). Až do reformace nebyl žádný problém s kánonem. Katolíci používali kratší, ostatní delší, ale z toho rozdílu neplynuly žádné věroučné rozdíly. Podle mě se tedy katolíci tak trochu okrádají o nemálo překrásných svědectví o Božím působení (už jsem zmínil tu 3. Makabejskou). Pak přišla reformace. Jedním z motivů byly otázky kolem modliteb za mrtvé, očistce a odpustků. Dalším byla otázka skutků. Luther (nejen on, ale reformátoři obecně) byl líný argumentovat a tak kvůli 2. Mak vyškrtl všechny deuterokanonické knihy a pokoušel se zavést v rámci NZ dvě kategorie knih podle jejich inspirace - některé (třeba Juda) označoval ze méně inspirované. KC reagovala věroučným prohlášením v Tridentu. Byl to právě on, kdo přišel s tím nesmyslem, že SZ mají právo definovat židé. Jenže oni tehdy definovali inspirované knihy jako takové a explicitně prohlásili, že inspirace knih skončila v tom 5. století p.n.l.
Já osobně přijímám poznání Církve v oblasti NZ a nevidím důvod, proč bych ho měl zpochybňovat v otázce SZ. Katolický kánon je pro mě minimem, pravoslavný maximem. Jak jsem psal v článku: katolíkům nechybí nic podstatného, pravoslavným nechybí nic. Navíc je pravda, že KC nemá absolutně problém se spisy, které pravoslavní používají. Mezi těmito dvěma extrémy má podle mě člověk možnost volby, ke které tradici se připojí. Mně je bližší východní, ale vlastně se v každodenním životě držím tradice kralické, jejichž Šestidílka je někde na půl cesty mezi katolíky a pravoslavnými. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apok (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Úterý, 10. květen 2011 @ 18:15:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Ačkoli to byl tak dlouhý komentář, zapomněl jsem Ti odpovědět. Mladší jsou třeba 1. a 2. Makabejské (nebyly napsány před událostmi, které popisují, že?) a Sírachovec. |
]
|
|
Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. květen 2011 @ 19:17:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Kánon, přijatý v Hyppo Regiu, mně přijde úplný.
Ale ani jsem nevěděl, že se nějak liší od pravoslavného.
Doposud, co jsem se setkal s apokryfy, tak je dělím do dvou okruhů. Ty, které jsou věroučně správné (např. Didaché, Hermův Pastýř) a ty, které je třeba brát s rezervou (Tomášovo evangelium a pod.) - obsahují třeba prvky lidové zbožnosti, "vylepšují"..
Pravoslavný kánon neznám, nevím, co mají navíc. Ale typnul bych si, že to bude patřit právě do té skupiny "věroučně správné".
Třeba Didaché se nedá věroučně nic vytknout, ale také nepřináší nic nového, co by už v NZ nebylo. Neposkytuje už nové pohledy (z jiného úhlu), jako třeba synoptická evangelia.
Docela rád bych se s rozdíly pravoslavného kánonu seznámil konkrétně. Dal bych si tu práci je přečíst.
|
Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. květen 2011 @ 19:33:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Pro úplnos: ještě je třetí druh apokryfů - lživých (např. Barnabášovo evangelium).
|
]
Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Neděle, 08. květen 2011 @ 21:27:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Musíš se v tom prohrabat, jsou to tři díly a je tam mimo pravoslavných (3 Mak, 4 Mak, 3 Ezd, ŽŠal, Modlitba Menašeho) i spousta apokryfů hodných tohoto jména
http://www.theofil.cz/detail.php?id=VY80-7021-257-8
|
]
Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Neděle, 08. květen 2011 @ 22:25:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Jakýsi úvod je i na wiki - odkaz. Určitě ti doporučuji přečíst si to. Včera jsem zrovna četl 3. Makabejskou (kraličtí ji tedy označili jako první, protože se její děj odehrává před tou, kterou jako 1. Mak tradičně označujeme). Ty jsi opravdu nevěděl, že vedle katolického (západního) kánonu existuje i východní verze? V podstatě to vyplynulo z rozdílných kánonů Septuaginty.
Pokud bude o téma zájem, chtěl bych to vzít knihu po knize, takže budeš mít možnost seznámit se. Knihy, které pravoslavní mají a vy ne není nic, co by bylo věroučně špatného. Ono tam vlastně není věroučně nic, co by nebylo v tzv. kanonických (to podle mě platí i o deuterokanonických). Rozdílný kánon také proto nikdy nebyl předmětem sporu mezi východem a západem. Stejně si ale myslím, že se tak trochu okrádáte. Třeba v té 3. Makabejské je krásný příběh o působení Hospodina.
Didaché ani Pastýř tam nejsou, ale stejně to jsou knihy velmi poučné. Právě takové knihy se na východě označují jako deuterokanonické. Proto jsem upozornil na rozdílnou terminologii. |
]
|
|
Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 08. květen 2011 @ 19:57:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ...nie je čo riešiť...na novozákonný kánon máme všetci rovnaký názor a starozákonný určujú židia nikdy nie kresťania...stačí zabehnúť do najbližšej synagogy a slušne sa opýtať na kanonické knihy starého zákona....myslím že veľmi radi nám vyhovejú...a máme o probléme, pretože starozákonný kánon je výlučne parketa židov....
ivanp |
Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Neděle, 08. květen 2011 @ 22:30:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Tak především sami židé nemají naprosto jednotný kánon. A pak, nepřijde ti divné poslouchat lidi, kteří ještě nějakých 150 let po narození Krista označovali křesťany za horší než pohany? |
]
|
|
Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 08. květen 2011 @ 23:17:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | No, ani ne.
Já se tu netajím, že by mi jako kánon stačil list Římanům (jsa říman jak poleno), evangelium svatého Jana (jsem citlivý) a k tomu Izaijáš (který byl pro mne tím Slovem co se stalo tělem) a první Mojžíš (jsem tak trochu kreacionista).
Ale rád si něco přečtu, tak piš.
|
Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pondělí, 09. květen 2011 @ 14:29:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Díky za odpověď. Mně jde o to zjistit, jestli to tu vůbec zajímá někoho jiného než mě. Bylo by s tím dost práce (spousta překladů) a taky se mi nechce prudit s tématem, které je tu každému volné.
Koukám, že ty jsi ten kánon seškrtal ještě více než Luther:-)) To se pak může vytahovat, že celou Bibli přečteš každý týden.:-) Jinak předpokládám, že jsi po svém odchodu z KC opustil i jejich kánon a převzal jsi protestantský. Je to tak? |
]
Re: Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 09. květen 2011 @ 22:53:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | No, já měl protestantský i v KC ;-) Jinak jsem četl překlad Petrů, což byl jen NZ. Ale měli jsme doma i ekumenku. Teď mám kánon protestantský. Zpočátku jsem četl kraličku bez pátého dílu, pak nějakou dobu překlad NBK, pak bibli 21 a teď jsem napojen na překlad KMS a zpátky na kraličku. Originální jazyky neovládám, ani jakékoliv jiné. Pro NZ používám konkordanci z Nové smlouvy KMS, které je pro mne geniální, jelikož tam vidím překlad do češtiny v různých místech písma.
Z apokryfů jsem četl ten pátý díl Kraličky a některé novozákonní apokryfy (Spisy apoštolských otců, překlad Dan Drápal 1985). Pak jsem prostudoval celkem velké množství aktuální literatury s citacemi tehdejších zdrojů, ale to jsou jen útržky.
Moje znalost jiných věcí než základního kánonu písma je tedy dost malá. Vím, že se tím zabýváš, tak si rád něco přečtu.
|
]
|
|
Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: abolla v Pondělí, 09. květen 2011 @ 00:27:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Mám dotaz: Jak vypadají bible, které používají čeští pravoslavní; co v nich je a v kterém překladu? |
Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pondělí, 09. květen 2011 @ 14:09:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Tady máš přehlednou tabulku. Čeští pravoslavní patří vesměs pod moskevský patriarchát a tak mají ten jejich kánon. |
]
Re: Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: abolla v Pondělí, 09. květen 2011 @ 21:27:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Díky za informaci. Takže, jestli se nepletu, vystačí si s celým rozsahem Kralických nebo s celým rozsahem ČEP (tou původní komentovanou řadou rozšířenou o dodatkový svazek z roku 1985). Ale slušnou jednosvazkovou kompletní českou bibli získali až předloni v tzv. České synoptické bibli. |
]
Re: Re: Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pondělí, 09. květen 2011 @ 22:20:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Tu Synoptickou Bibli používám já. Není to úplně pravoslavný kánon - chybí tam třeba 4. Makabejských. Osobně volbu kralických považuji za opravdu výbornou volbu mezi minimálním katolickým a maximálním pravoslavným. Ale jak jsem už napsal, cokoli v daném rozmezí naprosto respektuju jako projev věrnosti tradice prvotní církve. Jen mě celkem mrzí, že katolíci ty knihy "navíc" obvykle neznají a nečtou. Podle mě se o mnohé připravují. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 10. květen 2011 @ 08:40:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | I když by to byl asi běh na dlouhou trať, budu vdědčen, když nás navedeš. Rád si doplním znalosti pravoslavného "navíc".
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: abolla v Úterý, 10. květen 2011 @ 09:50:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Připojuji se k okovi. Hledal jsem v mně dostupných řk pramenech něco o této literatuře, ale žádnou relevantní zmínku o vztahu katolíků k těmto knihám jsem nenašel. Jedinou výjimkou je (lex orandi) samozřejmě introitus mše za zemřelé "requiem aeternam" - citát z 4. Esdráše 2,34-35. |
]
Oko + abolla (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Úterý, 10. květen 2011 @ 18:17:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | OK, zkusíme to a uvidíme;-) Ale upozorňuji, že velká část pro vás dva nebude nijak moc nová, protože se to hodně týká deuterokanonických knih, které máte normálně v Bibli. |
]
|
|
Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: speeolog v Pondělí, 09. květen 2011 @ 01:37:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Je někde na internetu k přečtení "NANEBEVZETÍ MOJŽÍŠOVO"?
|
]
Re: Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: speeolog v Pondělí, 09. květen 2011 @ 23:30:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Děkuji :)
|
]
|
|
Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Středa, 11. květen 2011 @ 11:42:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj ssns, tvou snahu rád uvitám. Jen bych se chtěl zeptát, kterým knihám se chceš věnovát tu co jsou v patém díle Kralické Bible či i nějákým jiným?
|
Re: Re: Chcete si popovídat o deuterokanických knihách a apokryfech? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Čtvrtek, 12. květen 2011 @ 12:37:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Ahoj, všem, které jsou v kánonech křesťanských církví s vyjímkou těch, které obsahují protestantské Bible. V principu tedy jde o katolické deuterokanonické knihy a současně ty, které mají pravoslavné církve navíc. |
]
|
|
|
|
