Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Blažej.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 10, článků celkem: 16320, komentáře < 7 dní: 560, komentářů celkem: 408428, adminů: 60, uživatelů: 5135  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 51 návštěvník(ů)
a 5 uživatel(ů) online:

Myslivec
brusle7
Willy
gregorios777
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
110975215
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Umělé oplodnění. Ano či ne?
Vloženo Čtvrtek, 23. listopad 2006 @ 10:52:57 CET Vložil: Standa

Zamyšlení Umělé oplodnění Petr Vaďura Otázka: Jak se církev dívá na umělé oplodnění, tzv. asistovanou reprodukci?   Chtěl bych začít citátem z knihy Richarda Wurmbranda Vítězná víra: "Církev má soustavu pravidel, ale ta nejsou určující ve všech případech. Mnohokrát v historii byla pozměněna. Kromě hlavních zásad chování ponechává církev rozhodování v tvém křesťanském životě tvému, slovewm Božím osvícenému svědomí. Duchovní vůdcové, kteří prohlašují, že znají odpověď na každý individuální případ, ve skutečnosti dokazují, že jsou učitelé falešní. Pravý učitel říká o mnoha věcech: Nevím." (Op.cit. strana 96).

Chceme-li pochopit problematiku umělého oplodnění, musíme zabrousit do odborných pojmů. Při umělém oplodnění přicházejí v úvahu tyto úkony: 1. inseminace, tedy oplodnění vaječné buňky v těle matky, a to a) buď manželovou spermií, nebo b) cizí, darovanou spermií. 2. Dnes běžně rozšířené je i umělé oplodnění vajíčka spermií ve zkumavce (in vitro) a vložení embrya do matčiny dělohy. Zde rozlišujeme opět: a) oplodnění homologické, kdy spermie i vajíčko patří manželům, a b) oplodnění heterologické, kdy je buď spermie, vaječná buňka nebo obojí od anonymních dárců. První dítě oplodněné touto metodou se narodilo v roce 1978 ve Velké Británii a od té doby bylo takto počato a narodilo se asi 400 000 dětí. 3. metoda je nejproblematičtější. Je jí propůjčení dělohy k donošení dítěte. Oplodněné vajíčko je vloženo do dělohy jiné ženy, která dítě donosí k porodu. U nás je tato metoda nedovolená. Pokud naše otázka zní, jaké je stanovisko církve k problému umělého oplodnění, lze mluvit pouze o stanovisku katolické církve, protože ostatní církve se touto problematikou (alespoň u nás) nezabývaly. Kongregace pro nauku víry ve své Instrukci o úctě k počínajícímu lidskému životu a důstojnosti rozmnožování z 10.března 1987 odsoudila všechny techniky umělého oplodnění, které nahrazují manželské spojení, zvláště oplodnění ve zkumavce. Naproti tomu věrna své tradiční nauce o manželství zdůraznila, že pro zplození nového lidského života je manželský akt nezbytný a zůstane nenahraditelný. Jsou však morální teologové, kteří umělé oplodnění u manželů schvalují. Někdo namítne, že to je učení církve, avšak pro křesťana je přeci závazné to, co uči Bible. Jak už ale bylo řečeno, Bible k problematice umělého oplodnění neříká ani čárku. Lze tedy jen dedukovat. Bible jasně učí jedno - základní: že děti dává Bůh. V Žalmu 127. čteme: "Hle, synové jsou dědictví od Hospodina, mzdou od něho plod lůna." (Ž 127,3). Také v příbězích o bezdětných matkách vidíme jasně, že když se jim později dítě narodilo, dal jim je Bůh, ať už se jedná o Sáru či o Chanu. Více však říkat nelze. Už to, co jsme řekli, vyvolává některé otázky: Může si tedy křesťan dovolit používat antikoncepci, když dává dítě Bůh? Nezasahuje tak do Božího jednání? Může v případě neplodnosti zasahovat do Božího jednání lidskými pomůckami, např. oplodněním ve zkumavce? Když jsem v cyklu Otazníky mluvil o antikoncepci, řekl jsem, že Bůh nám umožňuje do určité míry rozhodovat o tom, kdy a kolik dětí budeme mít. Proto nám odhalil mechanismus početí a dovoluje do něj zasahovat. Samozřejmě, že to má své hranice. Něco podobného bychom mohli říci o umělém oplodnění. I zde Bůh člověku leccos dovolil odhalit a do lecčeho zasahovat. Přesto považuji tuto problematiku za závažnější, neboť neplodnost hraje v mnoha biblických příbězích důležitou roli. V již zmíněných případech to byl způsob, kterým Bůh chtěl svým lidem něco říci. Sára dostala dítě ve chvíli, kdy bylo jasné, že se jedná o zázrak, a to proto, aby toto početí bylo bráno jako znamení a jako projev Boží milosti. Stejně Chana dostala dítě ve chvíli, kdy bylo jasné, že se nejedná o normální početí, ale o zázrak. Bůh tak připravil Samuelovy rodiče na to, že dítě bude od mladosti jeho vyvolenou nádobou. Představme si, že by v době Abrahamově či Samuelově znali lékaři metody umělého oplodnění a že by se neplodné ženy místo k Hospodinu obrátily o pomoc k lékařům. Jak by to vše asi probíhalo? Dovolím si tedy udělat (velmi opatrně a s bázní) jeden dílčí závěr: pokud v manželství nepřichází dítě, nelze to brát tak, že se prostě pouze něco porouchalo a je třeba to nějak spravit. Bezdětnost může být totiž způsob, jakým Bůh se svými dětmi jedná. Chtějme tento Boží hlas vnímat, slyšet a pokusme se mu rozumět. Vždyť se může jednat o něco velmi důležitého, co nutně potřebujeme ve svém životě poznat. Pokud tento Boží hlas přeslechneme, můžeme se dostat i do vážných problémů. Někdy se stane, a znám takové případy, že si bezdětní manželé adoptují dítě a rodina se rozpadne. Ti lidé nebyli pro rodičovství vhodní. Jindy Bůh nedá dítě manželům proto, aby je oddělil pro úkoly v církvi. Proto si myslím, že by křesťan neplodnost neměl nikdy brát jako otázku čistě medicinskou, která se dá nějak obejít. Je velmi zajímavé zjistit, proč katoličtí církevní představitelé tak jednoznačně umělé oplodnění odmítají. Celkem souhlasím s tím, že oplodnění cizím spermatem či umístění oplodněného vajíčka do dělohy jiné ženy, která je donosí a porodí dítě pro někoho jiného, je nemorální. Jde zde hlavně o dítě, o jeho právo narodit se z otce a matky, které zná a kteří jsou spojeni manželstvím. Co ale oplodnění buňkami manželského partnera? Jasně nemorální jsou případy, kdy se "ve zkumavce" oplodní více vajíček, implantuje se jen jedno a ty zbylé, přebytečné, se zničí. Zde se zabíjí lidský jedinec. Pochybuji o tom, že by se čeští ateističtí lékaři nechali přemluvit k tomu, aby se pokusili oplodnit vždy pouze jedno vajíčko. Pojďme ale dále. Nemyslím si, že by byl nějaký problém s tím, že dítě není počato přirozeně, pohlavním stykem. Nesouhlasím ani s argumentem, že zásahem třetí osoby do aktu plození se zavádí vláda techniky nad původem a určením lidské osoby, jak praví katechismus. Co mě ale zaujalo, je argument, který katolický katechismus uvádí v článku 2378: "Dítě není něco, co se rodičům dluží, ale je to dar. Největším darem manželství je lidská osoba. Dítě nemůže být považováno za předmět vlastnictví; za něco, k čemu by vedlo uznání domnělého ,práva na dítě'. V této oblasti má pouze dítě opravdová práva: ,právo být plodem zvláštního úkonu manželské lásky svých rodičů a také právo být respektováno jako osoba od chvíle svého početí.'" Zdá se mi, že zde katolický Katechismus uhodil hřebíček o hlavičku. Dítě skutečně je dar. Dárcem je Bůh. Jsou určité hranice, které bychom měli respektovat. Kudy ty hranice vedou, by měl pečlivě zkoumat každý sám, ale i ve společenství s ostatními věřícími. Mám přátele, manžele, kteří jsou neplodní. Muž má poškozená varlata, takže ve spermatu je jen velice málo živých spermií. Když jsem s ním mluvil, řekl mi, že podle lékařů je teoreticky možné, aby právě ta živá spermie doputovala k vajíčku a oplodnila ho. Ovšem to by se prý musel stát zázrak. A za ten se moji přátelé modlí. Pokud Bůh bude chtít, dítě se narodí. Pokud ne, jsou připraveni nést břímě neplodnosti a hledat jeho smysl ve svém manželství. Znám však i jinou křesťanskou rodinu, která měla být podle lékařů bezdětná. Dnes mají pět dětí. Nicméně bych asi nezatěžoval svědomí těch, kteří by se pro umělé oplodnění rozhodli, nějakými jednoznačnými soudy v tom smyslu, že se jedná o hřích. Doporučil bych jim však celou věc si dobře rozmyslet. A k tomu, aby o otázce umělého oplodnění měl člověk dost informací, slouží i dvě knížky, které byly vydány křesťanskými vydavatelstvími. První se jmenuje Když dítě nepřichází, napsala ji Jana Fenclová a vydalo ji Pastorační středisko při Arcibiskupství pražském, Kolejní 4, Praha 6. Druhá se jmenuje Na hranicích etické únosnosti, s podtitulem Etické úvahy o problematice reprodukční medicíny a genové technologie, jejím autorem je Karl-Heinz Kleber a v roce 1994 ji vydalo vydavatelství SÍŤ, Hládkov 3, Praha 6.

"Umělé oplodnění. Ano či ne?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 17 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Umělé oplodnění. Ano či ne? (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Čtvrtek, 23. listopad 2006 @ 13:17:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Musím uznat, supertěžké téma, které Petr Vaďura zpracoval s odvahou. Taky je dobře, že se křesťané zamýšlejí nad podobnými otázkami.

Karels



Psát všechno ... (Skóre: 1)
Vložil: jarda2005 (jvag@centrum.cz) v Pátek, 24. listopad 2006 @ 12:33:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V článku mi nějak chybí to co vadí katolickým věřícím asi nejvíce - a to je zabíjení zahnízděných embryí v děloze ženy.

Neví snad autor, že při umělém oplodnění in-vitro se vytvoří několik embryí - z těch se výběrem vezmou ty "lepší" a vloží do dělohy? Pokud se jich uchytí více - tj. více nežli 2 - jsou ostatní ukončeny. To je první zabíjení.

Druhé zabíjení je když už je těhotenství v pokročilejším stádiu a nabízí se selekce i toho druhého plodu - hodně rodičů, se ale naštěstí rozhodne pro obě děti.

Jinak - svědomí lékařů se už zatěžovat nedá, tak se to klade na jednotlivé věřící. Kdyby byla možnost lékaře odmítnout dělat např. potraty nebo zabíjení embryí v děloze, pak bych článek chápal, ale tato svoboda u lékařů není, proto se k většině metod apriory staví církev více či méně negatiivně.

To je můj názor z pročtení článku a odkazů na prolife.cz, jak je uvedl Standa.

jarda



Re: Umělé oplodnění. Ano či ne? (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Neděle, 26. listopad 2006 @ 20:11:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
V Standou vloženém komentáři byla věta:
"Chtel bych proto pripomenout, že ani v Písmu nenajdeme nikde názor, že vyvíjející se zárodek je od samého pocátku totéž co lidská bytost."

Odpovídám:
Zkopírovaný autor Václav Hořejší a jak je zde vidět ani Standa nezná základy křesťanské víry, vyplývající z textu jak Starého zákona: "Hle panna počne a porodí Syna....", tak z textů Nového zákona o početí Syna Božího, našeho Spasitele.
U Standy, který nepokládá registrované partnerství homosexuálů za sodomský hřích, mě už nic nepřekvapuje.
Kdy se stal Syn Boží zároveň i synem člověka, čili člověkem, co myslíš, Stando?
Přece při početí. ČTI:
Evangelium sv. Lukáše, kapitola 1., následující verše:
26 Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do Galilejského města, které se jmenuje Nazaret,
27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria.
28 Přistoupil k ní a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou."
29 Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.
30 Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha.
31 Hle, POČNEŠ A PORODÍŠ SYNA A DÁŠ MU JMÉNO JEŽÍŠ.
32 Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.
33 Na věky bude kralovat na rodem Jákobovým a jeho království nebude konce."
34 Maria řekla andělovi: "Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?"
35 Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.
36 Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná.
37 Neboť `u Boha není nic nemožného´."
38 Maria řekla: "Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." Anděl pak od ní odešel.
39 V TĚCH DNECH SE MARIA vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.
40 Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.
41 Když ALŽBĚTA uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; BYLA NAPLNĚNA DUCHEM SVATÝM
42 A ZVOLALA VELIKÝM HLASEM: "POŽEHNANÁ JSI NADE VŠECHNY ŽENY A POŽEHNANÝ PLOD tvého těla.
43 Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?
44 Hle, jakmile se zvuk tvého hlasu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle.
45 A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána."
46 Maria řekla: "Duše má velebí Pána
47 a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
48 že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
49 že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
50 a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
51 Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;
52 vladaře svrhl s trůnu a ponížené povýšil,
53 hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
54 Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství,
55 jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům na věky."
56 Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
57 Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn.

Takže z Bible vyplývá, že Ježíš byl teprve plodem, embryem, shlukem buněk - a přesto už byl člověkem. Sláva Bohu za Jeho ohromný dar, že Jeho Syn se tak ponížil, že riskoval to, že se stane na čas pouhým embryem, u kterého existuje riziko spontánního nebo umělého potratu. K potratu, Bohu díky, nedošlo.
Bůh je velmi dobrý, ale Ty jsi Stando, Bohu žel, hlupák.

Konstatuje:
Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve



Kniha o Petru Vaďurovi (Skóre: 1)
Vložil: houslicky1 (houslicky1@seznam.cz) v Úterý, 05. květen 2009 @ 18:00:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://petr-pavlicek1.webnode.cz
Petr Vaďura je člověk, jehož dílo před určitými roky sebou přineslo žalostné rozštěpení původního křesťanského sboru v Praze. Od té doby až dodnes na tomto poli vzniklo mnoho ještě smutnějších osobních tragédií těch jednotlivců, kteří Petra Vaďuru následovali. Odštěpenci skončili jeden po druhém postupně ve světě a ti dva z původního sboru, co vytrvali s Petrem Vaďurou dodnes, vedou nově získané ovečky v duchu duchovního liberalismu.

Bratr Luboš Pavel Křesina, bývalý Vaďurův spolupracovník, napsal knihu "K obraně evangelia", ve které shromažďuje Vaďurovy spisy a výroky, podrobuje je fundované kritice a činí z toho závěry.

Knihu v pevné vazbě si můžete objednat na adrese http://www.kresina.org



Stránka vygenerována za: 0.27 sekundy