Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Cecílie.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 15084, komentáře < 7 dní: 588, komentářů celkem: 314480, adminů: 60, uživatelů: 4810  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 87 návštěvník(ů)
a 6 uživatel(ů) online:

myslivec
Willy
Laura67
JirkaB
luteran
Noname

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Spiritualita žitá v rodině
·Recenze: Homosexuální láska
·Babiš chce, aby církve spadaly pod ministerstvo financí
·Výsledek voleb jako ovoce Církevních restitucí
·Novodobá kalvinistická liturgie
·27 lidí zastřeleno v baptistickém kostele v Texasu
·Baptisté v Evropě o homosexualitě
·Exekutiva Evropské baptistické federace o manželství
·Stručný přehled názorů na milénium
·Co je to hermeneutika Ducha?

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
90 769 177
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Nebezpečná učení: Alfa: evangelium bez pokání?
Vloženo Neděle, 02. květen 2004 @ 23:38:10 CEST Vložil: Bolek

Charismatici poslal Aleš Franc

Alfa: evangelium bez pokání?


Aleš Franc, Brno, květen 2004, revize březen 2008

Motto:
Říkají vám, čemu máte věřit, to mi neděláme…. Vedoucí skupin se nesnaží vnutit lidem nějakou svou odpověď. Říkají jenom. „Co si myslíte vy?… “ Rozhovor často přerušovali fanoušci, kteří se na něj vrhali a žádali autogram… Na pódiu v mezinárodním konferenčním centru se Nicky pohybuje jako skvělý řečník. Začne vtipem, pak vypráví druhý, potom třetí. Žena, která překládá do znakové řeči, se směje tak, že musí odejít z pódia. Nicky se ptá posluchačů, kolik z nich chodilo na kurzy Alfa. Skoro každý zvedl ruku. Nicky promítá krátký videoklip, ve kterém bývalý člen Blue Peter říká: „Dřív jsem si myslel, že církev je pěkná nuda. Ale pak jsem absolvoval kurzy Alfa a teď jsem úplně zamilovaný do Boha.

Jon Ronson popisuje práci Nicky Gumbela, Česká Alfa, duben, 2001

„Mlčel jsem, zatímco megacírkve odstranily ze svých sborů útočnou naléhavost kříže. Krotil jsem se, když samolibí pastýři dovolili komediantům, aby vnesli do mého domu povrchnost. Ale vícekrát už ne! Teď jsem se rozlítil. A přicházím do svého domu, abych ho očistil dřív, než se vrátím pro svou nevěstu. Varuji vás, přicházím k vám se svatou horlivostí. Zničím všechny tyto falešné doktríny. Skoncuji s každým lupičem a zlodějem, který obsadil mé kazatelny. Vysuším všechny jejich zdroje a způsobím, že jejich řeky peněz vyschnou.“

David Wilkerson, proroctví ze dne 15. prosince 2003

Historie jednoho článku
Když byl na osobních internetových stránkách zveřejněn kritický článek o kurzech Alfa [1], organizace KMS, která kurzy v ČR pod záštitou Evangelické aliance pořádá, o něm zřídila samostatnou stránku na svém webu [2]. Když byl článek v elektronické podobě uveřejněn na portálu „Grano Salis“ [3], reagoval na něho bývalý pražský koordinátor kurzů Alfa Tomáš Janda [4] se svojí manželkou [5]; svojí kritiku zasílal církevním představeným autora článku [6,7], poukazoval na nedodržování kodexu Evanglické aliance, který reguluje možnost kritiky v rámci EA, [8] a rozesílal svůj komentář ve formě dopisů „on line“ připojeným uživatelům [9].

Když článek vyšel ještě v Zápasu o duši [10], reagoval na něho i emeritní senior Křesťanských společenství Dan Drápal [11]. Nakonec článek vyšel ještě v Novém čs. Zápase [12] a tentokrát na něho zareagoval i šéfredaktor časopisu KMS Život víry a národní koordinátor kurzů Tomáš Dittrich [13] a později k jeho článku připojilo svůj podpis i dalších sedm osob z řad církevních představitelů [14]. Může existenci kurzů, které jsou pořádány ve více než 140 zemích světa, a které doporučuje papež, kardinálové, arcibiskupové, teologové, duchovní, hvězdy pop music, sekulární novináři, podnikatelé a státníci, ohrozit jeden krátký spisek? Bylo třeba, aby Tomáš Dittrich kontaktoval vikáře sboru, kde se Alfa zrodila, Alexandera (Sandyho) Millara? [15]. Opravdu je kritika něčeho tak osvědčeného a zavedeného tak nebezpečná?

Je s podivem, že i když po celém světě jsou kurzy Alfa považovány za silně kontroverzní a zejména v Anglii, USA, ale i v Austrálii a Jižní Africe se jejich kritice věnuje velké množství prestižních apologetických a antikultovních ústavů [16], vycházejí stovky kritických článků [17], které píší teologové, pastoři a apologeti těch nejrůznějších směrů a vyznání [18] a jsou vydávány obsáhlé kritické knihy [19], představitelé kurzů Alfa o této kritice mlčí, neodkazují na odborné a teologické rozbory, ale raději citují množství sympatizantů, často formou jednovětých superlativů. V České republice, kde kurzy prakticky nikdo nekritizuje, byla naopak snaha zapojit do kritiky článku i další církevní autority.

Obávám se, že reakce Tomáše Jandy, Dana Drápala i Tomáše Dittricha fakta obsažená v článku nekomentují nebo je popírají. Například Tomáš Dittrich ve své reakci na článek uveřejněný v Novém čs. Zápase uvedl:

„Aleš Franc se domnívá, že víkend byl do kurzu Alfa doplněn až v době, kdy vzniklo tzv. torontské hnutí… To však v žádném případě není pravda. Zjistil jsem, že víkend ve sboru HTB v Londýně do kurzu začlenili už v 80. letech, zatímco tzv.“torontské požehnání“ se v Torontu objevilo až v roce 1994“ [20].

Kdo si článek přečetl, mohl se zde dočíst, že autor v tomto článku ve skutečnosti napsal:

„Kurzy Alfa byly vytvořeny v anglikánském sboru Holy Trinity Brompton (HTB) v roce 1977 Charlesem Marnhamem… V roce 1981 John Irvin tyto kurzy zredukoval na deset lekcí a přidal k nim víkend o Duchu svatém.“ [21].

Tomáš Dittrich dále uvedl, že společný víkend je volitelnou, ale důležitou součástí kurzu“ [22], což je ovšem v rozporu s požadavkem autorů, kteří tvrdí: „V každém případě musí být zachován základní charakter kurzu. Alfa je sled patnácti promluv, které proběhnou během určitého časového období, včetně víkendového nebo jednodenního výjezdu…“ [23] Tomáš Dittrich ohledně víkendu rovněž uvedl: „Přitom ale je každému, kdo o kurzech Alfa něco ví, jasné, že se tam může dít jen to, co baptističtí, metodističtí, evangeličtí nebo katoličtí vedoucí zprostředkují, resp. dovolí“ [24], což lze opět problematizovat, neboť: „Toto vyučování se nesmí odchýlit ani kvalitativně změnit.“ [25] Pokud k tomu přes tyto zákazy přeci jen v minulosti došlo a některé sbory víkend neuskutečnily, Tomáš Janda na konání striktně trval: „Nevypouštěj víkend nebo den o Svatém Duchu (nejdůležitější část kurzu, ne nadstavba!)“ [26]



Tomáš Janda taktéž popřel, že by „on line“ uživatelům Grano Salis rozesílal své dopisy tvrzením: „komu, to neuvádí, protože nemůže. Nejsem si ničeho takového vědom.“ [27] Na tuto chybu byl však upozorněn jedním uživatelem portálu, který dopisy vyhledal. [28] Je proto s podivem, že když Tomáš Janda žádal městský úřad v Praze o grant, na žádost uvedl, že účastníci kurzů kladně hodnotí jeho „schopnost být pravdivým“. [29] Z reakce Dana Drápala zase vyplývá, že John Wimber byl odpůrcem Torontského požehnání, ačkoliv ještě před nedávnem Život víry otiskl Wimberovu obhajobu Torontského požehnání včetně ospravedlnění zvířecích manifestací. [30]

Zkusme se na chvíli podívat na celou filosofii kurzů Alfa z ptačí perspektivy. Kurzy Alfa, jak je ostatně všeobecně známo, nejsou jen biblickými kurzy. Představují nové pojetí evangelia, nový způsob myšlení i vyjadřování, přičemž zdaleka nejde jen o to netradičně zvěstovat evangelium.

Nová forma Evangelia
Hlavní cílovou skupinu působení Kurzů Alfa netvoří jen nevěřící, ale i církve, kterým je adresován Millarův apel, aby změnily eklesiologii a liturgii [31] a jak velmi výstižně vyjádřil Cox, změnily i svůj pohled na účastenství nevěřících v životě společenství. [32]

Millar dokonce mluví o Alfa-sboru [33], kde struktura, tradice, liturgie, zvěstování, modlitby a způsob uctívání musí být podřízeny růstu církve, a ta se musí snažit, aby nevěřící nepohoršila. Je proto třeba nejdříve nevěřící skrze účastenství na Kurzech Alfa přijmout a netrvat na jejich víře, protože „nejprve je třeba patřit a až potom věřit“.

„Patřit dříve než věřit. Pro křesťany, kteří jsou spíše tradičnějšího směru, je toto prohlášení velmi obtížné. Až doposavad náš postoj k této otázce byl takový, že nejprve potřebuješ věřit, a pak teprve můžeš někam patřit. Rozumítě tomu? Rozumíte tomu, co tím myslím? Nejprve musíš věřit a pak můžeš někam úpatřit. Ale my dnes už žijeme v té postmoderní generaci. A ta základní změna bez toho, abychom jakýmkoliv způsobem kompromitovali evangelium. Ale mluvíme o přátelství. Mluvíme o našem přátelství vůči nim a naší vydanosti jim skrze Kurzy Alfa. Říkáme jim, vy tam patříte. I když ještě nevěříte. Ale jestliže oni pocítí, že jsou toho součástí, že jsou přijati, to potom způsobí, že oni se vážně začnou zabývat tím co říkáme a dostanou se až do bodu, kdy se rozhodnou, že chtějí věřit…“. [34].

Zřejmě i proto bývá Večeře Páně, těm co znají a milují Ježíše, vysluhována i během víkendu s Duchem svatým [35]. Avšak doktrína „nejprve patřit, potom věřit“ není ničím novým. V současné době existuje řada odborných studií zabývajících se evangelizačním principem „belong before believe“, která je odrazem postmoderního chápání světa. Podle ní se člověk nejprve musí cítit být přijat, být součástí, navázat vztah s lidmi, kvůli kterým přichází a zůstává v církvi. Jeho víra pak následuje mezilidské vztahy, skrze které se člověk stává součástí skupiny. Na jedné straně sice může dojít k otevření se církve světu a usnadnění přístupu nevěřících, ovšem na druhé straně – a to zvláště s netradiční technikou konverze skrze pozvání Ducha svatého – hrozí reálné nebezpečí falešného pocitu konverze, na což poukazují mnohé zahraniční kritické studie.

V této souvislosti je dobré obrátit se do historie: Před více než třemi sty lety napsal významný anglický puritán, John Bunyan, knihu „Cesta poutníka“, kde mj. popisoval dva poutníky, které nazval jmény „Formalista“ a „Pokrytec“, kteří se domnívali, že cestu do Božího království si lze zkrátit tím, že nevstoupí dveřmi, tedy bez víry v Krista, získanou skrze pokání, ale přelezou ohradu. Těmto dvěma poutníkům pak chybělo bílé roucho, Pověřovací listina a Pečeť Ducha svatého. Oba se sice na čas zařadili téměř nerozeznatelně mezi ostatní, ale pouze do doby, než přišli na břeh Těžkosti, kde se u Pramene cesty rozbíhaly. První cesta se jmenovala Obtížnost, druhá Záhuba a třetí Nebezpečí. Zatímco Křesťan si zvolil úzkou cestu Obtížnosti, Formalista a Pokrytec si zvolili příjemné, pohodlné a nenáročné cesty Nebezpečí a Záhuby, na kterých zahynuli. Jaké je z toho pro nás poučení?

Ten, kdo se vydá na cestu Království bez pokání pod Kristovým křížem, kdo nevstoupí dveřmi Víry skrze Krista, což Bunyan nazývá přelezením ohrady, bude zajisté jednat podobně i v dalších etapách pouti své víry. Bude možná jako ten, kdo sice rychle vzrostl, ale trní starostí a útrap jej brzy zadusí. Proto je nadmíru důležité, aby každý, kdo je přijat jakou součást křesťanského společenství, již prožil zkušenost pokání a obdržel dar víry a bílého roucha na znamení odpuštění hříchů. Abychom pochopili tuto proměnu hlouběji, načrtněme si v krátkosti staré, biblické evangelium, jak jej chápal Jan Křtitel, Pán Ježíš, Petr, Filip, Pavel, ale později i Wesley, Finney, Moody atd. a porovnejme je s Alfa-evangeliem.

Kázání Jana Křtitele
Jan Křtitel, který se ztotožnil se starozákonním Izaiášovým proroctvím, o sobě prohlásil: „Já jsem hlas volajícího v pustině: „`Vyrovnejte Pánovu cestu´, jak řekl prorok Izaiáš.“ (J 1,23) Jeho poselstvím bylo konfrontovat „formální Izraelity“ s tím, že i když se považují za duchovní Izrael, ve skutečnosti jím nejsou: „A nedomnívejte se, že si můžete říkat: `Náš otec je Abraham.´ Neboť vám pravím, že Bůh může Abrahamovi vzbudit děti z těchto kamenů.“ (Mt 3,9) Jedinou nápravou pro ně bylo pokání: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království Nebes.“(Mt 3,2)

Jak Křtitel k tomu, aby vytrhl Izraelity z moci pekelných plamenů, se nijak nerozpakoval použít silných, expresivních vyjádření: „Zástupům, které vycházely, aby byly od něho pokřtěny, říkal: "Plemeno zmijí! Kdo vám ukázal, jak utéci před nadcházejícím hněvem?“ (L 3,7) Rozhodně nestavěl vztahy s lidmi nad vztahy s Kristem. Otevřeně přiznal, že není Mesiáš (J 1,20) a schvaloval, když jej učedníci opouštěli, aby se stali učedníky Krista: „Ženich je ten, kdo má nevěstu“. (J 3,29) Svůj lidský vliv se snažil minimalizovat vyvyšováním Krista: „On musí růst, já však se menšit.“ (J 3,30) Jeho poselství tedy vyznívá jednoznačně:

1. Ukázat lidem, že se nelze považovat za příslušníky Izraele, jestliže nemají osobní vztah s Bohem.

2. Jedinou možností jak tento vztah navázat, či obnovit, je pokání skrze jasnou konfrontaci Božích nároků s lidským hříchem.

3. Zcela jasně odmítl svým vztahem s učedníky nahradit skutečné obecenství s Kristem.

V jeho konceptu evangelisty proto můžeme vidět jasnou posloupnost: konfrontace s hříchem, pokání, účastenství s Kristem, vztahy s učedníky. Tedy patrně něco odlišného, než nás dnes učí principy Alfa kurzů.

Kristův pohled na církev
Kristova kázání nás nenechávají na pochybách o výlučnosti víry v Krista před vztahem s jakýmkoliv člověkem: „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne“. (J 14,6). Písmo důrazně varuje před tím, aby člověk nahradil doufání v Boha doufáním v kteréhokoliv člověka. David i Jeremjáš dobře věděli, že kdo tak učiní, svolává na sebe Boží prokletí. „Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina..“ (Jr 17,5) „Lépe utíkat se k Hospodinu, než v člověka doufati.“ (Ž 118,8)

Pán Ježíš Kristus dobře věděl, že vztah věřícího člověka s ostatními křesťany je zásadní, avšak vyslovil jednoznačnou podmínku.: "Amen, amen, pravím vám, kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam odjinud, to je zloděj a lupič.“ (J 10,1 )

Ovce samozřejmě potřebuje svůj ovčinec, své pastýře a učitele, potřebuje ohradu, která ji bude chránit před vlky. Avšak Pán Ježíš nám přitom jasně definoval podmínky, jak do ovčince vstoupit: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.“ (J 10,9). Také Dan Drápal tyto verše vztahuje na církev: „Ježíš je vstupní branou do církve“ [36] a dokonce ty, kteří vstupují do duchovního světa jinak než skrze Krista, podle stejného verše, nazývá okultisty: „Okultismus je pokus vstoupit do nadřirozeného světa jinak, než přes Ježíše.“ [37]

Z tohoto úhlu pohledu by bylo zajímavé nahlédnout i na duchovní zkušenosti účastníků kurzu při víkendu s Duchem svatým, resp. na zkušenosti těch, kteří zatím nevstoupili dveřmi. Domnívám se proto, že je problematické tvrdit, že Bůh tuto metodu adoptoval za vlastní a říci: „Bůh si tento způsob vybral“, jak tvrdí Cox [38] a „Duch svatý Alfu adoptoval“, jak tvrdí Millar [39].

Pán Ježíš, který zcela jasně učí, že není možné sloužit dvěma pánům, že člověk patří buď tmě anebo světlu, že otročí buď satanu nebo slouží Bohu, nám na podobenstvích ukazuje, jak to vypadá, když se do pole zasejí neospravedlnění lidé:

Království Nebes je podobné člověku, který zasel dobré semeno na svém poli. Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozesel mezi pšenici plevel a odešel. Když pak osení vyrostlo a nasadilo na klas, ukázal se i plevel.“ (Mt 13,23–26) „Rozsévač dobrého semena je Syn člověka a pole je svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho Zlého; nepřítel, který je zasel, je Ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé.“ (Mt 2,37–39).

V důsledku toho je třeba i kriticky nahlédnout na tvrzení, že je třeba „navázat osobní vztahy s lidmi“ za podmínek „nejprve patřit a až potom věřit“ [40]. Také Millar uvádí, že lidé jsou „v církvi především kvůli vztahům“ [41] a v manuálu pro přípravu kurzů se uvádí, že „přátelství je hlavní důvod, proč lidé zůstávají v církvi“ [42]. Není snad už dnes Bůh ten, kvůli kterému lidé do církví přicházejí a kvůli kterému v církvích zůstávají? Je tedy důvodem, proč tak činí, člověk? A opravdu toto poselství poněkud – dle mého soudu – zhumanizovaného evangelia po světě přijímají miliony lidí ve více než 140 zemích světa. Před mnoha sty lety vyslovil prorok Jeremjáš varování, aby lidé nespoléhali na člověka, ale jen na Boha: „Proklet buď muž, který spoléhá na člověka“.

Svatební hostina
Ano, přiznejme, že kurzy Alfa mají vše. Jsou propracovány s velkou důsledností. Jejich pořadatelé vědí, a není na tom koneckonců nic špatného, „že se mají usmívat a dívat se se zájmem“ [43], jak mají stát při modlitbě [44], případně že se mají během modlitby ptát lidí, zda „cítí, že Bůh něco říká“, či „vnímají, že se něco děje“. [45] Aby byla dobrá atmosféra, pak jsou zde k dispozici seznamy doporučených vtipů [46] a lidé jsou nabádáni, aby si nezapomněli vzít „vývrtku na víno“ při závěrečné večeři [47] a že na víkend s Duchem svatým je třeba přivést „řečnický pult, kalkulačku atd.“ [48] Jak je vidět, hostina je připravena dokonale. Nezapomnělo se však na toho, kvůli kterému se zde vše děje? Na ženicha? Kontroverzní charismatický teolog Derek Prince kdysi naznačil, že slučování křesťanů bez smluvního vztahu s Bohem je „duchovním smilstvem“. Myslím, že i zde je potřebné mít na paměti slova evangelia:

Říkáš: Jsem bohatý, zbohatl jsem, nic nepotřebuji. A nevíš, že jsi ubohý, politováníhodný a chudý, slepý a nahý. Radím ti, abys ode mne koupil zlato v ohni pročištěné, a tak zbohatl, bílé šaty, aby ses oblékl a neukázala se hanba tvé nahoty, a mast k pomazání svých očí, abys viděl. Já usvědčuji a kárám ty, které miluji; buď tedy horlivý a učiň pokání. Hle, stojím u dveří a tluču; kdo by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, k tomu vejdu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ (Zj 3,17–20)

Jakoby na slavnostní večeři chyběl někdo důležitý, někdo, kdo stojí vně a tluče. Bylo snad na jeho včasné pozvání zapomenuto? Nepotřebují pozvaní vědět kvůli komu přicházejí a kdo je vlastně pozval? Musí nevěsta ženicha znát při zásnubách, či je důležitější poznat spolustolovníky a je dostatečné, když se o ženichu pouze mluví? Do ženichova království není třeba vstupovat dveřmi (tj. skrze pokání a víru v Krista), stačí snad duchovní prožitek? Řečeno bez příkras: stačí přelézt ohradu? Není král natolik podstatný, aby byl pozván jako první? Není tím, kvůli kterému se vše děje? Jakoby zde byl hostem, který může přijít později a to pouze k tomu, aby sloužil, odpouštěl, staral se a zaopatřoval, nikoli aby usvědčoval hříšníky a vedl je skrze své tělo k jasnému a účinnému pokání? Ve světle uvedeného se jedno staleté biblické podobenství stává takřka proroctvím:

„I vyšli ti otroci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré. I naplnila se svatební síň stolovníky. Když král vstoupil, aby se na stolovníky podíval, spatřil tam člověka, který na sobě neměl svatební šat. I řekl mu: `Příteli, jak jsi sem vešel bez svatebního roucha?´ A on oněměl.“ (Mt 22,10–12)

Že by Ti, kteří ke konci časů shromažďují dobré a zlé, zapomněli zvěstovat pokání a zaměnili konfrontační výzvu za bezbolestné evangelium Laodikejců? Jaké však bude překvapení těch, kdo byli oklamání takovýmto evangeliem, až uslyší:

Tehdy řekl král služebníkům: `Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte ho do nejzazší temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů.´ Neboť je mnoho pozvaných, ale málo vybraných." (Mt 22–13,14)

Ačkoliv Písmo mluví o žni jako o soudu velmi jasně, někteří přispěchali s vlastní interpretací. Žeň spravedlivých vidí ústy svých proroků jako probuzení poslední doby [49]. I knihy některých těchto proroků, kterým se zjevují mrtví, jako např. Benny Hinn, nebo jiných, kontroverzních autorů, jsou doporučovány jako studijní materiál k jednotlivým lekcím kurzů Alfa [50].

Církev jako nevěsta
Písmo je i v jiných svých podobenstvích velmi praktické a ukazuje nám v situacích lidskému životu vlastních i duchovní skutečnosti, které by nám byly jinak obtížněji pochopitelné. Pán Ježíš nás na mnoha místech varuje, že pokud nebudeme náležitě přistupovat k věcem světským, nebudou nám svěřeny věci duchovní. Proto ať v evangeliích, epištolách, či v knize Zjevení, je nám Kristus představen jako ženich a církev jako nevěsta. Vzájemný vztah muže a ženy, resp. jejich nezrušitelný smluvní vztah, je nám tak kladem před oči i v praktických důsledcích obcování svatých.

Pokud by principy „belong before believe“ vedly k tomu, že se neobrácení lidé účastní života církve a náležitostí vyplývajících z této smlouvy, bylo by to stejné, jako doporučit snoubencům společný život dříve, než uzavřou manželskou smlouvu.

Byť jen letmý pohled na společnost nás však učí tomu, že pravděpodobnost sňatku je mnohem menší u těch, kteří již spolu žijí než u těch, kteří ctí biblické nebo jen konzervativní normy a společný život odkládají až na období po sňatku. Stejně nás učí i církevní dějiny, a to jak středověké církve, tak např. církve amerických puritánů v období tzv. poloviční smlouvy. Již druhá generace puritánů totiž nesdílela entusiasmus otců poutníků a zajímala se spíše o růst církve než o spásu duše. Podmínka znovuzrození pro přijetí do církve byla zrevidována, protože jinak by puritánské církve ztrácely členy. V té době, stejně jako je tomu dnes, se totiž úspěšnost sboru počítala podle počtu jeho členů.

Pastoři proto do svého stáda začali počítat i neobrácené lidi a zatím neobrácené děti. Za tímto účelem byla v letech 1657 – 1662 ustanovena tzv. „Half Way Covenant“ (smlouva polovičatosti), která umožnila členům církví, kteří byli pokřtěni jako děti, aby sami nechali pokřtít své děti, které neprožily znovuzrození. Tak církve zůstaly sice relativně naplněny, ovšem za cenu kompromisů. Polovičatost se již neprojevila pouze v názvu smlouvy, ale prakticky ve všem a dobře inscenovaná náboženská zanícenost byla pouze špatně nasazenou maskou.

Nahlédněme proto, jakým způsobem začali někteří kázat, aby přivedli zesvětštělou církev ke znovuzrození. Vzpomeňme na působení kongregacionalisty Jonathana Edwardse, jehož kázání byla plná síry a stravujícího ohně. Vlivem zahrnutí neobrácených do církve považoval puritánské kongregace za natolik zesvětštělé, že věřil, že pouze naturalistický popis pekelných muk může probudit srdce obrostlá tukem. Jeho kázání z roku 1741 v Enfieldu, které nazval: „Hříšníci v rukou rozhněvaného Boha“ probíhalo následovně: Edwards s klidným a střízlivým hlasem v duchu Jana Křtitele provolával:

„Luk Božího hněvu je napjat a šíp na tětivě je již připraven. Spravedlnost míří šípem na vaše srdce a napíná luk a pouhá libovůle, ne snad nějaký Boží závazek, či slib rozhněvaného Boha, zadržuje šíp, který by v okamžiku byl zbrocen vaší krví… Bůh vás drží nad pekelnou jámou stejně tak, jako držíváme pavouka nebo jiný obtížný hmyz nad ohněm, oškliví si nás a je popuzen… dívá se na nás jako na něco, co si nezaslouží nic jiného, než aby bylo vhozeno do ohně.“

Přesvědčivost, sugestivní výklad a moc Ducha svatého způsobily, že se lidé ve strachu přidržovali sloupů kostela a úpěnlivě prosili Edwardse, aby již přestal kázat. Ten však nic nedbal a dokud si nebyl jist, že lítost hříšníků je nepřivedla ke skutečnému pokání, nepřestal. Nakonec učinil pauzu a když dal lidem příležitost smířit se s Bohem, slavnostním hlasem nařídil zahrát vítězný hymnus. Nebylo by dnes takové kázání odstrašujícím příkladem konfrontace?

Je neoddiskutovatelnou skutečností, že jakýkoliv smysluplný smluvní vztah totiž nenabízí jen výhody, ale i omezení a požadavky. Dnešní metody „bezbolestného“ evangelia, aby nepohoršily člověka, snaží se všechna omezení a požadavky, vyplývající ze smluvního vztahu, eliminovat a nabízí člověku, ve snaze jej získat, pouze výhody a užitky. Přirovnáme-li celou záležitost opět k manželské smlouvě, pak církev, která takto uvažuje, bude zajisté trpět krizí rodiny, neboť nebude naučena přinášet oběti a převáži-li povinnosti a oběti – byť jen dočasně – nad užitky a výhodami, nastane krize.

Je přitom samozřejmé, že církev zde není proto, aby se obehnala hradbami a uzavřela se vůči lidem vně. Pravý opak je pravdou! Církev, která nežije Velké poslání, ztrácí jeden z nejdůležitějších atributů novozákonní církve! Každý křesťan je povolán být svědkem Pána Ježíše Krista a každá církev, jejíchž bohoslužeb se účastní vždy jen křesťani, by si jistě měla položit otázku, zda je stále ještě misijní církví. Troufnu si ovšem tvrdit, že při prvním velkém probuzení, kdy lidí v církvi přibývalo „A stále přibývalo mnoho mužů i žen, kteří uvěřili Pánu (Sk 5,14) platilo i následující: „a nikdo jiný se neodvažoval k nim přidružit, ale lid je chválil a ctil.“ (Sk 5,13).

Tedy k církvi se připojovali jen ti, kteří uvěřili protože si byli dobře vědomi důsledků a nároků Kristova kříže, neboť měli život církve před očima. Pokud tedy život společenství již sám není svědectví nevěřícím k pokání, ale vytváří jim zábavnou, příjemnou a atraktivní atmosféru obávám se, že se nemůžeme nadít verše: „A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.“ (Sk 2,47)

Evangelium prvotní církve
Nyní se podívejme, jak chápala evangelizaci první církev. Již na první pohled je zřejmé, že se řídila Kristovým proroctvím. "Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých; a na základě jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k odpuštění hříchů, počínajíc od Jeruzaléma.“ (L 24,47)

Pokání, jakožto organická součást evangelia se projevila i během Petrova letničního kázání, když na otázku bezradných židů, kteří se ptali, co mají činit, odvětil:

"Učiňte pokání a každý z vás ať je pokřtěn na základě jména Ježíše Krista k odpuštění vašich hříchů, a přijmete dar Ducha Svatého (Sk 2,38). A stejně tak u Krásné brány zopakoval: „Učiňte tedy pokání a obraťte se, aby byly vymazány vaše hříchy.“ (Sk 3,19).

Tento konfrontační tón Petra dokonce vedl k tomu, že nic nedbal na osobní vztahy a novým konvertitům, manželům Ananiášovi a Zafiře, kteří dali církvi nemalý finanční obnos, svým konfrontačním způsobem přivodil smrt. Zdůvodnil to Ananiášovi následovně: „Nelhal jsi lidem, ale Bohu.“ (Sk 5,4) Jinými slovy Petr tvrdil, že důležitější je mít vztah k Bohu než k lidem hned zpočátku a že od vztahu k Bohu se teprve odvíjí vztah k lidem. Není se co divit, že právě tento konfrontační způsob vedl k tomu, že se k Jeruzalémské církvi nikdo neodvážil připojit: „Z ostatních se nikdo neodvažoval k nim připojit.“ (Sk 5,13)

Podobně jednal Filip a svojí konfrontací si způsobil smrt (Sk 7,58). Apoštol Pavel se dokonce hádal s Židy a nakonec musel utíkat (Sk 9,29). Jindy se nijak nezdráhal mluvit o soudu, až na místodržitele doléhala úzkost (Sk 24,25). První křesťané tak úzkostlivě dbali na pokání a čistotu evangelia, že to nezřídka zaplatili životem. Můžeme s nadsázkou říci, že kdyby již tenkrát Pavel znal principy nekonfrontačního evangelia, mohl se s Židy sblížit, dát stranou obtížné otázky ohledně obřízky, zasednout společně ke stolu a čekat až Duch a prostředí vykonají vše potřebné. Snad právě proto, že tyto principy tenkrát nepoužíval, byl kamenován, týrán a ponižován, zatímco dnešní evangelisté rozdávají autogramy v ulicích a těší se slávě médií.

Avšak to, že nekonfrontačnímu evangeliu tleská svět, což je, žel, pro mnohé velkým důkazem správnosti, ještě nemusí nic znamenat: „Běda, když o vás budou všichni lidé dobře mluvit; vždyť totéž činili jejich otcové falešným prorokům." (L 6,26). Jestliže Alfa-evagelium budí ve světě takový obdiv, je příjemné, zábavné, nikoho nepohorší a slaví takový úspěch, v čem spočívá jeho sláva?

Antropocentrismus
Jestliže jsme zvyklí označovat klasické biblické evangelium jako christocentrické, pak Alfa-evangelium je antropocentrické. Z Alfa-evangelia proto musí být odstraněno vše, co by mohlo pohoršit hříšníky, resp. vše, co může být vnímáno jako kontroverzní, nepříjemné nebo úzkoprsé. Alfa-evangelium je prostě – jak to můžeme opakovaně slyšet „vysloveně příjemné“, „zábavné“, „prostě pohoda“ [51].

Alfa-evangelium (alespoň zpočátku) nic od člověka nevyžaduje, zamlouvá se mu, baví ho, nabízí mu pochutiny, lichotí mu a hlavně: nic ho nestojí. V centru Alfa-evangelia stojí člověk, jehož potřeby je třeba bezbolestně, kvalitně, rychle a hlavně s humorem uspokojit. Jak říká Tomáš Janda: „aby se lidé cítili dobře, aby to všechno klapalo jako na drátkách.“ [52].

Apoštol Pavel, když vykresloval hloubku bohatství v následování Krista, však nejprve poukázal na hloubku svého pokání, následkem kterého se všeho zřekl a vše odepsal jako ztrátu pro Krista (F 3,8). Ve stejném duchu, nakonec, s hlubokým zármutkem a pláčem, pak mluvil o těch, kteří se stali nepřáteli Kristova kříže a jasně ukázal na nezbytnost následování jeho příkladu pro následování do věčného života. (F 3,17–18) Je snad nárok evangelia vše opustit a následovat Krista úzkou branou již překonán?

Postmoderní doba naproti tomu dnes natolik touží po kvantitativním růstu církve, z evangelia odstranila kříž a modlitebna naplněná lidmi, kde se zvěstuje evangelium, které ničím neohrožuje tělo, a hudba lahodící lidským smyslům, se jeví jako vhodný prostředek postmodernímu myšlení přizpůsobeného křesťanství.

Toto evangelium tak těží z přirozené náboženskosti člověka, nabízí mu náplast na lidské svědomí a oklamává ho nabídkou bezbolestné spásy, přičemž nadřazuje mezilidské vztahy nad výlučnost evangelia. Už se nepředpokládá, že by lidé chodili do kostela kvůli Bohu, ale jak výstižně řekl Cox: „Lidé v církvi zůstávají kvůli vztahům s lidmi.“ [53].

Dříve, podle christocentrického pojetí evangelia, byla služba světu i bližnímu chápána jako služba Bohu:

Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili.´" (Mt 25,40) Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte ke slávě Boží. (K 10,31) „A všechno, cokoli činíte slovem nebo skutkem, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu a Otci.“ (Kol 3,17).

Dnes zejména skupinkové sbory, kterým Alfa tvoří odrazový můstek, jakožto moderní forma křesťanského humanismu, rozlišují – stejně jako Alfa-evangelisté – službu Bohu (nedělní shromáždění), službu církvi (setkávání skupinek) a službu světu (evangelizace) [54]. Služba Bohu se nám tak omezila na jednu třetinu a zbytek tvoří služba člověku.

Podle Millara je důležité v celé bohoslužbě, tj. chvále i v kázání, přizpůsobit se nevěřícím, jinými slovy vyjít vstříc vkusu soudobého postmoderního světa. Doktríny přestávají být součástí kázání a obvykle se zvěstují neutrální kázání o Boží lásce a mezilidských vztazích.

Nejdále snad došli ve skupinkovém hnutí megasboru Willow Creek, které již s kurzy Alfa spolupracuje, a v kterém již raději nezmiňují slovo „hřích“, aby nepohoršili nevěřící účastníky [55]. I když se jedná o extrém, sbor je velmi dobře přijímán po celém světě zejména pro jeho explozivní růst a lze se obávat, že vedoucí zde pouze došli dále v naznačeném trendu. Celá bohoslužba pod tímto zorným úhlem přestává být službou Bohu, ale stává se službou stvoření.

V čem tedy tkví nová forma zvěstování Alfa-evangelia? Podle Coxe je nejdůležitější vytvořit příjemnou atmosféru zejména vyprávěním vtipů, které například vůbec nesouvisejí s tématem. Řečník například začíná svůj seminář na konferenci Alfa kurzů vtipem o manželství, kde pointu tvoří, že židovský starý mládenec, který se na stará kolena oženil, se znovu s oblibou navrací do hospody [56] nebo začíná svůj seminář vyprávěním o chudém studentovi, který v ZOO suploval uhynulou gorilu [57].

Samozřejmě nelze naprosto nic namítat proti humoru, který může být kořením i velmi ostrého kázání. Humorné přesmyčky často nalézáme i ve tvrdých proroctvích Starého Zákona. Kázání těch nejzvučnějších kazatelů pokání byla v historii nezřídka protkána smíchem posluchačů. Pochybuji však, že lze z humoru učinit povinnou a zábavnou součást křesťanských kurzů jen proto, aby se lidé cítili dobře.

Podle České Alfy je totiž vyprávění vtipů nedílnou, nezbytnou, ba dokonce „povinnou“ součástí kurzů Alfa. I když se v následujícím rozhovoru jedná o nadsázku, povšimněme si celkového kontextu. Na otázku národního koordinátora pražskému koordinátorovi „co je na Alfě povinné?“ Tomáš Janda odpověděl: „Jednoznačně vyprávění vtipů (dva za večer) a netlačit, prostě nevyvíjet žádný nátlak. To je všechno. Co by ještě mělo být na Alfě povinné? Tomáš Dittrich: Na Alfě musí být pohoda, nevěřící se tam musí cítit dobře. Je to nabídka. Jsou pozvání a potřebují se cítit jako na návštěvě.“ [56].

Internetové stránky kurzů proto pro vytvoření příjemné atmosféry nabízejí nepřebernou stránku mnohdy i poněkud odlehčených vtipů [59], za což se jim dostalo i kritiky křesťanské obce a vysloužili si anticenu jednoho ekumenického portálu [60].

Manipulace
Není žádnou výjimkou, ale spíše pravidlem, že lidem, kteří jsou zváni na kurzy Alfa, není jasně řečeno, že se jedná o evangelizaci. Gumbel proto nabádá, aby křesťané zvali nevěřící na kurzy pod mnoha záminkami, např. že se jedná o předmanželský kurz [61] a Cox uvádí jako příklad, že chudému studentovi imponovalo, že může zadarmo chodit na večeři a vyvolání tohoto motivu ospravedlňuje údajnými kladnými výsledky [62]. Následující oddíl Písma nám ovšem poodkrývá, že Ježíš ze stejných motivů své „následníky“ káral.

Když tedy zástup uviděl, že tam není Ježíš ani jeho učedníci, nastoupili do člunů a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše. Když ho na druhé straně moře nalezli, řekli mu: „Rabbi, kdy ses sem dostal?“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mne ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli z těch chlebů a nasytili jste se. Pracujte ne pro pokrm, který hyne, nýbrž pro pokrm, zůstávající k životu věčnému, který vám dá Syn člověka; neboť jemu Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“ (J 6,24–27)

Avšak, jak jinde zcela výstižně uvádí Dan Drápal, účel prostředky nesvětí a nikdy nesvětil, naopak, použité prostředky vypovídají cosi o skutečném účelu [63]. O tom, že se jídlo stává nikoliv pouhým prostředím pro komunikaci a sdílení, ale i hlavním, s prominutím, reklamním trikem, jak přivést lidi na kurz, aniž by jim člověk cokoliv o skutečném účelu musel sdělit, svědčí i mnoho svědectví, zveřejněných protagonisty a sympatizanty Alfy na internetu. [64]

Smutné je, že ani na kurzech pak není člověk cíleně veden k pokání, ale předpokládá se, že se obrátí vlivem prostředí, pocitů, dojmů, prožitků, zejména na víkendu s Duchem svatým, který je, podle Tomáše Jandy „výborná zábava“ [65], což dokumentují i svědectví některých účastníků. Podívejme se na tomto místě na některé výpovědi, či části výpovědí, účastníků kurzů, z nichž vyplývá, že zdaleka ne všichni kurzy vnímají tak, jak je prezentováno jejich organizátory. Z jednadvaceti odpovědí devatenáct evidentně neuvěřilo, jeden „přijal Boha za svého“ a jedna účastnice „poznala Boha“. O pokání, obrácení, či znovuzrození zde není ani zmínka:

Je možné, že uplynulá setkání mohla někomu připadat pěkná a obohacující, ale pro mě to byla jen hrůza & běs v jednom. Ze všeho nejvíc jsem se vždycky těšil, až bude konec. Nejobtížnější pro mě bylo už jenom tam přijít (kolikrát jsem měl obrovskou chuť otočit se přede dveřmi a jít zase domů) no a samozřejmě taky bavit se s těmi lidmi. Za jediné nezpochybnitelné pozitivum bych označil to, že jsem se dozvěděl nějaké nové informace…“ „O kurzech Alfa jsem se dozvěděl od své věřící sestry, které jsem slíbil, že vytrpím tuto evangelizaci na oplátku za to, že se bude modlit za můj úspěch u státnic…“Občas to trochu byly přestřelky mezi extrémisty – „zajímavá“ konfrontace extremních názorů na víru a ateismus, během které bylo možné zahlédnout blesky Očekával jsem, že být křesťanem znamená být lepším (duševně lepším) člověkem, ale pro některé je to spíš seberealizace…“. „Křesťanem jsem nebyl ani před tím, ani potom, nicméně s křesťany sympatizuji…“. „Křesťani mě překvapili zapálením pro věc. Ve většině případů jsem se setkal s velkou snahou o upřímnost a otevřenost někomu to šlo lépe, někomu hůře, ale celkově byla atmosféra poklidná a přátelská. Ale dost často se mi stalo, že přestože jsem formuloval otázku přesně a obsažně, nedočkal jsem se odpovědi, která by dávala smysl jako věta – každý občas rád mlží.“ [66]

Ačkoliv Tomáš Janda píše o tom, že „Lidé, kterých se Pán Bůh dotýká, se zpravidla právě na víkendu otevírají Pánu Ježíši“ [67], zajímavé je, že z 21 a později dalších 5-ti svědectví zde zveřejněných není zaznamenáno jediné pokání. Garry Cox je střízlivější a doufá proto v obrácení až těch lidí, kteří se skrze Alfu zapojí do dalších církevních kurzů. [68]

Nedoktrinálnost
Charismatičí křesťani, z jejichž prostředí kurzy pocházejí, na některé správné doktríny kladli velký důraz. Mnoho charismatických sborů vzniklo tak, že představitelé různých sborů, které byly součástí jiných církví, zpravidla CČE, ECM a CČSH, odmítalo křest novorozenců a raději založilo nezávislé sbory. Křest novorozenců proto bylo téma velmi často kritizované na stránkách Života víry a Dan Drápal této otázce věnoval i svoji brožurku [69].

Taktéž liberální teologie, včetně jejího ekumenismu, byla ještě donedávná tvrdě odsuzována a s liberálními křesťany nebylo možné spolupracovat. Sestra Ludmila Hallerová v rozhovoru pro Život víry ještě v roce 1998 prohlásila:

Tomáš Dittrich: Jaké jsi měla a máš zkušenosti s liberálními křesťany, pro něž znovuzrození není klíčové? Jak se s nimi dá spolupracovat? L. Hallerová: Nedá. „Pro mě církev jsou znovuzrozené děti Boží. Vždyť je to v Písmu napsané, že kdo nemá Ducha Božího, ten není Jeho. Měli bychom se naučit velice jasně rozlišovat a označovat. Neměli bychom propadnout omylu ekumenického hnutí, které svádí všechno do jednoho pytle a chce vytvořit mišmaš, který nemá s Božím lidem nic společného. Nepokládám to za správné. Někdy nevykládáme správně podobenství – radujeme se, že z hořčičného semene vyrostl veliký strom, a přitom je to zrůda. Ten zrůdný strom se dnes nazývá křesťanstvím a je plný ptáků – liberálů, kteří to drahé Boží slovo vyzobávají, místo aby tím byly živené lidské duše.“ [70]

Rovněž sbory Slova života, dnes snad nejúspěšnější sbory kurzů Alfa v ČR, v devadesátých letech prosluly militantním antikatolicismem [71]. Jejich apoštol resp. ředitel nadace Word of Life, Ulf Ekman, na konferencích víry v Praze i v Brně, neopomenul katolíky kritizovat při každé příležitosti. Alexandr Flek, někdejší vůdce Vody života, se pohoršoval, když na evangelizaci s Billy Grahamem spolupracovali charismatičtí katolíci. Dnes však jeho nástupce Jiří Zdráhal se bratrsky dělí o slovo s katolickým knězem [72].

Charismatici v dnešní době velkoryse spolupracují jak s katolíky, tak s denominacemi, které za liberální považují a zakazují přít se o rozdílech a instruktorům Alfy přísně nedovolují věroučnou kritiku. Za zamyšlení stojí, že přitom nevadí, že spoluprací s těmi, které donedávna kritizovali, na sebe logicky berou mnohem větší odpovědnost tím, že je svými kurzy legitimizují před případnými konvertity. Dříve pro ně bylo těžké, aby v daných církvích a mnohdy i se značnou mírou autonomie byť jen setrvali. Dnes však souhlasí, když tyto církve mají vychovávat věřící, kteří podle nich uvěřili na kurzech, které po celém světě masivní reklamou, např. formou nápisů na londýnských autobusech, rozšiřují.

Dalo by se zamyslet i nad tím, že kurzy fungují jak adventistům, pro které jsou charismatici – ústy jejich prorokyně – spiritisty a ostatní církve považují za Nevěstku Babylonskou a za součást evangelia považují svěcení soboty a dodržování přikázání [73]. Stejných evangelizačních kurzů se účastní katolíci, pro které jsou závazné závěry Tridentského koncilu, podle kterého je každý, kdo věří ve spasení z milosti, odmítá očistec, úctu ke svatým a k Marii a odmítá úřad papeže, ústy koncilu proklet [74]. Toto katolické učení samozřejmě nevyvrátil II. Vatikánský koncil, nýbrž ještě před nedávnem kardinál Ratzinger, dnešní papež, v papežem podepsaném stanovisku prohlásil, že pouze katolická církev je v plném slova smyslu církví křesťanskou [75].

Viditelná světová církev
V minulém článku jsme si ukazovali, jak se prostřednictvím kurzů šíří charismatické učení do tradičních církví, a jak tato metoda, ve formě evangelizačních kurzů, zde slaví úspěch. V padesátých letech se Smíchovská konference dnešní Církve bratrské velmi ostře postavila proti letničnímu hnutí, které ústy svého tehdejšího předsedy označila „parazitem“ [76]. Ještě v devadesátých letech vydala rada CB knihu kontroverzního autora W. Nee, který učení o křtu v Duchu považoval za blouznění [77] a sbor CB v Brně vydal knížku amerického fundamentalisty McArthura, který viděl v mluvení jazyky nebezpečný svod [78]. Dnes se proti kritice kurzů, na kterých se vyučuje mluvení jazyky na základě předříkávání a napodobování předříkávaných slov [79], které je popsáno i v manuálu [80].

Avšak ani charismatické učení zde není tím nejdůležitějším. Jak uvedl Millar, jedním ze znaků dnešní doby, které Alfa vychází vstříc, je ekumenismus [81]. Alfa broto boří letité mezníky a překonává bariéry. Kurzům Alfa dnes papež žehná a jsou nástrojem ke sjednocení církve, zejména katolíků a protestantů. V jednom dopise pražský koordinátor kurzů uvedl skutečný důvod paralelního pořádání kurzů v jednom čase:

Světový trend je sjednocovat skrze Alfu farnosti (sbory) a denominace ´v jeden hlas církve´ v rámci města, později národa. Jen tak lidé mohou uvidět církev silnou, srozumitelnou a aktuální.“ Delegace českých charismatiků a katolíků „povzbuzena tímto trendem, se připojila k velké světové vizi, kterou mají pracovníci Alpha International (asi 80 stálých zaměstnanců).“ Tyto akce v některých národech vrcholí „tzv. ´pozvání národa na večeři´, podporovaná všemi denominacemi, které se sjednocují v jeden hlas – společně se modlí a akci připravují. Jde o jakési jednorázové zviditelnění a otevření církve lidem kolem nás, takový „den otevřených dveří“. Zatím nejsme v takové situaci, zjistili jsme ale, že míra úspěšnosti Alfy u nás víceméně odpovídá stupni jejího rozvoje.“ [82]

Jednotná církev je tedy tím nejdůležitějším, proč Alfa kurzy směřují napříč denominacemi. Jak uvádí Janda vytýčenou strategii:

V dějinách církve je to snad vůbec poprvé, kdy se všechny hlavní proudy, ať už katolíci či protestanti, sjednotily na tak rozsáhlém projektu, užívajíce materiály se stejným obsahem a formou. Jak je to možné? Zaměřili se na to podstatné a základní.“ [80] „Pokládáme za zásadní udržet jednotu a společný krok všech kurzů Alfa vždy v jedné denominaci, a také ve spolupráci denominací mezi sebou. Proto v pražské kanceláři usilujeme o: vzájemné povzbuzení a výměnu zkušeností, společné modlitby, společné plánování, postup a vize, společnou propagaci.“ [83]

Tomáš Janda proto v dalším dopise již mluví o jedné „obecné církvi“, vzniklé skrze Alfu a propojení Alfy se všemi ostatními církevními aktivitami. Mezi cíle národní kanceláře Alfy proto patří:

vytvoření kvalitní celoplošné sítě několika desítek až stovek kurzů Alfa v Praze a okolí, zviditelnění této naddenominační sítě (vlastně již celé obecné církve) široké veřejnosti, souběžné propojování Alfy se všemi dalšími církevními aktivitami a službami.“ [84]

KMS svého času, ústy svých představitelů, toužila naddenominačně sjednotit církev. Když – skrze brožurku Charismatická církev sjednoceni?“ [85] – na to byla upozorněna, od této vize se distancovala. Od té doby se striktně zdůrazňuje pojem “mezidenominační“, ačkoliv zcela jasně, z pera svého někdejšího předsedy, na stránkách svého tiskového orgánu a ještě k tomu v rubrice, kde se zveřejňují programy a cíle, chtěla být vstupní branou k institučně sjednocené církvi [86]. Pracovníci KMS se ještě mnohokrát na stránkách Života víry proti tomuto „nařčení“ ohrazovali [87].

Neuplynulo ani pět let a KMS se – skrze dopisy pražského koordinátora kurzů Alfa – přiznává, že opět chce, tentokráte skrze kurzy Alfa, přispívat ke "zviditelnění této naddenominační sítě (vlastně již celé obecné církve)“ [88]. Domnívám se, že by bylo dobré se již jednou z této věci poučit. Či snad nedávná situace v Jednotě bratrské není dostatečným milníkem těchto snah a eklesiologických experimentů?

Ve světle tohoto budování „naddenominační sítě obecné církve“ je třeba nahlížet i na Gumbelovy teze, ve kterých tvrdí, že „rozdíly mezi protestanty a katolíky jsou naprosto zanedbatelné ve srovnání s tím, co mají společného“ [89], což je v přímém rozporu s oficiálním prohlášením římské kurie ve spisu „Dominus Iesus“. Právě z tohoto důvodu je na kurzech Alfa již z principu přísně zapovězeno kritizovat jakoukoliv jinou denominaci nebo vedoucího jiné církve: „Pravidlem na kurzech Alfa je nikdy nekritizovat jinou denominaci, jiné křesťanské společenství nebo křesťanského vedoucího“ [90] a nedovoluje se při diskusích argumentovat: „Je důležité, aby členové týmu Alfa byli taktní a zdvořilí a aby se nedali zatáhnout do argumentování.“ [91]

Za účelem podpory Kurzů Alfa resp. jejich cílů, pražský koordinátor požádal o grant městský úřad s odůvodněním, že, „cílem naší oblasti je prevence sociálně patologických jevů se zaměřením na rodiny, ale i jednotlivce, v blízké budoucnosti pak na mládež“. [92] Na propagaci kurzů, resp. na realizaci vize zviditelnění naddenominačně sjednocující se obecné církve se finančně podílel i HTB, anglický domovský sbor Alfy [93].

Souhrn
Učiníme-li nyní krátký souhrn, můžeme dospět k závěru, že antropocentrické, bezbolestné a nekonfrontační evangelium, plném legrace a dobré zábavy, v jehož centru stojí vztahy, a které neobsahuje výzvu k účinnému pokání, nýbrž duchovní zkušenost, a jehož cílem je přivést neobrácené lidí zábavnou, humornou a nekonfrontační cestou do církve, je především prostředkem k sjednocení denominací v ČR do jednoho hlasu, který bude slyšet v celém národě.

Tato církev je tedy připravena k tomu, aby mohla pojmout nevěřící a zahrnout je v církevní praxi. Bude proto mít upravenou formu bohoslužby vč. katecheze a liturgie a bude stát na jiné eklesiologii, odvozené od pyramidální struktury, která je velmi blízká katolickému pojetí církevní hierarchie. Tato církev bude naddenominačně ekumenická, v centru bohoslužby nebude učení, ale praxe resp. zkušenost, a samotná církev bude značně medializovaná.

Při bližším zkoumání můžeme vidět, že protestantské rysy, jako možnosti volby představených prostými členy, důraz na biblické učení, oddělenost od světa a christocentričnost, bude nahrazena skupinkovou teokracií a poddání se autoritě bez pojistek zneužití moci v podobě její dělby, s důrazem na člověka, což jsou mj. rysy katolického pojetí zbožnosti.



Poznámka: Literatura
  1. Biblická Apologetika, Franc A., Nicky Gumbel a nekonfrontační evangelium, http://mujweb­.cz/…knihy/KA­.doc
  2. http://kmspra­ha.cz/alfa/co­je.htm
  3. Franc A.,Kurzy Alfa, dítě Torontského požehnání: http://granosa­lis.cz/article­.php?…
  4. http://mujweb­.cz/…ihy/Tom.html
  5. http://mujweb­.cz/…/Danica.html
  6. E-mail Tomáše Jandy určený autorovi s kopii biskupovi a Radě RAC, Tom Janda tom.zyandy (at) sez­nam.cz, Předmět: Útočná filozofie Aleše France, dne: 22. prosince 2003, 3:11
  7. E-mail Tomáše Jandy určený biskupovi a Radě RAC s kopií autorovi, Tom Janda tom.zyandy (at) sez­nam.cz, Předmět: Apoštolská církev, dne: 29. prosince 2003, 10:20
  8. Např. komentáře pod článkem: Kurzy Alfa, dítě Torontského požehnání: http://granosa­lis.cz/article­.php?…
  9. viz komentáře uživatele Krytyk in: http://granosa­lis.cz/article­.php?…
  10. Franc A., Kurzy Alfa, evangelium pro třetí tisíciletí?, Zápas o duši, č. 78, říjen 2003, str. 34–45
  11. Drápal D. Útok na Alfu, Zápas o duši, č. 79, prosinec 2004, str. 39–41
  12. Franc A. Kurzy Alfa, evangelium pro třetí tisíciletí? I. část, Nový čs. Zápas, č. 5, 1. 2. 2004, str. 4 a Franc A., Kurzy Alfa, evangelium pro třetí tisíciletí? II. část č. 6, 8. 2. 2004, str. 4
  13. Dittrich T., Kurzy Alfa jako nenátlakový způsob evangelizace, http://www.ccsh­.cz/…/2004/55­.php
  14. Stejný článek do této chvíle (8. 3. 2004) podepsali:
    Ing. Miloš Poborský, vedoucí české národní kanceláře kurzů Alfa, vedoucí kurzu Alfa v KS Praha, region Jih,

    Ing. Martin Hambálek, předseda OM ČR, vedoucí kurzu Alfa v CB Pardubice,

    Mgr. Jiří Unger, tajemník České evangelikální aliance,

    Ing. Daniel Fajfr, člen Rady CB, evangelista,

    Mgr. Tomáš Grulich, kazatel a vedoucí kurzu Alfa v CB Praha 9, Černý Most,

    Bohdan Čančík, kazatel a vedoucí kurzu Alfa v JB Nová Paka,

    Jiří Boháček, vedoucí kurzu Alfa v BJB Praha 2

  15. Dittrich T., in: „Drápal D., Etika nesouhlasu, ZV, 3/2004, str. 17
  16. Viz příloha č. 1
  17. Viz příloha č. 2
  18. Viz příliha č. 3
  19. Viz příloha č. 4
  20. Dittrich T., Kurzy Alfa jako nenátlakový způsob evangelizace…
  21. Franc A., Kurzy Alfa, evangelium pro třetí tisíciletí? I. část…¨
  22. Dittrich T., Kurzy Alfa jako nenátlakový způsob evangelizace…
  23. Prohlášení o autorských právech na kurzy Alfa: in „Příručka administrátora kurzu, KMS, Praha, 2002, str. 52“
  24. Dittrich T., Kurzy Alfa jako nenátlakový způsob evangelizace…
  25. Gumbel N., Jak to říci 1. vydání, KMS, Praha, 2000, str. 149
  26. Janda T., oběžník, regionální kancelář pro kurzy Alfa v Praze, 31. 10. 2002
  27. komentář uživatele Tom: http://granosa­lis.cz/article­.php?…
  28. komentář uživatele Krytyk: http://granosa­lis.cz/article­.php?…
  29. Janda T., Žádost o grant na městskou část Praha 12, Praha, 28. února 2001
  30. Moreton C., Když nás Bůh navštíví, dejme mu prostor, komentář Johna Wimbera, Život Víry, 4/95, str. 92–93
  31. Millar A., Zapojení Alfy do společenství, Česká národní konference kurzů Alfa, audiokazeta, 8 – 9. 5. 2003
  32. Cox G., Jak začít kurzy Alfa, CD-R, Seminář kurzů Alfa, Praha, 31. 1. 2004
  33. Millar A., Zapojení Alfy do společenství …
  34. Cox G., Jak začít kurzy Alfa…
  35. Gumbel N., Jak to říco ostatním, KMS, Praha, 2000, str. 119
  36. Drápal D. Bible, okultismus a politika a jiné stati, Ampelos 2001, str. 11
  37. Tamtéž
  38. Cox G., Jak začít kurzy Alfa…
  39. Cox cituje Millarův výrok in: „Tamtéž“
  40. Tamtéž
  41. Millar A., Zapojení Alfy do společenství …
  42. Příručka pro přípravu týmů, KMS, druhé, doplněné vydání, Praha, 2002, str. 10
  43. Tamtéž, str. 9
  44. Tamtéž, str. 17
  45. Tamtéž, str. 17
  46. http://www.kur­zyalfa.cz/…a/vti­py1.rtf
  47. Janda T, Organizační stránka kurzů Alfa, CD-R, Seminář kurzů Alfa, Praha, 31. 1. 2004
  48. Příručka administrátora kurzu, KMS, Praha, 2002, str. 44
  49. Joyner vždy považoval žeň za probuzení. Na přímou otázku sice balancoval na biblických intencích tohoto pojmu, avšak nakonec viděl žeň v intencích toho, že od doby, kdy napsal svou knihu „Žeň“ „uvěřilo více lidí, než kolik uvěřilo od letnic k jejímu napsání“. Při připomenutí některých jeho nenaplněných, či skandálních proroctví obvykle ztrácel paměť. (Joyner R., Jsem proti tomu, když jedna říká, že tu druhou nepotřebuje, uvedl Rick Joyner v Praze na setkání s kazateli, ZV 1/2004, str. 7–9)
  50. Jsou doporučovány knihy autorů jako Yonggi Cho, Benny Hinn, Kathryn Kulmanová, Derek Prince, John Wimber, Příručka účastníka kurzu, 3. doplněné vydání, KMS, Praha, 2003
  51. O zábavnosti se ve všech materiálech mluví a píše takřka bez ustání. Dokonce v příručce pro přípravu týmu se píše, že skupinky má „začínat a končit někdo zábavný!“ Příručka účastníka kurzu, 3. doplněné vydání, KMS, Praha, 2003, str. 38
  52. Janda T, Organizační stránka kurzů Alfa…
  53. Millar A., Zapojení Alfy do společenství …
  54. toto trojí dělení služby je zmiňováno i ve všech manuálech pro skupinkové megasbory, např. Kuttruff S., Všechno o životě domácích skupinek, AC sbor Kolín, Albrechtice, 2000
  55. Pritchard A. G.,Willow Creek Seeker Services: Evaluating a New Way of Doing Church, Baker Books, 1996
  56. Dittrich T., Zkušenosti a svědectví, CD, Seminář z kurů Alfa, Praha, 31. 1. 2004
  57. Cox G., Jak začít kurzy Alfa…
  58. Dittrich T., V rytmu Alfy, Česká Alfa, listopad 2000
  59. http://www.kur­zyalfa.cz/…a/vti­py1.rtf
  60. Ekumenické společenství uživatelů i návštěvníků portálu GRANO SALIS tak rozhodlo o třetích držitelích jmenovaných cen v jejich historii. Zlatou slzu GRANO SALIS, která je udílena za zajímavé kreace, citáty, prohlášení nebo tvrzení na českém nejlépe ekumenickém internetu, které svým kouzlem nechtěného prokazují autorovi či autorům medvědí službu, získávají: „vtipy na kurzech Alfa“ za to, že některé z nich jsou opravdu pro prezentaci křesťanských myšlenek nevhodné. Nositel ceny stránky, mají právo užívat na svých stránkách ikonu ceny Zlatá slza GRANO SALIS: http://www.gra­nosalis.cz/ar­ticle.php?…
  61. Ronson J., Spasitel křesťanství, Česká Alfa, duben, 2001
  62. Cox G., Kniha „Život, který stojí za to“ jako návazný kurz, CD, Seminář z kurů Alfa, Praha, 31. 1. 2004
  63. Drápal D., Evropa vstoupila do války s terorem velmi nešťastně, MFD, 8. 4. 2004, str. 9
  64. Setkávání 3pé – dojmy a postřehy účastníků, http://www.3pe­.cz/index.php?… a http://www.3pe­.cz/index.php?… Janda T., dopis, Křesťanské společenství Praha – jih, leták 25. září – 11. prosince
  65. Janda T. Kurzy Alfa, pozvánka, Křesťanské společenství Praha – jih, 25. září – 11. prosince
  66. Setkávání 3pé – dojmy a postřehy účastníků… nebo http://www.kur­zyalfa.cz/alfa­/clanky.htm
  67. Janda T., oběžník, Regionální kancelář kurzů Alfa v Praze, 31. října 2002
  68. Cox G., Kniha „Život, který stojí za to“ jako návazný kurz…
  69. Drápal D., Křest, jablko sváru?, Zvláštní vydání Života víry, KMS Praha, 1994
  70. Hallerová L. v rozhovoru pro Život víry, Ráno se vždycky podivím, že Pán Ježíš ještě nepřišel, Život víry 9/98, str. 5–6:
  71. Např. boji s katolicismem byl věnován celý jeden časopis Voda Života, Revue pro Božský život. z r. 1993 a pastor pražského sboru Vody života, při návštěvě papeže J. Pavla II, vymítal z českého národa ducha katolicismu
  72. Seminář z kurů Alfa, Praha, 31. 1. 2004
  73. Dwigh Nelson řekl i na adresu ostatních neadventistických křesťanů: „nastal čas, abyste učinili další krok k božímu světlu, které svítí na vaší cestu… jestli-že se někdo rozhodne další krok ke světlu neučinit, nebude to dlouho trvat, a bude pohlcen tmou… Bůh tě vyzývá, abys učinil další krok ke světlu a stal se součástí jeho církve, která zachovává všech deset jeho přikázání a touží po jeho víře“. In: Andrews University, satelitní světová evangelizace „NET 98“ a Darmsteegt P. G tvrdí, že: „Zjevení ukazuje, že církev poslední doby bude vlastnit dva rozhodující znaky; její členové jsou ti, „kteří ostříhají přikázání Boží (rozuměj vč. svěcení soboty) a mají svědectví Ježíše Krista“ – prorocký dar (Zj 12, 17) (rozuměj spisy Ellen Whiteové)“ in: Adventisté sedmého dne věří…, Výklad základních věroučných článků, Advent – Orion, Praha, 1996, str. 268.
    Podle Ellen Whiteové je charismatické hnutí představováno „ropušným duchem spiritismu“ z knihy Zjevení a zcela v tomto duchu mluvil o představitelích charismatického hnutí i Nelson: „Jednoho večera jsem byl pozván, abych se zúčastnil semináře „Znamení a zázraky“. Instruktorem byl známý charismatický kazatel a řečník (patrně se jednalo o J. Wimbera, pozn. aut.)… prostřednictvím obrovské vlny charismatického hnutí v tomto národě jsou Američané nuceni věřit padělkům zázraků a jazyků a různým nadpřirozeným projevům, které stejně jako mariánská zjevení lidi nenápadně a tiše připravují na závěrečný podvod, který Lucifer uskuteční na této planetě“. „NET 98“

  74. Hunt D., Žena jedoucí na šelmě, překlad Tonny Uhlíře, http://nkz.re­formace.cz/…na­_selme.zip
  75. Ratzinger J., Deklarace Dominus Iesus, O jedinečnosti a spásonosné univerzalitě Ježíše Krista a církve, ČBS, 2000 http://w­ww.cirkev.cz/…us_i­esus.htm
  76. Urban J., Církevně schválený referát, Smíchovská konference Církve bratrské, Praha 1958
  77. Nee W., Trilogie ducha, duše, těla, Nakladatelství a vydavatelství Rady Církve bratrské, 1992, str. 23–24
  78. MacArthur Jr., Charismatici, teologická perspektiva, Naděje, křesťanské vydavatelství a knihkupectví, Brno, 1995
  79. Gumbel N., Jak to říct ostatním… str. 115
  80. Příručka pro přípravu týmů… str. 19
  81. Millar A., Zapojení Alfy do společenství …
  82. Janda T., oběžník, Regionální kancelář pro kurzy Alfa v Praze, 31. října, 2002
  83. Janda T., oběžník, Regionální kancelář pro kurzy Alfa v Praze, 15. září, 2002
  84. Janda T., oběžník, Regionální kancelář pro kurzy Alfa v Praze, 31. října, 2002
  85. Franc A. „Charismatická církev sjednocení?“ ECM Ječná, Praha, 1998
  86. Rucký E., Úvaha o poslání a budoucnosti KMS, Život Víry 6–7/94, str. 200
  87. http://www.muj­web.cz/…/Ohla­sy.html
  88. Janda T., oběžník, Regionální kancelář pro kurzy Alfa v Praze, 31. října, 2002
  89. Gumbel N. in: Calvary Contender, 3/1/98
  90. Gumbel N., Jak to říct ostatním, KMS, Praha, 2000, str. 113
  91. Tamtéž, str. 67
  92. Janda T., žádost o grant…
  93. Kurzy Alfa, mujweb.cz/www/kshb­/alfa.htm
Přílohy obsahují hypertextové odkazy, pod kterými je možné instituce, osoby i články snadno dohledat.

Příloha č. 1


Motto:
„Stovky dobrozdání od církevních vedoucích světového formátu
 (předsedů církevních aliancí a profesorů na prestižních univerzitách...)“
(Tomáš Janda, pražský koordinátor Kurzů Alfa)
Některé církevní, apologetické a antikultovní služby kritizující kurzy Alfa

Apologetic Coordination Team
Apologetics index
Banner of Truth
Believers in Grace Ministries
Betanien
Bibelbund e. V.
Bibelkreis
Bible Theology Ministries
Biblical Discernment Ministries
Bayith
Calvary Baptist Church
Calvary Contender
Cephas Ministry
Cross and Word
Christian Doctrine
Christian News and Views
Christian Research Network
Christian Research Institute
Christian Witness Ministries
Christianity.co.uk
Christliche Hauskreisgemeinde
Church Society
Deception In The Church
Die Geveformeerde Kerke in Suid-Afrika
Discernment Ministries
Endtime Ministries
Episcopalian
European Institute of Protestant Studies
Evangelical Alliance
Freie Reformierte Baptisten Gemeinde Heilbronn e V. 
Fowey Family Church and Evangelical Relief Agency
Fundamental Evangelistic Association
Globalchange
Harpazo
Hauszellen Gemeinde  
Independent Baptist Retreat
Inner City Discernment Ministries 
Kulte Inligting & Evangelisasie Sentrum
Kuyper Foundation
Let Us Reason
Lighthouse Trials Research Project
Matthias Media
Media Spotlight
Moriel Ministries 
Neues und Altes
Old House of Foye
Old-time Faith
Paw Creek Ministries
Personal Freedom Outreach
Reformed Christian Pages
Take Heed Ministries
Theological Editions
The Berean Call
The Burning Bush
The Theologian
We Care Ministries
Vigi Sectes
Watch Unto Prayer
Way of Life

 

Příloha č. 2
Motto:
„Jak se zdá, tak nikdo jiný - kromě dvou výše podepsaných pánů - asi s Alfou problém nemá...!“
(Tomáš Janda, pražský koordinátor Kurzů Alfa)
Někteří teologové, pedagogové, apologeti, duchovní a publicisti kritizující kurzy Alfa
Andrews Cecil  
Bayes Johnatan
Chapman Tim
Chambers Joseph
Costella Matt
Cloud David
Davidson Graeme
Denker Steffen
Dixon Patrick
Dool Stewart
Fischer Richard
Fitton Paul
Gardner Jo
Glover Peter
Goedelman Kurt    
Gordon L. Lewis
Grobler Japie
Hand Chris
Hilborn David
Horsburg William
Howard Wendy B.
Huffman Jerry
Hunt David
Jewel van der Merwe
Jewel Grewe
Kräuter Andreas
Liichow Robert
Mackay Stuart
McAllister Peter
McDonald Elizabeth
McLaughlin Greg
McMahon Thomas A.
Napier Barry
Neckar Andy
Oppenheimer Mike 
Perks Stephen C.
Peterson Dusty
Prasch Jacob  
Richardson John
Randles Bill
Schaum Thomas. J
Seibel Alexander
Scholes William D.
Simpson Sandy
Stadelmann Helge
Tarkowski Ed
Tillin Tritia
Tschui Patrick
Weekws Robin
Wilting Joseph
 

 

Příloha č. 3
Motto:
„… jde o nejúčinnější a nejrozšířenější způsob sdílení evangelia v dnešní době,
 široce přijímaný drtivou většinou světové církve…“
(Tomáš Janda, pražský koordinátor Kurzů Alfa)
Některé „on-line“ křesťanské studie, články a kázání  kritizující kurzy Alfa
About Alpha
A Burning Issue
A Church of England Criticism
Add a Pinch of Alpha
After Alpha!
Against Alpha
'A' is for Alpha, 'B' is for Berean
Alpha: Another Road to Rome?
Alpha, a New Evangelism Movement, Gaining US Adherents
Alpha Alert  
Alpha and Ecumenism1
Alpha and Ecumenism2
Alpha and The Omegas
Alpha Builds Bridges
Alpha Conversions
Alpha Correspondence: Letters
Alpha Course: Final Answer or Fatal Attraction?
Alpha Course Goes Nationwide
Alpha Course News
'Alpha Course' Warning
Alpha Courses: A Global Franchise with Slick Packaging & Dubious Contents?
Alpha Course Workshop at Amsterdam 2000
Alpha - Dealing in Death, not Life
Alpha Grows, and Ecumenically
Alpha Holy Spirit Weekend Claims Celebrity Casualty
Alpha: In a Nutshell
Alpha Kursus: Is Dit Vir Die Christen?
Alpha - Leap of Faith
Alpha News 1
Alpha News 2
Alpha on Israel!
Alpha, Papacy Move Closer, United by Mary-Worship
Alpha Reaches out to your Church
Alpha Re-Visited
Alpha - Salvation or Condemnation???
Alpha: The Last Word in Evangelism?
Alpha’s Road Leads To Rome
Alpha's Unholy Converts?
An "Alpha" Assessment - Nicky Gumbel's Gospel 
Another Alpha Critique
A paper on the Toronto Blessing
A Public Letter to Nicky Gumbel
Articles of interest
Australian Alpha Expose
A Voice in the Wilderness
Babylon Rising
Beiwort zur Broschüre‚Übergabegebet‘ oder biblische Bekehrung?
Better than Rubies
Beware
Beware of 'The Alpha Course'
BGEA Letter
Biblical Assessment of the "Alpha Course"
Can Philippians 1:15-18 Justify the Alpha Course?
Character of Alpha's Jesus
Chappo on Alpha
Church Launches Massive Ad Campaign
Communication, culture and compromise:"Contending EARNESTLY“
Comprendre? Le Mélange ?
Cul*****ch Ministry Warns Against Alpha Course
Dear Rev. Nicky Gumbel,
Deception in the Church
Der Apha-Kurs
Der Alpha-Kurs ein neuer Weg zum Menschen von heute
Dialectic, Praxis and the Alpha Course
Die Lewendes en die Dooies en die Priesters van die Here
Die Alpha-kursus: ’n Kort kritiese beskouing
Die Mengsel
Discernment Newsletter
Divinity of Alpha's Jesus
Does the Alpha Course Teach the Truth?
Druid arch bishop of Canterbury entroned
Ecumenism & Interfaith
Evaluating alpha
Expose on current  heresy  in the Church
Flashes of Falling Away
Heretics-a-Plenty
Is Jesus Cleansing His Church with Cleansing Stream?
Is The Popular Alpha Course Leading People Astray?
"Jesus 2000" - Der Schulterschluss der Charismatiker
Mainstream Archive: Summer 1995 (Reconciliation)
Mainstream Archive: Summer 1996 Part 2 (Alpha Course)
Making Alpha Waves
Michael Brown Press Release
More Alpha Course Apostasy
New Evangelicals Endorse Alpha Course
News of Laughter
Observations on the Alpha Course
Open Letter to the Leaders of the Alpha Course
Open Letter - Alpha's 'Holy Spirit Retreat'
Open Letter - Your Understanding of 'Toronto'
'Orthodox' Heretics
Part 1: The Character of Alpha's Jesus
Part 2: The Nature of Alpha's Jesus
Part 3: The Divinity of Alpha's Jesus
Pentecostal and Charismatic-Is There or Was There Any Difference? ...
Personal Freedom Outreach
Pin-up Girl Sells God to Britain
Power - Power - Whose Got the Power!
Questioning 'Questions of Life'.
Rome Formally Endorses 'The Alpha Course'  
Teaching Sheep or Amusing Goats
The 'Alpha' and the 'Christianity Explored' Course
The Alpha Curse
The Alpha Course
The Alpha Course
The Alpha Course
The Alpha Course 1
The Alpha Course 2
The Alpha Course (Part 1 of 3)
The Alpha Course (Part 2 of 3)
The Alpha Course (Part 3 of 3)
The Alpha Course - Chapter and Verse on Alpha's Jesus
The Alpha Course / Evangelistic Bible Studies
The Alpha Course Examined
The Alpha Course: Final Answer or Fatal Attraction?
The Alpha Course: is it Bible-Based or Hell-Inspired (Part 1 of 3)
The Alpha Course: is it Bible-Based or Hell-Inspired (Part 2 of 3)
The Alpha Course: is it Bible-Based or Hell-Inspired (Part 2 of 3)
The Alpha Course: Warmed-Over Toronto
The Alpha Course: What has happened to the Church?
The Biblical Basis of Division
The Cell Church Model - Alpha Course Lite?
The Danger of Passively Accepting what is Told You without Applying Discernment
The Dangers of the Alpha Course
The Death of Reason and the Return of Jesus
The Dreaded Alpha Course
The Gospel According to Alpha 
The Gospel According to Gumbel
The Living and the Dead
The Powers Behind the Alpha Course
The Powerful Message 
The Powerful Men
The Powerful Spirit
The Powers Behind Alpha, Vineyard, and the "TB" (Chart)
The Powers Behind Alpha, Vineyard, and the "TB" (Supporting Documentation)
To Those Who Foolishly Host the Alpha Course
Understanding HTB's Sandy Millar
Understanding "The Mixture" from 1 Thessalonians
UpDate on Alpha: "Contending Earnestly for the Faith" ...
Unholy Weekend?
United Kingdom
Unmasked… Gerald Coates1
Unmasked… Gerald Coates2
Viewpoint on Alpha and the Toronto Blessing
What about the Alpha Course?
What is Alpha?
What's Wrong With Alpha?
Were are We Right Now?
Willow Creek/Bill Hybels
Willow-Creek und Alpha auf ökumenischem Vernetzungskurs
Woman Leads Church Boycott in Row over Evangelical Pig-Snorting

 

Příloha č. 4
Motto:
„Jestli něco chce být programaticky nekontroverzní, pak jsou to kurzy Alfa.
Ukázalo se, že jsou přijatelné pro širokou škálu křesťanů, od římských katolíků po křesťanské sbory.“
(Dan Drápal, emeritní senior Křesťanských společenství)

Některé Knihy a brožury kritizující kurzy Alfa a jejich představitele
A Chronicle of The Toronto Blessing an Related Events (Hilborn David)
Alpha: New Life or New Lifestyle? (McDonald Elizabeth)
Alpha Curse (Fitton Paul)
Alpha - The Unofficial Guide (McDonald Elizabeth and Peterson Dusty)
Alpha - The Unofficial Guide: World (McDonald Elizabeth and Peterson Dusty)
Alpha: Friend or Foe? (Howard Wendy B.)
A Tale of Two Cities - Rome (Neil Richardson)
A Tale of Two Cities - Toronto (Neil Richardson)
Der Alpha-Kurs (Denker Steffen)
Die Alpha-Welle, Wie Biblisch ist der Alpha-Kurs? (Tschui Patrick)
Falling Short (Hand Chris)
Herre,  Hvem Skal Vi Ga Til? (Wilting  Joseph)
Introduction: Evangelicalism, the Evangelical Alliance and the Toronto Blessing (Hilborn David)
Neue Praktiken innerhalb der pfingstlich-charismatischen Bewegungen (Stadelmann Helge, Seibel Alexander)
Occult Invasion (Hunt David)
"Signs of Revival" book on the so-called "Toronto Blessing" (Dixon Patrick)


 


 
Příbuzné odkazy
· Více Charismatici
· Novinky od Bolek


Nejčtenější článek Charismatici:
Nová publikace: Skrytá tvář charismatismu


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 3.8
Hlasů: 10


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Alfa: evangelium bez pokání?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 16 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Alfa: evangelium bez pokání? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Gojim v Pondělí, 03. květen 2004 @ 21:41:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ales, myslim si ze spisanie tohoto clanku je urcite v prvom rade velmi casovo narocna zalezitost. Pokial predpokladam ze si priemerne zamestnaný clovek - tak tipujem minimalne dva dni. Si predstav kolko ludi okolo Teba ani nevie co su to alfa kurzy /ani ich to vobec nezaujma/ a nielen to. Nevedia o krestanstve vobec nic. Ani len to kto je Jezis pretoze vacsinou poznaju len nejake pseudo-duc***** zalozene vacsinou na okultizme alebo su uplni ateisti.Cechy su pravdepodobne jedným s najateistickejsich statov v europe.Pokial by si tie dve hodiny venoval im urcite by si stravil tento cas uzitocnejsie... Neviem napríklad ci citovat Wilkersonovo proroctvo v tomto kontexte je spravne.Bolo venovane naozaj alfa kurzom? V kazdom pripade je to od Teba asi vrchol .... a tak uvidime co bude dalej.



Re: Alfa: evangelium bez pokání? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Krytyk v Úterý, 04. květen 2004 @ 09:02:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejprve chci vyjádřit Alešovi uznání a respekt za důkladnou práci. Gojim bezděky řekl to, co asi nezamýšlel, když o této práci mluvil jako o vrcholu. Také si myslím, že jde zatím o nejpreciznější zpracování tohoto tématu (v návaznosti na daší jmenované čánky autora) v Česku i na Slovensku. Vysoce hodnotím nesmírnou mravenčí práci, kterou bylo nutno vynaložit na hledání a analýzu pramenů a souvislostí. Podle mě to obnášelo minimálně měsíc tvrdé práce, rozhodně ne dva dny, jak si myslí gojim. Jestli jsi gojime tak rychle hotov i se čtením nejen tohoto článku, ale zejména všelijaké importované literatury, pak se nedivím, že se nadchneš nejen pro Alfu, ale pro různé paranoidní vize (viz. ilumináti, zednáři a různí sprisahanci). Chytře míněné znehodnocení Alešovy práce poukázáním na lepší využití času pro misijní činnost se jednak obrací proti tobě samotnému (proč mrhat časem sepisováním blábolů o iluminátech apod.?) a jednak proti všem, kdož nenapíší knihu nebo článek misijního zaměření. Misie je krásná věc, ale nebylo-li by nic jiného, pak bychom byli slepí a hluší, zmítaní větrem různých i zcestných učení. Ale to ty jistě velmi dobře víš. Stejně tak, jako mnozí, kteří v poslední době velmi odpovědně zvažují vše, co kolem Alfa kurzů vyplouvá na povrch.



Kazdy koho jse dotkne Duch Svaty cini pokani ! (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Sv-sr v Sobota, 29. květen 2004 @ 21:12:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Muj nazor je:
Kdyz prichazim k Bohu, nikdy me Pan nevede cestou jenz by na ni nebylo POKANI.
Kdo pozna Pana i pres kurzy Alfa, v jeho srdci prijde k bodu POKANI. To jest Alfa bez pokani neexistuje.

Slovo Pane:

Skutky apoštolské 5:34 Tu vstal ve veleradě farizeus jménem Gamaliel, učitel zákona, kterého si vážil všechen lid; poručil, aby je na chvíli vyvedli ven,
35 a řekl: "Dobře si rozmyslete, Izraelci, co s těmi lidmi chcete udělat.
..........

Skutky apoštolské 5:38 Proto vám teď radím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Pochází-li tento záměr a toto dílo z lidí, rozpadne se samo;

Skutky apoštolské 5:39 pochází-li z Boha, nebudete moci ty lidi vyhubit - nechcete přece bojovat proti Bohu." Dali mu za pravdu;

V dnesni dobe se ptame, jak za casu prvni cirkve ? Co kdyz Alfa kurzy maji PRAMEN v BOHU?



Re: Alfa: evangelium bez pokání? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Benjamin v Neděle, 30. květen 2004 @ 17:43:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rada židovského farizeje není Slovo Páně.

Proč se nerozpadl islám? Proč vzkvétají východní náboženství?

Jestli chceme být objektivní, pak zrovna tak si musíme na základě předložených argumentů položit otázku: A co když kurzy Alfa NEMAJÍ pramen v Bohu?

Kdo ji nechce slyšet, ten se nemůže tvářit nestranně.





Re: Alfa: evangelium bez pokání? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: BenHur v Neděle, 30. květen 2004 @ 18:59:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale taky si musíme položit otázku:
Co když kurzy ALFA mají základ v Pánu a my ho nepřijali jen proto, že odporoval naší denominační pýše. Podobně jako farizeové vyčítali Pánu, že se stýká se Samařany.



Re: Alfa: evangelium bez pokání? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Benjamin v Neděle, 30. květen 2004 @ 19:19:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tu otázku bychom si měli položit tehdy, kdybychom kurzy Alfa odmítli apriori, aniž bychom měli nějaké pádné argumenty, jen z pouhé ješitnosti či žárlivosti. Pokud nám jsou ale tyto argumenty předloženy, pak je seriózní je zkoumat a zamýšlet se i nad otázkami kolem kurzů Alfa.

Nikdo zde přece nedělá mlhavá obecná odsouzení inspirovaná denominační pýchou. Naopak, objevují se stále častěji případy, že denominace kurzy Alfa pořádají, ale upravují si je podle svého (nepřijímají jejich učení) a také je jako kurzy Alfa ani nenazývají. To o něčem vypovídá.

Je třeba číst kritiky A. France pozorně a jeho argumenty zvažovat. Nikdo tady přece kurzům Alfa nevyčítá to, že komunikují s nevěřícími.

 "Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. " 1 Janův 4:1

 "Všecko zkoumejte, dobrého se držte" 1 Tesalonickým 5:21




Pan zna VSE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Sv-sr v Neděle, 30. květen 2004 @ 22:26:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslim si ze i pro dnes plati Slovo a teke pro kurzy Alfa :)

Filipským 1:15  Někteří sice káží Krista také ze závisti a z řevnivosti, jiní však s dobrým úmyslem.

Filipským 1:16  Jedni z lásky, protože vědí, že jsem tu k obhajobě evangelia,

Filipským 1:17  druzí z touhy po uplatnění, ne z čistých pohnutek, a domnívají se, že mi v mém vězení způsobí bolest.

Filipským 1:18  Ale co na tom! Jen když se jakýmkoli způsobem, ať s postranními úmysly, ať upřímně zvěstuje Kristus; z toho se raduji a budu radovat.

Filipským 1:19  Neboť vím, že se mi vše obrátí k dobrému vaší modlitbou a přispěním Ducha Ježíše Krista.


Nase uloha je neodsudzovat, ale modlit se

Neboť vím, že se mi vše obrátí k dobrému vaší modlitbou a přispěním Ducha Ježíše Krista.

Proto nemejme horkost na druhe, ale modleme se a Pan vse k dobremu dokona :)

Vse dobre vsem



Re: Alfa: evangelium bez pokání? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Benjamin v Pondělí, 31. květen 2004 @ 08:41:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

"Myslim si ze i pro dnes plati Slovo" - jestli tím máš na mysli radu farizeje Gamaliele, pak opakuji, že to není slovo Páně. Tady jsi dost hustě ujel. Vše, co je napsané v Bibli nelze považovat za Slovo Páně. Za prvé Pán řekl jen něco a za druhé popis událostí a citace jiných lidí nejsou dogmata. Pokud bys to bral jak říkáš, pak slovem Páně by bylo např. slovo o Jidášovi, že šel a oběsil se. Jak toto slovo přijmeš do svého života a aplikuješ ho jako Slovo Páně!? :-)

"Nase uloha je neodsudzovat, ale modlit se" - to se příčí Božímu slovu, které jsem zde již citoval:

"Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. " 1 Janův 4:1

 "Všecko zkoumejte, dobrého se držte" 1 Tesalonickým 5:21

 

P.S. Když budem takhle pokračovat, tak si můžeme zahrát docela slušný pingpong s biblickými verši á la svědkové Jehovovi. Vždycky se nějaký te veršík najde, aby podpořil náš názor. Hlavně, když se odvede pozornost od ožehavého téma, že?




Bezva demagogie :-) - priklad (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: danik v Úterý, 08. červen 2004 @ 18:23:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro zacatek pro vase pohodli cituji z clanku
A.F. : Mezi tyto nepravdy patří například to, že Tomáš Dittrich ve své reakci na článek uveřejněný v Novém čs. Zápase uvedl:
T.D. : „Aleš Franc se domnívá, že víkend byl do kurzu Alfa doplněn až v době, kdy vzniklo tzv. torontské hnutí… To však v žádném případě není pravda. Zjistil jsem, že víkend ve sboru HTB v Londýně do kurzu začlenili už v 80. letech, zatímco tzv.“torontské požehnání“ se v Torontu objevilo až v roce 1994“ [20].
A.F. : Kdo si článek alespoň jednou přečetl, mohl se zde dočíst, že autor v tomto článku ve skutečnosti napsal:
„Kurzy Alfa byly vytvořeny v anglikánském sboru Holy Trinity Brompton (HTB) v roce 1977 Charlesem Marnhamem… V roce 1981 John Irvin tyto kurzy zredukoval na deset lekcí a přidal k nim víkend o Duchu svatém..“ [21].

komentar: Vsimli jste si ze A.F. nijak nevyvratil tvrzeni T.D. ? T.D. tvrdi, ze vikend s D.Sv. byl pridan drive nez bylo "torontske hnuti" (1994) A.F. oponuje, ze tento vikend byl pridan az PO nem ... (tedy po roce 1994). Jako dukaz uvadi citaci, ze byl pridan v roce 1981.

Takze podle Alese France je 1994 drive nez 1981. Hmmmmm ... ... Nad tim mi zustava rozum stat ... a to je jen jedna z mnoha uplne jasnych chyb tohoto clanku ... Bud je to chybna argumentace (a kde tedy je ona vychvalovana peclivost) nebo umysl a pak ...



Re: Alfa: evangelium bez pokání? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Pondělí, 14. červen 2004 @ 16:05:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mily Daniku,

v puvodnim clanku je napsano: „Kurzy Alfa byly vytvořeny v anglikánském sboru Holy Trinity Brompton (HTB) v roce 1977 Charlesem Marnhamem… V roce 1981 John Irvin tyto kurzy zredukoval na deset lekcí a přidal k nim víkend o Duchu svatém..“ [21].
Podle ceho usuzujes, ze autor zde pise, ze vikend byl pridan az po roce 1994, kdyz pise, ze byl pridan v roce 1981?



Aleši Franci, prosím nemluvte to co není pravda (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: vogel v Sobota, 16. duben 2005 @ 19:28:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jejich apoštol resp. ředitel nadace Word of Life, Ulf Ekman, na konferencích víry v Praze i v Brně, neopomenul katolíky napadnout při každé příležitosti.

Pane Franc, rád vám půjčím kazety, a videokazety z oněch konferencí a nechám si od vás ukázat to "při každé příležitosti". Jestli mi paměť dobře slouží, tak se tam Ulf Ekman zmínil o katolících dvakrát, jednu větu o kostelech a druhou o tom, že Petr není skála. To jsou ty vyše "při každé příležitosti".



Re: Alfa: evangelium bez pokání? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Irena v Pondělí, 13. listopad 2006 @ 10:30:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vážení diskutující,

před 3 lety jsem s kamarádkou navštívila úvodní seminář kurzů Alfa. Chtěla jsem se dozvědět, jak to vypadá v praxi, jestli je to použitelné i v mé církvi.
Ale : po asi 3 hodinách nemastného neslaného úvodu, kdy se přednášející pokoušel o "vtipy", jsme obě dospěly k názoru, že pro nás tudy cesta nevede. Jsme z evangelikálního sboru, kde se vyučuje ostré a neředěné Boží Slovo, takže je pro nás nemyslitelné, že bychom pozvali nevěřící nejdříve na občerstvení a promítání nějakých filmů a až na konec, jaksi spíše mimochodem, něco nesměle řekly o Ježíši.
TAKHLE TEDY NE!!!! My jsme zvyklí při evangelizacích mluvit NEJDŘÍV O JEŽÍŠI, a teprve pak, je - li zájem, o něčem jiném. Ale pokud nám jde o SPASENÍ tohoto národa, takovouto "politikou" se to nestane!
Trefně uvádí bratr ve svém článku Jana Křtitele, jak byl NEKOMPROMISNÍ. Těžko by ho někdo poslouchal nebo vůbec bral na vědomí, kdyby jen tak chodili a polohlasně mluvil - "lidi, dobrý den, já jsem Jan Křtitel, mohl bych vám něco sdělit o Bohu? Ne? No, nevadí, nerad bych vás příliš obtěžoval"...NE!! Jan Křtitel musel mluvit hodně nahlas, neměl žádný mikrofon, takže řval pěkně bez servítků "Plemeno zmijí"!! Nezval nikoho na procházku a nemluvil o blbostech půl dne, ale naservíroval jim to hned, vhod či nevhod.
Takže závěr - pro mě Alfa kurzy nejsou a nikdy nebudou:
Pokoj vám všem!



Re: Alfa: evangelium bez pokání? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Pátek, 14. březen 2008 @ 12:05:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rád bych upozornil, že je zde instalována nová verze této studie, která odpovídá i nové, revidované verzi na www.apologet.cz. Zdá se mi, že je více umírněná, lehce zkrácená, ale i doplněná.

Pastýř




Stránka vygenerována za: 1.59 sekundy