poslal oko
Není to chléb, který se dostává do těla, ale chléb věčného života, který udržuje podstatu naší duše.
(sv. Augustin).
Kérygma je evangelium, jak ho zvěstoval Ježíš. Toto slovo znamená řecky "zvěstování".
Jeho hlavním obsahem je: jsme hříšníci.
Protože jsme hříšníci, pokud nebudeme spaseni, zemřeme věčnou smrtí.
Ježíš za naše hříchy zemřel, aby nás před věčnou smrtí zachránil. Pokud budeme činit pokání a dáme mu svůj život, získáme věčný život.
Stěžejními body kérygmatu jsou tedy pokání a obrácení k Ježíši, abychom začali žít pro něho. Jan Pavel II. v encyklice "Redemptoris Missio" vysvětluje, že "kérygma" "uvádí do tajemství skrytého v čase a objeveného v Kristu a toto tajemství objevuje.
(Kol 1,26)
... ono tajemství, které bylo ukryto po věky i pokolení a které bylo právě teď zjeveno jeho svatým: Bůh jim opravdu chtěl dát poznat, jakou slávou je bohatě obdařeno ono tajemství mezi pohany.
Je to Kristus mezi vámi! Naděje slávy!
Toho Krista hlásáme, napomínajíce každého člověka a vyučujíce každého člověka ve vší moudrosti, abychom každého člověka učinili dokonalým v Kristu. A právě o to s námahou zápasím jeho silou, která ve mně mocně působí.
Středem úspěšné evangelizace je "setkání" (osobní zkušenost setkání s Bohem a lidmi).
A tady přichází ke slovu Eucharistie.
Pro kérygma je podstatné setkávat se s druhými a jádrem Eucharistie je setkání s Ježíšem.
Je prostředkem, spojujícím lidi s Ježíšem, neboť Eucharistie je Ježíš sám. Bez Eucharistie v evangelizaci chybí "setkání", protože v ní není Ježíš.
Podstatou evangelia není vzájemné setkávání. Jde tu o setkání s Pánem. Skrze druhé se s ním můžeme setkávat až poté, co se setkáme přímo s ním.
Kérygma a Eucharistie však spolu souvisí ještě i dalším způsobem.
Prvním krokem k přijetí evangelia je pokání; uznání toho, že jsme hříšníci a že potřebujeme Boha. To nás přivádí k Eucharistii, Bohu v těle, jehož obdržíme poté, co vyznáme své hříchy.
Dobrota našeho doprovázení druhých má svůj původ v tom, že nás Kristus doprovází v Eucharistii. Naše dobrota pramení z hojnosti lásky a dobroty, kterou přijímáme, když jíme Nejsvětější svátost a stáváme se jedním s tím, kdo je Dobro.
Skrze pravdivé vyučování, uctívání a dobré skutky katolíci zvěstují nauku o Kristově reálné přítomnosti v Eucharistii, která je zdrojem, z něhož všechny tyto věci pocházejí.
