poslal Nepřihlášený Náboženství obsahuje mnoho složek, mnoho rovin. Nejdůležitější jsou dvě složky: Nadpřirozeno a ideologie (nauka). Zatímco svět nadpřirozených postav je spíše zábavný, podobný tomu pohádkovému světu, nebo fantasy, případně sci-fi ( Satan - Thanos, Jošua - Iron Man a další analogie), tak svět příkazů a zákazů je skutečně padlý na hlavu. Náboženství chce unifikovat naprosto všechno. V tomto směru je náboženství zcela tupé, protože nechápe individualitu lidí. Přikazuje všem stejnou šablonu, stejný metr, jenže takhle to nejde. Ve třídě jsou děti průbojné, dravé, egoistické a naopak děti tiché, introvertní, zakřiknuté. S každou skupinou nebo typem se musí pracovat jinak. Ty zakřiknuté, slabé je třeba povzbuzovat, chválit apod. Ty příliš egostředné je naopak třeba korigovat, socializovat. Nebo další příklad - v jídle. Někdo vypije hrnek mléka a bolí ho břicho nebo má průjem, netráví laktózu. Jinému mléko dělá dobře a nevadí mu. Někomu vadí mouka a lepek, jinému to nevadí, a tak by se dalo pokračovat. Všiml jsem si, že to stejné jako dělají pobožní - že chtějí všechno a všechny unifikovat, to samé dělají i někteří doktoři. Na fakultě se naučili nějakou "ideologii" a tu aplikují na všechny pacienty hlava nehlava. Absolutně nechápou přírodní diverzitu a nechápou ani rozdílnost jednotlivých živých organismů. Prostě se naučili nějakou šablonu, a tu chtějí narvat na každého. A to je chyba. Je tu podobnost mezi metodami některých pobožných a některých doktorů. Neříkám, že to dělají všichni, ale dost velká část z nich.... Unifikace, šablonovitost, popírání unikátnosti každého živého organismu je chyba. Měl jsem tři psy. Každý byl jiný, měl jinou psychiku. Na každého jsem musel trochu jinak. Na každého platilo něco jiného. Držet v ruce nějakou knížku - bibli ( v případě pobožných) nebo lékařská skripta (v případě doktůrků) nebo třeba příručku kynologa ( v případě chovatele psů) a třepat s tou knížkou a snažit se celý svět podle nějakých brožur přeměnit je naivita, utopie, troufalost.
