poslal karels Glosa je ve středověké literatuře a v exegezi poznámka na okraji nebo uvnitř textu, jejímž úkolem je blíže objasnit nebo upřesnit význam nesnadno pochopitelné pasáže či slova. Glosované rukopisy Bible existovaly již od dob Karla Velikého, ale první opravdu systematickou úplnou glosu vytvořil Anselm z Laonu (+ 1117) a jeho bratr Radulf (+ 1131/1133). Jejich dílo se nazývá obvykle Glossa ordinaria a mělo velký vliv na veškerou pozdější exegezi Bible. Velmi často byla tato glosa tištěna spolu s Vulgátou (latinskou Biblí).
Nejenom, že Anselm z Laonu téměř před jedním tisícem let potvrzuje závěry mého článku, ale činí tak navíc i stejným způsobem. Text Bible, o který se zde jedná:
český text: Věru, ty jsi Bůh skrytý, Bůh Izraele, spasitel. (Iz 15,15)
latinský text: Vere tu es Deus Absconditus Deus Israhel salvator. (Isa 45,15)
„Absconditus“, což znamená „skrytý“ komentuje Anselm „in carne“, což znamená „v těle“. Caro carnis, f. znamená doslova maso! „In carne“ tedy znamená masité tělo oživené krví. (to jenom, kdyby mi někdo tvrdil, že jde o duchovní tělo) Tady není pochyb o tom, že Anselm argumentuje stejně jako já. Viz moje argumentace v článku Věru, ty jsi Bůh skrytý, Bůh Izraele, spasitel:
Jde právě o vyjádření „Bůh skrytý“, což je hebrejsky אל מסתתר [El mistater], jde o skrývání. Slovo „skrývání“ se vyskytuje v Bibli ve čtyřech případech, třikrát je tak řečeno o králi Davidovi a čtvrtý výskyt je zde v Izaiáši. Jinde se ve Starém zákoně tenhle hebrejský výraz מסתתר nevyskytuje. Vyskytuje se zde, viz: 1Sa 23,19; 1Sa 26,1; Ž 54,2; Iz 45,15
V čem tedy leží moje pochopení v této věci? Protože je třikrát řečeno o skrývajícím se Davidovi, jeho skrývání určuje čili determinuje ono skrývání v tom čtvrtém výskytu o skrývajícím se Bohu. Pro mě znamená trojí výskyt „skrývání“ zásadní faktor pro následné pochopení skrývání Boha Izraele. Pokud se totiž král David skrýval, potom to bylo v těle. (Jak jinak, že?) Podobně se Bůh bude muset také skrývat v těle.
Anselm z Laonu v Glossa ordinaria sice nezdůvodňuje svůj závěr, tedy jak k tomu došel, ale argumentuje naprosto stejně. Ten, který se skrývá, se musí skrývat v těle! Neboť argumentuje na biblický text „absconditus“, tj. skrytý, komentářem „in carne“ – „v těle“. Doslova v masitém, krvi oživeném těle.
Pokud by někdo neměl jistotu, pak následující komentář v Glossa ordinaria, viz: „Deus Israel salvator,“ což je závěr verše Iz 45,15 v překladu do češtiny: „Bůh Izraele, spasitel,“ Anselm komentuje (viz obrázek) jako: „Ipse enim salvum faciet populum suum a peccatis eorum.“ Což v překladu znamená „Neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“ (Mat 1,21b) To je druhá polovina verše z Evangelia podle Matouše.
Celý verš je takto: „Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“ (Mat 1,21)
Anselm z Laonu vztahuje text proroka Izaiáše 45,15 „Věru, ty jsi Bůh skrytý, Bůh Izraele, spasitel.“ na Ježíše Krista, o tom není nejmenších pochyb. Avšak jeho komentáře jsou téměř o 1000 let starší, než ty moje ze zmíněného článku. A také je Glossa ordinaria mnohem váženější (pochopitelně) než můj článek.
