Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Šárka.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 16173, komentáře < 7 dní: 270, komentářů celkem: 395892, adminů: 60, uživatelů: 5073  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 213 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108465332
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: O bázni Boží - není se čeho bát
Vloženo Úterý, 23. prosinec 2014 @ 10:03:20 CET Vložil: Tomas

O Bibli poslal ssns

Ve Skutcích, epištolách a knize Zjevení se poměrně často objevuje řecké slovo fobos, které je-li nesprávně pochopeno a přeloženo, nedává člověku správné pochopení toho, o čem ten který pisatel psal. Snad toto krátké pojednání o skutečném významu spojení "bázeň a chvění" a "bázeň Boží" bude aspoň někomu k užitku.

O slově fobos


Máme štěstí i neštěstí v tom, že je nám slovo fobos celkem blízké, protože známe spojení jako klaustrofobie, agorafobie, dentofobie (tou více méně trpím já) atp. Fobos v tomto smyslu neznamená nějakou obavu či strach, ale je to velmi silné vyjádření až panické hrůzy z něčeho. Když poslouchám některé kazatele či čtu literaturu, mívám pocit, že křesťana lze definovat jako někoho, kdo trpí theofobií. Jenže slovo fobos má a mělo ještě druhý význam a to sice úcta či respekt. Chceme-li u slova o více významech vědět, který mu máme přisoudit, je potřeba podívat se na kontext.

S bázní a chvěním

V Písmu najdeme obrat meta fobú kai tromú (s bázní a chvěním/třesením) hned na několika místech. Máme tu spojení slov fobos ("hrůza") a tromos, což je slovo, které znamená třes/třesení se strachy. Přesto by bylo nesprávné, kdybych řekl, že k zubaři jsem šel meta fobú kai tromú, tj. s "hrůzou a třesoucí se strachem".

Ve 2. listu do Korintu chválí Pavel na konci sedmé kapitoly čtenáře svého dopisu. A mimo jiné se raduje z toho, že Tita přijali s bázní a třesením. Opravdu se nám tu Písmo snaží povědět, že Korintští očekávali příchod Tita s panickou hrůzou? Domnívám se, že tomu tak nebylo. Pavel tu čtenáře chválí za to, že Tita přijali s úctou/respektem, v poslušnosti a jedná se pravděpodobně o idiomatické vyjádření, které současně znamená "s obrovským nadšením a radostí, láskou". 

Úplně stejná je situace ve Fp 2,12. Z vlastní zkušenosti věřím tomu, že Ježíš dává člověku pokoj, radost a nadšení z toho, že k nám v něm přišel Bůh. Tento verš bývá zneužíván těmi, kteří věří, že se každodenně musíme nějak bát o spásu. My však máme svou záchranu uskutečňovat v radosti, úctě, lásce a poslušnosti Bohu a ne v nějaké panické hrůze z toho, co vše se může stát.

Konečně Pavlova výzva v Ef 6,5 rovněž nenabádá nikoho, aby poslouchal s hrůzou, ale jde opět o úctu a nadšení. Všimněme si, že stejně máme poslouchat Krista. Copak je vůbec možné, aby někdo, kdo do Krista vkládá veškerou svou naději, kdo věří, že Kristus za něj položil život, pociťoval vůči Němu nějakou hrůzu? Naopak, je zde opět místo pro lásku, úctu, poslušnost a nadšení. Člověk se až třese z představy, že Pánu veškerého stvoření stojí vůbec za pozornost. A když k té pozornosti připočteme ještě Jeho lásku, která vedla až na kříž, člověk ztrácí slova.

Bázeň Boží

Písmo opakovaně mluví o bázni Boží, bázni před Bohem či bázni před Kristem. Všimněme si, že Izajáš ve svém mesiánském proroctví říká:"I vzejde proutek z pařezu Jíšajova a výhonek z jeho kořenů ponese ovoce. A spočine na něm Duch Hospodinův: Duch moudrosti a rozumnosti a rozumnosti, Duch rady a udatnosti, Duch poznání a bázně před Hospodinem" (ČSP) Docela dobrý návod k pochopení významu této bázně nám dává Sírachovec:"Bázeň Páně jest sláva a zvelebení, veselí a koruna plesání. Bázeň Páně obveseluje srdce, a daří veselím i radostí a dlouhostí dnův" (Kralická Bible - ČEP: Bázeň před Hospodinem je slávou a chloubou, přináší veselí a věnčí jásotem. Bázeň před Hospodinem oblažuje srdce, dává veselí, radost a dlouhý věk.) Izajášova slova byla o Ježíšovi a ačkoli mluvil o Otci hodně a často, nevyjadřoval přece nějaký strach z Boha.

Historicky se slovo fobos ve spojení s Bohem překládalo jako "strach" či "bázeň", protože Bůh býval prezentován jako jakýsi kádrovák, který vše vidí, zaznamenává každičké selhání a pak krutě trestá. Nevím jak vám, ale mně Ježíš svědčí docela jinak. Vede mě k lásce k Bohu, k úctě, respektu a poslušnosti. A tak doufám, že někdy nějaký překladatel opustí zažité klišé "bázeň Boží" a nebudeme tak číst o tom, jak Lukáš píše Theofilovi o theofobech, ale naopak o dalších theofilech, kteří s radostí a úctou následují na své cestě životem toho nejlepšího Pastýře za doprovodu skvělého Zastánce.

PS

Ve Starém zákoně je nejlepším překladem toho našeho "bázeň Boží" slovo zbožnost, důvěrný vztah poslušnosti k Bohu.

Protože je tu celkem známá moje víra ohledně konečného osudu lidstva, chtěl bych ujistit, že nijak nezastírám realitu Božího hněvu a jeho spravedlivého trestu. Je to vlastně docela paradoxní, protože ti, kteří by se měli obávat, na Boha kašlou, a ti, kteří už nemají důvod k obavám, mluví často o strachu z Boha.

"O bázni Boží - není se čeho bát" | Přihlásit/Vytvořit účet | 57 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: O bázni Boží - není se čeho bát (Skóre: 1)
Vložil: Studentbible v Úterý, 23. prosinec 2014 @ 16:41:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ssns, na reformace.cz je soubor přednášek o Božím království a smlouvách. Je to cca 30 hodin a doporučuji VŠEM  k poslechu!



Re: O bázni Boží - není se čeho bát (Skóre: 1)
Vložil: rastan (rastander@seznam.cz) v Úterý, 23. prosinec 2014 @ 16:58:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ssns, dobrý článek. Mám stejný názor. Ovšem v koutku duše je i trochu strach, abych vlastní hloupostí, či leností, či laxností, či dokonce odpadnutím neztratil přízeň Nejvyššího. Ale to je asi strach sám ze sebe než ze Stvořitele.
rastan



Re: O bázni Boží - není se čeho bát (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 23. prosinec 2014 @ 17:45:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Díky, Slávku. Hezký článek.



Re: O bázni Boží - není se čeho bát (Skóre: 1)
Vložil: timg v Úterý, 23. prosinec 2014 @ 17:49:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj ssns, to  jsem zde asi přehlédl, nevím jaká Tvá víra ohledně konečného osudu lidstva.

---- Je to vlastně docela paradoxní, protože ti, kteří by se měli obávat, na Boha kašlou, a ti, kteří už nemají důvod k obavám, mluví často o strachu z Boha.----

Myslím  že "nemít důvod se obávat" by znamenalo  něco jako usnutí na vavřínech.

Bázeň (či respekt) před Bohem , v nás skrze DS působí životodárnou sebereflexi v moudrosti a mysli Boží.



Re: O bázni Boží - není se čeho bát (Skóre: 1)
Vložil: timg v Úterý, 23. prosinec 2014 @ 18:42:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím  že Bázeň před Bohem je o zpětné vazbě."Nebázeň" před Bohem je o rozpadu zpětné vazby.
Lidská  moudrost   a  rozpad zpětné vazby, se mezi sebou nevylučují.



Re: O bázni Boží - není se čeho bát (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Úterý, 23. prosinec 2014 @ 20:02:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"O bázni Boží - není se čeho bát"

Ale je. Avšak bez fobie, neboť Otec je sice přísný, ale milující.



Re: O bázni Boží - není se čeho bát (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Úterý, 23. prosinec 2014 @ 21:39:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlasím s článkem - jasně.

Mám jeden dotaz, rád bych poprosil o článek na téma Božího hněvu. Podle katolického učení je Bůh nenaštvatelný. Případy, kdy se Bůh rozhněvá se pak chápe nejenom díky jednomu z předních církevních otců Augustinovi takto:

„Sic etiam cum iratus malis dicitur et placidus bonis, illi mutantur non ipse; sicut lux infirmis oculis aspera, firmis lenis est, ipsorum scilicet mutatione non sua.“ Augustin

Překlad: „Když se tvrdí, že je rozhněvaný na zlé a laskavý vůči dobrým, pak to jsou lidé, kdo se proměňují, nikoli On. On je jako světlo, které je nesnesitelné pro nemocné oči a příjemné pro oči zdravé. Jsou to ale oči, co se mění, nikoli světlo.“


Výklad je asi takový, že představa Božího hněvu je jenom projekce pisatele tj. hagiografa, který o Božím hněvu píše. Jsou to oči (čtenáře, pisatele), ty se mění, nikoliv Bůh. Bůh zůstává stejný - nemění se... Jenom člověk vnímá jeho jednání jako jednání rozhněvaného Boha, ale přitom je to omezeností člověka - jeho projekce.

Musím uznat, že se tímto uvažováním mnohé vyřeší - zvlášť velký rozdíl v jednání Boha ve Starém zákoně v Novém zákoně. I když s tímto pohledem bezezbytku nesouzním - stojí celá teologická koncepce za to, aby byla představena...

A v tomhle se diametrálně liší katolický /případně východní/ křesťanský pohled na Boží hněv od křesťanského pohledu protestanského.

Bázeň Boží s tímto tématem nepřímo souvisí.... Bůh, kterého je třeba se bát... (třeba i kvůli tomu, aby se nerozhněval) Tady pak je projekce vlastního přísného otce, který se rozčílil nad každou maličkostí... (což Bůh takový není) Motivem jednání je pak strach z toho, že Pán Bůh čeká na každou chybu, hřích, aby nás potrestal - což je už podle mne opravdu zcestné...




Znát hrůzu Boží Svatosti (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Úterý, 23. prosinec 2014 @ 23:40:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdo zná hrůzu Boží svatosti (např. 2Kor 5,10-11), respektive, kdo zná Boha - má před Ním bázeň, což sice není panický strach nebo fobie, ale respekt, úcta a skutečně určitá bázeň v tomto slova smyslu. Bázeň před Ním, Jeho velikostí, Mocí, Svatostí a Slávou. Kdo se s ní setká, jde mu o fyzický život. Proto ta bázeň.

To není žádné jásání. Veselte se s třesením", říká Žalm 2, aby se nerozhněval...





Re: O bázni Boží - není se čeho bát (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 24. prosinec 2014 @ 08:09:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Slávku.
Osobně vnímám svůj vztah s Bohem jako vztah v nerovnosti, jako vztah mezi bytostmi sobě nerovnými, kdy mocný Bůh pozvedává tvora člověka do stavu svatosti, do nezasloužené důstojnosti Božích dětí. Otevírá mu v takovémto vztahu nové rozměry bytí, prožívání lidského bytí nad přirozené možnosti a nad přirozené schopnosti člověka. Úcta a respekt k Bohu jsou tedy už logickým přirozeným závěrem lidského rozumu, ale v tomto případě se domnívám, že ohledně bázně před Hospodinem zde o tento rozumový rozměr nějak prioritně ani nejde.


Úcta a bázeň vyplývá organicky z tohoto lidského vztahu - na jedné straně z takto nadpřirozeným způsobem prožívané lásky, na straně druhé trvalé vědomí své malosti, slabosti a náchylnosti ke hříchu - tedy stálého přetrvávajícího ohrožení tohoto nadpřirozeným způsobem prožívaného vztahu lásky s Bohem. Kdo by se nebál, kdo by se neobával o takovou ztrátu, pokud si je vědom této své "Achilovy paty"?

Člověk je směsicí paradoxů ( Nerozumím totiž tomu, co dělám; neboť nekonám to, co chci, ale dělám to, co nenávidím.  - Ř 7,15),
- proto i bázeň před Hospodinem bude obsahovat prvky všech těchto pocitů i skutečností, bude vyjádřením tohoto lidského stavu.


Bázeň opravdově žijícího křesťana v sobě ovšem obsahuje i jeden prvek, který není mezi přirozenými lidmi tak docela běžným - NADĚJI.
Vědomí toho, že jsem milován. Milován nezměrně a nezaslouženě.

Jinou podobu bázně před Hospodinem má tedy člověk, který upadl do závažného hříchu a je si toho ještě vědom, jinou podobu má bázeň před Hospodinem pro člověka žijícího v důvěrném spojení s Bohem. Toho posledně jmenovaného nutí tato bázeň k přirozenému vytrysknutí chval z lidského srdce. Člověk je plný štěstí a musí to ze sebe dostat, musí to zaznít! Jinak by to anše prožívání vztahu nebylo dokonalé.
Takové chvály jsou také vyjádřením jednoho z rozměrů bázně před Hospodinem

Nedokonalé přirovnání lidské bázně milující je na příkladu malého chlapce v jeho vztahu k otci: "Náš táta je nejsilnější ze všech, on by toho vašeho přemohl! - Ne, to ten náš by přemohl toho vašeho!" - tak se mnohdy trumfují malí chlapci někde při hrách na pískovišti. Jejich táta je pro ně autorita nejen síly a moci, ale hlavně ho mají rádi. Žijí tak nějak v jeho stínu,  v jednání ho napodobují.



Stránka vygenerována za: 0.35 sekundy