Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Šárka.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 16173, komentáře < 7 dní: 270, komentářů celkem: 395892, adminů: 60, uživatelů: 5073  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 116 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108464907
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Sk 15 - církev, Písmo a tradice
Vloženo Čtvrtek, 23. říjen 2014 @ 18:23:40 CEST Vložil: Tomas

O Bibli poslal ssns

V patnácté kapitole Skutků je popsána událost, které se někdy vzletně říká "apoštolský koncil". Myslím, že nám tato pasáž poskytuje dobré vodítko k tomu, jak se má v církvi rozhodovat a jak se to má v církvi s autoritou Písma, tradice a církve jako takové, tj. apoštolů a jimi pověřených starších (v Písmu jsou tak označováni presbyteři i biskupové).

Skutky 15


Klíčovou pasáží jsou první až 21. verš. V tehdejší církvi se vyskytl spor o to, jestli mají být věřící pohané obřezáni a dodržovat mojžíšský zákon. Bohužel není zcela jasné, zda byl na programu jeden bod (obřízka + Zákon) či body dva (1. obřízka, v. 6-11; 2. Zákon, v. 12-21). Obřízka se totiž sice stala součástí Zákona, ale jako taková byla ustanovena podstatně dříve. Je to podobné otázce Soboty. U katolických učenců jsem se setkal s větším příklonem k druhé variantě (dvoubodový program). Důvodem snad může být potvrzení myšlenky vůdčí role Petra v tehdejší církvi. Řešily-li se otázky odděleně, pak nám z toho plyne, že Petr povstal uprostřed dohadů a otázku obřízky rozhodl. Byla-li však otázka obřízky spojena s otázkou Zákona, pak je sice patrná autorita Petra, ale poslední slovo měl Jakub. Katoličtí vykladači pak často věc vidí tak, že Petr rozhodl a Jakub vlastně jen zopakoval jeho rozhodnutí a vyjádřil svůj souhlas. Setkal jsem se i s pravděpodobně ahistorickým pohledem na věc, že Jakub měl poslední slovo, protože byl biskupem města, kde se setkání konalo. Nekatolíci, kteří se spíše kloní k jednobodovému programu, pak mluví o tom, že konečné rozhodnutí provedl Jakub. Pouze na základě textu se domnívám, že se obě sporné věci řešily společně. Např. Petrův výrok o "jhu, které nebyli schopni unést otcové" dává větší význam, pokud mluvil i o Zákonu. 

Nadále tedy budu předpokládat, že shromáždění diskutovali společně o obřízce a Zákonu, ale nijak to neovlivňuje to, co se snažím ukázat.

Písmo jako konečná autorita?

Čistě pro účel článku s jistým sebezapřením připouštím, že tehdejší církev měla jasně daný kánon Písma, tj. Starého zákona. Z Nového zákona zatím nebylo napsáno nic.

Povšimněme si, že Petr Písmem vůbec neargumentuje. Odvolává se pouze na svoji autoritu, kterou byl pověřen Bohem, a následně zkušenost a rozum. Nevíme, co přesně pověděli Pavel a Barnabáš, ale souhrn jejich řeči napovídá tomu, že mluvili o svých zkušenostech se šířením evangelia mezi pohany. Jakub se odvolává na proroky Izajáše a Ámose, konkrétně na Iz 43,21 a Am 9,11-12. V případě Izajáše interpretuje slova proroka, která se původně týkala Izraele, tak, že je vztahuje na křesťany. Ámose cituje v souladu s řeckým překladem Starého zákona, Septuagintou. Právě řecký překlad totiž říká, že národy budou Hospodina hledat. Hebrejský, který máme v českých překladech, naopak tvrdí, že národy se stanou majetkem (tj. vazaly) Izraele.Obě pasáže mají společné to, že ani jedna se nijak nevyjadřuje k otázce, zda pohané, kteří budou po příchodu Mesiáše hledat Hospodina, mají podstoupit obřízku a dodržovat Zákon nebo ne. Paradoxně v celém Starém zákoně nenajdeme žádnou odpověď na tuto otázku. Pokud by se tedy církev v tomto pro nás modelovém případě řídila principem, že Písmo je nejvyšší autoritou, těžko by se dobrali závěru, který nakonec učinili. Předpoklad Starého zákona pro věk po příchodu Mesiáše je totiž takový, že Židé budou důsledně dodržovat Zákon a pohané budou buď konvertovat, nebo se z nich stanou tzv. synové Noema, kterým se tehdy říkalo bohabojní. Navíc tu Jakub pracuje s Písmem velmi volně a jde hodně nad rámec textu. Tehdejší "biblický judaista" by na jeho výklad reagoval stejně podrážděně jako dnešní "biblický křesťan" na to, jak katolíci nacházejí podporu pro mariánská dogmata v Písmu.

Tradice

Je zřejmé, že sám Ježíš v této otázce nezanechal žádné učení. Jednak o tom nemáme záznam a jednak je docela těžko představitelné, že by se v případě opaku o věci apoštolové dohadovali a jako argument by nepoužili Ježíšova slova. Na druhou stranu je však pravda, že je až zarážející, že pisatelé Nového zákona prakticky ignorují slova Ježíše a až na pár citací a aluzí (někdy však již zmrtvýchvstalého Krista) argumentují slovy Starého zákona či dokonce pohanských autorů. Jakkoli se Petr, Pavel, Barnabáš a Jakub dovolávají divů a skutků, které Bůh způsobil mezi pohany, nelze mluvit o tom, že by v církvi byla akceptována tradice, že pohané nepotřebují obřízku a dodržovat Zákon. 

Církev jako konečná autorita?

Domnívám se, že jsme ve Skutcích 15 svědky něčeho, co v praxi uplatňuje zejména katolická církev (myslím všechny křesťany v jednotě s papežem) a pak církve pravoslavné (tj. církve v jednotě s konstantinopolským patriarchátem). Sám Ježíš otázku svých budoucích učedníků z řad pohanů za svého pozemského života moc neřešil. Jeho pověření po zmrtvýchvstání se nijak nevyjadřuje k otázkám, které se na sněmu diskutovaly. Tehdejší církev stála před ožehavým problémem, který se týkal víry i mravů. Pro vyřešení problému neměli k dispozici žádný relevantní výrok (či aspoň aluzi) z Písma a nemohli se opřít o nějakou tu všeobecně přijatou tradici, zejména ne na tradici sahající až k Ježíšovi. Z jaké autority tedy rozhodli? Byla to autorita v cíkrvi ustanovených apoštolů a starších, která byla podpořena vírou církve (15,11). Na okraj podotýkám, že nemáme k dispozici žádný Ježíšův výrok o tom, že spása v jeho jménu automaticky znamená svobodu od dodržování Zákona.

To bylo tehdy, ale co dnes?

V křesťanských kruzích je rozšířena myšlenka diskontinuity mezi dobou, kdy žil poslední apoštol (řekněme dobou událostí a sepsání Nového zákona), a následujícím obdobím. Používají se spojení jako "ukončené zjevení." Leč i v době poapoštolské (dodnes) musíme řešit otázky, na které prostě a jednoduše není v Písmu jasná nebo aspoň nějaká odpověď. Nabízí se otázky jako je samotný kánon Bible, otázka potratů (zde lze pouze dedukovat, neboť v Bibli není žádný takový zákaz), umělého oplodnění, antikoncepce, klonování atp. Samozřejmě sem patří i otázka, co vše vlastně máme ze Zákona brát jako závazné a co už ne a jak Zákon reinterpretovat. Sem patří např. věci jako dodržování Soboty, otázka ikon a soch. Pochopitelně se to týká i interpretace Nového zákona, kde si bohatě postačí přečíst jakoukoli debatu mezi např. katolíkem a nekatolíkem (protestant, biblický křesťan) o eucharistii, kněžství, křtu, očistci, mariánské úctě, modlitbách za mrtvé a žádostech o přímluvu v případě svatých atp. Výmluvná je ale i debata o predestinaci a svobodné vůli.

Jsme na tom podobně jako tehdy apoštolové, jen máme o něco delší Písmo. Značné odmítání autority, kterou v tehdejší církvi měli apoštolové a následně presbyteři a episkopové, vede k velmi nepříjemné situaci chaosu a nejednoty. My máme v problému, který řešili, jasno právě díky jejich rozhodnutí a na něj navazujících listech v Písmu, zejména pak od Pavla. 




"Sk 15 - církev, Písmo a tradice" | Přihlásit/Vytvořit účet | 6 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Sk 15 - církev, Písmo a tradice (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Čtvrtek, 23. říjen 2014 @ 21:58:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem přesvědčen, že otázka nestojí jak a jestli úplně nebo částečně ctít Starý zákon. Dokonce ani nestojí, zda do detailu ctít slova Nového zákona. To ani nejde, neboť řada výroků byla dobově a kulturně podmíněná - například ty o vlasové pokrývce. Nemluvě o dnešním podstatně odlišném náhledu na přírodní jevy. Nebo možnosti plynoucí ze současných znalostí historických skutečností, včetně biblických textů a včetně vědomostí jak se texty měnily a upravovaly. To všechno nám dnešní doba umožňuje. Když však se v tom člověk příliš pitvá, tak vznikají těžkosti, s nimž by si masoreti poradili buď přetlumočením, vynecháním, nebo změnou. Což když učinili, tak nám to teď přináší problémy, protože bychom si nejspíše s původním záznamem poradili lépe než s tím upraveným.  Určitě by se dnes masoret díval jinak na text jednoho z žalmů, když by věděl, že si snadno lze ověřit, že jde o opis (vyjma pojmenování Boha) mnohem staršího egyptského textu opěvujícího tamní božstvo.

Půjdu ještě dál, neboť kdo bere svou víru opravdu vážně, tak k tomuto obzoru dálek musí dojít. Je to dálka a současně blízkost, neboť to se týkalo všech vážně věřících: Zde si musí každý sám odpovědět na otázku, "kdo vlastně byl Kristus Ježíš". Takovou otázku si pokládali první Ježíšovi učedníci, takovou otázku si kladli v prvotní církvi, takovou otázku si klade nemnohý dnešní člověk. Ježíš po sobě nezanechal písemný záznam, nezanechal svou vizuální podobu. Zato nám zanechal své učení, evangelium.

Zde každý může prostě přijmout učení své církve a řídit se jím. Což, jak víme, vede ke vzniku mnoha denominací, často soupeřících, "které učení je pravdivější". U některých dokonce k vede přesvědčení, že jedině to jejich učení je správné. Zdůrazňuji - jde pouze o učení církve. A z něho vyplývající řešení problémů, například s obřízkou, sobotou, pojmenováním Pána (výslovnost JHVH), a tak dále.

Zase zopakuji, takové otázky o Ježíši si musí každý zodpovědět sám.

Pokud však má člověk Krista v srdci, tak je jeho hledání jen lechtivá mašlička při pobývání v úchvatné Boží slávě, kde je jeden nebo jiný náhled na biblický text sice dobrým poučením, nicméně k pohybu ve světle Kristovy lásky je jen jako kognitivní (poznávací) doplněk. Zrovna dnes ráno jsem si poslechl Spurgeona, popisujícího svým jedinečným způsobem Boží milost, odpuštění, lásku. Pociťujíc Boží přítomnost v Kristově spáse je člověku úplně jedno, jestli to či to bylo zapsáno správně a myšleno tak či tak. Vždyť naděje nám dává možnost zeptat se jich, jak to mysleli. A poznatek, že Kristus nás přivedl k Bohu do Jeho podivuhodného světla, ten je z Písma naprosto prokazatelný a nade vší pochybnosti zřejmý. Být svědkem Kristova vzkříšení je totiž to podstatné, nikoliv zda je někdo obřezaný Žid a zda se snaží Boha usmířit svými oběťmi.

Přeji autorovi mnoho podobných zamyšlení a úvah.
 



Re: Sk 15 - církev, Písmo a tradice (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Čtvrtek, 23. říjen 2014 @ 22:15:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...myslím že autor článku pomiešal ,,hrušky z jablkami,,...
starý zákon je záväzná norma a predovšetkým zmluva medzi Bohom a židovským národom...
nový zákon je zmluva medzi ,,novým stvorením,, a Kristom...
Kristovým vykupiteľským dielom zanikla stará zmluva (bola naplnená) a platí nová zmluva
Židom 8:7  Keby totiž oná prvá (zmluva) bola bývala bez chyby, nebolo by treba hľadať miesto druhej.
8  Ale Boh ich karhá: Ajhľa, idú dni, hovorí Pán, a uzavriem novú zmluvu...Židom 8:13  Keď však hovorí o novej zmluve, vyhlasuje prvú za zastaranú; a čo je zastarané a prežilo sa, je blízke zániku.

ide o dve zmluvy a dva rozdielne ,,právne systémy,,... ak žid alebo pohan sa stal kresťanom, tak je podriadený ,,zákonu Kristovmu,,
autor píše:
Na okraj podotýkám, že nemáme k dispozici žádný Ježíšův výrok o tom, že spása v jeho jménu automaticky znamená svobodu od dodržování Zákona.
Ježišov výrok možno nemáme, ale máme výrok apoštola:   Ale teraz sme oslobodení od zákona, keďže sme umreli tomu, čím sme boli viazaní, takže slúžime novým spôsobom ducha, a nie starým spôsobom litery.Rímskym 7:6

...pri rozhodovaní na ,,apoštolskom koncile,, mali delegáti práve túto vec na mysli... boli si vedomí toho že už pre neplatí nič zo starozákonných rituálov, obetí a tiež obriezka, ktorá bola znamením medzi Bohom a židom, nikdy nie pre kresťana... toto všetko sa dá vyčítať v proroctvách starej zmluvy, tak ako to urobil napr. pisateľ listu Židom...k tomu aby delegáti koncilu dospeli k dobrému riešeniu nepotrebovali žiadnu tradíciu, ani ,,neomylnú cirkev,, ale potrebovali rozumieť starozákonným textom... takto podobne  argumentovali všetci pisatelia novozmluvných písem... písmo starej a novej zmluvy nie je tradíciou ale svedectvom a medzi nimi existuje hrubá deliaca čiara, ktorú rešpektoval aj Ježiš na rozdiel od niektorých dnešných cirkví...

ivanp



Re: Sk 15 - církev, Písmo a tradice (Skóre: 1)
Vložil: JirkaB v Sobota, 25. říjen 2014 @ 10:50:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
citace:
Pokud by se tedy církev v tomto pro nás modelovém případě řídila principem, že Písmo je nejvyšší autoritou, těžko by se dobrali závěru, který nakonec učinili. Předpoklad Starého zákona pro věk po příchodu Mesiáše je totiž takový, že Židé budou důsledně dodržovat Zákon a pohané budou buď konvertovat, nebo se z nich stanou tzv. synové Noema, kterým se tehdy říkalo bohabojní.

Nejsem si jist, že máš plnou pravdu. Apoštolové měli něco navíc Starou Smlouvu a přímé slovo Páně. A Bůh se sám velmi jasně o postavení pohanů a Staré Smlouvy vyjádřil. V proměnění na hoře je zcela evidentní co se stalo, roztržení chrámové opony - zcela evidentní co se stalo, odpověď Páně Samařance u studny. Apoštolové k Staré Smlouvě měly skutky a slova Pána, proto rozhodli na koncilu jak rozhodli. 
Toto platí i pro Pavla, jelikož on dostal evangelium ne od těla, ale přímo od Boha. Proto postavení apoštolů včetně Pavla je jiné než naše. Abychom nebloudili nám Pán zanechal i zapsané texty, které nazýváme Novou Smlouvou. Souhlasím, že některé odpovědi nejsou přímo viditelné, ale pak máme i my další pomoc Ducha Svatého.

citace:
Pochopitelně se to týká i interpretace Nového zákona, kde si bohatě postačí přečíst jakoukoli debatu mezi např. katolíkem a nekatolíkem (protestant, biblický křesťan) o eucharistii, kněžství, křtu, očistci, mariánské úctě, modlitbách za mrtvé a žádostech o přímluvu v případě svatých atp. Výmluvná je ale i debata o predestinaci a svobodné vůli.

To že je mnoho názorů není od Pána, je to co bylo předpovězeno ústy Pavla, každý si hledá učení libé jeho uším a nezajímá jej slovo Páně. Interpretace je totiž jen jediná, stejně jako je jediná Pravda. Písmo zná křest jen na vyznání víry a takový je v Písmu jediný popsán. Písmo nedává žádný prostor pro volné interpretace, ten prostor tam hledají jenom ti, co nechtějí poslechnout Pána. Ale stejnou situaci řešil i Pán se Saducei, když jej chtěli nachytat příběhem o n-násobné vdově. Jaká je Jeho odpověď. Neznáte Písma ani moc Boží. A přitom saduceové žili v klidu s farizeii a neměli spolu "problém" jak třeba obé se Štěpánem. Neznáte Písma byla odpověď Pána. Neznáte moc Boží.

K nepříjemné situaci chaosu a nejednoty nevede neúcta k autoritám lidským. Autoři listů varují před nesprávnými autoritami, a to vědomými (Diotrefes, veleapoštolové) a nevědomými, kdy si je lidé vytvořili sami (já jsem Apolův, já Pavlův). 
Nejednota není důsledkem nepřijetí autority člověka, ale důsledek nepřijetí následování Pána. To je příčinou nejednoty a chaosu. Ale i o tom Písmo mluví, že to tak bude. 



Stránka vygenerována za: 0.18 sekundy