Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Andrea.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 7, článků celkem: 16220, komentáře < 7 dní: 380, komentářů celkem: 398923, adminů: 60, uživatelů: 5084  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 237 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

ivanp
Willy
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
109571781
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Kdo umí evangelizovat ?
Vloženo Pátek, 04. leden 2013 @ 17:11:22 CET Vložil: Stepan

Misie poslal Frantisek100

Milí, povím vám příběh, který se opravdu stal. Vyprávěla mi ho  jedna dívka

Byla jsem velice mladá a vrátila se po mateřské dovolené opět do práce. Pracovala jsem v jeslích. Jesle, místní malinká nemocnice i ostatní zdravotnická zařízení patřily pod jednoho zaměstnavatele, což byl tehdy OUNZ. Tak se stávalo, že když v nemocnici chyběly sestřičky, museli tam nastoupit pracovnicí z jiných zařízení.  A protože jsem byla ještě mladá a nebylo mi ani dvacet pět roků, patřila jsem k těm, kteří museli nastoupit pomáhat tam, kde to byla potřeba. Práce ve zdravotnictví mne baví a přála jsem se stát lékařkou.



Už jsem měla podanou přihlášku na fakultu a možná bych se tam i dostala. Nakonec jsem se rozhodla pro mateřství. Tehdy,kdy se příběh stal, jsem byla vyslána pomáhat na internu. Mám ráda tuto práci a vždy jsem se ji snažila plnit co nejsvědomitěji. Jednou o noční službě se mi přihodila zvláštní věc. Na pokoji úplně sama ležela paní s nemocným srdcem. Vážila  hodně přes dvě stě kilogramů.  Měla přes sebe jen bílou košili, která ani nepřekryla všechny části těla. Aby k ní bylo místo, byly ostatní postele odstěhovány. A tak uprostřed malého pokoje leží paní a těžce dýchala. Měla jsem v té době na starosti ještě asi  třicet podobných pacientů. Nevěděla jsem, kde mi hlava stojí, zvonky drnčely. Po osmnácte hodně až do rána tam byla jedna sestra na skoro tři desítky pacientů. Atak jsem pomáhala, kde jsem mohla. Většinou šlo o mytí, pomoc se stolicí, úpravu lůžka, podání pití. Několikrát jsem se podívala na pokoj té nemocné paní. Bývala učitelkou a nyní asi čerstvě v důchodu.  Vešla jsem někdy v noci na její pokoj a ptám se, protože jsme viděla, že paní nespí: „ Paní, nepotřebujete něco?“ Pohlédly na mne její smutné oči a v nich tichá prosbička, která byla odpovědí na moji otázku. „ Člověka, člověka.“.

Zarazila jsem se. Takovou prosbu mi žádný pacient ještě nevyslovil. Zadrčel zvonek. Věděla jsem, že musím jinam. Pochladila jsem ji po hlavě. „ Počkejte, já přijdu“  Zvonily další  a další zvonky, musela jsem připravit léky na ráno, zapsat vše do hlášení a čas utíkal. Už je skoro čtyři. Musím za tou paní. Ještě nespala. Její oči se dívaly do stropu a pak se obrátily ke mně. Smutné oči. Pohladila jsem ji, seděla pár minut na posteli a z mých ústa zaznělo“ Člověk přichází a odejde, ale Pán Bůh vás nikdy neopustí. On vás má rád jak nikdo z lidí..“  Paní vnímala , co říkám, možná se jí ulevilo, držela jsem ji za  ruku, aby cítila blízkost člověka, což si přála. Opět drčí zvonek a já ji pohladím a odcházím. Pak se vracím znovu a ta paní konečně usnula. Dýchá normálně. Spí. Je ráno a už musím odcházet. Říkám děvčatům: „ Holky , nebuďte ji! Celou noc nespala.“ Odcházím domů  a po cestě jako obvykle se modlím a modlím se i za moji pacientku. „Pane Bože, je-li to Tvá vůle, pomoz té paní, pomoz jí od trápení a vezmi k sobě“

Druhý den nastupuji na ranní službu. Co dělá moje pacientka? Pokoj je již prázdný a v knize hlášení se dozvídám, že zemřela včera krátce po mém odchodu z práce. A tak moje slova byla poslední lidská slova,  co slyšela.


Výslech  ( naštěstí se nestal, ale mohl )


Vy jste věřící?

Ano
A proč jste ji neřekla celou pravdu?

Jakou pravdu ?
Že Bůh není žádný hodný dědeček na obláčku, že smrt je důsledkem hříchu, že jí čeká Boží soud, že  Pán Ježíš..

Mlčte, mlčte!!!
Proč, zbabělá osobo__

Protože nic nechápete. Copak jsem mohla u ní sedět půl hodiny a nechat ostatní pacienty bez  péče?

Kdo chce šířit evangelium a miluje Ježíše, nekouká na okolnosti. To si před Bohem těžko zodpovíte. Měla jste tu možnost svědčit a nevyužila.


Vy jste zlí. Proč mne odsuzujete ? Co jste udělali vy? Jak vy byste se zachovali na mém místě. ? Já cítila, že mi to ř íká Bůh a tak jsem v dané chvíli jednala...

To se mýlíte. Zradila jste Krista


Prosím vás, kdo jste?

Ti, kteří mají Krista v srdci a říší evangelium, aby….


Běžet ode mne pryč, vy… Já cítila, že tam se mnou je Bůh. Tady nebyl čas na kázání, ale aspoň na kapku lásky.
¨
 Budeteme se za vás modlit, aby vám Bůh tento hřích odpustil.


Prosím vás, jděte pryč, pryč , pryč !!!!  ( Zoufalý pláč sestřičky, která neví, že podle nich  těžce hřešila. Oni však odchází  s pocitem dobře vykonané evangelizační práce.


Nepřipomíná vám to tu něco ???




Podobná témata

Misie

"Kdo umí evangelizovat ?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 108 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Kdo umí evangelizovat ? (Skóre: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Pátek, 04. leden 2013 @ 17:56:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku100,
nechceš si dát na nějaký čas pauzu? Ty už se bez GS v podstatě obejdeš, dovedeš vést dialog sám se sebou a nikoho k tomu už nepotřebuješ... Začíná Ti pomalu tady z toho hrabkat;-) To myslím v dobrém a bez ironie - to člověku prospěje, vynechat na určitou dobu GS. No fakt.



Re: Kdo umí evangelizovat ? (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 04. leden 2013 @ 21:37:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Měla víc než dvě stě kilo?
Pořádné slůně. 




Re: Kdo umí evangelizovat ? (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 04. leden 2013 @ 21:44:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Máš rád pohádky Františku?

http://www.youtube.com/watch?v=7nO1tgTLyiY



Re: Kdo umí evangelizovat ? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 05. leden 2013 @ 07:37:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten příběh je pravdivý.  Sdělila mi ho v zápětí po události  před více než třiceti léky osoba mne nejbližší. Druhá část je vymyšlená tak, aby odpovídala vašemu kristu. Tomu, kdo nepochází z Boha. A tak jsem nemýlil. Předpokládal jsem, že Ti, v nichž místo Krista je syn Zla, budou reagovat jako Myslivec. Škoda, Byl to poslední krůček uvěřit, že Kristus  v lidech, kteří jsou přesvědčeni, že už nehřeší,  nějak působí. Naopak v nich působí zlo. Takže jsem učinil správně, když jsem nazval Myslivce tím, čím je.




Re: Kdo umí evangelizovat ? (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Sobota, 05. leden 2013 @ 09:13:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj,
mám takový dojem, že  jsem již tady někomu psal, co jsem zažil před asi 18 léty s jedním bratrem, který umíral na rakovinu. Byl jsem asi dva roky věřící a jeden starší (asi o dva roky) bratr mne požádal ať s ním jdu do nemocnice navštívit někoho, kdo je krátce věřící a leží v nemocnici s rakovinou. Později jsem zjistili, že mu zbývaly 3 týdny života. Byli jsme tam za ním dvakrát ve trojici. Není a nebylo ani tak důležité o čem jsme se s tím nemocným bavili. To vím zcela jistě, neboť po první návštěvě jsem již věděl zcela bezpečně, že ten umirájicí je můj bratr a o jeho budoucnost se stará Bůh a jeho andělé. Ten bratr, který mne požádal ať jdu s ním, měl a vyjadřoval obavy o to, co mu povídám a zda je vhodné některé věci zmíňovat. Měl jsem z toho pocit, že si nepřeje, abych tomu umirajícímu zvěstoval plnou Boží milost, jak kdyby chtěl tomu umirájicímu klást ještě nějaké podmínky k tomu, aby se plně svěřil pouze do Boží milosti. Jako kdyby se obával, že říct někomu, že je zcela jistě spasen už pouze proro, že uvěřil v Ježíše a dostal Boží život, je pouze pro ty, kteří dodržují nějaká křesťanská pravidla. Neřekl mi to sice otevřeně, ale po druhé mé návštěvě mne na třetí již nepozval. A za týden na to zemřel.
Proč o tom píšu? Po první návštěvě jsem zažil něco do té doby v této souvislosti neznámého. Naplnil mne Boží pokoj takového rozsahu a hloubky, že jsem pochopil jak je Bohu vzácné a velmi milé, když se bratři scházejí podle Boží vůle. Bylo to něco absolutně jiného, než když jsem předtím zažil odpuštění Boží a přijal Jeho plný pokoj s Bohem. To byla pouze osobní věc. Ale to v té nemocnici byla věc Kristová těla. Já tehdy pochopil, že si nemusím dělat absolutně žádné starosti o toho bratra, který umíral, že je v Boží ruce a nic to nikdy nezmění. Ani kdybych mu vykládal nesmysly. A po druhé návštěvě jsem řekl tomu bratru, co mě káral za má slova umirajícímu, že se zbytečně obává o jeho osud.
O mnoho let později jsem byl v nemocnici za mou umírající matkou pár hodin před její smrtí. Byla vždy nevěřící a o Ježíši nechtěla nikdy slyšet. Neležela sama na pokoji a já prosil Pána, ať to nějak zařídí ať dostanu příležitost je ještě zvěstovat Ježíše. A dostal jsem, postupně se všichni ostatní z nějakého důvodu vzdálili a já dostal pět minut o samotě s matkou. A jediné na co jsem se zmohl bylo se za ní pomodlit nahlas tak, aby to slyšela. O milosti Boží a Ježíší Kristu a jeho oběti za nás jsem už nedostal možnost pokračovat. Samozřejmě jsem v duchu Bohu vyčítal, že mi nedal více času. Ale již se nedalo nic dělat, matka v noci zemřela. A já nevím, zda Krista přijala a byla tak spasena. Ale později jsem dostal slova podle kterých jsem pochopil, že nemusím vždy vědět všechno zcela jistě, ale mnohdy mi nezůstane nic jiného, než pouze Bohu věřit.
Takže ještě jednou, kolem umírajících a vážně nemocných věřících je vždy schomážděno mnoho Božích andělů a bdí nad nimi. Neboť to je Boží vůle.  



Re: Kdo umí evangelizovat ? (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Sobota, 05. leden 2013 @ 17:23:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Výslech inkvizitora byl naprosto zbytečný. Spasení totiž není od nás nebo z nás, takže ani my se nemusíme rmoutit z toho, že jsme naším neúplným nebo špatným svědectvím nevykonali to, k čemu jsme byli vyzváni. Náš Pán si svůj lid shromáždí i bez naší osoby, neboť koho vyvolil, toho povolal, nehledě na to, jak jsme se na šíření evengelia podíleli.

Šířením evangelia si ukládáme poklady v nebi. Šířením evangelia nešíříme spásu, ta je plně v Božích rukách.

[Efezským 1:11] Právě v něm (v Kristu) se i nám dostalo podílu na vyvolení; byli jsme předurčeni podle předsevzetí Toho, který rozhodnutím své vůle působí všechno.




Re: Kdo umí evangelizovat ? (Skóre: 1)
Vložil: Vacant v Sobota, 05. leden 2013 @ 21:00:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svěřovat se lidem tohoto druhu a čekat na jejich souhlas je veliká chyba. První křesťani se nechodili ptát farizejů jestli jednali správně. V případě pochybností je potřeba takovou věc rozebrat se svým zpovědníkem a přitom u něho rovnou objednat mši za toho člověka. Když nemáme čas se s někým bavit o Bohu nebo nechce poslouchat tak se vždycky můžeme bavit s Bohem o něm. Můžeme ještě udělat jednu zásadní věc. V případě nebezpečí smrti má právo křtít každý člověk, dokonce i ten který sám není pokřtěný, pokud chce jednat v souladu s katolickou církví. Stačí k tomu trocha jakékoliv vody, z vodovodu nebo z louže na ulici, oslovit ho křestním jménem, říct já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a třikrát mu pokropit hlavu. Jestliže už nám nemůže říct svoje jméno nebo žádné nemá tak mu jméno vybereme. Křest smaže všechny hříchy kterých se do té doby dopustil. V polských nemocnicích většinou pokřtí sestry i předčasně narozené umírající děti. 



Re: Kdo umí evangelizovat ? (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 07. leden 2013 @ 16:16:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když jednou umírala jedna paní tak žalostně plakala nad tím že za svůj život neudělala nic dobrého a bála se předstoupit před Boha s prázdbýma rukama. Měla to štěstí že k ní zavolali kněze, který jí plně zaopatřil a nakonec jí těsně předtím než odešla vtisknul do rukou kříž a řekl že to bude stačit. Věřím že stačilo a možná to s ní ani nebylo tak zlé, možná toho ve skutečnosti udělala víc než ti kteří se považují za obecní dobrodince.
Situace kterou tu popisujete je celkem běžná, i když většinou přitom nikdo neumírá. Že neřekneme z nejrůznějších důvodů všechno co máme na srdci, nebo to úplně zvořeme. Naši bližní nás díky Bohu poslouchají často mnohem méně než si myslíme. Existuje jeden způsob jak se s tím vyrovnat. Přiznat si že svědčíme špatně a nebát se z toho vyzpovídat. Pak  jsou na nás popisovaní dobrodinci krátcí. Nejsme ani jediným zdrojem poznání.



Re: Kdo umí evangelizovat ? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 07. leden 2013 @ 19:35:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Poslechnu tady některé dobré rady opravdových věřících. Vezmu s nadhledem, že prostě mezi některé údajné věřící , snad ne tak často, zavítá Zlo. Už jsem se tady úmyslně ponížil dost. Vaše duchovní sadistické choutky se ukojit nedají. A nejsou také vzorem a jsou obrazem ubohosti lidí, kteří mají tu drzost o sobě tvrdit, že patří Kristu a kritizovat bratry katolíky či jiné bratry !!! V jejich duši je jen a jen Zlo. Ti, ve kterých je Zlo místo  Krista, to sami na sobě nepoznají.

 

Tak papejte a snad zase najdete nějakou oběť!!




Stránka vygenerována za: 0.52 sekundy