Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rudolf.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 240, komentářů celkem: 429503, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 80 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

Ivanp

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116446585
přístupů od 17. 10. 2001

Z internetu: Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky
Vloženo Neděle, 16. říjen 2011 @ 12:29:33 CEST Vložil: Olda

Katolicismus poslal Nepřihlášený

Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky, a v katolické církvi našli plnost Kristova učení a jeho darů.

Začtěte se do jejich svědectví:

Scott Hahn
John Henry Newman
Adrienne von Speyr
Gerard Manley Hopkins a jeho báseň
Gilbert Keith Chesterton
Angelus Silesius
Henry Edward Manning
a další

A brány pekelné ji nepřemohou!


"Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky" | Přihlásit/Vytvořit účet | 80 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky (Skóre: 1)
Vložil: ekumenickykrestan (ekumenickykrestan@ekumenickykrestan.sk) v Neděle, 16. říjen 2011 @ 13:21:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.christiantoday.com/
Amen, ja jsem též presel do jedine prave církve, k noham svate Bohorodičky, čťete: 1. Spoved sestre Jaéle alobo hríchy mého mládí



Re: Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 16. říjen 2011 @ 14:53:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Já jsem pocítil ve svém nitru jako nevěřící naprosto šílenou prázdnotu, kterou mohl vy/naplnit a díky Bohu také naplnil jedině Bůh skrze Pána Ježíše Krista, který si skrze víru činí domov v mém srdci.

Co se týče protestantismu, tomu Pán vyčítá podle Zjevení 3:1 jeho mrtvost. A katolicismu zase jeho smilstvo se světem a modlářství. Takže v daném případě je to "z bláta do louže." Tož tak.

willy



Re: Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Neděle, 16. říjen 2011 @ 18:41:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hmmm, já jako kvaker nekopu ani za jeden z těchto klubů, ale v rámci symetrie bych řekl, že by se měli uvést i jména lidí, kteří šli opačným směrem. Myslím, že takových znám přece jen víc, jakkoli krok těch v článku jmenovaných je mi bližší.



Re: Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 17. říjen 2011 @ 06:33:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  A jiní zas pocítili prázdnotu římského katolicizmu a tak přeběhli k protestantům. A jestli neumřeli, tak tam tam a zpátky běhají dodnes.

  Latinská církev vybudovala za staletí zvláštní představu, že člověk něco vyřeší přebíháním odněkud někam. Před lety se mi dostala do ruky podobná kniha, kdy nějaký protestantský teolog půl života zjišťoval, že protestantství není to pravé náboženství, ale že je to katolictví a jak se pracně rozcházel s protestantskou tradicí. V celé knize ani zmínka o obrácení, pokání, přijetí Krista, proměně života, službě, jen jedno velké JÁ chci JÁ hledám JÁ potřebuju.

  Když jsem ještě neznal Boha a vedl si svoje naučené monology které jsem vznešeně nazýval "modlitby", pocítil jsem zoufalou prázdnotu a nemoc náboženství. Když jsem pak zjistil, že mám jisté, že nás brány pekelné nepřemohou a vlastně ani nemají důvod nás přemáhat, protože se na ně díváme ze špatné strany, stal jsem se křesťanem.




Re: Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky (Skóre: 1)
Vložil: MartyR v Pondělí, 17. říjen 2011 @ 14:44:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Knihu Scotta Hahna jsem žel četl.Pokud ji myslel jako vtip,tak se mu moc nepovedl.Pokud ji myslel vážně,tak chabou argumentací by mě ke katolicismu rozhodně nepřesvědčil.Tu by vyvrátil i křesťan s minimální znalostí Písma.Tendenčně napsaný škvár-s prominutím. Nejvíc mě dostaly pasáže,kdy mu jeho nadřízený poví,že učení presbyteriánů je sice chabé,ale hlavně že jsou v opozici proti katolíkům...ubohé.



Re: Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky (Skóre: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 18. říjen 2011 @ 11:43:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud člověk není znovuzrozen, tak tu prázdnotu může zažít úplně kdekoliv. Nakonec i u světských lidí, když dojde na lámání chleba, vítězí jako ty pravé spíš tradiční církve a takové ty entuziastické, či ty, které nemají velký počet členů, působí jako sekty. Nakonec tato zkreslená představa panuje v hlavách lidí taky díky médiím - hlavní a pravá křesťanská církev je ŘKC, ty jiné jsou takové odštěpky a pochybné sekty.



Re: Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 25. říjen 2011 @ 23:38:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Honzo

  Pokračuji v otázkách tady, protože vpravo už se to nedá moc číst.


Musím se přiznat, že tvým protiargumentům také někdy nerozumím. Zrovna tak si vytrháváš věty, bez následných souvislostí a tak pozměníš obsah toho, co říkám, přesto díky za diskuzi i trpělivost.


  No, pokud mým protiargumentům nerozumíš, tak to je Honzo dobře.
Ještě jsem tu v diskuzi žádné protiargumenty nedával.

  Zatím jsem se tě jen ptal na tvůj názor a citoval jsem tvoje věty
("vytrhnul věty" jak jsi to hezky napsal) a ptal se tě na to, cos myslel tím,
když jsi psal:

"Také si myslím, že Toník byl křesťanem už tehdy, protože kdyby jím nebyl tehdy, není jím ani dnes. "
"
Pokud přijmeš do svého srdce Krista, stáváš se skutečným křesťanem, Bůh přeci dává dokonalé dary. "
"
Pokud věříš v Krista a pokud jsi jej přijal do svého srdce jsi křesťan, žádný další přívlastek  k tomu nedávám."
"
Pokud v Krista nevěříš a nepřijal jsi jej do svého života, asi těžko se můžeš být křesťanem."

  a odpověděl na pár tvých otázek, které se týkaly mého života.
Argumentovat k tématu pro mne nemá smysl a pochybuju, že by
mělo pro tebe. Ale tvůj názor mne zajímá. Pokud nerozumíš něčemu
z mého života, rád odpovím. Argumenty ode mne moc nečekej.


  Teď tedy chápu, proč si myslíš, že jsem byl křesťanem v době, kdy jsem
v Ježíše nevěřil a nepřijal ho, ale stále nechápu tvou větu:

"
Pokud v Krista nevěříš a nepřijal jsi jej do svého života,
asi těžko se můžeš být křesťanem.
"

  Ta byla napsaná tedy omylem? Nebo si myslíš, že jsem v době,
kdy jsem nepřijal Krista, byl křesťanem, přesto, že jsem jím těžko mohl být?

  Díky za otázky a trpělivost s vysvětlováním tvého názoru.



Re: Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 25. říjen 2011 @ 23:58:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Slůvko formální, se pak vztahovalo spíše k způsobu života,
jakým onen člověk žije, to není žádné rozlišování o kterém
ty mluvíš.

  Nevím, jaké rozlišení jsi myslel.

  Pokud jde o mne, tak rozlišuju v té to věci dva druhy lidí:

  Křesťany: To jsou lidé, kteří uvěřili v Ježíše a přijali ho (integrální
součástí toho pojmu "přijmout Ježíše" je pro mne jak křest ve vodě
tak určitý styl života")

  Nekřesťany: To jsou lidé, kteří Ježíše nepřijali. Třeba ho ani neznají,
ani nevědí, že ho mají přijmout. A třeba v Ježíše už i věří. Třeba jsou dokonce
přátelé křesťanství, ale teprve se rozhodují, zda Ježíše přijmou, nebo ne.

  Způsob života je tedy pro mne zásadní rozlišení toho, zda je člověk
křesťan či není. Ostatně: Z ničeho jiného než ze způsobu života člověka
 (ovoce víry dotyčného) nemůžeme tuhle věc poznat.


  Tebe jsem se ptal jak to rozlišení chápeš ty a jestli tomu dobře rozumím,
pro tebe je rozlišení

  Nekřesťané: Ti, kteří nejsou pokřtěni.

  Křesťané: Ti, kteří jsou pokřtění a to včetně křtu miminek a bez ohledu na jejich vztah ke Kristu
    Křesťany pak zřejmě rozlišuješ na "formální" a naproti tomu ... (? "neformální", ?opravdové, ?skutečné) ti se pak liší způsobem života.

Chápu to dobře?

 


Spousty věcí můžeš dělat v životě s přesvědčením a nebo také jen formálně
a to platí i o víře. Můžeš i přestat věřit ale to, co ti dal křest, stále platí -
stále jsi křesťan.

  Rozumím, znám tenhle ten pohled a vím, že to tak někdo může brát.
Ale jak jsem psal:
Nechápu, k čemu je to užitečné. Je mi takový způsob
uvažování cizí. Tohle pro mne neplatí.

  V životě jsem bral věci opravdově.

  I když jsem byl v ŘKC, bral jsem věci opravdově: Proto jsem také dělal
všechno "správně" tak, jak jsme to měli nakázáno a mnoho navíc. Proto jsem
studoval teologii a proto jsem jezdil opravovat fary a kostely, proto jsem jezdil
na chaloupky a celý rok se na to připravoval, proto jsem jezdil na poutě až
na Turzovku či na Svatou Horu a mnoho dalších věcí.

  Takže já moc věci formálně dělat nedokážu, nevydržím to dlouho,
ani v práci, natož pak v takto důležitých věcech. Buď je začnu dělat opravdově,
nebo se na ně vykašlu a nedělám je vůbec.

  A možná proto, že jsem dělal věci opravdově, myslel je opravdově jsem a
nespokojil se s náhražkou, tak jsem pak i opravdově hledal a proto se mi dal
Bůh nalézt.

  A nebo mají pravdu kalvínisti.

  To se jednou dozvíme.



Re: Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 26. říjen 2011 @ 00:38:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ještě k tomuhle:

Znovu jsi se pak nechal pokřtít v oné církvi do které jsi přešel.

  No to ani náhodou! Jak jsi prosím tě na něco takového přišel?

  Asi jsem svůj život nevysvětlil dobře, i když už jsem ti
to psal asi dvakrát. Nebo je to nějaká tvoje utkvělá představa.

  No, svůj křest jsem popsal v příspěvku výše, znovu jsem si ho pročetl,
je to tam popsané dobře, zkus si to znovu přečíst, jestli tě to zajímá
jak to bylo s mým křtem.



Vysvětli mi prosím, jak se může někdo nechat pokřtít ve jménu Krista,
ve kterého již byl jednou pokřtěn - nepřipadá ti to jako vyslovení nedůvěry vůči Kristu?

  Já to znám takto:

Když někdo uvěří v Ježíše Krista a přijme ho a stane se křesťanem, nechá se pak pokřtít.

  JEDNOU.

Pokud někdo přijal Krista a nechal se ponořit do vody ve jménu Ježíš,
nevidím žádný důvod, proč by to měl udělat znovu. Natož pak u sebe.
  
  Přemýšlel jsem ale i nad tím, jestli by mi připadalo nějak problematické,
kdyby se někdo chtěl nechat "pokřtít znovu" z nějakého jiného důvodu.
například Petr, jehož příběh jsem psal nedávno, který se nechal pokřtít
jako nekřesťan proto, že se nechala pokřtít jeho žena.

  A přiznám se, že nevím.

  Kloním se spíše k názoru že pokud byl člověk pokřtěn z jiného důvodu než
proto, že uvěřil v Ježíše a přijal ho do svého života a pak přijme Krista a žádá církev o křest,
měl by být pokřtěn. Protože křest je tu kvůli tomu člověku, který je křtěn, ne
kvůli Bohu, pro zážitek lidem nebo pro čárku v církevní matrice.



  Možná ten druhý křest byl u tebe spojen s nějakým prožitkem,
uvědoměním si křtu a pod. ale to je vnější (i když důležitý) prožitek
ale to podstatné, neviditelné znamení, máš v duši.


  Jak jsi na tohle přišel? Vím, že tu hodně píšeš o prožitcích, zřejmě si
na nich nějak zakládáš či co. Pro mne je takový postoj dost cizí a představa
 "dát se podruhé ponořit kvůli prožitku protože poprvé byl slabý" mi přijde
úplně ujetá, sorry. Taková blbost by mne ani nenapadla.


Otázkou je, na čem Ti více záleží?

  Pokud se o mne zajímáš, tak si zkus občas číst moje příspěvky,
na tohle téma tu píšu hodně často.

  To, na čem mi nejvíce záleží byla právě ta vnitřní změna, kterou Bůh udělal
když jsem se stal křesťanem, ta moc k proměně života, která s tou změnou přišla.
Věřím, že ta vnitřní změna není jen něco, ale že je to někdo.

  Často tu píšu, že to, co má člověk v srdci je podle mne nejdůležitější a dřív
nebo později se to, co má v srdci, projeví v celém jeho životě. Chceš-li, tak
ve stylu života, který člověk žije. Nějaké duševní "nábožné zážitky" jsou určitě
zajímavé, ale pocity z nich mají život jepičí.

  Pak přijde znovu realita života.

  S Ježíšem je to jiné, protože on v té realitě života žije. Spolu
s tím, kdo ho přijal. Vnější věci pak proměňuje. Včetně pocitů.



Nevím jak si se tehdy (jako katolík) díval na jiné lidi ale myslím si,
že to byl a je pouze tvůj problém, nikoliv katolické církve
a měl by si na toto pamatovat, při svých úsudcích.

  No, asi tu nečteš moc příspěvky Oka, Betmy, Martina, Ela, JMK
a dalších, co? Zkus to někdy. Jestli jsi ještě nějak v ŘKC, zkus se někdy
zajímat o názory a pohledy lidí okolo tebe. 

  Jen buď opatrný.

  Já
jsem se díval na jiné lidi zhruba stejně, jako třeba Oko či Betma.


Včetně toho honění za zážitky, které odsuzuješ a na druhé straně
v jiné formě a v jiném společenství vyhledáváš a konečně kde se cítíš lépe.

  Jak a z čeho jsi prosím tě na tohle přišel?

  Pokud tě to zajímá (jako že to moc nevypadá, svůj názor sis asi udělal?)
tak honění a vyhledávání zážitků je mi opravdu dost cizí.

  Pravdu máš jistě v tom, že se cítím lépe, o mnoho lépe. Ale to není dané
tím, co je okolo mě.



Re: Pocítili prázdnotu protestantismu, a proto se stali katolíky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 26. říjen 2011 @ 00:53:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

..máš nějaké vysvětlení pro žádost bratra v Kristu - katolíka, který požádal o křest (vodou) bratra - nekatolíka, jemuž důvěřuje, s nímž se delší dobu scházel a stále schází ke společenství a k modlitbám, a přitom byl pokřtěn jako miminko v kostele, v dospělosti biřmován a přesto z Písma zjistil, že má-li být poslušný Božímu Slovu/Pánu, musí se nechat pokřtít. A přitom z řkc neodešel, nadále zůstává farníkem v jisté farnosti a účastní se evangelizací, pořádaných jistými několika denominacemi v jeho městě.

  Ahoj Willy.


  Přiznám se, že takový postoj moc nechápu.
Mohl bys napsat jeho vysvětlení?

  Pokud se ten člověk nechal pokřtít pro svou víru v Ježíše,
zcela jistě byl exkomunikován. Pokud tedy zůstává v ŘKC, zůstává
farníkem, tak vidím jen dvě možnosti:

1. Zapřel křest či dostal nějaký speciální dispens
2. Přetvařuje se

Ale zajímalo by mne, jak se na to dívá on?





Stránka vygenerována za: 0.78 sekundy