P. Vojtěch Ruffer, děkan starobylé kapituly Svatých Petra a Pavla
v Praze na Vyšehradě, L.P. 1862
Devět
stupňů k spasení, čili Putování za Pánem Ježíšem do nebe
Modlitby soukromé.
Od sv. Alfonsa
Liguori.
M
ůj Bože a Otče! díky Tobě vzdávám z celého srdce, že jsi mne
této noci milostivě ráčil ode všeho zlého ostříhati, a tento den k Tvé
službě a mé duši k spasení opět propůjčiti. Mnozí lidé se tohoto jitra
nedočkali, v noci zemřeli, a snad nešťastně zemřeli. O Bože můj! z celého srdce, z celé mysli a ze vší síly své Tobě se obětuji, a v Tvou ochranu se odevzdávám; o nebeský Otče! mnějž mne nehodné dítě ochraně své poručeno.
Všecko, cokoli dnes mysliti, mluviti,
jednati a trpěti budu, vše to chci, o můj Bože! z lásky k Tobě mysliti, mluviti, jednati a trpěti;
spojuji to vše s zásluhami Tvého Božského Syna Ježíše Krista, a k Tvé
větší cti a slávě to obětuji. Upřímné činím předsevzetí, ničehož mysliti, aniž
se dopustiti, co by mne nehodna učinilo Tvého zalíbení. Všecky náklonnosti a
žádosti duše mé mají Tobě jedinému posvěceny býti.
Otče nejlaskavější! prosíme Tě skroušeně, propůjč mi své
milosti, bych mohl(a) toto předsevzetí dokonale vyplniti. Přispěj mi ku pomoci,
bych nejenom tento den, nýbrž i všecky ostatní dny života mého bez hříchu
ztrávil(a); posilniž i mou mdlou vůli, a od přílišného pokušení ostřihej mne,
abych neklesl(a); neopouštěj mě milostí svou, abych se skrz hřích nikdy od Tebe
nevzdálil(a).
O můj Ježíši! do Tvých svatých pěti ran se pohřižuji, a prosím Tě, skrej
mne v nich, abych ode všeho zlého duše i těla ochráněn(a), svatě tento
celý den ztráviti mohl(a).
Amen.
Rodičko Boží, Maria Panno! přijmi mne pod svou mateřskou ochranu, a
vypros mi, abych čistě a bohabojně živ(a) byl(a) a někdy blaženě skonal(a).
Amen.
Můj svatý anděli strážce! Stůj při mně, a svatým vnuknutím svým řiď a spravuj mne, abych
všeliká pokoušení šťastně přemohl(a), cnostně živ(a) byl(a), abych byl(a)
účasten(a) obcování s duchy nebeskými i na věčnosti.
Amen.
Svatí patronové moji! Váš svatý příklad stůj mi před očima, abych dle příkladu vašeho
bohumilý život vedl(a), své povinnosti a práce ochotně a svědomitě
vykonával(a), a pak někdy s vámi věčnou odměnu od Boha obdržel(a).
Amen.
Pane a
Bože můj! obrátiž v ranním čase na mne oči
svoje, řiď kroky mé dle vůle Tvé. Dejž mi bázeň dětinnou, skroušenost srdečnou,
pokoru ducha, čistotu svědomí; ať spočívá u věcech nebeských srdce mé, abych
nenávidě hříchu, spravedlnost zamiloval(a). Pane, odejmi ode mne hanebnou smyslného života
žádost, i světa truchlivost, lenivost, marnou čest i všelikou nepravost.
V srdce moje vtiskni cnost zdrženlivosti, čistých mravů, trpělivost a
pokoru i lásku k bližnímu. Pane,
střež ústa má, abych co marného a nectného nemluvil(a), abych nepomlouval(a)
nepřítomné, i přítomné řečí přísnou neurážel(a), nýbrž velebil(a) Tebe ve všech
věcech. Opatruj
Pane oči mé, ať nehledí všetečně na věci marné
nestoudné,alebrž ať se k Tobě do nebes obrací. Ochraňuj Pane uši mé, ať neposlouchají hříšné řeči, ale otevřeny buďtež
k slyšení slova Tvého. Řiď o Pane nohy mé, aby nebyly v službě Tvé váhavy; nýbrž stále setrvaly
na cestách přikázaní Tvých. Ostřihej Pane ruce
mé, abych je k nespravedlnosti a k hříchu nevztahoval(a), ale čistě a
nevinně k Tobě jich pozdvihujíc, s prorokem volati mohl(a):
Pozdvižení rukou mých budiž Tobě ranní i večerní obětí. Vycházení moje i
přicházení Pane
ochraňuj, abych
před Tebou bez ouhony kráčel(a), a Anděl Tvůj svatý provázejž mne po místech
dobrých, a na cestu pokoje přiveď mne.
O Pane, dej ať před tváří Tvou kráčejíc, vždy
myslím, mluvím a činím podle Tvé vůle a k Tvému zalíbení. Skrze Ježíše
Krista Pána našeho.
Amen.
1. Víra.
Věřím v Tebe, pravý, v třech osobách jediný Bože, Otče, Synu a Duše svatý, jenž jsi všecko stvořil, všecko zachováváš a řídíš, jenž dobré odměňuješ, a zlé tresceš. Věřím, že se Syn Boží vtělil, aby nás smrtí svou na kříži vykoupil, a že Duch svatý milostmi svými nás posvěcuje. Věřím a vyznávám všecko, čemu Ježíš Kristus učil, co svatí Apoštolové kázali, a čemu církev svatá Římská katolická věřiti velí. Tomu všemu věřím, proto žes Ty to zjevil, o Bože! jenž jsi věčná pravda a neskončená moudrost, kteréž nelze, aby oklamala, aniž lze, aby byla oklamána. O Bože, rozmnož víru mou!
2.
Naděje.
Doufám a důvěřuji se v Tvou neskončenou dobrotu a milosrdenství, Bože, že mi skrze neskončené zásluhy svého Syna Ježíše Krista udělíš, abych hříchy své za živa poznal(a), jich dokonale litoval(a), a že mi je odpustíš, po smrti pak spasení věčné dáti ráčíš, abych na Tebe v tváři tvář patřil(a), Tebe miloval(a) a s Tebou se věčně radoval(a). Doufám, že mi také dáš, čím bych toho dosáhl(a); proto žes to slíbil, jenž jsi všemohoucí, věrný, neskončeně dobrotivý a milosrdný, Bože, posilň naději mou!
3. Láska.
Bože můj! miluji Tebe t celého srdce svého nade všecko, proto že jsi nejvyšší dobré, neskončeně dokonalý a vší lásky hoden; i proto Tě miluji, že jsi ke mně i ke všem tvorům nejvýš dobrotivý. Lásku tu ve mně nejdobrotivější Pane vždy víc a více rozněcuj. O jak rád bych Tě miloval(a) tak jako Tě milují nejvěrnější služebníci Tvoji. Že Tě upřímně milovati žádám, a tak činiti opravdu se snažím, jest mi srdečně líto, že jsem Tebe své nejvyšší dobré, svého Stvořitele, Vykupitele a Posvětitele rozhněval(a); bolestně toho lituji, že jsem hřešil(a), že jsem Tebe Otce svého nejlaskavějšího, svého všemohoucího Pána a spravedlivého Soudce urazil(a). Opravdu míním všech hříchů i všech zlých příležitostí se varovati, zpáchaných nepravostí vždy víc a více litovati, ošklivost hříchů častěji považovati, a nechci nikdy nic činiti proti nejsvětější vůli Tvé. Příjmiž mne opět za syna svého (dceru svou), a uděl mi milost, abych vykonal(a), co jsem sobě umínil(a). Za to Tě prosím pro neskončené zásluhy Tvého Božského Syna, Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista.
Amen.
Všemohoucí
věčný Bože! Žádám Tebe skroušeně, uděl mi ten dobrý
úmysl, abych tohoto dne všecko z lásky a poslušností k Tobě
konal(a),i na Tvou větší čest a slávu vynakládal(a; abych díky vzdával(a) za
dobrodiní Tvá, a zadost činil(a) za zpáchané hříchy své, zvláště ale někdy
svatě z tohoto světa na věčnost odebrati se mohl(a). Poněvadž věřím,
v obcování Svatých, žádám též všech jejich dobrých skutků, všech prospěchů
při službách Božích, jakož i zásluh vší církve svaté účasten(na) býti;
k tomu sám(a) se vynasnažím tolik dobrého činiti, co jen mého možného
bude. Tento dobrý úmysl chci dnes tolikráte obnoviti, kolikráte buďto ústy,
aneb myšlením vyřknu: z lásky k Bohu staň se všecko.
Amen.
Poučení, jak lze svatě ztráviti den.
Každé tvé jednání začni s Bohem, a s dobrým
úmyslem. Cokoli kdy dobrého konáš, čiň to vždy s rozvahou a rozumně.
Pamatuj, že Bůh všudy přítomen jest, tebe všudy vidí, slyší i tvé nejtajnější
myšlenky zná. Když tě přepadnou zlá myšlení, rci
k sobě: „Co tomu řeknou
nebešťané, kdybych se kochal a zaliboval sobě v takovýchto myšlenkách?“
Zavrhni všecku pošetilou svobodu, neslušnou k druhému pohlaví důvěrnost, všetečnost, dráždivost, milkování, opilství a noční potulování. Čím méně míníš, že na tom nic zlého není: tím více jest poškvrněno srdce své, tím větší nebezpečenství tobě hrozí do pádu padnouti.
Sv. Ambrož
praví: „Nenaříkej na cizí přirozenost, jako by tě
k hříchu vábila, jen sám sebe nepopuzuj a do nebezpečenství nevrhej,
raději se modlitbou s Bohem zabývej. Ráno, v poledne a večer při
znamení zvonů, zpomeň na to veliké tajemství vtělení Syna Božího, a modli se
vždy při tom obyčejnou modlitbu: „Anděl Páně přinesl Panně Marii poselství a.t.d.““
Nezapomeň
také před a po jídle se modliti. Sv. Jan
Zlatoústý praví: „Budeš-li
stolování s modlitbou počínati, a s modlitbou dokonávati, nebude
nikdy stůl tvůj nedostatku trpěti, ale bude vším dobrým oplývati. Ani tě ďábel
tak silně pokoušeti a tělu tvému nebude moci tak dalece škoditi jídlem a pitím,
poněvadž požehnání stolu posvěcuje pokrm a nápoj. Ale i po stole se modli a
děkuj dárci svému. Při jídle pamatuj na Boha a nemluv nic neslušného, ani co by
lásku bližního uráželo. Buď spokojen s tím, co máš, a pomysli, že mnozí chudí,
a Bohu milí, ano i nemocní více špatnějšího mají, aneb dokonce nic nemají.
Svatí při požívání i sprostého pokrmu plakávali, říkajíce že nejsou hodni toho
nasycení, ani nežijou dle zalíbení Božího.
Když bijí
hodiny, rci: „Můj Bože! opět hodina pryč: Jak jsem ji strávil!
Opět o hodinu blíž k smrti a věčnosti! Jak by se mnou bylo, kdyby pro mne
byla ta poslední? Bože tuto nastávající hodinu chci svatě
ztráviti.“
Když konáš samoten
cestu dalekou, navykni sobě tichou modlitbu konati. Na ten způsob vynaložíš
užitečně čas, jenž by na zmar přišel.
Možná-li tobě,
slyš každodenně s horlivostí mši sv., a velikého prospěchu z té drahé
oběti nabudeš.
Čas nedělní a
sváteční hleď zvláště v službě Boží straviti a pak v zbývající čas
čtením nábožných knih se baviti. – Celý sice život křesťanů má službě Boží
býti; neb k tomu jest člověk stvořen.“
Rád pracuj, s prací rozjímání a
modlitbu spojuj.
Blahosl. Tomáš
Kemp. praví: „Kdo rád pracuje, radostí i chvály i odměny
veliké dojde, ne-li u lidí, alespoň u Boha. Bůh zajisté jest nejsladší odměna
všech dokonalých prací, všeho potu, všech bolestí, a věčná koruna Svatých.
Pročež nikdy nezahálej, buďto něco čti, anebo piš, aneb se modli, anebo
rozjímej, aneb něco užitečného pracuj.“
Sv. Lev vece: „Lenosti a zahálce oddaným království nebeské se neuděluje, ono se
musí dobývati.“
Sv. Řehoř píše: „Bez života rozjímavého mohou se do vlasti nebeské dostati, když
dobré, co mohou, nezanedbávají konati: bez činného však života dostati se tam
nemohou.“
Sv. Stibor
napomíná: „Zaneprázdňuj se rád poctivými pracemi.
Práce na tebe vložené mile a dobrovolně podnikej. Což se tobě poroučí, to
vděčně a s ochotností vykonávej. Pomni, že jest to vůle Boží, abys
pracoval.“ A jak sv.
Jarolím nabádá: „Žádné namáhání nemá se zdáti tvrdým,
obtížným, žádný čas příliš dlouhým, jímž se věčná vydobývá sláva.“ A na jiném místě dí týž sv. Otec: „Vždy něco užitečného pracuj, aby tě ďábel
nalezl zaměstnaného. Zajisté, ne tak snadno bývá ďáblem uchvácen, kdo se něčím
prospěšným zanáší.“
Podobně učí sv.
Nilus: „Prací a modlitbou ducha zaměstnávej, neboť
takto nenalezne ďábel tak snadno přístupu k tobě.“
Sv. Bernard
praví: „Práce ruční a
namáhání jest i příčinou bližního třeba; aby nikdo jiného neobtěžoval, nýbrž
spíše měl, čím by přispěl nouzí trpícímu.“
Sv. Efrém píše: „Práce spravedlivých přinášejí ovoce života, práce pak hříšníkův
jest marná a bědy plná. Abys se o prospěch prací svých nepřipravil, buď
pokorný, věda, že na Božském požehnání vše spočívá. Mezi prací k nebi
pozdvihuj mysl svou, a bude namáhání tvé radostí nebešťanův.“
Podobně sv.
Nilus radí: „ Když se prací zaměstnává ruka, nechť
jazyk chválu pěje, a mysl ať se modlí. Neboť Bůh žádá, aby vždy se nalézal
v duchu a v paměti. Všecky činy své započínej modlitbami, obvzláště
ty, jenž jsou nejisty.“
Všecka svá konání
a práce sjednocuj se záludnostmi Pána Ježíše, Marie Panny a všech svatých a
k větší cti a slávě Boží to obětuj. Mezi prací rci: „Bože, Ty chceš, abych pracoval, chciť tedy
konati vůli Tvou. Tato práce stává se z lásky k Tobě, a k Tvé
cti a chvále.“
Ježíš, Maria a Josef sprostou práci konali; ti nejsvětější lidé celý život svůj rukama svýma pracovali; tak i já mohu sobě nebe zasloužiti.
Přepadnou-li tě
zlé myšlénky, aneb jiná pokušení k hříchu, řekni: „Raději chci umříti, o můj Bože! nežli Tebe nějakým hříchem uraziti nějakým hříchem
uraziti! Odstup satanáši, se vším pokušením těla i duše! O Ježíši a Maria ochraňujte mne!“
Věz, že jakákoli
tělesná rozkoš nic jiného není, než podvod a mámení smyslů, a na to
v okamžení následuje strach, bázeň a výčitky svědomí. Zpomeň, když lákán
budeš k hříchu, že Bůh na tě patří, a pozoruje tebe, svolíš-li hříšným
chtíčům svým. Rci: „Co z toho budu míti, když poslechnu té zlé žádosti? Nikdy
hřích takové rozkoše nezpůsobí, jaké potom hryzení svědomí nastane, a nás
souží. A jak by mi bylo na smrtelné posteli, jak na soudu, jak na věčnosti?“
Blahosl. Tomáš
Kemp. praví: „Čím se člověk zde prohřešil, tím také tam hrozně
potrestán bude: neb každá nepravost tam své vlastní muky míti bude.“
O můj
Ježíši! mám ošklivost nad touto nepravostí,
důvěrně Tebe prosím, posilni mne, abych neklesl(a). Ostříhej mne Bůh Otec, Syn
a Duch sv.
Amen.
Modli se denně
k uctění čistoty Marie Panny: tři Zdrávas Maria, pak rci: „O
Maria; pro tvé
nepoškvrněné početí a přečisté panenství ostříhej tělo i duši mou od nápadu
všeho zlého. Do tvé ochrany se odevzdávám!“
Kdybys ale tak nešťastným byl, a do své hlavní chyby opět upadl, netrať mysl; lituj hned u nohou ukřižovaného Ježíše pád svůj, a obnov opět své dobré předsevzetí, a tím vroucněji žádej Boha o pomoc Jeho. Každá cnost stojí boje a práce, a dosáhne se jen trvanlivou modlitbou a stálým cvičením.
Od sv.
Gertrudy.
Díky Tobě
vzdávám z celého srdce o můj Bože, za všecka dobrodiní, kteráž jsi mně dnešního dne na duši i na
těle prokázati ráčil. O kýž bych byl(a) celý tento den k Tvé cti a slávě a
mé duše k spasení ztrávil(a)! Ale ach! já jsem zhřešil(a), já vlažně a
nevěrně sloužil(a) Tobě Pročež srdcem zkroušeným a v duchu poníženosti
žaluji na sebe před Tebou, a úpěnlivě vzdychám k Tobě: O Bože, buď milostiv mně hříšnému! Za všecky hříchy mé, i za všeliké
nedbalosti, jimiž jsem Tebe zarmoutil(a) a urazil(a), obětuji Tobě hořké
umučení a slze nejmilejšího Syna Tvého, ve spojení Jeho oučinkující modlitby na
odpuštění hříchů i polepšení chyb mých.
O nebeský
Otče! uslyš modlitbu
mou a odpusť mi provinění mé, i já z lásky k Tobě odpouštím všem
protivníkům svým.
A nyní ve jmenu
Tvém, ukřižovaný
Ježíši! se položím a tělu mému odpočinutí popřeju,
poněvadž to jest Tvá vůle, abych se spaním posilnil(a) k zítřejší službě
tvé a k práci. Sjednocuji mé spaní s Tvým spaním, kterého jsi Ty na
zemi člověčenství svému připustil, i s Tvým úmyslem, s kterým jsi Ty
usnul. Přeji a žádám srdečně, aby se Bohu Otci skrze toto odpočinutí mé takové
zalíbení stalo, jako se stalo skrze Tvé odpočinutí. Kolikráte skrze tuto noc ve
mně žíly se pohnou, tolik tisíckrát ať Tvoji svatí v nebi na místě mém
před Tebou se klanějí; a kolikráte dýchati budu, tolik tisíckráte ať tebe
chválí a ctí na místě mém všech devět kůrů andělských. – Jedno každé hnutí srdce
a vnitřností mých má znamenati onen andělský chvalozpěv: Svatý, svatý, svatý, budiž chválen o Bože můj na věky.
V tebe věřím, v Tebe doufám, Tebe nade všecko miluji!
Maria,
rodičko Syna Božího! pod mocnou ochranu Tvou se utíkám, a poroučím tělo i duši mou;
zachovejž mne této noci v čistotě. O Maria, ty jsi přemilého
Ježíška po tolik nocí chránila a opatrovala, bdíc u lůžka Jeho, budiž také
přímluvkyní mou, a chraň mne této noci ode všeho zlého.
A vy všickni sv. andělové, zvláště ty anděle strážný můj, mějtež stráž u lůžka mého, bdětež, aby
žádný hříšný sen nepokalil duše mé. Vy pak svatí patronové moji! Chvaltež za mne této noci Otce nebeského, a opatrujte mne i všecky
mně náležející ode všeho zlého.
Duše
Svatý, posvětiteli!
vzbudiž v srdci mém
svaté city, aby jako mé bdění, tak i moje snění bez poškvrny hříchů bylo.
Konečně ještě k Tobě vzdychám lásky nejhodnější Ježíši! zavři mne této noci do Tvého nejsvětějšího
srdce, abych v životě i v smrti i na věčnosti s Tebou spojen(a)
byl(a).
Amen.
Naučení, pobožně
se na odpočinutí odebrat.
Když již čas jest ku spaní, a svou večerní modlitbu jsi vykonal, pokrop
sebe i lůžko svěcenou vodou, polož se stydlivě na odpočinutí, a tu zpytuj
svědomí své, jak radí sv. Jan Zlatoústý, řka: „Když se uložíš na lůžko své, a nikdo ti
na překážce není, tu prvé než usneš, otevři knihu svědomí svého, a připomínej
sobě hříchy své, zdaž jsi se neprohřešil něčím v slovech, v činu aneb
v myšlení. Neboť k tomu nabádá
prorok řka: „Co pravíte v srdcích svých (o čem
přemýšlíte), na ložích svých oželte.““ (Žalm 4, 5.) Jestiť třeba litovati poklesků svých, a jak
dokládá sv. Basil: máme vroucí modlitbou prominutí od Boha
vyprošovati. Ano jestiť
prospěšno k opětnému se vyhnutí hříchů, předešlé uvažovati a sami sebe souditi.
Sv. Bernard
napomíná takto: „V
nábožném rozjímání nechť spánek překvapí tebe, aby se ti i ve snách zdálo, že
se modlíš.“
Sv. Filip Neri
nabádá podobně: „Když
na lůžku bdíš, hleď, aby tebe zahálejícího nenašel ďábel, nýbrž zaměstnána buď
čtením prospěšné knihy, rozjímáním a modlitbou.“
A když v noci spát nemůžeš, rozvažuj poslední věci člověka, aneb
rozjímej o umučení Pána Ježíše, co v tu neb onu hodinu pro tebe snášel,
modli se za duše v očistci, aneb za něco jiného. „Jestiť to veliká útěcha,“ jak dí sv. Jan Zlatoústý, „noční dobou se modliti, s Bohem se
zanášeti.“ Pán Ježíš celé noci na modlitbách stravil, i také Svatí často celé noci
na modlitbách bděli, a nad hříchy svými plakali.
M
še svatá byla již v starém zákoně nastíněna, jak dí sv. Augustin: „Mnohonásobné a rozličné oběti svatých
osob od starodávna byly jsou podobiznami pravdivé této oběti, jelikož tato
jediná měla se
mnohými oběťmi vypodobňovati, tak jako mnohými slovy jedna věc se znamená, aby bez nelibosti a ochotně se přijala. I postoupily všecky jiné místo své této nejvyšší oběti.“
Sv. sněm Tridentský učí: „To jest ta čistá oběť, kteráž nijakou
nehodností obětujících nemůž poškvrněna býti; o kteréž předpověděl
Bůh (skrze Malachiáše 1, 11.): „Že jmenu Jeho, kteréž veliké bude v národech, na každém místě obětována bude.““
Sv. Augustin dí: „Pán náš Ježíš Kristus
jest sám naším knězem na věky, podle řádu Melchisedechova, ješto sebe samého za
naše hříchy v oběť přinésti ráčil, a podobnou oběť na památku svého
umučení slaviti rozkázal.“ Obsah-modlitby
↑
Sv. Alexander I. Píše: „V takovýchto obětech libuje sobě a bývá smířen Pán,
odpouštěje takto i velké hříchy. Nebo nad tělo a nad krev Kristovu nemůže nic
většího mezi oběťmi býti. Aniž jest která oběť nad tuto přednější, nýbrž tato
převýšuje všecky.“
Sv. Fulgenc praví:
„Bůh nemůže žádnou obětí tak poctěn býti, jako nepoškvrněnou obětí oltářní, a
pro tu příčinu také Kristus Pán tu oběť v Církvi ustanoviti ráčil.“
Sv. Alfons Liguori učí: „Mše sv. jest ustanovena, abychom tak:
1.
Boha ctili,
2.
Jemu díky vzdávali,
3.
za své hříchy dostiučinění přinášeli,
4.
touto svatou obětí potřebných nám milostí docházeli.“
Jestiť též prospěšné a spasitelné,abychom
při oběti svaté i sami sebe spolu obětovali Bohu, jak
píše blahosl. Tomáš Kempenský: „Není zajisté hodnější oběti ani většího
dostiučinění pro shlazení hříchův, jako sebe samého s obětí těla Kristova
při mši svaté a v svatém přijímání čistě a zúplna Bohu obětovati.“
O nejsvětější Bože Otče!
v hluboké pokoře klaním se Tobě a přistupuji k oltáři Tvému, abych
přítomen(na) byl(a) této nejdražší oběti, kteráž největší čest a slávu přináší Tvé
velebnosti, poněvadž se při ní nevinný Beránek Kristus, sám jednorozený Syn
Tvůj, za oběť podává. Uslyš mě vzývajícího Tebe, jenž obětuji Tobě tuto mši sv.
na vyznání, že Ty
nejvyšší Pán a Bůh můj jsi; na památku umučení Syna Tvého; na
díkůčinění za všecka dobrodiní; za odpuštění všech mých hříchů, a na vyprošení
všech milostí, potřebných k spasení mému. Prosím Tebe, přijmiž i na milost
všecky ty, za které se modliti povinen(na) jsem; zvláště tyto živé N. a tyto
mrtvé N. – Připrav srdce mé, očisť mysl mou, posvěť dušu mou a smaž všecky
hříchy mé, abych této svaté oběti přítomen(na) byl(a) k slávě Tvé a
spasení duše mé. Toto posvátné místo, Tvá blízká přítomnost a vznešená oběť
tato rozněcujž ve mně ducha pravé horlivosti, abych v tuto svatou dobu
jedině s Tebou se obíral(a), a blaženého účinku z této oběti
účasten(na) byl(a).
Amen.
Padám před Tebou, o Bože!
v nejhlubší pokoře, s zahanbením a litostí z hříchů svých se
vyznávám. Plný(á) důvěry v Tebe doufám, že mi všecky mé nepravosti
odpustíš a od tváře své mne nezavrhneš, ačkoliv jsem to zasloužil(a), již však
upřímně přislibuji života polepšení. Laskavost a milost Tvá jest větší než můj
zasloužený trest. Podej mi otcovské ruky své, bych ze svých nepravostí povstav,
budoucně po cestě Tvého svatého zákona kráčel(a). Důvěrně volám k Tobě.
Smiluj se nade mnou podle svého neskončeného milosrdenství! o Ježíši,
jenž jsi se za hříchy a pro spasení naše vydal v dobrovolnou oběť, smiluj
se nad námi všemi, kteří zde, proniknuti jsouce citem velkých provinění, o
smilování prosíme; odpusť nám hříchy, a přiveď nás do života věčného.
Amen.
Modlitba svatého Brunona.
Všemohoucí a milosrdný
Bože! jenž nižádné radosti v zahynutí
umírajících nemáš, aniž obmýšlíš smrt hříšníka, ale chceš, aby se obrátil a živ
byl; vyslyš modlitbu služebníků svých, nepohrdaje s námi pro množství
hříchů, aniž zadržuj smilování svá v hněvu svém. Hřešivše a neprávě
činivše, spravedlivý hněv Tvůj zasloužili jsme. Ty pak dobrotiv jsi a
milosrdný, a ač veliké jsou hříchy naše a mnohé, avšak nad to větší jest
milosrdenství Tvé, jsoucí neskončené. O tedy nehněvej se věčně na nás,ale
rozevřiž nad námi milosrdenství své veliké, vzhledniž na nás podle množství
slitování svých, a vymaž nepravosti naše. O Bože Otče! vyslyš prostředníka našeho, Jehož u Tebe
máme, Pána našeho Ježíše Krista, Syna Tvého, jsoucího smíření za hříchy naše.
Pohledniž Pane na jizvy a rány Jeho, kteréž
na oltáři kříže za nás vytrpěl, a v srdci Jeho zajisté nalezněš cenu
vykoupení našeho. Po Něho tedy odpusť nám hříchy naše i milostivě promiň
zasloužený trest,a dejž nám někdy přijíti k Tobě,
Amen.
Modlitba sv. Řehoře.
Nejdobrotivější Ježíši,
Slovo Otce, oblesku slávy Jeho radosti a tužbo Andělů, Spasiteli světa,
nauč mne činiti vůli Tvou, bych veden svatým Duchem Tvým,v onu blaženou vlast
vešel(šla), kdež jest den věčný i věčný pokoj, i pokojné blahoslavenství, i
blažená jednota, kdežto ty s Otcem i s Duchem svatým živ jsi a
kraluješ v nezměnitelné slávě.
Amen.
Modlitba sv. Alfonsa.
Dejž nám, o Bože, na
přímluvu nejblahoslav. Panny Marie a všech Tvých Svatých, všeliké milosti, kteréž
kněz Tvůj pro sebe i pro nás žádá. S ním obětuji Tobě modlitbu mou,
žádaje, abys všem nám oněch milostí uděliti ráčil, kteréž k zachování
zdejšího života i k dosažení věčného blahoslavenství potřebujeme. Skrze
Ježíše Krista, Pána a Spasitele našeho.
Amen.
Modlitba sv. Františka Salezia.
O Pane!
mluv k duši mé, nebo aj, slyšíť služebník(ice) Tvůj(á)! Horlivostí
Proroků, láskou Apoštolů nadchni mne,a sám vyplň ve mně, co jsi jimi mluvil a
zaslíbil. Milosrdně osvěcuj mne Pane,
i nasycuj mne krmí svou, dokavadž přebývati a vzdychati budu v žaláři
smrtelnosti této; neboť zajisté velmi zapotřebí jest mi světla a pokrmu. Svaté slovo Tvé
budiž mojí svítelnicí, osvěcující kroky mé, a plniti vůli Tvou, budiž touha má
jako po pokrmu. Osvěcuj mne takto světlem svým, abych nezahynul(a) na cestě
putování mého, alebrž k Tobě šťastně se dostal(a).
Amen.
Modlitba svatého Augustina.
O Pane Ježíši Kriste, Synu
Otce nebeského, jenž jsi přinesl na tento svět na vykoupení
hříšníků,a cestu jsi nám ukázal do nebe slovem i příkladem svým. Pro nesmírné
milosrdenství Tvé prosím Tebe, Ty sám polepšuj život můj, skutky mé zdokonaluj
i uspořádej mravy mé, tať odejmi ode mne, což však Tobě líbezné a k mému
prospěchu uznáváš, tohoť uděl mně. Nebo když může očistiti to, což bylo nečistě
počato, nežli jediné Ty? Zajisté jsi Ty to, o Bože neskončeně dobrotivý, jenžto ospravedlňuješ
bezbožné, mrtvé v hřích neb k životu křísíš a hříšné ve spravedlivé
proměňuješ.
O můj Ježíši!
uděl mi tu milost, aby mně Tvé svaté učení i skvělý příklad Tvůj neustále tanul
na mysli, abych ve všech případnostech života mého dle svatého učení i příkladu
Tvého můj život zřídil(a), a tak zasloužil(a) za Tebou do nebe přijíti.
Amen.
Modlitba svaté Terezie.
O původce a pramene víry
naší, Kriste Ježíši! dejž mi živou, pevnou, účinlivou a dokonalou
víru, víru od Tebe velikou nazývající i všecko dosahující, aby ve všelikých
okoličnostech dle ní se řídil(a) a spravoval(a). Oprosť mne všeho klamlivého
mínění moudrosti lidské, kteréž, aby moudré služebnosti rozumu mého a
dokonalému se jeho podrobení věčné moudrosti Tvé, jakouž svatá víra katolická a
vše, cokoliv se s ní srovnává, v sobě obsahuje, mohlo býti na ujmu.
Uděl mi s touto svatou vírou dar umění, moudrosti, rady, rozumu, jímž by
se víra má stala dokonalejší, a jsa(ouc) živ dle svaté víry této, šťastně
skončiv běh života mého, a co jsem zde vírou věřil(a), tam někdy tváří svou
spatřil(a, a věčně se s Tebou radoval(a).
Amen.
Všemohoucí Bože!
s touto obětí chleba a vína, kteréž kněz při oltáři Tobě obětuje, a jenž
v tělo a krev Pána našeho Ježíše Krista proměněny budou, obětuji Tobě, Otče nebeský!
sebe samého a všecko, co jsem a mám. Jakož jest Ježíš Kristus jedno
s Tebou; dejž i mně láskou svatou jedno s Ním býti. Krev Ježíše Syna
Tvého očisť mne od hříchů mých. Oheň Božské lásky Tvé shlaď všecko, co na mně
hříšného a Tobě nemilého jest. Svatý Duch Tvůj uveď mne ke vší pravdě a
spravedlnosti, aby celý život můj obětí Tobě milou se stal, skrze Ježíše
Krista, Pána našeho.
Amen.
Přijmi, Trojice svatá! oběť tuto milostivě, kterouž Tobě vzdáváme
na památku umučení, z mrtvých vstání a na nebe vstoupení Ježíše Krista,
Pána našeho; ke cti svaté Panny Marie a všech Svatých, aby jim ke cti a nám
k spasení sloužila, a aby oni za nás orodovali v nebi, jichžto
památku světíme na zemi,skrze Ježíše Krista, Pána našeho.
Amen.
Modlitba svatého Irenea.
Otče svatý!
jenž jsi skrze Ježíše Krista Syna Tvého novou oběť nového zákona ustanoviti
ráčil, jižto Církev, obdrževši ji od svatých Apoštolů po celém světě obětuje
Tobě: prosímť Tebe, přijmi toto požehnané obětování, jakožto smíření na spasení
lidu všeho. S touto přemilou obětí Syna Tvého, již On krváceje na oltáři
kříže přinesl Tobě, obětuji Tobě duši mou i srdce mé, vůli, myšlení i žádosti i
všecko činění mé, též mé přátely a všechny věřící křesťany, živé i zemřelé,aby
nám všem k spasení prospěla.
Amen.
Nezasluhujeme, o Bože!
abys prosby naše vyslyšel; neboť srdce naše, ústa i ruce,kteréž k Tobě
pozdvihujeme, jsou nečisté, mnohým hříchem a uražením Tvé vůle poškvrněné. Ale
Ty, kterýž srdce i ledví – to nejskrytější skoumáš a znáš, Ty víš, že máme
nejvřelejší touhu, čistými býti, čisté srdce i ruce k Tobě pozdvihnouti. O
smej tedy všecku nečistotu s nás; prosíme Tebe za to skrze umučení Syna
Tvého.
Amen.
Nyní pozdvihuji srdce i ruce k nebi,
vděčně se neskončené Tvé dobrotivosti otcovské klaně(íc). Neboť nejvýš slušné a
dobré, spravedlivé a spasitelné jestiť to, abychom všude a bez přestání vděčně
velebili a díky vzdávali, svatý
Hospodine! všemohoucí Otče,
věčný Bože! skrze Ježíše Krista, Pána našeho. Skrz
Něhož velebnost Tvou andělé chválejí; skrz Něhož oslavují Tebe s největší
uctivostí všecky mocnosti nebeské; skrz Něhož prozpěvují Cherubínové a
Serafínové radostné chvalozpěvy,slavné jméno Tvé velebíce. Dovol i nám tvorům
hříšným, bychom hlasy své s chvalozpěvy duchů těchto nebeských spojili,
s nejhlubší uctivostí volajíce: Svatý! Svatý! svatý Pán Bůh zástupů!
Plná jsou nebe i země slávy Tvé! Hosanna na výsostech! Požehnaný, jenž přichází
ve jmenu Páně! Hosanna na výsostech!
Prosíme Tebe pokorně,
skrze Ježíše Krista, Syna Tvého, Pána našeho, abys milostivě přijal a požehnal
tuto svatou a nepoškvrněnou oběť, kterouž Tobě podáváme zvlášť za Tvou svatou
katolickou církev, abys ji po všem světě rozšířiti, v pokoji zachovati,
ochraňovati, sjednotiti a nad ní panovati ráčil, s Tvým služebníkem
papežem naším N., a biskupem naším N., a se všemi pravověřícími vyznavači
katolické apoštolské víry. – Pomni také o Pane! na služebníky a služebnice své, kteréž
Tobě odporoučeti zvlášť povinen(na) jsem, N., a na všecky zde přítomné, jichž
víra a pobožnost Tobě známa jest, kteří tuto oběť Tobě, Bože věčný, pravý a živý,
za sebe a za všecky své přinášejí.*)
*) Sv.
František Borgias při pěti ranách Krista Pána na všechny, za
něž se sluší modliti, upamatoval.
Při ráně pravé ruky se
modlil za duchovní, a
při ráně na levé ruce za světskou vrchnost;
u rány pravé nohy za pokrevní a jiné
přátely a známe,
u rány levé nohy za nepřátely a za obrácení hříšníků;
v ránu boku umístil
sebe samého a ty, za které mši svatou sloužiti měl.
Modlitba svatého Martina.
Rozpomeň se Pane!
na všecky své věřící, a smiluj se nad veškerým lidem křesťanským, zachovej
v horlivosti duchovenstvo, posilňuj obce ve svaté službě Tvé, požehnej
všem pracujícím, potěš smutné, dejž chudým potřebné výživy, cestujícím radostné
navrácení; a jako Otec
nejdobrotivější v své milosti, odplať všem, jež jsme
urazili, zarmoutili, pohoršili, aneb jim v něčem ujmu činili. Polepši,
kdož bloudějí, obrať hříšníky, kacíře ku pravé víře katolické přiveď, padlým
pravé pokání uděl, a spravedlivým dej v dobrém předsevzetí setrvání. Našim
příbuzným, přátelům i nepřátelům, dobrodincům našim, jakož i všem za nás se
modlícím, i modlitbě naší se poroučejícím všecko dobré dej; ochraňuj je ode
všeho zlého, uděl milost setrvání v svaté službě Tvé, a po skončení bídy
této, dejž jim i nám všem život věčný.
Amen.
Učastni jsouce společného obcování a ctíce
památku slavné, vždy nepoškvrnění Panny Marie, Rodičky Boží; pak Tvých svatých
Apoštolů a Mučeníků, a všech Tvých Svatých: pro zásluhy a na přímluvu jejich
dejž nám ochrany a pomoci Tvé dojíti,našich dnů pokojem oblažiti, všecko zlé
duše i těla od nás odvrátiti, nás od věčného zatracení zachovati, a do počtu
Vyvolených svých přijmouti, skrze Krista Pána našeho.
Amen.
Dejž, o Bože!
by tato oběť ve všem požehnaná nám spasitelná a Tobě líbezná byla k našemu
spasení proměněna v tělo a krev Tvého milého Syna, Pána našeho Ježíše
Krista.
Amen.
Pane Ježíši, můj
Spasiteli! s nejhlubší pokorou klaním se před
Tebou v nejsv. Svátosti oltářní, a věřím, že pod způsobami chleba a vína
jako Bůh a člověk opravdově přítomen jsi. Buď mně milostiv, odpusť mi hříchy
mé, a učiň, abych skrze tuto svatou oběť hoden(na) byl(a) zásluh umučení Tvého
a smrti Tvé.
Pane Ježíši Kriste!
jenž jsi pro spasení naše předrahou krev svou vylíti ráčil; ach smej a očisť
všecky poškvrny duše mé předrahou krví svou, abych milostí Tvou úplně
očištěn(a), více nehřešil(a), aby tato nejsvětější krev na mně zmařena nebyla.
Amen.
Při pozdvihování.
Modlitba svatého Františka Salesia.
Klaním se Tobě nejsladší
Ježíši, Vykupiteli můj! z celé duše velebím Tebe,
že jsi skrze kříž svůj a krvavou obětí Těla Tvého a Krve vykoupil mne a
s Otcem nebeským smířil mne. Pro nesmírnost lásky Tvé prosím Tebe
se svatou Církví Tvou, učiň mne oučastna(u) všechněch milostí, jež jsi nám
dobyl svatým životem svým, přehořkým umučením a smrtí svou, slavným vzkříšením
svým a vítězstvím předivného na nebe vstoupení Tvého. O Pane Ježíši Kriste!
Ty nyní přebýváš s námi pod způsobami chleba a vína, se vší svou láskou a
milostí,s kterou jsi druhdy na zemi mezi lidmi obcoval. Pevně věřím, že Ty
s Božstvím svým i s člověčenstvím v této svaté hostii
neviditelně přítomen jsi, a že ta samá Krev v kalichu jest, jenž tehdáž na
kříži za nás vylita byla.
O můj Ježíši;
jakož chleb tento a víno v pravé tělo a krev svou proměňuješ; prosím,
proměň i mne silou lásky Tvé tak cele, abych jen zevnitř a zdánlivě to byl(a),
co jsem býval(a) prvé; abych z nečistého člověka učiněn(a) byl(a)
čistotným, z hněvivého trpělivým, ze zuřivého pokojným a tichým,
z hrdého poníženým, a z vlažného horlivým člověkem se stal(a); bych
tak nikdy více dle hříšných chtíčů svých, nýbrž dle Tvé vůle svaté živ(a)
byl(a).
Amen.
O veliký Bože!
klademe před trůn Tvé vznešené velebnosti čistou, svatou a nepoškvrněnou oběť,
tebou nám danou, mající větší ceny, nežli všecky oběti starozákonní. Nejsvětější
Otče! tato oběť jest Tobě příjemná, poněvadž nejmilejší Syn Tvůj, v němžto
máš zalíbení od věčnosti, sám se Tobě v důstojnou oběť za nás vydal; račiž
ale skrze tuto oběť i v nás si zalíbiti, kteří ji Tobě přinášíme; a když
tobě nejmilejšího Syna Tvého obětujeme,dejž, bychom před obličejem Tvým milosti
došli, tak jako sluha Tvůj Abel, když Tobě prvotiny stáda svého zapálil; jako
arciotec Abraham, když hotov byl, svého Izáka Tobě v oběť zabíti; a jako
Melchisedech Tvůj nejvyšší kněz milost u Tebe lezel, jehožto dary přece nebyly
nežli vyobrazení této svaté oběti, kterou my Tobě přinášíme.
Úpěnlivě Tě prosíme,
všemohoucí Bože! dovol andělům svým svatým naše prosby a
žádosti na svůj vznešený oltář, před svou Božskou velebnost položiti; abychom
všickni,jenž s tohoto oltáře přesvaté tělo a krev Syna Tvého buď duchovním
aneb skutečným způsobem požívati budeme, vším nebeským požehnáním a milostí
obdařeni byli, skrze Krista Pána našeho.
Amen.
Nejdobrotivější Bože!
skrz tuto nejsvět. oběť polehči duším v očistci bolestem jejich, kteréž
tam snášeti musí,zvláště Tebe prosím za tyto N. a za všecky duše v očistci.
Očisť je od poškvrn, které za živobytí svého na sobě nesmazaly, a přiveď je
brzy do blaženého společenství Tvých vyvolených; skrze Krista Pána našeho.
Amen.
Popřej také nám, služebníkům hříšným,
doufajícím v hojnost smilování Tvého, společenství všech Svatých Tvých
účastnými býti. Dejž nám v jejich společnost přijíti, ne z ohledu
zásluh našich,alebrž pro Tvou milost; nenakládej s námi podle zasloužení
našeho, nýbrž podle milosrdenství svého, jímž kající na milost přijímáš; pro
Krista,Pána našeho. Skrze Něho, s Ním a v Něm budiž Tobě, Bohu Otci
všemohoucímu, v jednotě Ducha svatého, všecka čest a sláva na věky věkův.
Amen.
Dle svatého Bonaventury.
Povzbuzeni jsouce spasitelným rozkazem,a
poučeni Božským slovem, důvěrně volejme: Otče náš, jenž jsi na nebesích. O
jak šťastni jsme my lidé smrtelní! Tebe o Bože!
smíme nazývati Otcem! My jsme tedy Tvé dítky. Nebe, sídlo Tvé neobstíhlé slávy,
má někdy dědictvím naším býti. Posvěť
se jmeno Tvé. O kéž by všickni lidé, co dítky Tvé, Tebe
vždy více poznávali, upřímně ctili a skutečně milovali. Přijď království Tvé.
Rozmnož království své milosti, lásky a nábožnosti v nás. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na
zemi. Jako největší radost andělů i žádost
Svatých jest, vůli Tvou plniti: tak chceme Tvým svatým rozkazům pokorně se
podrobiti a poslušni býti. Chléb
náš vezdejší dejž nám dnes. Uděl nám, čehož každodenně k zachování
života potřebujeme; darujž nám pokrmu tělesného i duševního. Chraň nás drahoty,
traplivého hladu a ztráty milosti Tvé. Odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim vinníkům.
Odpusť a promiň nám, jenž tak často chybujeme a hřešíme proti Tobě, i my
z lásky k Tobě odpouštíme od srdce protivníkům svým. A neuvoď nás v pokušení.
Poněvadž my slabí tvorové sami ze sebe jsme nestačitelní, pokušení odolati!
pročež neodnímej nám svou milost. Ale zbav nás od zlého. Oprosť nás všeho zlého,
kterého jsme za své hříchy zasloužili.
Amen. Staň se, zač Tě důvěrně prosíme.
Nevinný a trpělivý jako tichý beránek
nechals umučiti sebe, Spasiteli!
umřel jsi pro spasení naše; smiluj se nad námi kajícími, a
polepšení života slibujícími.
Beránku Boží, jenž snímáš
hříchy světa, smiluj se nad námi! a obětuj své hořké umučení
Bohu Otci na odpuštění mých hříchů.
Beránku Boží! Jenž snímáš
hříchy světa, smiluj se nad námi! a obětuj svou bolestnou smrt
Bohu Otci k zadostučinění za mé dluhy.
Beránku Boží, jenž snímáš
hříchy světa, dejž nám pokoj! a obětuj svou svatou krev Bohu Otci
k obmytí poškvrn duše mé.
O nejdražší poklade duše
mé, Pane Ježíši! odpusť mi, že jsem kdy Tebe skrze hříchy
vypudil(a) ze srdce svého. Nyní již srdečně jich lituji, jedině proto, že jsem
Tebe jimi, neskončená
Dobroto, urazil(a); miluji Tebe nade všecko, nikdy
více, žádným hříchem nechci Tobě více nelibost způsobiti. Žádám sobě spojenu
býti s Tebou, a poněvadž nyní skutečně Tebe v nejsvětější Svátosti
přijímati nemohu skrz svou nehodnost a hříšnost, tedy prosím Tě, učiň mne hodného(ou),
aspoň duchovně Tebe přijímati. – O Pane Ježíši Kriste! skrze mé těžké hříchy nejsem
hoden(na), Tebe přijímati: pročež prosím Tebe pro Tvou hořkou smrt, rač mi je
odpustiti.
O Pane Ježíši Kriste!
skrze mou hanebnou pokálenost nejsem hode(na), Tebe přijímati; pročež prosím
Tebe pro Tvé hořké slze, rač mou duši očistiti.
O Pane Ježíši Kriste!
skrze mou vlažnost nejsem hoden(na), Tebe přijímati; pročež prosím Tebe pro
lásku srdce Tvého, rač mému srdci pravé nábožnoti uděliti.
Pane Ježíši!
obnov srdce mé, ať v něm libé odpočinutí najde tělo Tvé. O můj Ježíši!
vřele toužím po Tobě, ach! přijď ke mně a spoj se se mnou.
(Nyní sobě
představ, jako by se tobě svatá hostie přijímati podávala,a rci s vroucí
pobožností: )
O můj sladký Ježíši!
objímám Tě v svém srdci, spojuji se docela s Tebou, posvěť mne celého
svatou přítomností svou, a nedejž nikdy více od Tebe odloučenou býti.
Amen.
Pane Ježíši!
nejvroucněji Tobě díky vzdávám za všecky milosti a dobrodiní, zvláště ale za
ono nesmírné dobrodiní, že jsi nás vykoupil,a toliko z pouhé lásky nás
mdlých skrze požívání těla a krve Tvé k životu věčnému posilniti ráčil. Učiň,abychom
vždycky tak živi byli, jak přísluší těm, které jsi skrze umučení své
k sobě přivedl. Posilni mě, k vykonání povinností mých,a
k vítězení nad hříchem. Neodcházej ode mne se svou svatou milostí. Táhni
mě za sebou, spoj úzce duši mou s Tebou, a pak již nikdo mě neodloučí od
lásky Tvé.
Amen.
Požehnej nás všemohoucí Bůh:
Otec †, Syn † a Duch
svatý. Požehnej, o nejsvětější Trojice!
nás všech zde přítomných i domácích, naši práci, naše dobrá předsevzetí i naše
trápení, aby se vše k Tvé slávě a našemu spasení dařílo.
Amen.
Předobrý Ježíši! věčné
Slovo Otce, skrze něž všecky učiněny jsou! nejdokonalejší obleku Božství,
živote a světlo lidstva! S nejhlubší uctivostí klaním se Tobě a
děkuji, že jsi pro spasení naše vzal na se podobu lidskou, vtělil jsi se,
bydlel jsi mezi námi a učinil jsi nás dítkami Božími i umřel jsi pro nás na
kříži v největších bolestech. O kdož může lásku Tvou pochopiti, kdo
slitování Tvé uváží! Osvěť
mne, Bože můj! abych Tebe co Pána svého láskou oučinno
ctil(la), a tak synem(dcerou) Boží slouti zasloužil(a). Synu Boží! Budiž chválen a veleben
s Otcem a Duchem svatým, nyní i vždycky i na věky.
Amen.
Nejsvětější Trojice! Bože
vší dobroty a útěchy! Děkuji Tobě z celého srdce za
neocenitelnou milost, kterouž jsi mně dnes tím prokázal, žes mi dopřál nejsvětější
oběti mše svaté přítomnu býti. Přijmi ji milostivě a uděl, aby byla mně a všem,
za něž jsem se k Tobě modlil(a), spasitelná a prospěšná. Odpusť mi mou
vlažnost a roztržitost,s kterou jsem zde přítomen(na) byl(a). O Ježíši, lásko má!
zůstaň při mně a nedej mně ničím od Tebe a lásky Tvé se odděliti. Dejž,abych ty
spasitelné oumysly a dobrá předsevzetí, kteréž tato nejsvětější oběť
v srdci mém vzbudila, s Tvou milostí vyplnil(a), a pak někdy až k
hrobu svému doputuji, t Tobě se do nebe dostati mohl(a).
Amen.
(Také můžeš při mši sv. rozjímati o lásce
Ježíše Krista k nám v nejsvětější Svátosti oltářní, v pátém stupni
této knihy se nacházející.)
Modlitba, když se požehnání
velebnou Svátostí uděluje.
Kriste Ježíši, Vykupiteli
světa! Ty zde ráčíž na oltáři našem přítomen
býti, abysi lidem nesčíslné dobrodiní uděloval. Klaním se Tobě v pokoře a
srdečné díky činím za dobrodiní Tvá, kterých mi skrze tuto nejsvětější
S oltářní proukazuješ. Tyť jsi živý, neskonalý pramen hojného požehnání. O
Pane! požehnej mne na duši i na
těle svým svatým požehnáním, neb víš, že bez Tebe ničeho nemohu. Požehnej mým
prácem a předsevzetím, abych všecky tak spravedlivě vykonával(a), by Tobě se
líbilo, mně spasitelné bylo, i bližním prospělo. Požehnání Tvé budiž vždycky se
všemi námi.
Amen.
Modlitba na
každou neděli, když kněz před velkou mší sv. kropí po chrámu Páně svěcenou
vodou.
Pokropiž mne izopem, a očisť mne od hříchů,
umej mne, a nad sníh bělejší budu. Smiluj se nade mnou Bože!
podle velikého milosrdenství svého; a pro množství slitování svých
shlaď přestoupení má. Sláva Otci, i Synu, i Duchu svatému,
jakož byla na počátku, i nyní i vždycky, a na věky věkův.
Amen.
Všemohoucí, věčný Bože a Otče!
prosíme Tebe pokorně, račiž nám, jenž v chrámu tomto co dítky
k Tobě voláme, Ducha svatého s nebe seslati, by nás bídné Božským
navštívením svým občerstvil, potěšil, a ode všeho zlého duše i těla, zvláště od
hříchu a smrti věčné ochránil, skrze Krista Pána našeho.
Amen.
Slyšení slova Božího veliká
potřeba, prospěch, útěcha i moc.
Pro každého křesťana důležitá jest povinnost slyšení slova Božího.
Kdybychom sami sobě a náklonnostem svým zůstaveni, a nebyli o tom poučeni,
kterou cestu nastoupiti,jakých prostředků se chopiti máme, s těží bysme
k spasení přišli. Sám Pán Ježíš praví že nepostačovalo Jeho pouhé utrpení,
aby se lidé blaženými stali, nýbrž že i kázaní třeba bylo, aby za své
hříchy pokání činili a se polepšili. (Luk. 24, 46, 47.) Proto také přikázal Pán
učenníkům
svým, aby šli do veškerého světa, a lid vyučovali, co by věřiti a
zachovávati měli. (Mar. 16, 15.; Mat. 28, 20.) A nabádá
takto: „Kdo z Boha jest, slovo Boží slyší.“ (Jan 8, 48.) Jak tělo
pokrmem a zažíváním, rovněž se sílí duch slovem Božím. Slovo Boží člověka poučuje,
v zármutcích útěchu vlévá a bývá tak mocné, že i zatvrzelce obměkčuje a na
pravou cestu přivádí.
Modlitba před
kázaním neb před cvičením.
Bože můj!
toužím Tebe Tvá svatá přikázaní vždy více poznávati a milovati, a
proto volám v pokoře k Tobě, Ty Božská moudrosti!
nauč mne zákon Tvůj znáti. A poněvadž se mně nyní poskytuje milost,
slovo Tvé poslouchati, dejž abych je s prospěchem poslouchal(a)
k svému spasení. Dejž, ať všecko učení, které z úst kněžských slyším,
tak ochotně přijmu, jakobych je z Tvých vlastních úst slyšel(a).
Amen.
Modlitba po slyšení slova Božího.
Dobrotivý Bože!
jenž chceš,aby všickni lidé k poznání pravdy přišli, a spaseni
byli; dej, abych slova Tvá, která jsi nyní skrze služebníka svého kněze,
k nám do srdcí mluvil, hluboce si je do srdce, mysli a paměti vštípil(a),
a svůj život dle toho zřídil(a) dejž mi vždy na to pamatovati, že ne ten, kdo
slyší slovo Tvé, nýbrž kdo je plní, bude ospravedlněn a dosáhne spasení.
Amen.
Bože Duše svatý! osvěť
rozum můj, očisť srdce mé; otevři ústa má a rozněť horlivost mou, abych pobožně
modlitby své vykonal(a).
Bože! ku
pomoci mé vzezři,
Pane! k spomožení
mému pospěš.
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jakož byla na počátku, i nyní i vždycky, a na věky věkův.
Amen.
Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé svatému
jménu Jeho. – Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní
Jeho. – Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, a uzdravuje všecky nemoci tvé.
– Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, a korunuje tebe milosrdenstvím a
slitováním mnohým. – Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje
jako orlice mladost tvá. – Činí což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy
všechněm utištěným. – Litostivý a milostivý jest Hospodin, dlouho shovívající
mnohého milosrdenství. – Ne podle hříchů nakládá s námi, ani vedle
nepravostí našich oplacuje nám. – Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se
slitovává Hospodin nad těmi, kteří se Ho bojí. – Onť zajisté zná zaslepenost
naši; v paměti má, že prach jsme. – Dnové člověka jsou jako tráva: kaž
vítr na ní povane, jižť mizí. – Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na
věky nad těmi, kteří ostříhají přikázání Jeho.
Vyvyšovati Tě budu, Bože můj králi, a dobrořečiti jménu
Tvému na věky věkův. – Na každý den dobrořečiti budu Tobě. Hospodin veliký
jest, a velikost Jeho nemůž vytížena býti. – Rodina rodině vychvalovati bude
skutky Tvé,
o Pane! a předivnou moc Tvou zvěstovati.
Dobrotivý Hospodin všechněm, a slitování Jeho nadevšecky tvory Jeho. Oslavujtež
Tebe, Hospodine, všichni skutkové Tvoji, a svatí Tvoji
Tobě dobrořečte. Království Tvé jest království všech věků, a panování Tvé nad
jedním každým pokolením. – Zdržujeť Hospodin všecky padající, a pozdvihuje
všechněch sklíčených. – Oči všechněch v tebe doufají, a Ty dáváš jim pokrm
jejich v čas příhodný. – Otvíráš ruku svou a nasycuješ každý živočich
podle vůle své. – Spravedlivý jest Hospodin ve všech cestách svých a milosrdný
ve všech skutcích svých. – Vůli těch, kteří se Ho bojí, činí, a volání jejich
slyší, a spomáhá jim.
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jakož byla na počátku, i nyní i vždycky, a na věky věkův.
Amen.
Miluji Hospodina, proto, že vyslýchá hlas můj, a pokorné modlitby
mé. – Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem Ho vzýval v soužení svém.
– Milostivý jest Hospodin, a spomáhá trápeným, kteříž jej vzývají. – Navrátiž
se duše má do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodinec tvůj. –
Ustavičně choditi budu před Hospodinem, v zemi živých. – Čím se odplatím
Hospodinu za všecka dobrodiní Jeho mně učiněná? – Oslavovati budu Tebe
Hospodine z celého srdce svého; v radě spravedlivých i
v shromáždění. – Kalich spasení vezmu a jmeno Hospodinovo vzývati budu.
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jakož byla na počátku, i nyní i vždycky, a na věky věkův.
Amen.
Jak jsou milí příbytkové Tvoji, Hospodine
zástupů! – Žádostiva jest a velice touží duše má po síních
Hospodinových; srdce i tělo mé pleše k Bohu živému. – Blahoslavení, kteříž
přebývají v domě Tvém, na věky Tebe chváliti budou. – Hospodine Bože
zástupů! vyslyš modlitbu mou. – Nebo Hospodin Bůh jest slunce a
paveza; milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím
v upřimnosti. – Hospodine zástupů! blahoslavený
člověk, kterýž naději skládá v Tobě.
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jakož byla na počátku, i nyní i vždycky, a na věky věkův.
Amen.
Chvalte služebníci Hospodinovi, chvalte jmeno Jeho. – Budiž jmeno
Hospodinovo požehnáno, od tohoto času až na věky; od východu slunce až do
západu jeho schváleno buď jméno Hospodinovo. – Vyvýšenť jest nadevšecky
Hospodin, a nad nebesa sláva Jeho. – Kdo je rovný Hospodinu Bohu našemu, kterýž
vysoko bydlí; kterýž snižuje se, aby všecko spatřoval, což jest na nebi i na
zemi; vzdvihuje z prachu nuzného, a z bídy vyvyšuje chudého, aby jej
posadil s knížaty lidu svého?
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jakož byla na počátku, i nyní i vždycky, a na věky věkův.
Amen.
Magnificat.
Velebí duše má Hospodina a veselí se duch můj v Bohu Spasiteli
mém. – Že vzevřel na poníženost dívky své: neb ai, od této chvíle blahoslavenou
mne nazývati budou všickni národové. – Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž
mocný jest a svaté jméno jeho. – A milosrdenství jeho od pokolení až do
pokolení bojícím se jeho. – Učinil moc ramenem svým, a rozptýlil pyšné mysli
srdce jejich. – Ssadil mocné se stolce, a povýšil ponížených. – Lačné nakrmil
dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné. – Přijal Israele služebníka svého,
rozpomenuv se na milosrdenství své. – Jakož mluvil k otcům našim,
k Abrahamovi a semeni jeho na věky.
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,
jakož byla na počátku, i nyní i vždycky, a na věky věkův.
Amen.
O nejsvětější Trojice! v prachu
nehodnosti své před trůnem velebnosti Tvé se koříce, klaníme se Tobě a voláme:
Shledni milostivě na nás vykoupené a vodiž nás tímto nebezpečným údolím, abychom
předrahou krví Syna Tvého očištěni a duchen jeho posvěceni, do království věčné
slávy vejíti mohli. Toho nám propůjč, Otče! skrze Ježíše
Krista Syna Tvého, Pána našeho.
Amen.
A duše všech věrných zemřelých skrze milosrdenství Boží ať
odpočívají v svatém pokoji.
Amen.
Otče náš atd. – Zdrávas Královno
atd.
Poručení se do
ochrany Marie Panny.
Svatá Panno Maria, Matko Boží, má královno a vůdkyně! Patř, i
k sobě se obracím, poněvadž jsi milosti plna, poroučím ode dneška duši i
tělo mé a všecko, což mám, Tvé zvláštní ochraně! V tebe se důvěřuji,
rukoum tvým odevzdávám všecky své naděje a potěšení, nesnáze a utrpení, celou
mou pozemskou pouť a hodinu smrti mé. Přimlouvej se za mne u milého Syna svého
Pána Ježíše, aby mně hříchy moje odpustil, a mezi své vyvolené do nebe přijal.
