Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Ivan.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16684, komentáře < 7 dní: 645, komentářů celkem: 432985, adminů: 60, uživatelů: 5256  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 416 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

Tolstoj

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
119079883
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Moudří muži
Vloženo Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 10:42:48 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal rosmano

Moudří muži, poraďte mi .


Obracím se na vás, moudré muže od katolíků, protestantů, kristovců, odpadlíků, apod.

V Písmu svatém máme mezi jinými zaznamenán tento příběh:

 
Sk 18:24:   Do Efesu přišel Žid jménem Apollos, původem z Alexandrie, muž výmluvný, zběhlý v Písmech. 25 Ten byl vyučen Pánově cestě, mluvil s vroucím duchem a učil přesně o Ježíšovi, ale znal jenom křest Janův. 26 Začal směle mluvit v synagoze. Uslyšeli jej Priscilla a Akvila, vzali ho k sobě a ještě přesněji mu vyložili Boží cestu. 27 A když chtěl projít do Achaje, bratři ho v tom povzbudili a napsali učedníkům, aby ho přijali. Když tam přišel, velmi prospěl těm, kteří uvěřili skrze milost Boží, 28 neboť rázně na veřejnosti vyvracel argumenty Židů a ukazoval z Písma, že Ježíš je Mesiáš.

Ten nadaný, obdarovaný, vroucího ducha Žid Apollos

1.    byl zběhlý v Písmech

2.    učil přesně o Ježíšovi

3.    znal přesně Boží cestu, byl v ní dobře vyučen

4.    velmi prospěl těm, kteří skrze milost Boží uvěřili

5.    prospěl tím, že rázně na veřejnosti vyvracel argumenty Židů a ukazoval z Písma, 
       že Ježíš je MESIÁŠ.



Moudří muži, vysvětlete mi prosím, jak je možné učit přesně o Ježíšovi, a opomenout přitom tak zásadní věc, že Ježíš je Bůh ?   Druhá osoba v Trojici ?    

Moudří muži, vysvětlete mi prosím, jak je možné znát přesně Boží cestu, a nevědět, že Ježíš je Bůh, který se stal člověkem ?

Jak je možné, že Apollos, tak zběhlý v Písmech, přesný ve znalostech o Ježíši, o Pánově cestě, se soudtředil na vysvětlování  Židům tak druhořadé, málo podstatné věci, že Ježíš je Mesiáš ?
A tu prvořadou, nejdůležitější, že je Bůh - zamlčel ?


Nespletl se ten, kdo zaznamenal charakteristiku Apolla ?   

Moudří muži, vysvětlete mi prosím
Kde tam je u Apolla ta zběhlost v Písmech ? Čím se projevuje ?
Kde tam je u Apolla to přesné poznání, vyučení Pánově cestě ?
Kde tam je u Apolla to přesné učení o Ježíšovi ?  Čím se projevuje ?

Není to, co znal, učil z Písma o Ježíšovi, o čem s úspěchem přesvědčoval Židy,  že JEŽÍŠ JE MESIÁŠ, trochu málo, jen polovičaté, neúplné  ??    A pro spasení nedostačující ?

Z dnešního i středověkého poznání církví, by za takovou víru, za takové přesvědčení, takové zvěstování a vyučování, byl v lepším případě exkomunikován. Pokud ne upálen.

Tak jak to je, moudří muži ?

"Moudří muži" | Přihlásit/Vytvořit účet | 214 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: Syntezator v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 11:31:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A pokud nyní křesťané přicházejí s novou tezí, že Ježíš není bůh, ale byl jen člověk, tak tím říkají, že veškeré evangelizace, které se tu konaly v devadesátých letech, první dekádě nového milénia až do roku 2016, kdy jsem tam chodil, byly podvodné. To je síla! Křesťané se přiznávají k tomu, že o Ježíšovi lhali, jeho vlastnosti a schopnosti dramaticky přeháněli v zájmu toho, aby získali nové ovce.



Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 14:07:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale to přece nejsou křesťané, pokud tvrdí, že Pán Ježíš není Bůh. To ti přece už dochází nebo ne?


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 15:02:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jo Willy, ani Pán Ježíš není křesťan, protože tvrdí, že není Bůh.

Má svého Boha, kterému slouží.


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 05. leden 2024 @ 10:08:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Samozřejmě, že Pán Ježíš není křesťan, protože je Bůh a řekl to pokaždé, když řekl: "Já jsem...". Jen Bůh může říct, Já jsem...


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 05. leden 2024 @ 10:21:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

:-))

Opravdu ?  Zase jen trinitární DEZinterpretace Písma.

Já také jsem.  I ty také jsi.

Já jsem říká každý člověk na zemi v mnoha situacích.

I anděl Gabriel říká: Já jsem Gabriel....
I ten uzdravený slepý od narození (Jan9) říká "Já jsem"


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 05. leden 2024 @ 10:36:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zjevně sis nevšiml těch tří teček za slovy "Já jsem...". Ty tři tečky vypovídají o všem, Kým a čím Bůh je, a to nemůže říci žádný člověk - např. "Já jsem ta Cesta: Pravda a Život. A nikdo nemůže přijít k Otci než skrze Mne."

Ale podobně jako Standa to otočím a zeptám se na základě zjevení, jehož se dostalo od Boha Otce Petrovi.

Mt 16:16 Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.“ 

Řekni nám - může Syn živého Boha nebýt Bůh? Může jednorozený, tj. jediný svého druhu, Boží Syn nebýt Bůh? To bych také mohl říct o tobě, že nejsi člověk a zeptat se tě, jak víš, že jsi člověk, kde to je v Bibli napsáno?


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 05. leden 2024 @ 10:56:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

/ může Syn živého Boha nebýt Bůh? /


Samozřejmě.  Syn Boží, Syn Boha nemůže být Bůh.

Bůh je JEDEN.
Syn Boží, Syn Boha v hebrejském myšlení a vyjadřování, v myšlení pisatelů Písma, vůbec neznamená pohansko-helénsko-platónské představy o Synu Boha.
K tomu si stačí pořádně číst Písma Starého zákona k pochopení, co znamenalo Syn Boží a komu a proč se to pojmenování dostalo.

Bůh se nerozmnožuje, nevytváří rodinku Bohů.

To pouze v pohanství.


Jak se trefně píše v knize "Doktrína o Trojici":

     "Pro hodně ze zmatku, který překáží jasnému myšlení o Bohu, lze vyhledat prvotní příčinu: Nepočítali jsme se změnami významu slov účinkem času a důsledkem přesazování jazyka z jedné kultury do druhé. Typickým příkladem je výraz “Boží Syn”. Většina si dnes automaticky přestavuje “Bůh Syn”, význam, který původní křesťanské dokumenty vůbec nenesou. “Boží Syn” je titul, který ztotožňuje hlavního herce křesťanského dramatu, Ježíše Mesiáše. “Božími syny” jsou v bibli nazýváni Boží představitelé, hlavně Jeho vyvolený král. Zkreslení významu toho titulu má katastrofální účinky na naše chápání původní víry. Pravé křesťanství musí být utvářeno pojmy, které kolovaly v apoštolském prostředí prvního století a na které se dnes díváme z dálky 1 900 let. Dráha času nás odcizuje od myšlenkového světa apoštolských pisatelů bible. Učinili jsme si nesprávné představy. ..."


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 05. leden 2024 @ 11:26:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
K čemu ten slovní průjem místo odpovědi na prostou otázku? Jestli Pán Ježíš, jednorozený Syn Boží, není Bůh, pak ty nejsi člověk!


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 05. leden 2024 @ 11:36:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

U pohanů, v jejich náboženstvích, by ses uplatnil.


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 05. leden 2024 @ 11:49:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takže neodpovíš. Proč chceš tedy odpovědi na tvé hloupé a manipulativní otázky, když nejsi s to, odpovědět na prostou jednoduchou otázku? K čemu je ti tvá marná snaha dokázat lež?!


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 05. leden 2024 @ 11:55:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

A na co bych ti měl odpovědět, milý Willy ?

Nedomnívám se, že bych ti na něco neodpověděl. 


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 05. leden 2024 @ 12:02:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to dopadá, když se hloupý muž ptá moudrých mužů a nepřijímá jejich odpovědi.


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 05. leden 2024 @ 12:07:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

No vidíš to.
Proto by ses měl stát moudrým mužem.  
Pak bys věděl, že jsem ti odpověděl a netvrdil mi, že nejsem s to odpovědět na prostou, jednoduchou otázku :-)


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 05. leden 2024 @ 12:00:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Samozřejmě.  Syn Boží, Syn Boha nemůže být Bůh. Tohle měla být ta odpověď? Opravdu? Potom, jak jsem řekl, ty nejsi člověk, protože jsi syn člověka. Konec debaty.


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 05. leden 2024 @ 12:03:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

A kolik těch Bohů vlastně máš, Willy ?  A rozmnožují se ?

My jsme také skrze víru synové Boží - jsme tedy také Bohové ?


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 07. leden 2024 @ 11:07:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Josefe, Sova kanárka neuléhne - to si piš že ne!


Jednorozený Syn Boží je Bůh.

My všichni ostatní jsme jenom syny adoptivními - právě skrze zásluhy Krista.


(Gal 4,4...)
Když však přišla plnost času, vyslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem,  aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, a abychom přijali synovství.  
A protože jste synové, vyslal Bůh ducha svého Syna do našich srdcí, ducha, který volá: ‚Abba, Otče.‘ Takže už nejsi otrok, ale syn. A když syn, tedy i dědic skrze Boha.  


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 07. leden 2024 @ 12:55:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš ani apoštolové o tom však nic neví.

Ty o tom víš ?


Tobě Stando zjevil Bůh o Ježíši něco víc než Petrovi, než apoštolům ?


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 07. leden 2024 @ 17:06:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Jednorozený Syn Boží je Bůh.

My všichni ostatní jsme jenom syny adoptivními - právě skrze zásluhy Krista"...

Apoštolům toto bylo známo:

Když však přišla plnost času, vyslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem,  aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, a abychom přijali synovství.  




]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 07. leden 2024 @ 17:23:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ne Stando.

Bůh je JEDEN.

Nerozmnožuje se a nevytváří rodinku Bohů.

Víra Židů i bible Židů jsou v tom jednoznačné.  A to je víra Ježíše i bible Ježíše. A také apoštolů.

A spasení je z Židů.



Pokud křesťané si zavedli jiného Boha, než mají Židé,  tak mají křesťané  jo problém.


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 08. leden 2024 @ 05:45:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh je skutečně jeden. To, že On sám je vnitřně společenstvím Otce plodícího Syna v Duchu svatém je pro nás neproniknutelným tajemstvím, které nám bylo zjeveno Ježíšem Kristem.

(J 1,18)
Boha nikdo nikdy neviděl; jedinečný Bůh, který je v lůnu Otcově, ten nám o něm pověděl.



]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 08. leden 2024 @ 10:20:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

/  To, že On sám je vnitřně společenstvím Otce plodícího Syna v Duchu svatém je pro nás neproniknutelným tajemstvím, /

Pro nás toto není neproniknutelným tajemstvím. 
Pro nás, jakož i pro odvěkou víru a poznání Židů o jediném Bohu, včetně apoštolů, pro celou hebrejskou Bibli,  to je nepravda, výmysl.    Stvoření jiného Boha.



které nám bylo zjeveno Ježíšem Kristem. /

Ten verš 1,18 má být správně "Syn", ne "Bůh".

J 1:18:   Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v Otcově náručí, ten jej vylíčil.


Nevím o tom nic, že by Ježíš něco takového zjevil. Ani apoštolové o tom nic nevěděli.


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 07:11:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."jednorozený Syn, který je v Otcově náručí,"...


Už jsem ti jednou vysvětloval, že sova kanárka neuléhne!

Bůh sice může (a dokáže) stvořit odlišné tvory všeho druhu.

Bůh však zplodí zase jenom Boha!


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 09:47:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Já jsem ti také už víckrát psal, že Bůh se nerozmnožuje. Nemá pohlavní orgány.


Nezakládá rodinku Bohů, další generace Bohů.


Boží Syn v hebrejském smyslu slova, v jakém je psáno Písmo svaté, neznamená Bůh Syn, jak to překroutili pohansko - helénsko - platónští myslitelé, kteří se vedrali do křesťanské církve.


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 20:33:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh je pro lidi nepochopitelným tajemstvím.

Bůh je Duch - nepotřebuje k plození žádné pohlavní orgány.  Otec plodí Syna věčně; je to trvalý vnitrobožský vztah - vztah duchovního plození v zosobněné lásce - v Duchu svatém.


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 21:13:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ne, Stando.


Bůh neplodí Syna věčně.  Není žádný neumětel, aby mu to trvalo věčně.  Tak je už Ježíš zplozený, nebo stále ještě není zplozený ?
Nevím, proč ty báchorky pořád opakuješ. Je to lež jako věž. Rafinovaná, cílená, nebiblická.


J 17:3:    A to je ten věčný život - aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a toho, jehož jsi poslal, Ježíše Krista.



Věčný život znamená poznání Boha.
Přesně opak toho, co jste si vymysleli - že je Bůh a asi má zůstat nepochopitelným tajemstvím.








]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 21:19:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
opr.

Přesně opak toho, co jste si vymysleli - že je Bůh nepochopitelné tajemství a asi má zůstat nepochopitelným tajemstvím.


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 07:25:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Není žádný neumětel, aby mu to trvalo věčně. "...

Plození Syna Otcem v  Duchu svatém je záležitostí vnitro-božského vztahu. 

A protože Bůh je věčný a neměnný v čase, jinak tomu vlastně ani býti nemůže.


(1 Tim 6,13 ...)
Přikazuji ti před Bohem, který dává všemu život, a Kristem Ježíšem, který před Pontiem Pilátem dosvědčil dobré vyznání,  abys zachoval ten příkaz bez poskvrny a bez úhony až do zjevení našeho Pána Ježíše Krista, které svým časem ukáže blahoslavený a jediný Panovník, Král kralujících a Pán panujících.  On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí nespatřil a nemůže spatřit. Jemu buď čest a věčná moc. Amen.   

My ale víme, že nejenom Bůh Otec má nesmrtelnost, ale víme toto už i o Ježíši Kristu - ten už je také nesmrtelný. Zrovna tak to víme i o Duchu svatém - že je také nesmrtelný.

Protože zde hovoříme pořád o jednom a tom samém Bohu - ten jediný má nesmrtelnost.


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 10:17:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

/ ..."Není žádný neumětel, aby mu to trvalo věčně. "...

Plození Syna Otcem v  Duchu svatém je záležitostí vnitro-božského vztahu. /



Ne Stando :-)     Není.

To je prázdný, bezobsažný, účelový výmysl.

Ukaž mi někde v Písmu formulaci, že Bůh "plodí" svého Syna.
A já ti ukážu mnoho textů, kde je napsáno "zplodil"   -  vid dokonavý. Něco, co se v nějakém čase událo.

   Uvidíme, kdo těch textů uvede více ..  :-)




/ A protože Bůh je věčný a neměnný v čase, jinak tomu vlastně ani býti nemůže. /


Jo, to chápu.
Když se v roce 325 AD ustanovilo, že Pán Ježíš je Bůh,  tak od té doby to jinak být nemůže. Musí se účelově překrucovat Boží slovo, aby se "dokázalo", že Ježíš nemá počátek - je věčný.




/ (1 Tim 6,13 ...)
Přikazuji ti před Bohem, který dává všemu život, a Kristem Ježíšem, který před Pontiem Pilátem dosvědčil dobré vyznání,  abys zachoval ten příkaz bez poskvrny a bez úhony až do zjevení našeho Pána Ježíše Krista, které svým časem ukáže blahoslavený a jediný Panovník, Král kralujících a Pán panujících.  On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí nespatřil a nemůže spatřit. Jemu buď čest a věčná moc. Amen.   

My ale víme, že nejenom Bůh Otec má nesmrtelnost, ale víme toto už i o Ježíši Kristu - ten už je také nesmrtelný. Zrovna tak to víme i o Duchu svatém - že je také nesmrtelný.

Protože zde hovoříme pořád o jednom a tom samém Bohu - ten jediný má nesmrtelnost /



No Stando, to zas je argument jako "poďme na medvedě" :-)

A my také víme, že všichni, kteří dědičně obdržíme život věčný, také budeme mít nesmrtelnost.
   A vůbec to nebude "PROTOŽE zde hovoříme pořád o jednom a tom samém Bohu - ten jediný má nesmrtelnost."  My nebudeme Bůh, a přesto budeme mít nesmrtelnost.
Takže ten argument, jak podšít Pána Ježíše pod "jediného Boha, který má nesmrtelnost", je značně lichý, nulový.

Ř 2:6:   On "odplatí každému podle jeho skutků" - těm, kdo vytrvale konají dobro a hledají slávu, čest a nesmrtelnost, věčným životem;


]


DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 25. květen 2024 @ 18:25:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU

ecr


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 21:42:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
1. Timoteovi 6:14-16
(14) Abychom zachovali tento příkaz bez poskvrny a výčitek, dokud se neobjeví náš Pán Ježíš Kristus,
(15) které Bůh učiní ve svůj čas – Bůh, požehnaný a jediný Vládce, Král králů a Pán pánů,
(16) který jediný je nesmrtelný a který žije v nepřístupném světle, kterého nikdo neviděl a nemůže vidět. Buď mu čest a moc navždy. Amen. (NIV)

1. Trinitáři říkají, že jelikož je Bůh nazýván „Král králů a Pán pánů“, stejně jako Kristus, musí být Kristus Bohem. To, že se pro dva jednotlivce používá stejný název, však neznamená, že jsou vlastně nějak jedna bytost. Než uděláme jakýkoli závěr o názvu, měli bychom prohledat celé Písmo, abychom zjistili, jak se název používá. Důkladné pátrání odhalí, že výraz „král králů“ jednoduše znamená „nejlepší král“. V Ezdrášovi 7:12 je Artaxerxes nazýván „králem králů“, protože byl v té době nejmocnějším králem. Podívejme se také na Ezechiela 26:7: „Toto říká Panovník Hospodin: ‚Od severu přivedu proti Týru babylonského krále Nabuchodonozora, krále králů, s koňmi a vozy, s jezdci a velkým vojskem.' “ Bůh opět nazývá Nabuchodonozora „králem králů“ v Danielovi 2:37. Nabuchodonozor byl nejmocnějším králem své doby a Bible ho nazývá „králem králů“. Písmo nám tedy ukazuje, že titul „král králů“ z člověka nedělá Boha. V Bibli měli tento titul jiní mocní králové a nikdo nepopírá, že Ježíš Kristus je mocný král, a proto je toho také hoden.

2. V semitských jazycích se genitiv často používal k vyjádření skutečnosti, že něco je „nejlepší“. „Nejlepší král“ byl tedy označen jako „král králů“ atd. Když Daniel odhalil sen krále Nabuchodonozora, Nabuchodonozor nazval Danielova Boha „Bohem bohů“, a to bylo dlouho předtím, než si Nabuchodonozor uvědomil mnoho o pravém Bohu. Jednoduše prohlašoval, že když Danielův Bůh dokáže tak dobře vykládat sny, je „nejlepším bohem“. Když Noe mluvil o budoucnosti Kanaánu, předpověděl, že Kanaán bude „služebníkem služebníků“ (Gn 9:25 – KJV). K vyjádření velikosti něčeho používáme stejnou terminologii v naší anglické mluvě: „Prodej prodeje“ je největší prodej a „dohoda“ je nejlepší obchod.

3. Při správném výkladu je 1. Timoteovi 6:14-16 silným vyvrácením Trojice. Bohužel, řecký text byl přeložen se dvěma různými sklony. Několik verzí, včetně KJV, činí verš tak, že Kristus ukazuje Otce světu: „On [Ježíš Kristus] ukáže, kdo je požehnaný a jediný mocný [tj. Bůh]. Naprostá většina verzí a většina komentátorů však uvádí, že se verš čte jinak. Svědčí o tom, že tento verš lze velmi přirozeně přeložit tak, aby četl, že Bůh způsobí zjevení našeho Pána Ježíše Krista. A to je přesně svědectví zbytku Písma – přijde den, kdy Bůh pošle Ježíše zpět na zem (Skutky 3:20). NASB odvádí dobrou práci, když překládá řecký text a zůstává věrný významu: „...dokud se neobjeví náš Pán Ježíš Kristus, což On učiní v pravý čas – Ten, který je požehnaný a jediný Panovník, Král. králů a pána pánů; kdo jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle; kterého žádný člověk neviděl a nemůže vidět. Jemu buď čest a věčná vláda! Amen."

NIV má stejný význam, ale nahrazením „Bůh“ za „On“ usnadňuje čtenáři verš: „...dokud se neobjeví náš Pán Ježíš Kristus, které Bůh způsobí ve svém vlastním čase – Bůh , požehnaný a jediný Vládce, Král králů a Pán pánů, který jediný je nesmrtelný a který žije v nepřístupném světle, kterého nikdo neviděl a nemůže vidět. Buď mu čest a moc navždy. Amen."

V obou těchto verzích se závěrečná chvála vztahuje k Bohu. Jediný Bůh je ten, kdo je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle, kterého žádný člověk neviděl a nemůže vidět. Tato slova nemohou odkazovat na Krista, který, i když občas přijímá některé z Božích titulů nebo atributů, nelze přesně hovořit o tom, že věčně přebývá v nepřístupném světle nebo jako ten, kterého žádný člověk nevidí.

Důvod, proč tyto verše tak silně svědčí proti Trojici, je nyní jasný. Zjevně se jedná o dvě bytosti – „Bůh“ a Kristus. A z těch dvou je „Bůh“ „požehnaný a jediný vládce“ a způsobí Kristův návrat. Pokud by Kristus byl Bůh nebo rovnocenná část „Trojjediného“ Boha, tyto verše by nerozlišovaly mezi „Bohem“ a Kristem tím, že by „Boha“ nazývaly „jediným vládcem“.

4. Ježíš Kristus dostal od Boha „veškerou pravomoc“. Ježíš Kristus je Hlavou Těla Kristova, tím, kdo bude vzkřísit a soudit mrtvé a bude vládcem příštích věků. Říká se mu „Král králů a Pán pánů“ a jako Boží viceregent jím skutečně je, ale je třeba si uvědomit, že Kristus není nikdy dán.
titul „Bůh bohů“. Tento titul je vyhrazen pouze Bohu, zvláště když Kristus není nad Bohem. I po svém vzkříšení a ve svém oslaveném těle stále nazýval Boha „můj Bože“ (Jan 20:17).


]


ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 14. květen 2024 @ 12:19:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ !

ecr


]


DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 25. květen 2024 @ 18:22:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU

ecr


]


DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 25. květen 2024 @ 18:20:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU

ecr


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Sobota, 06. leden 2024 @ 10:55:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ve všech veršich kse je Já jsem je správný překlad Já jsem On či to (ten který s Tebou mluví). Preklady, které uvádějí jen Já jsem bez to či on nepřekládají správně.
CEP Ekumenický překlad, 1979
Jan 4:25-26: "Žena mu řekla: "Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko." Ježíš jí řekl: "Já jsem to - ten, který k tobě mluví.""




]


ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 14. květen 2024 @ 12:17:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ !

ecr


]


DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 25. květen 2024 @ 18:18:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU

ecr


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 19:54:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Každý kdo dělá z Pána Ježíše Boha nečte Pismo ve kterém označení Ježíše jako Boha vůbec není uvedeno a ani Ježíš sám sebe nikdy za člověka a zároveň Boha nikdy neoznačil ani po vzkříšení. Stále zůstává člověkem skrze kterého budeme spaseni. 


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: Danny42 v Pátek, 05. leden 2024 @ 10:58:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy

Willy ! Jsi křesťan?


]


Re: Podvodní křesťané (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 15:06:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&thold=-1&mode=flat&order=0&sid=2472174#438364

Ekrazit


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 13:32:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
nazdar rosmano

si ochotný vyznať s Tomášom o Ježišovi že je ,,Pán a Boh,,? J20:28
si ochotný vyznať s prorokom Izaiášom o Ježišovi z Nazareta že je ,,Mocný Boh,,? Iz 9:5

kresťanstvo je o tom či je Ježiš rovný Bohu, alebo nikoli

Filip 2:6 a svoju rovnosť s Bohom nepokladal za lúpež,

Ježiš je rovný Bohu, túto hodnosť neukradol, neulúpil ani ju nezískal ale mal ju vždycky...
tak co rozmano? môžeš kľaknúť pred Ježišom ako pred Bohom?



Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 13:50:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

ANO, v případě, že mi uvedeš biblické citáty jako kladné odpovědi na tyto otázky:

"Ukaž mi v Písmu, kde apoštolové vzývají (kde se modlí k Ježíši a přitom Ho oslovují Bože)   Ježíše jako Boha.  Kde vyučují a kážou, že Ježíš je Bůh  (kázání apoštolů ve Skutcích je celkem hodně - je kde hledat)
Kde apoštolové vyznání, že Ježíš je Bůh, stavějí jako podmínku pro přijetí křtu a jako podmínku spasení ?

Ukaž mi v Písmu, kde apoštolové vedou lidi k tomu, aby uvěřili v Ježíše jako Boha a vzývali jej jako Boha. Koho k takové víře přivedli ?
Kde lidé, kteří uvěřili v Ježíše, svědčí o tom, že uvěřili v Ježíše Boha ?

Ukaž mi v Písmu, kde Ježíš o sobě tvrdí, že je Bůh."

 A podotázka:

  "Proč všichni apoštolové nezačali horlivě dělat to, na co se v těch otázkách ptám ?  Což by byl jediný možný logický důsledek - všude všem zvěstovat tu bombastickou zprávu, že Ježíš z Nazareta je sám Bůh Jahwe.

Opravdu se tak zpronevěřili a zcela selhali ve svém evangelizačním a misijním úsilí ?   Vzepřeli se Ježíši Kristu ?
Své životy dali v sázku zbytečně ;  marné, polovičaté věci ? "



Pokud ne, nemíním věřit jinak než Ježíš a apoštolové.



PS.

Jsi ochotný připustit, že děláš z Ježíše lháře, když tvrdíš, že je Bůh ?

J 17:3:    A to je ten věčný život - aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a toho, jehož jsi poslal, Ježíše Krista.





A teď ještě k tématu článku - k tomu nemáš nic ?


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 14:12:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A teď ještě k tématu článku - k tomu nemáš nic ?

ne, nemám, pretože podstatou a uholným kameňom je osoba Krista. buď je pre teba Ježiš len ,,dobrý učiteľ,, stvorená bytosť, bezhriešny človek alebo je Boh zjavený v tele. 

už som ti viac krát písal o Tomášovi ktorý Ježiša nazýva Bohom, o Štefanovi ktorý sa modlí k Ježišovi o Synovi v Žid 1 kde Syn je nazvaný Boh o Izaiášovi ktorý Ježiša nazýva ,,mocný Boh,, o tom že Ježiš a Boh majú v novej zmluve rovnaké pomenovanie ,,Pán,, o tom že Pavel hovorí o Ježišovi že je rovný Bohu...

prosím ťa rosmano napíš aby to bolo všetkým zjavné niečo v znení:
Ježiš je pre mňa dokonalý človek,, anjel... stvorená bytosť a nikdy sa k nemu nemodlím a nie je rovný Bohu... alebo niečo tak aby bolo jasno... On je uholný kameň a môj a tvoj postoj a vyznanie má dôsledok na našu spásu...
rosmano... jeden z nás je bludár... buď ja zbožšťujem človeka, alebo ty upieraš Kristovi jeho Božstvo


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 14:30:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
b) je správně, Ivane.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Syntezator v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 15:03:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, když má Ježíš více poloh, tedy miminko, 12 letý hoch, učitel, kazatel, prorok, San Boží, Bůh, Tak se bere ta největší funkce, ten nejvyšší titul. Stejně jako když má člověk základní školu, střední školu, vysokou školu, tak se uvádí nejvyšší dosažené vzdělání. Rosmano schválně z bible vybírá ty verše, kde je o Ježíši jako o člověku a přehlíží ty verše, kde je hovořeno o Ježíši jako o Bohu. Přitom priroritu musejí mít logicky ty verše, kde je má nejvyšší postavení. Z toho se odvozuje titul. 

To samé vojenské hodnosti. Když je někdo vojín, poručík, plukovník, major, generál, bere se ta nejvyšší hodnost, ne ta nejmenší. Ta nejmenší se bere jen tehdy, když ho chceš urazit. 

Mně to dělají taky. Učil jsem různé předměty, nejvíce hudebku, klávesy, pak češtinu, matematiku, byl jsem zástupce ředitele, správce ICT, ale taky jsem učil tělocvik. Tělocvik ale méně hodin než třeba češtiny, matematiky nebo hudebky. Prioritně jsem byl učitel matematiky, češtiny a hudebky. Jenže oni mě chtějí ponížit, tak napíšou, že jsem jen tělocvikář. Ale to není pravda. Musí se brát to, čím jsem byl nejvíce a co jsem učil nejčastěji. Ne to, co jsem dělal méně a okrajově. 

Nejsem už věřící, ale popravdě si neumím představit, že kdybych byl věřící, že bych Ježíšovi cokoli upíral. Jakoukoli jeho hodnost, To je strašné. To je nejvíce strašné, co může být. Kdyby bylo toto náboženství pravé a Ježíš reálně existoval, tak by na tom byli nejhůře nikoli nevědoucí nevěřící, ale ti, co vyznávají Bibli, ale současně se snaží Ježíše ponížit. To jsou přece záškodníci, kteří provádějí destrukci křesťanství zevnitř a to je tedy ostudné. V tom případě mají čestně odejít od křesťanské víry a neškodit. To je férové provést dekonverzi. Ale tvářit se, že jsem křesťan a motat lidem hlavy, ponižovat Kista - to je nad mé chápání. To může dělat jen někdo, kde je abnormálně zkažený. 




]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 14:54:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ještě jsi zapomněl odpovědět na ty otázky, které jsem ti položil.

Těžké ? Složité ?


O čem  ta tvoje absence odpovědí vypovídá ?     Dochází ti to, anebo ne ?

O čem asi vypovídá absence odpovědí kolem Apollosa ? Co myslíš ?



Bludár jsi ty - máš JINÉHO Ježíše než apoštolové. To je zcela jasné a průhledné.
Jiného, než nám Ježíše vykresluje Bible, a to jak SZ, tak NZ.
Navíc z Ježíše, kterého máš za Boha, děláš lháře. Dobré chucpe. Nevadí ti to vůbec ?


K tomu Izajášovi - jen opět klasická trinitární DEZinterpretace Písma.
Nikdo z apoštolů se nikdy neodvolával na Izajáš 9:5, aby dokázal, že Ježíš je Bůh.  A nejen na Iz 9:5. Vůbec nikde na žádné slovo ze Starého zákona se nikdy neodvolávali, aby dokázali, že Ježíš je Bůh.

K tomu Izajáš 9,5 (někde 9,6)    

Stačí od 19. minuty




A čemu věřím - to tady popisuji už dobré 3 měsíce v diskusích se Standou (okem)

Takže si to přečti.
Abys nebyl v nevědomí - modlím se k Bohu, k Jedinému Bohu,   a také  k Ježíši Kristu, Mesiáši, který byl mrtev a Bůh Ho vzkřísil, nyní smrt nad Ním už nepanuje, teď žije, a Jeho život patří Bohu.
A to se modlím k Ježíši už více než 60 let.
K Bohu - jako k Nejvyššímu, Jedinému Bohu
K Ježíši - jako k Prostředníku k Bohu, jako k Veleknězi, mému Pánu a Spasiteli, který je cestou k Bohu, který za mě zemřel, a kterého Bůh vzkřísil z mrtvých a vyvýšil Ho nade všechny.





buď je pre teba Ježiš len ,,dobrý učiteľ,, stvorená bytosť, bezhriešny človek alebo je Boh zjavený v tele. /


To je jeden ze zásadních bludů trinitarismu.
Absolutní nepochopení Písma, evangelia - a sice že Ježíš je MESIÁŠ, KRISTUS.
To, co je zcela zásadním sdělením Bible, Ježíše i apoštolů,  je před vašimi očima totálně zakryté.



]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 15:46:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
hele rosmano... takže ty sa modlíš k Ježišovi?, uctievaš ho ako Pána a Spasiteľa?
a ty nevieš o tom, že modliť sa máme len k Bohu, uctievať máme len jedného Svatého Boha?

nemôžeš uctievať Ježiša a zároveň tak isto uctievať Boha... ak Ježiš nie je večný Boh ale stvorená bytosť tak si ako pohania ktorí ,,uctievali stvorené veci a im slúžili namiesto Stvoriteľovi R 1:25

nemôžeš mať dvoch Pánov... Pán je len jeden Boh... ak je Ježiš stvorený a ty ho vzývaš a uctievaš ako Pána tak si modlár
,,nikto nemôže slúžiť dvom Pánom,, Mt 6,24

Mk 12:29 Počuj, Izrael! Pán, náš Boh, je jediný Pán
a ty napíšeš že pre teba je Ježiš Pán... nie ti je blbo?

z toho čo píšeš, tak je zrejmé že si modlár... modlíš sa k stvorenej bytosti, namiesto Pána Boha uctievaš stvoreného Ježiša


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 16:02:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Modlár jsi ty.

Z Jediného Boha, o kterém svědčí celé Písmo, sis udělal Trojjediného Boha.
Boha, kterého ani Ježíš, ani apoštolové neznali.




A kde máš ty odpovědi na otázky, co jsem ti položil ?


]


JAKO OBEHRANÁ DESKA (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 16:29:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jako obehraná deska


Ekrazit


]


Re: JAKO OBEHRANÁ DESKA (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 16:35:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)



]


Re: JAKO OBEHRANÁ DESKA (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 16:50:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Velký pozor na mě, vážený pane,

vy jste začal.  A já jen vrátil úder . . .  Nikomu z principu nezůstávám nic dlužen. A budu tak činit tak dlouho, dokud budete stále provokovat . . .

Príma večer.

Ekrazit





]


Lhář Ekrazit (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 16:54:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Nelžete,   vy se montujete do diskusí pod mými články.
A to vždy mimo téma.

Takže na shledanou


]


DÍKY ZA KOMPLIMENT (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 17:05:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Nelžete,   vy se montujete do diskusí pod mými články."

To je zakázáno???

"A to vždy mimo téma."

Sancta simplicitas!

Prima večer.

Ekrazit





]


Re: DÍKY ZA KOMPLIMENT (Skóre: 1)
Vložil: Danny42 v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 17:32:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ekrazite

Proč nyní ten nick ,ta trhavina ? Co tě to chlape napadlo ? Nu....samozřejmě, ,každý má své důvody a nápady na svůj nick....,to jo. Ale ta trhavina stará ,to je vskutku originál.


]


Re: DÍKY ZA KOMPLIMENT (Skóre: 1)
Vložil: monsek v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 17:35:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro správnější zápis citátu tam Vám tam něco vypadlo. 
 


]


Re: DÍKY ZA KOMPLIMENT (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 20:14:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ekrazit - parazit :).


]


ODSTRANĚNÍ MALÉHO NEDOPATŘENÍ (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 19:25:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Měl jsem na mysli jen toto, cituji:

"vy se montujete do diskusí pod mými články.""

Na to se nevztahuje jakýkoli zákaz.

Ekrazit


]


DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 25. květen 2024 @ 18:27:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU

ecr


]


Re: JAKO OBEHRANÁ DESKA (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 20:12:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ekrazit hlavně nic nezkazit, že? :) Tak raději tady stále dáváš dokola nějaké zbytečné odkazy.


]


ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 14. květen 2024 @ 12:21:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ !

ecr


]


ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 14. květen 2024 @ 12:23:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ !

ecr


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 20:35:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Velmi pravděpodobný způsob, jak porozumět Janovi 20:28, je ten, že Tomáš si uvědomil, že v Ježíši působí Boží moc, a když řekl „Pán můj a Bůh můj“, poukázal na to, že Ježíš ve skutečnosti zjevil Boha v jedinečném mocným způsobem. Když Tomáš viděl vzkříšeného Ježíše, jasně viděl jak Pána Ježíše, tak Boha, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, a tuto skutečnost uvedl.

Ježíš vždy učil, že dělal jen to, k čemu ho Bůh vedl, a říkal, že pokud jste ho viděli, viděli jste Otce. V tomto světle existuje dobrý důkaz, že zde v Janovi 20:28 „pochybující Tomáš“ říkal, že když viděl Ježíše, viděl také Otce.

Konstrukce řeckého textu je „člen, podstatné jméno, zájmeno; kai [a], člen, podstatné jméno, zájmeno“ (dosl. „Pán můj a Bůh můj). Tato konstrukce se používá mnohokrát, když se mluví o dvou různých věcech (srov. Mt 12:47; Marek 3:33; Lukáš 8:20; Jan 4:12; a Skutky 2:17). Jsou však chvíle, kdy je tato konstrukce použita, kdy není jasné, že se mluví o dvou samostatných věcech, ale autor může jednoduše zesílit výraz pro zdůraznění (např. Skutky 10:4; 1. Korintským 2:4; Fil. 4:7; 2. Tim. 4:1; Žid. 10:17; a Zj. 6:11). Je jasné, že pokud měl Tomáš v úmyslu nazvat Ježíše Bohem, existuje mnohem jasnější způsob, jak to říci v řečtině, než je v řeckém textu Jana 20:28, a to je dobrý důkaz, že nechtěl nazývat Ježíše, „Bůh“ v trinitárním smyslu slova.

Musíme si pamatovat, že Thomasův výrok nastal v momentu překvapení a možná i šoku. Před pouhými osmi dny Tomáš vehementně popřel Ježíšovo vzkříšení, i když všichni ostatní apoštolové a učedníci, včetně žen, důrazně prohlásili, že Ježíše viděli živého. Ale Tomáš řekl: „Dokud neuvidím v jeho rukou znamení hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, nikdy neuvěřím“ (Jan 20:25). Ale o osm dní později se Ježíš objevil v zamčené místnosti, postavil se před Tomáše a řekl: „Sáhni sem prstem a podívej se na mé ruce a natáhni svou ruku sem a vlož ji do mého boku a nebuď nevěřící, ale věřící“ (Jan 20:27). Tomáš už nemohl popírat, že Ježíš žije a že ho Bůh vzkřísil z mrtvých. Tomáš viděl, že to, co Ježíš řekl, je pravda. Otec působil v Ježíši a vzkřísil ho z mrtvých. Tomáš při pohledu na živého Ježíše uviděl Ježíše i Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.

Bylo to jen pár týdnů předtím, kdy Filip při Poslední večeři požádal Ježíše: „Pane, ukaž nám Otce“ (Jan 14:9). Ježíš odpověděl: „Kdo viděl mne, viděl Otce“ (Jan 14:9). Potom Ježíš pokračoval: „Slova, která vám říkám, nemluvím sám od sebe, ale Otec, který je ve spojení se mnou, činí své skutky“ (Jan 14:10). Jinými slovy, když jste viděli Ježíše, viděli jste jeho i Otce.

Ježíš mnohokrát učil, že bude zabit a poté vzkříšen z mrtvých. Učil o tom hned poté, co ho učedníci poznali jako Krista (Mt 16:21; Marek 8:31, 32; Lukáš 9:22). Potom o tom znovu učil hned po Proměnění (Mt 17:9-12; Mk 9:9-13); a znovu, když byl v Galileji krátce po Proměnění (Mt 17:22, 23; Marek 9:31, 32; Lukáš 9:43–45) a znovu na svátek stánků (Jan 8:21, 28) ; a znovu, když šel do Jeruzaléma na Velikonoce (Mt 20:17-19; Marek 10:32-34; Lukáš 18:31-34); a znovu, když byl v Jeruzalémě na Velikonoce (Mt 26:2; srov. Jan 12:7). Navzdory Ježíšovu zdánlivě jasnému učení o tom však apoštolové nechápali, co tím myslel (Lukáš 18:34), a po ukřižování Tomáš přímo popřel, že Ježíš vstal z mrtvých.

Když Tomáš uviděl vzkříšeného Krista, okamžitě se přesvědčil, že Ježíš vstal z mrtvých. Ale měl najednou zjevení, že Ježíš je Bůh? To by bylo zcela mimo Thomasovy znalosti a přesvědčení. Ježíš nikdy netvrdil, že je Bůh (navzdory trojičním tvrzením, že ano), a ve skutečnosti právě naopak. Z kříže volal k Otci: „Bože můj, Bože můj“ (Mt 27:46 a po svém vzkříšení stále nazýval Boha „Bože můj“; Jan 20:17).

Ježíš řekl, že Otec je jediný pravý Bůh (Jan 17:3). Řekl také, že byl poslán Bohem; poslal od Otce, a ve skutečnosti to opakoval tak často, že by to apoštolům nemohlo uniknout (Jan 5:23, 30, 36, 37; 6:29, 44, 59; 8:16, 18, 42; 10:36; 12:49; 14:24; 17:3, 21; 20:21). Ježíš pokračoval ve stejném směru myšlení a mnohokrát řekl, že jeho skutky, jeho učení a dokonce i to, co řekl, není jeho vlastní, ale pochází od Otce (např. Jan 5:19, 30; 6:38; 7:16 8:16, 28, 29; 12:49, 50; 14:24). To bylo to, co apoštolové od Mesiáše očekávali – že bude neustále plnit Boží vůli. Oni — spolu s židovským náboženstvím, ve kterém byli vychováni – nikdy neočekávali, že by Mesiáš byl Bůh. Na rozdíl od Ježíše, který nejednal sám od sebe, Bible mnohokrát říká, že jedině Jahve je Bůh a že jedná sám od sebe (např. Dt 32:12, 39; 2. Sam 22:32; 2. Královská 19:15, 19; Neh 9:6; Job 9 :8; Ž 72:18; 136:1–4; Iz 37:16; 44:6–8; 45:18, 21; Mt 24:36; Marek 12:29). Zdá se nepřiměřené, že Ježíš mohl být Bohem, ale nemluvil, učil nebo nepracoval sám od sebe, ale Jahve, Bůh, mohl a jednal sám od sebe.

Na jiných místech v Bibli, kde apoštolové mluví o Ježíšově vzkříšení, neprohlašují: „To dokazuje, že Ježíš je Bůh! Spíše prohlašují, že „Bůh“ vzkřísil Pána Ježíše z mrtvých“ (Skutky 2:24, 32; 3:15; 4:10, 5:30, 10:39–40, 13:30, 33, 37; Řím 10:9; 1. Kor. 6:14; 15:15; Gal. 1:1; Kol. 2:12; 1. Pet. 1:21). Ze všech těchto příkladů můžeme bezpečně vyvodit, že apoštolové, včetně Tomáše, viděli, jak Bůh působí při vzkříšení Ježíše z mrtvých. Apoštolové chápali Ježíšovo vzkříšení jako Boží skutek a ukázku Jeho moci (Ef. 1:19-20).

Ježíš neřekl jen apoštolům, že když viděli jeho, viděli Otce, řekl to i ostatním. Jen několik dní předtím, než byl ukřižován, po svém triumfálním vjezdu do Jeruzaléma (Jan 12:12-16), zvolal Ježíš tamnímu zástupu v Jeruzalémě: „Kdo věří ve mne, nevěří jen ve mne, ale i v něho kdo mě poslal. A kdo mě vidí, vidí toho, který mě poslal“ (Jan 12:44-45). Takže i zástupy v Jeruzalémě měly příležitost slyšet, že vidět Ježíše znamená vidět Boha v tom smyslu, že Ježíš dokonale plnil Boží vůli.

Dalším důležitým bodem je, že když Tomáš uviděl Ježíše, neřekl mu: „Ty jsi můj Pán a můj Bůh. Ale to je pravděpodobně to, co bychom očekávali, kdyby si Tomáš ve skutečnosti myslel, že Ježíš je Bůh. Existuje úzká paralela okolností, kdy Tomáš a Natanael viděli Ježíše: oba byli pochybovači. Když Filip poprvé řekl Natanaelovi, že našli „toho, o kterém psal Mojžíš“, tj. Mesiáše (Jan 1:45), Natanael nevěřil a řekl: „Může z Nazareta vzejít něco dobrého? Ale poté, co se Natanael osobně setkal s Ježíšem, zcela změnil názor a řekl: „Rabbi, ty jsi Syn Boží, jsi král Izraele. Na rozdíl od Natanaela, který řekl: „Ty jsi“ Syn Boží, Thomas nepoužil frázi „Ty jsi“. Ježíš učil, že byl poslán Bohem a konal Boží skutky, a poté, co byl vzkříšen z mrtvých, všechny pochybnosti o tom zmizely. Když Tomáš uviděl Ježíše, viděl Ježíše i Boha, který ho poslal, zmocnil ho a vzkřísil, a tak Tomáš řekl: „Můj Pán a můj Bůh.

Dalším možným způsobem, jak porozumět Janovi 20:28, je uvědomit si, že v semitských jazycích může „Bůh“ odkazovat na věci kromě Nejvyššího Boha. Každý dobrý řecko-anglický lexikon uvede příklady řeckého slova theos, často překládaného jako „Bůh“, odkazujícího také na pohanského „boha“ nebo „bohyni“ (Skutky 19:37), ďábla nebo démona (2. Kor. 4 :4), nebo lidí, kteří nějakým způsobem zastupují Boha (Jan 10:34). Skutečnost, že Tomáš nazval Ježíše „Bohem“, neznamená, že si myslel, že Ježíš je součástí Trojjediného Boha, ale myslel si o něm, že je nejvyšším představitelem Boha a hodným být nazýván „bohem“.

Abychom porozuměli této interpretaci toho, co řekl Thomas, musíme porozumět určité základní informaci. Za prvé, Thomas téměř jistě mluvil hebrejsky nebo aramejsky, a proto bude flexibilita slova „Bůh“ v těchto jazycích podrobně popsána níže. Je také důležité vědět, že rané rukopisy Bible byly psány velkými písmeny. To znamená, že technicky by Elohim v hebrejštině i Theos v řečtině měly být vždy překládány jako „BŮH“ velkými písmeny. Protože biblické jazyky používaly slovo „BŮH“ k označení Boha, nižších božstev, jako je ďábel, andělé a démoni, a také vládců, soudců a lidí, kteří nějakým způsobem zastupovali Boha, jsou čtenáři Bible nuceni používat kontextu a rozsahu Písma určit, zda by moderní anglický překlad měl být „Bůh“, „bůh“ nebo „bohové“.

[Více o těchto různých způsobech chápání Elohima viz komentář k Židům 1:8.]

Následujících několik odstavců je o biblickém, zejména semitském způsobu používání slov pro „Bůh“. Je to docela podrobné, ale ve světle obrovské trojiční zaujatosti přimět Tomáše, aby řekl, že Ježíš je „Bůh“, se zdá být nezbytné zcela plně ukázat, že v biblickém jazyce můžete někoho nazývat Elohim nebo Theos, aniž by to znamenalo, že to byl Nejvyšší Bůh. . Pro porozumění Bibli je užitečné vědět, že hebrejské slovo Elohim („Bůh“) je v množném čísle – Elohim je vždy množné číslo. Je to jednomnožné podstatné jméno jako anglické slovo „jelen“ nebo „ryba“, a proto je třeba jej překládat podle kontextu a může znamenat „Bůh“, „bůh“ nebo „bohové“. Když vidíme slovo „ryba“, musíme z kontextu určit, zda jde o jednotné nebo množné číslo. Ve větě jako: "Snědl jsi rybu?" nemusí existovat dostatek kontextu k určení, zda osoba snědla jednu rybu nebo více než jednu. Tento problém může nastat i v hebrejském textu, a I když nám někdy pomůže v hebrejštině doprovodné sloveso.

Elohim není jediné jednomnožné podstatné jméno v hebrejštině. Dvě další jsou „voda“ a „nebe“. Trinitáři tvrdí, že důvod, proč je Elohim množný, je ten, že odkazuje na pluralitu v Trojici, ale i kdyby existovala Trojice, a my nevěříme, že existuje, nebylo by to být pravděpodobné. Za prvé, Bůh dal Židům hebrejský jazyk, takže by měli být odborníky na svůj vlastní jazyk, a nikdy nevěřili, že Elohim mluví o nějaké pluralitě v Bohu. Stejně jako „voda“ a „nebe“ jsou zčásti množné, protože jsou tak rozlehlé, zdá se, že Elohim je množné kvůli rozlehlosti a velikosti Boha.

Ve většině případů, kdy se Elohim vyskytuje v Bibli, odkazuje na pravého Boha. Avšak i letmý pohled přes hebrejskou konkordanci ukáže, že mnohokrát odkazuje na falešné bohy. Jako příklady by mohly být uvedeny desítky veršů, ale několik z nich je: „nemít žádné jiné bohy [Elohim] přede mnou“ (2. Mojž. 20:3); „Neklanějte se před jejich bohy [Elohim]“ (2. Mojžíšova 23:24); „vybrali si nové bohy [Elohim]“ (Soudce 5:8); a „[Šalamonovy] manželky obrátily jeho srdce k jiným bohům [Elohim]“ (1. Královská 11:4).

Jsou chvíle, kdy se Elohim používá k označení konkrétního pohanského boha: například Dagon (Soudce 16:23; 1 Sam 5:7), Chemosh (Soudce 11:24) a Baal (1. Královská 18: 24-27).

Elohim, „Bůh“, může také odkazovat na anděly nebo jiné duchovní bytosti. Jedním z příkladů je Žalm 8:5, který říká, že Bůh učinil lidstvo o něco nižší než Elohim. Vzhledem k flexibilnímu významu slova Elohim by tento verš mohl říkat, že Bůh učinil lidstvo o něco nižším, než je On sám, nebo by mohl říkat, že učinil lidstvo o něco nižším, než jsou jeho zástupci v duchovním světě, tj. andělé. Naštěstí o výkladu není pochyb, protože verš je citován v Židům 2:7, který říká „andělé“, což nám dává vědět, že v Žalmu 8:5 se Elohim zmiňuje o Božích zástupcích, andělech. Žalm 8:5 je tedy vynikajícím příkladem toho, jak Nový zákon objasňuje naše chápání Starého zákona. Dalším příkladem je Soudců 13:22, kde Manoach a jeho manželka viděli anděla, ale zvolali: „Viděli jsme Boha [Elohima]. Jejich prohlášení dávalo v biblické kultuře dokonalý smysl, protože viděli Božího zástupce.

Jsou chvíle, kdy se Boží zástupci nazývají „Bůh“ (Elohim a dokonce i Jahve!), když zastupují Boha a mluví Jeho jménem. To se nazývá „agentura“. Podstata principu jednání je: „zmocněnec osoby je považován za osobu samotnou.b“ Princip jednání je dobře potvrzen učenci a v Bibli se vyskytuje poměrně často. Například v Genesis 16:13, i když Hagar mluvila s andělem, označovala ho jako Yahweh a El (Bůh). V Genesis 31:11 anděl mluví k Jákobovi, ale v Gn 31:13 říká: „Já jsem Bůh [El] Bethel.“ V Genesis 32:28, 30 se zdá, že Jákob zápasí s Bohem [Elohim], ale z Ozeáše 12:3-4 se dozvídáme, že to byl anděl zastupující Boha. Dalším příkladem je, že Exodus 13:21 říká, že „Jahve“ šel před Izraelem v ohnivém sloupu, ale Exodus 14:19 a 23:20-23 nám dávají vědět, že to byl anděl, zástupce Boha. „Jahve“ tedy šel před Izrael, jak ho představoval jeho anděl ochránce. Podobně, když čtete Soudců 2:1-4, anděl mluví k Izraelitům, ale jeho řeč je v první osobě, jako by to byl Bůh sám.

Elohim, „Bůh“, může také odkazovat na lidské vládce, krále, proroky a lidi, kteří nějakým způsobem zastupují Boha. Tak Exodus 21:6; 22:8-9, téměř jistě odkazují na Boží zástupce jako Elohim, „Bůh“ (2. Mojžíšova 22:27 pravděpodobně také. V těchto verších je doprovodné sloveso množné, nikoli jednotné, takže tradiční učení rabínů, že význam je „soudci“, což je také v KJV, je téměř jistě správné). Žalm 82:1 je pozoruhodný, protože používá Elohim dvakrát; na začátku verše odkazovat na pravého Boha a na konci verše odkazovat na vládce a lidi, kteří ho zastupují. Verš říká: „Elohim [“Bůh”] stojí ve shromáždění mocných; soudí mezi „Elohim“ [„bohy“]“. Dále Ps. 82:6 říká: „Vy jste Elohim [“bohové”]; a vy všichni jste synové Nejvyššího." Jako synové Nejvyššího jsou tito vládci způsobilí být nazýváni Elohim, [“bohové”]. Žalm 97:7 také nazývá vládce Elohim.

Jsou chvíle, kdy se konkrétní jednotlivci nazývají Elohim, „Bůh“. Jedním z příkladů je Mojžíš. V Exodus 7:1 Bůh mluví k Mojžíšovi a říká: „Hle, učinil jsem tě Bohem [Elohim] faraonovi“ (Darby). Vzhledem k uniplurální povaze Elohim je další překlad: „Vidíš, učinil jsem tě bohem [Elohim] pro faraona“ (BBE, KJV), ale faktem je, že Mojžíš, který zastupuje Elohim („Bůh“), může být legitimně v biblické kultuře nazývaný Elohim („Bůh“). Dalším příkladem je, když král Saul chtěl mluvit s mrtvým prorokem Samuelem a šel k ženě, která byla médium a nekromantka (1 Sam 28:7-15). Když vykouzlila „Samuela“ (ve skutečnosti démona vydávajícího se za Samuela), žena řekla: „Vidím Elohim comi 
vstaňte ze země“ (1. Sam 28:13). Toto je dobrý příklad člověka, kterému se říká Elohim, a mohli bychom to přeložit jako „Bůh“ a porozumět zvyku, že zástupci Boha jsou nazýváni „Bůh“, nebo snáze srozumitelný překlad pro anglického čtenáře je jednoduše „bůh; “ žena viděla přicházet „boha“, o kterém si myslela, že je Samuel.

Vzhledem k tehdejšímu jazyku a vzhledem k tomu, že Ježíš zastupoval Otce a měl božskou autoritu, je jistě pochopitelné, že Tomáš označoval Ježíše jako „boha“. Naproti tomu tvrdit, že Tomáš řekl, že Ježíš byl „Bůh“, a tedy 1/3 trojjediného Boha, se zdá neuvěřitelné. Jak bylo uvedeno výše, v biblických dobách bylo běžné nazývat zástupce Boha „Bohem“ a Starý zákon obsahuje poměrně dost příkladů, jako když Jákob zápasil s „Bohem“ a je jasné, že ve skutečnosti zápasil s andělem. (Oz 12:4).

Je běžné číst komentáře, které tvrdí, že Tomáš se posunul z hlubin nevíry na vrchol víry a nazval Ježíše svým „Bohem“. Ale na jakém základě by to Thomas udělal? Komentátoři poukazují na Jana 1:1, že evangelium říká „to Slovo bylo Bůh“. Za prvé, existují spolehlivé důkazy, že to ve skutečnosti neříká (viz komentář k Janovi 1:1). Co je však důležitější, Janovo evangelium bylo napsáno až desítky let poté, co Tomáš promluvil, a neexistuje žádný důkaz, že Ježíš někdy učil o Trojici nebo že byl „plně člověkem a plně Bohem“. Právě naopak. Nazval Boha „pravým Bohem“ (Jan 17:3); řekl, že Otec je větší než on (Jan 14:28); a mluvil o Otci jako o svém Bohu před i po svém vzkříšení (Mt 27:46; Jan 20:17). Také, když měl příležitost „opravit“ chápání lidí o něm nebo učit o Trojici, jako například s ženou u studny (Jan 4) nebo s farizeem, který se ho zeptal na první a velké přikázání (Marek 12) , neučil o Trojici ani neřekl, že je člověkem, ale také Bohem. Velmi důležité je, že těch několik veršů v evangeliích, kde Ježíš řekl něco, co trinitáři používají, aby ukázali, že Ježíš je Bůh, lze všechny interpretovat netrinitárním způsobem. Neexistuje žádný důkaz, že by lidé v době Ježíše věděli o Trojici nebo že Ježíš byl plně Bůh a plně člověk – neexistovalo o tom žádné učení.

Existuje mnoho trinitárních autorit, které připouštějí, že v době, kdy Tomáš mluvil, neexistovala žádná znalost trinitární doktríny. Pokud by například učedníci věřili, že Ježíš je „Bůh“ v tom smyslu, jak to dělají mnozí křesťané, „všichni by neutekli“ jen pár dní předtím, když byl zatčen. Vyznání dvou učedníků, kteří šli po cestě do Emauz, ukázalo myšlenky tehdejších Ježíšových následovníků. Když mluvili se vzkříšeným Kristem, kterého si spletli jako pouhého cestovatele, mluvili o Ježíši. Řekli, že Ježíš „byl prorok, mocný slovem i skutkem před Bohem...a ukřižovali ho; ale my jsme doufali, že on je ten, kdo má vykoupit Izrael“ (Lukáš 24:19-21). Učedníci si mysleli, že Ježíš byl Mesiáš, „prorok“ a Syn Boží, ale ne Bůh sám.

I když si uvědomili, že Ježíš je Kristus, věděli, že podle starozákonních proroctví měl být Kristus, Boží pomazaný, člověk: měl být potomkem Evy (Gn 3,15) a skrze linie Abrahama a Davida a „Bůh“ neodpovídaly tomuto popisu. Měl být pomazán svatým duchem Bohem, jak bylo předpovězeno v Izajášovi 61:1, verš, který o sobě Ježíš citoval (Lukáš 4:18); zatímco Bůh nepotřebuje být pomazán svatým duchem. Mesiáš měl být „jedním z jejich vlastních“ (Jer. 30:21), nikoli Bůh. Víme, jak tvrdě se Ježíš snažil učit učedníky, že zemře a bude vzkříšen – kolikrát to učil – a učedníci to nikdy „nepochopili“. Máme věřit, že Ježíš nějak učil Trojici, něco, co bylo proti všemu, čemu byli učedníci učeni a čemu věřili, ale nikde není zmínka o tom, že by to Ježíš někdy učil, a přesto učedníci nějak „dostali“ toto učení? Zdá se to příliš neuvěřitelné, než aby se tomu dalo věřit. Z evangelijních zpráv nevyplývá, že by Ježíšovi učedníci věřili, že je Bůh, a když Tomáš uviděl vzkříšeného Krista, nezrodil novou teologii v momentu překvapení.

Kromě biblického použití slov pro „Bůh“ používaných pro Boží zástupce existuje kulturní důvod, proč mohl Tomáš použít slovo „bůh“ k označení Ježíše, když se mu Ježíš zjevil. V řecko-římské kultuře se stalo zvykem označovat císaře jako „boha“, ale obvykle až po jeho smrti. Takže například poté, co byl v roce 44 př. n. l. zavražděn Julius Caesar, římský senát odhlasoval, že je bohem. Povýšení velkých lidí do řad bohů je proces, kterému učenci říkají „zbožštění“. Pokud byli mrtví římští císaři „bohy“, je rozumné, že Tomáš, který věděl, že Ježíš byl mrtvý, ale nyní ho viděl živého, o něm hovořil jako o „bohu“. Kontext verše ukazuje, že jeho předmětem je skutečnost, že Ježíš žil. Jen o tři verše dříve Tomáš ignoroval očité svědectví ostatních apoštolů, když mu řekli, že viděli Pána. Kristovo vzkříšení bylo tak spornou naukou, že tomu Tomáš nevěřil (ostatní apoštolové také ne), a tak by Ježíšova smrt způsobila, že by Tomáš pochyboval o tom, že Ježíš je tím, za koho se vydává – Mesiášem. Tomáš věřil, že Ježíš je mrtvý. Byl tedy šokován a ohromen, když viděl – a byl konfrontován – samotného Ježíše. Když byl Tomáš konfrontován s živým Kristem, okamžitě uvěřil ve vzkříšení, tj. že Bůh vzkřísil muže Ježíše z mrtvých, a vzhledem k tomu, že „Bůh“ se v kultuře běžně používá jako jeden s Boží autoritou, to jistě dává smysl, že by Tomáš hlásal: „Můj Pane a můj bůh“. V kontextu není žádná zmínka o Trojici a není důvod se domnívat, že by si učedníci vůbec byli vědomi takové doktríny. Tomáš řekl, co by věděl: že muž Ježíš, o kterém si myslel, že je mrtvý, žije a má božskou autoritu.





]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 21:08:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Neboť se nám narodí dítě,a
bude nám dán syn,
a vláda bude na jeho bedrech.
A zavolá jeho jméno
Báječný rádce, mocný hrdina, nar
Otec nadcházejícího věku, princ míru. Bible viz další překlady
a[6] lit. "narodil se." Verš je psán v minulém čase
b[6] Nebo „Mocný Bůh“ nebo „Bůh je mocný“
c[6] Nebo „Otec věčnosti“ nebo „Otec je věčný“
"Pro dítě." Při čtení Izajáše 9:6 je důležité vědět, že existuje několik způsobů, jak lze tomuto verši porozumět, a dva z nich jsou uvedeny v komentáři níže.

Izajáš 9:6-7 nám dává důvod, proč „už nebude chmury pro ty, kteří byli v úzkosti“ (Iz 9:1), a lidé, kteří chodili ve tmě, uvidí velké světlo (Iz 9: 2) a lidé se budou radovat (Iz 9,3) a jho jejich břemene a hůl jejich utlačovatele se zlomí (Iz 9,4) a spálí se oděvy používané ve válce (Iz 9 :5). Je to proto, že Mesiáš přijde a bude navždy vládnout zemi ve spravedlnosti (Iz 9:6-7).

"narodí se dítě." Hebrejský text zní: „Narodilo se dítě...byl dán syn“. Hebrejské sloveso o narození je dokonalé pasivum a nejdoslovněji se překládá jako „narodil se“. Ačkoli někteří učenci říkají, že toto proroctví je o Ezechiášovi a může se o něm částečně odrážet, úplněji se týká Mesiáše. V hebrejském idiomu je běžné psát o něčem, co se stane v budoucnosti, jako by se to stalo v minulosti, a mnozí učenci to označují jako idiom „prorockého dokonalého“. Také prorocké dokonalé se v proroctví vyskytuje velmi často. Jediný, kdo by mohl doslova a úplně naplnit proroctví v Izajášovi, je Mesiáš, Ježíš Kristus, a tak překladatelé oprávněně vidí minulý čas zde jako prorocký dokonalý, i když poněkud reflektuje Ezechiáše, který se podílel na vysvobození Judy. z Asýrie. Židé si mysleli, že Izajáš 9 se vztahuje na Ezechiáše, a je důležité poznamenat, že Izajáš 9:6 není citován v Novém zákoně ani nebyl použit k prokázání, že Ježíš byl nějakým způsobem Bůh až do éry Nového zákona.

Prorocký dokonalý je široce používán v proroctvích, která se vztahují na Mesiáše (srov. Iz 11:1-12; 52:13-14; 53:4-10).

"A zavolá jeho jméno." Fráze „zavolá“ je překladem mužského slovesa jednotného čísla ve třetí osobě v masoretském hebrejském textu a kumránských textech Izajáše. Septuaginta má sloveso v trpném rodě, „bude se mu říkat“. Protože však máme v hebrejském textu čtení Izajáše více svědků, není důvod předpokládat, že řecký překlad je správný. Nejlogičtější volbou, kdo pojmenuje dítě, byl Jahve, jeho Otec. Youngův doslovný překlad má sloveso v aktivním hlase. Jahve poslal Gabriela, aby řekl Josefovi, jak má dítě pojmenovat u Matouše a Lukáše. Také pouze Bůh, Otec, mohl pojmenovat svého Syna jména v Izajášovi 9:6.

"a vláda bude na jeho bedrech." Izajáš 9:6-7 je jedním z mnoha veršů ve Starém zákoně, které zobrazují Mesiáše, jak se narodil a pak vyrostl, aby zničil bezbožné a vládl světu ve spravedlnosti, aniž by řekl cokoli o jeho smrti, vzkříšení, nanebevstoupení nebo Velké soužení a bitva o Armagedon. Ve Starém zákoně je mnoho písem, která hovoří o příchodu Krista a Boží pomstě na bezbožných, jako by k nim mělo dojít ve stejnou dobu (srov. Iz 9,6-7; 11,1-9; 61 :1-3; Mich. 5:2; Zech. 9:9-10; Mal. 3:1-3; 4:1-3). Těchto mnoho Písem spolu se skutečností, že neexistují žádná jasná Písma, která by vykreslovala dva Kristovy příchody, jsou důvodem, proč si lidé v době Krista nemysleli, že Kristus zemře (srov. Mt 16:21-22; Lukáš 18:31–34; 24:19–21, 44–46; Jan 12:34; 20:9).

[Více o Písmu, které přímo spojuje příchod Krista s dobytím země, viz komentář k Izajášovi 61:2].

"Mocný hrdina." Tato fráze se ve většině anglických Biblí obvykle překládá jako „Mocný Bůh“. Ve skutečnosti by „mocný bůh“ nebyl špatný překlad, kdyby si lidé uvědomili, že v hebrejštině má slovo „bůh/Bůh“ (Elohim; také El) mnohem širší rozsah použití než v angličtině. Lidé znalí semitských jazyků vědí, že člověk, který jedná s Boží autoritou, může být nazýván „bůh“. Ačkoli angličtina jasně rozlišuje mezi „bohem“ a „bohem“, hebrejský jazyk, který má pouze velká písmena, to nedokáže. Pouze hebrejština by měla Boha, bez ohledu na to, zda se to týkalo Otce nebo osoby jednající s božskou autoritou. Lepší překlad Izajáše 9:6 pro anglického čtenáře by tedy byl „mocný hrdina“ nebo „božský hrdina“. Jak Martin Luther, tak James Moffatt ve svých Biblích tuto frázi přeložil jako „božský hrdina“. Alternativní vysvětlení názvu naleznete níže v části „Otec nadcházejícího věku“.

[Další informace o flexibilním používání slova „Bůh“ viz komentář k Židům 1:8.]

Fráze v Izajášovi 9:6, kterou většina anglických verzí překládá jako „Mocný Bůh“, je v hebrejštině el gibbor. Právě tato fráze v množném čísle je použita v Ezechielovi 32:21 o „hrdinech“ a mocných lidech. NIV překládá výraz v Ezechielovi jako „mocní vůdci“ a KJV a NASB to překládají jako „silný mezi mocnými“. Hebrejská fráze použitá v jednotném čísle může odkazovat na jednoho „mocného vůdce“, stejně jako při použití v množném čísle může odkazovat na mnoho „mocných vůdců“.

V kontextu Izajáše 9 neexistuje žádné ospravedlnění pro víru, že tento verš odkazuje na Mesiáše jako na část Trojice. Odkazuje na Bohem ustanoveného vládce. Úvodní verš této kapitoly předpovídá dobu, kdy „už nebude smutno pro ty, kdo byli v úzkosti“. Veškerá válka a smrt ustanou a „každá bota tulákajícího válečníka...a roucho svinuté v krvi...budou palivem do ohně“ (Iz 9:5). Jak se to stane? Kapitola pokračuje: „Neboť se nám narodilo dítě“ (Iz 9,6). Neexistuje žádný náznak, že toto dítě bude „Bůh“, a renomovaní učenci z trinitárního světa budou tvrdit, že Židé Starého zákona nevěděli nic o „inkarnaci“. Pro ně měl být Mesiáš člověkem pomazaným Bohem. Začal jako dítě, což samozřejmě Jahve, jejich věčný Bůh, nikdy nemohl být. A jakým velkým vládcem by tento muž vyrostl: „vláda bude ležet na jeho bedrech. A bude se mu říkat báječný rádce, mocný hrdina, otec nadcházejícího věku, princ míru.“ Navíc „bude vládnout na Davidově trůnu (Iz 9,7), což by se nikdy nedalo říci o Bohu. Bůh nikdy nemohl usednout na Davidův trůn. Ale Boží Mesiáš, „Syn Davidův“, mohl (srov. Mt 9:27). Studium verše v jeho kontextu tedy ukazuje, že se vůbec nevztahuje na Trojici, ale na Mesiáše, syna Davidova a Syna Božího.

[Další informace o tom, že Ježíš je plně lidským Božím Synem a není „Bůh Syn“, viz dodatek 6: „Ježíš je Syn Boží, nikoli Bůh Syn.“ Více o tom, že „Duch Svatý“ je jedním z označení pro Boha Otce a „Duch svatý“ je dar Boží přirozenosti, viz dodatek 7: „Co je Duch svatý?“].

"Otec nadcházejícího věku." Hebrejský text je třeba chápat tak, že odkazuje na Ježíše Krista, aniž by ho činil Bohem nebo rovným Bohu. Trinitáři správně popírají, že Ježíš je „Otec věčnosti“. Základním principem trinitární doktríny je, že křesťané by neměli „ani mást osoby, ani rozdělovat substanci“ (Athanasian Creed). Ježíš tedy nemůže být „Otec věčnosti“. Jahve, Bůh Otec, je „Otec věčnosti“.

Existuje několik způsobů, jak porozumět tomu, co zde hebrejský text říká. Jedním z nich je, že překlad v tomto kontextu je „Otec nadcházejícího věku“. Dalším možným významem je „Otec věčnosti“ jako teoforické jméno, které přináší slávu Bohu. Ve stejném světle je dalším způsobem, jak porozumět frázi, „Otec je věčný“, protože lze chápat sloveso „být“ v přítomném čase „je“.

Hebrejské slovo přeložené jako „věk“ (nebo „věčný“ ve většině Biblí), je „ad (#05703 עַד) a vztahuje se k něčemu, co trvá dlouhou dobu nebo navždy, nebo k něčemu, co přetrvá věk nebo věky a co může být z minulosti nebo budoucnosti. Když tedy Habakuk 3:6 mluví o horách, které budou někdy v budoucnu zničeny, jsou v některých překladech nazývány „starověkými horami“ (srov. NAB; NET), nebo hyperbolou „věčné hory“ (srov. KJV). Samozřejmě, když se vztahuje k Bohu, znamená to věčný a nadcházející věk je také věčný, ačkoli pokud by tento verš v Izajášovi měl na mysli pouze první fázi budoucí Kristovy vlády, pak Věčný nebo dokonce „dlouho trvající “ by bylo přesnější.

Protože Slovo Boží ukazuje dva věky, současný zlý věk a budoucí mesiášský věk, velmi možným překladem v kontextu Izajáše 9:6 je, že Ježíš bude nazýván „otcem [přicházejícího] věku“. V kultuře Bible byl každý, kdo něco začal nebo byl pro něco velmi důležitý, nazýván jejím „otcem“. Například, protože Jabal byl první, kdo žil ve stanu a choval dobytek, Bible říká: „Byl otcem těch, kteří žijí ve stanech a chovají dobytek“ (Gn 4:20). Navíc, protože Jubal byl prvním vynálezcem hudebních nástrojů, je nazýván „otcem všech, kteří hrají na harfu a flétnu“ (Gn 4,21). Písmo v těchto verších nepoužívá „otec“ ve smyslu doslovného otce nebo předka, protože oba tito muži byli potomci Kaina a všichni jejich potomci zemřeli při Noemově potopě. „Otec“ byl používán v kulturním chápání toho, kdo něco udělal jako první, nebo někoho, kdo byl nějakým způsobem důležitý.

Mesiáš bude ten, kdo 
​zahladit budoucí věk, vzkřísit do něj mrtvé a vládnout v něm jako král, takže by mohl být dobře nazýván „otcem nadcházejícího věku“. Adam Clarke, známý metodistický duchovní a autor Clarkova komentáře, ve svém komentáři k Izajášovi 9:6 uvádí, že to, co se obvykle překládá jako „Otec věčnosti“, by mělo být „Otec věčného věku“, což je také vynikající překlad.

[Více o použití slova „otec“ viz komentář ke Genesis 4:20.]

Křesťané „přicházející věk“ obecně nechápou, protože ortodoxní doktrína říká, že když člověk zemře, jeho duše jde do nebe a žije tam navždy s Ježíšem. Bible však říká, že Ježíš se vrátí na zem, vybojuje bitvu u Armagedonu, podmaní si zemi a bude na ní vládnout jako král. V té době bude země obnovena do původního stavu, jako je rajská zahrada, a bude se nazývat „Ráj“. Tento „věk“ je přicházející věk; mesiášský věk.

Další biblickou unitářskou možností pro výklad Izajáše 9:6 je, že „jméno“ „Mocný Bůh“ je „teoforické jméno“ (jméno „nesoucí Boha“). V hebrejské kultuře jména daná lidem něco znamenají. To platí v celém Starém zákoně. Teoforická jména jsou dána lidem, aby prohlašovali pravdu o tom, kdo je Bůh nebo jaký je Boží vztah k osobě nebo k Izraeli (a potažmo lidstvu).

Při studiu teoforických jmen je jasné, že jméno není deklarací podstaty nebo charakteru osoby, která má jméno. Například jméno Jehu, což bylo jméno izraelského krále, který vymazal uctívání Baala ze Severního království Izraele (2. Královská 10:18-28) znamená „On je Jahve“, ale samozřejmě Jehu nebyl Jahve. Bithiah, dcera faraóna, znamená „dcera Jahve“, ale nebyla doslovnou dcerou Jahveho. Eliab navíc nebyl spolumesiášem s Ježíšem jen proto, že jeho jméno znamená „Můj Bůh je můj otec“. Smyslem teoforického jména bylo přivést pozornost a slávu tomu, kdo měl jméno.

Teoforické jméno, které se v mnoha anglických verzích překládá jako „Mocný Bůh“, lze také chápat a překládat pomocí přítomného času slovesa „být“, „je“ a překládat jako „Bůh je mocný“. V tomto překladu hebrejské el gibbor neznamená, že osoba nesoucí jméno je Mocný Bůh, ale poukazuje na skutečnost, že Bůh je mocný. Další možné chápání jména by mohlo být „Bůh je mocný válečník“, jak bylo prokázáno při zničení asyrské
 armády (2. Královská 19:35). Paralelou k této myšlence by byl Exodus 15:3: „Jahve je válečný muž. Stojí za
 zmínku, že jméno „Gabriel“ je postaveno ze slov gever (silný muž, hrdina) a el (Bůh), ale nikdo si nemyslí, že
 anděl Gabriel je „silný muž Bůh“. Místo toho si správně myslí, že Gabriel znamená „Bůh je můj silný muž“ nebo „silný muž Boží“ nebo něco podobného.

Jméno „Otec věčnosti“ je také teoforické jméno. Jméno „Otec věčnosti“ je dáno lidské bytosti jako připomínka toho, že jediný pravý Bůh je pro nás Otcem. Stará se o nás a vždy myslí na naše blaho. V Izraeli dnes žijí Židé, kteří jsou nazýváni tímto jménem, stejně jako dnes žijí v Izraeli Židé, kteří se nazývají „Immanuel“ (a nikdo z těchto lidí nevěří, že jsou Otcem věčnosti nebo vtěleným Bohem). Kromě toho, jak bylo uvedeno výše, dokonce i trinitáři popírají, že Ježíš je „Otec věčnosti“, protože důležitou součástí trinitární doktríny je, že „Osoby“ v Božství nelze zaměňovat, a tak Syn není Otcem ani v trinitáři. doktrína.

Dalším bodem o těchto teoforických jménech, která se dávají osobě, je to, že Izajáš 9 se zjevně vztahuje alespoň částečně na osobu narozenou ve dnech proroka Izajáše, s největší pravděpodobností na krále Ezechiáše z rodu Davidova. V Ezechiášových dnech se Jahve prokázal jako podivuhodný rádce, mocný Bůh a věčný Otec.

Pokud jde o pochopení Izajáše 9:6 a vývoj nauky o Trojici, stojí za zmínku překlad verše Septuaginty, protože má vliv na podporu víry, že Ježíš Nového zákona byl „anděl Páně“. “ ve Starém zákoně. Židé, kteří přeložili Septuagintu, nevěřili, že by Mesiáš byl nějak Bůh v těle, ale neřídili se ani hebrejským textem, který máme dnes.

Překlad Septuaginty Izajáše 9:5 (což je Izajáš 9:6 v anglických verzích), který provedl Sir Lancelot Brenton, zní: „Neboť se nám narodilo dítě a je nám dán syn, jehož vláda je nad jeho rameno: a jeho jméno se nazývá Posel velké rady, neboť přinesu pokoj knížatům a zdraví jemu.“ Slovo, které Brenton přeložil jako „Posel“, je řecké angelos, které se často překládá jako „ anděl." Kvůli tomu se někteří raní církevní otcové odvolávali na Izajáše 9:6, aby ukázali, že Ježíš byl Velký posel/Anděl Boží, protože Syn zjevil to lidstvo plány nebo rady Boží. Je také důležité poznamenat, že první církevní otcové byli subordinacionisté. Ačkoli věřili, že Ježíš byl nějakým způsobem Bůh, nevěřili, že je „rovný“ s Otcem, což učí moderní trinitáři. Místo toho věřili, že Ježíš je poslem Božím a hlasatelem Boží vůle. Mysleli si, že Ježíš může být nazýván „bůh“, ale „bůh“ s malým g. Jeho existence byla odvozena od jediného pravého Boha, Otce, a byla mu podřízena. Z moderního trinitárního hlediska tedy první církevní otcové nebyli opravdovými trinitáři a byli ve skutečnosti heretiky. Na rozdíl od trinitářů nebo subordinacionistů věří bibličtí unitáři, že Ježíš je Syn Boží, plně lidská bytost stvořená Bohem.

[Další informace o prorockém dokonalém idiomu viz komentář k Efezským 2:6, „sedící“. Viz také komentář k Izajášovi 11:1. Další informace o tom, že Ježíš je plně lidským Božím Synem a není „Bůh Syn“, viz dodatek 6: „Ježíš je Syn Boží, nikoli Bůh Syn.“ Více o tom, že „Duch svatý“ je jedním z označení Boha Otce, zatímco „duch svatý“ odkazuje na dar Boží přirozenosti, viz dodatek 7: „Co je Duch svatý? Další informace o příchodu věku a Ježíšově království na zemi najdete v dodatku 5: „Kristovo budoucí království na Zemi. Více o tom, jak se země stává „rájem“, viz komentář k Lukášovi 23:43, „Ráj“. Více o teoforických jménech a jménu Immanuel viz komentář k Matoušovi 1:23. Více o raných církevních otcích, kteří byli subordinacionisté, viz Restituce Ježíše Krista od Serveta Evangelika (A.K.A. Kermit Zarley), Kapitola druhá: „Církevní christologie v prvním tisíciletí.“]







]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 21:16:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Fil.2.6

a[6] Nebo „boha“
"ačkoli bytí." Ačkoli mnoho překladů překládá toto přítomné příčestí huparchō (#5225 ὑπάρχω) jako „ačkoli byl“, je vhodnější zachovat přítomný, spojitý aspekt příčestí. Prostý minulý čas, „ačkoli byl ve formě Boha“, by se dal chápat tak, že v nějakém pozdějším bodě přestal být ve formě Boha, což přítomné příčestí nesděluje.

"Boží zjev." Tento záznam se skutečně týká celé pasáže Phila. 2:6-8. Jedním z velkých účelů listu Filipským je povzbudit církev k jednotě a pokoře a ve skutečnosti lze jednoty dosáhnout pouze pokorou. (Pavlovu prosbu o jednotu vidíme ve Flp 1:27 a 2:2 a vidíme jeho prosbu o pokoru ve Flp 2:3). Poté, co lidem řekl, aby byli pokorní a dbali na zájmy druhých, dává příklad Ježíše a říká: „Mějte v sobě takové smýšlení, jaké bylo také v Kristu Ježíši“ (Fil. 2:5). Ježíš byl v podobě Boha, to znamená, že jako Boží Syn měl božské postavení a autoritu, ale ponížil se a stal se služebníkem druhých. Podobně, bez ohledu na to, jaké je vaše postavení v Církvi, ať už jste apoštol nebo máte vedoucí službu, jste povoláni k tomu, abyste se pokořili a sloužili, ne aby vám sloužili.

Tyto verše byly použity na podporu Trojice, ale nejsou. Ve skutečnosti způsobili rozdělení mezi trinitáři. Do těchto dvou veršů je zabaleno několik argumentů a budeme se jimi zabývat bod po bodu.

Za prvé, mnoho trinitářů tvrdí, že slovo „forma“, což je řecké slovo morphē, odkazuje na Kristovu vnitřní přirozenost jako Boha. To je tak silně prosazováno, že ve Phil. 2:6 NIV má „být v samotné přirozenosti Boha“. Důkazy nepodporují, že morphē odkazuje na „vnitřní esenciální povahu“, a my uvedeme důkaz, že odkazuje na vnější formu. Různé lexikony mají protichůdné názory na definici morphē do takové míry, že si nemůžeme představit žádné jiné slovo definované lexikony tak protichůdnými způsoby. Uvedeme definice z lexikonů, které zaujímají obě pozice, abychom ukázali rozdíly mezi nimi.

Vine's Lexicon má pod „formou“: „správně přirozenost nebo esenci, ne abstraktně, ale jako skutečně existující v jedinci… nezahrnuje v sobě nic ‚náhodného‘ nebo oddělitelného, jako jsou konkrétní způsoby projevu.“a Pomocí slovníků, jako je ten Vineův, trinitáři směle tvrdí, že „přírodou“, která je základem Ježíšova lidského těla, byl Bůh. Trinitární učenci jako Vine kontrastují morphē, o kterém tvrdí, že odkazuje na „vnitřní, esenciální přirozenost“, se schématem (ve Fil 2:8 a přeloženo jako „móda“), o kterém tvrdí, že se týká vnějšího vzhledu. Připouštíme, že existuje mnoho trinitářských učenců, kteří napsali lexikální záznamy nebo články o řeckém slově morphē a dospěli k závěru, že Kristus musí být Bůh. Trinitář, který chce dokázat svůj názor, může citovat z řady z nich. Tvrdíme však, že tyto definice jsou zaujaté a chybné. Kromě toho jsme nenašli žádné netrinitářské učence, kteří by souhlasili se závěrem trinitářských učenců, zatímco mnoho trinitářských zdrojů se shoduje, že morphē odkazuje na vnější vzhled a ne na vnitřní povahu.

Studium jiných lexikonů (mnoho z nich trinitárních) poskytuje zcela jiný obrázek než Vineův lexikon. E. W. Bullinger dává morphē jednoslovnou definici, „formu“.b Odborný lexikon Waltera Bauera, přeložený a revidovaný Arndtem a Gingrichem, má pod morphē „forma, vnější vzhled, tvar.“c Gerard Kittel [TDNT] má "forma, vnější vzhled." Kittel také poznamenává, že morfé a schéma jsou často zaměnitelné. d Robert Thayer ve svém uznávaném lexikonu pod morfé rozumí „formu, kterou osoba nebo věc zasáhne vizi; Vnější vzhled.“e Thayer říká, že Řekové říkali, že děti odrážejí vzhled (morphē) svých rodičů, což je něco, co si snadno všimneme v každé kultuře. Thayer také poznamenává, že někteří učenci se snaží, aby morphē odkazovalo na to, co je vnitřní a podstatné, na rozdíl od toho, co je vnější a náhodné, ale říkají: „Mnozí tento rozdíl odmítají“.

Výše uvedené důkazy ukazují, že učenci nesouhlasí s používáním slova morphē ve Filipanech. Když učenci nesouhlasí, a zvláště když se věří, že důvodem neshody je zaujatost v doktrinální otázce, je naprosto nezbytné provést co nejvíce originálního výzkumu. Skutečná definice morphē by měla být zřejmá, když zkontrolujeme zdroje dostupné v době Nového zákona. Koneckonců to slovo bylo komunikátor na jednom v řeckém světě. Tvrdíme, že studium skutečných důkazů jasně ukazuje, že morphē se nevztahuje na Kristovo vnitřní esenciální bytí, ale spíše na vnější vzhled.

Ze světských spisů se dozvídáme, že Řekové používali morphē k popisu toho, kdy bohové změnili svůj vzhled. Kittel poukazuje na to, že v pohanské mytologii bohové mění své formy (morphē), a zvláště poznamenává Afroditu, Demeter a Dionýsa jako tři, kteří tak učinili. Jde jednoznačně o změnu vzhledu, nikoli o přirozenost. Josephus, současník apoštolů, použil morphē k popisu tvaru soch.f

Další použití morphē v Bibli podporují pozici, že morphē odkazuje na vnější vzhled. Markovo evangelium má krátký odkaz na známý příběh z Lukáše 24:13-33 o tom, jak se Ježíš zjevil dvěma mužům na cestě do Emauz. Marek nám říká, že se Ježíš těmto dvěma mužům zjevil „v jiné podobě (morphē)“, takže ho nepoznali (Marek 16:12). Ačkoli tato část Marka pravděpodobně nebyla původní, ukazuje, že lidé té doby používali slovo morphē k označení vnějšího vzhledu člověka. Je jasné, že když se Ježíš zjevil těm dvěma učedníkům, neměl jinou „podstatnou podstatu“, měl prostě jiný vnější vzhled.

Více důkazů pro slovo morphē odkazující na vnější vzhled lze získat ze Septuaginty, řeckého překladu Starého zákona z doby asi 250 př. Kr. Byl napsán kvůli velkému počtu řecky mluvících Židů v Izraeli a okolních zemích (důsledek dobytí Egypta Alexandrem Velikým v roce 332 př. n. l. a jeho získání kontroly nad územím Izraele). Kolem roku 250 př. n. l. mluvilo řecky tolik Židů, že vznikl řecký překlad Starého zákona, který se dnes nazývá Septuaginta. Septuaginta velmi ovlivnila Židy v době Nového zákona. Některé citace ze Starého zákona, které se objevují v Novém zákoně, jsou ve skutečnosti ze Septuaginty, nikoli z hebrejského textu. Kromě toho bylo v církvi v prvním století mnoho řecky mluvících Židů. Ve skutečnosti k prvnímu zaznamenanému kongregačnímu konfliktu došlo, když hebrejsky mluvící Židé projevili předsudky vůči řecky mluvícím Židům (Skutky 6:1).

Židé překládající Septuagintu několikrát použili morphē a vždy odkazovalo na vnější vzhled. Job říká: „Duch mi klouzal po tváři a vstávaly mi chlupy na těle. Zastavilo se to, ale nedokázal jsem říct, co to bylo. Před očima mi stála podoba (morphē) a slyšel jsem tichý hlas“ (Job 4:15-16). Není pochyb o tom, že morphē odkazuje na vnější vzhled. Izajáš má slovo morphē ve vztahu k umělým modlám: „Tesař měří čárou a dělá obrys fixou; zdrsňuje ho dláty a značí kružítkem. Utváří ji do podoby (morphē) člověka, člověka v celé jeho slávě, aby mohl přebývat ve svatyni“ (Iz 44,13). Bylo by absurdní tvrdit, že morphē v tomto verši odkazovalo na „podstatnou přirozenost“, jako by dřevěná řezba mohla mít „esenciální povahu“ člověka. Verš je jasný: idol má „vnější vzhled“ muže. Podle Daniela 3:19 poté, co se Šadrach, Méšach a Abednego odmítli poklonit Nabuchodonozorově obrazu, rozzlobil se a „tvar (morfé) jeho tváře“ se změnil. NASB říká, že se „výraz jeho tváře“ změnil. V jeho povaze se nic nezměnilo, ale přihlížející lidé viděli, že se jeho vnější vzhled změnil.

Pro další dokumentaci toho, že Židé používali morphē k označení vnějšího vzhledu, se podíváme na to, co je známé jako „apokryfy“, knihy napsané v době Malachiáše a Matouše. „Apokryfy“ doslovně znamená „nejasný“ nebo „skrytý“ a většina protestantů tyto knihy právem nepřijímá jako součást pravého kánonu, ale jsou přijímány římskými katolíky a otištěny v katolických biblích. Náš zájem o ně je způsoben tím, že byly napsány v době těsně před sepsáním Nového zákona, v té době je znali Židé a obsahují slovo morphē. V apokryfech se morphē používá stejným způsobem, jakým jej používají překladatelé Septuaginty, tedy jako vnější vzhled. Například v „Šalamounově moudrosti“ je následující: „Jejich nepřátelé slyšeli jejich hlasy, ale neviděli jejich podoby“ (18:1). Studium morphē v apokryfech ukáže, že se vždy vztahovalo k vnější formě.

Důkazů je stále více. Morphē je kořenové slovo některých dalších novozákonních slov a používá se také ve složených slovech. Ty přidávají další podporu myšlence, že morphē odkazuje na vzhled nebo vnější projev. Bible mluví o zlých lidech, kteří mají „formu“ (morfózu) zbožnosti (2 Tim 3:5). Jejich vnitřní povaha byla zlá, ale navenek vypadali jako zbožní. Na hoře proměnění byl Kristus „proměněn“ (metamorphoomai) před apoštoly (Mt 17:2; Marek 9:2). Neviděli, jak Kristus dostal novou přirozenost, spíše viděli jeho vnější podobu. 

Podobně i my křesťané máme být „transformováni“ (metamorphoomai) obnovením své mysli k Písmu. Novou přirozenost nezískáme, když obnovujeme svou mysl, protože jsme již „účastníky božské přirozenosti (2. Petrův 1:4), ale dojde v nás ke změně, kterou my i ostatní můžeme hmatatelně zažít. Křesťané, kteří se transformují z tělesných křesťanů se všemi viditelnými tělesnými aktivitami, které životní styl obnáší, na křesťany podobné Kristu, se mění takovým způsobem, že ostatní lidé mohou „vidět“ rozdíl. 2. Korintským 3:18 říká totéž, když říká, že křesťané budou „proměněni“ (metamorphoomai) k obrazu Krista. To, že budeme proměněni v „obraz“, nám ukazuje, že změna je něco viditelného navenek.

Dalším důvodem, proč morphē v tomto kontextu neodkazuje na esenciální povahu Krista, je to, že pokud smyslem tohoto verše je říci, že Ježíš je Bůh, tak proč to prostě neříct? Pokud je Ježíš Bůh, řekněte to, neříkejte, že má „podstatnou Boží přirozenost“. Bůh má samozřejmě „esenciální přirozenost“ Boha, tak proč by to někdo zmiňoval? Tento verš neříká „Ježíši, být Bohem“, ale spíše „být v podobě Boha“. Pavel připomíná Filipanům, že Ježíš zastupoval Otce všemi možnými způsoby.

Co tedy můžeme uzavřít o morphē? Filipská církev se skládala z Židů a obrácených Řeků. Ze Septuaginty a jejich dalších spisů byli Židé obeznámeni s morphē odkazujícím na vnější vzhled, včetně podoby lidí a idolů. Pro Řeky to také odkazovalo na vnější vzhled, včetně měnícího se vnějšího vzhledu jejich bohů a podoby soch. Jediné další použití morphē v Novém zákoně mimo Filipským je v Markovi a tam se vztahuje k vnějšímu vzhledu. Také slova související s morphē jasně odkazují na vnější projev nebo vzhled. Tvrdíme, že skutečný důkaz je jasný: slovo morphē odkazuje na vnější vzhled nebo projev. Ježíš Kristus byl ve vnějším zjevu Boha natolik, že řekl: „Kdo viděl mne, viděl Otce. Kristus vždy plnil Otcovu vůli a ve všech směrech dokonale zastupoval svého Otce.

Schema, jak zdůrazňuje Kittel, může být synonymem pro morphē, ale klade větší důraz na vnější ozdoby než na vnější vzhled a často poukazuje na to, co je ve své podstatě přechodnější, jako je oblečení, které nosíme, nebo vzhled, který máme. jen na krátkou dobu. Jako lidské bytosti máme vždy vnější podobu (morphē) lidských bytostí. Přesto existuje určitý smysl, ve kterém se naše schéma, náš vzhled, neustále mění. Začínáme jako děti, rosteme a vyvíjíme se, pak dospíváme a stárneme. To je natolik případ, že vnější vzhled člověka je jedním z nejčastějších témat konverzace mezi lidmi, když se setkají. Říkáme: „Páni, zhubla jsi“ nebo „Změnila jsi účes“ a poukazujeme i na drobné změny vzhledu.

Stejně jako my ostatní byl Kristus plně člověkem a měl vnější podobu (morphē) člověka. Protože však vždy plnil Otcovu vůli a projevoval zbožné chování a poslušnost, měl proto také vnější „vzhled“ (morphē) Boha. Stejně jako my ostatní se jeho vzhled (schéma) pravidelně měnil. Ve Filipským 2:6-8 tedy může být schéma synonymem pro morphē nebo může klást důraz na skutečnost, že vzhled, který měl Kristus jako lidská bytost, byl ve své podstatě přechodný. Znění Filipským 2:6-8 nám nepředstavuje Bohočlověka, se kterým se nikdo z nás nemůže ztotožnit. Představuje nám spíše muže, jako jsme my, který rostl a zestárnul, přesto byl v každé myšlence a skutku tak zaměřen na Boha, že dokonale představoval Otce.

Dalším bodem, který bychom měli učinit, je, že bylo navrženo, že od fráze morphē theou (μορφῇ θεοῦ), tradičně „forma Boha“, je paralela s frází ve Fil. 2:7, morphēdoulou (μορφὴν δούλου), „forma otroka“, že překlad „forma boha“ je lepší než „forma Boha“. Zdá se však pravděpodobnější, že „forma Boha“ je správná, protože tato fráze se řídí předložkou en („v“), což znamená, že podstatné jméno Theos nemusí mít před sebou určitý člen, aby bylo „Bůh“ a to platí zejména ve světle skutečnosti, že druhý Theos ve Phil. 2:6 jasně odkazuje na Boha a ne na „boha“. Řekli bychom „služebník“, protože podstatné jméno je jednotné, ale „Bůh“ je od přírody jednotného čísla, zatímco výraz „a Bůh“ nebo „bůh“ ve skutečnosti mate překlad. Také říkat „forma boha“ by postrádalo smysl tohoto verše, protože neříká, že Ježíš byl „bůh“, takže nepochopil rovnost s Bohem, ale spíše to říká, že byl ve vnější formě. Bůh (jeho činy, jeho autorita, jak bylo vysvětleno výše), přesto nepochopil rovnost s Bohem, svým Otcem.

"považována za rovnost s Bohem není něco, čeho by se mělo chápat." Poté, co řekl, že Kristus byl v podobě Boha, Filipským 2:6 dále říká, že Kristus být považován za rovnost s Bohem, není to něco, za co bychom se měli chápat." Přeloženo tímto způsobem je tato fráze silným argumentem proti Trojici. Kdyby byl Ježíš Bohem, pak by vůbec nedávalo smysl říkat, že „nepochopil“ rovnost s Bohem, protože nikdo nepochopil rovnost se sebou samým. Pochválit někoho za to, že nehledá rovnost, má smysl jen tehdy, když si rovný není. Někteří trinitáři říkají: "No, neusiloval o rovnost s Otcem." To není to, co verš říká. Říká se, že Kristus nepochopil rovnost s Bohem, což činí tento verš nesmyslným, pokud by byl Bohem.

Protože harpagmos nemá z řeckých zdrojů jasný význam, lidé jej definují podle své teologie. Takže například Hawthorne a Martin uvádějí některé příklady toho, jak teologové přemýšleli o harpagmu. Někteří teologové se domnívají, že to znamená něco, co „ještě není vlastněno, ale žádoucí, věc, kterou je třeba uchopit, uchopit, jako Adam nebo Satan, každý svým vlastním způsobem, uchopit poté, co byl rovný Bohu.“g S tímto postojem souhlasíme. , ale předpokládá, že Ježíš nebyl Bůh. Trojiční teologové si spíše myslí, že harpagmos znamená něco, čeho je již dosaženo a čeho se máme držet. Pokud by tedy Ježíš byl Bůh, přirozeně by si chtěl tuto pozici udržet, ale místo toho se jí vzdal a záhadně se stal Bohočlověkem. Jiní trojiční teologové se domnívají, že se to týká „nečekaného“, „kusu štěstí“ nebo „šťastného nálezu.“ V takovém případě si Ježíš nemyslel, že být rovný Bohu je něco, co je třeba využít nebo využít. Jiní teologové přebírají význam ze slovesa, které se nachází v 1. Tes. 4:17 a znamená „náhle uchvácen“ s odkazem na „vytržení“ Církve. To vede k velmi nejasnému bodu ve Filipským 2:6, jehož podstatou je, že Ježíš měl podobu Boha, ale nemyslel si, že bytí s Bohem bylo „vytržením“, něčím, co pro něj lze udělat, protože to bylo jeho. pro začátek příroda. Žádný duch ho nemohl přivést do tohoto stavu.

Účelem ukázky výše uvedených výkladů je ukázat, že význam podstatného jména harpagmos není jasný. Místo toho teologové vnášejí do textu svou teologii a vysvětlují harpagmos z hlediska toho, co jim dává smysl vzhledem k tomu, co věří, že odpovídá rozsahu Písma.

Nejčastějším způsobem překladu této fráze u trinitářů je však něco blízkého „nepovažoval rovnost s Bohem za něco, co je třeba uchopit“ (ESV, NASB, NAB, NET). Ačkoli to není špatný překlad, výraz „uchopený“ je natolik nejednoznačný, že jeden z jasných aspektů dotyčného slova, harpagmos (#725 ἁρπαγμός), může být přehlédnut. Ačkoli přesný význam slova harpagmos není zřejmý, protože se jedná o hapax legomenon, to znamená, že se vyskytuje pouze zde v Novém zákoně a v řecké sekulární literatuře je poměrně vzácný, existuje aspekt tohoto slova, který je jasný v každém použití. Označuje něco, co člověk aktuálně nemá. Když pozorujeme jeho použití v mimobiblické řečtině, objeví se vzorec. Odkazuje na „zabavení majetku“ v Plutarchovi a „cenu, kterou je třeba uchopit“ na to, jak Petr pohlížel na svou blížící se smrt na kříži (citováno v Eusebiovi), a je sémanticky velmi blízké významu harpagmatu, který je použito 18krát v Septuagintě a znamená „kořist“ nebo „zkazit“.i Navíc sloveso s v podstatě stejným kořenem harpagē (# 724 ἁρπαγή) znamená „loupež“ nebo „plenění“.j Ve všech těchto použitích harpagmos a jeho blízcí sémantičtí sousedé se vztahují k něčemu, co člověk ještě nevlastní nebo nevlastní, spíše se vztahuje k něčemu, co je odebráno, ukradeno nebo získáno. Když tedy trojiční překladatelé jednoduše použijí frázi „něco, co je třeba uchopit“, dalo by se to chápat tak, že to Ježíš již měl, ale když se „vyprázdnil“, jednoduše se vzdal své rovnosti s Bohem. Tím se však míjí význam toho slova. Vztahuje se k něčemu, co v současné době nevlastníme, a proto je nejlepší přeložit myšlenku jako „považovaná za rovnost s Bohem, nikoli za něco, za co je třeba se chopit“, což objasňuje, že Ježíš neměl rovnost s Bohem.

Existuje další aspekt tohoto verše, který ještě více upevňuje biblické unitářské chápání. Nedávno Skip Moen, trinitář, poukázal na to, že „ne“ ve Filipským 2:6 se neshoduje se slovesem hēgeomai (#2233 ἡγέομαι; „myslet, uvažovat, uvažovat, počítat“), i když téměř všechny anglické verze mít to tak, ale spíše to jde s podstatným jménem harpagmos. To znamená, že verš nečte: „nepovažoval rovnost s Bohem za něco, čeho je třeba se chopit“ (NIV84), ale spíše by měl znít jako „považoval rovnost s Bohem za něco, za co je třeba se chopit“. Přeloženo to tímto způsobem objasňuje, že to není tak, že by Ježíš jednoduše neuvažoval o rovnosti s Bohem, ale že o tom uvažoval a myslel si, že to není něco, čeho by se mělo chápat. V tomto světle, jak píše Moen, „z toho vyplývá, že Ješua viděl rovnost s Bohem jako něco nedosažitelného“. Morn pokračuje: „To znamená, že tento verš neříká, že se Ješua vzdal rovnosti s Bohem dobrovolně, protože to nesloužilo cílům Mesiáše. Říká, že Ješua nikdy neusiloval o to být rovný Bohu, protože rovnost s Bohem není možná.“k V tomto světle můžeme jasně vidět kontrast mezi Satanem a Kristem (nebo Adamem a Kristem), protože zatímco Satan a Adam byli zaslepeni pýchou a toužil a chtěl být jako Bůh, Kristus zůstal pokorný a zachoval si jasné vědomí, že být rovný Bohu je zcela nedosažitelné, a spokojil se s plněním záměru, který s ním Bůh měl, as radostí plnil vůli Boží.







]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 19:02:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co když je to třeba tím, že v Písmu se s pojmem "trojce" v tomto smyslu vůbec nepracuje?



Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 19:11:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, je to tak.


]


SUMÁRNĚ (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 21:07:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Uvedu adresy svých i cizích komentářů k tématu:



Jan 20, 28 [www.biblenet.cz] Tomáš mu odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh.“

Protože Pán ježíš Kristus Tomášovo zvolání neodmítl, pak vězme, že tomu určitě tak je, neboť Spasitel je Cestou, Pravdou i Životem (J. 14,6) a nikdo nemůže přijít k Otci, než skrze Něj.

Přijít k Otci skrze člověka, tedy bytost stvořenou, je totální nesmysl.

Písmo svaté je absolutní, pokud někdo popírá byť jen jediný verš, popírá tím Písmo celé. 

Z Písma nelze dělat jakýkoli výběr. A pokud někdo Písmo popírá (nic proti tomu), ať to prohlásí OTEVŘENĚ a na nic si nehraje.

Římanům 11, 36 [www.biblenet.cz] Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen.

Koloským 1, 16 [www.biblenet.cz] neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

Ekrazit


]


SUMÁRNĚ - DODATEK (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Pátek, 05. leden 2024 @ 18:32:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
BIBLE HOVOŘÍ O BOŽÍM SYNU TAKTO - VÝBĚR

1) Boží Syn nebyl stvořen, nýbrž zplozen

Žalmy 2, 7 [www.biblenet.cz] Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.

2) Máme se utíkat k Bohu, nikoli ke stvořené bytosti

Žalmy 2, 12 [www.biblenet.cz] Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!

3) Slovo, skrze něž vše povstalo a které byl Bůh, se stalo tělem

Jan 1, 1 [www.biblenet.cz] Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.

Jan 1, 3 [www.biblenet.cz] Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.

Jan 1, 4 [www.biblenet.cz] V něm byl život a život byl světlo lidí.

Jan 1, 14 [www.biblenet.cz] A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

4) Boží Syn existuje od věčnosti

Izajáš 9, 5 [www.biblenet.cz] Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: „Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje.“

Jan 8, 58 [www.biblenet.cz] Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem.“

5) Boží Syn je s Otcem v dokonalé jednotě

Jan 10, 30 [www.biblenet.cz] Já a Otec jsme jedno.“

Tato jednota byla pozorovatelná i vizuálně

Jan 14, 9 [www.biblenet.cz] Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?

10 [www.biblenet.cz] Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.

11 [www.biblenet.cz] Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!

6) Boží Syn byl způsobem bytí roven Bohu

Filipským 2, 6 [www.biblenet.cz] Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,

Židům 1, 3 [www.biblenet.cz] On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech

7) Božímu Synu byla dána veškerá moc

Jan 3, 35 [www.biblenet.cz] Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou.

Matouš 28, 18 [www.biblenet.cz] Ježíš přistoupil a řekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.

NĚKTERÉ VZTAHY OTCE A SYNA [notabene.granosalis.cz]

8) Boží Syn má účast na veškerém stvoření

Římanům 11, 36 [www.biblenet.cz] Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen.

Koloským 1, 16 [www.biblenet.cz] neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

9) Boží Syn je udržovatelem všeho

Koloským 1, 17 [www.biblenet.cz] On předchází všechno, všechno v něm spočívá,

Pavlík: "a on je přede všemi a jím se všechny věci drží pohromadě."

Židům 1, 3 [www.biblenet.cz] On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech

10) Boží Syn vyšel od Boha a k Bohu se vrátil

Jan 8, 42 [www.biblenet.cz] Ježíš jim řekl: „Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal.

Jan 13, 3 [www.biblenet.cz] Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,

11) Božího Syna je třeba ctít jako Otce

Jan 5, 23 [www.biblenet.cz] aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal.

Protože je vyžadována stejná úcta k Otci i Synu, znamená to, že oba jsou v dokonalé jednotě (Jan 10,30).

12) Boží Syn je Spasitelem světa

Jan 3, 16 [www.biblenet.cz] Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Jan 14, 1 [www.biblenet.cz] „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.

Závěr

Boží Syn není bytostí stvořenou, tedy bytostí nižšího řádu, nežli Bůh sám, nýbrž bytostí zplozenou (Ž. 2,7), která je výrazem Boží podstaty (Žd. 1,3),  tedy bytostí rovnou s Bohem (Fp. 2,6)

Tedy Slovo, které bylo (a je) Bohem (J. 1,1), z něhož vše povstalo (J. 1,3), v kterém byl život (J. 1,4), se stalo tělem, které přebývalo mezi námi, plné milosti a pravdy (J. 1,14) - což stvořená bytost v žádném případě být nemůže. 

A to je zhruba smysl Janovy zprávy, která byla určena především prostým lidem a nikoli teologům, tedy zákoníkům a farizeům, kteří neustále měli plán, že Spasitele zabijí, dokonce i poté, co Spasitel vzkřísil z mrtvých Lazara (J. 12,10)

Vzkřísit Lazara z mrtvých mohl jen Ten, v němž byl život (J. 1,4) - tedy Bůh (J. 1,1)

Ti, kdo upírají Božímu Synu jeho božství vzdor tomu, že Iz. 9,5 hovoří o dítěti, které je nazýváno mj. Otcem věčnosti (což stvořená bytost býti nemůže), se dopouštějí urážky Božího majestátu.

Dále ti, kteří upírají Božímu Synu Boží původ a snižují Ho tím na úroveň bytosti stvořené, se tím dopouštějí tvrzení, že stvořená bytost spasila jiné stvořené bytosti, tedy že stvoření spasilo samo sebe - čímž by byl Bůh z procesu spásy vyloučen.

Ekrazit


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 06. leden 2024 @ 08:19:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ZÁKLADNÍ VZTAHY UVNITŘ BOŽÍ TROJICE [notabene.granosalis.cz] [notabene.granosalis.cz]

Ekrazit


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 19:19:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

No, ano, určitě pojem Trojice v Písmu není.
Ale co samotný Apollos ?

Není to, co znal, učil z Písma o Ježíšovi, o čem s úspěchem přesvědčoval Židy,  že JEŽÍŠ JE MESIÁŠ, trochu málo, jen polovičaté, neúplné  ??    A pro spasení nedostačující ?

Nevyloučili by ho z dnešní církve za takový "obsah evangelia" ?




]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 19:26:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Právě naopak!
Copak Ježíš někdy kázal cokoliv o tom, že On Je Bůh? Je snad toto předmětem Evangelií?

Mimochodem, na otázku, zda je Ježíš Bůh, odpovídají, že "rozhodně ano", především lidé, co tomu nerozumí, že "rozhodně ne", ti, kteří tomu rozumí lépe, a pak existuje poměrně nepočetná menšina lidí, která se bude snažit tazateli vysvětlit, že jeho otázka je svou podstatou špatná. Ježíš je Boží Syn. Tím opravdu je. Netřeba se takto ptát


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 04. leden 2024 @ 19:52:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Správně. Také tomu tak rozumím.

Ale dnešní církve (i zdejší kristovci),z velké většiny trinitární, by Apolla za takové vyznání o Ježíši vyloučily ze svého středu. V dávnější minulosti upálily na hranici. Jako např. Kalvín Servetta.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 07. leden 2024 @ 11:02:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Evangelia jsou o Mesiáši - O Bohu, který se stal z lásky k nám člověkem - Mesiášem, aby nás zachránil před duchovní smrtí.

O tomto svědčili Jak Ježíš, tak i apoštolové.

(J 19,7...)
Židé mu odpověděli: „My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za Syna Božího.


(J 2,18...)
Židé mu na to řekli: „Jaké znamení nám ukážeš, že toto činíš?“  
Ježíš jim odpověděl: 
Zbořte tuto svatyni, a ve třech dnech ji postavím.“  Židé tedy řekli: „Tato svatyně byla budována čtyřicet šest let, a ty ji postavíš ve třech dnech?“ 
On však mluvil o svatyni svého těla.  
Když byl potom vzkříšen z mrtvých, vzpomněli si jeho učedníci, že toto říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš řekl.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 07. leden 2024 @ 13:01:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Evangelia JSOU o Mesiáši  -  o tomto svědčili jak Ježíš, tak i apoštolové. I ten Apollos.


Evangelia NEJSOU o Bohu, který se stal člověkem - Mesiášem, aby nás zachránil před duchovní smrtí.
  O něčem takovém NESVĚDČILI ani Ježíš, ani apoštolové.  Ani ten Apollos.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 07. leden 2024 @ 17:01:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tuto svatyni, a ve třech dnech ji postavím.“ "...


Kdo z lidí si sám dokáže znovu postavit zbořený chrám svého těla?  Tedy jako už jednou zabitý znovu vstát z mrtvých?

Cosi takového přece nedokáže nikdo z lidí, to dokáže jedině Bůh.


Ježíš tu ale o sobě naprosto nepokrytě prohlašuje, že on to dokáže ...


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 07. leden 2024 @ 17:29:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ježíš  naprosto nepokrytě prohlašuje, že není Bůh

J 17:3:  A to je ten věčný život - aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a toho, jehož jsi poslal, Ježíše Krista.



Ježíše z mrtvých vzkřísil Bůh. Ne On sám sebe.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 08. leden 2024 @ 05:40:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)



]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 08. leden 2024 @ 10:23:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ne Stando:-)

Bůh nevzkřísil Ježíšovo mrtvé tělo. 
Bůh vzkřísil Ježíše.


Ježíš zemřel za naše hříchy. 
Nezemřelo Ježíšovo tělo za naše hříchy.



]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 07:07:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš tady byl už dříve, než byl stvořen svět  (J 17,5)  - byl zde už také v dobách starého Zákona, za dob Mojžíše.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 09:54:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V Boží mysli, v Božím záměru, plánu, logosu.

Byl Bohem předzvěděn, a zjevil se až kolem roku 0 narozením v Betlémě.

1 Petr
   "..drahou krví jakožto Beránka nevinného a nepoškvrněného, Krista, 20 Předzvěděného zajisté před ustanovením světa, zjeveného pak v časích posledních pro vás,"


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 20:14:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
(1 Pt 1,19...)
...nýbrž drahou krví Krista jako beránka bez vady a bez poskvrny.  On byl předem poznán před založením světa a byl na konci časů zjeven pro vás,

Kristus jako člověk, jako Beránek, se skutečně narodil v Betlémě. Ale jako vtělený Bůh, který existuje věčně.

I za časů Mojžíše už Kristus jako Boží Syn - jako Bůh už reálně existoval a doprovázel Izraelity z Egyptského otroctví.


(1 Kor 10,1 ...)
Nechci, bratři, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod oním oblakem a všichni prošli mořem, všichni byli pokřtěni v Mojžíše v oblaku a v moři, 
všichni jedli týž duchovní pokrm  a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus





]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 22:44:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Stando, Ježíš před svým narozením neexistoval (pouze v Boží mysli, v Božím plánu, Logosu), a tak se nikde neukazoval, nejednal, nepromlouval...


Zjevil se pouze JEDNOU.  Při svém narození v Betlémě.

A ve svém druhém příchodu se zjeví PODRUHÉ.

Víckrát ne. Bůh nepromlouval v Synu dříve, před jeho narozením

Žd 1:1:  Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům v prorocích; na konci těchto dnů k nám promluvil v Synu

Žd 9:25:  Nepřišel ani proto, aby častokrát obětoval sám sebe, jako velekněz každoročně vchází do svatyně s cizí krví, neboť by musel od založení světa častokrát trpět; nyní však je zjeven J E D N O U  při dokonání věků ke zrušení hříchu skrze svou oběť.

Žd 9:28:   tak i Kristus, když byl jednou obětován, aby vynesl hříchy mnohých, P O D R U H É  se bez hříchu ukáže k záchraně těm, kteří ho očekávají.




A 1 Korintským 10 ?

/I za časů Mojžíše už Kristus jako Boží Syn - jako Bůh už reálně existoval a doprovázel Izraelity z Egyptského otroctví./

To určitě ne.  


1K 10:1Nechci, bratři, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod oním oblakem a všichni prošli mořem, všichni byli pokřtěni v Mojžíše v oblaku a v moři3 všichni jedli týž duchovní pokrm 4 a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus. 5 Ale ve většině z nich neměl Bůh zalíbení; vždyť byli pobiti v té pustině. 6 Tyto věci se staly příkladem pro nás, abychom nebyli žádostivi zlých věcí, jako oni byli žádostiví.


Apoštol Pavel zde používá analogii, přirovnání, obraznou řeč, alegorii na putování Izraele z Egypta k nám, k našemu putování, kteří jsme se obrátili k Bohu a vyšli z duchovního Egypta.   
A používá tu analogii, to přirovnání , tu alegorii, obraznou řeč jako příklad nám pro výstrahu.

A tak popisuje ty věci, které jsou Izraelitům při odchodu z Egypta i nám, křesťanům při opuštění starého hříšného života společné.

1) byli "pokřtěni v Mojžíše" v oblaku a v moři        -    obdobně jako my jsme byli pokřtěni v Ježíše.
2) jedli všichni stejný "duchovní pokrm"                -    obdobně jako my máme pro našeho nového člověka, zrozeného z Ducha, duchovní pokrm, Boží slovo
3) pili "duchovní nápoj z duchovní skály"               -   obdobně jako my pijeme z pramene vody živé, z Krista.



Byli skutečně pokřtěni v Mojžíše ?  Věděli něco o tom, že přechod přes moře je jejich křest ? A to ještě v Mojžíše ?  Vůbec ne.
Ti otcové jedli nějaký duchovní pokrm ? Ne.   Jedli manu, padající s ranní rosou. Pokrm pro žaludky.
Ti otcové pili nějaký duchovní nápoj ?  Z duchovní skály ?  Ne. Pili vodu H2O ze skály, do které Mojžíš udeřil svou holí podle Božího rozkazu.
Ta skála je doprovázela, šla s nimi ?  Ne. Vůbec ne.  Stála pevně na svém místě, ani se nepohla.

Apoštol Pavel jejich FYZICKÉ  prožitky přirovnává k našim DUCHOVNÍM.

A tak:
Jejich přechod přes moře      -      je náš křest
Jejich jezení manny              -      je naše jezení duchovní stravy, krmení se Božím slovem
Jejich pití vody ze skály        -      je naše pití duchovního nápoje ze skály - z Krista  (Jan 4,10 - on by ti dal živou vodu.)
                                                                                (Jan 7,37 - Žízní-li kdo, ať přijde ke mně a pije
Jejich skála, ze které pili       -      je pro nás Kristus, a ten nás skutečně doprovází


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 07:48:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Skála v poušti vodu nevydá - kde nic není, nelze ani nic vzít. Vytrhni si z dlaně chlup!

Ty jsi schopen si všechno z Písma zrelativizovat. Co ti nepasuje do tvého vidění, to si prostě prohlásíš za "alegorii". I když je to přímá jasná řeč.

Mojžíš, prostředník Staré smlouvy, představuje Ježíše Krista - prostředníka Nové smlouvy.
Židé, které vedl k dobytí země Kanaán, předobrazují křesťany, které Kristus vede do nebe.
A jako křesťané jsou křtem přivtěleni ke Kristu a mají zachovávat jeho zákony, podobně pro židy bylo přejítí Rudým mořem pod ochranou oblaku (oblak, kterým Bůh vedl vyvolený lid) jako nějaký křest, kterým byli jaksi "přivtěleni" k Mojžíšovi a podrobení Zákonu, který on ohlásil.
Mana se tady nazývá "Duchovní pokrm", protože byla dána způsobem zázračným (z nebe) a měla předobrazný význam; znamenala eucharistii ((srov. J 6,31-33).
"Duchovním nápojem" nazývá Pavel vodu, která pro Izraelity vaprýštila ze skály(Ex 17,6).
"Duchovní" se  nazývá proto, že se jí židům dostalo způsobem nadpřirozeným, a také proto, že to byl předobraz Kristovy krve, dané nám za nápoj k věčnému životu.

"Pili z duchovní skály" - tato slova vysvětlují, v jakém smyslu se říká o tomto nápoji, že byl duchovní:
Obyčejná skála jim vodu dát nemohla. Když jim ji poskytla, stalo se to "silou skály duchovní - Krista. On jako Bůh byl s nimi stále.




]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 21:51:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
O tom, že by byl Kristus s Izraelity a Mojžíšem se ve SZ nikde nepíše a nikdo Krista nikdy neviděl.


]


ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 14. květen 2024 @ 12:24:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ !

ecr


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 05. leden 2024 @ 09:25:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sám se nepovažuji za nijak extra moudrého muže - autor článku se tedy na mě neobrací. 
Snad mi ale prominete, že i tak něco málo dodám k tématu:

Už jsem se přesvědčil, že zde nepomůže ocitovat jakýkoli výrok z Písma hovořící o tom, že Ježíš má božský původ, že sám je Bohem.  I když je toto explicitně vyznáno třeba Janem hned na začátku jeho evangelia:

Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. 3Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je. ....
A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy.


Pokud je člověk dostatečně dopředu zaujatý, dokáže si jakékoli místo v Písmu "zdůvodnit" ve významu podle svého přání. Na toto jsme opravdu mistři.

Zkusme se ale na tuto záležitost podívat z druhé strany: 
Ukažte mi jediné místo v Písmu, kde by apoštolové učili, že Ježíš není Bohem. Apollo dokazoval, že Ježíš je slíbeným Mesiášem. To tu ovšem nikdo nezpochybňuje!
 Pokud Apollo učil přesně o Ježíši, kde vyvrací, že Ježíš  je vtěleným Bohem - jediným Synem nebeského Otce - jak o Ježíši učí Jan? Jak o Ježíši vyznává Tomáš?
 Bohem, kterému se apoštolové klaněli před jeho nanebevstoupením (i když někteří pochybovali?) . Izraelita se klaní jedině Bohu - žádnému tvoru. (odvolávky na příklady z Písma, kdy se lidé klaněli králi jsou nepochopením historické souvislosti - jedná se o jiné "klanění").

Proč někteří apoštolové o Ježíši pochybovali? Pochybovali snad o jeho úloze Mesiáše? (to asi těžko!).
Nebo pochybovali o tom, že Ježíš je Bůh?

Poněvadž člověk je bytost vnitřně hodně složitá a hloubavá - má rád jasno ve všem. Však k Božím věcem třeba přistupovat s pokorou, na kolenou - respektovat Tajemství. 
Proto Ježíš hovořil k lidu skrze podobenství. Nikoli každý správně porozuměl.
(L 8,10)
On řekl: „Vám je dáno poznat tajemství Božího království, ostatním však v podobenstvích, aby ‚hledíce neviděli a slyšíce nechápali‘. , .


Proto není v Písmu explicitně napsáno pro Rosmana, Mikima a některé další výslovně : Ježíš je Bůh!
Přesto toto v Písmu lze nalézt a já to tam čtu.

Dám příklad:
Přítomnost Božího království nijak nezměříš!
(Mt 4,17)
Od té chvíle začal Ježíš hlásat a říkat: „ Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království Nebes.“

(L 13,18 ...)
Říkal tedy: „Čemu se podobá Boží království a k čemu je připodobním?  
Je podobné zrnu hořčice, které člověk vzal a hodil do své zahrady; vyrostlo, stalo se velikým stromem a v jeho větvích se uhnízdili nebeští ptáci.“ 
A opět řekl: „K čemu připodobním Boží království? Je podobné kvasu, který žena vzala a skryla do tří měřic mouky, dokud to všecko nezkvasilo.“



Toto je tedy moje odpověď Rosmanovi na otázku, proč není v evangeliích explicitně přímo napsáno, že Ježíš je vtěleným Bohem.
Protože tato víra pramení z osobního setkání s Ježíšem - kdo se s ním setkal, ten toto už ví, už jej poznal   - kdo toto setkání nezažil, ten pochopitelně zatím tápe v domněnkách.

(L 17,20...)
Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „ Boží království nepřichází tak, abyste ho mohli pozorovat;  ani neřeknou: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘. Neboť hle, Boží království je mezi vámi.“ 


Vždyť Boží království není pokrm a nápoj, nýbrž spravedlnost, pokoj a radost v Duchu Svatém.





Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 05. leden 2024 @ 09:39:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Díky Stando za reakci.
 Konečně někdo píše aspoň částečně k věci. Jo, vlastně včera také krátce i Eleazar.   To jste světlé výjimky.


Přesto ale zkus se soustředit přímo na to, co se ptám, na samotného Apolla a jeho víru a skutky:

"Jak je možné, že Apollos, tak zběhlý v Písmech, přesný ve znalostech o Ježíši, o Pánově cestě, se soustředil na vysvětlování  Židům tak druhořadé, málo podstatné věci, že Ježíš je Mesiáš ?
A tu prvořadou, nejdůležitější, že je Bůh - zamlčel ?


Nespletl se ten, kdo zaznamenal charakteristiku Apolla ?   

Moudří muži, vysvětlete mi prosím
Kde tam je u Apolla ta zběhlost v Písmech ? Čím se projevuje ?
Kde tam je u Apolla to přesné poznání, vyučení Pánově cestě ?
Kde tam je u Apolla to přesné učení o Ježíšovi ?  Čím se projevuje ?

Není to, co znal, učil z Písma o Ježíšovi, o čem s úspěchem přesvědčoval Židy,  že JEŽÍŠ JE MESIÁŠ, trochu málo, jen polovičaté, neúplné  ??    A pro spasení nedostačující ? "



To vysvětlení určitě není v Jan 1,1.  Nebo v Tomášovi  (Jan 20,28)


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 05. leden 2024 @ 10:06:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemyslím si, Josefe, že snad mohu změnit tvůj názor na tuto věc.

Přesto o důkazy, že Ježíš je také Bůh, zakopávám neustále na dalších místech v Písmu. A nechápu tě, že je nevidíš:

Porovnej:

(Zj 17,14)
Ti budou válčit s Beránkem, ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů, a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení a věrní.“


(Ř 14,9)
Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, aby se stal Pánem mrtvých i živých. Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží.  
Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘  Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu



(2 Kor 5,10)
Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.


Máme tu snad dva různé soudy, dvě různé "stolice", z jedné soudí Bůh a z druhé člověk Ježíš Kristus? 

Nebo je soud jenom  jeden a Ježíš je také tím Bohem, který soudí? Vydáš počet ze svého života jednou Bohu (na jednou soudu)  a podruhé snad Ježíši - člověku (na druhém soudu)?



]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 05. leden 2024 @ 10:37:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Stando,   přece jen je mi divné, proč se tak vyhýbáte zamyslet se a vytvořit si názor na věci, týkající se tématu a mých otázek , konkrétně Apolla ?


Přišli byste na něco, co by nebylo moc komfortní pro vaše zažité představy a myšlení ?

A to trochu bolí ?



Ale chápu, že to obecně u lidí (včetně tebe) funguje tak, jak se to píše v Úvodu té knihy Doktrína o Trojici:

    "Když člověk jednou příjme nějaké mínění za pravdu jak intelektuálně tak citově, téměř jistě zamítne jakékoliv zpochybnění svého vroucně chovaného mínění. Touha nás všech je přilnout ke skupině, která nás živila. Touha přilnout ke vzorkům myšlení, které jsme se za celý život naučili od upřímných učitelů, kterým jsme důvěřovali. Právě ta lidská touha má tendenci k budování barikád, které nás zabezpečují proti všem námitkám a mohou nás tak oslepit, že neuvidíme zjevnou pravdu. Když jsou taková hluboko chovaná mínění zpochybněna, přirozeně se cítíme ohroženi a bráníme se."


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 06. leden 2024 @ 09:07:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty sám, Josefe,  jsi se nezamyslel nad principem řešení rovnic o dvou neznámých, který jsem ti nastínil z Písma a které nedávají jiný výsledek, než že Ježíš je zároveň i člověkem i Bohem.

Zrovna tak jsi neodpověděl na moji otázku: Na kterém konkrétním místě v Písmu Appolo popírá Ježíšovo božství?  Tím, že hlásá, že Ježíš je Mesiáš - tím přece nijak nepopírá Ježíšův božský původ!



Na jiném místě jsem ti vysvětlil, že Má - li platit, že Ježíšova vláda bude bez konce (L 1,33 - a Písmo musí mít pravdu!)  
a zároveň má také platit, že Ježíš předá vládu Bohu Otci (1 Kor 15,24 - a Písmo musí mít i tady pravdu!)
- pak jediným přijatelným vysvětlením je to, že Ježíš dneska kraluje ve svém lidství  a potom  - až nastane konec - bude dál kralovat spolu s Otcem a Duchem svatým ve svém božství jako jediný Bůh, jako vláda jediného Boha na nebi i na Zemi.

Jenom tak lze splnit onu podmínku proroctví archanděla Gabriela o tom, že Ježíšova vláda nebude mít konce (L 1,33).




]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 06. leden 2024 @ 11:42:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Stando,

rozdíl mezi mým "nezamyšlením se" a tvým "nezamyšlením se" je ten, že

já navrhuji zamyšlení se nad zcela konkrétním textem Božího slova, které je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné,  nad jednáním a vírou výrazné osoby, jejíž příběh stal za to, aby se objevil v Bibli,
kdežto ty navrhuješ zamyšlení se nad lidskými spekulacemi a filosofickými scholastickými konstrukcemi a úvahami.... (které mají dokázat, že Ježíš je lhář)

Však to znáš, ne :  
  • 8 [biblenet.cz]  Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filozofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu.


To je opravdu tak složité pustit k sobě světlo Božího slova a rozjímat nad tím, co nám chce Bůh tím slovem říct ?    Možná ne složité, ale nepříjemné, nebezpečné ?

Uvedu ty otázky sem ještě jednou. Jsou zcela jednoduché až primitivní:

 "Jak je možné, že Apollos, tak zběhlý v Písmech, přesný ve znalostech o Ježíši, o Pánově cestě, se soudtředil na vysvětlování  Židům tak druhořadé, málo podstatné věci, že Ježíš je Mesiáš ?
A tu prvořadou, nejdůležitější, že je Bůh - zamlčel ?

Moudří muži, vysvětlete mi prosím
Kde tam je u Apolla ta zběhlost v Písmech ? Čím se projevuje ?
Kde tam je u Apolla to přesné poznání, vyučení Pánově cestě ?
Kde tam je u Apolla to přesné učení o Ježíšovi ?  Čím a jak se projevuje ?

Není to, co znal, učil z Písma o Ježíšovi, o čem s úspěchem přesvědčoval Židy,  že JEŽÍŠ JE MESIÁŠ, trochu málo, jen polovičaté, neúplné  ??    A pro spasení nedostačující ?  "



Dost to zjednoduším na jednu otázku:

   Je to, co dělal a hlásal Apollos Židům dostačující pro jejich záchranu, spasení ?  Tedy víra a vyznání, že Ježíš je Mesiáš ?


Ptáš se, na kterém konkrétním místě v Písmu Appolo popírá Ježíšovo božství?


Odpovídám:   Na každém. Celým obsahem toho, co dělal a zvěstoval, popírá Ježíšovo božství.  Je jasné, že nevěří v Ježíše Boha.  Kdyby něčemu takovému věřil, tak by Židy přesvědčoval o tom, že Ježíš je Bůh.      Což nepřesvědčoval.







]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 06. leden 2024 @ 13:55:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."
 "Jak je možné, že Apollos, tak zběhlý v Písmech, přesný ve znalostech o Ježíši, o Pánově cestě, se soustředil na vysvětlování  Židům tak druhořadé, málo podstatné věci, že Ježíš je Mesiáš ?
A tu prvořadou, nejdůležitější, že je Bůh - zamlčel ?
"...

V otázce spasení lidstva Mesiášem tu dostává prioritu Ježíšovo lidství před jeho božstvím - jako Bůh nás spasit nemohl - jako člověk ano.

Základní podmínkou spasení je, že Slovo na sebe vzalo lidskou přirozenost - co bylo přijato Slovem, bylo spaseno. Kdyby Bůh na sebe nevzal lidskou přirozenost, spasení lidí by se nekonalo.

Apollo hlásal o Kristu, že je Mesiáš, ale jeho vzdělání ve víře nebylo dostatečné, úplné. Priscilla a Akvila ho přece museli poučovat o dalších věcech.

Písmu je nám třeba rozumět v jeho širokém kontextu jako celku - nevytrhovat si jen některá místa a dávat jim prioritu, i když pak takové "výklady" odporují nakonec jiným místům v Písmu.



..."Kdyby něčemu takovému věřil, tak by Židy přesvědčoval o tom, že Ježíš je Bůh.      Což nepřesvědčoval."...

A jak to tak s jistotou víš?


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 06. leden 2024 @ 14:56:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
jako Bůh nás spasit nemohl - jako člověk ano. /

Co tak najednou Stando ? :-))

Vždycky všichni trinitáři (mám dojem, že i ty) tvrdí, že kdyby Ježíš byl člověk, nemohl by nás spasit.  Proto Ježíš musí být Bůh.  Teď najednou je to opačně..



Základní podmínkou spasení je, že Slovo na sebe vzalo lidskou přirozenost - co bylo přijato Slovem, bylo spaseno. Kdyby Bůh na sebe nevzal lidskou přirozenost, spasení lidí by se nekonalo. /


To je nějaká zvláštní trinitární hatlamatilka :-)  Kdo ji vymyslel ?   
A kdo z této slovní ekvilibristiky udělal ZÁKLADNÍ PODMÍNKU ?   Základní podmínku spasení dokonce ?   I když ji nikdo nerozumí a spousty lidí o ni ani neslyšelo...

Byl to Jan Křivoústý ?
Nebo sv. Augustín,  či Řehoř z Nyssy, nebo z Nazjanzu ? :-)



Apollo hlásal o Kristu, že je Mesiáš, ale jeho vzdělání ve víře nebylo dostatečné, úplné. Priscilla a Akvila ho přece museli poučovat o dalších věcech. /

K tomu 2 věci Stando:

1)  To co tvrdíš, není pravda. Písmo nám naopak říká jasně, že byl
      "zběhlý v Písmech. 25 Ten byl vyučen Pánově cestě, mluvil s vroucím duchem a učil přesně o Ježíšovi, ale znal jenom křest Janův. 26 Začal směle mluvit v synagoze. Uslyšeli jej Priscilla a Akvila, vzali ho k sobě a ještě přesněji mu vyložili Boží cestu."

Nic o nedostatečnosti ve víře nečteme. (Dílčí mezeru ohledně chápání křtu odstranili Priscila a Akvila)

2)   Kdyby tedy jeho "vzdělání ve víře" nebylo dostatečné, jak podsouváš -  
posloužilo by takové nedostatečné přesvědčování Židů, že Ježíš je Mesiáš, k jejich spasení ?   Nebo ne ?


BTW:  Nejen Apollos hlásal o Ježíši, že je Mesiáš.   Také Pavel, Petr, Filip,.....



/ ..."Kdyby něčemu takovému věřil, tak by Židy přesvědčoval o tom, že Ježíš je Bůh.      Což nepřesvědčoval."...
     A jak to tak s jistotou víš? /


Protože o tom Písmo mlčí.  Jedině že by to byla tak podřadná a nedůležitá věc, o které není třeba ztrácet slova...


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 07. leden 2024 @ 10:53:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Odpovídám článkem "Omyly ve víře".


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Sobota, 06. leden 2024 @ 17:37:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Základní podmínkou spasení je, že Slovo na sebe vzalo lidskou přirozenost - co bylo přijato Slovem, bylo spaseno. Kdyby Bůh na sebe nevzal lidskou přirozenost, spasení lidí by se nekonalo.

Slovo - Logos neznamená Bůh.

1. Je nezbytně nutné, aby seriózní student Bible dospěl k základnímu pochopení loga, které je v Janovi 1:1 přeloženo jako „Slovo“. Většina trinitářů věří, že slovo logos odkazuje přímo na Ježíše Krista, takže ve většině verzí Jana je logos velké a přeložené jako „Slovo“ (některé verze dokonce píší „Ježíš Kristus“ v Janovi 1:1). Studie řeckého slova logos však ukazuje, že se v Novém zákoně vyskytuje více než 300krát a jak v NIV, tak v KJV je psáno velkými písmeny pouze 7krát (a ani tyto verze se neshodují v tom, kdy přesně se má psát). Když je slovo, které se vyskytuje více než 300krát, psáno velkými písmeny méně než 10krát, je zřejmé, že kdy psát velkými písmeny a kdy ne, je rozhodnutí překladatelů založené na jejich konkrétním chápání Písma.

Jak se používá v celém Písmu, logos má velmi širokou škálu významů ve dvou základních myšlenkových liniích. Jedním je mysl a produkty mysli jako „rozum“ (takže „logika“ souvisí s logem) a druhým je vyjádření tohoto rozumu jako „slovo“, „říkání“, „příkaz“ atd. Bible samo demonstruje širokou škálu významů, které logos má, a některé ze způsobů, jak je v Písmu překládáno, jsou: popis, vzhled, kniha, příkaz, rozhovor, výmluvnost, lichotky, stížnosti, slyšené, instrukce, záležitost, zpráva, služba, zprávy, návrh, otázka, důvod, rozumný, odpověď, zpráva, pravidlo, pověst, řekl, řekni, řekni, věta, řečník, mluvení, řeč, příběhy, příběh, mluvení, mluvení, učení, svědectví, věc, věci, toto, pravdy, co, proč, slovo a slova.

Každý dobrý řecký lexikon také ukáže tuto širokou škálu významů (slova uvedená kurzívou jsou přeložena z loga):

mluvení; slova, která říkáte (Řím 15:18, „co jsem řekl a udělal“).
prohlášení, které uděláte (Lukáš 20:20 – (NASB), „mohou ho přistihnout při nějakém prohlášení).
otázku (Mt 21:24, „Také vám položím jednu otázku“).
kázání (1 Tim 5:17, „zejména ti, jejichž prací je kázání a vyučování).
příkaz (Gal. 5:14, „celý zákon je shrnut do jediného příkazu“).
přísloví; říká (Jan 4:37, „tak se říká: ‚Jeden zaseje a jiný sklízí‘“).
zpráva; návod; hlásání (Lukáš 4:32, „jeho poselství mělo autoritu“).
tvrzení; prohlášení; učení (Jan 6:60, „toto je těžké učení“).
projednávaný předmět; (Skutky 8:21, „nemáte na této službě žádný podíl ani podíl na ní.“ Skutky 15:6 (NASB), „A apoštolové... se sešli, aby tuto záležitost prozkoumali“).
zjevení od Boha (Mt 15:6, „rušíte Slovo Boží“).
Boží zjevení mluvené Jeho služebníky (Židům 13:7, „vůdci, kteří mluvili Slovo Boží“).
zúčtování, účet (Mt 12:36, „muži budou muset skládat účty“ v den soudu).
účet nebo „záležitost“ ve finančním smyslu (Mt 18:23, Král, který chtěl vyrovnat „účty“ se svými služebníky. Fil 4:15, „záležitost dávání a přijímání“).
důvod; motiv (Skutky 10:29 – NASB), „Ptám se, z jakého důvodu jsi pro mě poslal“). [1]
Výše uvedený seznam není vyčerpávající, ale ukazuje, že loga mají velmi široký rozsah významů. Se všemi definicemi a způsoby, jak lze loga přeložit, jak se můžeme rozhodnout, jaký význam loga zvolit pro kterýkoli verš? Jak lze určit, co je logos v Janovi 1:1? Jakýkoli výskyt loga musí být pečlivě prostudován v jeho kontextu, aby získal správný význam. Tvrdíme, že logos v Janovi 1:1 nemůže být Ježíš. Upozorňujeme, že „Ježíš Kristus“ není lexikální definicí loga. Tento verš neříká: "Na počátku byl Ježíš." „Slovo“ není synonymem Ježíše nebo dokonce „Mesiáše“. Slovo logos v Janovi 1:1 se týká Božího stvořitelského sebevyjádření – Jeho rozumu, záměrů a plánů, zvláště když jsou uváděny do praxe. Odkazuje na Boží sebevyjádření neboli komunikaci o Něm. To se stalo skrze Jeho stvoření (Řím 1:19 a 20), a zvláště nebesa (Ž 19). Přišlo skrze mluvené slovo proroků a skrze Písmo, psané Slovo. Nejpozoruhodnější a nakonec to vzniklo skrze Jeho Syna (Žd 1:1 a 2).

Proslulý trinitářský učenec, John Lightfoot, píše:

Slovo logos, označující jak „rozum“ tak „řeč“, byl filozofický termín přijatý alexandrijským judaismem předtím, než napsal svatý Pavel, aby vyjádřil projev neviditelného Boha ve stvoření a vládě Světa. Zahrnoval všechny způsoby, kterými se Bůh dává člověku poznat. Jako Jeho důvod to označovalo Jeho záměr nebo záměr; jako Jeho řeč to znamenalo Jeho zjevení. Když křesťanští učitelé přijali tento výraz, povýšili a upevnili jeho význam tím, že k němu připojili dvě přesné a určité myšlenky: (1) „Slovo je božská osoba“, (2) „Slovo se vtělilo v Ježíši Kristu“. Je zřejmé, že tyto dva návrhy musely podstatně změnit význam všech vedlejších výrazů s myšlenkou logos.

Je důležité poznamenat, že to byli „křesťanští učitelé“, kteří ke slovu logos připojili myšlenku „božské osoby“. Je jistě pravda, že když slovo logos začalo být chápáno jako Ježíš Kristus, bylo chápání Jana 1:1 podstatně změněno. Lightfoot správně chápe, že raný význam loga se týkal rozumu a řeči, nikoli „Ježíše Krista“. Norton rozvíjí koncept log jako „důvod“ a píše:

V angličtině neexistuje žádné slovo, které by odpovídalo řeckému slovu logos, jak je zde použito [v Janovi 1:1]. Používalo se k označení způsobu pojetí týkajícího se Božstva, známého v době, kdy psal sv. Jan a důvěrně se mísilo s filozofií své doby, ale dávno zastaralé a tak cizí našemu způsobu myšlení, že to není snadné. abychom přizpůsobili svou mysl jejímu chápání. Řecké slovo logos v jednom ze svých primárních významů odpovídalo téměř našemu slovu Rozum. Logos boha byl považován, ne v jeho nejpřísnějším smyslu, za pouhý rozum Boží; ale v určitých aspektech jako Moudrost, Mysl, Intelekt Boha (str. 307).
Norton předpokládá, že „síla Boží“ by možná byla dobrým překladem pro logos (str. 323). Káně uvádí „plán“, „účel“ nebo „slib“ jako tři přijatelné překlady. Broughton a Southgate říkají „myšlenky, plán nebo záměr Boha, zejména v akci“. Mnoho učenců ztotožňuje logos s Boží moudrostí a rozumem.

Logos je vyjádřením Boha a je Jeho sdělením o sobě samém, stejně jako „slovo“ je vnějším vyjádřením myšlenek člověka. K tomuto vnějšímu vyjádření Boha nyní došlo prostřednictvím Jeho Syna, a proto je zcela pochopitelné, proč je Ježíš nazýván „Slovem“. Ježíš je vnějším vyjádřením Božího rozumu, moudrosti, záměru a plánu. Ze stejného důvodu nazýváme zjevení „slovem od Boha“ a Bibli „slovem Božím“.

Pochopíme-li, že logos je Božím vyjádřením – Jeho plánem, záměry, rozumem a moudrostí, je jasné, že byli skutečně s Ním „na počátku“. Písmo říká, že Boží moudrost byla „od počátku“ (Přísloví 8:23). V hebrejském psaní bylo velmi běžné personifikovat pojem, jako je moudrost. Žádný starověký Žid, který čte Přísloví, by si nemyslel, že Boží moudrost je samostatná osoba, i když je jako jedna zobrazena ve verších jako Přísloví 8:29 a 30: „...když vytyčil základy země, já [moudrost] jsem byl řemeslník po Jeho boku."





]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 08. leden 2024 @ 05:38:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Apoštol Jan naopak říká, že znamená ...


(J 1,1)
Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh....


A Boží slovo musí mít pravdu!


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 09. leden 2024 @ 17:29:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
1. Je nezbytně nutné, aby seriózní student Bible dospěl k základnímu pochopení loga, které je v Janovi 1:1 přeloženo jako „Slovo“. Většina trinitářů věří, že slovo logos odkazuje přímo na Ježíše Krista, takže ve většině verzí Jana je logos velké a přeložené jako „Slovo“ (některé verze dokonce píší „Ježíš Kristus“ v Janovi 1:1). Studie řeckého slova logos však ukazuje, že se v Novém zákoně vyskytuje více než 300krát a jak v NIV, tak v KJV je psáno velkými písmeny pouze 7krát (a ani tyto verze se neshodují v tom, kdy přesně se má psát). Když je slovo, které se vyskytuje více než 300krát, psáno velkými písmeny méně než 10krát, je zřejmé, že kdy psát velkými písmeny a kdy ne, je rozhodnutí překladatelů založené na jejich konkrétním chápání Písma.

Jak se používá v celém Písmu, logos má velmi širokou škálu významů ve dvou základních myšlenkových liniích. Jedním je mysl a produkty mysli jako „rozum“ (takže „logika“ souvisí s logem) a druhým je vyjádření tohoto rozumu jako „slovo“, „říkání“, „příkaz“ atd. Bible samo demonstruje širokou škálu významů, které logos má, a některé ze způsobů, jak je v Písmu překládáno, jsou: popis, vzhled, kniha, příkaz, rozhovor, výmluvnost, lichotky, stížnosti, slyšené, instrukce, záležitost, zpráva, služba, zprávy, návrh, otázka, důvod, rozumný, odpověď, zpráva, pravidlo, pověst, řekl, řekni, řekni, věta, řečník, mluvení, řeč, příběhy, příběh, mluvení, mluvení, učení, svědectví, věc, věci, toto, pravdy, co, proč, slovo a slova.

Každý dobrý řecký lexikon také ukáže tuto širokou škálu významů (slova uvedená kurzívou jsou přeložena z loga):

mluvení; slova, která říkáte (Řím 15:18, „co jsem řekl a udělal“).
prohlášení, které uděláte (Lukáš 20:20 – (NASB), „mohou ho přistihnout při nějakém prohlášení).
otázku (Mt 21:24, „Také vám položím jednu otázku“).
kázání (1 Tim 5:17, „zejména ti, jejichž prací je kázání a vyučování).
příkaz (Gal. 5:14, „celý zákon je shrnut do jediného příkazu“).
přísloví; říká (Jan 4:37, „tak se říká: ‚Jeden zaseje a jiný sklízí‘“).
zpráva; návod; hlásání (Lukáš 4:32, „jeho poselství mělo autoritu“).
tvrzení; prohlášení; učení (Jan 6:60, „toto je těžké učení“).
projednávaný předmět; (Skutky 8:21, „nemáte na této službě žádný podíl ani podíl na ní.“ Skutky 15:6 (NASB), „A apoštolové... se sešli, aby tuto záležitost prozkoumali“).
zjevení od Boha (Mt 15:6, „rušíte Slovo Boží“).
Boží zjevení mluvené Jeho služebníky (Židům 13:7, „vůdci, kteří mluvili Slovo Boží“).
zúčtování, účet (Mt 12:36, „muži budou muset skládat účty“ v den soudu).
účet nebo „záležitost“ ve finančním smyslu (Mt 18:23, Král, který chtěl vyrovnat „účty“ se svými služebníky. Fil 4:15, „záležitost dávání a přijímání“).
důvod; motiv (Skutky 10:29 – NASB), „Ptám se, z jakého důvodu jsi pro mě poslal“). [1]
Výše uvedený seznam není vyčerpávající, ale ukazuje, že loga mají velmi široký rozsah významů. Se všemi definicemi a způsoby, jak lze loga přeložit, jak se můžeme rozhodnout, jaký význam loga zvolit pro kterýkoli verš? Jak lze určit, co je logos v Janovi 1:1? Jakýkoli výskyt loga musí být pečlivě prostudován v jeho kontextu, aby získal správný význam. Tvrdíme, že logos v Janovi 1:1 nemůže být Ježíš. Upozorňujeme, že „Ježíš Kristus“ není lexikální definicí loga. Tento verš neříká: "Na počátku byl Ježíš." „Slovo“ není synonymem Ježíše nebo dokonce „Mesiáše“. Slovo logos v Janovi 1:1 se týká Božího stvořitelského sebevyjádření – Jeho rozumu, záměrů a plánů, zvláště když jsou uváděny do praxe. Odkazuje na Boží sebevyjádření neboli komunikaci o Něm. To se stalo skrze Jeho stvoření (Řím 1:19 a 20), a zvláště nebesa (Ž 19). Přišlo skrze mluvené slovo proroků a skrze Písmo, psané Slovo. Nejpozoruhodnější a nakonec to vzniklo skrze Jeho Syna (Žd 1:1 a 2).

Proslulý trinitářský učenec, John Lightfoot, píše:

Slovo logos, označující jak „rozum“ tak „řeč“, byl filozofický termín přijatý alexandrijským judaismem před tím, než napsal svatý Pavel, aby vyjádřil projev neviditelného Boha ve stvoření a vládě Světa. Zahrnoval všechny způsoby, kterými se Bůh dává člověku poznat. Jako Jeho důvod to označovalo Jeho záměr nebo záměr; jako Jeho řeč to znamenalo Jeho zjevení. Když křesťanští učitelé přijali tento výraz, povýšili a upevnili jeho význam tím, že k němu připojili dvě přesné a určité myšlenky: (1) „Slovo je božská osoba“, (2) „Slovo se vtělilo v Ježíši Kristu“. Je zřejmé, že tyto dva výroky musely věcně změnit význam všech vedlejších pojmů spojených s myšlenkou loga. [2]

Je důležité poznamenat, že to byli „křesťanští učitelé“, kteří připojili myšlenku „božská osoba"osoba“ ke slovu logos. Je jistě pravda, že když slovo logos začalo být chápáno jako Ježíš Kristus, bylo chápání Jana 1:1 podstatně změněno. Lightfoot správně chápe, že raný význam loga se týkal rozumu a řeči, nikoli „Ježíše Krista“. Norton rozvíjí koncept log jako „důvod“ a píše:

V angličtině neexistuje žádné slovo, které by odpovídalo řeckému slovu logos, jak je zde použito [v Janovi 1:1]. Používalo se k označení způsobu pojetí týkajícího se Božstva, známého v době, kdy psal sv. Jan a důvěrně se mísilo s filozofií své doby, ale dávno zastaralé a tak cizí našemu způsobu myšlení, že to není snadné. abychom přizpůsobili svou mysl jejímu chápání. Řecké slovo logos v jednom ze svých primárních významů odpovídalo téměř našemu slovu Rozum. Logos boha byl považován, ne v jeho nejpřísnějším smyslu, za pouhý rozum Boží; ale v určitých aspektech jako Moudrost, Mysl, Intelekt Boha (str. 307).

Norton předpokládá, že „síla Boží“ by možná byla dobrým překladem pro logos (str. 323). Káně uvádí „plán“, „účel“ nebo „slib“ jako tři přijatelné překlady. Broughton a Southgate říkají „myšlenky, plán nebo záměr Boha, zejména v akci“. Mnoho učenců ztotožňuje logos s Boží moudrostí a rozumem.

Logos je vyjádřením Boha a je Jeho sdělením o sobě samém, stejně jako „slovo“ je vnějším vyjádřením myšlenek člověka. K tomuto vnějšímu vyjádření Boha nyní došlo prostřednictvím Jeho Syna, a proto je zcela pochopitelné, proč je Ježíš nazýván „Slovem“. Ježíš je vnějším vyjádřením Božího rozumu, moudrosti, záměru a plánu. Ze stejného důvodu nazýváme zjevení „slovem od Boha“ a Bibli „slovem Božím“.

Pochopíme-li, že logos je Božím vyjádřením – Jeho plánem, záměry, rozumem a moudrostí, je jasné, že byli skutečně s Ním „na počátku“. Písmo říká, že Boží moudrost byla „od počátku“ (Přísloví 8:23). V hebrejském psaní bylo velmi běžné personifikovat pojem, jako je moudrost. Žádný starověký Žid, který čte Přísloví, by si nemyslel, že Boží moudrost je samostatná osoba, i když je jako jedna zobrazena ve verších jako Přísloví 8:29 a 30: „...když vytyčil základy země, já [moudrost] jsem byl řemeslník po Jeho boku."

2. Většina židovských čtenářů Janova evangelia by byla obeznámena s konceptem Božího „slova“ bytí s Bohem, když pracoval na uskutečnění svého stvoření. V Genesis 1 je zjevné působení Boží moci, když přivádí svůj plán do konkretizace tím, že věci mluví do bytí. Targumové jsou dobře známí tím, že popisují moudrost a jednání Boha jako Jeho „slovo“. To je zvláště důležité poznamenat, protože Targumy jsou aramejské překlady a parafráze Starého zákona a aramejština byla v době Krista mluveným jazykem mnoha Židů. Pamatujte, že targum je obvykle parafrází toho, co říká hebrejský text, a všimněte si, jak následující příklady připisují slovu akci:

A slovo Páně bylo Josefovým pomocníkem (Gn 39:2).
A Mojžíš přivedl lid vstříc slovu Hospodinovu (Ex 19,17).
A slovo Páně přijalo Jobovu tvář (Job 42:9).
A slovo Páně se jim bude vysmívat (Ž 2,4).
Věřili ve jméno Jeho slova (Ž 106:12). [3]
Výše uvedené příklady ukazují, že Židé byli obeznámeni s myšlenkou Božího slova odkazujícího na Jeho moudrost a jednání. To je zvláště důležité poznamenat, protože tito Židé byli zuřivě monoteističtí a v žádném případě nevěřili v „Trojjediného Boha“. Byli obeznámeni s idiomy svého vlastního jazyka a chápali, že moudrost a moc Boží byly personifikovány jako „slovo“.

Řecky mluvící Židé byli také obeznámeni s tím, že Boží stvořitelská síla se nazývá „slovo“. J. H. Bernard píše: „Když se obrátíme z Palestiny do Alexandrie [Egypt], od hebrejské sapienciální [moudré] literatury k té, která byla napsána v řečtině, nacházíme tuto tvořivou moudrost ztotožněnou s božským logem, hebraismem a helénismem, čímž přicházíme do styku. “ [4] Jedním z příkladů je apokryfní kniha známá jako Šalamounova moudrost, která říká: „Bože mých otců a Pane milosrdenství, který jsi všechno učinil svým slovem (logos) a tvou moudrostí vytvořil člověk…“ (9:1). V tomto verši jsou „slovo“ a „moudrost“ chápány jako stvořitelská síla Boha, ale bez „osoby“.

3. Logos, tedy plán, záměr a moudrost Boží, se „staly tělem“ (vstoupily do konkrece nebo fyzické existence) v Ježíši Kristu. Ježíš je „obrazem neviditelného Boha“ (Kol. 1:15) a jeho hlavním vyslancem, zástupcem a zástupcem. Protože Ježíš dokonale poslouchal Otce, představuje vše, co o sobě Bůh mohl sdělit v lidské osobě. Jako takový mohl Ježíš říci: „Jestliže jste viděli mne, viděli jste Otce“ (Jan 14:9). Skutečnost, že se logos „stalo“ tělem, ukazuje, že dříve takto neexistovalo. Neexistuje preexistence pro Ježíše v tomto verši jiná než jeho obrazná „existence“ jako Boží plán, záměr nebo moudrost pro spasení člověka. Totéž platí pro „slovo“ v písmu. Neměla žádnou doslovnou preexistenci jako „kniha duchů“ někde ve věčné minulosti, ale vznikla, když Bůh dal zjevení lidem a oni je zapsali. 

4. Poslední věta ve verši, kterou většina verzí překládá jako „a to Slovo bylo Bůh“, by se takto překládat neměla. Řecký jazyk používá slovo „Bůh“ (řecky = theos) k označení Otce i jiných autorit. Patří mezi ně Ďábel (2. Korintským 4:4), nižší bohové (1. Kor. 8:5) a muži s velkou autoritou (Jan 10:34 a 35; Skutky 12:22). V době, kdy vznikal Nový zákon, byly řecké rukopisy psány všemi velkými písmeny. Velká a malá písmena nebyla prolnutá jako dnes. Takže rozdíl, který dnes děláme mezi „Bohem“ a „bohem“, nemohl být učiněn a kontext se stal soudcem při určování, na koho se „THEOS“ vztahuje.

Ačkoli je kontext konečným arbitrem, v Novém zákoně téměř vždy platí, že když „Bůh“ odkazuje na Otce, určitý člen se objevuje v řeckém textu (tento článek lze vidět pouze v řeckém textu, nikdy není přeloženo do angličtiny). Překladatelé jsou na to obvykle velmi citliví (viz Jan 10:33). Rozdíl mezi theos s článkem a bez článku se objevuje v Janovi 1:1: „Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo s „theos“ a Slovo bylo „theos“. Protože u druhého výskytu „theos“ („Bůh“) chybí určitý člen, obvyklý význam by byl „bůh“ nebo „božský“. Nová anglická Bible získává smysl této fráze tím, že ji překládá: „Co byl Bůh, bylo Slovo“. James Moffatt, profesor řečtiny a exegeze Nového zákona na Mansfield College v Oxfordu v Anglii a autor známé Moffatt Bible, přeložil větu: „logo bylo božské“.

Velmi jasné vysvětlení, jak překládat theos bez určitého členu, lze nalézt v knize Jesus As They Know Him od Williama Barclaye, profesora na Trinity College v Glasgow:

V takovém případě nemůžeme udělat nic jiného, než jít do řečtiny, což je theos en ho logos. Ho je určitý člen, the, a je vidět, že existuje určitý člen s logem, ale ne s theos. Když jsou v řečtině dvě podstatná jména spojena slovesem „být“ a když obě mají určitý člen, pak je jedno plně určeno ke ztotožnění s druhým; ale když je jeden z nich bez členu, stává se spíše přídavným jménem než podstatným jménem a popisuje spíše třídu nebo sféru, do které druhý patří.

Ilustrace z angličtiny to objasní. Řeknu-li: „Kazatel je muž“, použiji určitý člen před kazatelem i člověkem, a tím ztotožňuji kazatele s nějakým zcela konkrétním individuálním mužem, kterého mám na mysli. Ale když řeknu: „Kazatel je člověk“, vynechal jsem určitý člen před člověkem a myslím tím, že kazatel musí být klasifikován jako muž, je ve sféře mužství, je to lidská bytost. .

[V poslední větě Jana 1:1] Jan nemá žádný článek před theosem, Bohem. Logos proto není identifikován jako Bůh nebo s Bohem; slovo theos se stalo přídavným jménem a popisuje sféru, do které logos patří. Museli bychom tedy říci, že to znamená, že logos patří do stejné sféry jako Bůh; aniž by byl ztotožňován s Bohem, má logos stejný druh života a bytí jako Bůh. Zde NEB [New English Bible] nachází dokonalý překlad: „Co byl Bůh, bylo Slovo.“ [5]

5. Je důležité pochopit, že Bible nebyla napsána ve vzduchoprázdnu, ale byla zaznamenána v kontextu kultury a byla chápána těmi, kdo v této kultuře žili. Někdy byly verše, které se nám zdají nadbytečné nebo matoucí, pro tehdejší čtenáře smysluplné, protože si byli dobře vědomi kultury a přesvědčení, které zastávalo jejich okolí. V prvním století existovalo ve světě mnoho konkurenčních vír (a bohužel i mylných vír v křesťanstvo), které matouly věřící ohledně identity Boha a Krista. Po celá staletí před Kristem a v době, kdy byl sepsán Nový zákon, se tradovaly iracionální názory na bohy Řecka. Tento soubor náboženských informací byl znám pod slovem „muthos“, které dnes nazýváme „mýty“ nebo „mytologie“. Tento muthos, tyto mýty byly často iracionální, mystické a nedaly se pochopit ani vysvětlit. Čím známější jsou řecké mýty, tím lépe pochopí náš důraz na jejich iracionalitu. Pokud je někdo nezná, bylo by cenné si na toto téma něco málo přečíst. Řecká mytologie je důležitou součástí kulturního pozadí Nového zákona.

Mýty byly často nepochopitelné, ale přesto byly široce přijímány jako „zjevení bohů“. Všudypřítomnost muthosu v tl Řecko-římský svět Nového zákona lze vidět, jak vyčnívá z Nového zákona jako špička ledovce nad vodou. Když Pavel a Barnabáš uzdravili mrzáka v Lystře, lidé předpokládali, že bohové sestoupili v lidské podobě, a Diův kněz jim přišel obětovat. Zatímco byl Pavel v Athénách, znepokojilo ho tam velké množství idolů, které byly sochami pro různé bohy. V Efezu Pavlovo učení ve skutečnosti vyvolalo nepokoje. Když si někteří z místních uvědomili, že pokud se jeho doktrína rozšíří, „bude zdiskreditován chrám velké bohyně Artemis a samotná bohyně, která je uctívána v provincii Asie a ve světě, bude zbavena svého božského majestátu“ ( Skutky 19:27). Existuje mnoho dalších příkladů, které ukazují, že existoval muthos, tj. soubor náboženských znalostí, které byly z velké části lidské mysli nepochopitelné, pevně zakotvené v myslích některých obyčejných lidí v dobách Nového zákona.

Již několik století před Kristem se někteří řečtí filozofové snažili nahradit muthos tím, co nazývali logos, rozumným a racionálním vysvětlením reality. Je vhodné, že při psaní Nového zákona použil Bůh k popisu své moudrosti, rozumu a plánu slovo logos, nikoli muthos. Bůh k nám nepřišel v mystických zkušenostech a iracionálních přesvědčeních, které nelze pochopit; spíše se zjevuje způsoby, které lze racionálně pochopit a přesvědčivě argumentovat.

6. Kromě kulturního kontextu, který mýty akceptoval, v době, kdy byl Jan psán, zakořenil v křesťanství systém víry zvaný gnosticismus. Gnosticismus měl mnoho myšlenek a slov, které jsou pro nás dnes podivné a matoucí, takže s rizikem přílišného zjednodušení popíšeme několik základních principů gnosticismu tak jednoduše, jak jen můžeme.

Gnosticismus měl mnoho podob, ale obecně gnostici učili, že existuje nejvyšší a nepoznatelná bytost, kterou označili jako „Monad“. Monad produkoval různé bohy, kteří zase produkovali jiné bohy (tito bohové byli nazýváni různými jmény, částečně kvůli jejich síle nebo postavení). Jeden z těchto bohů, zvaný „Demiurg“, stvořil zemi a poté nad ní vládl jako rozhněvaný, zlý a žárlivý bůh. Gnostici věřili, že tento zlý bůh byl bůh Starého zákona, zvaný Elohim. Monad poslal dalšího boha, „Krista“, aby lidstvu přinesl speciální gnózi (znalosti) a osvobodil je od vlivu zlých Elohimů. Gnostický křesťan by tedy souhlasil s tím, že Elohim stvořil nebesa a zemi, ale nesouhlasil by s tím, že byl nejvyšším Bohem. Většina gnostiků by také prohlásila, že Elohim a Kristus byli proti sobě. Proto bylo tak důležité, aby Jan 1:1 řekl, že logos byl u Boha, což se na první pohled zdá být zcela zbytečné.

Zahájení Janova evangelia je úžasným vyjádřením Boží lásky. Bůh „chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání pravdy“ (1 Tim 2,4). Úvod Jana napsal takovým způsobem, že odhaluje pravdu o Něm a Jeho plánu pro celé lidstvo a zároveň vyvrací gnostické učení. Říká se, že od počátku existoval logos (důvod, plán, síla), který byl u Boha. U Boha neexistoval žádný jiný „bůh“, zvláště ne bůh, který by byl proti Bohu. Kromě toho byl Boží plán jako Bůh; bylo to boží. Boží plán se stal tělem, když Bůh oplodnil Marii.

7. V úvodu Jana jsou prvky Jana 1:1 a další fráze, které nejen odkazují zpět v čase na Boží dílo v původním stvoření, ale také předznamenávají dílo Kristovo v nové správě a v novém stvoření. Známý komentátor Bible F.F. Bruce argumentuje pro tento výklad:

Není náhodou, že evangelium začíná stejnou větou jako kniha Genesis. V Genesis 1:1, ‚Na počátku‘ uvádí příběh starého stvoření; zde představuje příběh nového stvoření. V obou dílech stvoření je činitelem Slovo Boží. [6]

Rakovský katechismus, jedno z největších doktrinálních děl unitářského hnutí 14. a 15. století, uvádí, že slovo „počátek“ v Janovi 1:1 odkazuje na začátek nové dispensace, a je tedy podobné Markovi 1:1 , která začíná „Začátek evangelia o Ježíši Kristu“.

V citované pasáži (Jan 1:1), kde se říká, že Slovo bylo na počátku, není žádný odkaz na předchozí věčnost, bez začátku; protože je zde zmínka o počátku, který je v protikladu k oné věčnosti. Ale slovo začátek, použité absolutně, je třeba chápat ve vztahu k uvažovanému předmětu. Tak Daniel 8:1: "Ve třetím roce vlády krále Balsazara se mi zjevilo vidění, Danielovi, po tom, co se mi zjevilo PRVNÍ." Jan 15:27: "A také vy budete svědčit, protože jste se mnou od počátku." Jan 16:4:Na začátku jsem vám neřekl, protože jsem byl s vámi. A Skutky 11:15: "A když jsem začal mluvit, sestoupil na ně Duch svatý, jako na nás na počátku." Protože pak je věcí, o které Jan pojednává, evangelium, nebo věci, které se podle evangelia provádějí, nemělo by se zde chápat nic jiného než začátek evangelia; věc jasně známá křesťanům, na které se obrátil, totiž příchod a kázání Jana Křtitele, podle svědectví všech evangelistů [tj. Matouše, Marka, Lukáše a Jana], z nichž každý začíná svou historii příchod a kázání Křtitele. Marek skutečně (Kapitola 1:1) výslovně uvádí, že to byl počátek evangelia. Podobným způsobem sám Jan používá slovo začátek, umístěné takto absolutně, v úvodu své První epištoly, na jehož začátku používá stejný termín (logos) Slovo, jako by chtěl být svým vlastním vykladačem [„To, co je od počátku…o Slovu (logu) života.” 1. Jana 1:1]. [7]

I když nesouhlasíme s katechismem, že jediným významem začátku v Janovi 1:1 je začátek nového stvoření, jistě vidíme, že slovo začátek je dvojí. V kontextu nového stvoření je tedy „Slovo“ plán nebo záměr, podle kterého Bůh obnovuje své stvoření.

8. Abychom plně porozuměli jakékoli pasáži Písma, je nutné studovat kontext. Abychom plně porozuměli Janovi 1:1, je třeba porozumět i zbytku kapitoly a zbytek kapitoly dodává Janovi 1:1 více porozumění. Věříme, že tyto poznámky k Janovi 1:1, čtené společně se zbytkem Jana 1 a našimi poznámkami k Janovi 1:3, Janovi 1:10, Janovi 1:14, Janovi 1:15 a Janovi 1:18, pomohou učinit celou první kapitolu Jana srozumitelnější.



]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 07:54:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když chceš jasnou věc zamlžit, použij hodně slov. Aby se v tom čtenář docela ztratil.

Už za Mojžíše pili Izraelité z "duchovní skály", kterou byl sám Kristus. (1 Kor 10).


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 21:56:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Typy překladů
Text
Obrázky
Weby
Přeložit text
angličtina – zjištěno
swap_horiz
čeština
Zdrojový text
and all drank the same spiritual drink, for they were drinking from the spiritual rock that followed them, and the rock was Christ.a Bible see other translations a[4] Lit. “the Anointed One” “the spiritual rock that followed them.” The rock that came after the Israelites, as history turned out, long after them, was Christ. The Greek text does not have the article “the,” but it is not necessary to use the definite article when the noun comes after a preposition (in this case, ek; see commentary on Matt. 1:18). The Greek word translated “follow” is akoloutheō (#190 ἀκολουθέω pronounced ah-koe-loo-'thay-ō) and its basic meaning is “to come after,” which can be either in time or spatial sequence. Thus it refers to following after something sequentially. It also can mean to accompany someone who was taking the lead, thus “go along with.” It was used metaphorically for following someone doctrinally as a disciple, thus “be a disciple.” This use came from the fact that the disciple did actually “follow” the teacher where he went both physically and mentally. It was also used of following in the sense of obeying or complying, as in “follow my directions.” The common definition of akoloutheō, combined with the scope of Scripture, shows that in this case “follow” means to come after: Jesus came centuries after the Israelites. The Israelites did “drink,” i.e., get nourishment, from knowing about the Christ who was to come after them, just as did Abraham, who rejoiced at seeing the day of Christ (John 8:56). There are some very Trinitarian versions, such as the NIV, that translate the word “follow” as “accompany,” as if Jesus were accompanying the Israelites on their journey. But akoloutheō appears in the Nestle-Aland Greek New Testament 90 times, and even in the NIV it is translated as some form of “follow” (like “follows,” “following,” etc.) 83 of those times. The NIV translates akoloutheō as “accompanied” only twice, here and in Mark 6:1, and we submit that the NIV does so here because of the translators’ Trinitarian bias and not because the context calls for it. While it is true that lexically akoloutheō can be translated as “accompany,” it should not be translated that way here for several reasons. First, we must remember that when akoloutheō is used as “accompany,” it is still used in the sense of following, or going with, a leader. It is not used in the sense of “accompanying” a group while at the same time being the leader of the group. But if the Messiah was with Israel, he clearly would have been leading the group in some way, not just following them around. Also, the scope of Scripture shows that “follow” in the sense of “come after” is the correct interpretation. Since this verse mentions the Israelites in the desert, the desert wanderings become the “remoter context” against which one must check any interpretation. As we have already noted, there is no reference that can be brought forward to show that Christ was either with the Israelites or was somehow following them around. Are there verses that show that the Israelites were looking forward to the Messiah? Yes, many. For one thing, it was in the wilderness where that great prophecy of the coming Messiah was given: “A star will come out of Jacob; a scepter will rise out of Israel,” and “their kingdom will be exalted” (Num. 24:7, 17). This prophecy of the Messiah spoke of him as a future reality, not a present one. Furthermore, the Passover Lamb foreshadowed the Messiah. The manna anticipated Christ being “the true bread from heaven.” The Tabernacle, with all its offerings, foreshadowed Christ in many ways, including being the place where people would meet God. The High Priest was a type of the Great High Priest, Jesus Christ. Not only the verses associated with the wilderness wanderings, but the whole Old Testament, spoke of the Messiah as a future hope. For example, Micah 5:2 foretells his birth in Bethlehem, and Isaiah 53 shows his future life and death. Also, verses such as Jeremiah 33:14-15 show that the Christ was the “promised Messiah.” But there is no need to promise the Messiah if he was already with the people. No clear verses say the Messiah was with Israel, and the Jews never understood that to be the case. The lesson from this verse is that the people looked forward to the coming of the Messiah and “drank,” i.e., got strength and nourishment, from knowing that he was coming, just as we today get strength and nourishment from knowing that he is coming again. Commentary for: 1 Corinthians 10:4 G⁹
clear
4 554 / 5 000
Výsledky překladu
Výsledek překladu
a všichni pili stejný duchovní nápoj, protože pili z duchovní skály, která je následovala, a tou skálou byl Kristus. Bible viz další překlady a[4] lit. "Pomazaný" "duchovní skála, která je následovala." Skála, která přišla po Izraelitech, jak se ukázalo v historii, dlouho po nich, byl Kristus. Řecký text nemá člen „the“, ale není nutné používat určitý člen, když podstatné jméno následuje za předložkou (v tomto případě ek; viz komentář k Mt 1:18). Řecké slovo přeložené jako „následovat“ je akoloutheō (č. 190 ἀκολουθέω vyslovováno ah-koe-loo-'thay-ō) a jeho základní význam je „přijít po“, což může být buď v časové nebo prostorové posloupnosti. Znamená to tedy následování po něčem postupně. Může to také znamenat doprovázet někoho, kdo se ujal vedení, tedy „jít s ním“. Bylo použito metaforicky pro následování někoho doktrinálně jako učedníka, tedy „buď učedníkem“. Toto použití vycházelo ze skutečnosti, že žák skutečně „následoval“ učitele, kam šel fyzicky i duševně. Bylo také použito následování ve smyslu poslechnout nebo vyhovět, jako v „následuj mé pokyny“. Společná definice akoloutheō v kombinaci s rozsahem Písma ukazuje, že v tomto případě „následovat“ znamená přijít po: Ježíš přišel staletí po Izraelitech. Izraelité skutečně „pili“, tj. dostávali potravu z toho, že věděli o Kristu, který měl přijít po nich, stejně jako Abraham, který se radoval, že viděl den Kristův (Jan 8:56). Existují některé velmi trinitární verze, jako je NIV, které překládají slovo „následovat“ jako „doprovázet“, jako by Ježíš doprovázel Izraelity na jejich cestě. Ale akoloutheō se v řeckém Novém zákoně Nestle-Aland objevuje 90krát a dokonce i v NIV je přeloženo jako nějaká forma „následovat“ (jako „následuje“, „následuje“ atd.) 83 z těch časů. NIV překládá akoloutheō jako „doprovázené“ pouze dvakrát, zde a v Markovi 6:1, a my tvrdíme, že NIV tak zde činí kvůli trojiční zaujatosti překladatelů, a ne proto, že by to kontext vyžadoval. I když je pravda, že lexikálně lze akoloutheō přeložit jako „doprovázet“, nemělo by se to zde překládat z několika důvodů. Za prvé, musíme si pamatovat, že když se akoloutheō používá jako „doprovázet“, stále se používá ve smyslu následování nebo chození s vůdcem. Nepoužívá se ve smyslu „doprovázet“ skupinu a zároveň být vedoucím skupiny. Ale kdyby byl Mesiáš s Izraelem, zjevně by skupinu nějakým způsobem vedl, nejen že by je následoval. Rozsah Písma také ukazuje, že „následovat“ ve smyslu „přijít po“ je správný výklad. Vzhledem k tomu, že tento verš zmiňuje Izraelity v poušti, putování pouští se stává „vzdálenějším kontextem“, proti kterému je třeba ověřovat jakýkoli výklad. Jak jsme již poznamenali, neexistuje žádný odkaz, který by mohl být předložen, aby ukázal, že Kristus byl buď s Izraelity, nebo je nějak pronásledoval. Existují verše, které ukazují, že se Izraelité těšili na Mesiáše? Ano mnoho. Jednak to bylo na poušti, kde bylo dáno ono velké proroctví o příchodu Mesiáše: „Hvězda vyjde z Jákoba; z Izraele povstane žezlo“ a „jejich království bude vyvýšeno“ (Nm 24:7, 17). Toto proroctví o Mesiáši o něm hovořilo jako o budoucí realitě, nikoli o současné. Kromě toho velikonoční beránek předznamenal Mesiáše. Manna předpokládala, že Kristus je „pravý chléb z nebe“. Svatostánek se všemi svými nabídkami v mnoha ohledech předznamenával Krista, včetně toho, že byl místem, kde se lidé setkávali s Bohem. Velekněz byl předobrazem Velkého Velekněze, Ježíše Krista. Nejen verše spojené s putováním pouští, ale celý Starý zákon hovořil o Mesiáši jako o budoucí naději. Například Micheáš 5:2 předpovídá jeho narození v Betlémě a Izajáš 53 ukazuje jeho budoucí život a smrt. Také verše jako Jeremjáš 33:14–15 ukazují, že Kristus byl „zaslíbený Mesiáš“. Ale není třeba slibovat Mesiášovi, pokud už byl s lidmi. Žádné jasné verše neříkají, že Mesiáš byl s Izraelem, a Židé nikdy nepochopili, že tomu tak je. Poučení z tohoto verše je, že lidé se těšili na příchod Mesiáše a „pili“, tj. dostávali sílu a výživu z vědomí, že přichází, stejně jako my dnes získáváme sílu a výživu z vědomí, že přichází. znovu.



]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 06. leden 2024 @ 14:00:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."
já navrhuji zamyšlení se nad zcela konkrétním textem Božího slova, které je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné,  nad jednáním a vírou výrazné osoby, jejíž příběh stal za to, aby se objevil v Bibli,
kdežto ty navrhuješ zamyšlení se nad lidskými spekulacemi a filosofickými scholastickými konstrukcemi a úvahami.... (které mají dokázat, že Ježíš je lhář)
"...


Já navrhl zamyšlení a srovnání dvou konkrétních míst v Písmu (tvrdících opak), z nichž jedna by logicky nemohla být pravdivá, pokud by Ježíš byl jenom člověkem.

Ty navrhuješ zamyšlení nikoli nad tím konkrétním, co Apollo hlásal, ale navrhuješ mi zamyšlení nad tím, co prý (podle tebe) nehlásal.


]


ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 14. květen 2024 @ 12:28:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ !

ecr


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Pátek, 05. leden 2024 @ 19:57:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zj 17,14 nemá ani náznak o tom, že Ježíš  je Bůh 

Ř.14.10-12 mluví jen o Bohu Otci, který je často nazýván v Bibli Pán stejně jako Kristus což potvrzují další verše.
CEP Ekumenický překlad, 1979
Řím 14:10-12: "Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží. Neboť je psáno: `Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.´ Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu."

https://biblehub.com/interlinear/romans/14-10.htm#mce_temp_url#

Pouze Textus Receptus má uvedeno "Kristovou", všechny ostatní řecké verze či většina má uvedeno "Boží".vysvětlení odjinud:
Soudná stolice Boží." Každý člověk bude v budoucnu souzen a odměněn nebo potrestán podle toho, co si zaslouží. Ačkoli tento verš říká „soudná stolice Boží“, Ježíš bude skutečně soudit a 2. Korinťanům 5:10 říká „soudná stolice Kristova“. Bůh je „moc za trůnem“ a zajistí, že Kristův soud bude přesný, ale skutečný soud bude dělat Kristus.

Je mnohem snazší porozumět veršům, které hovoří o soudné stolici nebo o uctívání, pokud máme východní myšlení a nemyslíme jako obyvatelé Západu. Východní vládci měli téměř vždy vezíra, „druhého velení“, který řídil každodenní záležitosti království. V Bibli je na to mnoho příkladů. Josef byl vezírem neboli druhým nejvyšším velitelem pro faraóna (Gn 41:38-45) a Haman a Mordechaj byli vezíry pro Ahasvera, krále Persie (Ester 1:1, 3:1, 8:2). Král Dareios plánoval učinit Daniela jeho druhým velitelem (Dan. 6:2). „Král Belšazar“ (Dan. 5:1) byl ve skutečnosti vezírem, druhým nejvyšším velitelem jednajícím de facto jako král. Skutečným králem byl Nabonid, a proto mohl Belšazar učinit Daniela pouze třetím vládcem v království, protože on sám byl již druhým vládcem (Dan 5:7).

Většinu času nebyl skutečný regent veřejnosti dostupný. Orientální panovníci trávili spoustu času rozkoší se ženami, sportem a lovem, jídlem, přijímáním hodnostářů atd. Na zemi byli často považováni za bohy a prostě nebyli dostupné široké veřejnosti. Kniha Ester nám vypráví o jedné době, kdy byl král Ahasver ve svých soukromých komnatách a celý měsíc nevyšel ven (Est. 4:11). Království by v té době řídil králův vezír. Pokud porozumíme královské autoritě vezíra a že ve velmi skutečném smyslu často řídil království, můžeme lépe porozumět veršům o Kristově soudné stolici a o tom, proč je Kristus uctíván.

Pokud jde o soudnou stolici: někdy se nazývá soudnou stolicí Boží (Řím 14:10) a někdy soudnou stolicí Kristovou (2. Korintským 5:10). Zjevení 20:11-13 popisuje to, co nazýváme soudem „Bílý trůn“, a ačkoli není uvedeno, kdo soudí, z rozsahu Písma můžeme říci, že je to Ježíš Kristus (přesnější řecké texty čtou „trůn“ ve Zjevení 20:12, nikoli „Bůh“). Nikdo ze starověkého Středního východu by nebyl zmaten tím, že by někdy řekl soudnou stolici „Boha“ a jindy řekl soudnou stolici „Krista“. Bůh je moc za soudem, který ve skutečnosti vykonává vezír, v tomto případě Ježíš Kristus. Je to tedy Boží soudná stolice, protože má Jeho nejvyšší autoritu. Je to však Kristova soudná stolice, protože on sám soudí. Ježíš Kristus dal jasně najevo, že bude skutečně soudit, když řekl: „Otec nikoho nesoudí, ale veškerý soud svěřil Synu... A on mu [Bůh] dal [Kristovi] pravomoc soudit, protože on je Syn člověka. Sám nemohu dělat nic; Soudím jen tak, jak slyším, a můj soud je spravedlivý, neboť se nesnažím zalíbit sobě, ale tomu, který mě poslal“ (Jan 5:22, 27, 30).

Ohledně uctívání: V královstvích starověkého Středního východu byl uctíván král, ale také vezír (a také bohové království). Orientální lidé nevnímali uctívání jako „pouze boha“. Uctívání se skládalo z věcí, jako je poklona nebo poklona, skutky úcty atd., a byly udělovány jakémukoli bohu nebo osobě, která měla takové zacházení. Například v Persii lidé uctívali své bohy, krále a vezíra. Všimněte si v knize Ester, že král přikázal, aby byl vezír respektován a lid se „klaněl a uctíval“ Hamana (KJV). Hebrejské slovo přeložené jako „uctívaný“ se nejčastěji překládá jako „uctívaný“, když je subjektem Bůh, a zaměňuje otázku uctívání, když se stejné slovo překládá jako „uctívat“, když je subjektem Bůh, ale „uctívat“ nebo „vzdávat čest to“, když subjektem jsou lidé. Anglický čtenář ztrácí skutečnost, že Bůh i lidé byli uctíváni, ale uctívači věděli, kdo je bůh, kdo je král a kdo jsou prostě úředníci v království. Janovi bylo naprosto příjemné uctívat anděla (padl před ním na zem; Zj. 22:8), ale anděl řekl, aby to nedělal, protože „jsem spoluslužebník“, ne proto, že by uctívání nebylo kvůli těm, kteří „stojí za to“. to." Jak Bůh, tak Kristus jsou náležitým „uctíváním“ a oba by měli uctívat křesťané, kteří by také měli vědět, kdo je Bůh a kdo je vezír.⁹⁹


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Pátek, 05. leden 2024 @ 20:10:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řecké slovo přeložené jako „soudná stolice“ je bēma (#968 βῆμα). Existují některé křesťanské skupiny, které učí, že bēma je místo, kde se rozdávají pouze odměny. Toto je nesprávné. Bēma Kristova bude „soudnou stolicí“ v běžném slova smyslu. Vineův řecký lexikon je velmi užitečný pro pochopení bēma: „Především krok, krok (podobně jako bainō, jít), jako ve Skutcích 7:5, přeloženo 'položit (nohu) na...[to]' bylo používáno k označení vyvýšeného místa nebo plošiny, kam se šlo po schodech...[a] z plošiny se pronášely řeči. Slovo stalo se užité na tribunu, dva který byl poskytován v soudních dvorech Řecka, jeden pro žalobce a jeden pro obžalovaného; [pak] to bylo aplikováno na tribunál římského soudce nebo vládce.“b

Použití bēma v Novém zákoně objasňuje jeho význam: používá se jako místo pro nohy (Skutky 7:5), používá se jako místo, odkud se mluví k lidem (Skutky 12:21) a je používán jako soudná stolice (Mt 27:19; Jan 19:13; Skutky 18:12,16,17; 25:6,10,17; Římanům 14:10; 2. Kor. 5:10). Skutečnost, že Ježíš Kristus byl odsouzen k smrti z bēmy a že Židé přivedli Pavla do Galliovy bēmy k soudu (Skutky 18:12, 16, 17), ukazuje, že to nebylo jen místo pro řeči a odměny.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Pátek, 05. leden 2024 @ 16:43:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Mesias je kliciva osoba zidovskych dejin. Ze Jezis je mesias jiste bylo jednim z hlavnich temat diskuzi mezi obema tabory. A ano, Jezis JE mesias. je leggitimni otazkou, co vyzdvihnout pri evangelizaci a co ponechat dalsimu studiu. 



Tak se mi zdá, že tu kdosi naletěl jehovistům . . . (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 06. leden 2024 @ 08:22:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak se mi zdá, že tu kdosi naletěl jehovistům a importuje sem ty jejich zvratky . . .

Ekrazit



Re: Tak se mi zdá, že tu kdosi naletěl jehovistům . . . (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Sobota, 06. leden 2024 @ 10:59:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jehovisté věŕí stejně jako Unitáři v bludné učení 1000letého království s Kristem na zemi, Jehovisté věří v bludné učení preexistence Krista v nebi, což popírají včetně mně Unitáři se kterými souhlasím co se týče učení o jediném pravém Bohu.


]


Re: Tak se mi zdá, že tu kdosi naletěl jehovistům . . . (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 06. leden 2024 @ 12:13:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
SANCTA SIMPLICITAS!!!

Ekrazit


]


Re: Tak se mi zdá, že tu kdosi naletěl jehovistům . . . (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Sobota, 06. leden 2024 @ 17:55:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

IESUS EST HOMO !!!


]


MIKIMOVA NESNESITELNÁ GENIALITA (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Neděle, 07. leden 2024 @ 10:41:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Prohlašujete, že Ježíš je člověk. A máte naprostou pravdu.

A to z toho důvodu, že uzdravování, dokonce uzdravování na dálku, neřku-li kříšení z mrtvých, je TYPICKOU lidskou schopností. 

Proto také za Spasitelem žádné zástupy nechodily, žádajíce uzdravení - neboť se lidé uzdravovali navzájem a Spasitelův příchod na tuto zem byl pro ně něčím naprosto všedním. 

Tak toto všechno vyplývá z vašeho tvrzení. Vy jste už určitě někoho uzdravil. Vaše sebevědomí je přímo zdrcující.

V této souvislosti mě napadá toto: Bůh je nekonečný - o tom snad není sporu. Nicméně lidská hloupost je také nekonečná - má tedy Boží rozměr. 

To jen tak na pokraj. Vás se to v žádném případě netýká. 

Hezkou neděli.

Ekrazit


]


Re: MIKIMOVA NESNESITELNÁ GENIALITA (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 07. leden 2024 @ 13:05:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Dobrý blábol.   


]


Re: MIKIMOVA NESNESITELNÁ GENIALITA (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Neděle, 07. leden 2024 @ 18:37:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No výborně. 

Vážený pane. nechtěl jste, abych ne vás reagoval a znovu jste začal. Prostě jste to nevydržel - musel jste se zamíchat do výměny názorů, která se vás vůbec netýkala.

To je ovšem voda na můj mlýnek. 

Děkuji vám za kladné hodnocení mé prosté úvahy. Kdyby šlo totiž o špatný blábol, byl bych z toho velmi smutný. 

Jsem rád, že jste si svým obrovským intelektuálním úsilím ujasnil problém Apollovy evangelizace - ač je to jasné jako facka. 


Ale jinak, opravdu nechápu vaši motivaci:


Vítejte v ringu.

Hezký večer.

Ekrazit




]


Re: MIKIMOVA NESNESITELNÁ GENIALITA (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 07. leden 2024 @ 19:40:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Vážený pane,

doporučuji Vám, abyste začal číst Bibli, něco třeba o učednících, apoštolech, abyste se zde nemusel ztrapňovat  a "ironicky" podsouvat, že nebyli lidé. Museli být Bohové, protože uzdravovali lidi, dokonce křísili mrtvé.

Příjemné chvilky s Biblí




]


Re: MIKIMOVA NESNESITELNÁ GENIALITA (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Neděle, 07. leden 2024 @ 21:20:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
:-)


]


SUMÁRNĚ-DRUHÝ DODATEK (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Neděle, 07. leden 2024 @ 22:20:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Žalmy 82, 6 [www.biblenet.cz]  „Ač jsem řekl: ‚Jste bohové, všichni jste synové Nejvyššího,‘

Jan 10, 33 [www.biblenet.cz]  Židé mu odpověděli: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh.“

Jan 10, 34 [www.biblenet.cz]  Ježíš jim řekl: „Ve vašem zákoně je přece psáno: ‚Řekl jsem: jste bohové.‘

Jan 10, 35 [www.biblenet.cz]  Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy – a Písmo musí platit –

Jan 10, 36 [www.biblenet.cz]  jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?

Jan 10, 37 [www.biblenet.cz]  Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!

Jan 10, 38 [www.biblenet.cz]  Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.

Skutky apoštolů 16, 30 [www.biblenet.cz]  Pak je vyvedl ven a řekl: „Bohové a páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?“

Skutky apoštolů 16, 31 [www.biblenet.cz]  Oni mu řekli: „Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě.“

Ekrazit


]


Re: SUMÁRNĚ-DRUHÝ DODATEK (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 09. leden 2024 @ 11:46:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jan 10:33
"Nekamenujeme vás za nic z toho," odpověděli Židé, "ale za rouhání, protože vy, pouhý člověk, se prohlašujete za Boha." (NIV)

1. Jakékoli potíže s pochopením tohoto verše způsobují překladatelé. Kdyby věrně přeložili řecký text ve verši 33 jako ve verších 34 a 35, pak by to znělo: „...ty, člověče, tvrdíš, že jsi bůh. V dalších dvou verších, Jan 10:34 a 35, je přesně stejné slovo (theos, bez článku) přeloženo jako „bůh“, nikoli „Bůh“. V Janovi 1:1 bylo uvedeno, že obvykle, když se myslí „Bůh“, podstatné jméno theos má určitý člen. Když není žádný článek, překladatelé vědí, že „bůh“ je pravděpodobnější překlad, a jsou na to obvykle velmi citliví. Například ve Skutcích 12:22 se Herodes nazývá theos bez článku, takže to překladatelé přeložili jako „bůh“. Totéž platí ve Skutcích 28:6, kdy Pavla uštkla zmije a lidé očekávali, že zemře. Když nezemřel, „rozmysleli si to a řekli, že je bůh“. Vzhledem k tomu, že theos nemá žádný článek a protože z kontextu je jasné, že zmínka není o pravém Bohu, theos se překládá jako „bůh“. Obecnou zásadou je, že theos bez článku by měl být „bůh“ nebo „božský“. Protože neexistuje žádný důkaz, že by Ježíš učil, že je Bůh, kdekoli v kontextu, a protože by farizeové nikdy nevěřili, že tento muž byl nějakým způsobem Jahve, nedává smysl, že by říkali, že řekl, že je „Bůh. "Na druhou stranu Ježíš jasně učil, že byl poslán Bohem a konal Boží dílo. Je tedy naprosto logické, že farizeové říkají, že se prohlašuje za "boha" nebo "božského."

2. Narážíme na překlad NIV „pouhý člověk“ pro řecké slovo anthropos. Anglické slovo „anthropology“, což znamená „studium člověka“, je odvozeno od anthropos. Spiros Zodhiates píše: „Člověk, obecné jméno na rozdíl od bohů a zvířat“. [1] V naprosté většině verzí je anthropos překládán jako „člověk“. Slovo anthropos se v řeckém textu, ze kterého byl přeložen NIV, vyskytuje 550krát, ale NIV ho přeložilo jako „pouhý člověk“ pouze v tomto jediném verši. Tato odchylka hraničí s nepoctivostí a demonstruje ochotu vychýlit text nad přijatelnou míru. Bohužel NIV není jediným překladem, který dává tomuto verši trinitární nádech. Židé by Ježíše nikdy nenazvali „pouhým“ člověkem. Říkali mu, jak věřili, že je – „muž“. Byli uraženi, protože věřili, že on, „jako člověk, se stal bohem (tj. někým s božským postavením).



]


Re: SUMÁRNĚ-DRUHÝ DODATEK (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 09. leden 2024 @ 11:50:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jan 10:38
"...Otec je sjednocen se mnou a já jsem sjednocen s Otcem." (CJB – Kompletní židovská Bible od Davida H. Sterna)

1. Ve většině verzí, i když ne ve všech, je tato fráze překládána: „...Otec je ve mně a já jsem v Otci.“ Trinitární teologie to chápe tak, že Syn a Otec jsou ve své podstatě sjednoceni, a tak být „v“ jeden v druhém, jak se tvrdí, znamená být mysticky jedno a totéž co do bytí, i když zůstat jako samostatné, individuální osoby. . Toto chápání fráze je však biblicky neudržitelné. Teprve když je verš izolován od ostatních veršů, které používají stejný jazyk a čte se z perspektivy již rozvinuté trinitární teologie, má význam, který mu připisují trinitáři. Abychom se dostali k pravdě o tom, co tento verš znamená, musíme si přečíst celé Ježíšovo učení na toto téma a nechat se tím vést při výkladu. V Janovi jsou dvě další pasáže, kde Ježíš mluví o stejné věci: Jan 14:10-23 a Jan 17:21-23. Tyto vrhají světlo na jeho význam zde. Když tyto pasáže studujeme, vidíme, že Pán má na mysli jednotu v účelu a jeho slova nedávají smysl, pokud jsou chápána v trinitárním smyslu.

2. V Janovi 14 Kristus vyzývá Židy, aby v něj věřili kvůli skutkům, které koná, a znovu říká, že „...já jsem v Otci a Otec ve mně...“ (v. 11). Dále říká: „V ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás“ (v. 20). Kristus tedy na své učedníky používá stejný jazyk, o kterém podle trinitářů naznačuje společné přebývání, když mluví o něm a Bohu. Podobně se v Janovi 17 Ježíš modlí, aby učedníci „všichni byli jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás... aby byli jedno, jako my jsme jedno, Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonale jedno“ (v. 21-23). Z těchto dvou pasáží můžeme vidět, co má Pán na mysli, když mluví o bytí „v“ jeden v druhém – rovná to být „jedním“, tj. sjednocením, a modlí se, aby učedníci byli také „in“, takže může být dokonale jeden. Používá slovo kathos, aby řekl „přesně stejným způsobem“, že („stejně jako“, „dokonce jako“) otec je v Kristu, tak i učedníci mohou být „v“ Bohu a Kristu. Pokud mají trinitáři pravdu, že Ježíšovo použití „v“ znamená vzájemné přebývání, pak by to znamenalo, že se Ježíš modlil, aby se jeho učedníci mohli připojit k božství.

3. Z těchto pasáží můžeme vidět, že když Jan píše o bytí „v otci“, nemůže to myslet v žádném trinitárním smyslu, že má stejnou podstatu; spíše, z přečtení verše v jeho kontextu v rámci Jana, lze tuto frázi nejlépe pochopit jako „jedno“, to znamená, že je zcela sjednocená. Meyer, sám trinitář, říká, že jednota, o které se zmiňuje Jan 10:38, není „podstatná jednota“ jako v trinitárním chápání, které Meyer označuje jako „staré ortodoxní vysvětlení“, ale spíše je to „dynamická jednota“. “ Tuto „dynamickou jednotu“ identifikuje jako „nic jiného než vnitřní, aktivní, reciproční společenství“ (Meyer, H. A. W., Meyer's Commentary on the New Testament, Winona Lake, IN, Alpha Publications, přetištěno 1979. Vol. 3, The Gospel Jana str. 333).

4. Několik anglických překladů dobře ukazuje, že Pán myslí na tuto dynamickou jednotu ve smyslu „recipročního společenství“. The New Testament: A Translation in the Language of the People od Charlese Williamse a NWT (New World Translation) překládají frázi: „Otec je ve spojení se mnou a já jsem ve spojení s Otcem“. A CJB (Complete Jewish Bible) zní: „Otec je sjednocen se mnou a já jsem sjednocený s Otcem“. Čtení „sjednocený“ je lepší než „v jednotě“, což může být snadno nepochopeno jako metafyzické spojení nějakého druhu. Překlad „sjednocený“ jasně vyjadřuje podstatu Ježíšova významu, že on a jeho Otec jsou dokonale jedno v záměru.


]


Re: SUMÁRNĚ-DRUHÝ DODATEK (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 09. leden 2024 @ 11:58:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Žádní Bohové to je špatný překlad ČEP naprostá většina Biblí 99,9% má jen Pánové...

CSP Český studijní překlad (2009)
Sk 16:30: "Vyvedl je ven a řekl: „Páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?“"

NEB Νέα Ελληνικά βιβλία, 1901
Πραξ 16:30: "και εκβαλων αυτους εξω, ειπε· Κυριοι, τι πρεπει να καμω δια να σωθω;"

NEB Nové řecká bible, 1901
Skutky 16:30: "a vyhnal je a řekl: Pane, co mám dělat, abych byl spasen?"






]


Re: SUMÁRNĚ-DRUHÝ DODATEK (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 09. leden 2024 @ 16:48:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jeden článek k Žalmu 82,6, přeloženo jen přibližně z angličtiny...

Žalm 82 ve čtvrtém evangeliu
Autor: Paul Wyns http://www.christadelphian-ejbi.org/pdfs/Ps82-4G.pdf [www.christadelphian-ejbi.org]
Předchozí článek zkoumal použití žalmu 89 ve čtvrtém evangeliu a stručně poznamenal, že jak Žalm 89, tak Žalm 82 využívají „boží radu“ motiv. Dospěl k závěru, že význam žalmu 89 pro čtvrté evangelium může být pouze oceněno správným pochopením pozadí „Ezechiáše“, které k němu vedlo složení. Když James F. McGrath komentoval Ježíšovo použití žalmu uvádí, že: „Je jasné, že se odvolává na Písmo, ale je to přesné síla, kterou argument pravděpodobně měl, byla předmětem značné rozprava. Klíčem k pochopení Johnova omluvného argumentu je jeho použití Žalm 82,6“.
Obvinění z rouhání v Janovi 10
“ Židé mu odpověděli: „Pro dobrý skutek tě nekamenujeme, ale za rouhání, a protože Ty, jako člověk, děláš ze sebe Boha." Ježíš odpověděl jim: "Není psáno ve vašem zákoně: Řekl jsem: "Vy jste bohové." Jestliže On nazývali je bohy, ke kterým přišlo Boží slovo (a Písmo nemůže být zlomeno), říkáš o Tom, kterého Otec posvětil a poslal do světa, 'Rouháš se', protože jsem řekl: 'Já jsem Syn Boží'? " (John 10:33-36).​Lindars již poznamenal, že přímá otázka, kterou položili „Židé“ v Janovi 10:24 ohledně toho, zda je Ježíš Kristus (řekni nám to jasně), připomíná jeden ze synoptických příběhů o soudním procesu (srov. Mt 26:23, Mk.14: 61; Lukáš 22:67). 2 Ačkoli někteří učenci pohlížejí na čtvrté evangelium jako na rozšířené vyprávění o zkouškách, které nahrazují tradiční synoptické procesy, je prakticky jisté, že samotný proces byl zesílením výzev, kterým Kristus čelil během své veřejné služby. Jak Talbert poznamenal, 3 apologetická témata v Janovi 10 jsou opakováním těch v Janovi 5, což ukazuje na pokračující diskurz o Kristově autoritě s jádrem obvinění; "Rouháš se."
„Nyní byl svátek zasvěcení v Jeruzalémě a byla zima“ (10:22). Je příznačné, že ačkoli (cheimōn) je řecky zima, semitsky mysli by to naznačovalo „rouhání“. 4 Téma rouhání se týká Svátek zasvěcení (jinak známý jako Chanuka nebo „Svátek světel“) byl nesmazatelně spojen s Antiochem Epifanem a jeho rouhačskými činy svatokrádež. Svátek „světel“ byl původně považován za pohanský svátek
představil Antiochus Epiphanes 5 a adoptovaný Makabejskými a reformovaný za znovuzasvěcení svatyně (2 Mak 10:1-9). Rodokmen svátku je jakkoli mnohem starodávnější, jak poznamenává Edersheim; „Z váhavého jazyka Josephuse usuzujeme, že i v jeho době byl skutečný původ osvětlení chrámu neznámý“.6
Předpokládá se, že „chanuka“ vznikla s věnováním poexilní svatyně v době Zachariáše a asociace se zimou slunovrat byl demytologizován a nahrazen uzákoněním vize dvou „lampy“ v Zachariáši 4, což je mimochodem také čtení haftary7 pro svátek a jistě inspirace pro dvě „světla“ v johanitském prologu (1:7-9). Přesto, bez ohledu na původ svátku, profanace a rouhání spáchané Antiochem jsou primární pro pochopení obvinění rouhání proti Kristu. James F. McGrath (2001:120-121) poznamenává, že více než jedna třetina všech výskytyů rouhání se nacházejí v knize Makabejských. Dále ve 2 Makabejské 9,12, která popisuje Antiocha na smrtelné posteli, je zobrazen Antiochos jako pokání a tvrzení, že ‚žádný smrtelník by si neměl myslet, že je roven Bohu‘, fráze, která není nepodobná obvinění zde: „Ty, ačkoli jsi člověk
bytost, učiň se Bohem“ (viz také Jan 5,18, kde jde o rovnost s Bohem konkrétně uvedena). Zdá se tedy velmi pravděpodobné, že Jan má v úmyslu svým čtenářům připomenout něco z podtextu a významu toho svátku a textů písem, které vyprávějí o jeho původu“.
Na mincích Antiochus Epiphanes byl Theos Epiphan(e)s, což je „projev Boha“ a to je zásadní pro pochopení polemického pozadí použití žalmu 82, ale také k velké části vyprávění o soudním a předsoudním řízení. Zejména touha Antiocha, aby změnil židovské zvyky a zákony, obvinění rovněž vznesené proti Kristu a Stěpánovi. 8 Dokonce i triumfální vjezd Ježíše do Jeruzaléma, i když spojený podle evangelií se Zachariášovým orákulem, také evokuje triumf nad Antiochem IV. Epifanem (Jan 12:12–13; srov. 1 Mak 10:7; srov. Suetonius Gaius Caligula 32). To ukazuje, že názor byl rozdělen – byl Ježíši Mesiáši, přijď osvobodit chrám od cizí nadvlády (srov Makabejské osvobození), nebo byl antikrist (jako Antiochus), který přišel zničit svatyni? Tato otázka není nutně otázkou Ježíšova božství, ale spíše zda byl legitimním agentem nebo samozvaným. McGrath poznámky; „Je to jednota jednání mezi Ježíšem a Otcem, včetně uskutečňování o božských výsadách prvního, je to, co je zde na mysli (2001:120)......Zdálo by se, že evangelista tvrdí, že ti, kteří přijímají Boží pověření vykonávat funkci jeho agenta a/nebo viceregenta se právem nazývají tímto jménem toho, kdo ho poslal nebo ustanovil.“ (2001:126)
"Řekl jsem: "Jste bohové"
Tradiční vysvětlení je, že Žalm 82 odkazuje na lidské soudce v Izraeli, ale to naráží na problémy ve verši 7, kde je „bůh (bohové)“ odsouzen k smrti jako a muž (adam). Moderní věda považuje žalm 82 za založený na ugaratštině mytologii. Mnoho biblických témat nachází svůj protějšek ve starověkém Kananejci a ugaritské mytopoetické texty, kde „Synové Boží“ tvoří panteon „bohů“ pod záštitou „vysokého boha“. V ugaritské mytologii bylo 70 synů El (KTU 1.4: VI 46). El byl „nejvyšším králem z řady králů v různých aspektech vesmíru“, zatímco Asherah byla postavou „královny matky“. Druhá úroveň zahrnovala „královské děti“, sedmdesát synů Athirata a El. Tito potomci (bn „il / „ilm) byli uznáváni jako bohové („ilm), ale jejich autorita jim byla udělena úroveň nejvyšší autority. V roce 1939 vydal Julian Morgenstern zásadní studii argumentovat mýtem o božské vzpouře za Žalmem 82. 9 I když biblické korespondence s ugaritským mytopoetickým materiálem 10 je nepopiratelná, nelze mluvit o závislosti. Izraelská verze byla demytologizována; alternativa byla teokracie se 70 jmenovanými soudci. 11 Těchto „sedmdesát“ soudců vytvořilo Sanhedrin (sedmdesát), kteří tradičně vystopovali svou autoritu zpět k Mojžíšovi na Sinaji.
Christologický výklad Žalmu 82
Ačkoli je Žalm 82:7 exegeticky obtížný („bohové“, ale přesto umírají jako muži) je zřejmé, že když Kristus mluví o těchto „bozích“, mluví o lidech - soudcích. Jak poznamenává Dunn; „Spíše nápadnější je, že král nebo soudci v Izraeli se při jedné nebo dvou příležitostech zdají být nazýváni „bohy“ dokonce i v samotném SZ (Ž.45.6; 82.6; srov. Př.21.6; 22.8;Iz.9.6f.), významný faktor, když si připomeneme, jak tyto pasáže žalmů jsou použity ve vztahu k Ježíši v Židům 1,8 a Janovi 10,34f.“12 Učenci zaznamenali, že tito „bohové“, ke kterým přišlo „slovo“ Boží – musel to být Izrael, který přijal Tóru na Sinaji. Čtvrtý evangelista vytváří typologickou paralelu s Izraelem pod zákonem, v tomto záměrně čerpá z Deuteronomia: Jan 1:14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan 6:35 Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit. Jan 10:35 Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy - a Písmo musí platit - vs. Deuteronomium 8:3 Pokořoval tě a nechal tě hladovět, potom ti dával jíst manu, kterou jsi neznal a kterou neznali ani tvoji otcové. Tak ti dával poznat, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst. Jan 10:18 Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce." vs Deuteronomium 6:1 Toto jsou přikázání, nařízení a práva, kterým vás Hospodin, váš Bůh, přikázal vyučovat, abyste je dodržovali v zemi, do níž táhnete a kterou máte obsadit: Jan 10:30 Já a Otec jsme jedno." Deuteronomium 6:4 Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.
Jan 10:32 Ježíš jim řekl: "Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Deuteronomium 6:18 Budeš dělat jen to, co je správné a dobré v Hospodinových očích...
Jan 10:38 Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci." Deuteronomium 6:22 Před našimi zraky činil Hospodin znamení a zázraky veliké a zlé proti Egyptu, proti faraónovi i proti celému jeho domu. Čtvrtý evangelista má v úmyslu čtenáře spojit se zasláním slova do Izraele v prologu (1:14) s přijetím slova „bohy“ v 10:35: „bohy, ke kterým přišlo Boží slovo“. Analogie je nakreslena mezi odhalením tóru na Sinaji za Mojžíše s projevem plnosti milosti v Kristus (1:16), který byl předobrazem Mojžíše; "Prorok jako já z tvého." uprostřed vašich bratří“ (Dt 18:15). Židovská midrašská literatura uznává paralely mezi Adamem v Edenu a Izraelem na Sinaji.13 Jak poznamenává McGrath, „A Zdá se tedy, že mezi tradičním existuje základní spojenívýklad v rámci judaismu žalmu 82 z hlediska typologie Izrael/Adam, a aspekty christologie, které zobrazovaly Ježíše jako vyvýšeného do nebe, sloužícího jako Boží viceregent a nošení jeho jména, což byly důležité otázky v Johaninském konfliktu se „Židy“ (2001:125). Zajímavé je čtvrté evangelium zaměstnává „Židy“ 71krát, obvykle v pejorativním smyslu. Termín představuje
vládnoucí elita – 70 členů Sanhedrinu a velekněz. Septuaginta verze žalmu 82 má jinou příchuť – „Bůh stojí ve shromáždění ( ,f synagoga) bohů“ ( slovo řecky nepřeložené přečti článek v angličtině), (82:1) nebo v 82:7...„Ale umíráte jako lidé a padáte jako jeden z knížat“ ( , m vládce nebo ; úředník, autorita; soudce (Lk 12,58); člen Sanhedrinu v Janovi 3:1). Je příznačné, že Exodus 22:28 používá stejné kořenové formy; „Nebudeš hanit bohy ( slovo řecky), ani mluvit špatně vládce ( slovo řecky) tvého lidu“ (LXE), s Mojžíšem a Sanhedrinem jako referenty – pasáž citovaná Pavlem během jeho výslechu před Sanhedrinem a veleknězem (Skutky 23:5). Kontroverze začíná tím, že Ježíš kráčí v Šalomounově verandě. Josephus poznamenává, že to byla jediná část Šalomounova chrámu, která se zachovala (Ant. 20.9.7). Prostředí je vhodné pro to, že to byla „veranda soudu“, kde trůn byl umístěn, když byla vyžadována důležitá právní rozhodnutí (1. Královská 7:7). Král zastupoval Boha v procesu soudu.14 Tématem žalmu 82 je Bůh soudí „bohy“. Následující verše ukazuji paralely čtvrtý Evangelista si přeje stanovit: Žalmy 82:1 Žalm pro Asafa. V shromáždění bohů postavil se Bůh, vykoná soud mezi bohy: Jan 10:23 Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově. 24 Židé ho obklopili...
Žalmy 82:2 "Dlouho ještě chcete soudit proti právu, stranit svévolníkům? Jan 10:25, 7, 32 skutky Otce (uzdravení slepého v předchozí kapitole)
Žalmy 82:5 Nic nevědí, nic nechápou, chodí v tmách, a celá země v základech se hroutí. Jan 10:41 Mnozí k němu přicházeli a říkali: "Jan sice neučinil žádné znamení, ale vše, co o něm řekl, je pravda." (z Jana 11:10 Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světla.")
Žalmy 82:8 Bože, povstaň, rozsuď zemi, dědičně ti patří všechny pronárody! Jan 10:18 Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce." (srov. Jan 20.28)
Žalmy 82:8 Bože, povstaň, rozsuď zemi, dědičně ti patří všechny pronárody! Jan 10:16 Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř. (srov. Jan 12.20, 32) Závěr
Argument není (jak se obvykle myslí) minori ad maius (od menšího k většímu) – pokud vás (Sanhedrin) nazve „bohy“, o co víc mohu já. Ani argument a maiori ad minus (od většího k menšímu) – pokud vy (Sanhedrin) nazvete „bohy“, co je pak na mém menším tvrzení špatného
Boží syn? Argumentace je zcela jiné povahy. 70 starších obdrželo pravomoc (ducha) působit jako soudci Izraele a tedy jako boží zástupci zákona na Sinaji. Možná byli jmenováni „bohy“ na Sinai, ale Kristův nárok na synovství byl jiného řádu. Kristus nevznesl nárok na pozici Mojžíše15, který měl na starosti Sanhedrin – Kristovo tvrzení bylo mnohem lepší – jeho postavení je podobné postavení anděla Jahveho v divočině. Mojžíš a Sanhedrin (70 soudců/knížat) odpovídali andělovi který nesl božské jméno Jahve, a který měl funkční rovnost s Bohem.16
Stejně jako byl jeho Otec nesrovnatelný (který je jako Bůh) mezi „bohy“ Egypta (srov. Žalm 89:6-7, „Boha je třeba se ve shromáždění svatých velmi obávat....‟), tak Ježíš byl mezi „bohy“ (sanhedrinem) Izraele nesrovnatelný. Ježíšova autorita byl superlativ – zde nebyl žádný Antiochus, který by se rouhal Bohu, mění své zvyky a znesvěcují jejich chrám. Naproti tomu Ježíš Kristus byl legitimní agent poslaný Bohem, ten, kdo si nárokoval legitimní výsady (odpuštění hříchu, souzení, darování života), které jsou normálně spojené s Bohem. Jeho vzkříšení zpečetilo jeho autoritu. Nejen, že byl izraelským soudcem a Pánem, byl také Pánem pohanů. Dobře by mohl Tomás zvolat (když viděl vzkříšeného Krista), "Pán můj a Bůh můj!" (Jan 20:28) John Carter poznamenává: „Nedoporučujeme používat v běžné řeči slovo „Bůh“ v odkazu na Ježíše; ale je dobré takové použití občas neztratit ze zřetele Písma, a tím nepochopíte tvrzení pro Ježíše Krista, našeho Pána, který byl „vyvýšen“ Otcem a „dáno jemu jméno, které je nad každé jméno“ (Fil.2:9)“.17 Toto zkoumání se jen krátce dotklo Žalmu 82 a kristologické použití z něj udělal čtvrtý evangelista. Správně ukázal na Sinaj zkušenost jako obecné prostředí pro Žalm – ale Žalm má specifičtější prostředí – povstání Sanhedrinu v době Ezechiáše. (sesterský článek), „Žalm 82 a jeho starověké prostředí Blízkého východu“ bude zkoumat ugaritskou otázku a Ezechiáš Sitz im Leben (Místo v životě) bude zkoumán v „Žalmu 82 a jeho starém Nastavení závěti.”




]


ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 14. květen 2024 @ 12:26:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ !

ecr


]


APOLLO (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 06. leden 2024 @ 09:23:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
KDYBY APOLLO HLÁSAL MESIÁŠE LIDSKÉHO PŮVODU, BYL BY POUHÝM POLITICKÝM PROPAGANDISTOU  . . .

NAVÍC:

LIDSKÝ MESIÁŠ, UKŘIŽOVANÝ MESIÁŠ, TEDY MRTVÝ MESIÁŠ, JE JEDNOU PROVŽDY VYŘÍZENOU VELIČINOU!!!

SANCTA SIMPLICITAS!!!

Ekrazit



Re: APOLLO (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Sobota, 06. leden 2024 @ 17:52:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Typy překladů
Text
Obrázky
Weby
Přeložit text
angličtina
swap_horiz
čeština
Zdrojový text
1 Timothy 3:16 1 Timothy 3:16 Beyond all question, the mystery of godliness is great: He appeared in a body, was vindicated by the Spirit, was seen by angels, was preached among the nations, was believed on in the world, was taken up in glory. (NIV) 1. Although the above verse in the NIV does not support the Trinity, there are some Greek manuscripts that read, “God appeared in the flesh.” This reading of some Greek manuscripts has passed into some English versions, and the King James Version is one of them. Trinitarian scholars admit, however, that these Greek texts were altered by scribes in favor of the Trinitarian position. The reading of the earliest and best manuscripts is not “God” but rather “he who.” Almost all the modern versions have the verse as “the mystery of godliness is great, which was manifest in the flesh,” or some close equivalent. 2. In regard to the above verse, Bruce Metzger writes: [“He who”] is supported by the earliest and best uncials…no uncial (in the first hand) earlier than the eighth or ninth century supports theos; all ancient versions presuppose hos or ho [“he who” or “he”]; and no patristic writer prior to the last third of the fourth century testifies to the reading theos. The reading theos arose either(a) accidentally, or (b) deliberately, either to supply a substantive for the following six verbs [the six verbs that follow in the verse], or, with less probability, to provide greater dogmatic precision [i.e., to produce a verse that more clearly supports the Trinitarian position].” [1] 3. When properly translated, 1 Timothy 3:16 actually argues against the Trinity. “By common confession great is the mystery of godliness: He who was revealed in the flesh, Was vindicated in the Spirit, Beheld by angels, Proclaimed among the nations, Believed on in the world, Taken up in glory” (NASB). This section of Scripture beautifully portrays an overview of Christ’s life and accomplishments. It all fits with what we know of the man, Jesus Christ. If Jesus were God, this section of Scripture would have been the perfect place to say so. We should expect to see some phrases like, “God incarnate,” “God and Man united,” “very God and very man,” etc. But nothing like that occurs. Instead, the section testifies to what non-Trinitarians believe—that Christ was a man, begotten by the Father, and that he was taken up into glory.
clear
2 386 / 5 000
Výsledky překladu
Výsledek překladu
1. Timoteovi 3:16 1. Timoteovi 3:16 Tajemství zbožnosti je nade vší pochybnost velké: zjevil se v těle, byl ospravedlněn Duchem, byl viděn anděly, bylo kázáno mezi národy, ve světě v něj věřilo, byl vzat do slávy. (NIV) 1. Ačkoli výše uvedený verš v NIV nepodporuje Trojici, existují některé řecké rukopisy, které zní: „Bůh se zjevil v těle.“ Toto čtení některých řeckých rukopisů přešlo do některých anglických verzí a King James Version je jednou z nich. Trinitární učenci však připouštějí, že tyto řecké texty byly pozměněny písaři ve prospěch trojičního postoje. Čtení nejstarších a nejlepších rukopisů není „Bůh“, ale spíše „ten, kdo“. Téměř všechny moderní verze mají verš jako „tajemství zbožnosti je veliké, které se projevilo v těle“, nebo nějaký blízký ekvivalent. 2. Pokud jde o výše uvedený verš, Bruce Metzger píše: [“Ten, kdo”] je podporován nejstaršími a nejlepšími unciály… žádný unciál (z první ruky) dříve než v osmém nebo devátém století nepodporuje theos; všechny starověké verze předpokládají hos nebo ho [“ten kdo” nebo “on”]; a žádný patristický spisovatel před poslední třetinou čtvrtého století nesvědčí o čtení theos. Čtení theos vzniklo buď (a) náhodně, nebo (b) záměrně, buď proto, aby poskytlo substantivum pro následujících šest sloves [šesti sloves, která následují ve verši], nebo s menší pravděpodobností, aby poskytlo větší dogmatickou přesnost [tj. , abychom vytvořili verš, který jasněji podporuje trojiční postoj].“ [1] 3. Když je správně přeložen, 1. Timoteovi 3:16 ve skutečnosti argumentuje proti Trojici. „Ve společném vyznání velké je tajemství zbožnosti: Ten, který se zjevil v těle, byl ospravedlněn v Duchu, spatřen anděly, zvěstován mezi národy, uvěřen ve světě, vzat do slávy“ (NASB). Tato část Písma krásně vykresluje přehled Kristova života a úspěchů. To vše zapadá do toho, co víme o muži, Ježíši Kristu. Pokud by byl Ježíš Bohem, tato část Písma by byla dokonalým místem, kde to říci. Měli bychom očekávat, že uvidíme nějaké fráze jako: „Bůh se vtělil“, „Bůh a člověk sjednoceni“, „velmi Bůh a velmi člověk“ atd. Ale nic takového se neděje. Místo toho tato část svědčí o tom, čemu věří netrinitáři – že Kristus byl člověk, zplozený Otcem a že byl vzat do slávy.



]


Re: APOLLO (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Sobota, 06. leden 2024 @ 17:58:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
CSP Český studijní překlad (2009)
1K 15:21: "Když tedy přišla skrze člověka smrt, přišlo skrze člověka také vzkříšení mrtvých."


]


KDYBY APOLLO HLÁSAL MESIÁŠE LIDSKÉHO PŮVODU, BYL BY POUHÝM POLITICKÝM PROPAGANDISTOU (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 25. květen 2024 @ 18:34:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU

ecr



]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 06. leden 2024 @ 17:22:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
2. Korintským 4, 3 [www.biblenet.cz] Je-li přesto naše evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří spějí k záhubě.

2. Korintským 4, 4 [www.biblenet.cz] Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.



Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Sobota, 06. leden 2024 @ 18:05:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
B21'2009 Bible 21, 2009
Jan 13:13: "Nazýváte mě Mistrem a Pánem a máte pravdu, neboť jím jsem."


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 06. leden 2024 @ 18:26:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je úsměvné sledovat vaše aktivity, mikime. 
Obdivuji váš zápal pro věc.
Já vám tleskám!
Jen tak dál! 
Hezký večer.

Ekrazit


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 07. leden 2024 @ 10:54:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
My všichni lidé jsme si před Bohem rovni. Nemáme jiného Pána , než právě Boha.

Titul "Pán" přináleží jedině Bohu.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Neděle, 07. leden 2024 @ 11:09:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
O tom není sporu.

Ekrazit


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 07. leden 2024 @ 13:37:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Pleteš se Stando. To jste na tom hodně špatně, jestli to tak máte.
My to máme jinak:

1K 8:6:   my máme (1) jediného Boha, Otce, od něhož je všechno a pro něhož jsme my, a (2) jediného Pána, Ježíše Krista, skrze něhož je všechno, i my jsme skrze něho. Ale ne ve všech je to poznání.   (třeba v tobě není, v místních kristovcích není,...)


Ef 4:5:   (1) jeden Pán (Ježíš Kristus) jedna víra, jeden křest;
Ef 4:6:   (2) jeden Bůh (Jahwe) a Otec všech, ten nade všemi, skrze všechny a ve všech nás.

Ř 1:7:  Všem těm, kdo jsou v Římě, milovaným Božím, povolaným svatým: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
1K 1:3:  Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista.
2K 1:2:  Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
Ga 1:3:  Milost vám a pokoj od Boha našeho Otce a Pána Ježíše Krista,
Ef 1:2:  Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
Fp 1:2:  Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce a Pána Ježíše Krista.
Ko 1:2:  svatým a věrným bratřím v Kristu v Kolosách: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
1Te 1:1:  Pavel, Silvanus a Timoteus církvi Tesaloničanů v Bohu Otci a Pánu Ježíši Kristu: Milost vám a pokoj.
2Te 1:2:  Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista
Fm 1:3:  Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
1Tm 2:5:  Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, (Pán).
2K 11:31: (1) Bůh a Otec  (2) Pána Ježíše, který je požehnaný na věky, ví, že nelžu.
2K 1:3:  Požehnaný (1) Bůh a Otec našeho (2) Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškerého povzbuzení,
Ef 1:3:  Požehnaný (1) Bůh a Otec našeho (2) Pána Ježíše Krista, který nám požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebeských věcech v Kristu.
1P 1:3:  Požehnaný (1) Bůh a Otec našeho (2) Pána Ježíše Krista, který nás podle svého velikého milosrdenství znovu zplodil k živé naději vzkříšením Ježíše Krista z mrtvých,




]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 07. leden 2024 @ 16:55:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud máš za Pána jenom tvora, tak to jsi na tom hodně špatně. 

Tomuto stavu se říká docela přiléhavě a běžně otroctví.

Mít za Pána Boha je cosi docela jiného - to je naplněním lidské přirozenosti - pro toto jsme byli stvořeni a milující Bůh nám v tomto našem postavení dává darem svobodu volby. Ale to by bylo na dlouho.


(Zj 19,10 ...)
Tu jsem mu padl k nohám, abych se mu poklonil, ale on mi řekl: "Pozor, to ne, já jsem služebník jako ty a jako tví bratři, kteří mají Ježíšovo svědectví. Klanět se musíš Bohu."
Ježíšovo svědectví, to je duch proroctví.
Tu jsem uviděl otevřené nebe a hle, bílý kůň; Ten, jenž na něm jede, se nazývá "Věrný" a "Pravdivý", soudí a vede válku spravedlivě.
Jeho oči? Žhoucí plamen; na hlavě má mnoho čelenek; napsáno je na něm jméno, které nezná nikdo, jen on sám;  plášť, do něhož se halí, je zbrocen krví; a jeho jméno? Slovo Boží.





]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 07. leden 2024 @ 17:48:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Za Pána mám toho smrtelného MUŽE (chlapa, člověka) z Nazareta, kterého Bůh tím Pánem učinil
(nyní už smrt nad Ním nepanuje)

Ty Ho za Pána nemáš ?


Sk 2:22:  „Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského, MUŽE dosvědčeného vám od Boha mocnými činy, divy a znameními, které Bůh uprostřed vás skrze něho učinil, jak sami víte, tohoto MUŽE, vydaného podle ustanoveného úradku a předzvědění Božího, jste skrze ruce bezbožníků přibili na kříž a odstranili. 24 Ale Bůh ho vzkřísil (ten muž nevzkřísil sám sebe, jak se domníváš), zprostiv ho bolestí smrti, protože nebylo možné, aby byl od ní držen. ...................  32 Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky. 33 Když byl tedy vyvýšen pravicí Boží a přijal od Otce zaslíbeného Ducha Svatého, vylil to, co vy nyní vidíte i slyšíte. ..................  36  Ať tedy všechen dům Izraele s jistotou ví, že Bůh učinil toho Ježíše (smrtelného muže, člověka) , kterého jste vy ukřižovali,   I    P Á N E M    I    M E S I Á Š E M. “ 


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 08. leden 2024 @ 05:34:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já Ježíše pochopitelně za Pána mám - protože ale vím s naprostou jistotou, že on sám je vtěleným Bohem - tím Bohem, který vzkřísil Ježíšovo mrtvé tělo znovu k životu.
Kdyby ale byl Ježíš pouze tvorem, byl bych mu roven a nemohl bych ho mít za Pána svého života.

Nejenom tedy že člověk Ježíš byl znovu ze smrti vzkříšen, ale že sám Bůh (Ježíš - vtělené Slovo) vzkřísil toto smrtelné tělo - ve třech dnech sám znovu vystavěl chrám svého těla - J 2,19.

Že tedy stejně platí, že Ježíše Bůh vzkřísil a stejně tak i platí, že Ježíš vstal z mrtvých vlastní mocí.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 08. leden 2024 @ 11:27:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to já Ježíše mám za Pána proto, že Ho Bůh učinil Pánem a Mesiášem. Ne proto, že je vtěleným Bohem.

Takovým hloupostem, jako že Ježíš Bůh vzkřísil své mrtvé tělo   určitě nevěřím. Něčemu takovému nevěřili ani apoštolové, proto také nic takového lidu nezvěstovali.



Kdyby ale byl Ježíš pouze tvorem, byl bych mu roven a nemohl bych ho mít za Pána svého života. /


Ani přesto, že Ho, Ježíše z Nazareta, Bůh učinil Pánem a Mesiášem ?  A vyvýšil Ho nade vše, korunoval Ho slávou a ctík jeho nohám vše složil ?  Posadil Ho po své pravici v nebi ?  A skrze Něho bude soudit svět ?



/Nejenom tedy že člověk Ježíš byl znovu ze smrti vzkříšen, ale že sám Bůh (Ježíš - vtělené Slovo) vzkřísil toto smrtelné tělo - ve třech dnech sám znovu vystavěl chrám svého těla - J 2,19./


Jo, to jsou ti 2 Ježíšové, velice rozdílní :

Jeden - člověk Ježíš, ten zemřel a byl vzkříšen.
Druhý Bůh Ježíš, ten nezemřel, naopak vzkřísil toho prvního Ježíše.

Proč tedy říkáte, že za nás zemřel Bůh na kříži ?  
Když nezemřel, naopak křísil Ježíše člověka (nebo jen lidské tělo Ježíše) z mrtvých ?





]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 07:03:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Apoštolové zvěstovali, že Kristus vstal!
Jak jinak ti to měli říci?
Jestliže někdo vstane, není to trpně - že by"byl snad postaven" někým jiným.
Svědčili o tom, že rouška, ovázaná kolem jeho hlavy v hrobě, byla složena na jiném místě - že si ji tedy Ježíš při svém vzkříšení  sám odvázal a složil.

Sám Ježíš o svém tělu prohlásil: "Zbořte tento chrám a   jej ve třech dnech znovu vystavím!"


..."Proč tedy říkáte, že za nás zemřel Bůh na kříži "...

Protože je to pravda: Zemřelo Ježíšovo lidství, které je neoddělitelně spojeno s Ježíšovým božstvím; Bůh se stal smrtelným člověkem a v tomto smrtelném člověku zemřel - sám se ztotožnil s naší smrtelností, aby z nás svým vzkříšením učinil nesmrtelné.

Josefe, ty si po smrti budeš docela komicky vybírat nejenom mezi dvěma různými Pány, ale také i mezi dvěma různými svými ženichy; Starý zákon říká, že našim ženichem je Bůh - Nový zákon zase říká, že našim ženichem je Kristus. Nebo budeš na věčnosti jako děvka střídat dva různé ženichy?



]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 10:13:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak jinak to apoštolové měli říct ?

No tak jak to říkali a zapsali, možná na 50 místech Písma -  že Ježíš byl vzkříšen (to je trpný rod, předpokládá někoho jiného, kdo to vzkříšení způsobí), a asi 20x zapsali přímo, že Ježíše vzkřísil Bůh.

Ty texty jsem ti zde už vypsal.






/ ..."Proč tedy říkáte, že za nás zemřel Bůh na kříži  "...

Protože je to pravda: Zemřelo Ježíšovo lidství, které je neoddělitelně spojeno s Ježíšovým božstvím; Bůh se stal smrtelným člověkem a v tomto smrtelném člověku zemřel - sám se ztotožnil s naší smrtelností, aby z nás svým vzkříšením učinil nesmrtelné. /


Stando, a jak Bůh mohl vzkřísit Ježíšovo mrtvé tělo, když byl také mrtvý ?


Bůh byl 3 dny mrtvý ? Opravdu ?
A kdo po tu dobu řídil svět ?


A jak se komu podařilo nesmrtelného  Boha zabít ?  

A to ještě tak, že sám Ježíš před smrtí volá : Bože můj, proč jsi mě opustil ?
Takže to potom museli Boha zabít někde jinde než na kříži ..     a kde tedy Ho zabili ?




]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 12:39:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš takto volá ve svém lidství - jako člověk k Bohu. Úplně stejně, jako když se předtím jako člověk k Bohu často modlil.

Bůh je duch.
Představa, že když by byl v Ježíši, nebyl by už přítomen úplně na každém místě ve vesmíru, je docela úsměvná.



Ale neodpověděl jsi mi na moji prostou otázku, zda ty po smrti budeš mít za "ženicha" Boha, nebo člověka, Mesiáše Krista.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 14:45:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Představa, že když by byl v Ježíši, nebyl by už přítomen úplně na každém místě ve vesmíru, je docela úsměvná. /


No, částečně ti rozumím.


Jenže není úplně úsměvné to, že Ježíš vnímal, že Ho Bůh v tak kritické, svízelné  situaci opustil. To už tak úsměvné není.


A Bůh je přítomný, ale někdy je "přítomnější".
Tak, že Ho člověk v Duchu svatém může vnímat., Jeho přítomnost.
Ve Starém zákoně Židé tomu říkali tuším "šekina".
Takových případů je v Písmu zaznamenáno hodně.
A někdy může člověk vnímat, že je hrozně vzdálený od Boha, že Bůh odvrátil od něho Svou tvář.

L 5:17:   I stalo se, že jednoho dne učil a kolem seděli farizeové a učitelé Zákona, kteří přišli ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma. A byla tam Pánova moc, aby je uzdravoval.




/Ale neodpověděl jsi mi na moji prostou otázku, zda ty po smrti budeš mít za "ženicha" Boha, nebo člověka, Mesiáše Krista./


To je opět parabola, nebo hyperbola, nebo podobenství, určitý obraz.

L 20:35:   Avšak ti, kteří budou uznáni za hodny dosáhnout budoucího věku a zmrtvýchvstání, se nebudou ženit ani vdávat.



]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 20:24:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ani hyperbola, ani parabola:

Církev je Kristova nevěsta.

(Zj 19,10)
Veselme se a radujme se, vzdávejme čest Bohu, neboť Beránkova svatba je tady a jeho Nevěsta se okrášlila:


(Zj 21,2)
A uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, který sestupoval z nebe, od Boha; okrášlilo se jako mladá nevěsta ozdobená pro svého ženicha.   


(Zj 22,17)
Duch a Nevěsta říkají: "Přijď!" Ať ten, kdo slyší, řekne: "Přijď!" A ať přistoupí žíznící, ať toužící dostane vodu života zdarma.


Znovu připomenu Iz 61,5:

Jako se mladý muž žení s pannou, tak se s tebou ožení tvůj stavitel. 
A ženichovu radost nad nevěstou zakusí nad tebou tvůj Bůh.      - (rozuměj: Beránek).



(2 Kor 11.2 )
Když jde totiž o vás, zakouším jakousi Boží žárlivost; vždyť jsem vás zasnoubil jedinečnému ženichovi jako čistou pannu, která se má představit Kristu.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 20:48:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Stando, neodpověděl jsi mi na moje otázky:



jak Bůh mohl vzkřísit Ježíšovo mrtvé tělo, když byl také mrtvý ?

Bůh byl 3 dny mrtvý ? Opravdu ?
A kdo po tu dobu řídil svět ?

A jak se komu podařilo nesmrtelného  Boha zabít ?  "


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 08:01:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh se bytostně ztotožnil s člověkem Ježíšem ve smrtelném těle. Když Ježíše zabili - zabili tím neodělitelně i Boha v Ježíši Kristu.

Nesmrtelný Bůh přišel s řešením, jak je možné, aby On položil svůj život za naše hříchy.



..."A kdo po tu dobu řídil svět ?"...

Bůh je všudypřítomný. Nebylo tomu jinak ani za dnů Ježíše Krista. Navíc byl přítomen i v Ježíši Kristu.



Ale šikovně jsi odběhl od tématu ženichů a nevěst!  :-)


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 10:41:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

No, Stando, je to trochu jinak :-))

To ty jsi podnikl šikovný pokus, jak odběhnout od tématu "smrti nesmrtelného Boha"  - počínaje od tvého příspěvku 9.ledna, 8:03, :-)



Když Ježíše zabili - zabili tím neodělitelně i Boha v Ježíši Kristu. /

I když v Něm nebyl, když Ho opustil ?  Tak přesto Boha zabili ?

Stando, a zabili celého Boha, nebo jen část Boha ?
Pokud se Boha nedá dělit na části, a zabili tedy celého Boha, tak kdo potom Boha vzkřísil k životu ?



Nesmrtelný Bůh přišel s řešením, jak je možné, aby On položil svůj život za naše hříchy. /


To "On" je kdo ?    Bůh, nebo Pán Ježíš?

Já v Písmu třeba čtu toto:
  
1Tm 2:5:   Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví ve svůj čas. 



/ ..."A kdo po tu dobu řídil svět ?"...

Bůh je všudypřítomný. Nebylo tomu jinak ani za dnů Ježíše Krista. Navíc byl přítomen i v Ježíši Kristu./


No jo, všudypřítomný...  Ale mrtvý. Vždyť Ho zabili podle vašich teorií.
  Takže kdo po 3 dny řídil svět ?  A kdo Boha vzkřísil z mrtvých ?


]


ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 14. květen 2024 @ 12:32:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ !

ecr


]


DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 25. květen 2024 @ 18:46:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU

ecr


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 08. leden 2024 @ 05:49:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V Písmu je několik případů lidí, které Bůh vzkřísil znovu k životu - to samo o sobě není důvodem, abych je snad já považoval za Pány svého života!

Jen Ježíš vstal z hrobu vlastní mocí! Bůh ho vzkřísil.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 08. leden 2024 @ 10:33:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ani to, že  Bůh učinil toho Ježíše (smrtelného muže, člověka) , kterého jste vy ukřižovali a Bůh Ho vzkřísil,   I    P Á N E M    I    M E S I Á Š E M. “ 

není pro tebe důvodem, abys Ho považoval za Pána svého života ?



Podle tvé logiky, když nás Bůh vzkřísí, tak z toho automaticky bude plynout, že by nás někdo měl považovat za Pány svého života ?



Jen Ježíš vstal z hrobu vlastní mocí! Bůh ho vzkřísil. /

Dobrý protimluv. Urážka lidského rozumu a inteligence :-)


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 05:46:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Podle tvé logiky, když nás Bůh vzkřísí, tak z toho automaticky bude plynout, že by nás někdo měl považovat za Pány svého života ?"...


Podle mé logiky - kdybych já sám vlastní mocí vstal z hrobu (znovu vystavěl zbořený chrám svého těla - kdyby mě tedy jiní lidé předtím zabili), tak bych tím dokázal, že jsem Bůh, že vládnu boží mocí.


Co až tak uráží tvoji inteligenci, když tvrdím, že Bůh se stal člověkem, aby na sebe vzal všechny hříchy světa - že sám sebe položil pro tento cíl za oběť a usmířil tak lidstvo se sebou samým.

Co až tak uráží tvůj rozum, jestliže platí, že Bůh ve smrtelném těle zemřel a třetího dne vstal vlastní mocí z mrtvých - že takto porazil vládu smrti, která mezi lidmi panovala od Adama a nedávala naději na věčný život? Apoštolové svědčí nejenom o tom, že Ježíš byl jako člověk vzkříšen - svědčí také o tom, že Ježíš  vstal z mrtvých.
Svědčí o Ježíši nejenom že byl vzkříšen Bohem, ale že VSTAL!


(1 Kor 15,14)
Jestliže však Kristus nevstal z mrtvých, pak je naše zvěstování prázdné, prázdná je i vaše víra  a my jsme se také stali falešnými Božími svědky — vždyť jsme vydali svědectví o Bohu, že probudil k životu Krista, on ho však neprobudil, jestliže totiž mrtví nevstávají. Neboť jestliže mrtví nevstávají, není vzkříšen ani Kristus. Není-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších. Pak tedy zahynuli i ti, kteří v Kristu zemřeli. Máme-li naději v Kristu jen v tomto životě, jsme nejubožejší ze všech lidí. 
Avšak Kristus vstal z mrtvých, prvotina těch, kdo zemřeli.

Vstát z mrtvých (vlastní mocí) je cosi jiného, než "být vzkříšen".

Jsou to dva různé pohledy popisující STEJNOU UDÁLOST Z POHLEDŮ DVOU RŮZNÝCH Ježíšových přirozeností.

Podle té první přirozenosti lidské byl Ježíš vzkříšen Bohem
Podle té druhé Ježíšovy přirozenosti božské, Ježíš  VSTAL Z MRTVÝCH.


Jestliže na více místech v Písmu Ježíš i apoštolové učí , že Ježíš je zde pořád (jako Slovo, které bylo Bůh - že tu byl už při stvoření světa i během doby celého Starého zákona) a následně pak i jako člověk od doby svého početí v Marii, kdy na sebe Bůh vzal smrtelné tělo a sám se stal člověkem se vším všudy (kromě hříchu), pak opravdu nerozumím, co tu pořád ještě řešíš.





]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 11:39:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

No Stando :-)

Jen Ježíš vstal z hrobu vlastní mocí!     Bůh ho vzkřísil. /
Dobrý protimluv. Urážka lidského rozumu a lidského intelektu a inteligence :-) /


No, ale dá se ten tvůj protimluv chápat :-)

a) Ježíš NEVSTAL Z HROBU VLASTNÍ MOCÍ.

b) ANEBO JEŽÍŠ VSTAL Z HROBU VLASTNÍ MOCÍ PO TOM, CO HO BŮH SVOU MOCÍ VZKŘÍSIL Z MRTVÝCH K ŽIVOTU.
Jako už vzkříšený Bohem mohl vstát vlastní mocí - když před tím ležel mrtev.


Ježíš byl vzkříšen Bohem.  Jeho mocí.  A když byl vzkříšen k životu Bohem, logicky  VSTAL. To už mohl vlastní mocí, eventuálně...

Proto apoštolové někdy píší, že JEŽÍŠ VSTAL.
Ale nikdy nepíší, ŽE VSTAL VLASTNÍ MOCÍ.

O té moci, díky které vstal, píší toto:

1K 6:14A Bůh i Pána vzkřísil a vzkřísí i vás   S V O U   M O C Í. 

Ef 1:17:  aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal Ducha moudrosti a zjevení v pravém poznání jeho samého a osvícené oči srdce, abyste věděli, jaká je naděje v jeho povolání, jaké je bohatství slávy jeho dědictví ve svatých a jak nesmírná je velikost  J E H O   M O C I   vůči nám, kteří věříme v souladu s působením převahy jeho síly. Tu  ( tu  J E H O   M O C ) uplatnil  (Bůh) v Kristu, když jej vzkřísil z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích,





/  (1 Kor 15,14)
Jestliže však Kristus nevstal z mrtvých, pak je naše zvěstování prázdné, prázdná je i vaše víra  a my jsme se také stali falešnými Božími svědky — vždyť jsme vydali svědectví o Bohu, že probudil k životu Krista, on ho však neprobudil, jestliže totiž mrtví nevstávají. Neboť jestliže mrtví nevstávají, není vzkříšen ani Kristus. Není-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších. Pak tedy zahynuli i ti, kteří v Kristu zemřeli. Máme-li naději v Kristu jen v tomto životě, jsme nejubožejší ze všech lidí. 
Avšak Kristus vstal z mrtvých, prvotina těch, kdo zemřeli.

Vstát z mrtvých (vlastní mocí) je cosi jiného, než "být vzkříšen".  /



No, Stando, to určitě.

Když už sem Stando to slovo vkládáš, tak se podívej pořádně, co nám ono říká :
    -  že Ježíš nevstal z mrtvých vlastní mocí.   Ale že je vzkříšen.  Stejně jako my budeme vzkříšeni. Nevstaneme vlastní mocí.  A že Ho Bůh probudil k životu.  Stejně jako nás probudí k životu.
V tom je ta naše naděje, v tom je to, že nás Ježíš předešel. On byl první. A my budeme následovat.

Ř 8:11:   Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých, oživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha, který ve vás přebývá.

1K 6:14:  A Bůh i Pána vzkřísilvzkřísí i vás svou mocí.

2K 4:14:  a víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví spolu s vámi.





/Jestliže na více místech v Písmu Ježíš i apoštolové učí , že Ježíš je zde pořád (jako Slovo, které bylo Bůh - že tu byl už při stvoření světa i během doby celého Starého zákona) a následně pak i jako člověk od doby svého početí v Marii, kdy na sebe Bůh vzal smrtelné tělo a sám se stal člověkem se vším všudy (kromě hříchu), pak opravdu nerozumím, co tu pořád ještě řešíš./


:-))

No, Stando, řeším to, že takové věci, které popisuješ, nás Ježíš i apoštolové neučí.
  
Kdyby učili, neměl bys problém odpovědět pozitivně mnoha citáty z Písma, na které jsem se tě vícekrát ptal.






]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 12:15:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jelikož ten odkaz   "přečíst zbytek komentáře" nějak blbne,
vkládám to raději sem:


/  (1 Kor 15,14)
Jestliže však Kristus nevstal z mrtvých, pak je naše zvěstování prázdné, prázdná je i vaše víra  a my jsme se také stali falešnými Božími svědky — vždyť jsme vydali svědectví o Bohu, že probudil k životu Krista, on ho však neprobudil, jestliže totiž mrtví nevstávají. Neboť jestliže mrtví nevstávají, není vzkříšen ani Kristus. Není-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších. Pak tedy zahynuli i ti, kteří v Kristu zemřeli. Máme-li naději v Kristu jen v tomto životě, jsme nejubožejší ze všech lidí. 
Avšak Kristus vstal z mrtvých, prvotina těch, kdo zemřeli.

Vstát z mrtvých (vlastní mocí) je cosi jiného, než "být vzkříšen".  /



No, Stando, to určitě.
Když už sem Stando to slovo vkládáš, tak se podívej pořádně, co nám ono říká :
    -  že Ježíš nevstal z mrtvých vlastní mocí.   Ale že je vzkříšen.  Stejně jako my budeme vzkříšeni. Nevstaneme vlastní mocí.  A že Ho Bůh probudil k životu.  Stejně jako nás probudí k životu.
V tom je ta naše naděje, v tom je to, že nás Ježíš předešel. On byl první. A my budeme následovat.

Ř 8:11:   Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých, oživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha, který ve vás přebývá.

1K 6:14:  A Bůh i Pána vzkřísil a vzkřísí i vás svou mocí.

2K 4:14:  a víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíšetaké nás s Ježíšem vzkřísí a postaví spolu s vámi.





/Jestliže na více místech v Písmu Ježíš i apoštolové učí , že Ježíš je zde pořád (jako Slovo, které bylo Bůh - že tu byl už při stvoření světa i během doby celého Starého zákona) a následně pak i jako člověk od doby svého početí v Marii, kdy na sebe Bůh vzal smrtelné tělo a sám se stal člověkem se vším všudy (kromě hříchu), pak opravdu nerozumím, co tu pořád ještě řešíš./


:-))

No, Stando, řeším to, že takové věci, které popisuješ, nás Ježíš i apoštolové neučí.
  
Kdyby učili, neměl bys problém odpovědět pozitivně mnoha citáty z Písma, na které jsem se tě vícekrát ptal.





]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 20:28:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Ježíš říká naprosto zřetelně:  Zbořte chrám mého těla a Já  ho znovu vystavím.

Nevím, co tu spekuluješ!


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 20:55:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ježíš nevstal vlastní mocí.
 

Stejně jako žádný jiný mrtvý člověk nevstane vlastní mocí. Ani já, ani ty.


Na mnoha místech Písmo zřetelně mluví o tom, že Bůh  SVOU MOCÍ vzkřísil Ježíše z mrtvých .
Jestli to je pro tebe nic, tak budiž..

Jestli se domníváš, že Boha k tomu nebylo třeba, že měl zrovna dovolenou, tak budiž :-)
Můžeš si to myslet i nadále. Už tě přesvědčovat o tom nebudu :-)


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 08:04:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Vtělený Bůh však je tohoto schopen.

Zbořte tento chrám těla a já jej znovu vystavím - říká o sobě Ježíš.

To nepopřeš!

Je to jasná řeč a nepřipouští více "variant" výkladů.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 10:51:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

To nepopřeš!
Je to jasná řeč a nepřipouští více "variant" výkladů. /


Hmm, Stando, až na to, že tu druhou "variantu" výkladu připustili apoštolové a svědci vzkříšeného Krista.  Ti tě neuposlechli a klidně tu druhou variantu všude používají. 
A to na minimálně 20 různých místech Písma, kde se přímo říká, že Ježíše vzkřísil Bůh, a pak ještě na dalších mnoha místech, kde se říká, že Ježíš "byl vzkříšen".  
Trpný rod. Subjekt není původcem děje. Původce děje je někdo mimo subjekt.  
Nikde v Písmu není formulace "Ježíš se vzkřísil".






]


ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 14. květen 2024 @ 12:29:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ !

ecr


]


PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Pondělí, 08. leden 2024 @ 20:43:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
BIBLE HOVOŘÍ O BOŽÍM SYNU TAKTO - VÝBĚR

1) Boží Syn nebyl stvořen, nýbrž zplozen

Žalmy 2, 7 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.


2) Máme se utíkat k Bohu, nikoli ke stvořené bytosti

Žalmy 2, 12 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!


3) Slovo, skrze něž vše povstalo a které byl Bůh, se stalo tělem

Jan 1, 1 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.

Jan 1, 3 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.

Jan 1, 4 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] V něm byl život a život byl světlo lidí.

Jan 1, 14 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.


4) Boží Syn existuje od věčnosti

Izajáš 9, 5 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: „Divuplný rádce, Božský bohatýrOtec věčnosti, Vládce pokoje.“

Jan 8, 58 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem.“


5) Boží Syn je s Otcem v dokonalé jednotě

Jan 10, 30 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Já a Otec jsme jedno.“

Jan 10, 36 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz]  jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?

Jan 10, 38 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz]  Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.

Tato jednota byla pozorovatelná i vizuálně

Jan 14, 9 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?

10 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.

11 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!


6) Boží Syn byl způsobem bytí roven Bohu

Filipským 2, 6 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,

Židům 1, 3 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech


7) Božímu Synu byla dána veškerá moc

Jan 3, 35 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou.

Matouš 28, 18 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Ježíš přistoupil a řekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.

NĚKTERÉ VZTAHY OTCE A SYNA [notabene.granosalis.cz] [notabene.granosalis.cz]


8) Boží Syn má účast na veškerém stvoření

Římanům 11, 36 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen.

Koloským 1, 16 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.


9) Boží Syn je udržovatelem všeho

Koloským 1, 17 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] On předchází všechno, všechno v něm spočívá,

Pavlík: "a on je přede všemi a jím se všechny věci drží pohromadě."

Židům 1, 3 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech


10) Boží Syn vyšel od Boha a k Bohu se vrátil

Jan 8, 42 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Ježíš jim řekl: „Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal.

Jan 13, 3 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,


11) Božího Syna je třeba ctít jako Otce

Jan 5, 23 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal.

Protože je vyžadována stejná úcta k Otci i Synu, znamená to, že oba jsou v dokonalé jednotě (Jan 10,30).


12) Boží Syn je Spasitelem světa

Jan 3, 16 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Jan 14, 1 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.


13) Učedníci dostali na zemi pravomoc odpouštět hříchy - toto pověření může pocházet jen od Boha, resp. Ducha svatého

Izajáš 43, 25 [www.biblenet.cz] Já, já sám vymažu kvůli sobě tvoje nevěrnosti, na tvé hříchy nevzpomenu.

Jan 20, 22 [www.biblenet.cz] Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého.

Jan 20, 23 [www.biblenet.cz] Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“


14) Učedníci dostali dar uzdravování a dar udělení pokoje - toto pověření může pocházet jen od Boha

Skutky apoštolů 5, 12 [www.biblenet.cz] Mezi lidem se rukama apoštolů dálo mnoho znamení a divů. Všichni se svorně scházeli v Šalomounově sloupoví

Skutky apoštolů 5, 15 [www.biblenet.cz] Dokonce vynášeli nemocné i na ulici a kladli je na lehátka a na nosítka, aby na některého padl aspoň Petrův stín, až půjde kolem.


15) Zdrojem uzdravování je Pán Ježíš Kristus, tedy Bůh - dokonce i po svém odchodu na nebesa

Matouš 8, 16 [www.biblenet.cz] Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil,

Skutky apoštolů 9, 34 [www.biblenet.cz] Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel své lůžko!“ A Eneáš hned vstal.


Závěr

Boží Syn není bytostí stvořenou, tedy bytostí nižšího řádu, nežli Bůh sám, nýbrž bytostí zplozenou (Ž. 2,7), která je výrazem Boží podstaty (Žd. 1,3),  tedy bytostí rovnou s Bohem (Fp. 2,6)

Tedy Slovo, které bylo (a je) Bohem (J. 1,1), z něhož vše povstalo (J. 1,3), v kterém byl život (J. 1,4), se stalo tělem, které přebývalo mezi námi, plné milosti a pravdy (J. 1,14) - což stvořená bytost v žádném případě být nemůže. 

A to je zhruba smysl Janovy zprávy, která byla určena především prostým lidem a nikoli teologům, tedy zákoníkům a farizeům, kteří neustále měli plán, že Spasitele zabijí, dokonce i poté, co Spasitel vzkřísil z mrtvých Lazara (J. 12,10)

Vzkřísit Lazara z mrtvých mohl jen Ten, v němž byl život (J. 1,4) - tedy Bůh (J. 1,1)


Tajemství vzkříšení (maximální redukce)

Pro lidi existuje vzkříšení k životu a vzkříšení k soudu (1Tes. 4; 15-17; Zj. 20, 4 - Zj. 20,5; Zj. 20, 12-15). A protože v lidech není život, budeme vzkříšeni bez vlastního spolupůsobení. 

Naproti tomu Kristus, v němž byl a je život (J. 1,4), který je navíc vzkříšením i životem (J. 11,25), byl vzkříšen Otcem za vlastního spolupůsobení, protože tyto kvality svou tělesnou smrtí na kříži neztratil. 

Bůh vyžaduje respekt

Ti, kdo upírají Božímu Synu jeho Božství vzdor tomu, že Iz. 9,5 hovoří o dítěti, které je nazýváno mj. Otcem věčnosti (což stvořená bytost býti nemůže), se dopouštějí urážky Božího majestátu.

Dále ti, kteří upírají Božímu Synu Boží původ a snižují Ho tím na úroveň bytosti stvořené, se tím dopouštějí tvrzení, že stvořená bytost spasila jiné stvořené bytosti, tedy že stvoření spasilo samo sebe - čímž by byl Bůh z procesu spásy vyloučen.

VELIKONOČNÍ ÚVAHA 2017 [notabene.granosalis.cz]

Ekrazit




Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 08. leden 2024 @ 21:19:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Klasické trinitární NADinterpretace a DEZinterpretace  Bible.

Bůh je JEDEN,  JEDINÝ.  Jedna osoba.

A je to Bůh Ježíše Krista.
Je to Bůh Abrahama, Izáka i Jákoba.

Jeho jméno je JHWH  (Jahwe)


O tom svědčí celé Písmo, o tom svědčí sám Ježíš i apoštolové.

Ježíš má počátek (na rozdíl od Boha)
Ježíš je smrtelný - na rozdíl od Boha
Ježíš býval pokoušen - na rozdíl od Boha
Ježíš je není vševědoucí - na rozdíl od Boha

atd atd.

Ze starého zákona apoštolové nikdy z žádného textu nevyvozovali, nezdůvodňovali a nepřesvědčovali lidi, že Ježíš je Bůh.  Ani ze žalmu 2,7;  ani z Iz 9,5; ....


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 06:12:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh není osoba. Je společenstvím Otce a Syna v Duchu svatém.
Proto Bůh, který je sám v sobě společenstvím - jedině takový Bůh je Bohem dokonalým, kterému k dokonalosti nic neschází. Který sám ze sebe může být zdrojem lásky, učiněnou Láskou (láska je přece vztah!).

Kdyby byl Bůh pouze jedna osoba, člověk vstupující s ním do vztahu by takovému "bohu" přidával novou kvalitu (vztahovost). Tím by automaticky tento "bůh" přestal být dokonalým Bohem.



Ježíš ve svém lidství má počátek a byl smrtelný.
Ale Ježíš ve svém božství je věčným nesmrtelným Pánem.

(Iz 57,15)
Toto praví Vznešený a Vyvýšený, který přebývá ve věčnosti a jehož jméno je Svatý: Bydlím na vysokém a svatém místě, i s tím, kdo má zdeptaného a poníženého ducha, abych oživoval ducha ponížených a abych oživoval srdce zdeptaných.

(Iz 54,5)
Vždyť tvým manželem je tvůj Tvůrce, jeho jméno je Hospodin zástupů, a tvým vykupitelem je Svatý Izraele — nazývá se Bohem vší země.


(2 Kor 11,2)
Když jde totiž o vás, zakouším jakousi Boží žárlivost; vždyť jsem vás zasnoubil jedinečnému ženichovi jako čistou pannu, která se má představit Kristu.

Jestliže se Bůh stal člověkem (Slovo se stalo tělem) a měl nám být podoben ve všem, kromě hříchu - pak je jen logické, že musel být pokoušen jako my, že byl smrtelný jako my, že dospíval v postupném rozumovém poznání podobně jako my....

Člověk, který by měl plné poznání Boha, by nám nebyl podoben ani trochu.

(Iz 63,16)
Ty, Hospodine, jsi náš otec, tvé jméno je od věčnosti: Náš vykupitel.

(2 Pt 3,18)
Rosťte v milosti a poznání našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. Jemu buď sláva i nyní a až do dne věčnosti. Amen.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 12:22:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ne Stando.
Takový Bůh není.  To jste si vymysleli až 350 let po Kristu.

Bible, a to ani SZ ani NZ, nám takového Boha nezjevuje.  
Takového Boha ani Ježíš, ani apoštolové, ani žádní patriarchové ani Židé po celé věky před Kristem i po Kristu neznali.  A dodnes neznají.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 12:34:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale to víš, že nám to i Bible zjevuje. Ale ty jsi se už rozhodl tomu nevěřit.

A tak máš dva odlišné Pány, máš také dva odlišné "Vykupitele".

A jednou, na věčnosti, budeš muset pendlovat zřejmě mezi dvěma "Ženichy" - mezi Bohem a mezi člověkem Mesiášem.

Nebo který z nich je tvým "ženichem?"


(2 Kor 11,2)
Když jde totiž o vás, zakouším jakousi Boží žárlivost; vždyť jsem vás zasnoubil jedinečnému ženichovi jako čistou pannu, která se má představit Kristu.

(Iz 62,5)
Jako se mladý muž žení s pannou, tak se s tebou ožení tvůj stavitel. A ženichovu radost nad nevěstou zakusí nad tebou tvůj Bůh.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 13:17:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

/Ale to víš, že nám to i Bible zjevuje. Ale ty jsi se už rozhodl tomu nevěřit./


Vám možná jo :-)

Ale Ježíši a apoštolům určitě ne.  A proto tomu ani já nevěřím.




A tak máš dva odlišné Pány, ../


Jo, a nejen já  :-)

Dva odlišné Pány měl už i král David (i když Ježíše ještě neznal tak, jako my. Ale v prorockém duchu, v prorockém vidění v Duchu svatém ano)
Dva odlišné Pány také měli všichni apoštolové. No a mraky křesťanů až po dnešní den. O těchto dvou Pánech mluví i Pán Ježíš.
Dva Pánové jsou také ve Zjevení, v nebi.

Ž 110:1:  Davidův žalm. Výrok Hospodinův mému pánu: Usedni po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.

Mt 22:44:  ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud tvé nepřátele nepoložím za podnož tvých nohou ‘?

Mk 12:36:  Sám David řekl v Duchu Svatém: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou. ‘

L 20:42:  Vždyť sám David v knize Žalmů říká: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici,

Sk 2:34:  Neboť David nevystoupil na nebesa, ale sám říká: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici,


Že někdo po desítkách let křesťanské víry neslyšel a nepochopil, že Pánové jsou 2, tomu se mi ani nechce věřit. To je tak absurdní, jako bych nevěděl a nevěřil, že se střídá den a noc.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 19:55:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Řekl Pán mému Pánu:"...

Řekl Bůh Ježíši v jeho lidství ....



A také ženichové jsou dva a přitom různí?

(J 3,27 ...)
Jan odpověděl: „Člověk si nemůže vzít nic, není-li mu to dáno z nebe. Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: ‚Já nejsem Mesiáš,‘ ale ‚Jsem poslán před ním.‘  Ženich je ten, kdo má nevěstu. Přítel ženicha, který stojí a slyší ho, velmi se raduje z ženichova hlasu. Tato má radost je tedy naplněna.  
On musí růst, já však se menšit.“ 
„Kdo přichází shůry, je nade všechny. Kdo je ze země, je pozemský a mluví pozemsky. Kdo přichází z nebe, je nade všechny a svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá. Kdo přijal jeho svědectví, zpečetil, že Bůh je pravdivý. Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh dává Ducha bez odměřování. Otec miluje Syna a všechno dal do jeho rukou. Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo však Syna odmítá, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.“  


(Mk 2,19)
Ježíš jim řekl: „Mohou se svatebčané postit, když je ženich s nimi? Dokud mají ženicha s sebou, nemohou se postit.

L 5,35)
Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom v oněch dnech se budou postit.“


(Iz 62,5)
Neboť jako se žení mládenec s pannou, ožení se tvoji synové s tebou a radostí ženicha z nevěsty se z tebe bude radovat tvůj Bůh.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 20:36:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

/ ..."Řekl Pán mému Pánu:"...

Řekl Bůh Ježíši v jeho lidství .... /



Ne Stando :-)

Bůh není tak padlý na hlavu, aby rozděloval Ježíše na Ježíše v lidství a Ježíše v nelidství. Bůh to řekl Pánu Ježíši - jednomu, celistvému. Žádnému schizofrenikovi.

Ježíš je jeden. A Bůh Ho učinil Pánem i Mesiášem. Toho jednoho Ježíše.





]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 08:08:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
My  (ale ani Bůh) nerozdělujeme Ježíšovo lidství a Ježíšovo božství. Rozlišujeme je, ale neoddělujeme.


Neboť v Kristu (člověku) přebývá veškerá plnost božství - píše apoštol Pavel Korintským.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 09. leden 2024 @ 17:48:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ČEP:
Izajáš 62:5  Jako se mladík žení s pannou, tak se tví synové ožení s tebou. A jako se ženich veselí z nevěsty, tak se tvůj Bůh bude veselit z tebe.

KB1613: Izajáš 62:6  Na zdech tvých, Jeruzaléme, postavím strážné, kteříž přes celý den i přes celou noc nikdy nebudou mlčeti. Kteříž tedy připomínáte Hospodina, nemlčtež,

Zde není vůbec Bůh Otec přirovnán k ženichovi. Jen, že se bude veselit.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 20:05:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)







]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 09. leden 2024 @ 17:39:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Izajáš 54:5  Tvým manželem je přece ten, jenž tě učinil, jeho jméno je Hospodin zástupů, tvým vykupitelem je Svatý Izraele; nazývá se Bohem celé země.

Izajáš 54:5  Nebo manželem tvým jest Učinitel tvůj, jehož jméno Hospodin zástupů, a vykupitel tvůj Svatý Izraelský Bohem vší země slouti bude.

Zde se píše výhradně o Bohu Otci JHVH. Vykupitel je nazván jenom Bůh Otec, nikoliv člověk Pán Ježíš!!!

Jób 19:25  Já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem.

Žalmy 78:35  připomínali si, že Bůh býval jejich skála, že Bůh nejvyšší byl jejich vykupitel.

Izajáš 41:14  Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova lidu. Já jsem tvá pomoc, je výrok Hospodinův, tvůj vykupitel je Svatý Izraele.

Izajáš 43:14  Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý Izraele: "Kvůli vám pošlu do Babylóna a srazím všechny ty útočné hady, Kaldejce, plesající na lodicích.

Izajáš 44:6  Toto praví Hospodin, král Izraele, jeho vykupitel, Hospodin zástupů: "Já jsem první i poslední, kromě mne žádného Boha není.

Izajáš 47:4  Náš vykupitel je Svatý Izraele. Jeho jméno je Hospodin zástupů.

atd.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 06:02:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Také Pán Ježíš je stejným JHVH.
On nás  - tím že přijal naše lidství a obětoval se jako Beránek za hříchy světa - tak nás vykoupil z otroctví hříchů. Stal se našim Vykupitelem - zaplatil za nás svou krví.


... abyste vedli život hodný Pána a ve všem se mu líbili, abyste nesli ovoce v každém dobrém skutku a rostli v poznání Boha a abyste byli posilováni každou mocí podle síly jeho slávy k veškeré vytrvalosti a trpělivosti, s radostí vzdávajíce díky Bohu a Otci, který nás učinil způsobilými k účasti na podílu svatých ve světle. On nás vysvobodil z pravomoci temnoty a přenesl do království Syna své lásky, v němž máme skrze jeho krev vykoupení, odpuštění hříchů

On je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebesích i na zemi, věci viditelné i neviditelné, ať trůny nebo panstva, vlády nebo autority; všechno je stvořeno skrze něho a pro něho
On je přede vším a všechno v něm spočívá. 
A on je hlavou těla, církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých, aby on sám zaujal ve všem první místo, neboť se Otci zalíbilo, aby v něm přebývala veškerá plnost...


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Pátek, 12. leden 2024 @ 16:27:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
(15) Je obrazem neviditelného Boha, prvorozeným nad celým stvořením.
(16) Ním bylo stvořeno všechno: věci na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné, ať trůny nebo mocnosti, vladaři nebo vrchnosti; všechny věci byly stvořeny jím a pro něj.
(17) On je přede vším a všechno v něm drží pohromadě.
(18) A on je hlavou těla, církve; on je počátek a prvorozený z mrtvých, aby měl ve všem převahu.
(19) Bohu se zalíbilo, že v něm přebývá veškerá jeho plnost,
(20) a skrze něho smířit se sebou všechno, ať už je to na zemi, nebo na nebi, tím, že učiní mír skrze svou krev, prolitou na kříži.

Koloským 1:15–20 (NIV)
1. Jako u všech dobrých biblických výkladů je důležité poznamenat si kontext veršů a důvod, proč byly napsány a umístěny tam, kde jsou. Čtení knihy Koloským odhaluje, že Kolosská církev ztratila své zaměření na Krista. Někteří z věřících v Kolose v praxi opustili své spojení s Hlavou, Ježíšem Kristem, a někteří byli dokonce vedeni k uctívání andělů (2:18 a 19). Situace v Kolosách vyžadovala důrazné připomenutí Kristova vedení nad jeho Církví a epištola Kolosanům to přesně poskytla.

2. Tyto verše nemohou potvrzovat Trojici, protože začínají tím, že Kristus je „obrazem [eikon] neviditelného Boha“. Kdyby byl Kristus „Bůh“, pak by to verš jednoduše řekl, spíše než že by byl „obrazem“ Boha. Otec je na desítkách míst jasně nazýván „Bůh“ a zde by bylo dobré říci, že Ježíš byl Bůh. Místo toho se nám říká, že Kristus je obrazem Boha. Pokud je jedna věc „obrazem“ jiné věci, pak „obraz“ a „originál“ nejsou totéž. Otec je Bůh, a proto neexistuje žádný verš, který by Otce nazýval Božím obrazem. Nazvat Ježíše Božím obrazem se krásně shoduje s jeho výrokem: „Kdo viděl mne, viděl Otce“ (Jan 14:9 a 10).

Existují trojiční teologové, kteří tvrdí, že slovo eikon (z něhož pochází anglické slovo „icon“, což znamená „obraz“ nebo „reprezentace“) zde v Kolosanům znamená „projev“ a že Kristus je projevem Boha. Domníváme se, že tento závěr je neopodstatněný. Slovo eikon se v Novém zákoně vyskytuje 23krát a jasně se používá jako „obraz“ v běžném slova smyslu. Používá se k obrazu Caesara na minci, k modlám, které jsou umělými obrazy bohů, ke starozákonním věcem, které byly pouze obrazem reality, kterou máme dnes, a k „obrazu“ šelmy, která se vyskytuje ve Zjevení. 2. Korinťanům 3:18 říká, že křesťané se mění v „obraz“ Pána, když odrážíme jeho slávu. Všechny tyto verše používají „obraz“ v běžném smyslu slova, tj. reprezentaci oddělenou od originálu. 1 Korintským 11:7 říká: "Člověk si nemá zakrývat hlavu, protože je obrazem a slávou Boží." Jako je Kristus nazýván obrazem Božím, tak jsou lidé nazýváni obrazem Božím. Nejsme tak přesným obrazem jako Kristus, protože jsme poškozeni hříchem, ale přesto nás Bible nazývá „obrazem“ Boha. Tedy formulace o bytí Božím obrazem je pro nás stejná jako pro Krista. Trváme na tom, že slova ve Slově je třeba číst a chápat v jejich běžném nebo běžném významu, pokud nelze dát dobrý důvod tento význam změnit. V tomto případě je běžný význam „obrazu“ „podoba“ nebo „podoba“ a je tak používán pokaždé v Novém zákoně. Pokud by slovo „obraz“ v té době získalo nový význam a odkazovalo na Krista, Bible by nám to dala vědět. Protože tomu tak není, tvrdíme, že použití „obrazu“ je stejné, ať už se týká obrazu na minci, obrazu boha, nebo pro Krista i křesťany jako obraz Boha.

3. Bůh delegoval na Krista svou pravomoc tvořit. Efezským 2:15 odkazuje na Krista, který stvořil „jednoho nového člověka“ (svou Církev) ze Židů a pohanů. Tím, že Pán Ježíš vylil na každého věřícího dar svatého ducha (Skutky 2:33 a 38), stvořil v každém z nich něco nového, totiž „nového člověka“, jejich novou přirozenost (2. Korintským 5: 17; Gal 6:15; Ef 4:24).

4. Církev Těla Kristova byla zcela novou entitou, vytvořenou Kristem z Židů a pohanů. Musel také vytvořit strukturu a pozice, které by mu umožnily fungovat, jak v duchovním světě (pozice pro anděly, kteří by sloužili církvi – viz Zj. 1:1, „jeho anděl“), tak ve fyzickém světě. (pozice a služby zde na zemi – viz Římanům 12:4–8; Ef 4:7–11). Bible popisuje tyto fyzické a duchovní skutečnosti slovy: „věci na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné“ (1:16).

5. Mnoho lidí si myslí, že protože Koloským 1:16 říká: „Neboť skrze něho bylo všechno stvořeno“, že Kristus musí být Bůh, ale celý verš je třeba číst pozorně s porozuměním použití slov a slovních obratů.¨

Studium legitimních řečových figur je náročnou záležitostí a nejlepší práci, kterou víme, vykonal v roce 1898 E. W. Bullinger. Nese název Řečové figury používané v Bibli a je snadno dostupný, protože byl mnohokrát přetištěn.

Za prvé, student Bible (ve skutečnosti jazyka a života) si musí být vědom toho, že když je použito slovo „vše“ (nebo „každý“ nebo „všechno“), je často používáno v omezeném smyslu. Lidé to takto používají v běžné řeči v zemích a jazycích po celém světě. Já (John S.) jsem to nedávno zažil. Bylo pozdě večer a já chtěl před spaním sušenku. Když jsem své ženě řekl, že chci sušenku, řekla: "Děti všechny sušenky snědly." Teď samozřejmě naše děti nesnědly všechny sušenky na světě. Naznačeným kontextem byly sušenky v domě a naše děti je všechny snědly. Toto je dobrý příklad toho, že slovo „vše“ je používáno v omezeném smyslu, a Bible to tak používá také.

Když například Absolon uspořádal radu proti svému otci Davidovi, 2. Samuelova 17:14 říká, že „všichni izraelští muži“ se shodli na radě. „Všichni“ muži Izraele tam nebyli, ale tento verš znamená „všichni“, kteří tam byli. Dalším příkladem je Jeremjáš 26:8, kde se říká, že „všechen lid“ chytil Jeremiáše, aby ho usmrtil, ale kontext jasně ukazuje, že „všichni lidé“ ani nebyli přítomni a lidé, kteří přišli na scénu později chtěl Jeremiáše propustit. 1 Jan 2:20 (KJV) říká o křesťanech: „Vy víte všechno“. Jistě neexistuje křesťan, který by skutečně věřil, že ví všechno. Tato fráze používá omezený význam „vše“, který je určen kontextem.

Jde o to, že kdykoli člověk čte slovo „vše“, musí se rozhodnout, zda je používáno v širokém smyslu „vše ve vesmíru“ nebo v úzkém smyslu „vše v určitém kontextu“. “ Věříme, že v Koloským 1:16 je vyžadován úzký smysl, a další důkazy pro to uvádíme v bodě 6 níže (Další informace o omezeném smyslu „všechny“ viz poznámka k Janovi 2:24).

6. Důležitá řečnická postava v Koloským 1:16 se nazývá „obkličování“. Bullinger poznamenává, že Řekové tuto figuru řeči nazývali epanadiplosis, zatímco Římané ji označili inclusio (str. 245), a uvádí několik stránek příkladů z Bible, které tuto postavu dokumentují. Píše: „Když je použit tento obrazec, označuje to, co je řečeno, jako dokončené v jednom úplném kruhu... čímž je učiněný výrok úplný. S ohledem na to si povšimněte, že fráze „všechny věci byly stvořeny“ se vyskytuje na začátku a na konci verše a obklopuje seznam stvořených věcí: „Neboť skrze něho bylo stvořeno všechno: věci na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné, ať už trůny nebo mocnosti nebo vládci nebo úřady; všechny věci byly stvořeny jím a pro něj." Věci, které jsou „stvořeny“, nejsou skály, stromy, ptáci a zvířata, protože tyto věci stvořil Bůh. Tyto věci, „trůny, mocnosti, vládci a autority“, jsou síly a pozice, které Kristus potřeboval k řízení své Církve, a které za tím účelem vytvořil. Figura řeči známá jako „obkroužení“ nám pomáhá identifikovat správný kontext „všech věcí“ – že jde o užší význam slova „vše“ a týká se věcí potřebných ke správě Církve.

7. Fráze ve verši 17, že „je přede vším“, byla použita k pokusu dokázat, že Ježíš existoval dříve než všechno ostatní. Slovo „před“ (zde pro) však může odkazovat na čas, místo nebo pozici (tj. To nás vede k závěru, že smyslem této části je ukázat, že Kristus je „před“, tj. „nadřazen“ všem věcem, jak říká verš. Pokud by někdo trval na tom, že jde o čas, poukázali bychom na to, že hned v následujícím verši je Kristus „prvorozený“ z mrtvých, a tedy „před“ svou církví v čase i postavení.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 07:16:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dávejte si pozor, ať vás někdo neodvede jako zajatce skrze filozofii — prázdný svod podle lidské tradice, podle živlů světa, a ne podle Krista.  Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství.  I vy jste v něm naplněni. On je hlavou každé vlády a moci


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Pátek, 12. leden 2024 @ 16:24:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Koloským 2:9 (NIV)
Neboť v Kristu žije veškerá plnost Božství v tělesné podobě.

1. Slovo „Božstvo“ nebo „Božství“ je překladem řeckého slova theotes. V řeckém anglickém lexikonu od Liddella a Scotta, klasickém lexikonu starověkého řeckého jazyka, je překládán jako „božství, božská přirozenost“. Liddell a Scott ve svém případu citují řecké autory Plutarcha a Luciana a také odkazují na Heliodora a Oribasia pomocí fráze dia theoteta = „z náboženských důvodů“. Řecké slovo se v Bibli vyskytuje pouze jednou, takže pokusit se pro něj vytvořit argument, který znamená „Bůh“ nebo „Boh“ (což je sám o sobě nejasný termín), je skutečně velmi podezřelé. Standardní pravidla pro výklad Písma by diktovala, že způsob, jakým Pavel používal teoty v Kolosanům, by byl stejný, jak byli Kolosanští zvyklí je slyšet ve své kultuře. Není důvod se domnívat, že Pavel psal Kolosanům v očekávání, že „předefinují“ slovní zásobu, kterou používali. Kristus byl naplněn svatým duchem „bez míry“ a Bůh mu dal na zemi pravomoc uzdravovat, vyhánět démony, odpouštět hříchy atd. Dává tedy dokonalý smysl, že Písmo říká, že Kristus měl plnost „božské přirozenosti“. “ přebývající v něm. Ve skutečnosti se totéž říká o každém křesťanovi (2. Petrův 1:4).

2. Slovo „plnost“ ukazuje, že verš mluví o něčem, z čeho by člověk mohl mít také jen část. Nemá smysl mluvit o „plnosti“ něčeho, co je nedělitelné. Bůh je nedělitelný. Nikdy nečteme o „plnosti Boha Otce“, protože Bůh je podle definice vždy plný své vlastní přirozenosti. Proto tento verš nehovoří o tom, že Kristus je Bůh, ale o tom, že Bůh nějakým způsobem poskytuje Kristu „plnost“. Co tento verš říká, je objasněno dříve v Koloským: „Bohu se zalíbilo, že v něm přebývá veškerá jeho plnost“ (Kol. 1:19). To je pravda. Jan 3:34 dodává vysvětlení: „Nebo ten, koho Bůh poslal, mluví slova Boží, neboť Bůh dává ducha bez omezení.“

3. Skutečnost, že Kristus má „všechnu plnost“ Boha, z něj nedělá Boha. Efezským 3:19 říká, že křesťané by měli být naplněni „vší plností Boží“, a nikdo nevěří, že by to z každého křesťana udělalo Boha.

4. Kdyby byl Kristus Bohem, nedávalo by smysl říkat, že v něm přebývala Boží plnost, protože jako Bůh by měl vždy plnost Boží. Skutečnost, že Kristus mohl mít v sobě přebývat Boží plnost, ve skutečnosti ukazuje, že nebyl Bohem. 2. Petra 1:4 říká, že prostřednictvím velkých a vzácných Božích zaslíbení „můžeme mít účast na božské přirozenosti“. To, že máme „božskou přirozenost“, z nás nedělá Boha a Krista to neudělalo Bohem. Poznámka k 2. Petrovi 1:4 v NIV Study Bible je téměř správná, když s odkazem na božskou přirozenost uvádí: „Jsme přebýváni Bohem skrze Jeho Svatého Ducha“ (řekli bychom „duch svatý, odkazující na Boží dar ). Podobně i Kristus, který byl bezmezně naplněn svatým duchem, v sobě přebývala plnost „Božství“.

5. Kontext je klíčem ke správné interpretaci verše. Kolosanští ztratili zaměření na Krista (viz Kol 1:15-20). Koloským 2:8 ukazuje, že lidem hrozilo nebezpečí, že se obrátí k „prázdné a klamné filozofii“, než aby se zaměřili na Krista. Co mohla filozofie a tradice nabídnout, co Kristus nemohl? Následující verš je připomínkou toho, že neexistuje lepší místo, kde se obrátit pro odpovědi a pravdu, než ke Kristu, v němž přebývá veškerá Boží plnost. V kontextu zde není nic, co by opravňovalo věřit, že Pavel píše o Trojici. Jednoduše říká, že pokud chceš najít Boha, hledej ke Kristu. Sám Kristus řekl, že je „Cesta“ a „Pravda“ a že „nikdo nepřichází k Otci než skrze mne“.


]


VY SE UŽ JEN MOTÁTE V KRUHU! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 09. leden 2024 @ 07:50:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
VY SE UŽ JEN MOTÁTE V KRUHU!

Ptáte se naprosto pošetile:

"Jak je možné, že Apollos, tak zběhlý v Písmech, přesný ve znalostech o Ježíši, o Pánově cestě, se soudtředil na vysvětlování  Židům tak druhořadé, málo podstatné věci, že Ježíš je Mesiáš ?"
"A tu prvořadou, nejdůležitější, že je Bůh - zamlčel ?"

Vy se ptáte na naprosto samozřejmé věci, takže jsem vám odpověděl:

KDYBY APOLLO HLÁSAL MESIÁŠE LIDSKÉHO PŮVODU, BYL BY POUHÝM POLITICKÝM PROPAGANDISTOU  . . .

NAVÍC:

LIDSKÝ MESIÁŠ, UKŘIŽOVANÝ MESIÁŠ, TEDY MRTVÝ MESIÁŠ, JE JEDNOU PROVŽDY VYŘÍZENOU VELIČINOU!!!

SANCTA SIMPLICITAS!!!

Ptáte se hloupě proto, že se už motáte v kruhu, ze kterého pro vás již zřejmě není úniku. 
Vše je dáno tím, že vy nenávidíte svého bližního, kdekoho byste udával a fyzicky likvidoval, což znamená, že jste pod nadvládou sil ZLA, vás uvěznilo v bludech a které vám nedovolí použít Božího slova ke své záchraně. 

Vztahují se na vás tyto texty Písma:

1. Janův 2, 11 [www.biblenet.cz]  Kdo nenávidí svého bratra, je ve tmě a ve tmě chodí; neví, kam jde, neboť tma mu oslepila oči.

1. Janův 3, 15 [www.biblenet.cz] Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah – a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě.

2. Korintským 4, 3 [www.biblenet.cz] Je-li přesto naše evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří spějí k záhubě.

2. Korintským 4, 4 [www.biblenet.cz] Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.


V podstatě tyto texty praví to, co jsem výše napsal. Vy zde konáte tutéž funkci jako ten judaista, který se nakonec dopustil hříchu proti Duchu svatému. 

Musím vás upozornit na to, že vy jste silami ZLA vás ovládajícími, směrován k témuž konci. 

Snažíte se svést druhé bludy, stejně jako ten judaista, a proto nepochybně obdržíte svou odměnu. 

Podívejte se, vážený pane,
mějte si názor jaký chcete - to je jen a jen vaše věc. Ale nechoďte s tím na veřejnost a nesvádějte bludy do nichž jste upadl, druhé. 

Ekrazit



]


Kvázi argumenty kvázi křesťana Ekrazita (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 12:42:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Vážený pane, ptám se zcela logicky a zcela normálně:


"Jak je možné, že Apollos, tak zběhlý v Písmech, přesný ve znalostech o Ježíši, o Pánově cestě, se soudtředil na vysvětlování  Židům tak druhořadé, málo podstatné věci, že Ježíš je Mesiáš ?"
"A tu prvořadou, nejdůležitější, že je Bůh - zamlčel ?"


Vy logicky a normálně neumíte odpovědět ani jednou souvislou a smysluplnou větou.
Tapetování nějakých vašich výmyslů není odpovědí, jestli to nechápete.
K tématu článku jste zcela bezradný, nulový.




Kdyby Ježíš byl takový, jak se ho snažíte vylíčit vy, zcela jistě by vám nedělalo problémy citovat z Písma odpovědi na moje otázky:

"Ukaž mi v Písmu, kde apoštolové vzývají (kde se modlí k Ježíši a přitom Ho oslovují Bože)   Ježíše jako Boha.  Kde vyučují a kážou, že Ježíš je Bůh  (kázání apoštolů ve Skutcích je celkem hodně - je kde hledat)
Kde apoštolové vyznání, že Ježíš je Bůh, stavějí jako podmínku pro přijetí křtu a jako podmínku spasení ?

Ukaž mi v Písmu, kde apoštolové vedou lidi k tomu, aby uvěřili v Ježíše jako Boha a vzývali jej jako Boha. Koho k takové víře přivedli ?
Kde lidé, kteří uvěřili v Ježíše, svědčí o tom, že uvěřili v Ježíše Boha ?

Ukaž mi v Písmu, kde Ježíš o sobě tvrdí, že je Bůh."

 A podotázka:

  "Proč všichni apoštolové nezačali horlivě dělat to, na co se v těch otázkách ptám ?  Což by byl jediný možný logický důsledek - všude všem zvěstovat tu bombastickou zprávu, že Ježíš z Nazareta je sám Bůh Jahwe.

Opravdu se tak zpronevěřili a zcela selhali ve svém evangelizačním a misijním úsilí ?   Vzepřeli se Ježíši Kristu ?
Své životy dali v sázku zbytečně ;  marné, polovičaté věci ? "


A ještě jedno: okecávání kolem dokola mě opravdu nezajímá.
Vaše kváziargumenty a kvázidůkazy si nechte pro ty, kdo vám na to skočí.



]


Stále se motáte v kruhu, ze kterého již nemůžete ven (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Středa, 10. leden 2024 @ 08:43:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Odpovídám, a znovu opakuji jako člověku snížené inteligence:

Když Tomáš prohlásil před Spasitelem:

Jan 20, 28 [www.biblenet.cz] Tomáš mu odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh.“

a Spasitel ho neopravil, tak vězte, vy ubohý a nenávistí k lidem zaslepený člověče, že tomu tak je. 

Před Tím, který je Cestou, Pravdou  Životem (J. 14,6), není možné lhát. A před Spasitelem  nemohl lhát ani Satan:

Lukáš 4, 5 [www.biblenet.cz] Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země
6 [www.biblenet.cz] a řekl: „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám:

Ano, je to tak. Před Spasitelem není možné lhát a každý - tedy i vy, se o tom po své smrti přesvědčíte:

SLUŽBA UMÍRAJÍCÍM [notabene.granosalis.cz]

Koloským 1, 15 [www.biblenet.cz] On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření,

Koloským 1, 16 [www.biblenet.cz] neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

Koloským 1, 17 [www.biblenet.cz] On předchází všechno, všechno v něm spočívá,

Koloským 1, 18 [www.biblenet.cz] on jest hlavou těla – totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých – takže je to on, jenž má prvenství ve všem.

Koloským 1, 19 [www.biblenet.cz] Plnost sama se rozhodla v něm přebývat,

Z těchto textů je pro každého nezaslepeného člověka zřejmé, že v Synu, tedy bytosti NESTVOŘENÉ, bylo stvořeno vše na nebi i na zemi. 

Tvrdit, že toto dokáže pouhý člověk, může jen člověk rozumu velmi, velmi mdlého. 

Římanům 2, 5 [www.biblenet.cz] Svou tvrdostí a nekajícnou myslí si střádáš Boží hněv pro den hněvu, kdy se zjeví spravedlivý Boží soud.

Jan 5, 21 [www.biblenet.cz] Jako Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu ty, které chce.

22 [www.biblenet.cz] Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi,

23 [www.biblenet.cz] aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal.

takže asi takto. Bude vás soudit Syn, kterému božství upíráte. A protože nemáte v úctě Syna, nemáte v úctě ani Otce a směřujete "na plné pecky" do pekel. 

Nenávidíte bližního, tudíž jste vrah, který nemá života věčného:

1. Janův 3, 15 [www.biblenet.cz] Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah – a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě.

A tím sloužíte této duchovní síle:

Jan 8, 44 [www.biblenet.cz] Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.

Takže, zda je váš konec neodvratný či ne, ví jen Pán. Já osobně být na vašem místě, bych padl na kolena a činil pokání. 

Vám budou znalosti Písma k odsouzení, stejně jako byly zákoníkům a farizeům, kteří Ježíše neidentifikovali se Synem Božím. 

Ekrazit








]


Neschopný Ekrazit (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 10. leden 2024 @ 08:59:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stále se točíte v kruhu. A neodpovídáte na otázky -  ani na ty z článku ohledně Apolla, ani na ty, které tady opakuji mnohokrát - i vám.
Nerozumíte psanému textu ?

Jsem vám říkal, že okecávání kolem dokola mě opravdu nezajímá.
Vaše kváziargumenty a kvázidůkazy si nechte pro ty, kdo vám na ně skočí. Vaši absolutní neschopnost a absenci jakýchkoliv odpovědí na položené otázky vaše kváziargumenty nevyváží ani nenahradí.


Ty otázky vám zopakuji:


"Ukaž mi v Písmu, kde apoštolové vzývají (kde se modlí k Ježíši a přitom Ho oslovují Bože)   Ježíše jako Boha.  Kde vyučují a kážou, že Ježíš je Bůh  (kázání apoštolů ve Skutcích je celkem hodně - je kde hledat)
Kde apoštolové vyznání, že Ježíš je Bůh, stavějí jako podmínku pro přijetí křtu a jako podmínku spasení ?

Ukaž mi v Písmu, kde apoštolové vedou lidi k tomu, aby uvěřili v Ježíše jako Boha a vzývali jej jako Boha. Koho k takové víře přivedli ?
Kde lidé, kteří uvěřili v Ježíše, svědčí o tom, že uvěřili v Ježíše Boha ?

Ukaž mi v Písmu, kde Ježíš o sobě tvrdí, že je Bůh."

 A podotázka:

  "Proč všichni apoštolové nezačali horlivě dělat to, na co se v těch otázkách ptám ?  Což by byl jediný možný logický důsledek - všude všem zvěstovat tu bombastickou zprávu, že Ježíš z Nazareta je sám Bůh Jahwe.

Opravdu se tak zpronevěřili a zcela selhali ve svém evangelizačním a misijním úsilí ?   Vzepřeli se Ježíši Kristu ?
Své životy dali v sázku zbytečně ;  marné, polovičaté věci ? "






]


MIMOBĚŽNÁ DISKUSE (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Středa, 10. leden 2024 @ 10:06:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
MIMOBĚŽNÁ DISKUSE

Vy skutečně kráčíte ve své nenávisti do pekel. Zbavte se své nenávisti (a pokud to vy, člověk spoutaný a zotročený ještě dokážete), pak Písmu porozumíte. 

Ve stavu nenávisti je vám Písmo absolutně nepřístupné . . . Stejně jako Židům, kteří původce života zabili . . .

Skutky apoštolů 3, 15 [www.biblenet.cz]  Původce života jste zabili, Bůh ho však vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky.

Satan, který vás tak "drží pod krkem", rdousí a zotročuje, vám zabrání i přijetí tohoto jasného Božího slova.

Víte co, vážený pane???

Jděte si klidně tam, kam vás srdce táhne (v nebesům určitě ne) - a už mě svými pitomostmi neotravujte!!!

Nikdy!!!

Nemám, co bych dodal.

Ekrazit


]


Neschopný Ekrazit (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 10. leden 2024 @ 10:33:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

No, nemáte co byste dodal.

Hlavně nemáte žádnou odpověď k tématu článku, na otázky ohledně Apolla.

Ani na ty další, které jsem vám předložil.  Dle jejichž odpovědi či absence odpovědi záleží, jak dalece jsou relevantní a pravdivé vaše teze, které tady dokola tapetujete.


Nic. Kompletně nic,  nula.


]


TAK VY NEPŘESTANETE! JSTE UŽ POSEDLÝ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Středa, 10. leden 2024 @ 11:43:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
TAK VY NEPŘESTANETE! JSTE UŽ POSEDLÝ!

KRISTUS JE JEDNIČKA -  SATAN JE NULA. 

Já patřím Kristu - zatímco vy, Satanu!

JSTE NULA!!!

N  U  L  A  !

Ekrazit


]


Neschopný Ekrazit (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 10. leden 2024 @ 11:56:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

:-))

Nula je ten, kdo neumí odpovědět na jednoduché otázky.
Kdo není schopen pochopit jednoduchý text.

A kdo to asi je ?  To si každý umí udělat obrázek sám.


]


Re: TAK VY NEPŘESTANETE! JSTE UŽ POSEDLÝ! (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Středa, 10. leden 2024 @ 20:55:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak nevím kdo je tady posedlý nebiblickou pohanskou trojicí, ale Rosmano to 100% není.

CSP Český studijní překlad (2009)
Mt 5:48: "Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“"

CSP Český studijní překlad (2009)
Sk 27:23: "Tuto noc přišel ke mně anděl toho Boha, jemuž patřím a kterému sloužím,"

CSP Český studijní překlad (2009)
Zj 1:4-6: "Jan sedmi sborům v Asii: Milost vám a pokoj od Toho, který jest a který byl a který přichází, i od sedmi duchů, kteří jsou před jeho trůnem, a od Ježíše Krista, jenž je věrný svědek, prvorozený z mrtvých a vládce králů země. Tomu, jenž nás miluje a svou krví nás rozvázal z našich hříchů a učinil nás královstvím, kněžími svému Bohu a Otci -- jemu sláva i moc na věky věků. Amen."


]


Re: TAK VY NEPŘESTANETE! JSTE UŽ POSEDLÝ! (Skóre: 1)
Vložil: monsek v Středa, 10. leden 2024 @ 21:13:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hezky ses podepsal, ale stačilo jen nickem.


]


ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 14. květen 2024 @ 12:35:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ !

ecr


]


DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 25. květen 2024 @ 18:30:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU

ecr


]


Re: MIMOBĚŽNÁ DISKUSE (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Středa, 10. leden 2024 @ 20:40:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
KJ2 King James 2000
Acts 3:15: "And killed the Prince of life, whom God has raised from the dead; of which we are witnesses."

NEB Νέα Ελληνικά βιβλία, 1901
Πραξ 3:15: "τον δε αρχηγον της ζωης εθανατωσατε, τον οποιον ο Θεος ανεστησεν εκ νεκρων, του οποιου ημεις ειμεθα μαρτυρες."

NEB Nové řecká Bible 1901
Skutky 3:15: "A usmrtili jste knížete života, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých, jehož jsme svědky."


Typy překladů
Text
Obrázky
Weby
Přeložit text
angličtina – zjištěno
swap_horiz
čeština
Zdrojový text
...and killed the one who leads the way into life, whom God raised from among the dead, of which we are witnesses. Bible see other translations “the one who leads the way into life.” The Greek word translated by the phrase the “one who leads people to life” here in Acts 3:15 is archēgos (#747 ἀρχηγός), and it has several meanings, including, one with the preeminent position and thus “leader, ruler, prince;” or one who begins something and thus is the first in a series, thus, “pioneer, founder,” or one who begins or originates something. According to Friberg, it means “strictly [speaking], one who goes first on the path; hence leader, prince, pioneer.” The EDNT says that in Acts 3:15 the proper rendering is the “one who leads the way into life,” and several Bibles follow that general idea.
clear
2 832 / 5 000
Výsledky překladu
Výsledek překladu
...a zabil toho, kdo vede cestu do života, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých, čehož jsme svědky. Bible viz další překlady "Ten, kdo vede cestu do života." Řecké slovo přeložené frází „ten, kdo vede lidi k životu“ zde ve Skutcích 3:15 je archēgos (#747 ἀρχηγός), a má několik významů, včetně toho, který má přední postavení a tedy „vůdce, vládce, princ;" nebo ten, kdo něco začíná, a tak je první v řadě, tedy „průkopník, zakladatel“ nebo ten, kdo něco začíná nebo vytváří. Podle Friberga to znamená „přesně řečeno, ten, kdo jde první na cestě; odtud vůdce, princ, průkopník." EDNT říká, že ve Skutcích 3:15 je správný výklad „ten, kdo vede cestu do života“, a několik Biblí se řídí touto obecnou myšlenkou. Například The New Testament od Williama Barclaye zní: „Zabil jsi muže, který propálil cestu, která vede k životu“, a další verze, které se čtou podobným způsobem, zahrnují New English Bible, Today's English Version a God's New Covenant od H. Cassirer. Některé další verze používají výraz „průkopník“, podobně jako je použití archēgos v Hebrejcům 2:10 (srov. Moffatt’s Bible; The Kingdom of God Version). Překlad „ten, kdo vede k životu“ není běžný, ale je přesný a v tomto kontextu je Petrův výrok velmi úderný. Náboženští vůdci „zabili“ právě toho, kdo vede cestu k životu, čímž dali najevo svůj odpor k životu a Bohu, ale Bůh zachránil situaci tím, že vzkřísil Ježíše z mrtvých, takže stále vede cestu k životu. Překlad „Princ života“ používá mnoho Biblí, ale „Význam „Princ“ nezapadá do kontextu a je obvykle zcela neadekvátní.“ Dodali bychom, že „autor“ neodpovídá kontextu ani rozsahu Písmo (viz komentář k Židům 5:9, „zdroj“). Zdá se, že důraz tohoto textu není ani tak kladen na to, „kdo“ Ježíš je („kníže“ nebo „autor“ nebo „zdroj“), jako na to, co dělal a dělá. Náboženští vůdci „zabili“, „toho, kdo vede k životu“. Ježíš vedl lidi k životu, dokud byl naživu, ale větší pravdou je, že svou smrtí a vzkříšením „vede“ lidi k životu. Část silné krásy Petrova výroku spočívá ve skutečnosti, že ačkoli se mnoho lidí bojí smrti, zbožní lidé jím být nemusí. Ježíš je ten, kdo vede lidi k životu; vytyčil nám stopu a my po ní můžeme jít. Můžeme si být jisti, že pokud zemřeme, stejně jako Bůh vzkřísil Ježíše k věčnému životu v novém a mocném těle, může a udělá totéž pro nás. Ježíš vedl cestu k věčnému životu a my ho můžeme s důvěrou následovat. „z mrtvých.“b Viz komentář k Římanům 4:24. a) Newman a Nida, A Translator’s Handbook on the Act of the Apostles. b) Cp. Wuest, Nový zákon, „z řad mrtvých“, 277. Komentář pro: Skutky 3:15



]


ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 14. květen 2024 @ 12:34:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ !

ecr


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 12:25:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh není osoba v čísle jednotném.
(On sám o sobě hovoří v plurálu!).



Bůh není ani žádná jenom bytost - protože On sám je zdrojem bytí všech bytostí - sám je pramenem života, pramenem bytí všech.



Asi nejblíže vystihuje Boha lidské slovo "OSOBNOST".


Osobnost je soustava vlastností, charakterizujících celistvou individualitu - "charakter".  Je rozvinutím možností, zaměřených na realizaci svých cílů.

Ale stejně vždycky je pro nás Bůh zahalen tajemstvím a poznáváme ho zatím nedokonale.




]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 12:54:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ne Stando.


V Písmu svatém desítky tisíc sloves, zájmen, vztahujících se k Bohu, JSOU V JEDNOTNÉM ČÍSLE.

Bůh je ECHAD  -  JEDEN.

A to je základ víry Židů.  To je základ také víry Ježíše i apoštolů.
A spasení je z Židů.

A nikdo z nich nikdy nevěděl nic o trojjediném Bohu.


Mk 12:28:   Tu přistoupil jeden z učitelů Zákona, který je uslyšel, jak se spolu dohadují. Když uviděl, že jim Ježíš dobře odpověděl, zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“  Ježíš odpověděl: „První je: ‚Slyš, Izraeli, Pán, náš Bůh, Pán jediný jest‘   30 a ‚budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly‘. .......  32 I řekl mu ten učitel Zákona: „Dobře, Učiteli, pravdivě jsi řekl, že je jediný a není jiného mimo něho


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 19:43:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pleteš dohromady nesourodé věci:

Bůh je skutečně jeden.

Ale když sám Bůh hovoří o sobě, hovoří o sobě někdy v množném čísle (v plurálu).

(Gn 11,7 ...)
Nuže, sestupme a zmaťme tam jejich řeč, takže jeden nebude rozumět řeči druhého. Tak je odtamtud Hospodin rozptýlil po celém povrchu země, a přestali stavět to město


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 20:29:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ne, nikdy o sobě nemluví v plurálu.

Vždycky, v desítkách tisíc případů v jednotném čísle.


Ty dva nebo 3 případy, kdy mluví v plurálu, prostě nemluví k sobě. Mluví k někomu dalšímu mimo Boha.





]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 20:35:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."
Ne, nikdy o sobě nemluví v plurálu. - Ty dva nebo 3 případy, kdy mluví v plurálu, prostě nemluví k sobě. Mluví k někomu dalšímu mimo Boha.
"...


Zkus si přečíst kontext - a třeba i nějaké komentáře biblistů k tomuto místu.... 

Ke komu jinému tedy mluví konkrétně?


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 09. leden 2024 @ 20:42:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Já nevím, Písmo nám to nezjevuje. Například k andělům. Nebo k cherubinům. Anebo serafinům.
Bůh má kolem sebe zástupy nebeské.


Komentáře biblistů - trinitářů nemá smysl číst. Ti mají více Bohů, takže toto je faleš a mínus.
Zkus si přečíst nějaké komentáře Židů, rabínů k tomu.   Určitě svými výklady nebudou tvrdit nic proti monoteismu, že Bůh je ve více osobách, například.  To ani Žid Ježíš netvrdil.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 05:52:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Boží plurál nesouvisí s více bohy.

V tom je tvé trvalé nepochopení. Je jenom jeden Bůh.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 11:47:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jo, chápu :-)

Jeden Bůh, skládající se ze 3 osob, z nichž každá samostatně je plně Bohem.
Otec je Bůh, Syn je Bůh, Duch svatý je Bůh.


]


ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 14. květen 2024 @ 12:30:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ADVENTISMUS JE ROUHAVÝ A TUDÍŽ BIBLICKY NEUDRŽITELNÝ !

ecr


]


DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 25. květen 2024 @ 18:28:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU

ecr


]


DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Sobota, 25. květen 2024 @ 18:37:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
DUCHOVNÍ PROFIL APOŠTOLA MONARCHIANISMU

ecr


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 09. leden 2024 @ 17:10:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

2) Máme se utíkat k Bohu, nikoli ke stvořené bytosti

Žalmy 2, 12 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!

Mezi rodinou a přáteli bylo líbání na tvář známkou přátelství a loajality. V tomto kontextu líbání Syna to bylo znamení úcty, věrnosti a uznání vyšší pozice políbeného. Také v tomto případě líbat „Syna“ znamenalo také líbat Toho, který ho poslal, tj. samotného Boha. Bůh je stvořitelem nebes a země a vytváří pravidla. Rozhodl se spasit lidi na základě jejich vztahu k Jeho Synu, a zde všem lidem dává jasnou volbu: ctít Syna nebo „zahynout“. Toto je stejné základní poselství jako v Janovi 3:16. Lidé se nemohou zachránit ani si dát věčný život. Tento dar pochází od Boha, a abychom ho přijali, musíme dělat věci Božím způsobem. Pokorní lidé vzdávají hold Synu a žijí věčně; Pyšní lidé ignorují nebo odmítají Syna a následkem toho zahynou.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 09. leden 2024 @ 17:20:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...8) Boží Syn má účast na veškerém stvoření

Římanům 11, 36 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen.

Koloským 1, 16 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

Zde u Římanům se mluví výhradně o Bohu Otci:

Římanům 11:32 Zavřel zajisté Bůh všecky v nevěře, aby se nade všemi smiloval.
33 Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho a
nevystižitelné cesty jeho!
34 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
35 Nebo kdo prve dal jemu, a budeť mu odplaceno?
36 Nebo z něho a skrze něho a v něm jsou všecky věci, jemuž sláva na věky. Amen.

Koloským 1.15-20
Koloským 1:15 On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření,
16 neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské
trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.
17 On předchází všechno, všechno v něm spočívá,


18 on jest hlavou těla - totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých - takže je to on, jenž má prvenství ve všem.
19 Plnost sama se rozhodla v něm přebývat,
20 aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích - protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.

1. Jako u každé dobré biblické exegeze je důležité si uvědomit kontext veršů a proč by byly psány a umístěny tam, kde jsou. Čtení Koloské knihy ukazuje, že Koloská církev ztratila své zaměření naKrista. Někteří z věřících v Colossei v praxi opustili své spojení s hlavou, Ježíšem Kristem,a někteří byli dokonce vedeni k uctívání andělů (2:18 a 19). Situace v Colossei vyžadovala silnou připomínku Kristova vedení nad jeho církví, a právě to byla dána listina Kolosanům.

2. Tyto verše nemohou potvrdit Trojici, protože se otevírají s Kristem, který je „obrazem neviditelného Boha“. Kdyby byl Kristus „Bůh“, pak by to verš jednoduše řekl, spíše než aby to byl „Boží obraz“. Otec je na mnoha místech zjevně nazýván „Bůh“, a bylo by dobré říci, že Ježíš byl Bůh.
Místo toho nám bylo řečeno, že Kristus je Boží obraz. Pokud je jedna věc „obrazem“ jiné věci, pak „obraz“ a „originál“ nejsou totéž. Otec je Bůh, a proto neexistuje žádný verš, který nazývá Otce Boží obraz. Krásně nazývá Ježíše obrazem Božího náměstí (squares ) s jeho tvrzením, že „Každý, kdo mě viděl, viděl Otce“ (Jan 14: 9 a 10).
Existují Trinitární teologové, kteří tvrdí, že slovo eikon "ikona", což znamená "obraz", nebo "zastoupení" se rozumí zde v Koloským "projevem", a že tedy Kristus je projevem Boha. Věříme, že závěr je neopodstatněný. Slovo eikon se vyskytuje 23 krát v Novém Zákoně, a je zjevně použito jako "obraz" v běžném smyslu slova. Používá se k obrazu Caesara na minci, modulů, které jsou umělými obrazy bohů, věcí Starého zákona, které byly jen obrazem reality, kterou dnes máme, a obrazu zvířete, které se odehrává ve Zjevení. 2 Korintským 3:18 tvrdí, že křesťané se mění v obraz Pána, když odrážíme jeho slávu. Všechny tyto verše používají obraz ve smyslu slova, tj. vyjádření oddělené od původního. 1 Korintským 11:7 říká: Člověk by si neměl zakrývat hlavu, protože je obraz a sláva Boha. Stejně jako se Kristus nazývá Boží obraz, tak se mužům říká Boží obraz.
Nejsme tak přesní jako Kristus, protože nás hlodá hřích, ale přesto nám Bible říká obraz Boha.
Proto je formulace o tom, že je obraz Boha, pro nás stejná jako pro Krista. Trváme na tom, že slova ve Slově musí být přečtena a pochopena v jejich společném nebo běžném významu, pokud nelze dát dobrý důvod ke změně tohoto významu. V tomto případě je společným významem obrazu obraz nabralo nový význam pro ty časy, kdy se zmiňoval o Kristu, Bible by nám to dala vědět. Protože tomu tak není, tvrdíme, že použití obrazu je stejné, ať už se týká obrazu na minci, obrazu boha, nebo jak Krista, tak křesťanů jako obrazu Boha.

3. Bůh svěřil Kristu Jeho autoritu k vytváření. Efezským 2:15 se odvolávají na Krista, který vytvořil jednoho nového člověka (jeho Církev) z žida a pohana. Tím, že Pán Ježíš vylil dar ducha svatého každému věřícímu (Zákon 2:33 a 38), vytvořil v každém z nich něco nového, tedy nového člověka, jejich novou povahu (2 Kor. 5:17; Gal. 6:15; Efez. 4:24). 

4. Církev Kristova těla byla zbrusu nová bytost, vytvořená Kristem z žida a pohana. Musel také vytvořit strukturu a funkce, které by jí umožnily fungovat, a to jak v duchovním světě (pozice pro anděly, které by sloužily církvi - viz Zj. 1:1, jeho anděl, tak ve fyzickém světě (funkce a ministerstva zde na Zemi - viz Řím. 12:4-8; Efez. 4:7-11). V Bibli jsou tyto fyzikální a duchovní skutečnosti popsány slovy, věci v nebi a na zemi, viditelné a neviditelné (1:16).

5. Mnoho lidí si myslí, že protože Kolosanům 1:16 říká: „Protože jím byly stvořeny všechny věci“, že Kristus musí být Bůh, ale celý verš musí být pečlivě přečten s pochopením používání slov a
postav řeči. Studie legitimních projevů řeči je zapojená a nejlepší práce, kterou známe, byla provedena v roce 1898 E. W. Bullingerem. To je nazvané Postavy v řeči používané v bibli a je snadno dostupná, protože byla mnohokrát přetištěna.
Nejprve si musí student bible (ve skutečnosti jazyka a života) uvědomit, že když se používá slovo „vše“ (nebo „každé“), často se používá v omezeném smyslu. Lidé to takto používají při běžné řeči v zemích a jazycích po celém světě. Já (John S.) jsem s tím měl zkušenost teprve druhý den. Bylo pozdě v noci a chtěl jsem před spaním cookie. Když jsem své ženě řekl, že chci cookie, řekla: „Děti jedly všechny cookies.“ Nyní naše děti nejedly všechny sušenky na světě. Implikovaným kontextem byly cookies v domě a naše děti je všechny snědly. Toto je dobrý příklad „všeho“ používaného v omezeném smyslu a Bible to také používá.
Například když Absalom držel radu proti jeho otci, David, 2 Sam 17:14 říká, že „všichni muži Izraele“ se dohodli na radě. „Všichni“ tam nebyli muži Izraele, ale verš znamená „všichni“, kteří tam byli. Dalším příkladem je Jeremiáš 26:8, který říká, že „všichni lidé“ zmocnili Jeremiáše, aby ho zabil, ale kontext jasně ukazuje, že „všichni lidé“ nebyli přítomni, a lidé, kteří přišli na scénu, později chtěli propustit Jeremiáše. 1 Janova 2:20 říká o křesťanech: „znáte všechny věci.“ Jistě
neexistuje žádný křesťan, který by věřil, že ví všechno. Fráze používá omezený smysl pro „vše“, které je určeno kontextem.
Jde o to, že kdykoli si člověk přečte slovo „vše“, musí být stanoveno, zda je používáno v širokém smyslu „vše ve vesmíru“ nebo v úzkém smyslu „vše v určitém kontextu“. “ Věříme, že ten úzký smysl je vyžadován v Kolosanům 1:16,a my k tomu poskytujeme další důkazy v bodě 6 níže (více o omezeném smyslu pro „vše“ viz poznámka o Janovi 2:24).

6. Důležitá postava projevu v Kolosanům 1:16 se nazývá „obklíčení“. Bullinger podotýká, že Řekové tuto postavu řeči nazvali epanadiplosis, zatímco Římani ji označili jako inkluzivní (str. 245), a uvádí několik stránek příkladů z Bible, aby tuto postavu dokumentoval. Píše: „Když se použije toto číslo, označuje to, co se říká, že je vyplněno v jednom úplném kruhu ... což dává úplnost tvrzení, které je učiněno. “ S ohledem na to si uvědomte, že fráze „všechno bylo stvořeno“
se objevuje na začátku a na konci verše a obklopuje seznam stvořených věcí: „Nebo jím byly stvořeny všechny věci: věci v nebi a na zemi, viditelné a neviditelné, ať už jsou to trůny nebo mocnosti nebo vládci či úřady; všechno stvořil on a pro něj. “ Věci, které jsou „stvořeny“, nejsou skály, stromy, ptáci a zvířata, protože tyto věci stvořil Bůh. Tyto věci, „trůny, mocnosti, vládci a autority, jsou mocnosti a pozice, které Kristus potřeboval k vedení své Církve a které pro tento účel vytvořil. Postava řeči známá jako „obklíčení“ nám pomáhá identifikovat správný kontext „všech věcí“ - to je užší smysl slova „vše“ a odkazuje na věci potřebné pro správu církve.

7. Věta ve verši 17, že „je přede všemi věcmi“, se použila jako důkaz, že Ježíš existoval před vším ostatním. Slovo „dříve“ (zde pro) se však může vztahovat na čas, místo nebo pozici (tj. nadřazenost). To nás vede k závěru, že celým bodem této části je ukázat, že Kristus je „před“, tj. „nadřazený“ všem věcem, stejně jako říká verš. Pokud by někdo trval na tom, že se jedná o čas, poukazujeme na to, že v nejbližším verši je Kristus „prvorozený“ z mrtvých, a tedy „před“ svou církví v čase i v pozici.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. leden 2024 @ 19:34:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kristus ve svém lidství byl Boží obraz.


(Koloským 1:15 ...) 
On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření,
 neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské
trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.
 On předchází všechno, všechno v něm spočívá,
On jest hlavou těla - totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých - takže je to on, jenž má prvenství ve všem.
 Plnost sama se rozhodla v něm přebývat,
 aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích - protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.


Celý tento text hovoří o Ježíši Kristu.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 09. leden 2024 @ 21:04:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
protože ve spojení s ním bylo všechno stvořeno na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné – ať už trůny, panství, panovníci nebo autority – všechno bylo stvořeno skrze něj a pro něj, Bible viz další překlady
"ve spojení s ním." Řecké se čte en autō (ἐν αὐτῷ, „v něm“), což znamená „v Kristu“. Bůh byl stvořitel a stvořil „v Kristu“, nebo jak to lze lépe pochopit, „ve spojení s Kristem“. Přesné spojení ve stvoření musí být definováno rozsahem Písma a z témat zde v Koloským 1 a ze specifického slovníku, který se používá, můžeme vidět, že toto „stvoření“ je nové stvoření a nový řád, který nastal po Ježíši. vstoupil do nebe. Abychom plně porozuměli tomu, co tato část Písma říká, potřebujeme vědět, že výraz „v něm“ je běžným řeckým výrazem v Pavlových spisech a je zvláště častý v epištolách Efezským a Kolosanům, kde jej Pavel pravidelně používá k popisují Boží činy jako uskutečněné „v něm“ nebo „v Kristu“, což znamená „ve spojení s Kristem“ nebo „ve spojení s Kristem“.

Eric Chang píše: „[Řecký] termín en Christō (v Kristu) se u Pavla vyskytuje 73krát. Podobný výraz en autō (v něm) se u Pavla vyskytuje 24krát, z toho 19krát odkazuje na Krista (8krát v Kolosanům, včetně Kol 1:16). V Pavlových listech se en tō Iēsou (v Ježíši) vyskytuje pouze v Ef. 4:21. Každý verš byl individuálně zkontrolován a ověřen. Sečtením 73 případů „v Kristu“ plus 19 výskytů „v něm“ odkazujících na Krista plus jediný výskyt „v Ježíši“ máme celkem 93 případů „v Kristu“ (nebo variací) v Pavlovy dosavadní spisy. …Tady je kritický fakt: V žádném z těchto 93 případů není jazykově nutné překládat termín jako „Kristem“ nebo „Ním“! V Koloským 1:16 je v mnoha Biblích správně uvedeno „v něm“, ale jiné mají citaci „od něho“ z doktrinálních důvodů. NASB a ESV mají „při něm“ v Koloským 1:16, ale „v něm“ všude jinde v Pavlových listech!

Mnohokrát se používá „v Kristu“, význam řecké předložky en (což znamená „v“) je lokativní a odkazuje na sféru, ve které Bůh vykonal určité věci. Pojem „v“ odkazující na sféru vztahu nebo vlivu může být pro anglicky mluvící lidi podivný, protože jsme zvyklí na to, že lidé jsou „v“ místě, jako je místnost, ale nejsme zvyklí být „in“ v osobě, jako je Ježíš. nicméně být „v Kristu“ je v církevních epištolách běžné. Příklady tohoto smyslu jsou: věřící je vyvolen „v něm [Kristu]“ (Ef. 1:4), posvátné tajemství, které Bůh předem naplánoval, je „v něm (Kristu)“ (Ef. 1:9), a Boží stvoření „jednoho nového člověka“ složeného z Židů a pohanů je „v něm (Kristu)“ (Ef. 2:15).

Některé z lokativních výskytů lze lépe chápat jako význam „ve spojení s“, například jak věřící obdrželi všechna duchovní požehnání „v Kristu“ (Ef. 1:3), Židé i pohané jsou rovnocennými dědici Božích smluvních zaslíbení „v Kristus Ježíš“ (Ef. 3:6), aneb jak věřící přijali plnost Boha tím, že byli „v něm (Kristu)“ (Kol. 2:10).

Jiný smysl pro použití lokativu en však může znamenat „ve spojení s“, jak je tomu zde v Koloským 1:16. To je něco jiného než být „v jednotě s“ Kristem, protože předmět stojí v určitém „spojení s“ nebo „vztahu s“ Kristem spíše než „sjednocený s“ Kristem. Příklady tohoto druhého lokativního smyslu jsou Boží povolání, které je „v Kristu Ježíši“ (Fil. 3:14), svoboda, kterou věřící mají „v Kristu Ježíši“ (Gal. 2:4), a vůle Boží pro svaté. to je „v Kristu Ježíši“ (1 Tes 5:18).

Máme tedy ještě více důvodů chápat, že „všechno“ v Koloským 1:16 je odkaz na Nové stvoření.

Pokud Koloským 1:16 odkazoval na to, že Bůh stvořil vesmír na počátku času, měli bychom očekávat, že to bude odrážet něco jako znění Genesis 1:1 a zmínit nebesa a zemi nebo alespoň vyčíslit některé běžné věci, které s tím stvořením spojujeme. Místo toho najdeme v tomto verši seznam jak andělských, tak lidských pozic autority, o žádném z nich se ve zprávě o stvoření Genesis nemluví. Když církev začínala o Letnicích, potřebovala strukturu, která by fungovala zbožným způsobem, a tato struktura sestávala z duchovních bytostí a lidí v postavení autority a Bůh „ve spojení s Kristem“ tyto pozice vytvořil.

Existuje další důvod, proč „všechny věci“ stvořené v Koloským 1:16 nejsou všechny věci jako celek, ale všechny věci, které jsou součástí nového stvoření. Totiž tytéž „všechny věci“ jsou smířeny s Bohem v Koloským 1:20. Protože z jiných částí Písma je jasné, že bude mnoho nesmiřitelných lidí (Mt 7:13–14, 23), nemůže to znamenat „každého člověka, který kdy žil“. Některé věci nebo lidé se nesmiřují. Všechno v novém stvoření a v církvi však bude smířeno s Bohem.

Ve světle výše uvedených informací je nejlepší chápat Koloským 1:16 jako odkaz na Nové stvoření, nikoli na stvoření Genesis.

[Více o tom, že Koloským 1:15–20 je pasáž o Novém stvoření, viz komentář ke Koloským 1:18.]

"trůny nebo panství nebo vládce nebo úřady." Toto jsou některé z autorit v duchovním a fyzickém světě, které Bůh stvořil ve spojení s Ježíšem, aby řídil jeho církev.

"trůny." Řek je „trůny“, množné číslo trůnů (#2362 θρόνος). Lightfoot píše: Ve všech systémech stejně tyto ‚trůny‘ patří k nejvyššímu stupni andělských bytostí, jejichž místo je v přítomnosti Boha.“ Souhlasíme s Lightfootem, že tyto „trůny“ (pravděpodobně metonymie pro bytosti, které sedí na trůny) jsou vysokým řádem andělských bytostí a tuto pozici vytvořil Kristus pro svou církev.

"panství." Řecké kuriotēs (#2963 κυριότης) pochází ze slova kurios („pán“), což je stejné slovo pro „pána“ ve frázi „Pán Ježíš Kristus“. Vztahuje se na ty, kteří mají postavení, které je nad nebo nad ostatními. Podle významu slova a jeho úzkého spojení s předchozím slovem „trůny“ je pravděpodobné, že tato „vláda“ označují velmi mocné duchovní bytosti, které mají vysoké postavení v Božím království.

„vládci nebo úřady“. Řečtina je archē (#746 ἀρχή) a exousia (#1849 ἐξουσία). Slovo archē označuje toho, kdo je první, vůdce nebo vládce, zatímco exousia označuje „autoritu“. Tato dvě slova se v Novém zákoně objevují společně desetkrát (Lukáš 12:11; 20:20; 1. Kor. 15:24; Ef 1:21; 3:10; 6:12; Kol 1:16; 2: 10, 15; Titovi 3:1). Někdy jasně odkazují na pozemské síly (Lukáš 12:11; Titovi 3:1); v jiných odkazují na duchovní síly (Ef. 6:12). Ježíš vytvořil pozice autority v Církvi v duchovní i fyzické oblasti. Apoštolové, proroci, pastýři a učitelé v Církvi jsou součástí fyzické říše a struktury lidské autority. I když by se dalo tvrdit, že v tomto verši „vládci nebo autority“ odkazují pouze na andělské vládce a byli stvořeni „na počátku“, jde o výklad. Stejně snadno by se dalo tvrdit, že v tomto verši se význam nebo část významu těchto slov vztahuje k lidským autoritám v Církvi, a to absolutně vylučuje, že Ježíš stvořil „na počátku“, protože církevní autority neexistovaly. tenkrát.

"byly vytvořeny." Jak bylo uvedeno výše, slovo „stvořit“, ktizō (#2936 κτίζω), obklopuje a tak definuje věci, které Ježíš stvořil, aby správně uspořádal své Tělo, Církev. Je však pozoruhodné, že použití ktizō na začátku verše je v aoristickém čase, což naznačuje, že existoval určitý časový okamžik, kdy byly vytvořeny trůny, lordstva, vládci a autority. Na konci verše se však sloveso ktizō vyskytuje v dokonalém čase, což naznačuje, že věci, které byly kdysi vytvořeny, stále existují. Víme tedy, že pozice autority, které přinášejí řád do Těla Kristova, byly vytvořeny v určitém časovém okamžiku (relativně krátce po jeho vzkříšení) a trvají dodnes.

"skrze něj a pro něj." Řecká fráze je dia autou kai eis auton (δι᾽ αὐτοῦ καὶ εἰς αὐτὸν), kde dvě řecké předložky jsou dia (#1223 διά) a eis (#1519 εἼkaiς) Jaké je spojení s Kristem? „Skrze něj a pro něj“ vysvětluje lokativní význam předložky en na začátku verše.


Zde v Koloským 1:16 Pavel uvádí, že Kristus je „sférou“, v níž Bůh vykonal dílo stvoření.b Toto „stvoření“ se nevztahuje na Genesis 1, ale spíše na dílo stvoření, které je popsáno v následujícím textu. klauzule verše (tj. trůny, panství, panovníci a autority). Sféra, ve které byly tyto věci stvořeny „v Kristu“, spočívá v tom, že byly stvořeny „ve spojení“ s tím, kdo je Kristus, s plánem vykoupení, který vyvrcholil Kristovou smrtí a vzkříšením, se skutečností nového stvoření, s Tělem Kristovým. , jehož je hlavou, a ve vztahu k samotnému Kristu jako prvorozenému z mrtvých. Veškerá Boží tajná vůle, rady a činnosti při vytváření trůnů a panství a postavení vlády a autority jsou soustředěny a mají svůj základ v Ježíši, Kristu. Jeho lordstvo jako vzkříšeného Pomazaného je rámcem, ve kterém byly všechny tyto reality vytvořeny. Nic na světě, který Bůh obnovuje, nebylo stvořeno kromě toho, kým je Kristus jako král a hlava nade všemi věcmi.
Ianům 1:16, stejně jako na mnoha jiných místech v Pavlovi, řecký výraz en autō (ἐν αὐτῷ) znamená „v něm“, „ve spojení s ním“ a nepoužívá en jako instrumentální dativ ve významu „jim“. .“ Věci byly stvořeny „skrze něj a pro něj“, takže nemůže být zároveň stvořitelem a zároveň nechat stvoření učinit „skrze něj“. Kromě toho je řecké sloveso přeložené výrazem „byli stvořeni“ na začátku verše pasivním slovesem, zatímco kdyby byl Kristus stvořitelem a stvoření „jim“, bylo by sloveso aktivní. Bůh je stvořitel a stvořil „ve spojení“ se svým Synem, Ježíšem Kristem.c

"všechny věci byly stvořeny." Řecké sloveso přeložené jako „stvořit“ je ktizō (#2936 κτίζω) a znamená tvořit. Ale tento verš se nezmiňuje o tom, že Bůh stvořil svět na počátku. Odkazuje na to, že vytvořil pozice autority, které jsou potřebné k řízení Církve, což začalo v den Letnic (Skutky 2). Bible popisuje fyzickou i duchovní realitu, kterou Bůh stvořil, slovy „věci na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné“.

Mnoho lidí si myslí, že protože Koloským 1:16 říká: „Neboť skrze něho bylo všechno stvořeno“, že tento verš mluví o původním stvoření vesmíru, ale není tomu tak. Abychom zjistili, co tento verš říká, musíme si přečíst celý verš s porozuměním použití slov ve verši a také případných slovních obratů. Studium legitimních řečových figur je poměrně náročné a akademicky přísné a nejlepší práci, kterou známe, provedl v roce 1898 E. W. Bullinger s názvem Figury řeči používané v Bibli.

Když se použije slovo „vše“ (nebo „každý“ nebo „vše“), často se používá v omezeném smyslu. Například, když Absolon uspořádal radu proti svému otci Davidovi, 2. Samuelova 17:14 říká, že „všichni izraelští muži“ se shodli na radě, která byla dána. „Všichni“ muži Izraele tam nebyli a ne všichni souhlasili, ale verš používá „všichni“ v jeho omezeném smyslu, což znamená „všichni“, kteří tam byli, a tato omezená skupina všichni souhlasili. Dalším příkladem je Jeremjáš 26:8, kde se říká, že „všechen lid“ Jeremjáše zajal, aby ho usmrtil, ale kontext jasně ukazuje, že „všichni lidé“ ani nebyli přítomni. Opět platí, že „vše“ se používá v omezeném smyslu. Bible říká, že křesťané „znají všechno“ (1 Jan 2:20), ale to neznamená, že víme vše, co je k poznání. Jde o to, že kdykoli čteme slovo „vše“, musíme určit, zda se používá v širokém smyslu „vše ve vesmíru“ nebo v užším smyslu „vše v určitém kontextu“. Když Koloským 1:16 říká „všechny věci byly stvořeny jím“, víme jak z kontextu, tak z rozsahu Písma, že „vše“ je používáno v omezeném smyslu.

Další věc, kterou musíme pochopit, abychom správně interpretovali Koloským 1:16, je figura řeči zvaná „obkroužení“. Bullinger říká, že Řekové tuto figuru řeči nazývali epanadiplosis, zatímco Římané ji označili inclusio, a uvádí několik stránek biblických příkladů této postavy. “ se vyskytuje na začátku i na konci verše a obklopuje seznam stvořených věcí. Věci, které Bůh stvořil podle tohoto verše, nejsou skály, stromy, ptáci a zvířata, ale jsou to „trůny nebo panství nebo vládce nebo úřady“, a to jsou pravomoci a pozice, které byly potřebné k řízení Církve. Tím, že figura epanadiplosis („obklopující“) seznam trůnů, panství atd. obklopuje slovem „vytvořit“, pomáhá nám identifikovat správný kontext „všech věcí“ a ukazuje nám, že jde o užší smyslu slova „vše“, které je ve verši použito.

Mezi Koloským 1:16 a Efezským 1:21 existují silné paralely, které by měly osvětlit naše porozumění Pavlovým slovům zde v Koloským 1:16. Čteme, „že působil v Kristu, když ho vzkřísil z mrtvých a posadil ho po své pravici v nebesích, vysoko nad každé vládce, autoritu a moc a nad všechny panující a nad každé jméno, které je pojmenované nejen v tomto věku, ale i v tom budoucím; a všechno mu podřídil pod nohy a ustanovil ho za hlavu nade vším pro církev“ (Ef 1,20-22). V této úzce související pasáži je třeba upozornit na několik věcí. Za prvé, tyto tituly (pravděpodobně andělských bytostí) se používají v kontextu Ježíšova povzkříšení. Pavel nemá na mysli stvoření Genesis, ale dobu, kdy byl Ježíš vyvýšen jako Pán. Za druhé, Pavel konkrétně zmiňuje věk, který „přijde“ ve spojení s těmito andělskými bytostmi. Pavel má tedy opět na mysli nové stvoření. A konečně, podobně jako v Koloským 1:16, Pavel říká, že Ježíš je pro Církev hlavou nad „všemi věcmi“. V Pavlově mysli opět nejde o „všechny věci“ jako celek, jako jsou rostliny a zvířata, ale o všechny věci s ohledem na Církev. Ježíš je hlavou nad vším v církvi.





]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 05:50:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Kdo ten "specifický slovník" sestavil a kdy?

Je snad součástí kánonu Písma?



..."Mnoho lidí si myslí, že protože Koloským 1:16 říká: „Neboť skrze něho bylo všechno stvořeno“, že tento verš mluví o původním stvoření vesmíru, ale není tomu tak."...

(říkají zmatení bludaři, kteří si vytvořili vlastní učení ....) V Janově evangeliu to máme upřesněno:


(J 1,1...)
Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlo lidí. A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila
...
Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, to přicházelo na svět. Na světě byl, svět skrze něj vznikl, a svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, a jeho vlastní ho nepřijali. Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno. Ti se nenarodili z krve ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Pátek, 12. leden 2024 @ 16:36:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
1. Je nezbytně nutné, aby seriózní student Bible dospěl k základnímu pochopení loga, které je v Janovi 1:1 přeloženo jako „Slovo“. Většina trinitářů věří, že slovo logos odkazuje přímo na Ježíše Krista, takže ve většině verzí Jana je logos velké a přeložené jako „Slovo“ (některé verze dokonce píší „Ježíš Kristus“ v Janovi 1:1). Studie řeckého slova logos však ukazuje, že se v Novém zákoně vyskytuje více než 300krát a jak v NIV, tak v KJV je psáno velkými písmeny pouze 7krát (a ani tyto verze se neshodují v tom, kdy přesně se má psát). Když je slovo, které se vyskytuje více než 300krát, psáno velkými písmeny méně než 10krát, je zřejmé, že kdy psát velkými písmeny a kdy ne, je rozhodnutí překladatelů založené na jejich konkrétním chápání Písma.

Jak se používá v celém Písmu, logos má velmi širokou škálu významů ve dvou základních myšlenkových liniích. Jedním je mysl a produkty mysli jako „rozum“ (takže „logika“ souvisí s logem) a druhým je vyjádření tohoto rozumu jako „slovo“, „říkání“, „příkaz“ atd. Bible samo demonstruje širokou škálu významů, které logos má, a některé ze způsobů, jak je v Písmu překládáno, jsou: popis, vzhled, kniha, příkaz, rozhovor, výmluvnost, lichotky, stížnosti, slyšené, instrukce, záležitost, zpráva, služba, zprávy, návrh, otázka, důvod, rozumný, odpověď, zpráva, pravidlo, pověst, řekl, řekni, řekni, věta, řečník, mluvení, řeč, příběhy, příběh, mluvení, mluvení, učení, svědectví, věc, věci, toto, pravdy, co, proč, slovo a slova.

Každý dobrý řecký lexikon také ukáže tuto širokou škálu významů (slova uvedená kurzívou jsou přeložena z loga):

mluvení; slova, která říkáte (Řím 15:18, „co jsem řekl a udělal“).
prohlášení, které uděláte (Lukáš 20:20 – (NASB), „mohou ho přistihnout při nějakém prohlášení).
otázku (Mt 21:24, „Také vám položím jednu otázku“).
kázání (1 Tim 5:17, „zejména ti, jejichž prací je kázání a vyučování).
příkaz (Gal. 5:14, „celý zákon je shrnut do jediného příkazu“).
přísloví; říká (Jan 4:37, „tak se říká: ‚Jeden zaseje a jiný sklízí‘“).
zpráva; návod; hlásání (Lukáš 4:32, „jeho poselství mělo autoritu“).
tvrzení; prohlášení; učení (Jan 6:60, „toto je těžké učení“).
projednávaný předmět; (Skutky 8:21, „nemáte na této službě žádný podíl ani podíl na ní.“ Skutky 15:6 (NASB), „A apoštolové... se sešli, aby tuto záležitost prozkoumali“).
zjevení od Boha (Mt 15:6, „rušíte Slovo Boží“).
Boží zjevení mluvené Jeho služebníky (Židům 13:7, „vůdci, kteří mluvili Slovo Boží“).
zúčtování, účet (Mt 12:36, „muži budou muset skládat účty“ v den soudu).
účet nebo „záležitost“ ve finančním smyslu (Mt 18:23, Král, který chtěl vyrovnat „účty“ se svými služebníky. Fil 4:15, „záležitost dávání a přijímání“).
důvod; motiv (Skutky 10:29 – NASB), „Ptám se, z jakého důvodu jsi pro mě poslal“). [1]
Výše uvedený seznam není vyčerpávající, ale ukazuje, že loga mají velmi široký rozsah významů. Se všemi definicemi a způsoby, jak lze loga přeložit, jak se můžeme rozhodnout, jaký význam loga zvolit pro kterýkoli verš? Jak lze určit, co je logos v Janovi 1:1? Jakýkoli výskyt loga musí být pečlivě prostudován v jeho kontextu, aby získal správný význam. Tvrdíme, že logos v Janovi 1:1 nemůže být Ježíš. Upozorňujeme, že „Ježíš Kristus“ není lexikální definicí loga. Tento verš neříká: "Na počátku byl Ježíš." „Slovo“ není synonymem Ježíše nebo dokonce „Mesiáše“. Slovo logos v Janovi 1:1 se týká Božího stvořitelského sebevyjádření – Jeho rozumu, záměrů a plánů, zvláště když jsou uváděny do praxe. Odkazuje na Boží sebevyjádření neboli komunikaci o Něm. To se stalo skrze Jeho stvoření (Řím 1:19 a 20), a zvláště nebesa (Ž 19). Přišlo skrze mluvené slovo proroků a skrze Písmo, psané Slovo. Nejpozoruhodnější a nakonec to vzniklo skrze Jeho Syna (Žd 1:1 a 2).

Proslulý trinitářský učenec, John Lightfoot, píše:

Slovo logos, označující jak „rozum“ tak „řeč“, byl filozofický termín přijatý alexandrijským judaismem před tím, než napsal svatý Pavel, aby vyjádřil projev neviditelného Boha ve stvoření a vládě Světa. Zahrnoval všechny způsoby, kterými se Bůh dává člověku poznat. Jako Jeho důvod to označovalo Jeho záměr nebo záměr; jako Jeho řeč to znamenalo Jeho zjevení. Když křesťanští učitelé přijali tento výraz, povýšili a upevnili jeho význam tím, že k němu připojili dvě přesné a určité myšlenky: (1) „Slovo je božská osoba“, (2) „Slovo se vtělilo v Ježíši Kristu“. Je zřejmé, že tyto dva výroky musely věcně změnit význam všech vedlejších pojmů spojených s myšlenkou loga. [2]

Je důležité poznamenat, že to byli „křesťanští učitelé“, kteří připojili myšlenku božské osoby osoba“ ke slovu logos. Je jistě pravda, že když slovo logos začalo být chápáno jako Ježíš Kristus, bylo chápání Jana 1:1 podstatně změněno. Lightfoot správně chápe, že raný význam loga se týkal rozumu a řeči, nikoli „Ježíše Krista“. Norton rozvíjí koncept log jako „důvod“ a píše:

V angličtině neexistuje žádné slovo, které by odpovídalo řeckému slovu logos, jak je zde použito [v Janovi 1:1]. Používalo se k označení způsobu pojetí týkajícího se Božstva, známého v době, kdy psal sv. Jan a důvěrně se mísilo s filozofií své doby, ale dávno zastaralé a tak cizí našemu způsobu myšlení, že to není snadné. abychom přizpůsobili svou mysl jejímu chápání. Řecké slovo logos v jednom ze svých primárních významů odpovídalo téměř našemu slovu Rozum. Logos boha byl považován, ne v jeho nejpřísnějším smyslu, za pouhý rozum Boží; ale v určitých aspektech jako Moudrost, Mysl, Intelekt Boha (str. 307).

Norton předpokládá, že „síla Boží“ by možná byla dobrým překladem pro logos (str. 323). Káně uvádí „plán“, „účel“ nebo „slib“ jako tři přijatelné překlady. Broughton a Southgate říkají „myšlenky, plán nebo záměr Boha, zejména v akci“. Mnoho učenců ztotožňuje logos s Boží moudrostí a rozumem.

Logos je vyjádřením Boha a je Jeho sdělením o sobě samém, stejně jako „slovo“ je vnějším vyjádřením myšlenek člověka. K tomuto vnějšímu vyjádření Boha nyní došlo prostřednictvím Jeho Syna, a proto je zcela pochopitelné, proč je Ježíš nazýván „Slovem“. Ježíš je vnějším vyjádřením Božího rozumu, moudrosti, záměru a plánu. Ze stejného důvodu nazýváme zjevení „slovem od Boha“ a Bibli „slovem Božím“.

Pochopíme-li, že logos je Božím vyjádřením – Jeho plánem, záměry, rozumem a moudrostí, je jasné, že byli skutečně s Ním „na počátku“. Písmo říká, že Boží moudrost byla „od počátku“ (Přísloví 8:23). V hebrejském psaní bylo velmi běžné personifikovat pojem, jako je moudrost. Žádný starověký Žid, který čte Přísloví, by si nemyslel, že Boží moudrost je samostatná osoba, i když je jako jedna zobrazena ve verších jako Přísloví 8:29 a 30: „...když vytyčil základy země, já [moudrost] jsem byl řemeslník po Jeho boku."

2. Většina židovských čtenářů Janova evangelia by byla obeznámena s konceptem Božího „slova“ bytí s Bohem, když pracoval na uskutečnění svého stvoření. V Genesis 1 je zjevné působení Boží moci, když přivádí svůj plán do konkretizace tím, že věci mluví do bytí. Targumové jsou dobře známí tím, že popisují moudrost a jednání Boha jako Jeho „slovo“. To je zvláště důležité poznamenat, protože Targumy jsou aramejské překlady a parafráze Starého zákona a aramejština byla v době Krista mluveným jazykem mnoha Židů. Pamatujte, že targum je obvykle parafrází toho, co říká hebrejský text, a všimněte si, jak následující příklady připisují slovu akci:

A slovo Páně bylo Josefovým pomocníkem (Gn 39:2).
A Mojžíš přivedl lid vstříc slovu Hospodinovu (Ex 19,17).
A slovo Páně přijalo Jobovu tvář (Job 42:9).
A slovo Páně se jim bude vysmívat (Ž 2,4).
Věřili ve jméno Jeho slova (Ž 106:12). [3]
Výše uvedené příklady ukazují, že Židé byli obeznámeni s myšlenkou Božího slova odkazujícího na Jeho moudrost a jednání. To je zvláště důležité poznamenat, protože tito Židé byli zuřivě monoteističtí a v žádném případě nevěřili v „Trojjediného Boha“. Byli obeznámeni s idiomy svého vlastního jazyka a chápali, že moudrost a moc Boží byly personifikovány jako „slovo“.

Řecky mluvící Židé byli také obeznámeni s tím, že Boží stvořitelská síla se nazývá „slovo“. J. H. Bernard píše: „Když se obrátíme z Palestiny do Alexandrie [Egypt], od hebrejské sapienciální [moudré] literatury k té, která byla napsána v řečtině, nacházíme tuto tvořivou moudrost ztotožněnou s božským logem, hebraismem a helénismem, čímž přicházíme do styku. “ [4] Jedním z příkladů je apokryfní kniha známá jako Šalamounova moudrost, která říká: „Bože mých otců a Pane milosrdenství, který jsi všechno učinil svým slovem (logos) a tvou moudrostí vytvořil člověk…“ (9:1). V tomto verši jsou „slovo“ a „moudrost“ chápány jako stvořitelská síla Boha, ale bez „osoby“.

3. Logos, tedy plán, záměr a moudrost Boží, se „staly tělem“ (vstoupily do konkrece nebo fyzické existence) v Ježíši Kristu. Ježíš je „obrazem neviditelného Boha“ (Kol. 1:15) a jeho hlavním vyslancem, zástupcem a zástupcem. Protože Ježíš dokonale poslouchal Otce, představuje vše, co o sobě Bůh mohl sdělit v lidské osobě. Jako takový mohl Ježíš říci: „Jestliže jste viděli mne, viděli jste Otce“ (Jan 14:9). Skutečnost, že se logos „stalo“ tělem, ukazuje, že dříve takto neexistovalo.

Neexistuje žádná preexistence pro Ježíše v tomto verši jiná než jeho obrazná „existence“ jako Boží plán, záměr nebo moudrost pro spasení člověka. Totéž platí pro „slovo“ v písmu. Neměla žádnou doslovnou preexistenci jako „kniha duchů“ někde ve věčné minulosti, ale vznikla, když Bůh dal zjevení lidem a oni je zapsali.


4. Poslední věta ve verši, kterou většina verzí překládá jako „a to Slovo bylo Bůh“, by se takto překládat neměla. Řecký jazyk používá slovo „Bůh“ (řecky = theos) k označení Otce i jiných autorit. Patří mezi ně Ďábel (2. Korintským 4:4), nižší bohové (1. Kor. 8:5) a muži s velkou autoritou (Jan 10:34 a 35; Skutky 12:22). V době, kdy vznikal Nový zákon, byly řecké rukopisy psány všemi velkými písmeny. Velká a malá písmena nebyla prolnutá jako dnes. Takže rozdíl, který dnes děláme mezi „Bohem“ a „bohem“, nemohl být učiněn a kontext se stal soudcem při určování, na koho se „THEOS“ vztahuje.

Ačkoli je kontext konečným arbitrem, v Novém zákoně téměř vždy platí, že když „Bůh“ odkazuje na Otce, určitý člen se objevuje v řeckém textu (tento článek lze vidět pouze v řeckém textu, nikdy není přeloženo do angličtiny). Překladatelé jsou na to obvykle velmi citliví (viz Jan 10:33). Rozdíl mezi theos s článkem a bez článku se objevuje v Janovi 1:1: „Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo s „theos“ a Slovo bylo „theos“. Protože u druhého výskytu „theos“ („Bůh“) chybí určitý člen, obvyklý význam by byl „bůh“ nebo „božský“. Nová anglická Bible získává smysl této fráze tím, že ji překládá: „Co byl Bůh, bylo Slovo“. James Moffatt, profesor řečtiny a exegeze Nového zákona na Mansfield College v Oxfordu v Anglii a autor známé Moffatt Bible, přeložil větu: „logo bylo božské“.

Velmi jasné vysvětlení, jak překládat theos bez určitého členu, lze nalézt v knize Jesus As They Know Him od Williama Barclaye, profesora na Trinity College v Glasgow:

V takovém případě nemůžeme udělat nic jiného, než jít do řečtiny, což je theos en ho logos. Ho je určitý člen, the, a je vidět, že existuje určitý člen s logem, ale ne s theos. Když jsou v řečtině dvě podstatná jména spojena slovesem „být“ a když obě mají určitý člen, pak je jedno plně určeno ke ztotožnění s druhým; ale když je jeden z nich bez členu, stává se spíše přídavným jménem než podstatným jménem a popisuje spíše třídu nebo sféru, do které druhý patří.

Ilustrace z angličtiny to objasní. Řeknu-li: „Kazatel je muž“, použiji určitý člen před kazatelem i člověkem, a tím ztotožňuji kazatele s nějakým zcela konkrétním individuálním mužem, kterého mám na mysli. Ale když řeknu: „Kazatel je člověk“, vynechal jsem určitý člen před člověkem a myslím tím, že kazatel musí být klasifikován jako muž, je ve sféře mužství, je to lidská bytost. .

[V poslední větě Jana 1:1] Jan nemá žádný článek před theosem, Bohem. Logos proto není identifikován jako Bůh nebo s Bohem; slovo theos se stalo přídavným jménem a popisuje sféru, do které logos patří. Museli bychom tedy říci, že to znamená, že logos patří do stejné sféry jako Bůh; aniž by byl ztotožňován s Bohem, má logos stejný druh života a bytí jako Bůh. Zde NEB [New English Bible] nachází dokonalý překlad: „Co byl Bůh, bylo Slovo.“ [5]

5. Je důležité pochopit, že Bible nebyla napsána ve vzduchoprázdnu, ale byla zaznamenána v kontextu kultury a byla chápána těmi, kdo v této kultuře žili. Někdy byly verše, které se nám zdají nadbytečné nebo matoucí, pro tehdejší čtenáře smysluplné, protože si byli dobře vědomi kultury a přesvědčení, které zastávalo jejich okolí. V prvním století existovalo ve světě mnoho konkurenčních vír (a bohužel i mylných vír v křesťanstvo), které matouly věřící ohledně identity Boha a Krista. Po celá staletí před Kristem a v době, kdy byl sepsán Nový zákon, se tradovaly iracionální názory na bohy Řecka. Tento soubor náboženských informací byl znám pod slovem „muthos“, které dnes nazýváme „mýty“ nebo „mytologie“. Tento muthos, tyto mýty byly často iracionální, mystické a nedaly se pochopit ani vysvětlit. Čím známější jsou řecké mýty, tím lépe pochopí náš důraz na jejich iracionalitu. Pokud je někdo nezná, bylo by cenné si na toto téma něco málo přečíst. Řecká mytologie je důležitou součástí kulturního pozadí Nového zákona.

Mýty byly často nepochopitelné, ale přesto byly široce přijímány jako „zjevení bohů“.

Všudypřítomnost muthosu v Řecko-římském světě Nového zákona lze vidět, jak vyčnívá z Nového zákona jako špička ledovce nad vodou. Když Pavel a Barnabáš uzdravili mrzáka v Lystře, lidé předpokládali, že bohové sestoupili v lidské podobě, a Diův kněz jim přišel obětovat. Zatímco byl Pavel v Athénách, znepokojilo ho tam velké množství idolů, které byly sochami pro různé bohy. V Efezu Pavlovo učení ve skutečnosti vyvolalo nepokoje. Když si někteří z místních uvědomili, že pokud se jeho doktrína rozšíří, „bude zdiskreditován chrám velké bohyně Artemis a samotná bohyně, která je uctívána v provincii Asie a ve světě, bude zbavena svého božského majestátu“ ( Skutky 19:27). Existuje mnoho dalších příkladů, které ukazují, že existoval muthos, tj. soubor náboženských znalostí, které byly z velké části lidské mysli nepochopitelné, pevně zakotvené v myslích některých obyčejných lidí v dobách Nového zákona.

Již několik století před Kristem se někteří řečtí filozofové snažili nahradit muthos tím, co nazývali logos, rozumným a racionálním vysvětlením reality. Je vhodné, že při psaní Nového zákona použil Bůh k popisu své moudrosti, rozumu a plánu slovo logos, nikoli muthos. Bůh k nám nepřišel v mystických zkušenostech a iracionálních přesvědčeních, které nelze pochopit; spíše se zjevuje způsoby, které lze racionálně pochopit a přesvědčivě argumentovat.

6. Kromě kulturního kontextu, který mýty akceptoval, v době, kdy byl Jan psán, zakořenil v křesťanství systém víry zvaný gnosticismus. Gnosticismus měl mnoho myšlenek a slov, které jsou pro nás dnes podivné a matoucí, takže s rizikem přílišného zjednodušení popíšeme několik základních principů gnosticismu tak jednoduše, jak jen můžeme.

Gnosticismus měl mnoho podob, ale obecně gnostici učili, že existuje nejvyšší a nepoznatelná bytost, kterou označili jako „Monad“. Monad produkoval různé bohy, kteří zase produkovali jiné bohy (tito bohové byli nazýváni různými jmény, částečně kvůli jejich síle nebo postavení). Jeden z těchto bohů, zvaný „Demiurg“, stvořil zemi a poté nad ní vládl jako rozhněvaný, zlý a žárlivý bůh. Gnostici věřili, že tento zlý bůh byl bůh Starého zákona, zvaný Elohim. Monad poslal dalšího boha, „Krista“, aby lidstvu přinesl speciální gnózi (znalosti) a osvobodil je od vlivu zlých Elohimů. Gnostický křesťan by tedy souhlasil s tím, že Elohim stvořil nebesa a zemi, ale nesouhlasil by s tím, že byl nejvyšším Bohem. Většina gnostiků by také prohlásila, že Elohim a Kristus byli proti sobě. Proto bylo tak důležité, aby Jan 1:1 řekl, že logos byl u Boha, což se na první pohled zdá být zcela zbytečné.

Zahájení Janova evangelia je úžasným vyjádřením Boží lásky. Bůh „chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání pravdy“ (1 Tim 2,4). Úvod Jana napsal takovým způsobem, že odhaluje pravdu o Něm a Jeho plánu pro celé lidstvo a zároveň vyvrací gnostické učení. Říká se, že od počátku existoval logos (důvod, plán, síla), který byl u Boha. U Boha neexistoval žádný jiný „bůh“, zvláště ne bůh, který by byl proti Bohu. Kromě toho byl Boží plán jako Bůh; bylo to boží. Boží plán se stal tělem, když Bůh oplodnil Marii.

7. V úvodu Jana jsou prvky Jana 1:1 a další fráze, které nejen odkazují zpět v čase na Boží dílo v původním stvoření, ale také předznamenávají dílo Kristovo v nové správě a v novém stvoření. Známý komentátor Bible F.F. Bruce argumentuje pro tento výklad:

Není náhodou, že evangelium začíná stejnou větou jako kniha Genesis. V Genesis 1:1, ‚Na počátku‘ uvádí příběh starého stvoření; zde představuje příběh nového stvoření. V obou dílech stvoření je činitelem Slovo Boží. [6]

Rakovský katechismus, jedno z největších doktrinálních děl unitářského hnutí 14. a 15. století, uvádí, že slovo „počátek“ v Janovi 1:1 odkazuje na začátek nové dispensace, a je tedy podobné Markovi 1:1 , která začíná „Začátek evangelia o Ježíši Kristu“.

V citované pasáži (Jan 1:1), kde se říká, že Slovo bylo na počátku, není žádný odkaz na předchozí věčnost, bez začátku; protože je zde zmínka o počátku, který je v protikladu k oné věčnosti. Ale slovo začátek, použité absolutně, je třeba chápat ve vztahu k uvažovanému předmětu. Tak Daniel 8:1: "Ve třetím roce vlády krále Balsazara se mi zjevilo vidění, Danielovi, po tom, co se mi zjevilo PRVNÍ." Jan 15:27: "A také vy budete svědčit, protože jste se mnou od počátku." Jan 16:4:
Toto jsem Vám na začátku neřekl, protože jsem byl s vámi. A Skutky 11:15: "A když jsem začal mluvit, sestoupil na ně Duch svatý, jako na nás na počátku." Protože pak je věcí, o které Jan pojednává, evangelium nebo věci, které se podle evangelia vyřizují, nemělo by se zde chápat nic jiného než začátek evangelia; věc jasně známá křesťanům, na které se obrátil, totiž příchod a kázání Jana Křtitele, podle svědectví všech evangelistů [tj. Matouše, Marka, Lukáše a Jana], z nichž každý začíná svou historii příchod a kázání Křtitele. Marek skutečně (Kapitola 1:1) výslovně uvádí, že to byl počátek evangelia. Podobně Jan sám používá slovo začátek, takto absolutně umístěné, v úvodu své První epištoly, na jehož začátku používá stejný termín (logos) Slovo, jako by chtěl být svým vlastním vykladačem [„To, co je od počátku…o Slovu (logu) života.” 1. Jana 1:1]. [7]

I když nesouhlasíme s katechismem, že jediným významem začátku v Janovi 1:1 je začátek nového stvoření, jistě vidíme, že slovo začátek je dvojí. V kontextu nového stvoření je tedy „Slovo“ plán nebo záměr, podle kterého Bůh obnovuje své stvoření.


]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Středa, 10. leden 2024 @ 21:04:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
....10) Boží Syn vyšel od Boha a k Bohu se vrátil

Jan 8, 42 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Ježíš jim řekl: „Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal.

Jan 13, 3 [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] [www.biblenet.cz] Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,


Ježíš se k Bohu nevrátil, ale k Bohu odešel!!! 

Jan 6.57


Typy překladů
Text
Obrázky
Weby
Přeložit text
angličtina – zjištěno
swap_horiz
čeština
Zdrojový text
Go Back Just as the living Father sent me and I live because of the Father, so the one who continues to feed on me—yes that one—will live because of me. Bible see other translations “the living Father sent me.” The teaching that God sent Jesus Christ occurs over 40 times in the New Testament and can have different meanings in different contexts. That God sent Jesus into the world can have a couple of different nuances. For one thing, Jesus is the “last Adam” (1 Cor. 15:45), and just as God created Adam, so God created Jesus by Fathering him in Mary. Thus, God’s sending Jesus can refer to his conception and birth, and then subsequent ministry to save mankind, or it can simply refer to the much later event of God sending Jesus to fulfill his ministry to be the savior of mankind. That latter meaning, for example, is what John 17:18 (NET) means when Jesus prayed to God and said: “Just as you sent me into the world, so I sent them into the world.” Jesus commissioned his apostles and sent them out just as God had commissioned him and sent him out. There are Trinitarians who insist that because God “sent” Jesus, Jesus must be God. But that is reading far too much into the simple concept of being “sent.” The idea that something has been “sent” by God was commonly used and simply means that God is the ultimate source, or “sender,” of what was sent. There is no reason to believe that Jesus’ being sent by God makes him God—nothing else that is “sent” by God is God. The phrase just means what it says, that God sent Jesus. The Bible has dozens of examples of things being sent by God, all meaning that God was the source. God sent bad weather on Egypt (Exod. 9:23), fiery serpents upon the Israelites (Num. 21:6), Moses (Deut. 34:11), prophets (Judg. 6:8; 2 Sam. 12:1), and many more people and things. John the Baptist was a man “sent from God” (John 1:6). The words of John the Baptist about being sent are very clear and, if taken the same way some Trinitarians take Jesus being “sent” by God, would make John God too. John said, “I am not the Messiah, but I’ve been sent ahead of Him” (John 3:28 HCSB). What John meant by “I’ve been sent ahead of him” simply means that God commissioned John at a time that preceded the Messiah. But if someone already believed John to somehow be a fourth member of the Godhead, then what John said could be used as evidence supporting that belief. The point is that the only reason someone would say that Jesus’ being “sent” by God meant that he was God or was preexistent in heaven would be if he already held that belief. The words themselves do not say or mean that. Actually, the fact that God, or the Father, “sent” Jesus proves that Jesus is not part of the Trinity and therefore co-equal and co-eternal with the Father. Jesus made it clear that the one who “sends” is greater than the one “sent.” In John 13:16 he said, “A servant is not greater than his lord, neither is one who is sent greater than the one who sent him.” So if the Father sent Jesus, then the Father is greater than Jesus. Then he made that very clear when he said in the very next chapter, “My Father is greater than I” (John 14:28). The culture of that day made it clear that the “lord” was greater than the servant, and the one who sends someone is greater than the one who is sent. Thus, by Jesus’ own standards, the fact that he says he was “sent” by God shows that although he is the Son of God, he was still a servant to God, his Father. And that is exactly how the early Christians related to Jesus: as their lord, but God’s Son and God’s servant. For example, they prayed in Acts that Jesus was God’s “Servant” (cp. Acts 3:13; 4:27, 30; also, see commentary on Acts 3:13). Another piece of evidence that Jesus’ being sent by God does not make him God and “co-equal” with the Father is that the Bible never says Jesus “sent” God (or “the Father”) to do anything. If the Bible says more than 40 times that God sent Jesus, and both Jesus and the Father are God and co-equal, why does the Bible never say Jesus sent the Father to do anything? The answer is simple and clear from Jesus’ own mouth: the one who sends is greater than the one who is sent. Jesus is not God, and the fact that he says he was sent by God proves it.
clear
4 263 / 5 000
Výsledky překladu
Výsledek překladu
Jdi zpět Tak jako mě poslal živý Otec a já žiji kvůli Otci, tak ten, kdo se mnou dál sytí – ano ten – bude žít kvůli mně. Bible viz další překlady "Poslal mě živý Otec." Učení, které Bůh poslal Ježíše Krista, se v Novém zákoně vyskytuje více než 40krát a může mít v různých kontextech různé významy. To, že Bůh poslal Ježíše na svět, může mít několik různých nuancí. Za prvé, Ježíš je „poslední Adam“ (1. Korintským 15:45), a stejně jako Bůh stvořil Adama, tak Bůh stvořil Ježíše tím, že ho zplodil v Marii. Boží poslání Ježíše se tedy může týkat jeho početí a narození a následné služby za záchranu lidstva, nebo se může jednoduše týkat mnohem pozdější události, kdy Bůh poslal Ježíše, aby naplnil svou službu spasitele lidstva. Tento druhý význam je například tím, co znamená Jan 17:18 (NET), když se Ježíš modlil k Bohu a řekl: „Jak jste mne poslali do světa, tak jsem já poslal do světa je. Ježíš pověřil své apoštoly a vyslal je, tak jak ho Bůh pověřil a poslal. Existují trinitáři, kteří trvají na tom, že protože Bůh „poslal“ Ježíše, Ježíš musí být Bohem. Ale to je příliš mnoho z jednoduchého konceptu „byť poslán“. Myšlenka, že něco bylo „posláno“ Bohem, byla běžně používána a jednoduše znamená, že Bůh je konečným zdrojem neboli „odesílatelem“ toho, co bylo odesláno. Není důvod se domnívat, že to, že byl Ježíš poslán Bohem, z něj dělá Boha – nic jiného, co je „posláno“ Bohem, není Bůh. Tato fráze znamená pouze to, co říká, že Bůh poslal Ježíše. Bible má desítky příkladů věcí, které Bůh poslal, a všechny znamenají, že Bůh byl zdrojem. Bůh seslal špatné počasí na Egypt (2M 9:23), ohnivé hady na Izraelity (4Mo 21:6), Mojžíše (Dt 34:11), proroky (Soudce 6:8; 2. Sam 12:1 ), a mnoho dalších lidí a věcí. Jan Křtitel byl muž „poslaný od Boha“ (Jan 1:6). Slova Jana Křtitele o tom, že byl poslán, jsou velmi jasná, a pokud se to vezme stejně, jak někteří trinitáři berou Ježíše jako „poslaného“ Bohem, udělalo by to z Jana Boha také. Jan řekl: „Nejsem Mesiáš, ale byl jsem poslán před Ním“ (Jan 3:28 HCSB). To, co měl Jan na mysli slovem „byl jsem poslán před ním“, jednoduše znamená, že Bůh pověřil Jana v době, která předcházela Mesiášovi. Ale pokud už někdo věřil, že John je nějakým způsobem čtvrtým členem Božství, pak by to, co řekl John, mohlo být použito jako důkaz podporující tuto víru. Jde o to, že jediný důvod, proč by někdo řekl, že Ježíšovo „poslaní“ Bohem znamenalo, že byl Bohem nebo že již existoval v nebi, by byl, kdyby tuto víru již zastával. Slova sama o sobě to neříkají ani neznamenají. Ve skutečnosti skutečnost, že Bůh nebo Otec „poslal“ Ježíše, dokazuje, že Ježíš není součástí Trojice, a proto je rovnocenný a věčný s Otcem. Ježíš jasně řekl, že ten, kdo „posílá“, je větší než ten „poslaný“. V Janovi 13:16 řekl: "Služebník není větší než jeho pán, ani poslaný není větší než ten, kdo ho poslal." Pokud tedy Otec poslal Ježíše, pak je Otec větší než Ježíš. Potom to dal velmi jasně najevo, když hned v následující kapitole řekl: „Můj Otec je větší než já“ (Jan 14:28). Kultura té doby jasně ukázala, že „pán“ je větší než služebník a ten, kdo někoho posílá, je větší než ten, kdo je poslán. Podle Ježíšových vlastních měřítek tedy skutečnost, že říká, že byl „poslán“ Bohem, ukazuje, že ačkoli je Synem Božím, byl stále služebníkem Boha, svého Otce. A přesně tak měli první křesťané vztah k Ježíši: jako ke svému pánovi, ale k Božímu Synu a Božímu služebníku. Ve Skutcích se například modlili, aby Ježíš byl Boží „služebník“ (srov. Skutky 3:13; 4:27, 30; také viz komentář ke Skutkům 3:13). Dalším důkazem, že to, že byl Ježíš poslán Bohem, z něj nečiní Boha a „rovného“ s Otcem, je to, že Bible nikdy neříká, že Ježíš „poslal“ Boha (nebo „Otce“), aby něco udělal. Jestliže Bible více než 40krát říká, že Bůh poslal Ježíše, a že Ježíš i Otec jsou Bůh a jsou si rovni, proč Bible nikdy neříká, že Ježíš poslal Otce, aby něco udělal? Odpověď je jednoduchá a jasná z Ježíšových vlastních úst: ten, kdo posílá, je větší než ten, kdo je poslán. Ježíš není Bůh a skutečnost, že říká, že byl poslán Bohem, to dokazuje.




]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 05:39:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ježíš od Otce přišel a k Otci se po svém vzkříšení zase vrátil.


Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlo lidí. A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.  
............
Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, to přicházelo na svět
Na světě byl, svět skrze něj vznikl, a svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, a jeho vlastní ho nepřijali
Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno. Ti se nenarodili z krve ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy


..."Pokud tedy Otec poslal Ježíše, pak je Otec větší než Ježíš."...

Otec je samozřejmě ve svém božství větší, než Ježíš v jeho lidství (Ježíš se přijetím lidství ponížil -Fp 2,8 - ve svém božství Slova, které je tu od počátku a které samo je Bůh jsou si rovni). Je jen jeden Bůh a toto je popisem vnitro-božských vztahů.


(J 17,3 ...)
A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi dal, abych je vykonal. A nyní ty, Otče, oslav mne u sebe tou slávou, kterou jsem u tebe měl, dříve než byl svět.“ 



(1 Kor 10,1 ...)
Nechci, bratři, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod oním oblakem a všichni prošli mořem, všichni byli pokřtěni v Mojžíše v oblaku a v moři, všichni jedli týž duchovní pokrm  a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus





]


Re: PROTI POPÍRAČŮM KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 22:02:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Typy překladů
Text
Obrázky
Weby
Přeložit text
angličtina – zjištěno
swap_horiz
čeština
Zdrojový text
John 17:5 John 17:5 And now, Father, glorify me in your presence with the glory I had with you before the world began. (NIV) 1. There is no question that Jesus “existed” before the world began. But did he exist literally as a person or in God’s foreknowledge, “in the mind of God?” Both Christ and the corporate be in the Body of Christ, the Church, existed in God’s foreknowledge before being alive. Christ was the “logos,” the “plan” of God from the beginning, and he became flesh only when he was conceived. It is Trinitarian bias that causes people to read an actual physical existence into this verse rather than a figurative existence in the mind of God. When 2 Timothy 1:9 says that each Christian was given grace “before the beginning of time,” no one tries to prove that we were actually alive with God back then. Everyone acknowledges that we were “in the mind of God,” i.e., in God’s foreknowledge. The same is true of Jesus Christ. His glory was “with the Father” before the world began, and in John 17:5 he prayed that it would come into manifestation. 2. Jesus was praying that he would have the glory the Old Testament foretold, which had been in the mind of God, the Father, since before the world began, and would come into concretion. Trinitarians, however, teach that Jesus was praying about glory he had with God many years before his birth, and they assert that this proves he had access to the mind and memory of his “God nature.” However, if, as a man, Jesus “remembered” being in glory with the Father before the world began, then he would have known he was God in every sense. He would not have thought of himself as a “man” at all. If he knew he was God, he would not and could not have been “tempted in every way just as we are” because nothing he encountered would have been a “real” temptation to him. He would have had no fear and no thought of failure. There is no real sense in which Scripture could actually say he was “made like his brothers in every way” (Heb. 2:17) because he would not have been like us at all. Furthermore, Scripture says that Jesus “grew” in knowledge and wisdom. That would not really be true if Christ had access to some type of God-nature with infinite knowledge and wisdom. We believe that John 17:5 is a great example of a verse that demonstrates the need for clear thinking concerning the doctrine of the Trinity. The verse can clearly be interpreted in a way that is honest and biblically sound, and shows that Christ was a man, but was in the foreknowledge of God as God’s plan for the salvation of mankind. It can also be used the way Trinitarians use it: to prove the Trinity. However, when it is used that way it reveals a Christ that we as Christians cannot truly identify with. We do not have a God-nature to help us when we are tempted or are in trouble or lack knowledge or wisdom. The Bible says that Christ can “sympathize with our weakness” because he was “tempted in every way, just as we are” (Heb. 4:15). The thrust of that verse is very straightforward. Because Christ was just like we are, and was tempted in every way that we are, he can sympathize with us. However, if he was not “just as we are,” then he would not be able to sympathize with us. We assert that making Christ a God-man makes it impossible to really identify with him. 3. Jesus’ prayer in John 17 sets a wonderful example for us as Christians. He poured out his heart to his Father, “the only true God” (John 17:3), and prayed that the prophecies of the Old Testament about him would be fulfilled.
clear
3 549 / 5 000
Výsledky překladu
Výsledek překladu
Jan 17:5 Jan 17:5 A nyní, Otče, oslav mě ve své přítomnosti slávou, kterou jsem měl u tebe, než začal svět. (NIV) 1. Není pochyb o tom, že Ježíš „existoval“ před začátkem světa. Existoval však doslovně jako osoba nebo v Božím předzvědění, „v mysli Boha? Jak Kristus, tak korporace být v Těle Kristově, Církev, existovala v Božím předvědění, než byla naživu. Kristus byl „logos“, „plán“ Boží od počátku, a stal se tělem, až když byl počat. Je to trojiční zaujatost, která způsobuje, že lidé v tomto verši čtou skutečnou fyzickou existenci spíše než obraznou existenci v mysli Boha. Když 2. Timoteovi 1:9 říká, že každému křesťanovi byla dána milost „před počátkem času“, nikdo se nepokouší dokázat, že jsme tehdy skutečně žili s Bohem. Každý uznává, že jsme byli „v mysli Boží“, tj. v Božím předzvědění. Totéž platí o Ježíši Kristu. Jeho sláva byla „u Otce“ před začátkem světa a v Janovi 17:5 se modlil, aby se projevila. 2. Ježíš se modlil, aby měl starozákonní předpovězenou slávu, která byla v mysli Boha, Otce, od doby, než svět začal, a aby se uskutečnila. Trinitáři však učí, že Ježíš se mnoho let před svým narozením modlil o slávu, kterou měl u Boha, a tvrdí, že to dokazuje, že měl přístup k mysli a paměti své „Boží přirozenosti“. Kdyby si však Ježíš jako člověk „vzpomněl“, že byl ve slávě u Otce před začátkem světa, pak by věděl, že je Bůh v každém smyslu. Vůbec by si o sobě nemyslel, že je „muž“. Kdyby věděl, že je Bůh, nebyl by a nemohl být „v žádném případě pokoušen stejně jako my“, protože nic, s čím se setkal, by pro něj nebylo „skutečným“ pokušením. Neměl by strach a ani pomyšlení na neúspěch. Neexistuje žádný skutečný smysl, ve kterém by Písmo mohlo skutečně říci, že byl „ve všem učiněn jako jeho bratři“ (Žd 2:17), protože by vůbec nebyl jako my. Kromě toho Písmo říká, že Ježíš „rostl“ v poznání a moudrosti. To by ve skutečnosti nebyla pravda, kdyby měl Kristus přístup k nějakému typu Boží přirozenosti s nekonečným poznáním a moudrostí. Věříme, že Jan 17:5 je skvělým příkladem verše, který ukazuje potřebu jasného myšlení ohledně nauky o Trojici. Tento verš lze jasně vyložit způsobem, který je upřímný a biblicky zdravý, a ukazuje, že Kristus byl člověk, ale byl v předzvědění Boha jako Boží plán pro spasení lidstva. Může být také použit tak, jak jej používají Trinitáři: k prokázání Trojice. Když je však použit tímto způsobem, zjevuje Krista, se kterým se jako křesťané nemůžeme skutečně ztotožnit. Nemáme Boží přirozenost, která by nám pomohla, když jsme v pokušení, máme potíže nebo nemáme znalosti či moudrost. Bible říká, že Kristus může „soucítit s naší slabostí“, protože byl „všechno pokoušen, stejně jako my“ (Židům 4:15). Podstata tohoto verše je velmi přímočará. Protože Kristus byl jako my a byl pokoušen všemi způsoby, jakými jsme, může s námi soucítit. Pokud by však nebyl „stejný jako my“, nemohl by s námi soucítit. Tvrdíme, že učinit Krista Bohočlověkem znemožňuje skutečně se s ním ztotožnit. 3. Ježíšova modlitba v Janovi 17 je pro nás jako křesťany úžasným příkladem. Vylil své srdce svému Otci, „jedinému pravému Bohu“ (Jan 17:3), a modlil se, aby se naplnila proroctví Starého zákona o něm.





]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 06:59:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jojo ... moudří muži. ...zde plýtvající časem a dohadující se o křesťanské nesmysly.
Zatímco Izrael se modlí za návrat rukojmí a ukončení války v předvečer roš chodeš, malého dne smíření - jom kipur katan.
https://m.youtube.com/watch?v=mguHdCqP6mk&embeds_referring_euri=https%3A%2F%2Fmizrachi.org%2F&source_ve_path=Mjg2NjY&feature=emb_logo
Křesťanská zbožnost je nulová, zvláště zde na GS.



Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 07:14:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Já osobně každý den prosím v modlitbách Boha za ukončení války v Gaze i na Ukrajině.




]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 07:53:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ok, pane oko.
Nemíním Vám nijak brát, že o to "prosíte v modlitbách".
Ale to spojení ... prosíte v modlitbách ... Ok, máte svůj slovník.
Modlitba je více než prosba.
Možná nevíte, co taková modlitba (t'fila) je. Prosit fajn, ovšem dost málo.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 07:55:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Věnujete se tu zbytečnostem, absolutně nepraktickým věcem.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 08:17:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro mne osobně je modlitba živé přebývání s Bohem a v kruhu mých blízkých - andělů a svatých v nebi.

V modlitbách buduji (rozšiřuji) své srdce, abych byl schopen nabrat více milostí od Boha, které na mě neustále "prší" jako déšť..

Proto nechci mít své srdce velikosti náprstku, ale raději pořádně velké kádě.  :-)

Ale hlavně, modlitba je pro mě "dýcháním Boha" - jako tělo potřebuje čerstvý vzduch a tak jdeš na procházku do lesa, nejinak vnímám potřebu pravidelné modlitby v daných denních časech. Cílem pak je být neustále 24 hodin  v Boží přítomnosti, ať už dělám cokoli - vždycky společně s Bohem.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 08:31:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pane Oko, nechci Vás urazit, ale to vše, co jste napsal, že je pro Vás osobně modlitbou, by mne samotného k modlitbě diskvalifikovalo. A nejen k ní, ale i ke společenství s blízkými. Je to o Vás, ne o modlitbě.
Ale ok, děláte, jak umíte.
Mne napadlo sem nakouknout a nemíním tu trávit příliš času, než jen tolik.
Je to tu o ničem. A to jic zde děláte.
Nashle.


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 07:13:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
(Kol 2,8)
Dávejte si pozor, ať vás někdo neodvede jako zajatce skrze filozofii — prázdný svod podle lidské tradice, podle živlů světa, a ne podle Krista. 

Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství.  I vy jste v něm naplněni. On je hlavou každé vlády a moci



PROČ K NIM BOŽÍ SLOVO NEMLUVÍ? (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 09:39:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, je to tak. To už zde bylo mnohokrát konstatováno. S takovou "zadubeností" jako ti předvádějí pánové rosmano, mikim, resp. Vota, jsem se dosud nesetkal. 

Tyto jevy musí mít nějakou příčinu. Na stránkách presbyteriánů v USA jsem se dověděl toto: Očkování mRNA vakcínami mění genom člověka a člověk se pak stává v Božímu slovu NECITLIVÝM. Zákeřnost  mRNA očkování spočívá podle presbyteriánů v tom, že tato necitlivost vůči Božímu slovu přichází NEPOZOROVANĚ - PONENÁHLU. 

Samozřejmě ke geneticky modifikovaným lidem Kristus nemluvil - proto jsou jeho slova pro takové lidi neznámou řečí. 

Já jsem se už před lety před nebezpečím mRNA vakcinace varoval. Překopíruji: 

*

V současné době jsme doslova zaplaveni informacemi o chystaném víceméně vynuceném očkování, což znamená, že odmítnutí očkování nezůstane bez následků, protože návrh poslankyně za SPD paní Maříkové neprošel o jeden hlas.

Očkování je svými tvůrci a jejich pomocníky vydáváno za spásu lidstva, přičemž nemalá rizika i malá účinnost očkování jsou zamlčovány, či bagatelizovány.  Informacemi z médií rozhodně nechci čtenáře zatěžovat; chci mu poskytnout i pohled z druhé strany. Nemám totiž důvod přijímat bez výhrad oficiální informace, když vím, že všechna království světa jsou pod Satanovou vládou (Lk. 4:5-7).    

Očkování mRNA vakcínami je krokem, jehož následky nelze do budoucna ani odhadnout - jde o dokonalý hazard. Podle mého laického názoru by na prozkoumání následků opakované aplikace mRNA vakcíny nestačil ani jeden lidský život. A to z toho důvodu, že je třeba bezpečně zjistit, jaké následky by aplikace mRNA vakcíny měla na potomstvo, pokud by se vůbec narodilo.    

Vnucovaná vakcinace mRNA vakcínami (vakcinovaní se budou mít "benefity", jak řekl pan Prymula), bude mít následky nejen zdravotní, ale i společenské a dokonce i duchovní.    


I. Následky zdravotní   Z odborné diskuse na internetu vyjímám:    

Diskutér simonx 89, portál Zvědavec:   

"Představme si situaci, že součástí řekněme čtvrté vakcinační kampaně bude vakcína, která obsahuje modifikovanou mRNA, aby kódovala produkci 5% chronicky vysoce patologického proteinu. Nejen, že to nikdo nezjistí, nelze to totiž testy zjistit -_obraz všech tisíců přirozených proteinů v buňce vs. všech tisíců proteinů obohacený o tento jeden šmejdský zkrátka nelze současnými klinickými metodami zjistit, ale především to nebude podezřelé - nebudou akutní symptomy."  

"mRNA vakcíny jsou další level.  Test individuální víry v systém, vědu, která nás spasí a dobré úmysly těch, co na systému "léčit, ale nevyléčit" báječně vydělávají. Je to báječná synergie. Páni systému získají úplnou kontrolu nad populací, protože jsme jako bytosti kompletně řízeni signálovými peptidy, což jsou jakési intra a inter-buněčné informační bloky. Ano, velká část populace buď čeká ve smyslu Huxleyho instantní nekonečné rozkoše na svou další pilulku blaženosti, která za ně vyřeší "problém" a budou za ni bojovat - s námi, samozřejmě - do roztrhání těla. Další část rychle zjistí, že je lepší se mýlit se stranou, než mít pravdu proti straně. A tak se přizpůsobí."    

"Předně nikdo nedokáže spolehlivě říci, co mRNA aplikovaná v liposomech do mezibuněčného prostoru v dlouhodobém horizontu může vyvolat

Je tam možná reakce s exosomy, nežádoucí s jinými tkáněmi jako následkem aktivního transferu v těle. Dále: Nikdo není schopen ověřit, co v dané vakcíně (pro mne) je. U této vakcíny lze jen věřit. Jenže to patří na bohosloveckou fakultu, ne do 21. století, po všech zkušenostech, co máme . . ."  

Dr. Maddej, na portálu Věk světla:   "Specialistka na interní medicínu dr. Carrie Maddej varuje, že vakcína proti covidu-19 bude něco úplně jiného než tradiční očkovací látky. 

Bude to trojský kůň, naprostý přelom ve vztahu biotechnologie a lidství. Nové mRNA vakcíny budou lidem dodávat instrukce, aby se chovaly jako cizí infekční patogen

V tomto případě vakcína do buněk vloží instrukci vlastní koronaviru a ta bude nutit ribosomy k tvorbě trnových proteinů vyvolávajících infekci. Tento transhumanistický proces přinutí imunitní systém útočit na vlastní proteiny pomocí B-lymfocitů."  

Podobně homeopat Václav Hrabák na portálu Parlamentní listy:   

"Ostatně ty vakcíny jsou v širším slova smyslu genetické. Třeba AstraZeneca je vyráběna genetickou modifikací nějakého opičího adenoviru, který je deaktivován, takže by se neměl sám množit, ale stejně bude pronikat do buněk a lidská imunita to bude řešit. A nevíme, co se stane, když ten člověk bude zrovna infekční a bude u něj probíhat nějaká jiná viróza. Může tam proběhnout nějaká křížová mutace. Je zajímavé s tím experimentovat, ale proočkovat tím tolik lidí, mi přijde velmi nebezpečné."     


II. Následky společenské  

Situace se zřejmě bude vyvíjet tak, že lidé odmítající vakcinaci budou ostrakizováni, donuceni k nošení roušek, podobně jako Židé v době 2. sv. války ve státech, které ovládali nacisté.   

S těmi, kteří budou ostrakizováni budeme na společné lodi, na které se budou nacházet judaisté, křesťané, muslimové i ateisté. Svým způsobem půjde o elitu národa, tedy o lidi, kteří mají své přesvědčení a pro něj budou ochotni přinášet i oběti. Tito lidé sice nebudou našimi bratry a sestrami v Kristu, ale mohou se jimi stát, když uvěří, že nikdo kromě Spasitele jim na tomto světě už nepomůže.    

Formální společenství se rozpadnou (což ostatně nebude velká škoda), a budou se vytvářet společenství neformální, společenství lidí, tak říkajíc "do nepohody", lidí pronásledovaných, protože doba relativního klidu už definitivně skončila.    

Pro ty křesťany kteří se nechají očkovat, se nic nemění. Ti budou tvořit formální společenství lidí, jako dosud. Je zde ovšem reálné nebezpečí, že taková církev, která bude existovat jen z milosti světské vrchnosti, odpadne od Krista, protože přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem (Jk. 4:4).    

Ale najdou se i křesťané, kteří se očkovat nenechají. Ti, kteří mají bydliště vzdálené od sboru přestanou docházet do obvyklých shromáždění z jednoho prostého důvodu: Budou vyloučeni z přepravy, protože nebudou disponovat "benefity" které již ohlásil pan Prymula a po něm i pan Blatný. Takoví křesťané budou vytvářet nová společenství, v místě svého bydliště. A protože svět už žádné budoucnosti nemá a společenské i přírodní katastrofy již nelze zastavit, zbývá jen jediné: Upnout se ke Kristu a očekávat vytržení Církve (1Tes. 4:15-17).  

Pevně věřím, že i ti nevěřící, kteří se nenechají očkovat, nakonec v Krista uvěří, neboť obraz Boží v nich nebude porušen (1M. 1:27). Projdou sice jako "služebníci Boží" utrpením (Zj. 7:3,4; 9:4), ale Bůh se jim za jejich věrnost odmění.    

III. Následky duchovní   

Vývoj, jak bylo již dříve naznačeno, spěje nevyhnutelně k trvalé změně lidské DNA, což dále usnadní instalaci mikročipu pod kůži. Tím dojde k permanentní ZATVRZELOSTI, odluky od Boha, tedy k tomu nejhoršímu, co může křesťana potkat.    

Následky tohoto opatření budou děsivé   

Zj. 14:9-11 " Za nimi letěl třetí anděl a volal mocným hlasem: "Kdo kleká před šelmou a její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo i na ruku,(10) bude pít víno Božího rozhorlení, které Bůh nalévá neředěné do číše svého hněvu; a bude mučen ohněm a sírou přes svatými anděly a před Beránkem. (11) A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno."  

UDÁLOSTI SE ZRYCHLUJÍ - KONEC JE NA BLÍZKÉM HORIZONTU!!!   

Můj pohled na lidskou duši   V našem světě nelze hmotu od energie oddělit - viz Heisenbergův princip neurčitosti. Neživou hmotu chápu jako poslední derivát, vyzáření, Boží energie. To, že naše duše, nebo ještě lépe duch, který si uvědomuje sám sebe, se v okamžiku smrti individua od hmotného těla odpoutat dokáže, pak znamená, že jde o energii inteligentní, která si sama sebe po smrti těla nejen uvědomuje, ale podrží si i informace o svém pozemském životě. Navíc, dle mé osobní zkušenosti (mohl jsem se ještě vrátit), schopnosti duše/ducha ve stavu odloučení od těla neuvěřitelně expandují. Vědomosti se  pak dostaví SKOKEM.    

SLUŽBA UMÍRAJÍCÍM [notabene.granosalis.cz]

Duše/duch je tedy jakýsi složitý energeticko-informační komplex, útvar, či poleMá tedy vlastnosti, které energie jako fyzikální veličina nemá. Zde můj popis selhává. Je-li duše/duch v těle, člověk žije. Pokud duše/duch tělo opustí, člověk umírá. A touto energií, nebo chcete-li inteligentním energetickým polem, je duše/duch, který pochází od Boha a který má větší cenu než celý hmotný svět (Mt. 16:26; Mk. 8:37).   

A nebeské světy pokládám za světy čistých energií, za světy světelné, neboť Bůh je světlo a tmy v něm nižádné není (1J. 1:5)Tedy duch, ač působí na hmotu a ve hmotě, nespadá do hmotného světa.    Stvořitel tedy může pomocí svých nástrojů, jimiž obdařil člověka, jako duše/duch/vědomí/svědomí, člověka ovlivňovat a ovlivňovat i jeho fyzické tělo. Ale pokud pozměníme lidskou DNA, základní stavební kámen lidské a tedy i mozkové buňky, pak tyto nástroje Božího působení (duše/duch/vědomí/svědomí) nemohou již na modifikovaného člověka působit, protože již nepůjde o tělo lidské, už nepůjde o člověka stvořeného k Božímu obrazu (1M. 1:27). Stvořitelský koncept (Boží obraz) člověka pak bude změnou lidské DNA trvale porušen a člověk tak od Boha trvale oddělen.    

Tím vznikne člověk nižšího řádu, protože člověk (tedy stvoření), nemůže lidskou DNA nikterak vylepšit, protože mu k tomu chybí INTELIGENCE a MOC Stvořitelova. 

Změnou DNA tedy dojde k TRVALÉ změně lidského vědomí/svědomí. Uvažme, že Spasitel přišel na svět oslovit lidi a zemřít za jejich hříchy - nikoli za nějaké humanoidy, či poloopice! Což ovšem logicky znamená, že těchto tvorů se spasení již týkat nebude!!!   

Člověk nižšího řádu, jakýsi lidský hybrid/humanoid pak bude inklinovat pouze k uspokojování svých fyziologických potřeb, podobně jako je tomu v živočišné říši. Jeho spojení s Bohem bude trvale přerušeno a přijetí čipu za těchto okolností pak zřejmě bude již formální záležitostí.    


 IV. Závěr   

 Křesťanské církve by měly před nadcházejícím nebezpečím varovat, podobně jako apoštol Pavel varoval sbory první církve před pronikáním judaistů, kteří např. hlásali obřízku, jako nutnou podmínku spasení. (Sk. 15:1,2,24).   

Některá stanoviska křesťanských církví     

A) Stanovisko Ukrajinské pravověrné řeckokatolické církve   

Lékaři za pravdu o C19  http://uogcc.org.ua/cz/actual/article/?article=21332  [uogcc.org.ua]   

BKP projevuje uznání odvážným českým lékařům  http://uogcc.org.ua/cz/actual/article/?article=21727 [uogcc.org.ua]   

Poděkování odvážným lékařům   http://uogcc.org.ua/cz/actual/article/?article=21643  [uogcc.org.ua]   

Video odvážného lékaře  https://youtu.be/AQlroX0wMFk     

B) Stanovisko Církve bratrské   

Stanovisko Rady Církve bratrské k riziku epidemie http://notabene.granosalis.cz//modules.php?name=News&file=article&sid=5104&mode=&order=0&thold=0 [notabene.granosalis.cz]   

 V této souvislosti je velmi důležitý postoj křesťanských církví, které by měly k problému zaujmout jasné stanovisko. Pokud tak neučiní, znamená to pak, že jsou naprosto nekompetentní k vedení stádce, svěřeného jim od Boha.    

Aktuální verše pro nás:

Lk. 21:36 "Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka."

1Kor. 10:13 "Nepotkala vás zkouška nad lidské sílyBůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát."

Ř. 8:28 "Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí."   Sk. 4:11,12 „Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným. V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“

Ju. 24,25 „Tomu pak, který má moc uchránit vás před pádem a postavit neposkvrněné a v radosti před tvář své slávy, jedinému Bohu, který nás spasil skrze Ježíše Krista, našeho Pána, buď sláva, velebnost, vláda i moc přede vším časem i nyní i po všecky věky. Amen. 

Maranatha! (1Kor. 16:22)

*

Ekrazit


]


Re: PROČ K NIM BOŽÍ SLOVO NEMLUVÍ? (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 11:30:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)





Ekrazit



]


Re: PROČ K NIM BOŽÍ SLOVO NEMLUVÍ? (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Pátek, 12. leden 2024 @ 16:29:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
https://www.kulovy-blesk.cz/wp-content/uploads/2023/10/Ozna%CC%81meni%CC%81OSM-KB.pdf

Ekrazit


]


Re: PROČ K NIM BOŽÍ SLOVO NEMLUVÍ? (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Pátek, 12. leden 2024 @ 16:27:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
https://www.kulovy-blesk.cz/wp-content/uploads/2023/10/Ozna%CC%81meni%CC%81OSM-KB.pdf

Ekrazit


]


Re: Moudří muži (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Čtvrtek, 11. leden 2024 @ 22:12:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Typy překladů
Text
Obrázky
Weby
Přeložit text
angličtina – zjištěno
swap_horiz
čeština
Zdrojový text
Colossians 2:9 Colossians 2:9 (NIV) For in Christ all the fullness of the Deity lives in bodily form. 1. The word “Deity” or “Godhead” is a translation of the Greek word theotes. In A Greek English Lexicon, by Liddell and Scott, the classic lexicon of the ancient Greek language, it is translated as “divinity, divine nature.” In making their case, Liddell and Scott cite Greek authors Plutarch and Lucian, and also reference Heliodorus and Oribasius using the phrase dia theoteta = “for religious reasons.” The Greek word occurs only once in the Bible, so to try to build a case for it meaning “God” or “Godhead” (which is an unclear term in itself) is very suspect indeed. Standard rules for interpreting Scripture would dictate that the way Paul used theotes in Colossians would be the same way the Colossians were used to hearing it in their culture. There is no reason to believe that Paul wrote to the Colossians expecting them to “redefine” the vocabulary they were using. Christ was filled with holy spirit “without measure,” and God gave him authority on earth to heal, cast out demons, forgive sins, etc. Thus, it makes perfect sense that Scripture would say that Christ had the fullness of the “divine nature” dwelling in him. In fact, the same thing is said about every Christian (2 Pet. 1:4). 2. The word “fullness” demonstrates that the verse is speaking of something that one could also have just a part of. It makes no sense to talk about the “fullness” of something that is indivisible. God is indivisible. We never read about “the fullness of God the Father” because, by definition, God is always full of His own nature. Therefore, the verse is not talking about Christ being God, but about God in some way providing Christ with “fullness.” What this verse is saying is made clear earlier in Colossians: “God was pleased to have all his fullness dwell in him” (Col. 1:19). That is true. John 3:34 adds clarification: “For the one whom God has sent speaks the words of God, for God gives the spirit without limit.” 3. The fact that Christ has “all the fullness” of God does not make him God. Ephesians 3:19 says that Christians should be filled with “all the fullness of God,” and no one believes that would make each Christian God. 4. If Christ were God, it would make no sense to say that the fullness of God dwelt in him, because, being God, he would always have the fullness of God. The fact that Christ could have the fullness of God dwell in him actually shows that he was not God. 2 Peter 1:4 says that by way of God’s great and precious promises we “may participate in the divine nature.” Having a “divine nature” does not make us God, and it did not make Christ God.
clear
3 797 / 5 000
Výsledky překladu
Výsledek překla
Koloským 2:9 (NIV) Neboť v Kristu žije veškerá plnost Božství v tělesné podobě. 1. Slovo „Božstvo“ nebo „Božství“ je překladem řeckého slova theotes. V řeckém anglickém lexikonu od Liddella a Scotta, klasickém lexikonu starověkého řeckého jazyka, je překládán jako „božství, božská přirozenost“. Liddell a Scott ve svém případu citují řecké autory Plutarcha a Luciana a také odkazují na Heliodora a Oribasia pomocí fráze dia theoteta = „z náboženských důvodů“. Řecké slovo se v Bibli vyskytuje pouze jednou, takže pokusit se pro něj vytvořit argument, který znamená „Bůh“ nebo „Boh“ (což je sám o sobě nejasný termín), je skutečně velmi podezřelé. Standardní pravidla pro výklad Písma by diktovala, že způsob, jakým Pavel používal teoty v Kolosanům, by byl stejný, jak byli Kolosanští zvyklí je slyšet ve své kultuře. Není důvod se domnívat, že Pavel psal Kolosanům v očekávání, že „předefinují“ slovní zásobu, kterou používali. Kristus byl naplněn svatým duchem „bez míry“ a Bůh mu dal na zemi pravomoc uzdravovat, vyhánět démony, odpouštět hříchy atd. Dává tedy dokonalý smysl, že Písmo říká, že Kristus měl plnost „božské přirozenosti“. “ přebývající v něm. Ve skutečnosti se totéž říká o každém křesťanovi (2. Petrův 1:4). 2. Slovo „plnost“ ukazuje, že verš mluví o něčem, z čeho by člověk mohl mít také jen část. Nemá smysl mluvit o „plnosti“ něčeho, co je nedělitelné. Bůh je nedělitelný. Nikdy nečteme o „plnosti Boha Otce“, protože Bůh je podle definice vždy plný své vlastní přirozenosti. Proto tento verš nehovoří o tom, že Kristus je Bůh, ale o tom, že Bůh nějakým způsobem poskytuje Kristu „plnost“. Co tento verš říká, je objasněno dříve v Koloským: „Bohu se zalíbilo, že v něm přebývá veškerá jeho plnost“ (Kol. 1:19). To je pravda. Jan 3:34 dodává vysvětlení: „Nebo ten, koho Bůh poslal, mluví slova Boží, neboť Bůh dává ducha bez omezení.“ 3. Skutečnost, že Kristus má „všechnu plnost“ Boha, z něj nedělá Boha. Efezským 3:19 říká, že křesťané by měli být naplněni „vší plností Boží“, a nikdo nevěří, že by to z každého křesťana udělalo Boha. 4. Kdyby byl Kristus Bohem, nedávalo by smysl říkat, že v něm přebývala Boží plnost, protože jako Bůh by měl vždy plnost Boží. Skutečnost, že Kristus mohl mít v sobě přebývat Boží plnost, ve skutečnosti ukazuje, že nebyl Bohem. 2. Petra 1:4 říká, že prostřednictvím velkých a vzácných Božích zaslíbení „můžeme mít účast na božské přirozenosti“. To, že máme „božskou přirozenost“, z nás nedělá Boha a Krista to neudělalo Bohem. Poznámka k 2. Petrovi 1:4 v NIV Study Bible je téměř správná, když s odkazem na božskou přirozenost uvádí: „Jsme přebýváni Bohem skrze Jeho Svatého Ducha“ (řekli bychom „duch svatý, odkazující na Boží dar ). Podobně i Kristus, který byl bezmezně naplněn svatým duchem, v sobě přebývala plnost „Božství“. 5. Kontext je klíčem ke správné interpretaci verše. Kolosanští ztratili zaměření na Krista (viz Kol 1:15-20). Koloským 2:8 ukazuje, že lidem hrozilo nebezpečí, že se obrátí k „prázdné a klamné filozofii“, než aby se zaměřili na Krista. Co mohla filozofie a tradice nabídnout, co Kristus nemohl? Následující verš je připomínkou toho, že neexistuje lepší místo, kde se obrátit pro odpovědi a pravdu, než ke Kristu, v němž přebývá veškerá Boží plnost. V kontextu zde není nic, co by opravňovalo věřit, že Pavel píše o Trojici. Jednoduše říká, že pokud chceš najít Boha, hledej ke Kristu. Sám Kristus řekl, že je „Cesta“ a „Pravda“ a že „nikdo nepřichází k Otci než skrze mne“.



]


Stránka vygenerována za: 2.36 sekundy