poslal Nepřihlášený
Lháři Tolstoji (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 04. leden 2026 @ 00:30:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To ses střelil do nohy, lháři Tolstoji.
On ten mnich Afrahat měl tu christologii velmi netrinitární :-)
A to rosmano přece musí vědět, když je tím odborníkem na syrskou teologii a její dějiny. Akorát že vůbec A jak by také, když od Afrahata, ale i dalších (Efréma, Izáka, Jakuba ze Sarugu a dalších) nečetl vůbec nic. Proč by také? Vždyť je zná a jim rozumí i bez jejich četby přece! A kdyžtak postačí tři řádky z Wikipedi, a hle: znalec je na světě!
Co ale opravdu učí Afrahat, a podobně i další syrští autoři, o Trojici?
Třeba tohle, kde Afrahat jasně vyznává Božství Otce, Syna i Ducha, a to na pouhém židovském Sola Scriptura, tedy pouze na základě slov Starého zákona a jeho proroctví, naplněných právě v Ježíši Kristu, kdy Kristus, vtělený Syn Boží (jak píše jinde Afrahat), na tato proroctví vrhá světlo plnosti zjevení, totiž že Syn - Kristus byl prorokován a následně osobně zjeven jako Bůh:
"Ty říkáš: Jestliže byl Kristus položen jako základ, jakým způsobem může Kristus zároveň přebývat v budově, když byla již dokončena? Právě o těchto dvou záležitostech mluvil blažený Apoštol.
Řekl totiž: „Já, jako moudrý architekt, jsem položil základ“ (1. Korintským 3,10). Tam jasně vylíčil, co je základ, a řekl toto: „Nikdo nemůže položit jiný základ než ten, který je již položen, a to je Ježíš Kristus“ (1. Korintským 3,11). A že Kristus přebývá také v budově, je přesně to slovo napsané výše, kde Jeremiáš nazývá lidi „chrámy“, ve kterých přebývá Bůh. Apoštol řekl: „Duch Krista přebývá ve vás“ (1. Korintským 3,16).
A náš Pán řekl: „Já a Otec jsme jedno“ (Jan 10,30). A tak se naplňuje slovo, že Kristus přebývá v těch, kdo v Něj věří, a že On je základem, na kterém se staví celá budova."
Demonstratio I O víře
- stačí takto malý úrvek z Afrahata, aby bylo jasné, co učí o Trojici a jak moc se holubí šachmistr rosmano mýlí, nebo spíš jak lže a pózuje se ve své nevědomosti do znalce syrské teologiie, a nejen jí, jak známo.
Afrahat totiž v tomto, ale i v jiných svých textech, vykládá, že ve Starém zákoně bylo zaslíbeno přebývání Boha v nás jako v chrámech, a že právě proto v nás přebývá KRISTUS a jeho DUCH, protože KRISTUS i DUCH jsou spolu s OTCEM BŮH. Proto se zaslíbení Jeremiášovo (7,4-5): „... chrámem Hospodinovým, chrámem Hospodinovým jste vy" naplňuje skrze Krista, když KRISTUS a jeho DUCH přebývá v nás - a tím se naplňuje, že v nás přebývá sám BŮH, a je to zároveň důkaz, že KRISTUS i DUCH jsou BŮH, protože naplňují to, co bylo ve Starém zákoně zaslíbeno O BOHU. Tímto důkazem Afrahat dokazuje a vyznává víru v Trojici: Otce a Syna a Ducha - jako Bůh v nás přebývá KRISTUS a DUCH, a protože Syn a Otec jsou jedno, pak skrze Krista i Otec, tedy zaslíbení o Bohu přebvýajícím v nás jako v chrámu se týká celé Trojice jednoho Boha: Otce, Syna i Ducha - Starý zákon to zaslíbil, v Ježíši Kristu se to naplnilo. Bůh se skrze Krista a jeho Ducha stal přítomným jak mezi lidmi, tak v nich samých, když v nich skrze Krista a jeho Duhca osobně přebývá jako kdysi v chrámě židovském, nyní ale v živých lidech, v chrámech z masa a krve.
Takže asi tolik k těm, kteří rádi rozhazují šachym, protože jejich pravidla neznají a o jejich hraní nestojí, ale prohlašují se po jejich rozházení za vítěze... :-)
