Zdejší myslitel Cizinec se zde snaží prosadit přesvědčení, že "Ježíš žil podle Písma":

A tím se snaží navodit dojem, že Písmo je primární autoritou dokonce i pro samotného Boha!

Ve skutečnosti ale tomu tak není:

Ne že Ježíš žil podle Písma, ale Písmo bylo napsáno podle něj. Takže on se nenarodil podole Písma, ale Písmo inspiroval podle těch událostí, které ono popisuje dokonce časově předem, tzn. ve svých proroctvích, protože to on předzvěděl vše a podle toho vnukal svým svatopiscům.

Takže ne že Ježíš žil podle Písma, ale Písmo bylo psáno podle něho.

Tedy že JEŽÍŠ je samotný Zákonodárce, který nepodléhá Zákonu, ale sám jej ustanovuje.

A to Ježíš prokazuje i při hlásání evangelia, když zjevuje, že On je sám Zákonodárce a že proto stojí NAD PÍSMEM, když říká:

"Slyšeli jste, že bylo řečeno ... ALE JÁ VÁM ŘÍKÁM ..."

- právě tyto výroky jasně prokazují a zjevují Ježíšovo postavení NAD PÍSMEM,

takže lze říci ne že Ježíš žil podle Písma, ale že Písmo žilo podle něho.

Jeho pokora se však projevila i v tom, že se rozhodl stát se člověkem a naplnit jím ustanovený Zákon sám v sobě:

což znamená, aby mimo jiné ukázal také jednotu mezi Zákonem a Zákonodárcem, že pokud on požaduje něco po nás, už sám to dříve naplnil. A podobně i jeho Písmo: jako Písmo inspiroval to, co v něm byl už od věčnosti.

Takže pokud Cizinec říká, že "Ježíš žil podle Písma", není to pravda, protože Ježíš dával Písmo a stál i nadále nad Písmem. A proto ani pro apoštoly není primární autoritou samo Písmo, ale sám Ježíš - Zákondárce a Dárce slova, a jen díky tomu se i slovo apoštolů mohlo stát slovem Božím, rovným, nebo spíše převyšujícím slovo Starého Zákona, protože jim ho daroval a přikázal sám Zákonodárce. Prvotní církev tedy nežila podle "sola Scriptura", ale podle slova apoštolů, které jako jediné jí výlučně a autoritativně sdělovalo Ježíše a jeho evangelium. A takové autoritě se těšili apoštolové - proto se církev neodkazovala primárně na Starý zákon, ale na slovo apoštolů, které pouze podporovala slovem Starého zákona, podobně jako to činil ježíš, ale nečinila ho pramenem a zdrojem svého hlásání o Ježíši. Tím pramenem byl sám Ježíš a jeho sebezjevení a jeho slovo, které je Duch a život a které dává život. Právě Ježíšovo slovo bylo naplněním Zákona, který byl "pouhý stín věcí budoucích" (Kol 2,17). Koneckonců, pokud apoštolové žili primárně podle slova Božího, pak právě podle Slova Božího, které bylo na počátku a které se stalo tělem, ne knihou.

Takže nakonec, pane Toníku, ne Ježíš podle Písma, ale Písmo podle Ježíše. A ne apoštolové podle Písma, ale podle Ježíše. A ne kánon podle Písma, ale podle apoštolů a tradice jejich slova a hlásání, na základě jejich autority, která byla rovna slovu Božímu, ba v případě Starého zákona jej dokonce převyšovala, nakolil vtělený Zákonodárce převyšuje jím daný Zákon.

A nebiblický princip Sola Scriptura je výmyslem až Lutherovým, aby si mohl dělat, co chce, nezávisle na církvi založené samým Kristem na základech apoštolů. Vždyť nikdo jiný nemůže dosvědčit Písmo a jeho kánon než Církev, která má autoritu do apoštolů a kteří mají autoritu od Ježíše, ne z Písma. A proto také dokazujete kánon Písma pomocí svědectví apoštolských a církevních otců nebo výroků koncilu, které potvrzují autoritu a tradici církve.