"Film Agora je studií o životě alexandrijské filozofky Hypatie během bouřlivé éry od konce 4. do začátku 5. století n. l. v egyptské Alexandrii. Úvodem je třeba poznamenat, že režisér filmu Alejandro Amenabar je ateista. Podle vlastního přiznání se narodil a vyrůstal v křesťanské rodině, poté se stal agnostikem a později ateistou. Tato informace je zdůrazněna, aby bylo pochopeno, proč film - ačkoli se zdánlivě neobracuje proti křesťanskému náboženství - ve skutečnosti vykresluje křesťany jako fundamentalisty, obskurantisty, ignoranty a fanatiky a končí narážkou, že velmi významný křesťanský svatý, alexandrijský patriarcha Cyril, nebyl ničím jiným než fanatickým duchovním a morálním strůjcem atentátu na Hypatiu.

Ve filmu je eparcha Orest prezentován jako křesťan, který se snaží udržovat křehkou rovnováhu mezi judskými, pohanskými a křesťanskými obyvateli Alexandrie. Orest s největší pravděpodobností přistoupil ke křesťanství z politického zájmu, což je zřejmé i ve filmu, když ho oslovil Synesius, biskup z Kyrény. Ten se Oresta zeptal, zda skutečně věří v Boha křesťanů, nebo zda se stal křesťanem ze zájmu. Sokrates Scholastika zmiňuje, že mnoho křesťanů z Alexandrie označovalo Oresta jako „obětníka a Helléna“, což naznačuje, že byl modloslužebníkem kvůli svému nespravedlivému chování vůči křesťanům. Tentýž historik dále zmiňuje nenávist, kterou Orestes cítil vůči křesťanským biskupům. Ve filmu se také nikde nezmiňuje o mučení, které Orestes uložil Hieraxovi, důvěrníkovi Cyrila.

Pokud jde o epizodu s Judejci v divadle, podle historických pramenů křesťané Judejce v divadle v sobotu nekamenovali. Naopak, byli veřejně obviněni, že místo toho, aby naslouchali (jak vyžaduje jejich náboženství) Božímu slovu ve svých synagogách, byli v divadle. Hebrejci křesťanům poukazují na to, že Kristus byl také Hebrej a že bez nich by Hebrejci neexistovali. Tento argument neobstojí, jednoduše proto, že Judejci neuznali Krista jako Mesiáše a Syna Božího, ale pouze jako falešného proroka.

Hypatie je ve filmu zobrazena jako mladá a krásná žena a Orestova přítelkyně. Z historických pramenů nemáme žádné informace o tom, zda byla krásná žena; ale jistě byla mimořádně vzdělaná. Nemohla být v mladém věku, vzhledem k tomu, že pokud se narodila v roce 365 n. l., v době, kdy se Cyril stal patriarchou, se blížila padesátce. To byl v té době poměrně pokročilý věk, a to jak pro muže, tak pro ženy; následně je vyvrácen mýtus o mladé a přitažlivé ženě, která díky určitým pseudohistorikům středověku nabyla masa a krve. Navíc bylo všem obyvatelům Alexandrie v té době dobře známo, že ona byla hlavním důvodem, proč Orestes nemohl s Cyrilem navázat vynikající vztahy.

Nikde se historicky nezmiňuje, že by Cyril považoval ženy za méněcenné, jak je to prezentováno ve filmu. V konkrétní scéně, když Cyril recituje druhý Pavlův list Timoteovi, je zobrazen, jak káže, že žena je méněcenná muži. Cyril by nikdy nemohl kázat nic takového, protože ve svých dílech zdůrazňoval, že postavení ženy je vyvýšené v osobě Theotokos, Matky Kristovy, nové Evy. Kromě toho by to bylo v rozporu s učením samotného Krista, který povýšil ženu a učinil ji rovnou v úctě s mužem.

Totéž zdůrazňuje i Pavel ve svém listu Efezským, a zejména v úryvku, který se recituje během svátosti manželství. Podle Sokratova odkazu Cyril soudil Oresta za jeho různé nesrovnalosti, založené na Bibli svaté. Aby vyvrátil Cyrilova obvinění i obvinění ostatních křesťanů, eparcha zdůraznil, že i on sám byl křesťanem, kterého pokřtil Atticus z Konstantinopole.

V historických pramenech té doby není žádná zmínka o tom, že by Cyril někdy označoval Hypatii za čarodějku; naopak se zdá, že měl velkou úctu k jejím vědeckým znalostem.

Historicky alexandrijský patriarcha nebyl obskurantistou. Ve skutečnosti studoval díla Basila Velikého, Řehoře z Nyssy, Origena atd. Četl nebo se mu učil starověká filozofie a zastával se vědeckých teorií své doby. Je přirozené, že všichni zkoumali různé vědecké názory prizmatem křesťanského učení. Stojí za zmínku, že mnoho křesťanů bylo také Hypatiinými studenty - například Synesios, biskup z Kyrény, jeho bratr Euoptius z Ptolemaidy, možná Isidor z Pelusia a další.

Film prezentuje křesťany - zejména členy "Bath Fraternity" - nejen jako obskurantisty, ale také jako nevědomce. V jednom ze svých rozhovorů mezi sebou říkají, že země a nebe připomínají hruď, a také jako odmítající teorie týkající se astronomie. Křesťané přirozeně neodmítali teorie astronomie, ani pro ty, kteří je zastávali, nebyl běžný trest na hranici. Kromě toho významní církevní otcové, jako například Bazil Veliký, studovali astronomii, matematiku atd., na což se ve svých dílech odvolávají.

Film nakonec považuje Cyrila za morálního viníka Hypatiiny smrti; ani Sokrates Scholastika, ani žádný jiný historický zdroj té doby však takový čin alexandrijskému patriarchovi nepřipisuje. Pokud by existovalo byť jen sebemenší podezření, že se Cyril skutečně podílel na atentátu na filozofa, zneužil by ho Nestorius z Konstantinopole v teologickém sporu, který s Cyrilem vedl. Navíc by se na to odvolávali i jeho různí nepřátelé. Alexandrijský patriarcha byl Trojjediným Bohem prohlášen za svatého nejen za svůj život, ale také za svou teologii o vtělení druhé osoby Nejsvětější Trojice, a také za svou obhajobu termínu „Theotokos“ pro matku našeho Pána Ježíše Krista.

 

Závěrem lze říci, že film sice může mít krásné scenérie, ale téma, kterým se zabývá – Hypatia a její smrt – a způsob, jakým je s ním nakládáno, vedly neopohany a odpůrce pravoslaví k přesvědčení, že našli oporu proti křesťanství. Bohužel pro ně jsou však jejich argumenty opět mylné."

(automatický překlad)

https://www.academia.edu/1130169/The_historical_inaccuracies_of_the_movie_AGORA_by_Alejandro_Amenabar