___________________

"Shůry, z nebe, přišel také křest Janův.  Stejně jako Syn člověka Pán Ježíš."

Výborně! - Co je shůry, je totiž z Boha! Ne z člověka, ne ze země, ne z tohoto světa, "ne z krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže", ale z Boha!

Tak si svůj křest nevymyslel Jan, jeho křest nebyl z člověka, ale z Boha, "z nebe" (εξ ουρανου) - to Bůh ho Janovi přikázal a nařídil, to Bůh ho vymyslel a uložil Janovi jako příkaz Boží!

A podobně i Syn Boží, který se stal Synem člověka - není z lidí, ač se stal Synem člověka, ale z Boha, odkud přichází a vrací se tam, kde byl dříve! Není totiž člověkem, který by si sebe a své poslání vymyslel, ale Synem Božím, který přišel shůry, poslán od Otce (παρα του πατρος), protože:

"Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. 

 Kdo přichází z nebe je nade všecky, svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá."

- nikdo totiž nemůžre svědčit o nebeských věcech, není-li z nebe jako Syn, který mluví o nebeských věcech, protože je jsoucí v lůně Otcově, a který jako jediný viděl Otce, protože je jsoucí v lůně Otcově.

Jak říká on sám:

"Vy jste zdola, ale já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa."

Víme totiž, že:

"'Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování' je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel"

jak píše Jakub, a stejně tak je tomu i s darem Syna, který sestupuje od Otce nebeských světel k nám lidem na zem, do tohoto světa z lůna Božího.

Syn Boží totiž byl na počátku u Boha, protože byl od počátku Bůh, a než se stal člověkem a přišel do tohoto světa, byl u Otce, a když bylo třeba nás spasit, vyšel od Otce a přišel do světa. A až vykonal dílo spásy, když se stal člověkem, byl ukřižován a vzkříšen, opět se vrátil tam, kde byl dříve, tj. k Otci, tentokrát ale už ne jen jako Syn Boží, ale už i jako Syn člověka, ale ne jako dva synové, ale stále jako jeden a stále týž, který u Boha byl, od Boha vyšel a k Bohu se navracel, ten, který dříve nežli Abraham byl JE a který byl dříve nežli svět, protože byl dříve u Boha, protože byl Bůh:

"Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď svět opouštím a navracím se k Otci.""

Shůry tedy znamená od Boha, ne od člověka, a z nebe, ne ze země. Odtamtud tedy pochází věčný Syn Otce - shůry (ανωθεν), podobně jako naše narození z Boha, které je také shůry (ανωθεν), protože není z lidí, ani ze světa, ani ze země, odkud naopak pocházíme my, smrtelní lidé:

"Vy jste zdola, ale já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa."

Proto je nám zapotřebí narodit se shůry, odkud pochází Syn a odkud přichází a je dán i jeho Duch:

"Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo shůry (ανωθεν), nemůže spatřit království Boží. ...

Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího."

Ten, který je shůry, přišel k nám, kteří jsme zdola, abychom se my mohli narodit shůry a mohli vejít tam, odkud jsme se narodili, totiž vzhůru, odkud přišel Syn i Duch a kam se navrací Syn a kam nás uvádí Duch, totiž k Otci, do Božího království, na Výsost, Vzhůru.

Co je totiž shůry, navrací se vzhůru a vede vzhůru, kdežto co je zdola, vede pouze dolů - Syn k Otci, Duch k Bohu, kdežto pouhé tělo k pouhé zemi:

"Kdo přichází shůry, je nade všecky. 

 Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. 

 Kdo přichází z nebe je nade všecky, svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.
 Kdo však jeho svědectví přijal, potvrdil tím, že Bůh je pravdivý.
 Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti."

Kdo má uši k slyšení, slyš.