poslal Nepřihlášený "Před" počátkem.
Nic nezačalo. Nic z toho co známe zatím neexistuje. Je Bůh a Je někde na nepopsatelném místě mimo naše chápaní. Bůh je mimo čas? Ano. To ale platí až po stvoření času. Před stvořením času žádný čas přece není a proto se nelze vyjadřovat, že je něco mimo čas, když zatím žádný čas neexistuje.
"Před" počátkem mimo vše stvořené pro stvoření nic není. Prázdnota. A jediný pevný bod v myšlenkové prázdnotě je, že Bůh tam JE. JE tam, kam nedosáhne ani fantazie. A odtud přichází Jeden Bůh ve třech Božských Osobách, které si Sám zvolil podle stvořitelského záměru. Záměrem je stvořit světy, bytosti a vzájemné vztahy mezi vším stvořením a Jím.
Bůh se rozhodne stvořit dva světy. Světy ve kterém budou přebývat bytosti. Bytosti duchové a bytosti tělesné. Stvoří Nebe i Zemi. Stvoří dva nové světy. A stvoří i bytosti pro které budou světy domovem. Stvořené bytosti mají schopnost se sdílet, a tato schopnost je u každé bytosti jiná v rozsahu, který vymezuje její charakter. Stvořené bytosti se sdílejí mezi sebou a vzájemně se obohacují vlastní individualitou. Každá individualita je dílem obrazu Božího, který v harmonickém vcelku celého stvoření tvoří obraz Boží.
Bůh Architekt má plán, Bůh Projektant má vypracovaný projekt realizace, a Bůh všechno stvoří.
Jak?
Slovem.
Bůh Architekt, Bůh Projektant se stane Bohem Stvořitelem v okamžiku počátku stvoření, okamžiku kdy začne tvořit. Je první stvořitelský den jako první jednotka času a Bůh Slovo v čase prvního dne má svou bytostnou účast, neb viděl že je to dobré.
Jeden Bůh je stále na místě mimo stvoření, mimo čas, ale jako tři Bytosti je i ve světě který tvoří. Bůh Sám se stane takovou bytostí jakou ke svému stvořitelskému záměru potřebuje. Když chce cukrář upéct dort, napřed musí být cukrářem. Napřed cukrář, potom dort. Napřed Slovo, potom stvoření.
Slovo je Bůh, Slovo je Stvořitelská moc Boha. Slovem Bůh všechno tvoří. Bůh nikdy nelže. Z Jeho stvořitelské podstaty to ani nejde. Kdyby Bůh "zalhal", že je tráva červená, tak by se zelená tráva stala červenou. Boží slovo se vždy naplní, a proto je třeba k Němu přistupovat s největší vážností a respektem.
Slovo na počátku je Bůh jako příčina všeho stvoření se vší stvořitelskou mocí na nebi i na zemi.
Veškerou moc má Slovo stále. Vždy ji mělo/měl.
Do minulého článku byla záměrně vložená nepravda, jako návnada anti kristům popírající Božství Pána. Matouš 28,18
To Kristus neřekl PŘED ukřižováním ale PO vzkříšení. Ukázalo se tak, že nepřátele Krista se Božím slovem nezabývají, a jenom urputně upírají Božství Boží Osobě Syna zpochybňováním překladů a vytrháváním kontextu.
Jejich boj proti Bohu je marný. Jejich popírání Božství Krista je hrozné. Ještě horší však je, že popřením tří Božských osob popírají i osobu Ducha svatého. Když útočí na Božství Krista, zeptejte se jich přitom na osobu Ducha svatého a zhrozíte se toho co Vám odpoví. Velmi neradi se k tomuto tématu vyjadřují, neboť je to zcela odhaluje. Jejich záměrem je přilepit se na křesťany a vynucovat si toleranci, že i když nevěří v Božství Pána tak jsou křesťané. Jenomže popření osoby Syna to u nich nekončí, oni nevěří ani v osobu Ducha svatého! Popírání Ducha svatého je již jiná liga- pekelná. Na tom pak uvidíte s kým máte tu "čest". Jejich boj není vedený jenom proti Božímu Synu.
Budou mít zdejší notoričtí popírači Božství Krista odvahu vyjádřit se o svém vztahu k osobě Ducha svatého?
Slovo je Bůh, Slovo se stalo Kristem, Kristus měl vždy veškerou moc, ale v boji s hříchem ji použít nemohl, byl vyzbrojený pouze láskou, a láskou hřích přemohl a smrt porazil. Kdyby tehdy Kristus použil svou veškerou moc, tak spravedlivý trest by nedopadl jenom na padlé anděly, ale i na všechny hříšné lidi, na celé lidstvo.
První zmínka o třech Božích Osobách je na začátku knihy Genese.
Bůh Slovo, s veškerou stvořitelskou mocí, které se stalo člověkem, Božím Synem, Synem člověka.
Bůh Duch svatý se vznášel na propastnou tůní, vše oživuje.
Bůh Otec který se Otcem stává v okamžiku oživení Adama.
A pořád je to Jeden Bůh, který si Sám Sobě zvolí takový charakter Osoby, takovou Boží osobu, která vyhovuje Jeho záměru a která vyhovuje lidským schopnostech Ho poznávat.
Kvůli Adamovi upadlo celé lidstvo do hříchu. Takový kolektivní trest je nesmírně krutý. Proč to Bůh dopustil vědí všichni, kteří mají rozum osvícený Duchem svatým, a kteří mají poznání charakteru Boha a Jeho lásky.
Kvůli Adamovi upadlo celé lidstvo do hříchu. Kvůli Kristu bylo celé lidstvo spaseno. Oběť Krista je dokonalá. Spása je hotová, plošná, globální, nadčasová. Proč ale existuje zatracení když jsou všichni spasení?
Je jenom jeden důvod zatracení. Osobní ODMITNUTÍ Boha! Odmítnutí Jeho záchrany. Odmítnutí dědictví které máme všichni v Kristu. V Adamovi máme dědictví života v hříchu s jistou perspektivou smrti. V Kristu máme spásu a dědictví věčného života ve svatosti. Je na každém kterého "Adama" si vybere. Kdo není mentálně schopný Boží spásu odmítnout, ten ani není schopný hřešit a je spasený.
Tak jednoduché to je. Spása je Boží milost. Ti kdož Bohu uvěří budou očištěni od hříchu, a proto nebudou za zlé skutky souzení a budou mít účast na prvním vzkříšení Kristu věrných. Kdo neuvěří bude vzkříšený ve vzkříšení druhém, a to k Božímu Soudu kde hlavním předmětem budou jeho skutky. Milost u Soudu nebude možná, bude jenom spravedlnost. Proto je třeba využít doby Boží milosti právě nyní, neboť vzhledem k tomu co se ve světě děje je zjevné, že doba Boží milosti definitivně končí.
Nejjistější cestou spásy je uvěření Kristu. Spása je ve víře. Uvěření Kristu přináší osvícení rozumu Duchem svatým, kterého Kristus sesílá. Osvícení sebou nese poznání všeho co BRANÍ spáse.
Mezi hlavní ZÁBRANY spásy patří satanem zkreslené představy o Bohu a Jeho spáse. Hlavním cílem těchto satanských aktivit je člověka postavit proti Bohu, aby on sám ODMÍTNUL jistou spásu v Kristu. Satan nemůže lidem spásu vzít, může však působit na člověka klamem, kvůli kterému následuje osobní odmítnutí Boha a Jeho záchrany.
Jaké jsou dvě hlavní satanské aktivity, které zkreslují Boha a Jeho spásu?
1.Bůh je prý krutý, tvrdý, mstivý, trestající, neláska.
2.Boží spásu si prý musíš zasloužit dobrým skutkem a obětí.
Ten kdo je pod vlivem těchto dvou satanských lží, v tom nevyhnutelně narůstá vzdor a revolta vůči Bohu, což může dospět až do bodu ODMÍTNUTÍ Boha.
Oběť těchto dvou lži se rozpozná i podle toho, že nemá jistotu spásy. Nemít jistotu spásy je to samé jako nevěřit Kristu. Nepokládej si otázky co pro svou spásu můžeš udělat! Vždy si pokládej otázku, a raď se přitom v modlitbě s Bohem, co máš přestat dělat, abys svou spásu neztratil kvůli satanskému vzdoru, kterým se tě otec lži snaží infikovat. Vždy si v modlitbě pokládej otázku jak nejlépe vést duchovní boj abys odolal satanské infekci, která ti chce vzít to, co máš v Kristu naprosto jisté! Věříš Kristu, zůstáváš v Kristu, jsi spasený v Kristu a i kdybys zemřel On tě vzkřísí! Není větší jistoty než Kristus!
Na zdejším fóru je několik lidiček podvedených stejnou satanskou lží jako byla podvedená Eva.
"Nezemřete!"
Tito lidé se mylně domnívají, že jsou křesťané, a přitom stejně jako Eva věří starému hadovi.
"Nezemřete! Vaše duše je nesmrtelná. Po smrti jde vaše nesmrtelná duše do nebe."
Takový lidé většinou nerozlišují mezi vlastní duší a duchem. Lež o nesmrtelnosti jim v tom brání. Přitom právě rozlišování vlastního ducha a duše je nutné k duchovní komunikaci s Bohem v modlitbě v Duchu svatém.
Lidská duše a lidský duch kvůli hříchu stojí proti sobě. To je ten tvůj věčný niterný boj se svědomím ve kterém neustále prohráváš. Zmatku který to přináší využívá nepřítel k oklamání a lživým představám o krutém bohu a jeho spáse na prodej.
Člověk je spojení ducha a těla. To dohromady tvoří lidskou duši, lidskou bytost. Spojení ducha a těla smrtí končí, duše umírá, tělo se rozpadá v prach a lidský duch odchází k Bohu. Lidský duch pak může vnímat Boha jenom natolik, nakolik Boha vnímal když byl v lidském těle. Mrtvý lidský duch je lidský duch, který Boha nevnímá. Vnímání Boha lidským duchem je sdílení se v modlitbě v Duchu svatém. Je to oživením ducha (znovuzrozením). Je nesmírně důležité aby znovuzrození proběhlo za pozemského života.
Jak chceš aby tvůj duch s Bohem komunikoval a sdílel se ve věku budoucím, když s ním nedokážeš komunikovat nyní?!
Odmítněte satanskou lež o posmrtném životě! Po smrti není žádný život! Nejsou žádné dušičky v nebíčku! Smrt je jako krátký nevědomý spánek. Mrtvý Lazar spí pravil Kristus.
Věčný život nezačíná smrtí, začíná vzkříšením v Kristu! Při vzkříšení nastane nové spojení lidského ducha s oslaveným tělem, a při tomto spojení je vzkříšená i duše, která je očištěná i náležitě poučená.
Uvědomte si, o co všechno Eva přišla po uvěření hadovi. Co všechno to vzalo nám všem.
Proč tedy starému hadovi pořád věříte lži o tom, že nezemřete, že máte nesmrtelnou duši, že je posmrtný život?!
Vaše duše zemře tak jako tak, ale pro víru v satanskou lež se můžete minout věčným životem!
Bůh řekl: ‚Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.‘“
Had ženu ujišťoval: „Nikoli, nepropadnete smrti.
Komu věříš?
