poslal Nepřihlášený
Názorů na křest je mnoho, a mnohé z těchto názorů jsou ovlivněny klamem, který působí po celá staletí. Lidé se pro obrovský klam v těchto názorech často nevyjadřují o křtu, ale vyjadřují se o satanské parodii na křest. Ke správnému pochopení křtu je proto třeba v první řadě zbavit se mylných názorů o tom, co křest není. Všechna lež o křtu začíná u lži o dědičném hříchu.
Nedědí se hřích, dědí se následky hříchu.
Následky hříchu jsou: oddělení od Boha a Jeho božské ochrany a nepřístupnost stravy ze stromu života. Kdyby měl hříšník přístup ke stromu života, žil by i jako hříšník věčně. Nesmrtelnost je u člověka podmíněná životem v přítomnosti Boha a stravou. Člověk je smrtelný proto, že ani jedno nyní nemá.
Člověk není smrtelný kvůli "dědičnému hříchu", je smrtelný kvůli následkům prvního hříchu! Lidská nesmrtelnost je podmíněná. To je z Písma zřejmé. Sám Bůh to řekl.
I řekl Hospodin Bůh: Hle, člověk je jako jeden z nás v tom, že zná dobré a zlé. Ať teď nevztáhne ruku, aby vzal a jedl také ze stromu života a žil navěky!
Hřích je záležitost ryze osobní. Je to záležitost mezi Bohem a lidským jedincem. Malé děti a mentálně postižení nemohou hřích spáchat, nemají na to rozum. Je to lidský rozum a jeho svobodná vůle, pro kterou se každý jedinec rozhodne hřích spáchat. Psáno je, že všichni zhřešili, tedy vědomě a ve vší svobodě rozhodování. Hřích znamená smrt. A hřích čeká v dospívání na každého, nikdo se mu nevyhne. Když začne člověk brát rozum, přichází s tím hřích. Je to nevyhnutelná volba poznání dobra i zla, kterou získáváme první negativní zkušenosti, ze kterých se buď poučíme a s pomocí Boha zvítězíme, anebo nás to zahubí.
Malé nevědomé děti křest nepotřebují. Jsou sice, tak jako všichni, postižené následky prvního hříchu, ale nijak nezhřešily, tedy kvůli hříchu nezemřely, a proto nepotřebují křest znovuzrození se z vody a Ducha svatého. Proč by se měly děti ve křtu znovuzrodit, když kvůli žádnému svému osobnímu hříchu nezemřely? Křest u dětí, které zatím nejsou schopné spáchat hřích, a žádný hřích nespáchaly, je proto nesmyslem. Křest kojenců je podvod, není to křest.
Strašlivým zlem páchaným na malinkatých Božích dětech je prohlašovat je za zatracené kvůli lžím o dědičném hříchu, jako by ten hřích spáchaly ony samy, a ne první lidé. Miminka za hřích lidí nenesou žádnou odpovědnost! Odpovědnost nesou všichni falešní křesťané, kteří ty nejmenší, zcela nevinné a bezbranné, takto nelidsky odsoudili! Jak asi musí být jejich srdce děsuplně kamenné, když dokáží zatracovat nevinné a bezbranné kojence? Jak strašný a ohavný musí být klam, když vlastní rodiče smýšlí o svých bezhříšných dětech, jako by hřích spáchaly, a proto je musí rychle "pokřtít", aby, kdyby něco, mohly jít do jejich podivného nebíčka, které je v jejich představách stejně falešné, jako jsou falešné jejich představy o křtu. Mnoho z těch, kdo toto čtou, prodělalo v kojeneckém věku obřadní podvod s názvem "křest". Jestli chceš poznat, co a proč křest je, začni tím, že vyhodíš z hlavy dvě největší lži o dědičném hříchu a obřadném podvodu s názvem "křest" kojenců. Pokud to neuděláš, dál číst nemusíš. Ty dvě lži ti zablokují poznání.
Jak pochopit správně křest? Správný názor na křest musí vycházet ze slov Krista a apoštolů.
Nejsou žádné dva křty. Křest vodou a křest Duchem svatým.Je jeden křest vodou a Duchem svatým.
..jeden Pán, jedna víra, jeden křest;
Zásadním omylem většiny těch, kteří jsou "pokřtění" někde v jezeře, bazénu nebo vaně, je, že si myslí, že se pro křest rozhodli. Omyl. Výsledkem u této většiny je to, že se sice někde vykoupali, ale žádný křest Duchem svatým u nich nenastal. Takže nenastal ani žádný křest a zůstalo jen u vykoupání. U vykoupaných dále působí Boží milost a působení Boží milosti si vykoupaní pletou s tím, že byli pokřtění Duchem svatým. Jejich život v Boží milosti je však stejný jak před vykoupáním, tak po něm. Žádná změna v jejich životech nenastala. V životě je nadále vede jejich svévole a zákonem Ducha svatého se neřídí. Ani nemohou. Zákonem Ducha svatého se řídí jen ti, kteří jsou pokřtění ve vodě a Duchu svatém. Těm není třeba o křtu nic povídat, ti ho poznali a svědčí o něm.
Jak přijmout správně křest? Co udělat proto, aby při křtu ve vodě nastal i křest Duchem svatým, aby to byl jeden křest ve vodě a Duchu? Začněme uvědoměním si, že víra je Boží dar. A o dary Boha prosíme. Víra je kromě jiného Bohem neustále nabízený osobní vztah přímo k Tobě! Víra je vztahová záležitost a bez vztahu s Bohem je ovoce víry nemožné. Křest se nepřijímá lidským rozhodnutím ve smyslu "a nyní se nechám pokřtít, protože to tak chci já či nějaký jiný člověk, a basta!" Křest se přijímá ve víře, a ve víře, ve vztahu s Bohem, je to Bůh, který člověku křest nabízí. Křest se dá přijmout až poté, co křest Bůh nabídne. Napřed se však musí odstranit všechny překážky, které Boží nabídce a pokřtění brání. Dvě největší překážky jsou výše popsané. Když totiž věříš lžím o křtu, vytvoří to obraz lživého křtu ve tvé hlavě. Jenže takovým "křtem" Bůh nekřtí. Bůh nekřtí křtem podle tvých lživých představ, které ti v hlavě vytvořil boží nepřítel. Proto musíš opustit své lživé představy o křtu a pečlivě zvážit všechna slova Pána Ježíše i slova apoštolů, která o křtu napsali.
Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen.
Čteš správně, Pán Ježíš říká, kdo uvěří, ne kdo se pro křest rozhodne. Křest se přijímá ve víře. Křest je následkem uvěření. Uvěření není jenom o poznání Boží existence. Uvěření je o vzniku osobního vztahu s Bohem. Vztah s Bohem vzniká studiem a rozjímáním nad Jeho slovem. Boží slovo v Písmu má obrovskou vysvobozující moc. Teprve až uvěříš a vytvoří se vztah víry, teprve až odstraníš překážky lží o křtu, teprve pak přijde od Boha nabídka křtu. Skutečného jednoho křtu ve vodě a Duchu svatém, který tvůj život od základu změní. Je to totiž okamžik, při kterém se narodíš pro Boží království. Je to okamžik, kdy se narodíš do života věčného, a i kdybys zemřel smrtí první, Bůh Tě k životu věčnému vzkřísí, právě pro ten věčný život, který jsi při křtu ve vodě a v Duchu svatém obdržel.
REN
