1) Čistý duch – chudý duch

Duch, který nic nevlastní. Duch, který je prázdný pro naplnění. Duch Adama, dítě Boží, ještě před pádem.

Nepotřebuje ovládat.

Nevymezuje se proti jiným.

Nepřekáží Božímu vedení.

Je to duch, který slyší, protože mlčí.

Je to duch, který miluje, protože nic nevlastní.

Je to duch, který je naplněn, i když vypadá prázdný.

---

2) Duch obohacený egem a hříchem – duch padlý

Duch, který poznal, co neměl. Duch, který chtěl být jako Bůh, ale bez Boha.

Tento duch je "bohatý" – ale jeho bohatství je klam, pýcha, strach.

Zakryl se věděním bez lásky.

Chce vlastnit pravdu, místo aby jí byl.

Buduje vše na kontrole, ne na důvěře.

Tento stav ducha je těžký. Hřích není jen čin, je to stav oddělenosti od Božího proudu.

A duch, který je příliš plný sebe, nemá místo pro Boha.

---

Obnova ducha – cesta zpět ke světlu

Obnovený duch není třetí stav, ale proces navrácení. Je to průběžné čistění, řešení a pokání, které vede zpět k původní čistotě.

Vede skrze vědomí, co znamená padnout.

Učí pokoru, protože si pamatuje pýchu.

Otevírá srdce, protože si pamatuje uzavřenost.

Tento proces má smysl. Ne proto, že bychom tvořili nový stav, ale proto, že obnovujeme to, co bylo od začátku pravdivé.

---

Na začátku je duch čistý. Padne a zatěžká se egem. Ale Duch svatý vede cestou zpět. A tak poznáme, že největší bohatství je být znovu chudým v duchu.