poslal Nepřihlášený Podle čeho se pozná, kdo je Kristova Nevěsta?
Předně ten, lépe řečeno ta, která byla Kristu zasnoubená jako čistá panna.
Kdo a jak byl Kristu zasnouben?
Apoštol Pavel napsal Korintským tato slova: Neboť na vás žárlím Boží žárlivostí; zasnoubil jsem vás jedinému muži, abych vás jako čistou pannu představil Kristu.
To znamená, že Bůh žárlí na svou Církev, kterou skrze apoštola zasnoubil svému Synu jako čistou pannu, aby Mu ji jako takovou představil.
Jak a čím se toto zasnoubení odehrálo?
Z Abrahamova příběhu, zaznamenaného ve 24. kapitole 1. knihy Mojžíšovy, kdy poslal svého otroka pro ženu pro svého syna Izáka, můžeme zjistit, že se vypravil na cestu do města Abrahamova bratra Náchora z deseti velbloudy, na nichž vezl sebou všelijaké vzácné dary svého pána, aby tam ženu pro Izáka vybral, zapřísahán Abrahamem, že právě tam má ženu pro Izáka vybrat.
Dary pro vybranou ženu měly získat její náklonnost pro budoucího muže, kterého neviděla. Na základě modlitby k Hospodinu vybral otrok Rebeku, která se narodila Betúelovi, synu Milky, ženy Abrahamova bratra Náchora, tzn. že to vlastně byla Abrahamova neteř. Šlo však především o to, aby to byla žena z Abrahamova rodu a ne žena z dcer Kenaanců, uprostřed nichž Abraham bydlel.
Když to převedeme do dnešní doby, Bůh Otec poslal na zem Ducha Svatého (ne, že by byl otrok), aby vybral pro Krista nevěstu, kterou Mu zasnoubí dary Ducha, dary milosti, jimiž ji pro Krista jako budoucí nevěstu Kristovu a budoucí ženu Beránkovu získá. To znamená, že žena Beránkova musí pocházet z Božího rodu, tj. z Božího lidu, z Boží rodiny.
Předpokladem je, že přijme dary, které ji skrze Ducha Svatého Božího Bůh Otec dal a dává.
Podívejme se na další obraz ze Starého zákona, jímž je Šalomounova Píseň písní.
V této poetické knize o lásce Šalomouna k prosté venkovské dívce, z níž se postupně stává Šulamítka, tzn. žena, z níž se stane žena podobná Šalomounovi, která se proměněna vzájemnou láskou a chozením s Králem stává královnou, které dává Král přednost přede všemi ostatními ženami, dcerami Jeruzalémskými, před konkubínami; žena, která je pro Krále jedinou ženou, kterou je ochoten si vzít a kterou jedinou si svým způsobem vzít může, neboť je Mu nejdražší.
Dalším obrazem charakterizujícím Nevěstu Kristovu je obraz Církve, jaká by měla být, ale ve skutečnosti jako celek takovou není.
Takový popis lze nalézt v listu Efeským v 5. kapitole.
Kristus miloval církev a sám sebe za ni vydal, aby ji posvětil, když ji očistil vodní koupelí v slovu, aby sám sobě postavil slavnou církev, která by neměla poskvrny ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá a bezúhonná.
Co se čistoty církve, existuje trojí čistota. V listu Efeským je zmíněna čistota získaná vodní koupelí v Slovu. Nicméně, aby ji mohl Kristus sám sobě postavit jako slavnou církev, nemající poskvrnu ani vrásku ani cokoli podobného plus z jiných míst Nového zákona žádnou nečistotu a příměs, je kromě vody, tj. obmytí Slovem zapotřebí ještě oheň. Tím je oheň touhy budoucí nevěsty po Ženichovi, který v ní spálí všechny nečistoty a příměsi jako oheň, kterým se čistí zlato, aby bylo čisté, přičemž tím zlatem je míněn Bůh. Víme, že Nový Jeruzalém je celý ze zlata - ze zlata čistého jako průhledné sklo. Víme také, že pozemské i to nejčistší zlato této průhlednosti nedosahuje. Bez křtu ohněm, bez použití Božího ohně, který měl v Jeruzalémském chrámu hořet dnem i nocí, bez ohně lásky a touhy Boží, nelze takové čistoty dosáhnout.
Zbývá zmínit ještě očištění krví Beránkovou, této vzácné Kristem prolité krve na odpuštění hříchů, očištění se od veškeré nepravosti, od hříchu. Nicméně krev, jakkoli vzácná a účinná pro vypořádání se s našimi hříchy, se týká naší spásy, záchrany z moci hříchu, zatímco čistota získána pomocí vody a ohně, je pro čistotu a bezúhonnost Církve coby Nevěsty Kristovy, která ji činí vhodným Kristovým protějškem, pomocí Jemu rovnou a dokonce díky jejímu oslavení Jeho Slávou.
Na závěr je nezbytné zmínit i způsob života, jakým budoucí Nevěsta, nyní tedy stále ještě snoubenka žije. Takový život a způsob života je jen jeden - je Jím KRISTUS.
Jediný život, který se líbí Bohu Otci, který Pánu Ježíši Kristu vydal svědectví při Jeho křtu v Jordánu a který nám Bůh v Kristu skrze ducha Svatého dal, abychom Jím žili a Jeho Syna ve všem poslouchali.
A to se děje tedy chozením s Pánem Ježíšem, když jsme poslušností pravdy skrze Ducha očistili své duše k bratrské lásce bez přetvářky a vroucně se navzájem milujeme z čistého srdce, jak nám přikázal náš Pán a Zachránce.
Je to vlastně velmi podobné pozemskému chození snoubenců, kteří společně všechno chystají na svatbu a kteří mají srdce, oči a všechno jen pro toho druhého, přičemž v tomto našem chozením s Pánem Ježíše Kristem, naším Ženichem, je to navěky a navždy, nejen dokud nás smrt nerozdělí.
Proto našemu Ženichovi a Bohu Otci, který jediný rozhoduje o připravenosti Nevěsty, patří první místo v našem životě, který je ukryt s Kristem v Bohu, aby když se ukáže Kristus, náš život, jsme se tehdy i my se s Ním ukázali ve slávě. Amen.