Grano Salis - NONTRINITARIANISM

Netrinitární křesťané s ariánskými nebo semiariánskými názory tvrdí, že váha biblických důkazů podporuje subordinacionismus, naprostou podřízenost Syna Otci a Boží otcovskou nadřazenost nad Synem v každém aspektu. Uznávají vysoké postavení Syna po Boží pravici, ale učí, že Otec je ve všem ještě větší než Syn. I když uznávají, že Otec, Syn a Duch jsou nezbytní pro stvoření a spasení, tvrdí, že to samo o sobě nepotvrzuje, že jsou si všichni tři rovni nebo věční. Tvrdí také, že Bůh je v Bibli výslovně identifikován jako "jeden" a že nauka o Trojici, což slovo doslova znamená soubor tří, připisuje bytí nekonečného Boha rovnocennou trojici, která není výslovně biblická.

TRINITARIÁNSTVÍ

ABSENCE PODPORY PÍSMA pro TROJICI

Kritici nauky o Trojici tvrdí, že pro učení, které je popisováno jako základní, postrádá přímou biblickou oporu. Zastánci této doktríny tvrdí, že ačkoli tato doktrína není uvedena přímo v Novém zákoně, jedná se spíše o výklad prvků v něm obsažených, které implikují doktrínu, která byla později formulována ve 4. století.

William Barclay, duchovní Skotské církve, uvedl, že:

Je důležité a užitečné si uvědomit, že slovo Trojice není samo o sobě novozákonním slovem. Je dokonce pravda, alespoň v jednom smyslu, říci, že nauka o Trojici není přímo novozákonní doktrínou. Je to spíše dedukce a výklad myšlenek a jazyka Nového zákona.

Nová katolická encyklopedie uvádí:

Nauka o Nejsvětější Trojici není [výslovně] vyučována ve [Starém zákoně] [...] Formulace 'jeden Bůh ve třech osobách' nebyla pevně stanovena [koncilem] [...] před koncem 4. století.

Podobně Encyclopedia Encarta uvádí:

Tato doktrína není výslovně vyučována v Novém zákoně, kde slovo Bůh téměř vždy odkazuje na Otce. [...] Termín trinitas byl poprvé použit ve 2. století latinským teologem Tertullianem, ale tento koncept byl vyvinut v průběhu debat o přirozenosti Krista [...] Ve 4. století byla tato doktrína konečně zformulována.

Encyclopædia Britannica říká:

Ani slovo Trojice, ani výslovné učení se v Novém zákoně neobjevuje, ani Ježíš a jeho následovníci neměli v úmyslu odporovat Šema ve Starém zákoně: "Slyš, Izraeli, Hospodin, náš Bůh, je jediný Pán" (Deuteronomium 6:4). [...] Tato nauka se vyvíjela postupně během několika staletí a prostřednictvím mnoha sporů. [...] na konci 4. století, pod vedením Basila z Cesareje, Řehoře z Nyssy a Řehoře Naziánského (kappadockých Otců), nabyla nauka o Trojici v podstatě podoby, kterou si od té doby udržuje.

Anchor Bible Dictionary uvádí:

V NZ nenajdeme trojiční paradox koexistence Otce, Syna a Ducha v božské jednotě.

A toto vidím z Písma také tak.

Netrinitáři vidí Nicejské vyznání víry a výsledky Chalcedonského koncilu v podstatě jako politické dokumenty, které vyplývají z podřízení pravé nauky státním zájmům vůdci katolické církve, takže církev se podle jejich názoru stala prodloužením Římské říše. Netrinitáři (jak modalisté, tak unitáři) tvrdí, že Athanasius a další v Niceji přijali řeckou platónskou filozofii a koncepty a začlenili je do svých názorů na Boha a Krista.

Spisovatel H. G. Wells, který se později proslavil svým příspěvkem k vědeckofantastické literatuře, napsal v knize The Outline of History: "Nyní uvidíme, jak bylo později celé křesťanstvo zmítáno spory o Trojici. Neexistuje žádný důkaz, že by Ježíšovi apoštolové kdy slyšeli o Trojici, alespoň ne od něho."

Otázka, proč by taková ústřední doktrína křesťanské víry nikdy nebyla výslovně uvedena v Písmu nebo podrobně vyučována samotným Ježíšem, byla pro historické postavy 16. století, jako byl Michael Servetus, dostatečně důležitá, aby je vedla k argumentaci o této otázce. Ženevská městská rada, v souladu s rozsudkem kantonů Curych, Bern, Basilej a Schaffhausen, odsoudila Serveta k upálení na hranici za to a za jeho odpor ke křtu nemluvňat.

Mně osobně nejvíce konvenuje s Božím slovem a s mou vírou z uvedených na webu netrinitářských křesťanských skupin pohled sociniánů (z 16. století), kteří navazovali na Fotina ze 4. století AD. Případně Pavla ze Samosaty.

Sociniánství – Fotinus učil, že Ježíš byl bezhříšný Mesiáš a Vykupitel a jediný dokonalý lidský syn Boží, ale že neměl žádnou předlidskou existenci. Vykládají verše jako Jan 1:1 tak, že odkazují na Boží "plán", který existoval v Boží mysli před Kristovým narozením, a že to byl Boží plán, který se "stal tělem", jako dokonalý člověk Ježíš;

Z moderních křesťanských skupin pak asi christadelfiáni

Christadelfiáni zastávají unitářskou víru, že ačkoli je Ježíš Synem Božím, jedná se pouze o vztahový titul vůči Otci, který jediný je skutečně Bohem. Kristova osoba je tedy lidská, nikoli božská,[19] (věří, že je to nezbytné pro záchranu lidí z jejich hříchů[20]). Terminologie "Ducha svatého" v Bibli je interpretována jako odkaz na Boží neosobní moc,[21] nebo Boží charakter/mysl[22] (v závislosti na kontextu).

	Hledej
	Je a svátek má Radovan. Vytvoření registrace