Izaiáš 9.6

Protože se nám narodí dítě, je nám dáno syn: a vláda bude na jeho rameni: a jeho jméno bude nazýváno úžasným poradcem, mocným bohem, věčným otcem, princem míru. KJV

Trinitární tvrzení

Trinitaristé tvrdí, že tato pasáž prorocky identifikuje Ježíše Mesiáše jako „mocného boha“.

Nárok vs. fakta

Priverturální fakta nám ukazují, že taková jména jsou dána lidem a místům a tato jména neznamenají, že tito lidé jsou místa, proto jsou „Bůh“. Písmaná fakta nám také ukazují, že Mesiáš by nese toto jméno, protože představuje našeho věčného otce a mocného Božího úžasného rady, protože to byl Bůh, kdo se to všechno stalo; Zvedl Mesiáše, aby provedl své účely.

Problémy s nárokem

1. Hladé komplikace

Toto trinitární tvrzení je sužováno mnoha obtížemi týkajícími se jejich překladu a interpretace této pasáže. Trinitaristé musí překonat řadu překážek, které obvykle ignorují. Zatímco trojice je snadno prokázána jako nepravdivá, kromě těchto problémů, hlavní potíže jsou zde stručně diskutovány pro čtenáře, kteří by se o tyto konkrétní skutečnosti mohli zajímat.

Čas hebrejských sloves

Trinitární překlady tradičně překládají slovesa dvěma různými způsoby. Některé verze překládají slovesa v současném čase, protože: „Pro nás se narodí dítě, pro nás je dán syn,“ zatímco jiná verze přeložila slovesa v budoucím čase, „nám se narodí dítě, aby se dítě narodilo, aby se dítě narodilo nám bude dán syn. “ Přesně stejná slovesa v jiných pasážích jsou však nekonzistentně přeložena v minulém čase stejnými trojičními překladateli. Viz minulý napjatý překlad „se narodil“ v ​​Genesis 4:26; 2 Samuel 21:20; Jeremiah 20:15; Žalm 87: 4,5,6; Ruth 4:17 a „byla dána“ v Leviticus 19:20; Čísla 26:62; Joshua 24:33; Isaiah 35: 2; Jeremiah 13:20; 50:55; Ezekiel 15: 4; 16:34; 32:25; Křek ​​10: 6; Esther 4: 8; 6: 8; 2 Chronicles 34:16. To je pro trinitární tlumočníky vážný problém.

Tento problém je umocněn trinitárními překlady předchozího kontextu, „lidé, kteří chodí ve tmě, viděli velké světlo; na ty, kteří žijí v zemi hluboké temnoty, svítilo světlo“ (9: 2). Tato slova odkazují na stejnou osobu jako Izaiáš 9: 6. Izaiáš 9: 6 není nikde v Novém zákoně zmiňován. Samotný důvod, proč křesťané věří, že verš 6 se vztahuje na Ježíše, je to, že sám Matthew cituje Izaiáše 9: 1-2 jako s odkazem na Ježíše (4: 14-16). Všimněte si však minulého času sloves v Izaiášovi 9: 2. Lidé již v Izaiášově dni již viděli velké světlo a světlo již v Izaiášově době již svítilo.

Proto je z křesťanského hlediska Izaiáš 9: 6 jedním z několika „duálních proroctví“ v Písmu s téměř a vzdáleným naplněním. V tomto ohledu Izaiáš 9: 6 podobně jako Izaiáš 7:14. V Izaiášovi 7:14 bylo dítě jménem Immanuel prorokováno, že se narodilo za vlády krále Ahaze jako znamení 

Ahaze, že jeho současné válečné potíže skončí, než dítě Immanuel vyroste a ví, že je to špatně (8. století před naším letopočtem) . Z křesťanského hlediska je minulý čas sloves v tomto verši, který odkazuje na téměř naplnění a Ježíš je daleko naplnění. Židé interpretují tento text, aby odkazovali na Hezekiah, a to je skutečně nesou okolní kontext této pasáže. Následující kontext ukazuje, že historická situace je stejná jako kapitola 7, kde král Pekah a král Rezin útočí na Jeruzalém během dnů krále Ahaze, otce Hezekiah. Verš je pak nutně odkazem na krále Hezekiah z Davidova domu. Viz verš 7, který odkazuje na Davida trůnu. Tito Izraelité viděli velké světlo, světlo již svítilo, narodil se syn, bylo dáno dítě. Měli bychom pak předpokládat, že dítě narozené během Izaiášova dne, Hezekiah, byl Bůh sám? Směšný.

Minulý napjatý jazyk Izaiáše 9: 2,6 nám ukazuje, že pasáž se nutně odkazuje na lidského syna narozeného ve dnech Izaiáše a krále Ahaze. Všechna kontextová fakta poukazují na Davidova syna, který bude sedět na Davidově trůnu. Tato fakta sama o sobě ukazují, že trinitární interpretace verše 6 je zcela nepravděpodobná. Hezekiah nebyl „mocný Bůh“.

Překlad EL

Anglický překlad „Mighty God“ je překladem hebrejských slov El Gibbor. Dalším významným problémem pro Trinitáři je překlad hebrejského slova El. Často se tvrdí, že El je ekvivalentním hebrejským slovem pro řecké slovo Theos a anglické slovo „Bůh“. To je zjevně špatné. Řekové nepoužívali slovo Theos k 

odkazování na sílu/sílu mužů a velkých stromů. Angličtí řečníci nepoužívají slovo „Bůh“ k odkazování na sílu/sílu lidí, hor a

velké stromy. Židé však používali slovo El k odkazování na sílu/sílu mužů, hor a velkých stromů (viz Genesis 31:29; Deuteronomy 28:32; Nehemiah 5: 5; Žalm 36: 6; 80:10; Přísloví 2:27; Je to proto, že El není ekvivalentní anglickému slovu „Bůh“. El má mnohem širší rozsah smyslu než řecký Theos nebo anglický „bůh“. Řecké slovo Theos a anglické slovo „Bůh/Bůh“ se používají pouze k odkazování na božstva. To není případ El. Bůh je nutně El, ale konverzace není pravda; El není nutně odkazem na jednoho Boha. Židé použili slovo El k tomu, aby odkazoval na svého boha jako na „mocného“, „silného“, „moc“ (viz Joshua 22:22 a Žalm 50:1 pro jasné příklady). Stejná myšlenka je také nalezena v Novém zákoně, kde se Bůh nazývá „moc“ (viz Lukáš 1:41 Dynatos; a 1 Timoteovi 6:15, Dynastes). Protože hebrejci používali slovo El k označení svého Boha jako na mocného, ​​je pak zcela jasné, proč také použili El k odkazování na sílu, sílu nebo sílu, mužů, hor a stromů.

Z tohoto důvodu někteří Trinitáři, jako je Martin Luther, přeložili El zde jako „Mighty“. To by nemělo být zaměňováno se slovem Gibbor, které je přeloženo jako „mocné“ v mnoha biblech („mocná“ část „mocného boha“). Slovo Gibbor odkazuje na mocného šampiona nebo slavného hrdiny. El však také znamená „mocný“ v jiném smyslu odkazující přímo na sílu, sílu nebo sílu, mužů, hor, stromů, bohů a Boha. Z tohoto důvodu někteří učenci přeložili El Gibbor jako „mocného hrdiny“ nebo něco podobného.

Kromě toho se hebrejské slovo El používá k označení krále Nebuchadnezar v Ezekiel 31:11. A opět, termín El Gibbor se používá v množné podobě v Ezechiel 32:21 k odkazování na lidské vůdce. To opět ukazuje, že to slovník nemusí být nutně odkazem na Boha Izraele.

Nezdá se však, že Izaiáš někdy použil slovo El k odkazování na kohokoli nebo cokoli jiného kromě samotného Boha. Izaiáš 10:26 je kontextový a termín El Gibbor v tomto verši je zřejmým odkazem na Boha Izraele. Kromě toho nám pojem „věčný otec“ v Izaiášovi 9: 6 ukazuje, že Izaiáš s největší pravděpodobností měl odkazovat na Boha Izraele, když použil termín El Gibbor (viz 63: 16; 64: 8). I když tato konkrétní fakta nepředstavují důkaz, že Izaiáš použil El k odkazování na Boha Izraele, naznačují, že je pravděpodobnější, že chtěl odkazovat na Boha než ne. Nemůžeme však využít možnosti jako základ pro vytváření doktrín; Musíme mít jasná fakta.

Překlad Septuaginta (LXX) Izaiáše 9: 6

Židé druhé století neměli antikřesťanskou zaujatost. Křesťanství ještě nepřijelo. Nyní nám upřímně uznám, jak přeložili tento hebrejský text do řečtiny:

„Neboť se nám narodí dítě a je nám dán syn, jehož vláda je na jeho rameni. A jeho jméno se jmenuje The Angel/Messenger of Great Eourse: Protože přinesu mír na princové a zdraví "(LXX)."

Tito starověcí židovští učenci překladů neviděli tento verš popisující někoho jako „Boha“. Spíše viděli verš popisující anděla/posel. Vzhledem k kontextu je velmi nepravděpodobné, že měli na mysli božského posel (anděl). Stejné hebrejské slovo bylo použito k označení lidských poslů. Řecký septuagint byl překladem, který byl držen ve velké úctě mezi řeckými mluvícími Židy před/v době Krista. Víme také s jistotou, že tento řecký překlad hebrejského starého zákona byl také silně citován v Novém zákoně Ježíšem a jeho apoštoly. Septuagint byla také verze používaná nejranějšími křesťany.

Musíme si uvědomit, že překlad Septuagint se nepokouší překládat hebrejský text co nejvíce doslova. Jejich překlad Izaiáše 9:6 se nepokouší být slovem pro překlad slov. Židovští učenci té doby se více zajímali o prezentaci zamýšleného konceptu a významu verše, než aby poskytovali slovo pro překlad slov. A tito starověcí židovští učenci nevnímali hebrejský text, který 

popisuje tento lidsky narozený dítě jako „Boha“.

Překlad jména

Typický trinitární překlad Izaiáše 9:6 čte něco jako: „Jeho jméno se nazývá„ Úžasný, poradce, mocný Bůh, věčný otec, princ míru “. Tento překlad byl často energicky zpochybňován a diskutován hlavně Židy. Někteří trvali na tom, že samotné jméno je nesprávně přeloženo. Jiní tvrdili, že by si měl skutečně přečíst, že úžasný poradce, Mocný Bůh, věčný otec nazval své jméno princem míru. Toto tvrzení není bez dobrého důvodu. Tento problém je velmi složitý a nad rámec tohoto článku. Nechte čtenáře být vědom a proveďte svůj vlastní výzkum.

Interpretace Izaiáše 9:6

I když předpokládáme, že běžný trinitární překlad je správný, stále existuje více problémů. V Bibli se andělé a muži nazývají Elohim. Byli povoláni soudci Izraele Elohim. Viz Exodus 21: 6; 22: 8-9; Žalm 82: 1,6. Andělé jsou identifikováni jako Elohim. Viz hebrejští spisovatelé schválení tohoto překladu Elohima v Židům 2: 7. Viz také Žalm 45:6-7.

Lidské soudci a andělé se nazývají Elohim, protože jsou zástupci Boha. Jako představitelé Boha se s nimi zachází, jako by se s nimi vystavovali Boží. To vše je založeno na hebrejském konceptu Shaliach, konceptu agenta člověka jednajícího jeho jménem. Boží Shaliach nebo agent se také nazývá Elohim. Pokud k podobné situaci dochází v Izaiášovi 9: 6, znamená to, že lidsky narozený dítě není samotný Bůh, ale je tímto jménem povolán, protože je Boží zástupce Shaliach. Ježíš ve skutečnosti není „věčným otcem“, ale je zástupcem otce, který přišel, jak sám prohlásil, „ve jménu mého otce“.

V tomto článku je tato perspektiva považována za nesprávnou.

2. Perspektiva vědců a Izaiáše

Mnoho učenců uznalo extrémní nepravděpodobnost, že Izaiáš prorok identifikuje lidsky narozené dítě jako „mocného Boha, věčného otec“. Člověk by musel přijmout, že Izaiáš by byl připraven odkazovat na lidské dítě jako na Boha Izraele, jeho boha, což má za následek vysoce nepravděpodobné postavení. Izaiáš také odkazuje na zrození syna, ale trojriánský interpretace očekává, že člověk 

předpokládá, že toto dítě je „syn“ věčný „otec“. Trinitaristé nejenže trvají na tom, že Trojice ještě nebyla odhalena. Pokud by Trojice ještě nebyla odhalena, jak by tedy mohl Izaiáš odkazovat na tohoto lidského Mesiáše jako Boha?

3. věčný otec

Protože Trinitáři interpretují tuto pasáž a označují Ježíše za „mocného boha“, také přinutili důsledně, aby ho interpretovali za „věčného otce“ v této pasáži s řadou ospravedlnění (viz Job 29:16; Isaiah; 22: 20-21). Pro Trinitáři je typické, že se také pokusí přepracovat „věčného otce“ na „Otce věčnosti“ nebo něco podobného, ​​aby pak mohli tvrdit, že Ježíš je otcem našeho vlastního věčného života, nebo nějakou podobnou myšlenku, jako je tento účinek.

To však znamená, že Izaiáš by odkazoval na lidského syna jako na „věčného otce“. Izaiáš sám označuje izraelský Boha jako na svého „otce“ (63:16; 64: 8), stejně jako Ježíš a Novozákonně Židé ho označovali za otce (viz Jan 8:41). V Izaiášovi je důvodem volání svého Boha „Otec“, protože je jejich původcem, který je formoval. Izrael byl Božím prvorozeným synem (Exodus 4: 22-23; Hosea 11: 1). Naším prvním sklonem by proto mělo být předpokládat, že „věčný otec“ odkazuje na Otce našeho Pána Ježíše, který dal Ježíši trůn jeho otce Davida, jak diskutuje o této pasáži.

V Matoušovi 23:8 nám Ježíš říká, že „jeden je tvůj Otec a je v nebi“. Ježíšovy učedníci mají pouze jednoho Otce a otec je v nebi. Tenhle Otec je otcem Ježíše, jeho Synem. Přesto by nás Trinitarians věřili, že Ježíš je další „věčný otec“ a že nemáme dva otce. V trinitářství není Ježíš Otcem a Otec není Ježíš. Otec je jeden a Ježíš je druhý. Proto by měli, že křesťané mají dva věčné otce a popírají Ježíšovo vlastní svědectví o této záležitosti. Ježíšovo učení znemožňuje trinitární nárok.

4. Yahweh of Hostites způsobí, že se to všechno stane

Dalším vážným problémem pro trinitářskou tvrzení je, že nám ve 7 verši okamžitě řekneme, že Hospodinům hostitelů to všechno učiní. Yahweh zajistí, že se narodí tento dětský syn a zajistí, aby byla na jeho ramena umístěna autorita Davida. Tento typ jazyka je v Písmu běžný odkazovat na muže, kterým Bůh vychovává jeho radou a mocí. Kromě toho je docela nepřesvědčivé naznačovat, že Hospodin říká, že Yahweh způsobí, že se narodí Yahweh a Yahweh zajistí, aby Hospodin obdržel autoritu Davidova trůnu, lidského trůnu. Ve skutečnosti, když si to myslíte, je to směšné. Například víme, že Lukáš 1:31ff. Říká, že Bůh dá Kristovi trůn jeho otce Davida, což je přesně to, o čem Izaiáš 9:6 diskutuje.

Proč by Bůh musel dostat nějakou autoritu, aby seděl na lidském trůnu, na Davidovu trůn? Proč by dokonce chtěl autoritu lidského trůnu? Sedí na svém vlastním trůnu, na Božím trůnu. Bůh nesedí na „trůn Davida“. Bůh sedí na trůnu Božího. Lidé sedí na trůnu Davida. Je poněkud směšné předpokládat, že by to bylo činem Hospodin, aby seděl Hospodin na lidský trůn.

Ale když si uvědomíme, že se jedná o lidsky narozený syn, a Hospodin zajistí, že tato lidská bytost sedí na Davidově trůnu, správná interpretace této pasáže se stává jasnější. Osoba z pohledu není Bůh, ale někdo, kdo Bůh vychovává, aby provedl své účely. Aby se tato osoba kvalifikovala na Davida, lidského trůnu, musí být tato osoba Davidovým lidským synem. A také víme, že Bůh Otec dal Ježíši trůn jeho otce Davida. Kdyby byl Ježíš opravdu Bůh, vlastnil by již trůn mnohem vyšší než trůn Davida a nepotřeboval by lidský trůn.

5. Vysoce vadný trinitární předpoklad

Trinitáři předpokládají, že pokud Mesiáš nese jméno „Mighty Bůh“, pak to nutně znamená, že je ten mocný Bůh. A tam leží fatální chyba v jejich interpretaci. 

Průzkum faktů Starého zákona ukazuje, že tento předpoklad je zcela nepravdivý. Jen proto, že někdo nebo něco nese Boží jméno, neznamená to, že člověk nebo věc je Bůh.

Abraham nazval jméno tohoto místa „Yahweh poskytuje“, jak se říká dodnes, “na Mount of Yahweh poskytuje. (Genesis 22:14).

Mojžíš postavil oltář a pojmenoval jej „Hospodin můj banner.“ (Exodus 17:15).

V té době bude Judah zachráněn a Jeruzalém bude přebývat v bezpečí; A toto je jméno, podle kterého bude nazývána: Yahweh naše spravedlnost. (Jeremiah 33:16).

Abraham jmenoval místo, kde nabídl Izáka, 

„poskytuje Hospodin.“ Všimněte si, že nemůžeme předpokládat, že toto místo je Yahweh. Nemůžeme předpokládat, že Mojžíšův oltář je Yahweh, protože ho pojmenoval „Hospodin My Banner“. Nemůžeme předpokládat, že Jeruzalém je Hospodin, protože se jmenuje, bude nazýván „Hospodin naší spravedlnosti“. Kupodivu Trinitaristé vědí, že tyto verše neznamenají, že tato místa jsou Yahweh. Vědí, že tato místa nesou jméno Hospodin, ale tato místa nejsou Yahweh. Nějak však nejsou schopni použít stejný proces uvažování na Izaiáš 9:6.

V Jeremiášovi 23:5-6 se Mesiášovo „jméno nazývá„ Hospodin naše spravedlnost “„ právě když se Jeruzalém nazývá „Hospodin naše spravedlnost“ v Jeremiášovi 33:16. Měli bychom pak dospět k závěru, že Mesiáš je Yahweh? 

Pokud bychom to udělali, pak bychom museli důsledně ukončit, že Jeruzalém je Hospodin, protože to samé se říká o Jeruzalémě (33:16). Víme však, že Jeruzalém není Bůh a nazývá se „Yahweh naše spravedlnost“ z jiného důvodu. Nějak Trinitáři jsou schopni pochopit, že Jeruzalémské jméno se nazývá „Hospodin naše spravedlnost“ ne proto, že toto město je Bůh, ale z jiného důvodu. Přesto se nemohou zdát, že to samé platí pro Mesiáše v Jeremiáši 23:5-6.

Izaiáš 9:6 je stejná situace jako Jeremiah 23: 5-6. Mesiášovo „jméno se nazývá“. Jeremiáš 33:16 nám však ukazuje, že identifikace Mesiáše jako Boha v Jeremiášovi 23: 5-6 se zjevně mýlí. Totéž platí o jiných pasážích, které používají stejný druh jazyka. V tomto okamžiku by pak mělo být zřejmé, že trinitární předpoklad je špatný. Předpokládají, že od doby, kdy se Mesiášovo „jméno nazývá ... mocný Bůh“, to nutně znamená, že je mocný Bůh. Jak jsme však viděli, fakta Písma ukazují, že tento návrh je nesprávný.

Nechte čtenáře jasně pochopit základní předpoklad Trinitanity. Trinitářská interpretace Izaiáše 9: 6 zcela spočívá na tomto chybném předpokladu, který samotné Písmo prokazuje, je nepravdivá. Proto se musíme dále zeptat, proč je Mesiáš dáno toto jméno, protože nestačí učinit takový předpoklad, jak ilustruje Písmo.

Analýza skutečností

1. Nesení Božího jména

Ve výše uvedených příkladech by mělo být 

zřejmé, že osoby a místa nenese jméno El nebo Yahweh, protože jsou Bůh. Ve skutečnosti mají křesťané jméno Boží napsané na jejich čele.

Ten, kdo překonává, udělám z něj pilíř v chrámu mého Boha a už z toho nebude vycházet; A já na něj píšu jméno mého Boha a jméno města mého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha a mé nové jméno. Zjevení 3:12.

Pak jsem se podíval a hle, jehně na hoře Sion a s ním sto čtyřicet čtyři tisíc, měl jeho jméno a jméno jeho otce napsané na jejich čele. Zjevení 14: 1

Už nebude existovat žádná kletba; a v něm bude trůn Boha a Beránka a jeho služebníci mu budou sloužit; Uvidí jeho tvář a jeho jméno bude na čele. Zjevení 22: 4.

Takže pokud máte na čele jméno Boží napsané a někdo k vám přijde a vidí jméno Boží napsané na čele, měli by předpokládat, že jste Bůh? To by byl mylný předpoklad, že? Toto je stejná chyba, kterou Trinitaristé dělají na Izaiášovi 9: 6.

Mesiáš nese toto jméno na Izaiášovi 9: 6 ne proto, že je Bůh, ale proto, že Bůh zvedne svého zaslíbeného Mesiáše a skrze něj může mocné práce. Mesiáš je projevem úžasné Boží rady. Bůh byl v Mesiáši smíření světa pro sebe (2 Korintským 5:19).

2. Důvod jména

Bůh řekl Abrahamovi, že jméno jeho dítěte bude nazýváno „Izákem“ nebo „se směje“. Jméno jeho dítěte nepopisuje dítě; Jméno 

dítěte se nazývá „Směje se“, protože Abraham se zasmál, když mu Bůh řekl, že on a Sarah budou mít dítě ve svém stáří.

V Izaiášovi 7:14 jsme četli, že se narodí dítě a jeho jméno se bude jmenovat Immanuel. Immanuel znamená „Bože s námi“. Víme však, že Immanuel není Bůh.

Jednoduše proto, že se jeho jméno nazývá „Bůh s námi“. Víme, že tento verš je nutně duální proroctví. Kontext nám říká, že dítě jménem Immanuel se narodí za vlády krále Ahaze, jako znamení Ahaze, a nebude vyrostl dříve, než budou dva králové, kteří v současné době útočí na Ahaz, poraženi. Dítě bylo nazýváno „Bůh s námi“, protože byl znamením toho, že Bůh byl se svým lidem v plánu a účelu o porážce těchto dvou králů. Tato nepopiratelná skutečnost nám říká, že jeho jmenovaný bude nazýván 

„Bůh s námi“ „neznamená, že dítě byl sám Bůh. V Izaiášovi 7:14 dítě neslo jméno Immanu-El, „Bůh s námi“, ne proto, že on sám byl Bůh, ale proto, že byl známkou toho, že bůh Izraele byl s Ahazem a Davidovým domem v plánu a účel týkající se současné válečné situace. A totéž platí o dítěti narozeném v Izaiášovi 9: 6. Jména „nádherný poradce“ a „mocný Bůh“ a „věčný otec“ jsou odkazy na otce Mesiáše, který se to všechno podaří. Mesiáš nese toto jméno, protože zastupuje vše, co Bůh, kterého Otec skrze něj dosáhne, „to horlivosti hostitelů to dosáhne“ (v.7). Ježíš přišel ve jménu Otce jako zástupce Otce a Bůh, který otec dosáhl mocných věcí skrze muže Ježíše, kterého vychoval, aby byl rohem spásy vůči lidu Izraele. Bůh Otec udělal mocné věci skrze svého Krista, jeho pomazaný. Ve skutečnosti zjistíme, že Ježíš Mesiáš odhalil Otce Izraelskému lidu, protože to byl otec, který v něm vydržel díla (Jn 1:18; 12: 49-50; 14: 9-10; 1 Jan 5 5 : 20). 3. Boží Mesiáš: Yahwehův Kristus Ve verši 7 je nám řečeno, že YHWH, mocný Bůh, Bůh Izraele, to vše splní. A v Novém zákoně opravdu čteme, že Mesiáš je ve skutečnosti Boží Mesiáš, Boží Kristus: Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn .... Horlivost YHWH toho dosáhne. Isaiah 9: 6-7. A Duch svatý mu odhalil, že by neměl vidět smrt dříve, než viděl Pána Mesiáše. A inspiroval Duchem, přišel do chrámu a když rodiče přivedli do dítěte Ježíše, aby pro něj udělal podle zvyku zákona, vzal ho do náručí a požehnal Bohu a řekl: „Pane, teď, nechte teď, nechť Váš služebník odchází v míru, podle vašeho slova pro mé oči viděli vaše spasení (Lukáš 2: 26-30). Bůh našich otců vychoval Ježíše, kterého jste zabili, a pověsil ho na kříž. On je ten, kterého Bůh vyvýšil pravou ruku jako princ a Spasitel. Skutky 5: 31-32. Tento Ježíš Bůh znovu vychoval, ke kterému jsme všichni svědky. Proto byl vyvýšen k pravé ruce Boží a poté, co od Otce přijal slib Ducha svatého, vylil to, co oba vidíte a slyšíte. Neboť to nebyl David, kdo vystoupil do nebe, ale on sám říká: „Pán řekl mému Pánu:„ Posaďte se po mé pravé ruce, dokud neudělám vaše nepřátele podnožkou pro vaše nohy. “„ Dejte tedy vědět celý dům Izraele Jistě, že Bůh ho učinil jak Pánem, tak Mesiášem, kterého jste ukřižovali. A řekl jim: „Ale kdo říkáš, že jsem?“ A Peter odpověděl a řekl: „Boží Mesiáš.“ (Lukáš 9:29). A lidé stáli kolem a dívali se dál. A dokonce i vládci se na něj ušklíbli a řekli: „Zachránil ostatní; nechte ho zachránit, pokud je Boží Mesiáš, jeho vyvolený. (Lukáš 23:35). Dejte tedy celý Izraelský dům s jistotou vědět, že Bůh ho učinil jak Pánem, tak Kristem, tohoto 

Ježíše, kterého jste ukřižovali. (Skutky 2:36). Ale věci, které Bůh předem oznámil ústí všech proroků, že jeho Mesiáš by se ssuffer, tak splnil. (Skutky 3:18). Proto činí pokání a návrat, aby vaše hříchy mohly být vymazány, aby se časy osvěžující mohly pocházet z přítomnosti Pána; a aby mohl poslat Ježíše, Mesiáše, které pro vás jmenoval. (Skutky 3: 19-20). Králové Země se postavili a vládci byli shromážděni proti Hospodinu a proti jeho Mesiášovi. “(Skutky 4:26). Pak zněl sedmý anděl; A v nebi byly hlasité hlasy a říkaly: „Království světa se stalo královstvím našeho Pána a jeho Mesiáše a bude vládnout navždy a navždy.“ (Zjevení 11:15. Pak jsem zaslechl hlasitý hlas v nebi a řekl: „Nyní spasení a síla a království našeho Boha a autorita jeho Mesiáše přišly, protože žalobce z našich bratří byl svržen, ten, kdo je obviňuje před naším bohem ve dne i v noci (Zjevení 12:10). Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn ... Vláda bude na jeho bedrech ... horlivost YHWH toho dosáhne. Isaiah 9: 6-7. Musíme také mít na paměti, že „Kristus“ nebo „Mesiáš“ doslova znamená „pomazaný“. To je často přehlíženo, protože pojem „Ježíš Kristus“ vypadá jako první a příjmení a ne jméno s názvem. Ale doslova to znamená Ježíš.

Napsal jednoho „nebo„ pomazaný Ježíš “. Je to Bůh Otec, který pomazal Ježíše, aby byl Mesiášem, pomazaný. následující: Duch [YHWH] je na mě, protože mě pomazal. Lukáš 4:18; Viz Isaiah 61: 1. Víte o Ježíši Nazaretského, jak ho Bůh pomazal s Duchem svatým a s mocí a o tom, jak se choval dobře a uzdravoval všechny, kteří byli utlačováni ďáblem, protože Bůh s ním byl. Skutky 10:38; Viz Skutky 2:22. Milovali jste spravedlnost a nenáviděli jste bezpráví; Bůh, váš Bůh, vás pomazal 

olejem radosti za [anděly]. Židům 1: 9; Viz v. 4. Boží Mesiáš, Boží Kristus, jeho pomazaný, je místo, kde jeho díla dělá úžasný poradce, mocný Bůh a věčný otec: Muži Izraelského, slyšet tato slova: Ježíš z Nazaretu, člověk, který vám dodržuje Bůh s mocnými díly a zázraky a náznaky, které Bůh udělal skrze něj uprostřed, jak vy sami víte. Skutky 2:22. Nevěříte, že jsem ve mně v Otci a Otci? Slova, která vám říkám, nemluvím sám, ale otec, který ve mně dodržuje jeho díla. John 14:10. Je zcela jasné, že Bůh Otec dělal svá díla skrze svého Krista, jeho Mesiáše, jeho pomazaného, ​​který byl jeho spasením. Vzhledem k těmto skutečnostem se musíme zeptat sami sebe, zda důvod, proč tento lidský syn nese jména „úžasný poradce, mocný Bůh, věčný otec“ je proto, že Bůh otec vykonává své mocné díla skrze tohoto lidského dítěte, kterého 

pomazal Dělejte jeho díla ve svém jménu. Odpověď na tuto otázku je zřejmá, protože se jedná o svědectví evangelií. Mesiáš nese jméno „Úžasný poradce, mocný Bůh, věčný Otec“, protože představuje, že by to mohlo, aby Bůh skrze něj dosáhl. Je to místo, kde se projevuje úžasná Boží rada; Je to místo, kde Bůh funguje své mocné. A Jeruzalém byl ze stejného důvodu nazýván „Hospodin naší spravedlnosti“. 4. Kontext: Jméno, které popisuje, čeho Hospodin dosáhne prostřednictvím tohoto dítěte Pojďme pečlivě považovat kontext: Lidé, kteří chodí ve tmě, uvidí skvělé světlo, ti, kteří žijí v temné zemi, světlo na ně svítí. Budete znásobit národ, zvýšíte jejich radost; Budou rádi ve vaší přítomnosti jako s radostí sklizně, protože muži se radují, když rozdělí kořist. Pro vás zlomíte jho jejich břemene a personálu na jejich ramenou, tyč jejich utlačovatele, jako v 

bitvě u Midian. Za každou botu bootovaného válečníka v bitvě se bouří a plášť válcovaný v krvi bude pro spalování, palivo pro oheň. Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn a vláda bude spočívat na jeho ramenou; A jeho jméno bude nazýváno úžasným poradcem, Mightyho Bůh, věčný otec, princ míru. Na trůn Davida a nad jeho královstvím nedojde k ukončení nárůstu jeho vlády nebo míru, aby jej vytvořil a od té doby a navždy jej dodržoval spravedlnosti a spravedlností. Toho dosáhne horlivosti hostitelů. Kontext je o tom, čeho Hospodin dosáhne. A v této souvislosti zjistíme, že Hospodin způsobí, že se narodí dítě, bude dáno syn, a Hospodin umístí autoritu Davida na jeho ramena. Bůh byl v Mesiáši smíření světa pro sebe (2 Korintským 5:19). Otec dodržoval v Ježíši díla (Jan 14:10). Ježíš byl Bůh Otce Kristus, Boží Mesiáš. Mesiáš 

je místo, kde Bůh otec dělal své mocné práce; Jeho pomazaný Ježíš byl způsob, jakým dosáhl své čistoty. Z tohoto důvodu je Ježíš úžasnou radou Otce; Ježíš je to, jak mocný Bůh dělal svá díla. Věčný Otec dodržoval v Ježíši a dělal díla (Jan 14:10). Ještě jasnější je však skutečnost, že Bůh Otec dal Ježíši trůn svého otce Davida. O tom je Isaiah 9: 6. Otec je úžasný poradce, mocný Bůh a věčný Otec, protože skrze pomazaný Ježíši dosahuje všech svých úžasných děl. A tak bude Boží Mesiáš nést jméno „Úžasný, poradce, mocný Bůh, věčný otec“, protože Bůh Otec prostřednictvím tohoto muže, kterého vychoval, dosáhne mocných a úžasných věcí. 5. Bůh Ježíše Krista Je „mocný Bůh“ Bůh Ježíše Krista? Existuje jen jeden Bůh, tak jak nemohl být mocný Bůh být Bohem Ježíše Krista? Pokud se „mocný Bůh“ v tomto verši odkazuje na jednoho pravého Boha, musí 

se odkazovat na Boha Ježíše Krista. A pokud se netýká jeho boha, musí to odkazovat na jiného boha a není jen jeden Bůh, ale dva nebo více. Pokud se to netýká jeho boha, jaký jiný Bůh je verš identifikuje? Závěr Vzhledem k skutečnostem týkajícím se účelu starověkých izraelských jmen se musíme zeptat na Izaiášovy skutečné záměry na Izaiášovi 9: 6. Protože Bůh Otec bude dělat svá díla.

Prostřednictvím jeho pomazaného, ​​Krista, dotyčné jméno není zamýšleno popsat, kdo je Mesiáš podle identity, ale jak tento člověk představuje samotného Boha a to, co mocný Bůh dosáhne prostřednictvím svého Mesiáše, jeho Krista. Toto jméno odkazuje na to, co sám Bůh dosáhne prostřednictvím svého Mesiáše. To je přesně to, co čteme v Novém zákoně. Stejně jako se Jeruzalém nazývá „Hospodin naše spravedlnost“ a chápeme to tak, že Jeruzalém je místo, kde mocný bůh Izraele splní svá díla, musíme pochopit, že Boží Mesiáš se nazývá „Úžasný poradce se nazývá„ nádherný poradce , Mighty Bůh, věčný Oteče, „Ne proto, že Kristus je mocný Bůh nebo věčný Otec, ale proto, že Boží Kristus je místem, kde jeho díla splní mocný Bůh a věčný otec. Ježíš nám říká, že přišel ve jménu svého Otce a Otec dělal svá díla skrze Ježíše jeho pomazaného. Jinými slovy, protože Ježíš přišel do jména Otce, Ježíš nese jméno svého Boha a Otce, „úžasná rada, mocný Bůh, věčný Otec“, protože zastupuje Otce z hlediska všech věcí, které otec skrze něj dosáhne.

Název „Prince of Peace“ nám říká, že Kristu/Mesiáš bude tento titul uveden. Je to proto, že autorita, „vládní“ Bůh, bude na jeho ramena umístit mír bez konce, jak je 

uvedeno ve verši 7, „nedojde ke konci zvýšení jeho vlády nebo míru“.

On je ten, kterého Bůh vyvýšil pravou ruku jako princ a Spasitel. Skutky 5:32.

Toho dosáhne horlivosti YHWH hostitelů. Isaiah 9: 7.

Ježíš je skutečně nazýván tímto jménem. Musíme však pochopit, proč se mu toto jméno nazývá a není to z důvodu, proč Trinitaristé navrhují. Důvodem, proč se nazývá toto jméno, není proto, že je to mocný Bůh nebo věčný otec, ale proto, že je místem, kde mocný Bůh a věčný otec dosáhnou toho, o čem se diskutuje v kontexu Izaiáše 9: 6. Stejně tak se Ježíš nazývá „Immanuel“ ne proto, že Ježíš je sám „Bůh s námi“, ale proto, že Ježíš je spíše tím, jak byl Bůh Otec s Izraelem v plánu a účelu, který zvyšoval roh spasení 

pro izraelské lidi. Ze stejného důvodu vidíme, že Jeruzalém se nazývá „yhwh naše spravedlnost“ ne proto, že Jeruzalém je YHWH, ale proto, že Jeruzalém je místem, kde je dosaženo Božího plánu a účelu. Stručně řečeno, Ježíš se nazývá jméno „Úžasný poradce, mocný Bůh, věčný Otec“, protože on, Kristus, je to, jak Bůh Otec funkčně splňuje svá díla a v tomto ohledu zastupuje Otce.

Kristus bude nazýván tímto jménem, ​​protože právě skrze Boží Kristus, který Hospodin, mocný Bůh a věčný otec, ukáže svou úžasnou radu a splní svá díla, jak je popsáno v bezprostředním kontextu Izaiáše 9.6.

CSP Český studijní překlad (2009)

J 8:40: "Nyní mne usilujete zabít, člověka, který vám pověděl pravdu, kterou slyšel od Boha. To Abraham neučinil."

Jan 10, 30 [biblenet.cz]  Já a Otec jsme jedno.“

Filipským 2, 6 [biblenet.cz]  Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,  

V prvním případě (Spasitel je Pravý Bůh a pravý člověk"), by šlo o dvousložkovou bytost mající složku božskou (stvořitelskou) a složku lidskou (stvořenou), která je nižšího řádu a proto nemůže dosáhnout jednoty s Otcem, který složku nižšího řádu nemá.

Taková bytost však by nutně byla rozpolcená, neboť jak praví svatý Pavel:

Ga 5,17 Nebo tělo žádá proti Duchu, a Duch proti tělu. Ty pak věci jsou sobě vespolek odporné, tak abyste ne, což byste chtěli, to činili. (BK)

http://cb.cz/budejovice/oldweb/cz/bk/Ga5.htm [cb.cz]

Proto je jednota podle (J. 10, 30) v tomto nebiblickém konceptu na první pohled vyloučena.

V druhém případě (Spasitel jen člověkem), je rozpor ještě větší.

(1) A z téhož důvodu jako v minulém případě "Pravý Bůh a pravý člověk", tedy jakýsi polobůh nemůže být rovný s Otcem ve smyslu (Fp. 2,6).

(2) A pouhý člověk už vůbec ne.

Jan 5, 22 [biblenet.cz]  Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi,

(1) V nebiblickém konceptu ("Spasitel je Pravý Bůh a pravý člověk"), by Bůh spolu s člověkem, (který by v procesu působil v neznámé a nejasné míře), realizoval svůj soud nad světem. 

(2) V nebiblickém konceptu ("Spasitel je pouze člověkem"), by člověk dokonce vykonával soud nad světem sám.

V prvním případě by Spasitel byl z realizace soudu vyloučen částečně - zatímco v druhém případě zcela.

Lukáš 2, 11 [biblenet.cz]  Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.

(1) V nebiblickém konceptu ("Pravý Bůh a pravý člověk") , má člověk (v neznámé míře), účast na díle spasení.

(2) V nebiblickém konceptu ("Spasitel je pouhým člověkem"), by dokonce člověk sám realizoval dílo spasení v plném rozsahu.

Matouš 12, 8 [biblenet.cz]  Vždyť Syn člověka je pánem nad sobotou.“

Ten, kdo pokládá Spasitele za bytost nižší než Otec (tedy bohočlověka, či pouhého člověka), tím zároveň přičítá Spasiteli to, že se k Otci zachoval rouhavě, totiž, že, ač je nižší nežli Otec, opovážil se měnit Otcovy příkazy.

1. Timoteovi 2, 5 [biblenet.cz]  Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,

1. Timoteovi 2, 6 [biblenet.cz]  který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas.

Výraz: " člověk Kristus Ježíš,"

rozhodně neznamená, že Spasitel byl pouhým člověkem. "Kristus" znamená Pomazaný" - což je mesiášský titul!!!

O člověku Kristu Ježíši se praví proto, že Spasitel byl (ze strany těla) synem Davidovým (Mt. 22; 41-46). To věděli i farizeové. Ale na otázku Spasitelovu, jak je to vůbec možné, farizeové nedokázali odpovědět.

Výraz: "Syn člověka" je další mesiášský titul. neznamená to ale, že Spasitel byl člověkem, jako jiní lidé. Člověk má lidského syna - ale Bůh, má Božího Syna! 

Spasitel, ač měl pozemskou matku (Lk. 1,35) - neměl pozemského otce!!!

Filipským 2, 6 [biblenet.cz]  Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,

Filipským 2, 7 [biblenet.cz]  nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka

Filipským 2, 8 [biblenet.cz]  se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.

Jan 8, 58 [biblenet.cz]  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem.“

ecr