Víš, když ty jako nula začneš urážet jedničky, jako je Augustin, tak se z nich nestanou nuly, jakou jsi ty, a z tebe jednička, jakou je on, ale ty pořád zůstaneš nulou a oni pořád zůstanou jedničkou. Tak jak je tomu i teď po tvém komentáři. Nic se nezměnilo. Tak bezmocným jsi.  ;-)

Víš jaký je rozdíl mezi vírou naší a vírou tvou? Ta naše tady bude, i když mi tady nebudeme, kdežto ta tvoje zmizí spolu s tebou a nikdo si na ni nevzpomene. Proto chápu tvoji frustraci i to, že štěkáš bezmocně jako čivava na dogu. ;-)

 Jan 1:14a Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. (NIV)

1.. „Slovo“ je moudrost, plán nebo záměr Boží (viz Jan 1:1) a Slovo „se stalo tělem“ jako Ježíš Kristus. Ježíš Kristus byl tedy „Slovo v těle“, což je zkráceno na „Slovo“, aby se snadněji mluvilo. Písmo je také Slovo, ale je to Slovo psané. Všichni souhlasí s tím, že písemné „Slovo“ mělo svůj počátek. Stejně tak „Slovo“ v těle. Řecký text Matouše 1:18 to říká velmi jasně: „Nyní byl počátek Ježíše Krista tímto způsobem. Některým starověkým zákoníkům byla myšlenka, že Ježíš má „počátek“, tak nepříjemná, že se pokusili změnit řecký text tak, aby zněl „zrození“, a nikoli „počátek“, ale neuspěli. Všechny novořecké texty se v Matoušovi 1:18 čtou jako „počátek“ (genesis). „Narození“ je považováno za přijatelný překlad „geneze“, protože počátkem některých věcí je narození, a tak většina překladů zní „narození“ v Matoušovi 1:18. Nicméně správné pochopení Matouše 1:18 je „počátek“ (geneze) Ježíše Krista. Na počátku měl Bůh plán, záměr, který se „stal tělem“, když byl Ježíš počat. Aby Jan 1:14 podpořil Trojici, musí nejprve existovat důkaz, že Ježíš existoval před svým narozením a byl nazýván „Slovem“. Nevěříme, že takový důkaz existuje. Existuje však velké množství důkazů, že Ježíš byl předem znám Bohem a že „Slovo“ odkazuje na Boží plán nebo záměr. Tvrdíme, že význam tohoto verše je přímočarý. Bůh měl plán (Slovo) a tento plán se stal tělem, když byl Ježíš počat. Ježíš se tak stal „Slovem v těle“.

 2. Je také důležité poznamenat, že text neříká: ‚Bůh se stal tělem‘, ani to neznamená. V prologu je „slovo“ plán nebo záměr Boha, nikoli Bůh sám, je to něco jiného než Bůh v celém prologu. Je to „s“ Bohem v Janovi 1:1b a Janovi 1:2; Bůh poslal Jana Křtitele, „slovo“ neposlalo Jana Křtitele (Jan 1:6); V Janovi 1:11 se věřící stávají dětmi Božími, ne dětmi „slova“; V Janovi 1:18 Syn (Ježíš, slovo) vysvětluje Boha, Syn nevysvětluje sám sebe. Je jasné, že v celém Prologu je „slovo“ něco jiného než Bůh, není to Bůh, proto bychom neměli chápat Jana 1:14 jako ‚Bůh se stal tělem‘.

 3. Je docela spravedlivé se ptát, proč Jan říká: „Slovo se stalo tělem“, což je tvrzení, které se nám zdá tak zřejmé. Samozřejmě, že Ježíš Kristus byl tělo. Narodil se, rostl, jedl a spal a Písmo ho nazývá mužem. To, co je nám však jasné nyní, nebylo v prvních stoletích křesťanské éry vůbec jasné. V našich poznámkách k Janovi 1:1 vysvětlujeme, že Bibli je třeba chápat v kontextu kultury, ve které byla napsána. V době Janova psaní získávalo „dokétické“ hnutí učedníky v křesťanství („dokétický“ pochází z řeckého slova pro „zdát se“ nebo „zjevovat se“). Doketičtí křesťané věřili, že Ježíš byl ve skutečnosti duchovní bytost nebo bůh, který se jako člověk jen „zdával“. Někteří doketisté nevěřili, že Ježíš ve skutečnosti jedl a nepil, ale pouze předstírali, že to dělá. Kromě toho si někteří Židé mysleli, že Ježíš byl anděl. V teologické literatuře tomu dnes teologové říkají „anděl-christologie“. Jan 1:14 nebyl napsán proto, aby ukázal, že Ježíš byl nějakým způsobem preexistující a pak se stal tělem. Měl ukázat, že Boží plán spasení se „stal tělem“, tj. Ježíš nebyl duch, bůh nebo andělská bytost, ale spíše člověk z masa a kostí. Velmi podobná věc je řečeno v 1. Janově 4:2, že pokud nevěříte, že Ježíš přišel v těle, nejste z Boha. Hyndman, p. 113, Rakovský katechismus, s. 117-119

"...

Hovoříme zde o Ježíši Kristu.

Jakým tělem se stalo Slovo? Snad kočkou, nebo psem? Nebo člověkem?