Grano Salis - Co znamená obnovení z vody a Ducha

poslal Tolstoj

V Písmu uvedené "z vody a Ducha" znamená ne "ze slova a Ducha", jak dezinterpretují někteří, ale, světe div se, "z vody a Ducha", neboli jak apoštol Pavel píše: "podle svého milosrdenství nás spasil skrze obmytí znovuzrození a obnovení Ducha Svatého" - voda je voda, Duch je Duch, a ve vodě a Duchu se rodí shůry (ανωθεν)

- jedná se o koupel neboli o ponoření "do vody a Ducha" neboli o ponoření do vody, při kterém je křtěnec zároveň nořen i do Ducha, jak to řekl sám Pán ("z vody A Ducha")

- a že tomu tak je, je naznačeno i slovy Jana Křitele: "Já vás křtím vodou ... on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm" - Jan měl jenom ponoření do samotné vody, které samo nic nedělalo, bylo jen určitým veřejným vyznáním nebo znamením, kdežto Kristus noří nejen do samotné vody, ale už i do Ducha, který obnovuje neboli "rodí shůry", protože "kam se vlévají ony vody, tam se vody moře stávají zdravými a zůstane naživu všechno tam, kam se ten potok vlévá" (Ez). Vstoupením do vody křtu totiž povstává "nové stvoření", jak to bylo i u Noeho, kdy voda spláchla vše staré (naše hříchy, starého člověka) a povstalo nové stvoření, aby na něj mohla dosednout holubice neboli Duch Svatý, který jako při prvním stvoření "se vznášel nad propastnou tůní" vod počátku stvoření.

Právě toto je křest, který jasně naznačil a de facto započal Kristrus svým křtem: ponořil se do vod jako všichni hříšníci (i když sám bez hříchu), posvětil vodu svým ponořením do ní, vystoupil z vod a spočinula na něm holubice neboli Duch Svatý - tím začal nový počátek, nové stvoření, jehož hlavou je Kristus. Ve vodě, skrze vodu a z vody se rodí nové stvoření neboli παλιγγενεσια (slovo použité jak pro obnovu světa - Mt 19, 28, tak právě pro obnovu koupelí křtu a Duchem - Tit 3,5).

Právě toto znanená křest, právě toto znamená ono narození a obnovení z vody a Ducha - z vody a Ducha se rodí "nové stvoření": "Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!" Právě toto je ono "znovuzrození" neboli "obnovení" z Ducha v koupeli vody křtu.

A to říká nejen Písmo, ale i tradice založená na učení apoštolů:

Justin (2. stol.):

"Pak je zavedeme k vodě, kde jsou pokřtěni stejně, jako jsme byli pokřtěni i my. Neboť tehdy jsou omyti vodou ve jménu Otce všech i Pána Ježíše Krista, Boha a našeho Spasitele, i Ducha svatého. Kristus totiž řekl: „Nenarodíte-li se znovu, nemůžete vejít do Božího království" (srov. J 3,3). Všem je jasné, že kdo se jednou narodili, nemohou vejít do lůna svých matek. ... Poučení o této věci se nám dostalo od apoštolů. Své první zrození jsme nepoznali. Byli jsme zplozeni jakousi nutností z vlhkého semene vzájemným spojením rodičů. Byli jsme pak vychováni ve špatných mravech a bezbožných zásadách. Neměli jsme však zůstat dětmi, jež se zrodily v nevědomosti podle přirozeného zákona, nýbrž dětmi, jež byly vyvoleny a jimž se dostalo poznání a odpuštění dříve spáchaných hříchů, a to v křestní vodě. Proto se nad tím, kdo chce být znovuzrozen a činí nad hříchy pokání, vyslovuje jméno Pána a Boha všech lidí. A jen tohoto jména se dovoláváme, když ho křtíme.

Theofil Antiochijský (2. stol.):
"Dále Bůh požehnal těm živočichům, kteří byli stvořeni z vod, aby to bylo znamením budoucího obrácení lidí a odpuštění hříchů prostřednictvím vody a znovuzrozujícího obmytí (1Tm 3,5), aby všichni, kteří přistoupí k pravdě, byli znovuzrozeni a došli požehnání od Boha.“

Irenej z Lyonu (2. stol.):
"A toto je, čím nás obdarovává víra, ta, kterou nám předali starší, učedníci apoštolů: především nás učí, abychom měli na paměti, že ve křtu jsme obdrželi odpuštění hříchů ve jménu Boha Otce a ve jménu Ježíše Krista, Syna Božího, vtěleného, zemřelého a zmrtvýchvstalého, a v Božím Duchu Svatém; že křest je pečetí života věčného a znovuzrozením v Bohu, takže se stáváme dětmi ne lidí smrtelných, ale věčného a odevždy jsoucího Boha. ... Proto křest našeho znovuzrození se uskutečňuje skrze tyto tři články a uděluje nám znovuzrození v Bohu Otci prostřednictvím Jeho Syna Duchem Svatým."

Klement Alexandrijský (2.-3. stol.):

"Znovuzrození jako i celé stvoření se děje prostřednictvím ‚vody a Ducha‘ (J 3,5), vždyť ‚Boží Duch se vznášel nad hlubinou‘ (Gen 1,2). A proto se Spasitel nechal pokřtít, i když to sám nepotřeboval, aby veškerou vodu posvětil pro ty, kdo budou znovuzrozeni. A tak jsme očištěni nejen na těle, ale také na duši."

Tertulián (2.-3. stol.):

"My se v souladu s naší IXTHYS, Ježíšem Kristem, rodíme ve vodě a nemůžeme být jinak spaseni než jedině přebýváním ve vodě. ... K tomuto pak bylo dodáno: ‚Nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nevejde do nebeského království‘ (J 3,3). A právě toto spojilo víru s nutností křtu. A proto všichni věřící přijímají křest."

Hippolyt Římský (2.-3. stol.):

"Pane Bože, který jsi tyto učinil hodnými odpuštění hříchů skrze koupel znovuzrození Ducha Svatého, sešli na ně svou milost, aby Ti sloužili podle Tvé vůle ..."

Hippolyt Římský (2.-3. stol.):
"Ale prosím, věnujte mi pečlivou pozornost: neboť se chci utéci k prameni života a nazírat na pramen, z kterého prýští lék. Otec nesmrtelnosti poslal na svět nesmrtelného Syna – Slovo. Ten přišel k lidem a chtěl je omýt vodou a Duchem. Chtěl je znovuzrodit k neporušitelnosti duše i těla, vdechl do nás dech života a vybavil nás neporušitelnou zbrojí. ... Proto volám jako hlasatel: Pojďte, všechny kmeny národů, k nesmrtelnosti, pramenící ze křtu! Toto je voda spojená s Duchem, která zavlažuje ráj, zúrodňuje zemi, dává růst rostlinstvu, plodnost živočichům. A abych ve zkratce shrnul všechno, člověk je jí znovuzrozen a dostává život, Kristus je jí pokřtěn, Duch Svatý na ni sestupuje v podobě holubice. Kdo totiž vstoupí s vírou do této koupele znovuzrození, odřekne se ďábla a oddá se Kristu, obrátí se zády k nepříteli, avšak vyzná, že Kristus je Bůh, svleče ze sebe služebnost a oděje se Božím dětstvím, vrátí se od křtu zářivý jako slunce, vysílající paprsky spravedlnosti. A co je největší: vrátí se jako Boží dítko a spoludědic Kristův."

Origenes (2.-3. stol.):
"Již jsi přestal být katechumenem, obdržel jsi obmytí druhého narození (srov. Tit 3,5)"

Origenes (2.-3. stol.):
"Díky znovuzrození ve křtu je každý, kdo se narodil znovu z vody a Ducha (srov. J 3,3), očištěn od nečistoty."

Hilarius z Poitiers (4. stol.):

"Pro nás, znovuzrozené svátostí křtu, je největší radostí, když v sobě pociťujeme jisté účinky Ducha svatého: buď se nám náhle dostane porozumění tajemstvím, nebo pochopení proroctví, moudrosti v řeči, pevné naděje, daru uzdravování a vlády nad zlými duchy. To nás pronikne jako dešťové kapky, které začnou pomalu padat, až přetečou a přinesou mnohonásobné ovoce. "

Cyril Jeruzalémský (4. stol.):

"Nejsem to totiž já, kdo to říká, ale Pán Ježíš Kristus, který má v této věci moc. Říká totiž: ‚Nenarodí-li se kdo znovu‘, a doplňuje: ‚z vody a Ducha, nemůže vejít do Božího království‘ (J 3). Nepřijme-li kdo křest, není pro něj spásy."

Basil Veliký (4. stol.):
"To tedy znamená ono nové narození z vody a Ducha, protože smrt končí ve vodě a Duch nám dává pravý život. Trojím ponořením a trojím vzýváním se dokonává veliké tajemství křtu."

;-)

	Hledej
	Je a svátek má Denisa. Vytvoření registrace