Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jan.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16684, komentáře < 7 dní: 646, komentářů celkem: 432942, adminů: 60, uživatelů: 5256  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 452 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Danny42
rosmano
Tolstoj

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
119045150
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Zlo ve službách dobra aneb požehnaný Evin hřích
Vloženo Pondělí, 01. červen 2015 @ 11:31:01 CEST Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal unshaken

Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci. (Izajáš 45:7)

Náboženský člověk hned namítne, že Bůh je dobrý. Pro což nalezne spousty veršů, zejména v žalmech. Svrchovaný stvořitel sice vytvořil zlo, ale jeho používání je dáno satanovi a jeho pomocníkům. Takové uvažování je však dualismus, kdy na straně jedné je jen zlé, představované satanem a na straně druhé jen dobré, představované Bohem. Není tomu tak, neboť satan je pouhý žalobce, v překladu slova i v úloze před Soudcem. Viz třeba Jób 1:8-10, kde satan vyjadřuje pochybnosti nad Jóbovým nezištným vztahem k Bohu. Strůjcem zla se satan stává jen na výslovný Boží pokyn – Jób 1:12. Aby nedošlo k omylu – vykonat zlé skutky může satan jen s Božím souhlasem, avšak hlásat může co chce. Zato člověk má svobodné poznání dobra a zla a v rozhodování mezi nimi nejen mluví, ale i jedná o své vůli. S hrozným výsledkem:

Hospodin na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli. Zpronevěřili se všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo. (Žalmy 14:2,3)



 
Děsivý příběh zla

Za dob proroka Elíši, po smrti izraelského krále Achaba, se moábský král Méša, zabývající se drobopravectvím, odtrhl od Izraele, jemuž platil do té doby tribut (poplatek). To se nelíbilo izraelskému králi Jóramovi. Spojil se proto s judským králem Jóšafatem a edómským (aramejským) králem a společně vytáhli do boje proti Moábu (2. Královská 3:5-9). Prorok Elíša tomu válečnému tažení předpověděl v hudebním tranzu úspěch (2. Královská 3:15-19).

Bitva se vyvíjela pro moábského krále špatně.

Když moabský král viděl, že není s to boji odolat, vzal s sebou sedm set mužů ozbrojených mečem, aby provedli průlom a dostali se k aramejskému králi, ale nepodařilo se jim to. Vzal tedy svého nejstaršího syna, který měl vládnout namísto něho, a přinesl ho na hradbách jako celopal. Na Izraelitech byl velký hněv, odtáhli daleko od něho a vrátili se do země. (2 Královská 3:26,27 – Jer. Bible)

Z tohoto biblického svědectví na nás promlouvá pohanství ve své čiré podobě. U pohana Moába je pochopitelné. Izrael a Juda si však nechávají předat Boží vůli v pohanském rituálu proroka Elíši. Vrcholem všeho byla lidská oběť nejstaršího syna moábského krále.

A výsledek? Na Izrael padl hněv, hanba a rozhořčení. Takže potupen odešel, ač měl vítězství v hrsti. Ale co je zarážející: Kde byl biblický Bůh se svými zásadami, s odporem k lidským obětem a jakýmkoliv projevům pohanství? Proč naopak Izraelci s ještě větší vervou nepřidali a nevymýtili tu pohanskou hrůzu? Nebo snad moábský bůh Kémoš, nasycen lidskou obětí, získal převahu nad Bohem všech bohů Hospodinem? Kde byl všemohoucí a spravedlivý Bůh?

Bůh ani teologové nezasáhli. Co s tím?

Děkujme, že ta popsaná událost nám zůstala zachována, nejspíš beze změny. Máme v Bibli dost příkladů provedených změn, kdy se Boží nadšenci domnívali, že je lépe pravdu upravit, aby vyhovovala jejich představám o Bohu. Nic naplat, člověk je svými představami schopen hledět pouze na svém horizontu a uplatňovat kauzalitu (příčinu – následek), kdy špatné jednání musí být potrestáno a dobré odměněno. Avšak dostat se k Bohu a k jeho záměrům vyžaduje vertikální pohled vzhůru do nebe. Ale vlézt do Božího myšlení nelze ani po Jákobově žebříku. K poznání Božích cest však stačí dobře vnímat svědectví Duchem oslovených pisatelů Písma. Výsledný poznatek je ten, že Bůh nejedná kauzálně. Kdyby tak jednal, nezůstal by zde jediný člověk, neboť všichni zhřešili a zasluhují spravedlivý trest, jímž je smrt (Římanům 6:23a)

Vypořádat se se zabitím vlastního syna moábského krále nedokázali ani pozdější vykladači. Nejvýše si všimli podobnosti s Ámosem 2:1. Co však z události můžeme sami vyčíst se pokusím shrnout s použitím kázání starozákoníka Jana Hellera. Také je doplníme našimi znalostmi o Bohu z Nového zákona, tedy jak je známe z osoby Krista.

Spravedlivý vládce

Předně si musím uvědomit zásadní chybu, kterou často bezmyšlenkovitě papouškujeme, když hovoříme o „všemohoucím Bohu“. Chyba je způsobena i některým překlady; přitom již dávný překlad z hebrejštiny do řečtiny - Septuaginta - termín „všemohoucí“ redukuje a používá správný výraz „vševládný Bůh“neboli Vševládce, řecky Pankratór. Bůh určitě může všechno, ale určitě není velesvévolník či supersvévolník, jak plyne ze slova „všemohoucí“. Ostatně téma „všemohoucí“ vyvolalo u posměváčků řadu vtipů (přiznejme si, že oprávněně). Ani si v principu nelze představit spravedlivého vládce, který by poddaným přikazoval vodu a sám se opíjel vínem. Bůh tedy není všemohoucí jak si myslí svévolníci, ale vševládný, vládne vším vesmírem, je Pantokratór. Oslovení „Panovník“ ostatně najdeme v Bibli mnohokrát. Že je Bůh spravedlivý, to již známe přímo jako synonymum Božího jednání.

Spravedlivá vláda

Musíme také vědět, že zápisy v Písmu nemají jen informační význam, ale nabádají nás, abychom v nich hledali smysl. Samotná informace nás ponechá jen v tápání, někdy v bezvýchodnosti, ale teprve smysl sdělení nám osvětlí Boží cesty. V tápání člověk spadne do temné jámy, ale Boží cesty vedou do světla.

Může mít spravedlivý vládce zájem na válkách, zabíjení a ničení u svých poddaných? Dokonce i spravedlivý světský vládce jedná tak, aby urovnával rozpory a rozmíšky. Což teprve Bůh Stvořitel! Copak může mít zájem na válčení Jeho stvoření mezi sebou? A představme si situaci Moábského krále: Vykoná nejvyšší oběť, kterou vykonat může, aby zabránil pokračování bojů. Kdejaký otec by raději obětoval sebe, než svého syna. Oběť syna je ta nejvyšší oběť, kterou může každý otec dát.

Izraelci si vážnost počínání moábského krále uvědomili a z bojů se stáhli. S ostudou, neboť si to uvědomili také všichni kolem nich. Chtěli si Moáb podrobit, aby jim platil jehňaty a ovcemi. Dostal spravedlivou odplatu – hanbu. Na sobě poznali Hněv v velkým „H“, Hněv, který kdysi vedl zhoubce domy egypťanů.

Co nám příběh říká? Také to, že naše náboženské horlení, a to i proti pohanskému modloslužebnictví, musí mít své meze. Pohledem spravedlivého Vládce musíme rozlišit zájem Spravedlivého. Nadřazený je pokoj, nikoliv rozbroje a války.

Boží počínání přeměňuje i zlo v dobro

Z biblické zprávy také plyne poznatek, jak to nejhorší pohanské zlo, obětování syna pohanskému bohu, dokáže náš Pantokratór proměnit v dobro. V tomto konkrétním případě ukončil vzájemné vraždění. Tohle opravdu dokáže jen On.

Nejvyšší Vládce se neptá na hřích, ať je jakýkoliv

A ještě jeden důležitý poznatek, který lze odvodit i mnohými dalšími způsoby: Pánbůh se nikoho neptá na jeho hřích. Zeptá se „chceš být uzdraven?“ a neříká, napřed smyj hříchy a pak někdy tě uzdravím. Objímá ztracence dříve, než vyslovil pokání. Pánaboha u každého zajímá jen jedna jediná věc: „Chceš být pod mou spravedlivou vládou?“ Přijetím míru, pokoje a vzájemného porozumění a usilováním o něj se staví všichni, i pohané, do skupiny těch, kteří se pak mohou ptát: „Kdy jsem tě viděli...?“ (Matouš 25:37-39)

Se svými hříchy má každý možnost se vypořádat sám. K tomu dostává jedinečnou příležitost v pokání. Neboť i milost pro nás zařídil Pánbůh sám nejvyšší obětí.

Zlo ve službách dobra

Slyšel jsem od jednoho kazatele, že již za doby Tomáše Akvinského se vedly disputace o tom, že kdyby nebyl hřích a zlo, nebyl by Kristus. Tipoval bych, že ta myšlenka je tak logická, že musela vzniknout ještě dříve. Potřebovali bychom Krista ke spasení, když by nebyl hřích a člověk by nedokázal rozlišit dobré od zlého?

A proto můžeme zvolat: Požehnané jsou Boží cesty, i ty za poznáním zlého člověkem. Evin hřích Bůh proměnil v požehnání pro lidstvo.

[Římanům 5:19-6:2] Jako se neposlušností jednoho člověka mnozí stali hříšníky, tak zase poslušností jednoho jediného mnozí se stanou spravedlivými. K tomu navíc přistoupil zákon, aby se provinění rozmohlo. A kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost, aby tak jako vládl hřích a přinášel smrt, vládla ospravedlněním milost a přinášela věčný život skrze Ježíše Krista, našeho Pána.

Co tedy máme říci? Že máme dále žít v hříchu, aby se rozhojnila milost? Naprosto ne! Hříchu jsme přece zemřeli – jak bychom v něm mohli dále žít?


"Zlo ve službách dobra aneb požehnaný Evin hřích" | Přihlásit/Vytvořit účet | 156 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Zlo ve službách dobra aneb požehnaný Evin hřích (Skóre: 1)
Vložil: Vacant v Úterý, 02. červen 2015 @ 18:09:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kratší text velikonočního chvalozpěvu

Zajásejte již, zástupy andělů v nebi! 
Zaskvějte se v slávě, božská tajemství! 
K vítězství tak mocného Krále 
zazni, polnice, a zvěstuj spásu!Raduj se i ty, země, zalitá tak oslnivou září 
a tonoucí v jasu věčného Krále, 
pohleď, jak na celém světě 
rychle zmizely temnoty!Raduj se i ty, matko Církvi, 
zkrášlená leskem tak jasného světla! 
A v mohutném zpěvu lidu 
ať tento svatý dům Boží 
zní ozvěnou té radosti!V: Pán s vámi.
O: I s tebou. 
V: Vzhůru srdce.
O: Máme je u Pána.
V: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O: Je to důstojné a spravedlivé.Vpravdě je důstojné a spravedlivé, 
abychom neviditelného Boha, všemohoucího Otce, 
i jeho jednorozeného Syna, 
našeho Pána Ježíše Krista 
oslavovali radostným zpěvem 
a celou vroucností srdce i ducha.Neboť Kristus za nás splatil věčnému Otci dluh Adamův 
a svou krví z lásky prolitou 
zrušil dlužní úpis dávného hříchu. Dnes je slavnost veliké noci,
kdy se zabíjí onen pravý Beránek, 
jehož krev posvěcuje veřeje věřících.To je ta noc, 
ve které jsi, Bože, naše praotce, Izraelovy děti, 
kdysi vyvedl z Egypta; 
Rudým mořem jsi je pak převedl suchou nohou.To je tedy ta noc, 
kdy jas ohnivého sloupu 
zahnal temnotu hříchu.To je noc, 
která dnes na celém světě
vzdaluje věřící v Krista od nepravostí světa a od tmy hříchu, 
vrací k milosti, sdružuje ve svaté společenství.To je ta noc, 
v níž Kristus pouta smrti rozlomil 
a jako vítěz vystoupil z hrobu.Nic by nám neprospělo, že jsme se narodili, 
kdybychom nebyli vykoupeni.Ó, jak obdivuhodně se sklání k nám
tvá otcovská dobrota! 
Jak nedocenitelný to projev tvé lásky: 
Syna jsi vydal, abys vykoupil služebníka!Vpravdě nezbytný byl hřích Adamův, 
který Kristus zahladil svou smrtí.Ó šťastná vina, 
pro kterou přišel Vykupitel tak vznešený a veliký!
A tak posvěcená tato noc 
zahání hříchy, smývá viny, 
hříšníkům vrací nevinnost a zarmouceným radost.Ó vpravdě blahodárná noc, 
která spojila zemi s nebem, člověka s Bohem.Prosíme tě tedy, Bože, 
ať tato svíce, ke cti tvého jména zasvěcená, 
stále svítí neslábnoucím jasem, 
aby rozehnala temnotu této noci. 
Přijmi ji jako líbeznou vůni 
a dej, aby zářila jako světla na nebi. 
Plamen její ať spatří jitřní Vládce světla. 
Onen totiž Vládce světla, který nezná západu. 
Ten, který se vrátil z říše zemřelých 
a jasně zazářil lidskému rodu: 
tvůj Syn Ježíš Kristus. 
On s tebou žije a kraluje na věky věků. 
O: Amen.





Re: Zlo ve službách dobra aneb požehnaný Evin hřích (Skóre: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 02. červen 2015 @ 10:34:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Slyšel jsem od jednoho kazatele, že již za doby Tomáše Akvinského se vedly disputace o tom, že kdyby nebyl hřích a zlo, nebyl by Kristus. Tipoval bych, že ta myšlenka je tak logická, že musela vzniknout ještě dříve. Potřebovali bychom Krista ke spasení, když by nebyl hřích a člověk by nedokázal rozlišit dobré od zlého?

Tento pohled na Evinu vinu, jak říkají katolíci: šťastná vina, je naprosto zvrácený. To nebyla šťastná vina, ale hřích, který uvedl na svět všechny ty hrůzy, které kolem sebe vidíme. Byl to hřích, který Bůh dokázal obrátit v dobré. Otázka je zda pro všechny.
Ale je naprostý nesmysl tvrdit, že kdyby nebyl hřích, nebyl by Kristus. Boží Syn je přece živ už před věky, které spolu s Otcem stvořil. Jak je psáno: skrze něj a pro něj bylo vše stvořeno. V zahradě Eden přeci nebyl jen strom poznání dobrého a zlého, ale také strom života. Kdyby z něj pojedli Adam s Evou a ne ze stromu poznání d+z, tak by poznali Krista i bez hříchu. Byli jsme stvořeni k obrazu Božímu, k tomu abychom byli dětmi Božími, dětmi, kteří zdědili vše po něm. Nemuseli jsme tedy zhřešit, abychom poznali vše, co v Bohu je. To jen Adam s Evou podlehli satanově lži, že to jde poznat i bez Boha. Proto nám Bůh dal skrze Kristovu oběť možnost se vrátit zpět a tentokrát si vybrat strom života - život Božího syna. Ježíš se tak stal naší cestou, pravdou a životem.



Re: Zlo ve službách dobra aneb požehnaný Evin hřích (Skóre: 1)
Vložil: Mikael v Úterý, 02. červen 2015 @ 01:10:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://pistis.webnode.cz

1. "
Může mít spravedlivý vládce zájem na válkách, zabíjení a ničení u svých poddaných? Dokonce i spravedlivý světský vládce jedná tak, aby urovnával rozpory a rozmíšky. Což teprve Bůh Stvořitel! Copak může mít zájem na válčení Jeho stvoření mezi sebou?"

Vypadá to, že Boha neznáš:

Ex 15,3:
JHWH je válečník, JHWH je jeho jméno!

Iz 13,9  Hle, přichází den JHWH, nelítostný, s prchlivostí a planoucím hněvem, aby zemi změnil v spoušť a vymýtil z ní její hříchy.

Jr 30,24  Planoucí hněv JHWH se neodvrátí, dokud nevykoná a nesplní záměry jeho srdce. V posledních dnech to pochopíte.

Na 1,2  JHWH je Bůh horlivý a mstitel. Mstitel je JHWH, vládce rozhořčený. Pomstou stíhá JHWH své protivníky, hněvem pronásleduje nepřátele.

Iz 35,4  Řekněte nerozhodným srdcím: „Buďte rozhodní, nebojte se! Hle, váš Bůh přichází s pomstou, Bůh, který odplácí, vás přijde spasit.“


2. "Pánbůh se nikoho neptá na jeho hřích. Zeptá se „chceš být uzdraven?“ a neříká, napřed smyj hříchy a pak někdy tě uzdravím. Objímá ztracence dříve, než vyslovil pokání."

Sír 28,3 Když se člověk na člověka hněvá, může hledat uzdravení u JHWH?

Pozor na zdání, klame...

Sír 3,24 Mnohé lidi obloudily jejich domněnky a falešné dohady zavedly na scestí jejich myšlení.



Re: Zlo ve službách dobra aneb požehnaný Evin hřích (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. červen 2015 @ 07:35:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Úvahy ve článku i s jejich závěry považuji za správné a užitečné.

Mám jedinou výhradu, která se týká všemohoucnosti Boha.


Boží všemohoucnost je český výraz -  implikuje představu, že Bůh může všechno. 
Není tomu tak. 
Bůh nemůže jednat neracionálně, nerozumě, nelogicky. Protože sám ve svém bytí je nejvyšší LOGO.

I Boží všemohoucnost má tedy své hranice, má své meze. Je omezována tím, co Bůh ve skutečnosti je. Je omezována vlastnostmi Boha.

Názorně je to vidět na příkladu: 
Bůh nemůže zemřít, protože sám ve svém bytí je nesmrtelný. 
Bůh nemůže jednat proti lásce, protože sám ve svém bytí je Láskou absolutní.  ...

Atd.

Hovoříme - li tedy o Boží všemohoucnosti, je to vždycky v intencích shora řečeného, vždy u vědomí toho, že Bůh se sám ve své všemohoucnosti omezuje tím, čím je.

Ani Bůh nemůže být jiným, nemůže nemilovat, nemůže být na straně satana a pod. Protože by to bylo proti jeho přirozenosti.



Takto já rozumím výrazu "Pantokrátor".



Re: Zlo ve službách dobra aneb požehnaný Evin hřích (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 01. červen 2015 @ 14:13:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Krásná úvaha
Zhřešil jsem to já nebo moji pra.. rodiče? Kdo to začal? Začala Eva, pak Adam a trpí všichni. Všichni jsme tedy nemocni hříchem, který vzešel do člověka skrze Evu. Může však za to Eva? Kde byl Adam, aby ji ochránil? Jak chytře si Satan vybral okamžik, kdy je Eva sama? A nakažení jednoho se snadno přenese na druhé. Kdo měl zájem zničit to, co Bůh pochválil  a označil za dobré ? Pochopíme vůbec , a jsme toho schopni,  tajemství zla ?
Někdy se říká, že všechno špatné, je i k něčemu dobré. Bez pochopení zla, bychom nechápali ani dobro. Kdyby nebyl Zákon, nevěděli bychom ani , co je hřích. A ačkoliv lidí měli Zákon, stejně je víc lákal hřích. SZ se v některých pasážích těžko chápe. Je tu až mnoho násilí a zla.
 
Ale  ve vraždění a rabování, v násilí ve SZ není cesta k záchraně člověka.
 
Hříchem byl člověk nakažen a šířil se z člověka na člověk dědičně i zkušenostmi a vzorem  z okolí. V Ježíši, který nemá jen lidský, ale i Boží původ , což vyplývá i z toho, jak byl počat, je jediná ochrana a záchrana. Někdy mi to připomíná situaci, kdy do mého PC se to jeho softwaru dostane zlý vir a nutí ho, aby mne neposlouchal. Pak musím použít nějaký antivir. Pán Ježíš je asi také takový duchovní antivir proti hříchu naší duše. Je to jen nedokonalé a možná hloupoučké přirovnání ve snaze nějakým podobenstvím si přiblížit to, co je až nepochopitelné. I Pán Ježíš používal různá podobenství a možná i Komenský.
 
Milostí Boží jsme zachraňováni. My sami nic nedokážeme. Jsme jak ten PC nakažený virem, který se sám sebe viru nezbaví. Máme však navíc emoce a schopnosti vnímat Pána Boha a Tvůrce  Boha a díky Pánu Ježíši správně jako Otce. A to je přece důvod k radosti i k naději.
 
 




Stránka vygenerována za: 2.42 sekundy