N. R. Pearcyová a Ch. B. Thaxton:
DUŠE V?DY
recenze knihy
V nakladatelství Návrat dom? p?ed n?jakým ?asem vyšla kniha DUŠE V?DY. Rozhodl jsem se napsat krátké zamyšlení nad touto knihou.
O ?em tato kniha pojednává? P?evrací zcela m?j pohled na v?du a k?es?anství. V mém pohledu tyto dv? v?ci byly až do p?e?tení této knihy neslu?itelné. Nicmén? podle m? je to práv? k?es?anský pohled na sv?t, který umožnil vývoj v?dních obor?.
Poutavým zp?sobem v této knize lí?í, jak k?es?anství formovalo v?dce všech v?dních disciplin už od st?edov?ku. Do?teme se, že pokrok ve v?d? "neosvobozoval" od náboženství. Naopak, diskuse mezi k?es?any, jak nejlépe pochopit Boží stvo?ení, utvá?ela v?du. Podle spisovatele Eiseleye v?da není lidstvu p?irozená. Zv?davost a touha prozkoumat sv?t sice p?irozená je, ale v?da jako taková se svými pravidly a metodami pot?ebuje víc. Pot?ebuje "živnou p?du" , ze které by mohla "vyr?stat" . Pokud je této p?dy zbavená, tak "m?že podlehnout úpadku a smrti jako kterákoliv jiná lidská ?innost" .
A co je tou "živnou p?dou" ? Eiseley ji patrn? ur?uje jako k?es?anskou víru. A není to jenom Eiseley, ale ?ada v?dc? dnes uznává, že k?es?anství poskytlo pro rozvoj v?dy jak intelektuální p?edpoklad, tak i oprávn?nou morální podporu.
Jedním z rys? moderní v?dy je to, jak pracuje s matematikou - podle ní se sv?t ?ídí ur?itými zákony, které lze matematicky formulovat. Toto p?esv?d?ení vychází z biblického u?ení o stvo?ení sv?ta, jež má sv?j základ v první knize Bible - Genesis. Bible nám p?edstavuje Boha, který stvo?il sv?t takový, jaký ho cht?l mít.
Avšak tato p?edstava je starov?ku cizí. Nap?íklad ?ecká filosofie u?í, že sv?t se skládá z v??né hmoty a strukturu této hmoty ur?ují v??né rozumové univerzálie. Tyto univerzálie jsou ozna?ovány jako "ideje" nebo "formy" . V Platonov? mýtu o vzniku sv?ta je stvo?itel pod?adné božstvo, které sv?t netvo?ilo z ni?eho, ale do hmoty bez rozumu vložilo rozum (ideje). P?esto tato hmota tomuto rozumnému ?ádu odolává. ?ímané, kte?í z této filosofie vycházejí, tak o?ekávali od takto stvo?eného sv?ta jistou nedokonalost. A pokud jim n?která fakta nesed?la v jejich teoriích, tak to brali jako n?co, co lze od nedokonalého sv?ta o?ekávat. K?es?anská nauka naproti tomu u?í, že sv?t byl stvo?en z ni?eho, a že B?h tento sv?t stvo?il p?esn? takový, jaký cht?l.
Záv?r tedy je, že v t?chto civilizacích nebyly p?edpoklady pro vznik toho, ?emu dnes ?íkáme moderní v?da. Jak auto?i píší: "Víra v racionální ?ád v p?írod? by v?d? nic praktického nep?inesla, kdyby ji nedoprovázela víra, že lidé mohou tento ?ád poznat." Pokud tento sv?t lze prozkoumat lidským rozumem, znamená to, že je poznatelný. Ale jaká je tato poznatelnost a druh ?ádu - to bylo d?vodem r?zných spor? už od starov?ku.
Jako p?íklad si uvedeme Aristetolovu filosofii. Aristoteles chápal p?írodní p?edm?ty podle vzor? lidských výrobk?. Vezm?me si jako p?íklad židli ?i hrnec. Není d?ležité, z ?eho je daná v?c vyrobená, ale jaký má ú?el. Tedy, jestli je hrnec ze železa ?i hliníku nebo hlíny. Ale d?ležité je to, že se v n?m dají oh?ívat jídla. V této filosofii m?žeme následn? odvodit, že tento hrnec by m?l mít tvar k udržení tekutiny, nem?l by se tavit atp. Stejn? se p?istupovalo i k p?írod?: p?edm?t, který se vyskytuje v p?írod?, nejlíp pochopíme, když se zeptáme, k ?emu je. Podle Aristotela sta?í zjišt?ní, k ?emu v?c slouží, protože potom m?žeme odvodit jeho základní vlastnosti. Tento vzor myšlení byl vzat z geometrie. Nap?íklad pokud známe vlastnosti rovnostranného trojúhelníku, lze z toho odvodit mnoho dalších pou?ek. Proto mohu ?íct ve shod? s autory, že aristotelská v?da má tendenci zd?raz?ovat logické tušení ú?elu oproti pozorování a experimentu.
V roce 1277 pa?ížský biskup Etiene Tempier vyhlásil odsouzení 219 bod? odvozených z aristotelské filosofie. A to bylo p?í?inou vzniku teologie zvané voluntarismus. Ve své podstat? tato teologie hlásá úplnou Boží svobodu v??i tomuto stvo?enému sv?tu. Stavba sv?ta nemusí být logicky daná, ale je zcela závislá na svobodné Boží v?li. To, ?ím p?isp?la voluntaristická teologie do pokladnice v?dy, by se dalo shrnout do n?kolika v?t: Jestliže náš B?h tvo?il sv?t svobodn? a bez n?jaké logické nutnosti, potom poznání o tomto sv?t? nem?žeme získat logickou dedukcí, ale musíme pozorovat, poslouchat, dívat se a experimentovat. Jako p?íklad uvedu Aristotelovu definici o tom, že Zem? musí být uprost?ed vesmíru, protože podle n?j nejt?žší prvek tíhne ke geometrickému st?edu. Odvolával se na inherentní tendenci hmoty. Koperník naproti tomu tvrdil, že m?že existovat mnoho gravita?ních st?ed?, protože p?itažlivost t?les zp?sobil Stvo?itel. A je to on sám, který m?že nakládat se svým stvo?ením, jak chce. Jak víme, moderní v?da dala vzniknout moderním technologiím a technice. Ale i tento p?echod od v?dy k technice vyžaduje ur?itý názorový systém.
Poj?me se podívat jenom na animismus a panteizmus. Božský princip podle t?chto systém? je imanentní, tedy všude rozptýlený, a? už se bere jako božstva obývající hory, ?eky nebo jako jediný duch, který prostupuje všechny v?ci. V takovém zp?sobu myšlení je lidská bytost sou?ástí p?írody neschopná p?ekro?it své prost?edí. Intelektuální postoj takovéhoto jedince tvá?í tvá? p?írod? je pasivní. Lidé se o p?írodu zajímají jen proto, aby se jí mohli p?izp?sobit, a ne proto, aby mohli ?erpat z její síly. Oproti tomu Bible nás hned od za?átku u?í o svrchovaném Bohu a o ?lov?ku stvo?eném k jeho obrazu. Základní sp?ízn?nost není ?lov?k a p?íroda, nebo ?lov?k a modly, ale ?lov?k a Stvo?itel. Potom ?lov?k m?že studovat p?írodu jako subjekt. Takto m?že s p?írodou svobodn? nakládat, a? už teoreticky v matematických vzorcích, ?i prakticky v pokusech.
Podle autor? knihy, to bylo práv? k?es?anství, které prop?j?ilo myšlenkový rámec v?d?. A jak pravili první v?dci, cíl v?dy je oslava Boha a blaho lidstva. Od?vodn?ní pro využívání p?írody našli k?es?ané v první knize Bible, a to konkrétn? ve zpráv? o stvo?ení. Pán B?h dává autoritu lidem nad zemí - Genesis 1,28. Tato vláda však není pojímána jako bezohledné chování v??i p?írod?, ale jako zodpov?dnost starat se o ni - obd?lávat ji, zavlažovat, ?erpat z její síly k užitku pro lidi.
V?da a technika byla zpo?átku brána jako zmírn?ní ú?ink? kletby, která je vyslovena v 3. kapitole Genesis. Myšlenka na to, že podmínky lidského života lze zlepšit, musela vycházet z biblického u?ení. Nemohla vzniknout tam, kde pohled na d?jiny byl fatalistický, cyklický, prost? pohanský. Bible naproti tomu vidí historii jako otev?enou Božímu p?sobení. B?h m?že p?sobit v pr?b?hu historie zcela nové v?ci. A protože my lidé jsme stvo?eni k jeho obrazu, m?žeme ?init totéž.
Na záv?r této úvahy bych rád shrnul to, co uvád?jí auto?i: K?es?anské u?ení posloužilo jako zdroj p?edpoklad? pro v?deckou ?innost. Dále dalo v?d? souhlas k její ?innosti, nap?. ke zmírn?ní utrpení a uleh?ení námahy. K?es?anské u?ení poskytlo motivy pro v?deckou práci - poznávat moudrost Stvo?itele.
Dalo by se o tomto tématu napsat ješt? mnohem víc. Pokud vás toto téma zajímá, p?e?t?te si knihu DUŠE V?DY od autor? Nancy R. Pearcyové a Charlese B. Thaxtona, kterou vydalo nakladatelství Návrat dom?.
Karel Sýkora,
AC Olomouc
