 |
Právě je 259 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 112095958 přístupů od 17. 10. 2001
|
|  |
poslal Myslivec Při četbě Písma je patrná velmi ostrá apoštolská segregace mezi božím lidem a nevěřícími (pohany, modláři, svévolníky, zločinci, atd). Prostě lid boží versus ti co z Boha nejsou.
Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: ‚Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘ A proto ‚vyjděte z jejich středu a oddělte se‘, praví Hospodin a ‚ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu‘ a ‚budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů ‘.
|
poslal brusle7
Katolíci prý označují hledající lidi, kteří mají svůj vlastní názor, za kontroverzní a obávané lidi ve farnostech.
Máte s tím někdo nějakou zkušenost?
Jak těmto lidem pomoci, aby nebyla jejich víra a názory na cestě k Bohu sektářsky pošlapávány a zadupávány, umlčovány?
|
poslal oko Dokonce i papež se o nich kdysi zmínil, že je tam mají!
|
poslal oko Celibát (zasvěcený život Bohu) je perlou křesťanského duchovního života.
(Mt 19,12) Jsou totiž eunuchové, kteří se tak narodili z lůna své matky, jsou eunuchové, které takovými učinili lidé,
a jsou eunuchové, kteří se jimi stali sami kvůli nebeskému království.
Kdo toto dokáže pochopit, ať chápe! (říká Kristus).
|
poslal oko Současné vnitřní schizma římsko-katolické církve.
Řekněme si to na rovinu: katolická církev je ve schizmatu od roku 1968, ne - li déle.
Je to důsledek původní nejednoty, kterou do církve vnesla sexuální revoluce a s ní spojené ideologie. Nemá cenu toto nazývat "širokým názorovým proudem" a lhát si do vlastní kapsy.
|
poslal Nepřihlášený Věřící člověk vždy nějakým způsobem praktikuje svoji náboženskou víru. Jeho náboženská víra má konkrétní projevy:
1. Modlí se 2. Čte Bibli a další náboženskou literaturu 3. Chodí do kostela, sborů 4. Propaguje svoje náboženství v internetových diskusích 5. V osobním kontaktu provádí tzv. svědectví nebo evangelizaci
Tyto znaky naplňují všichni zdejší věřící, tudíž je úsměvné, když několik uživatelů o sobě prohlašuje, že nepraktikují náboženství, nýbrž nějakou údajně nenáboženskou alternativu, prý jsou posvěcení a znovuzrození a náboženství už ke svému životu nepotřebují. Je to tak absurdní, že více absurdní to být ani nemůže. Argumentují tím, že v jejich životě došlo v jistý okamžik k dramatickému zvratu, údajně je oslovil samotný tvůrce vesmíru, vybral si je, posvětil, znovuzrodil a oni od té doby jsou svatí, spasení apod.... Jejich proklamace ovšem dokazuje jediné - že do náboženství pouze zabředli hlouběji, nebo přešli do jiné větve. Obvykle se to týká přechodu od katolické verze náboženství do protestantské verze.
Ano, Katolíci mají svá specifika a své historické nánosy, ale to neznamená, že pouze oni praktikují náboženství. Náboženství se věnují všichni, kdo vyznávají stejnou ideologii a čtou stejné náboženské knihy. Je irelevantní, o jakou verzi se jedná. Z pohledu vnějšího pozorovatele je to jedno. Chápu, že někteří touží po exkluzivitě a samotné slovo náboženství v nich vyvolává negativní konotace. To však nic nemění na tom, že pouze zabředli do jiné odnože téhož náboženství. Proklamace těchto jedinců o distancování se od náboženství jsou falešné. Nedistancovali se od náboženství, provozují ho dál. Je chybou ostatních, pokud na podobné proklamace o nenáboženskosti jejich náboženství přistupují.
|
poslal Myslivec Oko: Hříšné sklony má občas každý člověk bez výjimky.
Myslivec: Hříšný sklon není jenom občas Oko, hříšný sklon je otroctvím hříchu a buď je máš stále a musíš s ním marně bojovat a občasné selhání se projeví spácháním hříchu, anebo žádný hříšný sklon nemáš, nehřešíš není s čím bojovat. Kupříkladu hříšný sklon lhát a pomlouvat. Máš jej stále, ale hříchem se tento sklon projeví občas projeví ve formě spáchaného hříchu. Pokud tě ovšem Kristus od hříšného sklonu vysvobodí, tedy vysvobodí z otroctví hříchu lhát a sprostě pomlouvat, již lhát a sprostě pomlouvat nebudeš. A ani ti to nepřijde na mysl. Bude to navždy pryč. Dušička čistá a uklizená v hájemství božím a pod ochranou Krista, které se ten zlý ani nedotkne. To je ta svoboda nás božích dětí. Žádné hříšné sklony nás nezotročují.
|
poslal Myslivec
Je obtížné křesťanu poznávat a plnit Boží vůli, nebo je to pro něho úplná "brnkačka"?
Křesťan si nepotřebuje pokládat takové otázky, neb život v Bohu a pravdě je úplnou samozřejmostí. Takové otázky si pokládá někdo kdo pochybuje a Bohu a lidem nevěří.
Žít s Bohem, nenechat se vtáhnout do víru událostí tohoto světa, rozpoznávat co je skutečně Boží vůlí a co je zase jen v rovině lidských nereálných představ?
Divná otázka? Autor pokládá otázku zda žít s Bohem. Otázka je položená tak, že evokuje proti otázku zda s Bohem nežít a blá, blá..
Někteří z vás se tu odvolávali na Kristův výrok: "Mé jho netíží a mé břemeno netlačí." (Mt 11,30).
Velmi dobře užitý pojem "odvolávali". Někomu kdo božímu slovu NEVĚŘÍ, někomu kdo nevěří, že jho Krista netíží a Jeho břemeno netlačí připadá argumentace božím slovem jako odvolávání se. Křesťané žijící v Kristu se mezi sebou nikdy nemusí ODVOLÁVAT na zmiňovaný výrok Krista, a to proto, že je to jejich běžná životní zkušenost.
Že oni prý chodí v Kristu, mají jeho Ducha a kráčejí životem lehce, plníce jeho vůli. Protože oni dostali dar Ducha svatého.
Autor výroků Oko zde z křesťanů udělal "oně ondoně". A zase se hloupě vyjadřuje o "chodění", namísto o křesťanském životě v Kristu dle kterého vznikl prastarý dovětek při loučení se "a zůstávajte v Kristu našem Pánu". Věta dehonestuje křesťany podávající zde životní svědectví na pouhé "oně", a jejich životní svědectví zpochybňuje slovem "PRÝ".
Kde v tomto najít realitu, co z toho je opravdové? Podle čeho se orientovat a podle čeho rozlišit prázdné řeči?
Výborně položení otázka Oko? Otázka která odhaluje tvou vnitřní bezbožeckou prázdnotu. Kde máš v tomto najít pravdivou realitu? Je to snadné Oko, citoval jsi zde tato slova Krista.
"Mé jho netíží a mé břemeno netlačí." (Mt 11,30).
Jsou to slova Boha, a v těch slovech máš tu pravdivou realitu kterou hledáš, v těch božích slovech máš tu pravdu která tě osvobodí. A stačí těm slovům Krista UVĚŘIT! To že tvůj život s tím tvým bohem není snadný, a že jeho jho tíží a břemeno tlačí ukazuje na to, že je ve tvém životě něco moc a moc v nepořádku. A je to skutečně Bůh komu nasloucháš Oko? Jak je možné, že ten tvůj bůh dělá pravý opak toho co o jhu a břemeni říká Kristus? Kristus snad lže?
Zásadou je, že člověk by měl žít svůj život vědomě - tedy mít jistou představu jak žít a stanovit si řád a pravidla, podle kterých pak žije. ('to je můj názor.)
Cože?! Zásadou je... měl žít.....život vědomě??? U těchto výroků žasnu nad tím, že někdo něco tak neuvěřitelně hloupého dokáže vůbec dát dohromady. Nic takového není zásadou, a žít svůj život nevědomě je velká hloupost, a ještě větší hloupost je z přirozeně vědomého žití dělat zásadu. My křesťané nežijeme dle nějakých představ jak žít, ale žijeme svůj život v Bohu a pravdě. A žijeme svůj život ne podle samo pravidel a samo řádu, ale žijeme ho ve vůli Boží ze kterého teprve až pravidla a řád vychází. Pravidla a řády jsou nutné hlavně pro život společenský a u normálního jedince je dodržování pravidel naprostou samozřejmostí, jako například chovat se slušně a nevyjadřovat se jako hulvát Oko, který zde cosi o pravidlech píše, ale dle jeho vyjadřování etické pravidla do jeho života nepatří. Společensky běžné etické pravidla jsi zřejmě asi nestanovil, respektive nehodlá se jim podřídit.
Pokud člověk žije bez záměru ze dne na den a čeká, co mu každý nový den přinese - žije svůj život bezděčně. A známe dobře, že pokud člověk na něco trvale nemyslí, časem se mu to vykouří z hlavy a přestane žít podle toho, jak se kdysi v minulosti rozhodl. A to bychom asi nechtěli.
Dobrý popis toho jak do svého života bez záměru vnesl Oko záměr, který žel na jeho život s tím komu mylně říká bůh klade nemalé nároky v podobě samospásných skutků a marného boje se hříchem. Života pod jhem těžkým a břemenem tlačícím.
Život s Bohem klade na člověka nemalé nároky.
Tak to není Bůh Oko! Život v Bohu je jistota, radost a nároky které jistě také jsou a jsou vysoké, nejsou vůbec ale vůbec břemen těžkým a jhem nesnesitelným.
Je sice krásný a bohatý, ale snadný není ani trochu. (Ono taky vybrat si cestu strmou a úzkou o tomto vypovídá).
Dobře popsaná zkušenost bezbožníka který následuje falešného boha, který mu neříká jako Bůh Mé jho netíží a břemeno netlačí, jeho bůh mu říká život se mnou není snadný a mé jho tě bude tlačit a břemeno tížit.
Hmmm. Když ti to tak vyhovuje Oko, měj si to tak.
|
poslal oko Nejčastěji je katolická církev vnímána obecně jako papež (Vatikán) s kolegiem biskupů a kněží. Obyčejní věřící už v tomto obraze splývají v jakési "mlze".
|
poslal Mikim Temné století papežů. Soud s papežovou mrtvolou byl jen začátek
|
poslal oko Není to chléb, který se dostává do těla, ale chléb věčného života, který udržuje podstatu naší duše. (sv. Augustin).
|
poslal oko Může eucharistie katolíky zklamat?
|
poslal oko Čím jsme ve smrti, tím budeme navždy.
|
poslal oko To, co tu v dialozích běžně vídáme, se dá jen stěží nazvat porozuměním. Nám, katolíkům, je zde např. naprosto absurdně vyčítáno od zmatených lidiček jakési "modlářství" - což je ale ve skutečnosti také jen hlubokým nepochopením katolické víry. A mnohé jiné ....
|
poslal Nepřihlášený to Oko
|
poslal Nepřihlášený Zážitek vizionáře s Ní.
Věnuji všem svévolníkům, pro které je Kristus málo.
Myslivec
Všechno zdobné,
krásné na Ní,
oči vlahé, nebe
drahé.. Vždyť to je.? To je Naše Paní! Stříbrné zvonky, svěží vůně růží.. Tak čistá. Věčný mír a klid jako když
na Vánoce tiše sněží.
V nastalém tichu
nicota světlem vytěsněná, zanikl čas. Zářivá vchází
mezi nás v lehkém zašumění davu
v blankytném modrém
hávu z hvězd souhvězdí Panny.
Tu náhle skloní se
všechny hlavy v nastalém tichu věčném
v krátkém tom
okamžiku světla nekonečném. Je zde.
Ona! Jako jediná z mnoha
pokolením blahoslavená, chce nyní s dětmi
být, do srdcí jim zasít
lásku, pokoj, klid.
Ejhle! Co to? V jediný ráz
rozžíhají se svíce v nás. Plesot srdeční do
duše se proudem řine. Zvláštní. Pokaždé stejné, pokaždé to jiné, ten den snoubení se
s nebem Matky. Avanti! Vpřed děti! Nedržte se zpátky.
Sycení živým
chlebem,
chválu pějem Té
co Královnou jest, zdrávas, super, top a best! Vstříc píseň Ave letí, k Ní a snad i do nebes.
A přesto všechno monstrózní toť klam! Luciferův podvod! Do pekla nábor, marš a odvod! Laciná tretka, atrapa krásy! Varuj se toho! Neb nebude pro Tebe spásy!
Můžete se svíjet v nenávistných náboženských křečích, na rozdíl od vás však já mohu o tom svědčit, kriticky i nekriticky, a když mi libo třeba poeticky.
A co vám ve vašich duších zbývá? Znám to! Setrvalá černá díra! Zabouchnutá brána nebes! To protože jste k Bohu hluší, satan na vás boudu ušil, prostřednici která nemá v nebi místa, namísto jediného Prostředníka Krista!
Nikdy jste si nevšimli na Ní, skrývané temnoty za Ní?
|
|
|