Dopis Kazatelům a kazatelkám pražského seniorátu ČCE
Datum: Pátek, 02. srpen 2002 @ 11:26:22 CEST
Téma: Z našich církví


 

Dopis Kazatelům a kazatelkám pražského seniorátu ČCE

Kazatelé a kazatelky pražského seniorátu ČCE
k rukám ses. Ireny Škeříkové
Žateckých 1169/11
140 00 Praha - Nusle

v Mladé Boleslavi 14.5.2002

 

Vážení bratři a sestry,

děkujeme za dopis, ve kterém nás seznamujete s vaším pohledem na situaci ohledně ochranovského seniorátu. S potěšením bereme na vědomí, že se cítíte být obohaceni jeho přítomností v ČCE. Kéž by zase váš požehnaný vliv pùsobil na členy seniorátu.

Jsme vděčni za váš zájem, pokud jeho motivem je skutečně touha po Kristově zpùsobu jednání. Uvěřit tomu není snadné; dovolte mi jmenovat jen dvě z řady pochybností, které nad vaším dopisem vyvstávají.

Především je bolestné, že ač se Krista dovoláváte, nejednáte podle jeho vzoru. Již jste nás odsoudili, již jste si učinili názor. Vás dokonce ani nezajímá, zda jsme skutečně jednali tak, jak vám bylo řečeno a zda jsme se skutečně dopustili toho, co nám vytýkáte! Chcete-li vstoupit do sporu mezi námi a ochranovským seniorátem, kde je zásada audiatur et altera pars?   

Druhý signál, který nelze přehlédnout, jsou adresáti vaší petice; nelze nevnímat, že vám nejde primárně o komunikaci s námi, ale o medializaci. V tom vám nemůžeme bránit, ačkoli tento způsob nepovažujeme za kristovský. Raději bychom věřili, že jste se ukvapili a na okamžik jste si neuvědomili, že jako faráři a kazatelé sesterské církve jste byli povoláni ke zvěstování smíření a budování mostù - nikoli k zostouzení spolukřesťanù, jejichž hlas jste se ani nepokusili uslyšet.

Pokud jde o vlastní obsah vašeho dopisu, asi nemá význam v této chvíli reagovat na všechny detaily. Dovolte opět jen dvě poznámky; jsou zcela věcné, spolehlivě doložitelné.

Poznámka první: Mýlíte se v dojmu, že jsme (cit.) „vyloučili stovky členù církve“ nebo že jsme (cit.) „zrušili sbory… a tak je administrativním krokem odloučili od církve, do níž byli Kristem povoláni“.

Prostá fakta jsou tato: ti, kdo z Jednoty bratrské odešli, předtím po téměř dva roky výslovně a namnoze písemně deklarovali, že se necítí (či nechtějí) být součástí české Jednoty bratrské (např. dopis rady starších pražského sboru Úzké radě z 21.10.1999, podepsaný B. Kejřem). Tito bratři a sestry opakovaně potvrzovali, že neuznávají Úzkou radu jako vedení církve ani synod jako její nejvyšší orgán (mimochodem, to je v  rozporu s rozhodnutím Unity Boardu - vedení světové Unitas fratrum - z června 1999).

Na podzim 1999 tedy synod Jednoty bratrské rozhodl o zrušení některých sborù, ale učinil tak podmínečně: mělo k němu dojít  AŽ PO vyčerpání všech možností jednání a PO slyšení názoru členských shromáždění dotčených sborù. Uskutečnění těchto členských shromáždění však bylo zabráněno a skupina požádala o přijetí do ČCE.

Vážení bratři a sestry,

až  POTÉ, co synod vaší církve tuto skupinu přijal jako ochranovský seniorát (list. 1999 - o této skutečnosti jsme se my dověděli z vašeho církevního měsíčníku), a  POTÉ, co synodní rada vaší církve podala oficiální žádost o registraci na ministerstvo kultury a  POTÉ, co byly nové sbory ochranovského seniorátu  zaregistrovány MK ČR jako právnické osoby ČCE v rejstříku MK podle zákona č. 308/1991 Sb. (stalo se k 1.1.2000) -  AŽ TEPRVEPOTÉ - v reakci na realitu exodu do ČCE - byly opuštěné sbory Jednoty, v nichž zůstalo příliš málo členù pro samostatnou sborovou existenci, administrativně zrušeny (stalo se k 19.1.2000).

Toto jsou fakta. Stále jste přesvìdčeni, že je lze poprávu a čestně interpretovat slovy „vyloučili jste stovky členù církve…odloučili je od církve…“ ??

Poznámka druhá: Mýlíte se v dojmu, že bychom usilovali „o získání budov i ostatního majetku“.  Podle církevního řádu byly budovy vždy vlastnictvím církve jako celku; tak je to i ve světové Unitas fratrum (viz příloha odst. 1). Přesto Jednota bratrská nyní ve svých budovách nemůže mít shromáždění. Seniorát brání našim členùm ve vstupu do modliteben a tak si musíme najímat jiné prostory, nemluvě o služebních bytech, obsazených nynějšími faráři ČCE. Srovnejte prosím se situací v Benešově. Ačkoli tam z vaší církve odešla naprostá většina členù, farní budova i byt byl uvolněn v nejkratší možné době, a to bez jakýchkoli majetkových či „nástupnických“ nárokù.

Neusilujeme tedy o „majetek“;  rádi bychom dostali zpět dokumenty a listiny Jednoty bratrské, které byly do Českobratrské církve odneseny, ale nepatří vám. Pokud jde o zmražené účty některých sborù, věděli jste, že ochranovský seniorát měl (a stále má) u našeho církevního ústředí statisícové dluhy? Seniorátu jsme ihned nabídli odblokování účtù v případě záruky, že dluhy budou řádně vyrovnány (viz příloha odst. 2).

Vážení přátelé,

opakuji, že si ceníme vašeho zájmu. Žádáte-li nás o jednání v duchu Kristova evangelia, věříme, že tuto normu uznáváte i vy; prosíme proto, nepodléhejte rychle předsudkům. Neposílejte do světa petice dříve, než si ověříte, jak věci skutečně stojí.

Pokud nahlédnete, že jste chybili rychlým odsouzením (jemuž částečně rozumíme, jsouce pro vás lidmi cizími, o nichž nemáte valné mínění, protože jste o nich slyšeli jen špatné), jsme připraveni s vámi dále komunikovat. Možná byste mohli napomoci? Kéž byste měli na představitele ochranovského seniorátu větší vliv, než Unity Board - předsednictvo světové Unitas fratrum, jehož návrh skončil před více než rokem v ochranovském seniorátním koši (viz příloha, odst. 3).

S bratrským pozdravem, za Úzkou radu Jednoty bratrské

                        Jaroslav Pleva, předseda

Kopie: časopis Kostnické Jiskry









Tento článek najdete na Grano Salis
http://www.granosalis.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=988