Pojmenování
Datum: Sobota, 09. červen 2018 @ 22:00:45 CEST
Téma: Zkušenosti


Oko:


Dát někomu či něčemu jméno v prvé řadě znamená, že ten kdo jméno dává v pravdě jméno poznal, zná individualitu jedince a poznal a zná jeho poslání, charakter, či účel něčeho!

Dávat jméno je ve své podstatě proroctví. (myšleno správně pojmenovávat) Je to vize individuality, genialita objevitele, pochopení pravdy i nalezení pravdivých vazeb.




Pro legraci ale i vážně.
Někdo pojmenoval jídelní lžíci- lžící. Pojmenoval ji správně, neb se toto označení ujalo a když někdo řekne lžíce, ihned se každému vybaví PRAVDIVÝ účel a užití lžíce, a tento účel a užití většina chápe jako sytě příjemný. :-)
Někdo jiný pojmenoval lžíci zdánlivě nelogicky jako- bagr. :-)
Další pojmenoval toto zdánlivě nelogický způsob pojmenovávání jako slang, neb pochopil pointu proč někdo pojmenoval lžíci bagrem. A další zase pojmenoval tyto mezi "řádky" skryté důvtipné myšlenkové vyjadřování se v obsahu jako- pointu.
Takže ke správnému pojmenování je třeba vždy v pravdě poznat to, co pojmenováváme. Není důležité jak prvně vyslovené pojmenování foneticky zní, důležité je, že ten kdo pojmenovaní první použije, má na pojmenování autorské právo, a smí do nějak foneticky znějícího pojmenování vložit duchovní obsah který poznal. Čímž se fonetické vyjádření foneticky ukotví, a to pak zní v daném národním jazyce stejně. No, a tak se poznání prvního foneticky šíří na další a další. A proto má pojmenování poznání stále stejnou fonetickou podobu, která se v národních jazycích proměňuje jenom pomalu. Poznaná pravda se nemění, proto není důvod měnit její fonetické znění. Žel lze do zakotveného fonetického znění vkládat- lež, libovolnou lež. 

Pojmenování, jméno, slovo vyjadřuje to co jsme v pravdě poznali. Když někdo používá slova, pojmenování, bez toho aby znal, poznal pravdivý obsah slova, tak takový člověk duní jako prázdný sud, neb neví o čem mluví a jeho posluchači už vůbec ne, jelikož v jeho slovech nenacházejí pravdivé vazby, tedy logiku, ani pointu. Je to známý diskusní způsob mnoha politiků. Hodiny mluvit, a nic přitom neříct..
Ale to není nejhorší. Je zde pradávný v současnosti kulminující jidášský způsob vyjadřování se, tedy zrádného projevu, kde se do něčeho krásného a hodnotného, vkládá to co je zcela zvrácené a zavrženíhodné.
 
 Polibkem se zrazuje. 
 Za pravdu se trestá.
 Láska pod trestem vynucovaná povinnost.
 Filantropové mírotvůrci a spasitelé národů.
 Otroctví ve jménu bezbřehé svobody.
 Umění degradované na něco, pro co zatím není plně vystihující slovní pojem.
 Spása bez Krista..


Všimli jste si, že se mediálně za poslední roky zcela přestal používat pojem "anarchie"? Proč asi? Že by se jednalo o nepříjemný pojem, jehož pravdivý obsah plně vystihuje současnou vládnoucí neschopnost a duchovní zvrácenost vedoucích elit a následný morální společenský kolaps?








Tento článek najdete na Grano Salis
http://www.granosalis.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2470827