Zkušenosti z organizovaného křesťanství mne už dávno neučily, že nelze sloužit dvěma pánům. Bohu a lidské organizaci zároveň.
Přesto církev v NZ existuje a všichni jsme jejími jednotlivými údy, které o sebe mají pečovat. Po dlouhém putování jsem již myslel, že tuto církev není možné nalézt. Když jsem totiž sám hledal, z lidské síly, zjistil jsem, že církve jsou organizovány lidmi, mají lidská učení, která slouží zase jenom lidem. Obsahují lidská vyznání víry, lidské katechismy, církevní budovy k slávě lidem, tyto církve se jmenují po lidech apod.
Duch má přitom vést církev. Proto jsem vše vyjmul z lidských rukou. Nyní jsme ve velkém společenství, kde vše organizuje duch. Ráno nás všechny vzbudí a řekne nám, kde se máme sejít a v kolik hodin. Přesně jako vedl Petra do Kornéliova domu nebo Barnabéše do domu, kde byl slepý Pavel. Všichni jsme tam proto právě včas a nikdo se neopozdí ani nepřichází dříve. Duch dá také každému, co má říci, vkládá nám do úst napomínání i slova modliteb a zpíváme písně, kterým jsme se neučili a jejichž slova ani neznáme. Nikdo si nic nepřipravuje, nikdo nikým nemanipuluje, nikdo nikoho nenutí. Duch vede vše.
Neposlouchejte proto ty řeči, že neexistuje dokonalý sbor, dokonalá církev a že lidé pořád musí jenom hřešit apod. To vám říkají jen lidé, kteří vás touží ovládat, chtějí vybírat desátky a chtějí, abyste je oslavovali. Dokonalý sbor se neskládá z dokonalých lidí, ale z lidí dokonale vedených duchem. Začněte se modlit a duch vás přivede do našeho společenství lásky. Scházíme se pokaždé jinde a v jiný čas, jak duch chce, takže vám ani nemohu dát žádný kontakt. Duch vše povede a vše zařídí.