Přiletěla včela.
Datum: Neděle, 16. duben 2017 @ 22:22:12 CEST
Téma: Modlitební život


Při poznávání pravdy v Duchu svatém se mnozí zaměřují na různé náboženské otázky, jiní očekávají nějaké heroické duchovní výkony, a přitom právě ve všedních, šedivých, každodennich záležitostech můžeme poznávat pravdu Ducha nejlépe. Povím Vám nyní přiběh, který se odehrál asi tak čtyři týdny zpátky. Nevím už přesně.

Seděl jsem před domem spolu s jedním mladým mužem, Pavlem, který byl zdrcený žalem. Umřela mu máma, které ještě nebylo ani pětačtyřicet. Co takovému mladému člověkovi říct? A dá se vůbec něco říct? Ani jsem se o to nepokoušel. Než plácat něco hloupého, je lepší raději mlčet. Vnímal jsem, že je rád, že si může s někým posedět venku, a já se mu ani nedivil. Po tom strašném martýrium, které zná každý kdo už zažil úmrtí v rodině, po veškerém tom smutečním zařizování, nyní zcela odevzdaně seděl před domem, a nezúčastněným pohledem se díval do zahrady naproti. A pak to přišlo, všední přehlednutelná záležitost.
Přiletěla včela.
A já nahle věděl to, co věděla ona. Dnes začíná jaro, už bude hezky! Řekl jsem nahlas! A světe div se, v ten okamžik vylezlo slunce z mraku a zalilo nás příjemně hřejivými jarními paprsky. Pavlovi se rozjasnili oči. Jak to můžeš vědět, že už bude hezky? Odpověděl jsem, to já nevím, ale ta včela to ví. Včelky se to vždycky nëjak domáknou první. Pavlovi se po smutné tváři mihl letmý úsměv. A tak jsem pokračoval ve vyprávění o včelách. Něco málo o včelách vím, děda i otec byli včelaři.
Podívej Pavle, včelka je celá malátná, spala celou zimu  a toto je její první jarní výlet. Nastavil jsem včelce prst na který si neohrabaně vylezla, zvedl jsem ruku ke slunci abych včeličce pomohl vzlétnout. Ta si ještě chvilku rovnala křidélká, a pak bzz a byla pryč. A hřejivé sluníčko na obloze po ní zústalo.
Včely co přezimují žijí několik měsíců, včely co se vylíhnout na jaře žijí jen několik týdnů a umírají, upracují se při snůšce.
Pavel posmutněl. Tak jako moje máma...Hmm..jo..
Pavel se na chvilku odmlčel, pak povídá, a ke všemu jsem přišel o práci. Cože? Sháníš práci? Beru telefon, zdar, včera jsi mi říkal, že hledáš zaměstnance.? Máš někoho? Mám. Je šikovný? Jasně! Zítra ať přijde.
Zhruba po měsíci mě Pavel oznámil, že je v novém zaměstnání velmi spokojený. Taky mi pověděl, že se mu tenkrát na lavičce před domem ulevilo.

Přiletěla včelička se svým poselstvím jara náhodou??











Tento článek najdete na Grano Salis
http://www.granosalis.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2470487