Láska, dobročinnost a maximalizace užitku aneb tržní zákony v církvích?
Datum: Čtvrtek, 08. srpen 2002 @ 08:45:24 CEST
Téma: Etika


 

 

Láska, dobročinnost a maximalizace užitku aneb tržní zákony v církvích?

Petr Mach

JE-LI ŘEČ O CÍRKVÍCH a o tržních principech, nelze se nezmínit o chicagském ekonomovi a nositeli Nobelovy ceny Gary S. Beckerovi.

Říká se, že na vše nelze aplikovat ekonomické principy nabídky a poptávky, něco za něco, apod., že minimálně takové věci jako láska či pomoc bližnímu do rámce ekonomického chování nespadají. Becker proto aplikováním konceptu maximalizace užitku i v těchto oblastech lidského chování drtivou většinu lidí provokuje. Beckerovy formulace jsou navíc často dost strohé: první parciální derivace individuální užitkové funkce (U) podle lásky (A) je kladná, tedy dU/dA>0. Básník by řekl: ‘Des Grieux byl tím šťastnější, čím více jej Manon milovala’.

Tento pohled na svět prostě jen předpokládá, že misionářka se o chudé v Indii buď  stará ráda a nebo z toho očekává jiný užitek.

Podle Beckera ani taková almužna není jednostranným plněním. Člověk maximalizuje užitek a přispěje tedy žebrákovi jen tehdy, pokud to jeho vlastní užitek relativně zvýší. Odpověď dárce „chtěl jsem mu prostě pomoci“ si tedy překládáme např. tak, že užitek, který přináší dobrý pocit z pomoci, je vyšší než újma, která nám pramení ze zmenšení vlastního majetku.

Žebrák se v nás snaží kvalitou svého žebrání (B) vyvolat soucit (S), platí-li dS/dB>0. To vysvětluje, proč žebráci využívají k žebrání děti či psy, když děti a psi vyvolávají ve většině lidí větší soucit. Podle Beckera soucit stimuluje příspěvky, jestliže zvýšení soucitu zvyšuje relativní mezní užitek z přispění (C): d2U/dCdS>0. Setkání se žebrákem může náš užitek zvyšovat (dU/dB>0), pokud v nás takové setkání vyvolává příjemný pocit nadřazenosti či přízně osudu, nebo náš užitek snižuje (dU/dB<0), pokud v nás setkání s žebráním vyvolává pocit viny, či jinak nepříjemný pocit. Pak spolu žebráci a přispěvatelé taktizují: žebráci usilují o to, aby je dárci viděli, a ti se jim snaží vyhnout.

Podobné je to s náboženstvím. Obřady a modlitby užitek příslušníků církve zvyšují - pomáhají člověku smířit se se smrtí či umožňují společenský styk s dalšími rodinami. Normy, které církve uplatňují, jsou omezující a užitek snižují. Ať je to norma nepokradeš nebo třeba zákaz nemanželského sexu. Becker soudí, že lidé na sebe nenechají dobrovolně působit církve a jiné instituce, které v nich zakořeňují dodržování norem snižujících jejich užitek, pokud za to nebudou získávat dostatečnou kompenzaci. Pokud by členové církve nevnímali užitek pramenící z církevního života jako dostatečný, mohou se přestat života dané církve účastnit, nebo mohou přeorientovat své vyznání na církve s přijatelnějšími normami.

Majetným se vyplatí podporovat ze svých prostředků církve a jiné společenské instituce, které podporují v příslušnících těchto společenství čestnost, úctu k soukromému vlastnictví, atd. Čestnost snižuje potřebu vynakládání zdrojů na policii a na soukromou ochranu vlastnictví. Normy mohou užitek z nečestného jednání na úkor druhých snižovat buď přímo hrozbou sankce či opovržení ze strany ostatních nebo i prostým efektem hryzání svědomí. Becker říká: Normy internalizací určitých hodnot v preferencích čelí tendenci k parazitizmu. Jestliže někdo neparazituje na úkor druhých, i když by to pro něj bylo výhodné, může to být důsledkem norem, které snižují užitek z parazitování.

Co k tomu dodat? Že tak, jako se může vyplatit sponzorovat církve, jež zakotvují normy proti kradení, může se vyplatit sponzorovat i časopis, který podporuje utváření norem proti obírání prostřednictvím státu.

 

Gary S. Becker: Teorie preferencí. Vydala Grada Publishing, s.r.o. ve spolupráci s Liberálním institutem v roce 1997.

 









Tento článek najdete na Grano Salis
http://www.granosalis.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1014