Viděl jsi, jak se bez zásahu rukou utrhl kámen a udeřil do železných a hliněných nohou sochy a rozdrtil je, a rázem bylo rozdrceno železo, hlína, měď, stříbro i zlato, a byly jako plevy na mlatě v letní době. Odnesl je vítr a nezbylo po nich ani stopy. A ten kámen, který do sochy udeřil, se stal obrovskou skálou a zaplnil celou zemi. (Daniel 2:34-35)

Všechny křesťanské teologické směry  interpretují ten kámen jako Pána Ježíše Krista. Sám Daniel Nebúkadnesarovi sen vykládá:

VE DNECH TĚCH KRÁLŮ dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane NAVĚKY neboť jsi viděl, že se utrhl ze skály kámen bez zásahu rukou a rozdrtil železo, měď, hlínu, stříbro i zlato. Veliký Bůh dal králi poznat, co se v budoucnu stane. Sen je pravdivý a výklad spolehlivý." (Daniel 2:44-45)

Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce." (Lukáš 1:32-33)

Takže když je tam nyní, tak záchrana přišla ( 60 let) po ukřižování Ježíše, skrze apoštola Jana?

Willy a Lydia 7.
Omlouvám se za zpoždění, ale máme jen dva počítače a jako hlava rodiny nemám nárok se v sobotu neděli, moc k nim dostat, neboť se jako "rozumný" nechci hádat.
Už delší dobu se tu přeme o "Tisíciletém království", kdy jsme z toho udělali guláš, do kterého každý přidal jiné ingredience, v jiném pořadí, než se má. Navrhuji, abychom Zjevení kvůli lepší pochopitelnosti rozebrali následujícím způsobem:  Rozdělíme zjevení na 7 částí, ať se nám to neplete, a postupně je jednu po druhé rozebereme po pořádku jako ve škole. Já budu používat Historický přístup, nejstarší a nejrozšířenější. Byl vyznáván velikány víry jako byli: Wycliffe, Hus, Knox, Tyn-dale, Luther, Calvin, Zwingli,Me-lanchton, Newton, Wesley, Whitefield,Spurgeon a mnoho, mnoho dalších. 

Podívejme se nejdříve na to, proč křesťané neústupně trvají na správnosti „své soustavy“ a nejsou ochotni zvážit postoj svých bratrů v Kristu, kteří zastávají jiné hledisko.
Židovští učitelé a představitelé měli v Ježíšově době k dispozici kompletní učení Starého zákona, který jasně mluvil o přicházejícím Mesiáši,  a  také  tradiční  moudrost svých o celá staletí starších předchůdců. Proč jim tedy uniklo, když Mesiáš přišel? Jak je možné, že katoličtí teologové studují bibli celý život, a přitom jim uniká samotné ospravedlnění z víry? Čím to, že jedna skupina  křesťanů  vidí  pravdivost  učení o nepodmíněné milosti, zatímco druhá hájí svobodnou vůli člověka? Proč trvají presbyteriáni na tom, že bible požaduje křest dětí, zatímco baptisté jsou přesvědčeni, že tatáž bible učí pouze o křtu věřících, a to ponořením? Co způsobuje, že velcí vědci tráví celý život studiem skutečností, které ukazují k Bohu Stvořiteli, a nacházejí přitom jenom podporu pro evoluci? Ve všech uvedených případech je vysvětlení stejné.
Odpověď zní, že každý nachází jenom to, co hledá! 
Když přijmeme vyčerpávající „systém“ názorů a když jsme přesvědčeni, že je náš systém správný, automaticky uzavíráme svou mysl vůči jakémukoli novému pochopení nebo změně. Od té chvíle spočívá veškeré naše studium pouze v hledání dalších důkazů pro to, čemu již věříme. Naším jediným průvodcem a naší konečnou autoritou už nebude výhradně Boží slovo.
To je jedno z úskalí každého teologického systému.

Plnou znalost Božího zjevení z nás neunese nikdo, nadýmali bychom se totiž pýchou. I apoštol Pavel byl Bohem držen zkrátka, aby se neprojevovala jeho tělesná pýcha!

Čím více se někteří křesťané budou přibližovat pravdě, Kristu, tím více, podobně jako apoštol Pavel, budou trpět nejen od světa, ale i od mnohých svých bratří – budou sráženi ostnem, ponesou svůj kříž. Čím více se budou jiní vzdalovat pravdě, Kristu, tím méně budou pronásledování světem, tím méně pocítí osten v těle – tím více budou populárnější i mezi mnohými bratřími.

Systém, který ve zkratce popíši, jistě není uzavřený a ani v nejmenším netvrdím, že je konečný; to by byl totiž konec úplný!

Knihu Zjevení můžeme vidět jako sestřih rychle se střídajících alegorií a obrazy minulých, současných a budoucích fyzických i duchovních událostí věku církve, tedy období od prvního do druhého Kristova příchodu. Historie pozemské církve začíná narozením – vtělením Pána Ježíše Krista, ukřižováním, vzkříšením, sesláním Ducha svatého a končí jeho druhým příchodem, vzkříšením všech lidí, soudem a novým nebem a zemí. To je ten věk „tisíce let“, nebo „tří a půl let, 42 měsíců, 1260 dní“ (Jk 5:17), ve kterém svět nemá následkem duchovního „sucha“ co „jíst a pít“, přesto církev, Boží chrám, je zaopatřen, jí a pije Krista, jak bylo zobrazeno ve stínech Starého zákona v 1Kr 17. neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: „Mouka ve džbánu neubude a olej v láhvi nedojde až do dne, kdy dá Hospodin zemi déšť.“

Hendriksen (a nejen on) dělí knihu Zjevení na sedm pohledů, oddílů, na sedm progresivních paralel historie Kristova těla, Božího chrámu, jeho církve a obklopujícího světa mezi oběma Kristovými příchody.

 Představme si, jako by tuto průběžnou historii snímalo současně sedm kamer podle různých námětů, úhlů pohledů, disciplín. Jan postupně (progresivně) vidí rychle se měnící alegorické obrazy, záběry (paralely) nejprve první „kamery“, potom druhé „kamery“, atd., až sedmé „kamery“. Přirozené dělení do sedmi úhlů pohledu, námětů, disciplín je zřejmé:

1. pohled:  3 kapitoly 1-3:…já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa. Amen.(Matouš 28:20b)
                                        Vy jste světlo světa…  (Mt 5:14a)
 Každý z těchto sedmi úhlů pohledu, paralel, oddílů, kamer, nám popisuje věk Kristova těla na zemi, věk církve, první a druhý příchod Pána Ježíše Krista a jeho evangelijní věk mezi oběma těmito nejdůležitějšími milníky historie tohoto světa.

 Protože jsme zajatci času, nemůžeme současně probíhající události poznat jinak než postupně, jednu po druhé. Jen Bůh nemusí být, a také není, progresivní paralelista On, na rozdíl od nás, není zajatcem času, ale je Pánem času!

Kniha Zjevení je psána v duchu progresivního paralelismu I ti bratři, kteří zastávají při výkladu knihy Zjevení futuristický pohled, totiž, že kapitoly 4-22 popisují chronologicky budoucnost, si musí vypomáhat tzv. „vsuvkami“. Příklad: 12. kapitola začíná nesporně narozením Pána Ježíše Krista, jeho nanebevstoupením, usednutím na Boží trůn, atd. Tyto události nejsou
zajisté budoucností, ale minulostí. Proto již nesporně vyplněné události futuristé označují jako vsuvky v jinak „důsledně“ časové posloupnosti kapitol 4-22. Vsuvka ale neodhaluje nic jiného než princip progresivního paralelismu…

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

I. úhel pohledu
Zj 1,2,3 – 3 kapitoly
Kristus uprostřed sedmi zlatých svícnů
Ústřední myšlenka těchto třech kapitol je Kristus uprostřed sedmi zlatých svícnů, jež alegorizují sedm typů církví (1:20). Kristus zjevuje Janovi ve 2. a 3. kapitole, aby napsal každé církvi dopis, jenž v podstatě vyučuje a v pěti případech varuje před různými nástrahami, které mohou vést k odpadnutí. Číslo sedm se ve Zjevení vyskytuje opakovaně a vždy symbolizuje úplnost, což zajisté platí i v tomto případě. Sedm zlatých svícnů tedy představuje celou církev od jejího vzniku o letnicích až do jejíh uchvácení v poslední den, kdy se střetne  s  Pánem  v  oblacích  (tj. vzkříšení mrtvých a proměnění živých), aby s ním již byla navždy (1Te 4:16-18). Tento úhel pohledu ukazuje v obrazech skutečný a úplný stav církve v celém věku církve „od Krista do Krista“. Každý
ze sedmi typů církve je stále přítomný a z každého si církev, v kterékoliv době, musí brát ponaučení, včetně všech
napomenutí. Tyto církve nereprezentují chronologickou historickou typologii celé církve, jako by dnešní církev již dospěla do poslední fáze laodikejského typu. Celá a úplná církev je funkční od Kristova prvního příchodu, aby spasil svůj lid:
… Tomu, který si nás zamiloval a
omyl nás od našich hříchů svou krví
a učinil nás králi a kněžími svému
Bohu a Otci – jemu buď sláva a
moc na věky věků. Amen.
(Zjevení 1:5b-6)
Celistvost a časová nedělitelnost sedmi církví platí až do jeho druhého příchodu, kdy bude soudit národy:
Hle, přichází s oblaky a spatří ho
každé oko, i ti, kdo ho probodli, a
budou nad ním kvílet všechna poko-
lení země; jistě, amen.  (Zj 1:7)
Kapitoly 1-3 tedy obepínají celou historii Kristova těla, tj. církve.

To je historický pohled, který jsem přijal já. Můžete mi napsat, co pod těmi třemi kapitolami vidíte vy, ať je to nestranné. Já vám příště napíši historický pohled na další 4 kapitoly. Nezávislý pozorovatel může volit dle vaiant.
Když nebudete chtít, nemusím pokračovat s celým zjevením. Je to na vás, chcete li poznat jiné úhly pohledu, starší než dispenzacionalistický, který je nejmladší (1835). Fera

Měl jsem v úmyslu skoncovat s tvými diskuzemi, ale pokud tady budeš urážet lidi, kterých si vážím ( Steiger, Didymos ), tak ti radím, abys brzdil. Až ty budeš mít na kontě tolik obrácených lidí, jako br. Pavel Steiger, tolik práce na Boží vinici, jako on, kdy tam je ten vývoj evidentně z Ducha svatého,  tak si dej těch sedmiček za jméno i pět. Do té doby ubírej. Dokázal jsi zatím akorát to, že si prohlášený svou destrukční činností směrem nahoru. To, že br. Didymose urážíš za to, že je Boží dítě, svědčí o tom, kam asi tak míříš, a kdo je za tím vším. Tvé jediné pozitivum je, že neškodíš svou destrukční činností tak, jak bys mohl, kdyby ses do toho pořádně obul. Takže dobrá rada: sundej ty kopačky, než zjistíš, že si se prokopal do sestupových pozic. Dříve jsem tě měl za bratra, dnes se za svou taky rodinu stydím. Chceš se povyšovat, že čteš Bibli x roků a máš ji obrácenou tím správným směrem? Ale výsledky tomu neodpovídají. Tak tou Biblí nemlať lidi po hlavě, na to nebyla určena. Máš zvláštní dar, urážet ostatní věřící jejich vlastní vírou. Pokus se sednout si na židli a uzemnit se  směrem nahoru, ne obráceně. Fera

Mnoho tvých článků Gregory je velmi ,ale velmi zákonických.