Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Úvodem si připomeneme, co napsal apoštol Pavel v listu Galatským 5,4: „Zbavili jste se Krista, kteří hledáte ospravedlnění v zákoně, vypadli jste z milosti.“
Podívejme se, jak Bůh jednal s Izraelem před vydáním zákona. Bůh viděl, jak otročí Izraelský lid v Egyptě a proto se rozhodl, že je vysvobodí.  Povolal Mojžíše do čela národa a pověřil, aby vyvedl jeho lid z Egypta. Vykoupení, vysvobození a vyvedení lidu Izraele byla Boží milost.

V Exodu 19,4 je napsáno: „Vy sami jste viděli, co jsem učinil Egyptu. Nesl jsem vás na orlích křídlech a přivedl vás k sobě.“
Připomíná Izraelskému lidu, jak s nimi dosud jednal ze své milosti. Do této chvíle neměli na vysvobození žádnou zásluhu. Od 3 kapitoly Exodu do této kapitoly 19, lid mnohokrát zklamal. Jak jednotlivci, tak celý národ. A teď slyší dál Exodus 19,5: „Nyní tedy, budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země.“
A tady se měli jednotlivci a všechen lid zamyslet.
„Proč nám je najednou nabízená poslušnost a smlouva, jako podmínka Boží přízně a zvláštních práv? Jak to bylo doposud. Do této chvíle jsme přece mnohokrát zklamali, reptali, byli nevěrní, copak budeme schopni dodržet nějaké podmínky? A potřebujeme najednou nějakou smlouvu, když doposud jsme šli milostí? Ne v žádném případě, nebudeme schopni splnit tyto podmínky. Vždyť bez ohledu na naší neposlušnost nás Hospodin zachoval, vysvobodil a obdaroval svou přízní! Ať zůstane vše jako doposud!“
Kéž by u vědomí své slabosti volali k Bohu o stejnou milost, jakou byli obdarování i v minulosti. Copak by Hospodin i v budoucnu nejednal stejně jako dosud podle své milosti? A ne na základě principu zákona?
Přestože Pán Bůh věděl ve své vševědoucnosti jak se rozhodnou, toto předzvědění však neurčilo, jak se rozhodnou.
Vidíte to sebevědomí a sebejistotu v rozhodnutí lidu? Jak spoléhá na své síly, na své schopností. A co slyšíme. Exodus 19,8: Všechen lid odpověděl jednomyslně: „Budeme dělat všechno, co nám Hospodin uložil.“
A tady apoštol Pavel pochopil.
Odpadli od milosti.
Na základě tohoto rozhodnutí začali stavět na skutcích zákona. Takto jedná tělesný člověk, a jako to bylo tehdy z Izraelským národem, tak je tomu i dnes s kterýmkoliv jednotlivcem. Kdokoliv staví svůj život nikoliv na Boží milosti, ale hledá ospravedlnění na základě svých skutků zákona a podle svých zásluh, odpadá od milosti. A to přesto, že nejdřív začal milostí. Co říká apoštol Pavel některým z Galatských? Gal. 5,4: „Vy, kteří hledáte ospravedlnění v zákoně, jste odloučení od Krista, vypadli jste z milosti.“ Tady mu jde o samotný základ ospravedlnění, nemyslí tím mravnost, chování ani charakter.
Mnohokrát jsem slyšel a četl o Božím dětech, které se zatoulají do světa a dopustí se hříchu, že jsou odpadlíci od milosti. Jak si to odporuje se smyslem Pavlových slov. Kdyby byla milost závislá na věrností křesťanů, pak to již není milost. Potom už jde o zásluhu. Kdekoliv jsou zásluhy, tam už není milost. To jedno totiž vylučuje druhé.
Jen se podívejte do 1 Janova listu 1,9 až 2,2: Jestliže své hříchy vyznáváme, je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil od každé nepravosti. Kdo? .....Otec v nebesích. Proč? Máme u Otce Zastánce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírčí obětí za naše hříchy, a nejen naše, ale i za hříchy celého světa.
Co může být větším důkazem Boží milosti a Otcovské lásky, než toto Boží opatření k odpuštění a nápravě chybujícího a hřešícího křesťana.  
Kdokoliv prokazuje poslušnost zákonu a vyznačuje se výraznými ctnostmi, na základě svých schopností a tak vlastně staví na sobě, a ne na Kristu, tak to vše koná jako člověk odpadly od milostí!
Jediné pravé postavení křesťana je popsáno v listu do Říma 5,1.2:
Když jsme tedy byli ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Skrze něho se nám dostalo i přístupu k této milosti, v niž stojíme!
Jak tedy máme rozumět Pavlovu výroku z Gal. 5,4? Ten kdo se staví zády k milosti a zakládá si na skutcích zákona, připravuje se o spasení. Milost se nesmí odmítnout, musí se pouze přijmout.
Jaké mělo toto odpadnuti od milosti následky pro Izraelský lid na poušti? Katastrofální, z Egypta vyšlo 600 000 mužů starších 20 let a do zaslíbené země vešli po 40 letech pouze „DVA“ lidé z celého tohoto množství. Jozue a Káleb.