Tento termín, by jste v odborných publikacích psychologie,  těžko nalezli, plně však pokrývá oblast, které se žádná náboženská, ani světská organizace moc nevěnuje a už vůbec se o ní nedočtete v křesťanské literatuře, která tuto poškozenou součást sama sebe dlouhodobě a úspěšně  ignoruje. Je to, jako kdyby majitel vozu ignoroval, že mu chybí půlka motoru, či lépe, pokud on sedí na svém místě a auto je v pohybu je úplně jedno jestli  vozu  něco chybí, či zda je možné až potřebné,  aby v něm seděl ještě někdo další. 

Před týdnem mi sousedka vyprávěla,  jak  jim u domu  vykradli garáž. Ukradli nějaké věci  a vybrali z auta naftu.... Výsledkem toho byla nejen ztráta věcí, které si zloděj odnesl. Daleko horší a duši devastující je proces,  který  byl  dobře patrný  v jejím nitru. Popisovala  jak se bojí na svém vlastním pozemku a ve svém vlastním domě. Zkráceně, zloděj narušil  její hájemství a místo, které je pro ni posvátné. Místo kde, vychovávala své děti, chovala  vnoučata, kde se svým manželem prožila většinu života, kde opatrovala své rodiče. A i když je nevěřící, tak jak j i znám je toto místo pro ni místem svatým. 

Uvědomil jsem si, že se jedná o naprosto stejný fenomén, kdy člověk přijde do společenství, které má sice křesťanský název, ale z křesťanství je toho v něm velmi málo. V mnoha  patetických projevech je chápáno,  že se člověk vrací domů do Boží náruče. Tento domov  ale skrývá mnohdy jen totalitně vedenou skupinu. Skupinu, která nejenže není domovem a člověka neposouvá na  vývojovém žebříčku víry a nerozšiřuje jeho svobodu při vyniknutí jeho specifické identity, ale naopak člověka přinutí ke stagnaci, podvrhne mu jednoduchý model spasení a uzamkne v kruhu vštípených fobií  typu, když odejdeš (či nebudeš-li poslouchat)budeš mít problémy a může se ti stát to nebo ono, a v konečném důsledku ho okrade i o svobodu  a identitu, kterou ještě vlastní a nahradí ji náhražkami  a na neposledních místech okrade člověka i časově a materiálně. Totalitní vedení v církvi je zloděj,  který vstoupil na území, které Bůh vytyčil pro člověka jako naprosto svaté. Co se asi stane,  když je člověk okraden na takto výsostném území, kam se dostal s úmyslem následovat  Ježíše. Území kde je člověku dáno, avšak pouze dobrovolně,  vpustit do svého života, kohokoli včetně Boha i ďábla. Jak vyeliminovat tuto dobrovolnost? Hlavním nástrojem tohoto totalitního zloděje je podprahové jednání. Následná manipulace a z ní vyplývající pocity ohrožení  tímto prostředím  je již jen důsledkem podprahové anexe. 

Podprahové jednání. Jak se stát ze syna, či dcery opět služebníkem. 

Jako oči služebníků k rukám pánů jejich, jako oči děvky k rukám paní její (Ž 123:2).

Hezký verš ze žalmů definující zárodky totality. Chceš-li být služebníkem pozoruj to, co tvůj pastýř dělá, ale ne,  co říká. Říká totiž povětšinou zajímavé a velmi duchovní věci. To co  ale dělá už se z velmi mnoha důvodů těžko podrobuje analýze a tak  se většina lidí takovými věcmi nezabývá protože jim to připadá komplikvané a mnohdy nebezpečné. Cena je malá, výměna synovství za možnost být dlouhodobě až doživotně služebníkem, či  posléze i otrokem. 

Jak zjistit podprahové jednání – Výkladní skříň ať vždycky září 

Totalitní vůdce má vždy zájem na tom,  aby výkladní skříň socialismu byla stále plná zajímavých a krásných věcí. Jak pak by ne, je to jeden z hlavních agitačních argumentů. WWW stránky hýří optimismem. Kázání jsou plná tažně nepoužitelných  témat a příklady z jednoho konce světa stíhají příklady z konce světa opačného. To je také jeden z nepříliš patrných projevů totality.

 Stejně jako za socializmu se  režim projevuje absencí některých věcí. Na každou skrytou věc je třeba správný nástroj. Prostředí,  které vede k zpodřízení  je podobné dílně, kde máte jen kladivo kleště a pilu. Jsou ale úkony, které člověk nikdy nemůže udělat, pokud nemá nějaký speciální nastroj. Zrovna tak není možné s prostředky,  kterými disponuje totalitní skupina odhalit totalitu. Jinak řečeno žijete-li uprostřed takové skupiny nemáte nikdy po ruce nástroj, kterým by jste přesvědčivě zjistili, že se jedná o totalitní skupinu a mohli z toho učinit patřičný závěr. 

 Následně uvedu drobný příklad jak jsem odhalil úmysly pana vedoucího v určité věci jako příklad pro výše uvedená tvrzení, že v daný moment člověk není schopen danou věc rozsoudit.  Mohu jen uvést, že mi souvislosti došly až po třech letech, kdy už v uváděné skupině nejsem. 

Příklad zvětšovacího skla - dejte na pocity. 

Pobyt mimo skupinu umožňuje opatření speciálních  nástrojů. Shrnuto jinak, chcete-li zjistit je li vaše skupina hnutá alespoň na dva měsíce ji opusťte. Bude to stejné jako když se za socializmu podařilo někomu vycestovat a porovnat život venku s naším a poznat to i na tom, že tam lze koupit nějaký speciální nástroj, který socialistická provenience nikdy nebyla schopna ani vyrobit, ani opatřit. Za velmi mnoho let v totalitní skupině s totalitním vedením jsem nabyl dojmu, že má duchovní vůdce jakýsi odpor k tomu, žehnat dětem lidí, kteří občas projevovali tendence, mít na věci vlastní názor. Vzhledem k tomu, že mám tři děti, cítil jsem to vždy v daném období, kdy by příslušelo dětem požehnat. Výkruty byly pro jiné lidi zcela nepostřehnutelné. Nechte maličkých přistupovati ke mně, neboť jejich je království nebeské, nehrálo v jeho úvahách hlavní roli. Málokdo však dokáže rozeznat nepřátelské chování k dětem tak, jako  jejich rodič.