poslal Pavel
Kdo to byl a je Satan.
Při pseudodialogu s Petrem jsem se opět zarazil u otázky v předchozím řádku. Petr totiž napsal :
Každý z nás jsme jedinečná bytost žijící ve světě, který je složitý a v němž se střetávají různé síly. Na Zemi se asi odehrává boj, který je bojem mezi Bohem a jeho nepřáteli.
Reagoval jsem v podstatě dotazem :
Jak to tedy je doopravdy, je Bůh v tomto světě svrchovaným Pánem, a nebo zde má dokonce nějaké nepřátele a soky?
Ten druhý případ zavání polyteismem, který byl naší křesťanskou částí světa odmítnut jako společensky nefunkční a nepragmatický, vyznáváme tedy pragmatický a společensky vhodnější monoteismus, v němž je jediný svrchovaný Pán, byť mu občas někdo z nás lidí či jacísi blíže nespecifikovaní Satani škodí. Jaká byla a je ale skutečnost, to netuším, ale pokládám se za křesťana a proto věřím spíše té monoteistické versi. Přesto - Satani a Lucifeři jsou z mého hlediska příliš vágně specifikováni a jejich hierarchická pozice velmi nejasná. Nicméně, tak jako tak, nejsou nebo nebyli to zřejmě bytosti z naší reality, nýbrž z boží ideality. A jistě si se zájmem přečtu zasvěcenější názory.
Polyteistické varianty jsou známi v jádře řady náboženských systémů, nemýlím -li se , např. v parsizmu to byli Ahura Mazda jako dobrý a Ohrimaz jako zlý - oba bohové, svádějící spolu trvalý boj, v jehož závěru nakonec zvítězí ten dobrý ... Ostatně i křesťanství předpokládá vítězství dobrého Boha nad zlými a bezbožnými lidmi !
Podle Petra člověk útočí proti Božímu Desateru a tento útok je výhrou našeho nepřítele, kterým je Satan.
K tomu mne napadlo, že prostě - desatero se moc nedodržuje, ale na druhou stranu, nedá se říci, že se vůbec nedodržuje, buďme i spravedliví k spravedlivým. A Satan - tak to že je nejspíš ten pokušitel v nás samých, jsme to tedy tak trochu my sami, to by se dalo vzít jako odpověď na otázku, kdo je to ten Satan náš pokušitel. Chcete odpověď - vezměte si zrcadlo a podívejte se do něj.
Přidržíme-li se tedy monoteismu s jediným bohem, snadno zodpovíme otázku, kdo to byli ( a jsou ) satani, lucifeři, čerti a jím podobní netvoři. Jsou to personifikace a jejich pravzorem byl bezpochyby někdo z nás lidí a nebo zvířat. A proč ne, každý z nás musíme denně svádět boj mezi tím naším lepším dobrým a horším zlým "já". A ne vždycky v nás vítězí ten dobrý. To je ostatně i dilema naší existence. Máme tolik svobody, že můžeme být dobří, ale můžeme být i zlí. A čeká se od nás, že budeme dobří, že tuhle , jak si myslím, zkoušku - dokážeme zvládnout a získáme tak odměnou život věčný.
Podle Petra Bůh nemůže být tam, kde se toleruje, podporuje a páchá zlo ve všech jeho podobách.
S tím souhlasím, i já si myslím, že Bůh není tady mezi námi, je spíš tam, kam bychom rádi směřovali. Tady na Zemi jsme jenom my lidé, kteří občas podporujeme i pácháme zlo, někdy vědomě, někdy nevědomky, (neboť jsme třeba pevně přesvědčeni o tom, že činíme dobro, nebo že malým zlem vítězíme nad zlem nesrovnatelně větším).
Jsou ovšem krajní případy, kdy nám ani nic jiného nezbývá. To je Bohem ( ani Satanem ) dosud nezodpovězený problém našeho světa.
Pokoj všem, které pokouší jejich "satan", přeje Pavel
