Grano Salis - Křesťan v Gaze

poslal Nepřihlášený

Otec Manuel Musallam, katolický kněz v Gaze, odešel konečně v 71 letech do penze.

Mnozí si mysleli, že nemoc ho donutí pověsit sutanu na hřebík už v minulém roce, ale on se vrátil do boje, aby byl se svými ovečkami v nejtemnější hodině, když Izrael se souhlasem a pokynem z USA a EU rozpoutal smrtící útok ke zničení odříznutých a zpola vyhladovělých Gazanů, napsal Start Littlewood pro list The Morning Star.

Dostalo se mi výsady setkat se s tímto vrásčitým starým duchovním v roce 2007, když už tehdy byly události v Gaze po 18 měsících blokády a krutých sankcí zcela neúnosné.

Devět let nebyl Musallam schopen opustit pásmo, aby spatřil rodinu na Západním břehu, ze strachu, že mu Izraelci znemožní návrat a nechají jeho kostel a školu bez kněze. Byli jsme prvními návštěvníky z vnějšího světa, které spatřil po mnoha měsících. Musallam často hovořil o strádání a těžkostech, jaké postihly lid Gazy. Na rovinu řekl, čeho se ostatní duchovní - i politici a diplomaté - obávají. Reportérům řekl, že po čtrnácti letech, kdy je katolickým knězem, vidí, jak se humanitární situace drasticky zhoršuje. A varoval, že se lidé stávají agresivnějšími. Je mnoho nenávisti vůči situaci, v jaké jsou - především mezi mladými.

Musallamovi také dělal velké starosti exodus křesťanů, aby unikli nekonečnému izraelskému útlaku a hledali lepší život někde jinde, odrážející obavu vyjádřenou mnoha dalšími, že křesťanstvo dovoluje samo sobě být téměř bez reptání nábožensky zbaveno Svaté země. Viděl, jak se křesťanské seskupení v Gaze scvrklo na pouhých 5000 duší z půldruhamilionové v pásmu natěsnané populace. Musallam také hovoří s bolestí v srdci o čtrnácti stech Gazanech zabitých při posledním přepadu, o tisících těch, kteří opustili domovy, i o statisících lidí bez tekoucí vody, kanalizace, náležité diety nebo lékařské péče - kvůli přetížené infrastruktuře rozstřílené na kusy Spojenými státy dodanou výzbrojí a výbušninami.

V lednu, na vrcholu izraelského vražedného řádění, poslal z dýmem zahalených trosek každému, kdo byl v doslechu, tuto zprávu: Naši lidé v Gaze jedí, ale zůstávají hladoví, pláčou, ale nikdo jim neutírá slzy. Není voda, elektřina, jídlo, jen teror a blokáda. Naše děti žijí ve stavu traumatu a strachu. Jsou z toho nemocné, a také z dalších příčin jako podvýživa, bída a chlad. Nemocnice neměly základní první pomoc před válkou ani teď, když do nich proudí tisíce zraněných a nemocných, a ony provádějí operace na chodbách. Situace je děsivá a skličující.

O pár dnů později napsal: Stovky lidí byly při izraelském vpádu zabity a mnozí zraněni. Naši lidé prožili bombardování svých domovů, jejich úroda je zničena, přišli o všechno a mnozí jsou teď bez domova. Přežili jsme fosforové bomby, jež zavinily děsivé popáleniny, většinou u civilistů. Tak jako první křesťané prožívají naši lidé velké pronásledování, pronásledování, jež musíme zaznamenat pro příští generace jako potvrzení jejich víry, naděje a lásky.

Ale lídři Západu se obrátili zády, když jejich spojenec , se kterým, jak tvrdili, sdílejí tolikeré hodnoty, spáchal tato a další zvěrstva. Jejich povinností bylo zasáhnout, ale oni to neudělali. Jako kdyby těchto ohavností nebylo dost, humanitární i stavební materiál pro Gazu je Izraelem stále zadržován a mezinárodní společenství je příliš bezcharakterní na to, aby zajistilo jeho přísun.

Musallamova katolická škola v Gaze je u muslimských rodin ve značné úctě a mnohé posílají své děti právě tam. Jediná oficiální pocta, s jakou jsem se vůči Musallamovi setkal, říká, že vykonal velkou práci během mnoha let, kdy je v Gaze, kde vydává mnoho na podporu křesťanské komunity i mnoha dalších . Je tomu tak? Je to všechno, co může církev říci o jednom ze svých nejpozoruhodnějších představitelů, který mnoho nebezpečných let sloužil svému Bohu a společenství v tom nejproslulejším pekle světa?

Najde si papež (článek byl napsán dva dny před papežovou cestou na Střední východ - pozn. překl.) čas mezi návštěvou Yad Vashemu a Zdi nářků a tlacháním s dobrými a velkými sionistického režimu, aby Musallama pozdravil a vezme na vědomí oddanost a odvahu tohoto výjimečného muže? Připojí se Jeho Svatost k zástupu Palestinců v Betlémě, směřujícímu do Jeruzaléma a čekajícímu často i tři ponižující hodiny ve frontě, než se budou smět provléci ocelovým pletivem dobytčích ohrad, aby začali svoji celodenní práci?

Vatikán popisuje papežovu návštěvu jako poutní, což obvykle naznačuje cestu vysokého smyslu a morálního významu. Papež se rozhodl Gazu přeskočit, čímž mine nejmodernější odlidšťující proces na přechodu v Erezu a zkušenost být donucen se svléci do spodního prádla jako tolik ostatních. Je hanebné, že neuvidí Gazu. Lkal by jako nikdy předtím. Potom by alespoň musel říci izraelským hodnostářům něco morálně významného. Pokud jde o Musallama, že s ním jeho Bůh už skoncoval. Je nutno udělat horu práce a dobří muži se těžko hledají.

Překlad Vladimír SEDLÁČEK

23. května 2009, Vladimír SEDLÁČEK

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace