Poznámka na okraj biblických pochybností

Jaroslav Štemberk

Podle poznatků moderní biblické vědy:

• To, že Ježíš Nazaretský byl historickou osobností, lze považovat za prokázané.
• Nelze však zjistit přesné datum jeho narození ani smrti. (To, že křesťané jeho "narozeniny" slaví v noci z 24. na 25. prosince má symbolický význam, nikoli oporu v historických pramenech. Že zemřel na kříži těsně přede dnem, kdy židé slavili "vyvedení z Egypta", je vzhledem k tomu, že se na tom shodují všichni evangelisté, téměř jisté, ale jde o svátek pohyblivý a neznáme přesný rok.)
• Že se narodil v Betlémě, nelze mít za prokázané, je možné, že to evangelisté uvádějí jen proto, že na Betlém jako místo narození Mesiáše odkazuje SZ.
• Je nepochybné, že vyprávění o potopě vychází se starších mezopotámských pramenů, také je prokázané, že nešlo o zatopení celého světa, ale pouze té části zeměkoule, která byla lidem v Mezopotámii známá, tedy nížiny kolem Eufratu a Tigridu. Lze předpokládat, že "všechna zvířata" byla ve skutečnosti pouze zvířata domestikovaná a ta, která při vzdouvající se vodě do archy sama vešla (to, že při povodni mnoho zvířat ve snaze najít suché místo, kde by se zachránila, ztrácí plachost, je jev popsaný zoology i při novodobých záplavách). Je také pravděpodobné, že do archy bylo nutno vzít jen omezený počet zvířat (jeden pár od každého druhu), aby se nepřetížila a nepotopila.
• O knihách SZ se předpokládá, že většina z nich nebyla sepsána tím, komu je připisována, bylo běžné, že prorocké knihy sepisovali prorokovi žáci. Navíc pak je zřejmé, že některé prorocké knihy byly později při přepisování zároveň doplňovány anonymními proroky, kteří se považovali za pokračovatele proroka, kterému je kniha připisována.

  Obecně: Bible je považována za prostou omylu ve vztahu ke křesťanské teologii, vzhledem k jiným vědám (historii, biologii, astronomii atd.) ji za prostou omylu považovat nelze. Jinak s p. Marešem lze souhlasit. K doplnění (ad "rozvedená žena"):
Je pravda, že podle židovského práva propouštěcí list (doklad o rozvodu) vystavoval muž, bylo však zvykem, že tak vždy učinil, pokud žena od něj odešla nebo vyšla najevo její nevěra (viz Josef, který Marii nevystavil propouštěcí list, protože přišla do jiného stavu v době, kdy s ním neměla styk, ačkoli to bylo tehdy v takových případech zvykem.) Ježíš však hlásal, že muž nemá ženu propustit (nevěra, když už k ní dojde, se má odpouštět, byť je to těžký hřích), propuštěná žena se nemá znovu vdávat, ani muž, který jednu ženu propustil, si nemá brát jinou.