Svá pozorování popsali v dnešním vydání odborného magazínu Nature astronomové Todd Boroson a Tod Lauer z americké Národní optické astronomické observatoře v Tusconu.
Obě černé díry jsou pět miliard světelných let od Země. Od sebe je ale dělí vzdálenost pouhé třetiny světelného roku, který představuje zhruba deset bilionů kilometrů. Leží ve středu dvou galaxií, které se srazily a v budoucnu se spojí do jedné. Totéž pravděpodobně čeká i obě "tanečnice".
"Měly by se spojit, očekáváme to," tvrdí podle serveru space.com Lauer, načež prý vznikne jedna supermasivní černá díra. Spolu s kolegou odhadují, že menší z obou děr váží asi tolik, co 20 milionů Sluncí, větší je až bilionkrát těžší než životadárná Země. Předpokládají, že obkrouží kolem společného těžiště každých sto let, přičemž se pohybují rychlostí zhruba 6 000 km za se*****u.
Černé díry jsou velmi hmotné vesmírné objekty s obrovskou gravitací. Vědci se domnívají, že je ve svém centru mají všechny nebo skoro všechny galaxie.
Za běžné považují i srážky galaxií. Výjimkou podle nich nebude ani naše Mléčná dráha, která se přibližuje k sousední galaxii Andromedy. Nespojí se ale dřív než za několik miliard let.
Černé díry není možné kvůli jejich obrovské gravitaci sledovat přímo, neboť tato síla zabraňuje úniku jakýchkoli částic, včetně světla. Američtí astronomové obě "tanečnice" objevili rozborem dat získaných mezinárodním projektem Sloan Digital Sky Survey, který se zaměřoval na průzkum takzvaných kvasarů - těles s mimořádnou zářivostí ve vzdálených galaxiích. Ten využívá teleskop s průměrem 2,5 metru v Apache Point v Novém Mexiku.
Při analyzování údajů z 17 500 kvasarů odhalili v jednom z nich dvě místa s výraznějším rudým posuvem světelného spektra. Právě v těchto bodech rozpoznali unikátní černé díry, které jsou podle nich mnohem jasnějším důkazem binárního systému než dosud nejlepší kandidát zachycený v roce 2003.
