Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 275, komentářů celkem: 429610, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 261 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

magdalena07
ivanp
rosmano
Mikim

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116509375
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu?
Vloženo Pondělí, 08. prosinec 2008 @ 08:39:27 CET Vložil: Olda

Kritika bludů poslal Elo

Často sa s týmto problémom stretávame práve pri komunikácii s bratmi a sestrami z cirkvi adventistov siedmeho dňa. Aj pohľad do Starého zákona by mohol vzbudiť u mnohých otáznik, prečo mi kresťania svätíme nedeľu, keď je predsa v Biblii jasne napísané, že treba svätiť sobotu.


Dokonca na dvoch miestach v Biblii SZ sa píše : „Pamätaj, že máš svätiť sobotu. Sesť dní budeš pracovať a tvoriť všeetky tvoje diela, siedmy deň je však sobota Pána, tvojho Boha. Vtedy nebudeš konať nijakú prácu ani ty, ani tvoj syn alebo tvoja dcéra, ani tvoj sluha alebo tvoja slúžka, ani tvoj dobytok, ani cudzinec, ktorý býva v tvojich bránach. Lebo za šesť dní Pán utvoril nebo a zem, more a všetko, čo je v nich, v siedmy deň odpočíval. Preto ho Pán požehnal a zasvätil ho“ /Exodus 20/. „Zachovávaj sobotný deň a zasväť ho“ /Deuteronómium 5/. Samozrejme, o sobote sa v Biblii píše ešte na viacerých miestach, kde Boh často karhá Izrael pre jej nezachovávanie...

Z Nového zákona je zrejmé, že Ježiš tiež zachovával sobotu, chodil aj do chrámu, do synagógy v sobotu. A presne takrobili aj apoštoli: s Kristom,i po jeho nanebovstúpení, ako sa to dozvedáme zo Skutkov apoštolov. Preto je namieste otázka v nadpise tohto článku. Keď je to tak, prečo drvivá väčšina kresťanov všetkých smerov /katolíci, cirkvi vzišlé po reformácii, pravoslávni.../ až na nejaké výnimky /adventisti siedmeho dňa .../ svätia nie sobotu, ale nedeľu?... Čo sa tu stalo? Vari naozaj všetky cirkvi sa odklonili od Písma, od Božieho zákona a svojvoľne zamenili sobotu nedeľou v snahe odlíšiť sa od Židov alebo sa prispôsobiť pohanom, či to bol nejaký politický kompromis po Konštantínov? Tak to totiž občas počúvame...

Akokoľvek by sa to mohlo takto zdať na prvý pohľad, naozaj to nie je tak, ako to počúvame často od zástancov svätenia soboty. Nijaká zrada Cirkvi na Božom zákone, ani nijaký politický ťah proti Židom ani kompromis s politickou mocou sa nekonal. Rozhodujúcim bolo pochopenie samotnej Cirkvi zmyslu celého Božieho zjavenia v Starej a Novej zmluve, a to vo svetle Novej Kristovej zmluvy. Nič iné! Isteže toto pochopenie nebolo zrejmé hneď. U niektorých nastalo veľmi skoro/Pavol apoštol/, u mnohých až neskôr... Trvalo to vlastne až do štvrtého storočia, kým sa to všetko vyjasnilo /ako aj iné veci, napr. kánon Nového zákona, Vyznanie viery, božstvo Kristovo..../ . Kristova Cirkev prvých storočí o všetkom mnoho premýšľala, uvažovala v Duchu Svätom, a určite nie bez Neho, ved jejto Kristus sľúbil...

Nebolo treba ani nijakého osobitného silového alebo dokonca administrativneho zásahu ako sa nám to snažia nahovoriť niektorí. To vyhlásenie nedele za kresťanský, dokonca celoríšky sviatočný deň po Konštantínovi vôbec nebol svojvoľný zásah cisára do práv Cirkvi, ale bolo podobne akoaj iné cirkevné zákony schválené na cirkevných snemoch vtedy už slobodnej Cirkvi vyhlásenie toho, čo už dávno predtým bolo v kresťanstve pochopené. Dejiny dosvedčujú, že kresťania sa od samého začiatku stretávali /aj ked spočiatku ešte chodili do synagógy alebo aj do chdámu.../ osobitne vždy v nedeľu.

Hľa fakty: Napríklad: Plínius mladší, legát v Malej Ázii píše list cisárovi Trajánovi v roku 112 o.i. toto o kresťanoch: „Schádzajú sa prvý deň /t.j. v nedeľu/ pred východom slnka a Kristovi ako Bohu spievajú hymny...“ To jasne hovorí o schádzaní sa kresťanov v nedeľu. Taktiež Ignác Antiochijský, veľmi zmámy a významný biskup píše /okolo roku 105/: „ Preto tí, ktorí žili v starom poriadku vecí, prišli k novej nádeji. Už nezachovávajú nezachovávajú sobotu, ale žijú podľa Pánovho dňa, v ktorom i náš život povstal skrze neho i skrze jeho smrť“ /List Magnezijským/. Je to tiež jasný dôkaz z iného konca veľkej Rímskej ríše, že pre kresťanov bol ich deň nedeľa. A podobne napr. významný apologéta starej Cirkvi sv. Justín vo svojej Apologii píše /okolo roku 150/: „ V deň slnka /t.j v nedeľu/ sa všetci schádzame preto, že je to prvý deň /po židovskej sobote, ale aj prvý deň/, v ktorom Boh premenil tmu a hmotu, stvoril svet, a preto, že náš Spasiteľ v ten deň vstal zmŕtvych“.

Pochopiteľne, že to, čo bolo v praxi najdôležitejším odlíšiteľným znakom soboty, teda ako deň odpočinku a slobody od akejkoľvek vonkajšiej práce, nemohlo byť tak rýchlo prenesené na nedeľu. Veď počas prvých troch storočí, keď kresťanstvo bolo náboženstvo zakázané zákonom, nemohlo byť ani reči o o nejakom vonkajšom slávení nedele. V judeo-kresťanských kruhoch táto funkcia ostala určite zafixovaná v sobote, ktorú pravdepodobne v tom zmysle v tých kruhoch zachovávali naďalej.

Nevieme presne o tom aká bola situácia v pohanskom svete, ale pomerne skoro sa počet Židov medzi kresťanmi silne umenšil /v dôsledku toho, že sami Židia sa sa na svojich, ktorí sa stali kresťanmi začali pozerať na zradcov viery a prenasledovať ich. A z druhej strany to bola zasa reakcia mnohých kresťanov, ktorí sa v dôsledku toho začali pozerať na Židov nepriateľsky. Títo potom ani nemali chuť stávať sa kresťanmi, ba bolo to pre nich z istého hľadiska nebepečné... Preto postupne judeo-kresťanov bolo v Cirkvi stále menej akresťanov z pohanstva stále viac... /.

Je zaujímavé i udivujúce, že ešte po Konštantínovi prebiehali diskusie ohľadom soboty a nedele, a teda vo 4. storočí nachádzame rôzne pramene, ktoré svedečia o tom, že niektorí kňazi radili zachovať svojim aj sobotu, aj nedeľu. Zaujímavý je napr. známy sv. biskup Gregor Nyssenský /2. polovica 4. storočia/, ktorý píše o tom, že tieto dva dni sa stali akoby „bratmi“. No vyvádza z toho, že niet viacej naliehavej príčiny rozdeľovať duchovný „bratský“ obsah na dva dni, stačí jeden, a podľa neho prioritou je Deň Ježiša Krista, ktorý je súčasne tretí, prvý i ôsmy ako vyjadrenie kresťanskej novoty a spolu s tým aj kresťanskej syntézy všetkých skutočností.

Jasné, že práve prítomnosť soboty v Božích prikázaniach SZ vplývalo na „výrobu“ tejto syntézy. Možno povedať, že nie každý je teológ ako Pavol apoštol a postrehne pravý zmysel Božieho zákona a zmysel vzťahu Starého a Nového zákona /židovstva a kresťanstva.../. Som presvedčený o dobrom úmysle adventistov, ako aj mnohých jednoduchých veriacich v tej dobe. Ak títo jasne čítali v Starom zákone napísané, že deň zasvätený Bohu je sobota, tak teda verili, že treba svätiť sobotu...

No pre samého Pavla, ktorý už videl celý komplex Božieho zjavenia z vyššieho nadhľadu a ktorý často vo svojich listoch viedol polemiku so Zákonom a s jeho chápaním bolo jasné, že Desatoro ako vyjadrenie dvojakej lásky /k Bohu a k blížnemu/ ostáva vo svojom jadre a vo svojom hlavnom zmysle v platnosti. No okrem toho bolo mu jasné, že Desatoro /ako vlastne aj celý Starý zákon/ treba vysvetľovať po novom vo Svätom Duchu Kristovom. A presne toto pochopila v Duchu Svätom aj vtedajšia Cirkev. Nie je preto v tejto súvislosti až také podstatné, čo sa dialo za cisára Hadriána okolo roku 135 /zrejme to súvisí s povstaním Bar Kochbu proti Rímu v r. 132 v Jeruzaleme a s nasledním „doničením“ Jeruzalema a rozohnatím Židov po celom svete.../, ktorý vraj v ríši zaujímal veľmi nepriateľský postoj voči Židom, a to sa vraj odzrkdalilo negatívne aj vo vzťahu k židovskej sobote... Tomu sa zasa vraj prispôsobili aj kresťania, dokonca aj rímsky biskup...

Vyššie uvedené citáty, hlavne sv. Ignáca a Plínia a i. sú predsa zo staršej doby, a tie svedčia o inom... Nový zákon i texty ranej Cirkvi z 2. storočia teda dosvečujú, že práve nedeľa bola považovaná za deń Pána, za deň zhromažďovania kresťanov. Veď až nápadne sa Pán zjavoval práve v nedelu, v nedeľu bol zoslanie Ducha Svätého na prvú Cirkev, a vlastne vznik Cirkvi. Aj apoštol Ján píše v Zjavení /1,10/ o svojom zjavení v Pánov deň na ostrove Patmos...

Nedeľa u kresťanov postupne naozaj vstrebáva v seba kultový zmysel starozákonnej soboty, no zároveň vyjadruje metamorfózu predchádzajúceho kulta i jeho premenu na nový kult, ktorý bol poznačený prechodom cez krst a vzkriesenie. Nedeľa spája žačiatok i koniec, stvorenie i obnovenie stvorenia. Kristus je zároveň „prvorodený zo všetkého stvorenia /Kol 1,15/, i zároveň „prvorodený z mŕtvych“/Kol 1,18/. Prechod od soboty k nedele veľmi presne odráža nástupníctvo i novosť kresťanstva v porovnaní so židovstvom.

Súhrnne to teda Cirkev pochopila naozaj takto: Ježiš vstal z mŕtvych „prvého dňa v týždni“ /Mt 28,1, Mk 1,2, Lk 24,1, Jn20,1/. Ako „prvý deň“ pripomína deň zmŕtvychvstania prvé stvorenie. Ako „ôsmy deň“, ktorý nasleduje po sobote, znamená nové stvorenie, ktoré sa začalo Kristovým zmŕtvychvstaním. V Kristovej Veľkej noci nedeľa završuje duchovnú pravdu židovskej soboty a zvestuje odpočinok človeka v Bohu. Veď kult Zákona pripravoval Kristovo tajomstvo, a to, čo sa v kulte konalo, zobrazovalo určitý aspekt vzťahujúci sa na Krista. /porov. 1Kor 10,11/ Sobota je teda pre kresťanov symbolom starého poriadku vecí, poriadku prípravy na prvý príchod Krista, prípravu na spásu a Spasiteľa, kým nedeľa vyjadruje „nové stvorenie“, ktoré má pôvod práve v tomto príchode Krista /Pavol: „Každý, kto je v Kristu, je nové stvorenie“/. .

Opakujem: Verím v dobrý úmysel všetkých, ktorí svätia sobotu. Pán to iste chápe tiež... Je to možno v Cirkvi v celosvetovom meradle ako určitá pripomienka voľakedajšieho slávenia soboty. No z druhej strany sa na to pozeráme ako na určité nepochopenie a nedorozumenie v pochopení zmyslu Starého a Nového zákona. Je typické pre cirkev adventistov, že aj v iných veciach trochu viacej sa držia Starého zákona, akoby podľa nás bolo primerané jeho významu vo svetle Kristovom...

Pavol pochopil jasne, že Kristus neprišiel zručiť zákon, ale ho naplnil, a tým, čo On sám doplnil, nás vlastne oslobodil od zákona, resp. previedol nás od starého cchápania zákona /SZ/ k jeho plnšiemu chápaniu v Kristovom Duchu Svätom, k zákonu Ducha a viery...

Horliví zástancovia soboty naozaj akoby zabudli na to, čo Pavol apoštol jasne vyjadruje v liste Galaťanom: „Kým neprišla viera, boli sme zajatci pod dozorom zákona pre tú vieru, ktorá sa mala zjaviť. A tak bol zákon naším vychovávateľom pre Krista, aby sme boli ospravedlnený z viery. Ale keď prišla viera, už nepodliehame vychovávateľovi“ /3,23-25/. A v liste Kolosanom Pavol píše: „Nech vás nik nesúdi pre pokrm ani pre nápoj ani pre sviatok, novmesiac alebo soboty, lebo ony sú len tieňom budúcich vecí, no skutočnosť je Kristus“/2,16/. Tieto jasné výroky Pavla apoštola v celom súvise jeho učenia ako sa nachádza v jeho listoch by mali – myslím si – každému otvoriť oči...

Preto sa nám, ostatným kresťanom, ktorí jasnejšie pochopili zmysel Starého a Nového zákona, a v dôsledku toho čítajú všetko v Duchu Svätom a vo svetle vykúpenia Kristovho, zdajú ich postoje príliš úzkostlivými a uprílišnenými /rozdeľujú kresťanov a vytvárajú napätie kvôli ich nepochopeniu a ich prílišnej horlivosti za sobotu.../. My sme prijali ako svoj sviatočný deň nedeľu ako deň oslavy Boha so všetkým podstatným, čo predtým patrilo k sobote, no s novotou, ktorú priniesol Kristus , teda ako deň prvý – stvorenie svetla /“Ja som svetlo sveta“/ , ale aj ako deň ôsmy – ako nové stvorenie a večný odpočinok v Bohu.../...

Naozaj škoda tejto energie našich bratov adventistov... (Žiaľ ja v tom vidíme tiež jeden z typických dôsledkov subjektívneho čítania Biblie bez legálnej Cirkvi /“Sola Scritura/, hoci s dobrým úmyslom, ale svojvoľne, v trvdošijnosti a v domnelom presvedčení o svojej pravde...)

"Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 131 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu? (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pondělí, 08. prosinec 2008 @ 09:19:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Z Nového zákona je zrejmé, že Ježiš tiež zachovával sobotu, chodil aj do chrámu, do synagógy v sobotu.--
 
Ohledně synagog jde zřejmě výmysl prožidovsky zaměřených autorů evangelia.Jak ukázali opakované archeologické výzkumy-v Ježíšových dobách byl Nazaret jen malou vesničkou s asi  25 rodinami.Synagogy se v té době stavěli jen ve velkých městech.   



Re: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu? (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pondělí, 08. prosinec 2008 @ 09:20:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jestliže je platí svoboda dle Kol, Gal a Ř, tak je slavení soboty minimálně na stejný úrovni jako slavení neděle, úterý či čehokoliv jinýho anebo vůbec ničeho - lidé slavící sobotu ergo rozhodně nejsou blbouni, jak by možná někdo z článku domejšlel.

Starý i NOVÝ Zákon mluví jasně o svěcené soboty, jak správně Elo píše a zná. To, že po smrti evangelisty Jana se děly určšité věci v neděli prameny dosvědčují. Ale nikde se nepíše, že by se to tak dělat mělo, anebo že bysme to tak měli dělat my 2000 let potom, Církev se vyvíjí a ne vždy je to směrem k Bohu.
tož tak
eleazar



Re: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu? (Skóre: 1)
Vložil: vladik v Pondělí, 08. prosinec 2008 @ 10:30:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Římanům 14:5  Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.
6  Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.
7  Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu,
8  umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu.
9  Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých.
10  Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží.


Kdyby brali bratři adventisté vážně výše zmíněné slovo, tak by nemuseli uletět (ne všichni) do zákonictví. Protože, když křesťan ulítne v jedné věci hned se na ní nabalí další úlety.

A tak je to i s advetisty..protože dali sobotě význam, který je novým zákonem stírám jak výrokem Ježíše sobota byla učiněna pro člověka a né člověk pro ni, tak výše uvedených slovem písma dostávají se pod starý zákon a tím i pod kletbu..neboť písmo jasně praví kdo spoléhá na zákon je pod kledbou. No a k tomu se nabalují další věci, jako nejezení nečistých zvířat atd. Tím vlastně žijí pod kletbou starého zákona.

Takže jakékoliv dohady o sobotu a neděli jsou zcela bezpředmětné a projevem ega a pýchy člověka, který nechce přijmout skutečnost zapsanou v římanům 14:5

Tímto se omlouvám bratrům adventistům, kteří tohle poznání mají a pod kletbou zákona nežijí a rozumí tomu, že pro ně je bratr také ten který světí neděli, po, út, st, čt, pá  a že oni nejsou o nic více tím že světí sobotu. Bohužel se o tohle učení opírají a to takové, že pravá církev je ta, která světí sobotu a že v posledním časech bude satan bojovat o sobotu a že svěcení neděle je z dábla a další bludy. A tak se navalují další budy a už není výchozím pro ně Bible, ale učení Ellen Whiteové.

Zdraví Vladimír



Elo! Praví křesťané nemění a uznávají Boží zákon! (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pondělí, 08. prosinec 2008 @ 10:47:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Elo:

Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu?


Standa:

Na tuto otázku mi před mnoha lety odpověděl jeden starší, katolický farář.
Já vím, že sobota je den opočinku, který Pán Bůh požehnal a posvětil. Ale má církev světí neděli proto, protože to je den Páně. Tento den vstal Pán Ježíš z mrtvých. Na otázku kdo neděli požehnal jako den odpočinku mi odpověděl, že je to dané tradicí. Konkrétní osobu, nebo odkaz na Písmo však neuvedl.
Možná mi Ty odpovíš Elo. Kdo dal tzv. křesťanům právo popírat požehnaný a posvěcený sobotní den za den odpočinku? Kdo jsou Ti tzv. křesťané, kteří zatvrzele tvrdí, že neděle je dnem odpočinku jen proto, protože tento den vstal Pán Ježíš z mrtvých a tento den se scházeli v pozdějších letech křesťané? Kdo jim dal právo stavět se proti Bohu a Jeho svatému dni? Dni, kdy On sám odpočíval po své práci.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

odkazy na zajímavé, odborné a články o sobotě:
 
(Člověk nemůže změnit Boží zákon, Dodržovali křesťané z pohanů sobotu?,
Jak je tedy možné ...?, Historie postupné změny soboty na neděli, (pokračování - Pozadí této změny), Uzákonění svěcení neděle v církvi, pokračování - Uzákonění svěcení neděle v církvi, ještě pokračování - Uzákonění svěcení neděle v církvi, Jak se na tuto změnu dívá Bůh,  ... ještě k tomu ..., Obnova sobotního přikázání, pokračujeme - Obnova sobotního přikázání, Závěrem   -   najdete    z d e


prof. Samuele Bacchiocchi, Ph. D.  - Od soboty k neděli: Jak k tomu došlo?  -  najdete    z d e


Sobota v Bibli   -   najdete     z d e









Elo! Praví křesťané nemají identitu Antikrista! (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pondělí, 08. prosinec 2008 @ 11:38:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jaká je vlastně identita Antikrista? Podle čeho a koho ji poznáme? Odpověď: "Podle ovoce a podle skutků jejich."

Viz.:   Útok na desatero Božích přikázání    a    Identita Antikrista 




Re: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Pondělí, 08. prosinec 2008 @ 12:31:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Když jsem uvěřil Ježíši, dostal jsem se po nějaké době do jedné malé křesťanské církve s takovým menším papežem ve vedení. V té době jsem ještě v mnohém neměl rozeznání, bibli jsem znal jen duševně - tak, že jsem ji ještě jako nevěřící Ježíši a věřící různým lidským výmyslům a domyslům několikrát přečetl.

  V téhle malé církvi jsme se scházeli s jedním kamarádem vždycky v pět ráno, když jel z noční. Povídali jsme si o Božích věcech, zkoumali bibli a modlili se. Jednoho dne jsme v ní s překvapením objevili sobotu. Zkoumali jsme, co se o ní píše a co říká Ježíš. Do té doby jsem "měl svobodu", den byl jako den, když se mi chtělo pracovat (což bylo pořád) tak jsem pracoval, když ne (což se za dlouhou dobu skoro nestalo) tak jsem nepracoval.

  A najednou sobota. Den, který Bůh oddělil od jiných dní a požehnal k odpočinku. Zkusil jsem si vzít Boží sobotu a požehnání z toho kroku víry bylo tak nečekané, že mě docela překvapilo. Došlo mi, že když Ježíš řekl: "Člověk nebyl stvořen pro sobotu, ale sobota pro člověka", že stojí za to tomu slovu věřit. Ostatně, jako kterémukoliv jinému slovu, které řekl Ježíš. To je vlastně základ křesťanství - věřit Ježíši víc, než lidské nebo andělské domýšlivosti.

  Trochu problém ale nastal v církvi. Dověděl se o tom minipapež, který byl vášnivým zastáncem slavení neděle a nedělního odpočinku. Situace se postupem času vyvynula asi takto: "Buť budete slavit neděli jako den odpočinku, nebo jste prokletí zákoníci!" a nakonec ustálila na stavu: "Smíte jako den odpočinku slavit kterýkoliv den v týdnu, ale v žádném případě ne sobotu!". To už mi začalo být vážně podezřelé i přesto, že jsem byl jen mladý křesťan a minipapež byl velmi váženým vedoucím církve. A tak tam slaví tu neděli dodnes.


  Agresivita, manipulace a různé domyšlenky zastánců neděle jako dne odpočinku jsou různě silné v různé době. V římsko-katolické církvi je například neslavení neděle jako dne odpočinku hřích - ale všichni, kteří slaví sobotu jako den odpočinku, jsou zákoníci. Opravdu logika. Logické je i to, že se zastánci nutného odpočinku v neděli neustále ohánějí Zákonem a zákonictvím - jako by ani jiné části bible než Zákon ani nečetli.


  A pak jsem jednou ten Zákon taky četl a objevil jsem ještě lepší věc, než sobotu. Ta mě fakt dostala. Je to v Levitiku, 25 kapitola:

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi na hoře Sinaj:
2 "Mluv k synům Izraele: Až přijdete do země, kterou vám dávám, bude země zachovávat Hospodinův sobotní odpočinek.
3 Šest let osívej své pole, prořezávej svou vinici a shromažďuj její úrodu.
4 Sedmého roku však ať má země sobotu, čas odpočinku, sobotu pro Hospodina: své pole neosívej a neprořezávej svou vinici.
5 To, co se ti samo urodilo, nežni a na své netknuté vinici nepořádej vinobraní: ať má země rok odpočinku.
...
21 Šestého roku na vás sešlu takové požehnání, že země vydá úrodu na tři roky!
22 Až budete osmého roku sít, budete ještě moci jíst starou úrodu; ještě devátého roku, než přijde nová úroda, budete moci jíst tu starou.

  A to je pak teprve hustý! Kdo můžeš pochopit, pochop. Kdo ne, odpočívej v pokoji (v neděli :-)

 





Re: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 08. prosinec 2008 @ 14:08:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


(1.Kor 15,12-18)
Když se tedy o Kristu káže, že je vzkříšen z mrtvých, jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání?
Jestliže není zmrtvýchvstání, pak není vzkříšen ani Kristus!
A jestliže Kristus není vzkříšen, pak je naše kázání marné; marná je i vaše víra!
My jsme pak navíc shledáni jako falešní Boží svědkové, protože jsme vydali o Bohu svědectví, že vzkřísil Krista, jehož nevzkřísil - pokud totiž mrtví nejsou kříšeni.
Vždyť jestliže mrtví nejsou kříšeni, pak nebyl vzkříšen ani Kristus!
A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, vaše víra je marná - ještě jste ve svých hříších.
Pak tedy i ti, kteří zesnuli v Kristu, zahynuli.

Zmrtvýchvstání se událo v neděli, první den po sobotě. Je to nový začátek(osmý den), kdy byla poražena sama smrt. Starý zákon, který tuto chvíli připravoval, se naplnil. Po roztržení chrámové opony je všechno jinak. Už nejsme pod zákonem, spojeným se sobotou, ale pod milostí, která začala v neděli. A tato milost je víc, než sobota, víc, než maso zakázaných zvířat, víc, než maso zvířat obětovaných Hospodinu. Je to jeho vlastní Syn. To Jeho vzkříšení zastínilo sobotu.



Re: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu? (Skóre: 1)
Vložil: pali v Úterý, 09. prosinec 2008 @ 07:31:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím vás.
Nedá mi nereagovať na tento článok, keďže patrím k cirkvi, ktorá svätí sobotu (som Adventista). Ježiš Kristus povedal, že neprišiel meniť zákon, ale prišiel ho naplniť. Prikázanie o sobote je rovnako ako všetky ostatné prikázania globálne. Nie je to nič čo by bolo viazané na Židov a nie je to ani prikázanie, ktoré by stratilo význam Kristovou smrťou tak, ako sa stratil význam obetných zákonov. Sobota je pamätníkom na stvorenie života na tejto zemi. Svätením soboty človek vyznáva, že má úctu k svojmu Stvoriteľovi. Dokonca aj pri Kristovej smrti bola naplnená sobota a to tým, že Ježiš bol ukrižovaný v piatok, v sobotu odpočíval v hrobe a až v nedeľu bol vzkriesený. Zachovávam sobotu preto, lebo ju zachovával aj Kristus, aj jeho učedníci a hlavne preto, že je to napísané v Božom desatore. Kristus si nedovolil meniť zákon, prečo si to dovolili urobiť ľudia x rokov po jeho pôsobení na tejto zemi?
Prikázania v Božom desatore sú si navzájom rovnocenné, ak teda netreba zachovávať sobotu netreba už ani ctiť svojho otca a matku?
Viem, že mnohí adventisti majú problém so zákonníctvom. Ja viem, že na základe zákona človek spasenie nezíska, na základe zákona človek môže byť tak maximálne odsúdený. Jedinou spásou je Kristus. Viem, že sú niektorí adventisti, ktorí si myslia že si spásu môžu zaslúžiť na základe striktného dodržovania zákona, a mýlia sa. Znamená to však, že ak máme v Kristovi spasenie, ktoré nám on dáva zadarmo, že potom nemusíme dodržiavať Božie prikázania? Nemali by sme práve naopak, snažiť sa čo najvernejšie dodržiavať prikázania z vďačnosti k Ježišovi a z lásky k nemu?
Ja nemám právo súdiť človeka za to, že nesvätí sobotu, ale nedeľu a ak niektorí adventisti za to odsudzujú  druhých ľudí, tak to je poľutovaniahodné. Ja som tiež prestupca zákona, tak preto nemôžem súdiť druhých za jeho porušovanie. Musím si ale priznať sám, že zákon porušujem. Adventisti rozhodne nie sú lepší než katolíci, alebo ktorákoľvek iná cirkev, ale nie sú ani o nič horší. Mám veľa dobrých priateľov najmä medzi katolíkmi a nemáme spolu problém.
Ja mám jednu zásadu, ktorú sa snažím propagovať v mojej cirkvi. Netreba robiť z ľudí adventistov, treba im ukázať na Krista a jeho vykupiteľskú moc. Netreba byť adventistom, aby sačlovek snažil zachovávať Božie prikázania tak ako sú v Biblii napísané. Poznám ľudí, ktorí navštevujú cirkvi svätiace nedeľu, ale snažia sa ukázať ľuďom že môžu zachovávať sobotu aj v týchto cirkvách. Koniec koncov pri vzniku cirkvi adventistov siedmeho dňa, ani adventisti nezachovávali sobotu, ale nedeľu. Bol to človek z cirkvi Babtistov siedmeho dňa, ktorý upozornil vtedajších predstaviteľov na svätenie soboty a oni ho vypočuli a začali tiež svätiť sobotu.



Re: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu? (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Úterý, 09. prosinec 2008 @ 09:25:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Kristovým prvým veľkým činom v dejinách sveta po dokončení stvoriteľského diela bolo odpočinutie v siedmy deň. Tento odpočinok znamenal dokončenie a zavŕšenie Jeho diela. Na konci svojej pozemskej služby vykonal niečo veľmi podobné, keď dokonal svoj druhý veľký čin v dejinách. V piatok odpoludnia, na šiesty deň týždňa, Kristus dokončil svoje vykupiteľské poslanie na zemi. Jeho posledné slová boli: „Je dokonané!“ (Ján 19,30) Písmo zdôrazňuje, že keď Kristus zomrel, „bol prípravný deň a už sa začínala sobota“. (Luk 23,54) Po svojej smrti odpočíval v hrobe na znamenie, že vykúpenie ľudstva dokončil. 
Sobota teda svedčí o Kristovom stvoriteľskom i vykupiteľskom diele. Zachovávaním soboty sa jeho nasledovníci tešia spolu s ním z toho, čo pre ľudstvo vykonal. 
  Je zaujímavé, že Ježiš zostal v hrobe práve na „veľký deň“, pretože sobota bola súčasne siedmym dňom týždňa i prvou sobotou Týždňa nekvasených chlebov. Aký to deň na záver vykúpenia ľudstva! Slová „je to dobré“ pri stvorení sa objavujú spolu so slovami „je dokonané“ pri vykúpení, keď Pôvodca a Dokonávateľ znova odpočíva v dokončení.
  Zhrnutie: Tak ako Ježiš odpočival v siedmi den v sobotu , ked dovršil stvoriťeľske dielo pre človeka. "A dokonane boli nebesia".1Moj 1,2. Tak isto Ježiš Kristus odpočival v siedmi deň v sobotu v hrobe, ked dovršil svoje vykupiteľske dielo za človeka."Je dokonane" Jan 19,30. Ježiš Kristus ten istý včera i dnes i naveky. Židom 13,8. Kto chce pochopi.



Re: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu? (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Úterý, 09. prosinec 2008 @ 10:20:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vybral som par zaujimavych zdrojov.

  Katolícky kardinál James Gibbons svojho času napísal: „Bibliu môžete čítať od Genesis po Zjavenie a nenájdete jediný riadok, ktorý by dovoľoval svätenie nedele. Písmo vyžaduje náboženské zachovávanie soboty.“Zdroj: James Gibbons, The Faith of Our Fathers, 7. rev. rozšír. vyd., 1895, s. 111.112.

  „Je celkom jasné, že akýmkoľvek prísnym či zbožným prežívaním nedele nezachovávame sobotu... Sobota spočíva na špecifickom božskom príkaze. Nijaký taký príkaz nás nezaväzuje zachovávať nedeľu.Zdroj:“ R. W. Dale, The Ten Commandments, 4. vyd., Hodder and Stoughton, 1884, s. 100.
  
  Podľa protestantského teológa A. T. Lincolna „neobstojí tvrdenie, že sama Nová zmluva oprávňuje veriť, že Boh po vzkriesení ustanovil zachovávanie prvého dňa ako dňa odpočinku“. A dodal: „Stať sa svätiteľom siedmeho dňa, soboty, je jediný dôsledný postoj pre každého, kto verí, že celé Desatoro je záväzené ako mravný zákon.Zdroj: Andrew T. Lincoln, „From Sabbath to Lord' s Day: A Biblical and Theological Perspective“, vyd. D. A. Carson, Zondervan, 1982, s. 386.
 
   Nedeľa je katolicky zvyk ,môže byť obhajena len na tradicii.Od začiatku po koniec Pisma sa nenajde jedina pasaž,ktora hovori o presune tyždennej bohosjužby zo siedmeho dňa na prvy.Zdroj:Catolic Press,Sydnney,Australia,1900

   Protestanti ,zavrhnutim RKC,nemaju žiaden dôvod na teoriu o nedeli a logicky by mali svetit sobotu.Zdroj:Jon Gilmary Shea,v „American Catolic Quarterly Review“ r. 1883.

   Nie Stvoriteľ vesmiru,v Genesis 2,1-3,ale“ Katolicka cirkev ma zasluhu na tom ,že dala človeku prestavku v jeho praci každych sedem dni“Zdroj:S.D.Mosna,“Storia della Domenica“1969str.366-367.
  
   „Cirkev zmenila svätenie soboty na nedeľu ,pravom božskej ,neomilnej autority.Protestant ,ktori tvrdi,že Biblia je jediny zaklad viery,nema žiaden podklad na svätenie nedele.V tom bode Adventista siedmeho dňa je jediny dôsledny protestant. Zdroj:The Catolic Universe Buletin,1942,str.4



Re: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu? (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Úterý, 09. prosinec 2008 @ 16:38:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Odmitani nedele adventisty byl jeden z duvodu, proc jsem se nakonec adventistou nestal, byt jsem mel jednu dobu k tomu blizko.

Nedeli posvetil Kristus svym Vzkrisenim a Seslanim Ducha Svateho. Toto posveceni v Duchu Svatem rozeznala Cirkev v souladu se svym uradem "opory a sloupem pravdy" v zaslibeni "cokoliv prijmete na zemi bude prijato i na nebi."



Re: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu? (Skóre: 1)
Vložil: isim v Úterý, 09. prosinec 2008 @ 17:54:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Skutečně pěkný článek o neděli, až na to zakončení, - poslední větu.

Ono mluvit nebo psát něco o pravosti nebo o svévolnosti, tvrdošíjnosti a přesvědčení o vlastní pravdě u druhých, a přitom mít ve svém učení také velmi sporné věci, to mi tedy také nepřipadá jako příliš seriózní a košér.

isim



Re: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 05. únor 2009 @ 11:55:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No já se jen přidám okrajově bez asi dalších hádek, které zde vyvstali. A uvedu, co jsem uvedl jinde:

No já jen tak okrajově k jednomu z témat: sobota versus neděle.
Asi by mě zajímalo množství církví a společenství (krom adventistů), kteří světí sobotu a nescházejí se v neděli.

V rámci objektivity, by mě zajímalo jestli je vůbec v NZ jasně řečeno, že se křesťané, obvzláště z pohanů, v prvotní církvi scházeli právě v sobotu. Musíme vzít i v potaz, že zachovávání soboty sebou neslo i dodržování ustanovení např. o vzdálenosti možné ujít v sobotu. Ne vždy se asi každému poštěstilo tuto vzdálenost nepřekonat, když by se měl vydat do sboru.

Další věc, čistě v rámci objektivity, v NZ je zmínka a také náznaky o scházení se křesťanů první den po sobotě, tedy v neděli. Že Pavel vcházel v sobotu do synagog k židům je trochu jiná věc. K lámání chleba se však křesťané již tehdy scházeli právě v neděli a Pavel shromážděným v neděli kázal.

V NZ jsou důrazy kladeny dosti na neděli. Stačí se podívat, kdy vstal Ježíš z mrtvých, kdy šly ženy ke hrobu Ježíše, kdy se po svém ukřižování zjevil učedníkům, kdy byli před strachem ze židů shromážděni apoštolové, kdy se pak opět ukázal i Tomášovi, když počítám neděli jako první den zjevování se Ježíše apoštolům a vím, že padesátý den byly letnice, tedy kdy byl dán Duch svatý?, Pavel ohledně sbírky Jeruzalémským také psal, že si mají odkládat věřící peníze pro sbírku první den v týdnu, také na tzv. Jeruzalémském koncilu nebyla zmíněna sobota jako doporučená k zachovávání křesťanům - pohanům a ctění ji a dodržování jejich ustanovení.

Je toho přeci jen dost na to, aby člověk porozuměl, že s ohledem na Krista a na to, co stalo jeho zmrtvýchvstáním, a také na sestoupení Ducha svatého, je neděle vskutku pro spasené Kristem světější než sobota, neboť Bůh přislíbil jiný den k odpočinku, a ti kdo sobotu světili, do odpočinku před Kristem nedošli. S Kristem nám přišlo odpočinutí první den po sobotě. Kdo nechce nerozuměj.

Jako příklad k určitým dnům a jejich zachovávání. Jistě víte, že Ježíš před ukřižováním nestoloval večeři Páně s apoštoly ani v sobotu ani v neděli. Avšak učedníci se scházeli v prvotní církvi k lámání chleba právě v neděli. Velice zvláštní viďte, proč ne v sobotu? Proč se Ježíš zjevil Tomášovi osmého dne po svém prvním zjevení se? (první den byla neděle + 7=8 opět neděle) Proč se učedníci opět sešli zase v neděli?

Na sobotu není v NZ kladen žádný konkrétní důraz, o neděli se mluví docela v jasných souvislostech

S pozdravem

Amisrtep

Jakýkoliv den může být označen za výjimečný a brán s vážností. Tak například kalendářní svátky.
Mé upozornění bylo především k článečku, že prý o neděli není dáno psáno. Tak jsem upozornil na to, že v NZ je to spíše právě naopak oproti sobotě. To předně.
Co se týče dotazu na nějaký den v týdnu, konkrétně neděli: V žádném jiném dni se v NZ toho pro křesťany tolik neudálo jako právě v neděli, a jestliže jsou zmínky o sobotě u Ježíše, pak jistě znáte postoj Ježíše k farizejským ustanovením o sobotě. Dle mého názoru lze světit oboje. Ovšem v sobotu nepůjdu do synagogy, ale sejdu se v den, kdy vstal Ježíš z mrtvých a prvně se setkal s učedníky po svém vzkříšení, v den kdy byl dán Duch svatý atd.
Křesťané se jistě mohou scházet v kterýkoliv den v týdnu, o tom ani řeč, ale zmínka v NZ o konkrétním dni a při něm se scházení či slavení stolu Páně je o neděli. Proto ty důrazy, na základě tedy těch skutečností, které se staly po vzkříšení Krista a když byla uvedena křesťanská církev v život, na základě těchto skutečností se pravidelněji později začali scházet věřící v neděli. Tak je tomu i dnes. Přes týden se neschází většina, ale v neděli ano. Večeře Páně se slaví v neděli a ne během jiných dní v týdnu. Je to pouze logické vyústění věcí. Křesťané ctí Krista, vypozorovali neděli jako zvláštní den Páně, navíc je zde zmínka o jiném dni než sobota, ve kterém spočinou věřící atd. Pouze toto.



- tak to byly citace mého z jiných odpovědí.

Hlavně by mě zajímalo, které z vašich církví či společenství, ve kterých působíte, jestli působíte, se schází ke společnému shromáždění právě v sobotu. Myslím, že apoštolská církev, či ROFC, nebo další a další krom adventistů se scházejí v neděli - proč tedy svým jednáním popíráte to, co zastáváte? Proč svým scházením se v neděli a zahálením doma, rušíte sobotu? Proč rušíte boží přikázání o šesti pracovních dnech a jednom dni odpočinku? Pracujete šest dní v týdnu? Jestliže ne, jakto že rušíte svým jednáním boží výrok? A jestliže pracujete šest dní, zahrnuto i práce doma, nákupy atd., jakto že tak činíte v sobotu? Ruku na srdce - vy všichni určitě teď prohlásíte, že v sobotu odpočíváte a v neděli makáte. Když se tedy tak přete o sobotu, tak ji dodržujte. A dodržujte i ono souvislé - v neděli pracujte a nescházejte se ve společenstvích v neděli - protože právě tím, že pravidelná shromáždění míváte v neděli, neděli samu osobně vyzdvyhujete nad ostatní dny a to i nad sobotu. A jestliže je pro vás den jako den, běžte příkladem a učiňte svá hlavní setkávání třebas ve středu. A neopomeňte mít za zlé už apoštolům, a prvotní církvi, že se scházeli právě v neděli.

Amisrtep




Re: Prečo svätia kresťania nedeľu a nie sobotu? (Skóre: 1)
Vložil: talia v Neděle, 01. březen 2009 @ 17:40:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sobota sa v biblii oznacuje ako tien buducnosti, Sobota bola dana Bohom, opakujem BOHOM!  a nie clovekom ako siedmy den, den odpocinku. Bola dana medzi 10 prikazani, ktore sa ako vieme nezmenili ani po prichode Jezisa. Jezis povedal: Nemyslite si ze som prisiel zrusit zakon alebo prorokov, neprisiel som ich zrusit, ale naplnit   ev. pdla Matusa  5:17
Jezis sobotu nezrusil, len ju upravil, lebo ako sa v starom zakone spomina, v sobotu nebolo mozne robit skoro nic, teda ani dobre skutky.
V ev. podla Matusa 12:10  Tam bol clovek s vyschnutou rukou, oni sa ho pytali, "slobodno v Sobotu uzdravit?" chceli ho totiz obzalovat.
On im povedal: najde sa medzi vami clovek, ktory by svoju jedinu ovcu nechytil a nevytiahol z jamy keby mu do nej padla hoc aj v sobotu? A o kolko je viac clovek ako ovca! teda v dobotu slobodno dobre robit.
Dalej v ev. podla Matusa Jezis hovori o velkom suzeni na zemi, ktore nastane pred koncom, vravi: "Modlite sa aby ste nemuseli utekat v zime alebo v sobotu  24:20 - a to bolo predpovedane do buducnosti.
SOBOTA  nebola zrusena ani prenesena na iny den ani BOHOM ani  JEZISOM, no iba smrtelnym clovekom.
Este sa pise: keby sam anjel z neba prisiel a povedal vam robit nieco co nie je v sulade z sv. pismom, nerobte tak!




Stránka vygenerována za: 0.92 sekundy