 |
Zaznamenali jsme
116508158
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Odmítnutí lisabonské smlouvy v Irsku souvisí s postojem EU k náboženství
Vloženo Středa, 27. srpen 2008 @ 20:49:48 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Dublin.
Jedním z důvodů odmítnutí Lisabonské smlouvy v Irsku je
nepřátelský postoj evropských institucí k náboženství. Přesvědčen je o
tom irský primas, kard. Séan Brady.
V přednášce na čtyřdenním semináři v západoirském městě Ballina
připomněl, že křesťané zpočátku přijímali proces evropské integrace
velmi pozitivně. Nejednou k tomu přispěl také Jan Pavel II.
Postupem
času ale Evropská Unie začala schvalovat návrhy, „které útočí na rodinu
založenou na manželství, právo na život od početí do přirozené smrti,
posvátnost sabatu, právo křesťanských institucí, včetně škol, zachovat
a propagovat vlastní étos. Právě v důsledku těchto rozhodnutí je pro
praktikující křesťany stále obtížnější zachovat upřímnou podporu
evropského projektu,“ řekl irský primas.
Podle kard. Bradyho tento
negativní proces, který nepochybně ovlivnil postoj části Irů v
červnovém referendu, lze spolu s Janem Pavlem II. označit za zánik
křesťanské paměti v Evropě.
www.radiovaticana.cz
|
Re: Uznává a ctí Vatikán sabat? Kdo mi odpoví? (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Čtvrtek, 28. srpen 2008 @ 11:23:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Pokud byl tento článek zveřejněn na www.radiovaticana.cz, tak by bylo dobré, kdyby nám zástupci Vatikánu nebo jejich ovečky vysvětlily, kdy uznávali a ctili sabat?
Exodus:
20, 8 Pomni na den sobotní, abys jej světil.
20, 9 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své; 20, 10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých. 20, 11 Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho. Ezechiel: 20, 19 Já jsem Hospodin Bůh váš, v ustanoveních mých choďte, a soudů mých ostříhejte, a čiňte je. |
Re: Re: Uznává a ctí Vatikán sabat? Kdo mi odpoví? (Skóre: 1)
Vložil: cristiano v Pátek, 29. srpen 2008 @ 07:44:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://prokrestany.cz | Ahoj Stando,
také už den čekám na odpověď, ale asi se jí nám nedostane.
Taky světíš sobotu? :-) To je príma, tak taky asi podle Bible se scházíš s křesťany "den po sobotě" :-) tj. v neděli.
Cristiano
|
]
Re: pro Cristiana (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pátek, 29. srpen 2008 @ 10:01:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Cristiano:
Taky světíš sobotu? :-) To je príma, tak taky asi podle Bible se scházíš s křesťany "den po sobotě" :-) tj. v neděli.
Standa:
Snažím se. Pokud vím tak i Pán Ježíš světil sobotu. To, že se první křesťané scházeli první den v týdnu neznamená, že tento den je dnem, který Bůh požehnal a kdy odpočíval (po stvoření). Osobně si myslím, že se křesťané mohou scházet kdykoliv se na tom dohodnou. Je víc než jisté, že se první křesťané scházeli nejen v neděli, ale i v jiné dny. Velmi důležité je, aby jim tato setkání proměnila srdce a stali se tak v každodenním životě Jeho dětmi a služebníky.
Ezechiel:
20, 19 Já jsem Hospodin Bůh váš, v ustanoveních mých choďte, a soudů mých ostříhejte, a čiňte je. 20, 20 Též soboty mé svěťte, i budou na znamení mezi mnou a vámi, aby známé bylo, že já jsem Hospodin Bůh váš. Marek 2, 27 A řekl jim: „Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
2, 28 Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“Matouš 12, 8 Vždyť Syn člověka je pánem nad sobotou.“
|
]
Re: Re: pro Cristiana (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 29. srpen 2008 @ 17:46:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Ahoj Stando,
ale Pán Ježíš světil sobotu jen proto, že byl až do své smrti vázán Zákonem.
V době milosti se již žádný zvláštní den nesvětí, ani sobota, ani neděle (Ga 4,9-10). Je pouze psáno, že učedníci se první den po sobotě večer scházeli k lámání chleba, protože je to zvláštní den (Den Páně - Zj 1,10), protože v tento den proběhly všechny důležité události Kristova života.
Ale neděle není žádná obdoba židovské soboty.
Kdo chce zachovávat jedno ustanovení Zákona, je povinen zachovat CELÝ ZÁKON.
Avšak Kristus je zajisté KONEC ZÁKONA (jako prostředku k ospravedlnění před Bohem), k ospravedlnění všelikého věřícího"(Ř 10,4).
|
]
Re: Re: Re: pro Cristiana (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 29. srpen 2008 @ 18:01:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Kristus světil sobotu, ale také posílal lidi ke knězi, schvaloval zvířecí oběti apod. Chce snad někdo toto také činit na základě Jeho vzoru?
|
]
Re: Re: Uznává a ctí Vatikán sabat? Kdo mi odpoví? (Skóre: 1)
Vložil: vassil v Pátek, 29. srpen 2008 @ 10:14:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nejsem teda žádný historik ani teolog. Neděle je slavena jako den Zmrtvýchvstíná (v neděli vstal Ježíš z mrtvých), a proto se slaví neděle (toto vysvětlení jsem aspoň slyšel, a dál už jsem se po tom nepídil). V prvotní církvi pokud se nepletu se začínalo slavit již v pátek, a končilo se až v neděli.
Já v neděli problém nevidím, tak jako v tom problém nevidí stejně tak jako v tom problém nevidí většina církví (krom adventistů sedmého dne je ještě nějaká církev která tak lpí na sobotě?). Pokud v tom někdo problém vidí, tak by si měl asi dát pozor i na tu sobotu. U židů den končil zdá se mi východem první hvězdy, a proto v sobotu navečer začíná již neděle a v pátek navečer už se může začít slavit sobota (musím ale dodat že toto jsem slyšel jen z doslechu, pokud o tom někdo neví tak ať si to ověří raději z jiného zdroje). Z tohoto důvodu vlastně první katolická "nedělní" mše (mše které by se měl katolík zúčastnit) je již poslední (večerní) sobotní mše . Což ale může být taky trochu zamotané, jelikož pokud by podle tohoto "klíče" dbal někdo pečlivě na neděli, mohla by se poslední nedělní mše (která začíná obvykle asi v šest nebo sedum hodin) brát v podzimním a zimním čase i jako pondělní mše.
chtěl bych upozornit ale na to, že většinu těchto informací mám jen z doslechu, a proto jsem možná řekl něco nepřesně či milně.
|
]
Re: Re: Re: Uznává a ctí Vatikán sabat? Kdo mi odpoví? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 31. srpen 2008 @ 09:29:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Vassile.
"Slavení neděle" jako sobotního dne, ve kterém Bůh odpočinul, požehnal ho a posvětil ho (Genesis 2, 2-3) je samozřejmě vážná věc pro všechny, kteří věří Bibli. Není to nějaká nepodstatná věc adventistů nebo jehovistů, či dokonce jen věc smlouvy Boha s Abrahámem, Izákem či Jákobem a později s národem Izraele.
Vidím v tom základní princip - ukrást lidem požehnání z věcí, které Bůh pro lidi připravil zvlášním způsobem. Je to zmatení pojmů, o kterém tu často píši - Den Boha slunce, První den v týdnu (ani když je maskován jako osmý) neboli "Neděle" žádné zvláštní požehnání ani posvěcení od Boha nemá. Na rozdíl od soboty, sedmého dne v týdnu. Toto je jeden z principů ŘKC - odvést lidi od požehnání, vložit do přesně daných pojmů jiný obsah. Budu tady na to téma psát seriál článků, to není na krátký komentář.
První křesťané se scházelí "první den po sobotě večer". T.j. našeho času večer mezi sobotou a nedělí, na začátku noci ze soboty na neděli, na začátku nového týdne. Protože v neděli ráno už byl hrob (nejspíš dlouho) prázdný. Ne v neděli večer, ráno či odpoledne našeho času, jak to mnozí praktikují dnes. Neděle pak byla normálním pracovním dnem. Ti lidé, kteří "dodržují neděli podle nového zákona" se takto neschází, je to jen jejich výmysl, podobně jako jiné domyšlenosti do bible. Jen vyjímečně - například ŘKC má bohoslužbu zvanou vzkříšení právě v sobotu večer.
Navíc "slavení bohoslužby" je přeci jen poněkud jiný pojem než "Bůh sedmý den požehnal a posvětil jej, neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díla, jež vykonal, když tvořil.
" nebo "Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svoji práci,
ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu." V počátcích křesťanství není ani nejmenší zmíňka o nějakém oddělení neděle alespoň zdálky srovnatelném s oddělením sedmého dně v Genesis.
|
]
|
|
Re: Odmítnutí lisabonské smlouvy v Irsku souvisí s postojem EU k náboženství (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. srpen 2008 @ 12:12:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ale hoši sobotáři!
Pro každého křesťana je okamžikem zlomu v historii lidstva Ježíšovo vzkříšení. Když stále slavíte sobotu, proč se taky nenecháte obřezat?
(Žd 10,16) "Toto je smlouva, kterou s nimi po těchto dnech uzavřu,
praví Pán: Dám své zákony do jejich srdce a napíši je na jejich
mysli,"
Okamžik Nové smlouvy změnil mnohé. Není třeba tělesné obřízky k tomu, abychom se stali dětmi Abrahámovými. Buď lpíme na staré smlouvě a slavíme sobotu se všemi důsledky, nebo jsme účastníky nové smlouvy, ve které je stěžejním bodem právě nedělní Kristovo zmrtvýchvstání. Proto tedy neslavíme sobotu, ale neděli.
(1K 15,17) A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, vaše víra je marná -
ještě jste ve svých hříších.
|
Re: Oko! Pán Ježíš Boží zákon a sobotu nezrušil. Ale naplnil. (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pátek, 29. srpen 2008 @ 16:10:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | 1
Spor o sobotu (Mat 12,1-12)
Marek Jonczy, Spořilov 29.9.2007
Úvod
První zajímavostí textu je skutečnost, že se s touto událostí můžeme setkat ještě
na dalších dvou místech a to v Markově a Lukášově evangeliu. Už tato
skutečnost nám může napovědět, že je text svým obsahem dost významný na to,
aby se jim zabývali hned tři evangelisté.
I. Konflikt
Na samotném začátku zjišťujeme, že Ježíš spolu s učedníky kráčí obilím. A
protože učedníci mají hlad, tak zcela přirozeně začínají mnout zrní z klasů a jíst.
Na to jsou farizeji obvinění, že dělají něco, co v sobotu není povoleno. Tady je
potřeba říci, že učedníci nepřestupují žádný zákon. Podle starozákonních
předpisů, jak můžeme číst i v Deuteronomiu 23. kapitole, bylo totiž povoleno,
aby člověk v případě potřeby hladu užil obilného pole nebo vinice. Nesměl však
nic odnést v nádobě, nebo v kapse. To už by bylo považováno za krádež. Je tedy
jasné, že farizeové se snaží touto události nařknout učedníky a Ježíše nikoli
z krádeže, ale z vykonávání práce v sobotu. A zde je počátek celého konfliktu,
ve kterém se Ježíš snaží nabourat zcela překroucený smysl soboty v pojetí
farizeů. Dřív než si řekneme něco k Ježíšově argumentaci, udělal bych v našem
výkladu maličkou zastávku a podíval se na to, jak byla sobota obecně vnímána
mezi Židy.
Pojem soboty
Hebrejské slovo „šabbat“ je odvozeno od slovesa „šábat“ a znamená
„stát, přestat, upustit od něčeho“. Tento pojem označoval jakýkoli posvátný
den, kdy se ustávalo od práce. Převážně se však jednalo o každý sedmý den
v týdnu. Sobota zaujímala od nejstarších dob zvláštní místo mezi izraelskými
svátky. Jakousi obdobu těchto sobot znaly už i všechny semitské národy ve
starověku a Izrael se s nimi setkal také u kananejských obyvatel. Sobotu však
oprostil ode všech prvků souvisejících s pohanskými kulty a přijal ji jako jedno
ze základních nařízení Božích.
Sobota byla ustanovena, jako svatý den Hospodinův a zároveň byla dnem
pracovního klidu. Připomínala Izraelcům odpočinutí Hospodinovo od
stvořitelského díla, vysvobození z egyptského otroctví a seslání many, které jim
svěcení soboty umožnilo, především však smlouvu mezi Bohem a jeho lidem.
V sobotu byl velmi přísně dodržován pracovní klid, aby se každý
příslušník lidu smlouvy mohl cele oddat bohoslužebnému životu. Izrael nekonal
v sobotu žádné polní práce, nesbíral dříví, nezapaloval oheň, nepřipravoval
pokrmy. Bylo zakázáno také nošení břemen a obchodování. Kdo by porušil
tento zákon a poskvrnil tak sobotu měl být ukamenován. Později pak, zvláště
farizejští bohoslovci, propracovali zákon o svěcení soboty tak dalece, že jej
proměnili v obtížné obřadnictví. V talmudu je vypočteno 39 prací, jež nesměly
být v sobotu vykonávány – k nim patřil i zákaz sobotního vymílání klasů apod.
A tady si farizeové mysleli, že nachytají i samotného Ježíše, který tento
zákon porušil.
II. Argumentace
Ježíš se však začíná obhajovat různými argumenty. Ve verši 3-7 čteme
jeho odkaz na Davida a kněze. Davidův příběh si určitě přečtěte. Je zapsán
v 1.Samuelově 21 kapitole. V krátkosti připomenu jen jeho základní myšlenky.
David prchá před Saulem, cestou se zastavuje u kněze Achímeleka a prosí jej o
chleby, které však smí jíst jenom kněží. David to však nebere v úvahu, protože
potřebuje zachránit sebe i ostatní. Ježíš tímto argumentem dává do stejné roviny
předpisy o sobotě a posvátných chlebech. Tímto argumentem poukazuje na to,
že na prvním místě je člověk a teprve pak vše ostatní. Tak jak Bůh neodepřel
milost Davidovi, tak jí neodepírá ani učedníkům, kteří jedli klasy v sobotu proto,
že pocítili hlad. Ke všemu, David porušil zákon, učedníci jen pochybný výklad
zákona.
Druhým Ježíšovým argumentem se stávají kněží, kteří rovněž při službě
v chrámě musí v sobotu vykonávat různé práce. Ježíš se na ně odvolává a
upozorňuje na to, že nikdo z nich sobotu neporušuje, protože to od nich
vyžaduje zákon. O to větší svoboda musí platit, když někdo slouží v chrámu
ještě významnějším, než je ten Jeruzalémský. A Kristus takovým chrámem
bezesporu byl. Z toho plyne: Když nehřeší kněží při vykonávání svých
povinností v chrámu, jak by mohli hřešit učedníci, kteří tím že slouží Ježíši,
vykonávají ještě vznešenější povinnost.
Posledním Ježíšovým protiargumentem vůči útočícím farizeům je
odvolání se na proroka Ozeáše. Ten jednoznačně hovoří o tom, že Bůh si víc
cení milosrdenství, než zákonem předepsané oběti, čímž jasně poukazuje na
pravou hierarchii hodnot. Od člověka očekává především upřímné srdce,
oddanost, věrnost, dobrotu a spravedlnost. Formálním zachováváním rituálních
ustanovení a předpisů nelze dojít vykoupení. Nutno však zdůraznit, že Ježíš tady
zákony o sobotě nemění – jen je vysvětluje správným způsobem.
III. Konflikt 2.
V následném oddíle jakoby chtěl jít Ježíš ještě dál a toto své tvrzení
dokládá činem - uzdravuje v sobotu a zadává tak důvod pro vznik dalšího
konfliktu na téma soboty.
Nicméně ani pro uzdravování v sobotu neexistoval žádný předpis, který
by zakazoval v sobotu vykonávat skutky milosrdenství. To tvrdili jen ti největší
farizejští radikálové. Podle nich se nesmělo např. ani ošetřit zlomenou nohu,
nebo léčit bolavý zub. Porušení těchto jejich předpisů se trestalo ukamenováním.
A farizeové se po předchozím neúspěchu pouštějí do druhého pokusu obžalovat
Ježíše.
IV. Argumentace
Ježíš však opět neustupuje a svou argumentaci směřuje na velice citlivé
místo (viz citace Mt 12, 11).
Materiální hodnoty byly v Izraeli důležitější a často upřednostňovány před
vším ostatním. Když někdo zachránil ovci z jámy, tak nebyl obviněn z porušení
soboty, ale když stejně pomohl člověku, byl okamžitě obžalován.
Za povšimnutí stojí, že Ježíš velice moudře proti rabínům používá jejich
vlastní učení, protože podle židovské tradice nezachránit život, znamenalo totéž
jako zabít. Na tuto skutečnost upozorňuje Ježíš svým výrokem o tom, že
v sobotu je dovoleno činit dobře.
Závěr
Z obou konfliktů jasně vyplývá, že Ježíš v žádném případě neruší a
neznehodnocuje původní význam soboty. Spíše přichází zbořit přehradu
požadavků a tradic, které brání správnému zachovávání soboty.
Zrušením těchto nesmyslných židovských předpisů naopak sobotu
vyvyšuje. Upozorňuje na to, že v obřadech, ve kterých chybí láska, lidé Boha
spíše urážejí, než uctívají. Stejně je tomu i se svěcením soboty. Cílem soboty
bylo a navždy zůstává přivádět člověka do společenství s Bohem, nikoli jen
zaryté a přitom formální dodržování pravidel.
Zkusme tedy pamatovat na to, že sobota nám byla dána pro náš
odpočinek, který si máme užít a ne sobotu degradovat jen na seznam příkazů a
zákazů, jak na to Kristus upozorňuje i v dnešním, námi studovaném textu.
Zkusme se však zamyslet i nad tím, jestli někdy stejně jako farizeové
nepropadáme dojmu, že sobota je tady především proto, abychom si odpočinuli
fyzicky. Někdy se stává, že ten den prospíme, a nebo se zase s odvoláním na své
sedavé zaměstnání, uchylujeme k aktivnímu odpočinku. To vše s odkazem
přímo na Pána Boha, který si po týdenní vykonané práci údajně taky odpočinul.
Bůh však v sobotu neodpočíval, protože tvořil sobotu (jak můžeme číst v Gn
2,3). To že hebr. termín „šabbat“ bývá často překládán jako den odpočinku je
sice správné, ale znamená to také „den přestání“. V tom dni totiž Bůh přerušil
své předchozí aktivity, přestal tvořit věci hmotné a začal vytvářet hodnoty
duchovní a vytvořil tak prostor k odpočinku pro sebe i pro člověka.
Ježíš přichází, aby odstranil omyly vytvořené vůči sobotě a naučil nás co
nejlépe využit sobotu k oduševnění se – jak nám říká i text v Ex 31, 17 (přečíst).
Doslovný překlad totiž uvádí právě ono slovní spojení. „Oddechl si“
v doslovném překladu znamená „oduševnil se“. A toho nejlepšího oduševnění
můžeme dosáhnout podle příkladu Ježíše Krista dobrými skutky vytvářejícími
sobotní prostor pro oduševňování se našich bližních. To je bezpochyby jeden ze
zaručených zdrojů odpočinku, který může přinést i duchovní naplnění.
AMEN
..................................................................................................................................................................................
další zajímavý odkaz: Od soboty k neděli: Jak k tomu došlo? - z d e
|
]
Re: Re: Oko! Pán Ježíš Boží zákon a sobotu nezrušil. Ale naplnil. (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 29. srpen 2008 @ 17:58:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Jestliže někdo z věřících v Krista tvrdí, že zachovává sobotu, tak, jak je to předepsáno v Zákoně, tak tomu prostě nevěřím. Často se takový člověk nemůže vyhnout práci v sobotu apod. A zkuste řící šéfovi, že v sobotu pracovat nebudete. Schválně, co s vámi udělá. Opravdu nechápu, proč by si měl někdo pod milostí komplikovat život tímto strozákonním ustanovením - a to naprosto zbytečně.
Navíc, pokud chce světit sobotu, musí k tomu zachovávat celý Zákon, jinak svěcení soboty, jakožto izolované části Zákona, nemá žádný smysl. Naopak - takového člověka uvádí v prokletí Zákona, které bylo zlomeno Obětí Kristovou.
|
]
Re: Re: Re: Oko! Pán Ježíš Boží zákon a sobotu nezrušil. Ale naplnil. (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 29. srpen 2008 @ 18:18:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Jinak samozřejmě platí, že sobota je věčným ustanovením, protože nyní se sobota slaví v upomínku v Nebi, kde je také fyzický chrám Boží a bude se slavit i na Nové zemi a na Novém nebi. Možná ji však budou slavit pouze Židé.
Vidíme, že věřícím z pohanů byly uloženy pouze tři věci: aby se vyvarovali obětovaného modlám, od krve, od udávených zvířat a od smilstva. O sobotě ani slovo (Sk 15,29).
Avšak nyní se na zemi v době milosti sobota neslaví, protože my zde nejsme pod Zákonem, ale pod Milostí.
|
]
Re: Re: Re: Re: Oko! Pán Ježíš Boží zákon a sobotu nezrušil. Ale naplnil. (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 29. srpen 2008 @ 18:19:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Pardon. Čtyři věci, ne tři.
|
]
Re: Re: Re: Oko! Pán Ježíš Boží zákon a sobotu nezrušil. Ale naplnil. (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pátek, 29. srpen 2008 @ 18:34:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Povazujes me za lhare Griso? (ad sobota) |
]
Re: Re: Re: Re: Oko! Pán Ježíš Boží zákon a sobotu nezrušil. Ale naplnil. (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 29. srpen 2008 @ 21:40:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Eleazare,
nechápu. Co jsi kde napsal o sobotě?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Oko! Pán Ježíš Boží zákon a sobotu nezrušil. Ale naplnil. (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pátek, 29. srpen 2008 @ 21:45:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Promin, napsal jsi:
Jestliže někdo z věřících v Krista tvrdí, že zachovává sobotu, tak, jak je to předepsáno v Zákoně, tak tomu prostě nevěřím.
Tak se me to malicko dotklo, ze neveris tomu, ze ja a plno dalsich lidi, co znam, nedrzi sobotu tak, jak by melo.
Jinak ten rozhovor s vojakem z Lk 3 ved Jan, ne Kristus. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oko! Pán Ježíš Boží zákon a sobotu nezrušil. Ale naplnil. (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 29. srpen 2008 @ 21:52:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Aha,
tak promiň Eleazare, omlouvám se, vždy se najdou nějaké výjimky. Jenže ty víš přesně, co máš v sobotu dělat. Většina těch, kteří sobotu světí však určitě nedrží sobotu, tak jako ty, tak, jak by měli.
Říkáš, že jezdíš se šalinou. Takže v sobotu prostě nejezdíš, nikdy?
Ještě se omlouvám za nepozornost ohledně toho Jana, ale věřím, že Jan zde tlumočil pohled totožný s Kristovým.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oko! Pán Ježíš Boží zákon a sobotu nezrušil. Ale naplnil. (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pátek, 29. srpen 2008 @ 22:15:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ja se salinou nejezdim, ale do prace v sobotu nechodim, nikdy
v praci jsem to mel zarizene, ze jsem pracoval vsechny dny v tydnu mimo soboty, tj. i nedele
co se tyce vzdalenosti, tak to beru podle Sk 1.12 (tusim), ale v Praze jsem jednou jel MHD, ktere mam predplacene, ale ja sam za sebe jsem neusel vic, nez +- tamto ani jsem neopustil mesto
pracuji v patek vecer, drzim se Kristova vyroku z Jan ?, ze den ma 12h, momentalne se snazim prokazat, ze Kristus byl pohrben ci masti pro neho vyrobeny v noci z patku na sobotu, tj. ze slaveni soboty od vecere do vecera (FZO, CASD je neevangelijni)
sam mam v nekterych vecech ohledne soboty ne uplne jasno, ale vylozenou pracei - NE |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oko! Pán Ježíš Boží zákon a sobotu nezrušil. Ale napl (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 31. srpen 2008 @ 10:18:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Myslím, že ohledně soboty je dobré si přečíst bibli, spíš než lidské nápady. Beru to podobně jako ty - v sobotu odpočívám od veškerého svého díla, i od psaní příspěvků na Granosalis (někdy :-). V sobotu nepracují ani moji voli, a nenutím dělat ani své otroky. Když teda chtějí, tak ať pracují, v tom mají svobodu, můžou pak odpočívat třeba první den v týdnu. I některé počítače, které nejsou životně důležité, odpočívají sedmý den.
Ale na sobotě, kterou měl Izrael, mě mnohem víc fascinuje třeba Lev 25 kapitola, zvláště verš 21, to je pak teprve hustý. V té souvislosti je zajímavé, proč byl vlastně celý Izrael v Babyloně a kolik let tam byl. Kdo může pochopit, ať pochopí.
|
]
|
|
|
|
