Grano Salis - ODPUŠTĚNÍ, OČIŠTĚNÍ SVĚDOMÍ, OSPRAVEDLNĚNÍ v Kristu = VĚČNÉ SPASENÍ

Co činí ti věřící, kteří jsou ještě stále pod zákonem, a kteří ještě nepoznali Evangelium milosti a pravdy?

Podle Ga 4,9 jsou pod zákonem pod vládou mdlých a bídných živlů, smrtícího falešného náboženství s mrtvolným nádechem. Jak vlastně takoví věřící mohou milovat Pána? Takoví Pána milují proto, aby nebyli nakonec zatraceni a aby mohli být spaseni. Milují ho z povinnosti, protože musí, protože je to pro ně, jak zde psalo Oko, výhodné. Něco, jako děti, kteří „milují“ své prarodiče, protože od nich něco výhodného očekávají. My však nemilujeme Pána, aby On pak miloval nás, ale naopak, milujeme Ho, protože On nejdříve miloval nás (1Jan 4,19). Nemilujeme Ho proto, ABY nás spasil, ale PROTOŽE nás UŽ SPASIL.

Jak je to pošetilé, myslet si, že věřící může nějak negativně ovlivnit svou věčnou spásu. Protože my už nemusíme od Pána očekávat cokoli v souvislosti s naší věčnou spásou, protože již jsme ji dostali jako ničím nezasloužený dar milosti. A máme proto důvod milovat Pána s čistými motivy (ne prospěchářsky, jako skutkaři), můžeme Ho za to navěky chválit a děkovat Mu. Máme skutečnou, věčnou radost z Jeho díla a nemáme NAPĚTÍ a OBAVY spojené s možností eventuálního věčného zatracení a ztráty věčného života (Ř 5,9 // 1Jan,17). Protože jsme Božíma očima na tomto světě viděni stejnými (1Jan 4,17) jako je On (Kristus). A z toho důvodu na soud již nepřijdeme (Jan 5,24). Bylo by to zbytečné. Tak jako na soud nemusí Kristus, nemusíme na něj ani my. Nebylo by CO a KOHO soudit. Mám na mysli soud před Bohem, kde se bude rozhodovat o věčném zatracení (nemám na mysli soud před soudnou stolicí Krista, tam se musíme ukázat všichni praví věřící. Tam ale nepůjde o zatracení, ale o odplatu).

Falešné křesťanství, založené na principu samospásy z vlastních skutků, není žádnou DOBROU ZPRÁVOU, ale ZLOU ZPRÁVOU Z PEKLA. Je to synagoga satanova. Žádný člověk nemůže být před Bohem ospravedlněn ze skutků zákona ani z žádných jiných skutků (Ga 2,16 // Ř 3,20 // Ef 2,8-9). Aby člověk tímto způsobem mohl být spasen, musel by po celý svůj život žít bez hříchu, svatě, čistě a dokonale, jako sám Ježíš Kristus. Stačila by jediná, malá, téměř neznatelná poskvrnka, třeba nevědomého hříchu, že by ji nezaznamenalo ani to nejcitlivější lidské svědomí, a veškerá naděje na věčnou spásu by byla PRYČ. Protože do Boží přítomnosti, do svatyně svatých nemůže vejít neočištěný člověk, i kdyby měl na sobě i tu nejmenší skvrnku, kterou si kdo dovede představit. Přesně tak nevstoupí ani ta nejmenší poskvrna do Nového Jeruzaléma ve Věčnosti, který bude takovou svatyní svatých. (Zj 21,27).

Spasen navěky může být pouze ten, který má stejnou bezhříšnost, svatost, čistotu, spravedlnost, dokonalost, jako sám Boží Syn. A něco takového pro člověka je dosažitelné pouze a právě skrze VÍRU v Krista. Vírou v Kristovo spásné dílo, nám bylo toto dokonalé ospravedlnění PŘIČTENO (Ř 4,6-9). Kristus sám, se stal naší Spravedlností (1Kor 1,30). Jiným způsobem to nebylo proveditelné. My si totiž nejsme schopni ani představit a plně poznat, jak hluboká je svatost, čistota, spravedlnost či dokonalost Boží, jakou po nás Bůh požaduje, abychom vůbec mohli vstoupit za oponu, do svatyně svatých, do přítomnosti třikrát svatého Boha. Právě proto jsme se v Kristu museli stát Boží Spravedlností (2Kor 5,21). Kristova smrt roztrhla oponu svatyně svatých, takže VĚŘÍCÍ do ní mají svobodný přístup skrze KREV Ježíšovu (Žd 10,19). Nikoliv, jak si někteří myslí, skrze naše skutky, které jsou před třikrát svatým Bohem jako ohyzdné roucho. Dokonce i ty naše nejušlechtilejší skutky, které jsme učinili v Bohu, potřebují velkou míru očištění. Musí projít rukama našeho Velekněze – Krista, který je musí dočistit, aby mohly být předneseny před Boha jako naše čistá duchovní oběť vůně Kristovy. Musí být zbaveny všech přirozených příměsí člověka. Protože Bůh nic jiného, než vůni Kristovu nepřijme. Naše duchovní oběť musí být dokonalá a bez nejmenší vady. A přesně takový musí být i velebitel (my, věřící), který tu oběť předkládá Bohu skrze svého Kněze-Krista. Nejen, že naše hříchy byly odpuštěny, ale i MY sami, náš starý člověk, jsme zemřeli s Kristem a v Kristu na kříži (Ř 6) a ten, „kdo zemřel, ospravedlněn jest od hříchu“ (Ř 6,7). Byli jsme odsouzeni v Kristu. Veškerá obvinění, která směřují na nás v Kristu, ve skutečnosti směřují proti Kristu samotnému, protože my jsme v Něm.

Věřící pod zákonem, neznající milost, nemohou Boha příliš milovat. Spíše se Ho bojí (nezdravým způsobem), protože nevědí a nebylo jim zjeveno, jak hluboké je v Kristu Boží odpuštění jejich hříchů. Nevědí, že to odpuštění sahá až ke svatosti, čistotě a dokonalosti Kristově. Tito zákoničtí věřící si myslí, že se za věčnou spásou musí pracně pachtit, a ani nevědí, že je do nebes sahající pýchou, si myslet, že něco takového mohou dokázat a zasloužit si to. Jako by bylo možné být takto spasen.

Apoštol Pavel, poté, co v Gal 2,16-17 hovoří o tom, že ze skutků zákona nebude spasen žádný člověk, klade otázku: „Jestliže my, hříšníci hledáme ospravedlnění v Kristu, je snad proto Kristus služebník hříchu?“ Tím chce Pavel říci, že je nemožné býti vírou v Kristu (přesto, že jsme hříšníci) a přitom Krista nemít za svoji Spravedlnost před Bohem. Komu se MÁLO odpouští, MÁLO miluje. Skutečně milovat Boha mohou jen ti, co znají rozsah a dokonalost odpuštění, které se jim v Kristu dostalo. Jestliže nám tedy bylo v Kristu DOKONALE odpuštěno věčným odpuštěním, jestliže jsme tím byli DOKONALE a navěky očištěni a učiněni posvěcenými a DOKONALÝMI navěky ve svědomí, a tedy i po všech ostatních stránkách, jestliže jsme údy Kristova Těla, které jsou ve stejném postavení a vzácnosti před Bohem, jako Hlava tohoto Těla, jestliže máme věčný pokoj a smíření s Bohem a všechna další duchovní bohatství a požehnání v Kristu (Ef 1,3), jestliže dokonalost a vzácnost Kristovy Oběti určuje jakou kvalitu máme v důsledku toho MY před Bohem, protože tato Oběť je vzácná „za nás“ (3M 1,4), „aby za nás učinila smíření“, když máme toto všechno, COŽ BY BYLO JEŠTĚ VŮBEC MOŽNÉ, ABYCHOM NEBYLI VĚČNĚ SPASENI?

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace