poslal Nepřihlášený Návrhu výše církevních restitucí
a náhrad předcházela politická dohoda vládních stran, že žádná církev
nesmí prodělat. Církve si pak samy u ministerstva financí a kultury
vybojovaly částku 83 miliard navýšenou úroky zhruba na 270 miliard za
šedesát let. Vyplývá to ze zápisů jednání komise pro narovnání vztahu
mezi státem a církvemi, které se podařilo získat deníku Právo.
Již
na první schůzce 12. července 2007 upozornil náměstek ministra financí
Eduard Janota, že nejobtížnější bude ocenění majetku, za který bude
poskytována náhrada. „To musí být jednoduché a spravedlivé. Celková
částka "dorovnání" bude dohodnuta politickou cestou. Je třeba ji ale
odůvodnit výpočty,“ prohlásil podle záznamu z jednání Janota.
„Proto
bude nutné se spojit s majetkovými experty, kteří by měli navrhnout
způsob ocenění majetku. Musí být jasné, na základě jakých parametrů k
ocenění došlo. Tyto výpočty bude jistě vyžadovat Parlament i novináři,“
připomněl Kalouskův náměstek, který, jak řekl, se svým ministrem
"pozici projednal, a prezentuje tak jeho názory".
Gandalovičovi se to zdálo mnoho, pak sumu hájil
Právě
Janota na tomto jednání zveřejnil základní úkol pro majetkové experty:
„Jednou z premis výpočtů musí být i to, že žádná církev nebude dostávat
méně, než nyní.“
Základní částku k jednání měly podle Janoty
navrhnout církve samy prostřednictvím své vlastní komise. Na říjnovém
jednání vládní komise již diskutovala o konkrétní částce 83 miliard
korun.
„V rámci politické dohody by se měla upřesnit výše
celkové náhrady. Částka 83 miliard se zdá příliš vysoká,“ uvedl podle
záznamu z jednání 4. října 2007 ministr zemědělství Petr Gandalovič
(ODS).
Ten však ve Sněmovně v dubnu, tedy o půl roku později,
právě tuto sumu nejhlasitěji obhajoval. „To je částka, ke které náš
resort spolu s resortem ministerstva kultury dospěl velmi odpovědným
výpočtem vycházejícím ze dvou studií, to znamená jinými slovy - z
aktuálního přehledu zaplacených cen za transakce jak v oblasti
zemědělské, tak v oblasti lesní půdy,“ tvrdil poslancům, kteří ji
zpochybňovali.
Církve chtěly ještě víc
Církevní
komise původně požadovala, aby povinnou osobou nebyl jen stát, ale i
obce a soukromníci. To by znamenalo vydání mnohem většího majetku, než
o kterém se nyní ve Sněmovně jedná, a velké problémy právě s obcemi a
soukromými majiteli. Církve pak raději od svého požadavku ustoupily.
Podle
zápisů se původně počítalo, že peníze poskytované církvím budou nejen
úročeny, ale také valorizovány. Proti tomuto souběhu se postavil jak
Gandalovič, tak i další Kalouskův náměstek Ivan sa (ODS).
Ten
připustil, že je to věcí politické dohody. K ní došlo na setkání této
vládní komise a církevní komise začátkem prosince u lidoveckého
ministra financí Miroslava Kalouska: úrok bude 4,85 procent a stát bude
ještě přispívat církvím na jejich činnost po dobu dvaceti let.
Tímto rozhodnutím se z 83 miliard stalo 270 miliard, které v následujících šedesáti letech mají církve od státu dostat.
Koncem
roku 2007 jednaly vládní i církevní komise společně. Na jedné jejich
schůzce upozornila místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) na
nutnost „dopředu připravit argumentaci pro případné zpochybňování
návrhu“. Proto Jehlička uvažoval o vzniku společné mediální komise,
která „bude vytvářet vhodný mediální obraz“.
Poté vznikla webová
stránka cirkevnimajetek.cz, kterou podporuje mj. Česká biskupská
konference a finančně sponzoruje ministerstvo kultury. A Němcová se
pustila do kritiky návrhu, neboť se jí nezdá plánovaná výše náhrad.
Navrhuje také speciálně vyčlenit svatovítskou katedrálu z nároků církve
a zkrátit dobu výplaty na dvacet let.
Naďa Adamičková, Marie Königová
Deník Právo, 24.5.2008
