 |
Právě je 527 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
ivanp
rosmano
Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116479997
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Jsme ateistokřesťané?
Vloženo Pondělí, 21. duben 2008 @ 08:13:17 CEST Vložil: Bolek |
poslal marobud V apoštolských dobách hýbal církví spror, zda se přidržet všech židovských zvyků, či přijmout pohany, aniž by byli nuceni přijmout Zákon. O těchto dvou křesťanů skupinách mluvíme jako o židokřesťanech a pohanokřesťanech (srov. např. Řím 9). Křesťanství není totiž vševysvětlující systém, nýbrž zvěst, která sice mění náš život od základu avšak mnoha "podružnými" věcmi se nezabývá.
Co byli (a jsou) židokřesťané je jasné, ačkoliv jsou dnes zastupováni širokým spektrem názorů od mesiánských židů až po katolíky (či pravoslavné) židovského obřadu. Většina křesťanů byla však z "pohanů" To bylo také široké spektrum. Takže tu máme městské intelektuály ovlivěné pozdním platonismem, střední třídu stojící i po přijetí křesťanství pod vlivem římského pojetí ctností. A třeba i středoevropské společnosti, které kvůli přijetí křesťanství nemohly opustit svůj zemědělský kalendář, protože by to znemenalo jistou smrt, takže pro své cyklické svátky museli najít křesťanský výklad.
A pak jsme tu my, kteří jsme ke křesťanství přišli od ateismu. Čím se pak naše křesťanství odlišuje od pohano- a židokřesťanství?
Evropské vnímání světa je v současnosti založeno na (post-) osvícenské racionalitě. Ač tehdy ještě působil deismus, nyní je převažující mentalitou ateismus. Někteří z nás sami byli ateisty, prošli jsme školami, které nás v tom vedly ...
Jak se potoim chováme ke křeťanství a k náboženské tradici vůbec?
- Jsme podezíraví k zázrakům. Lepší aby byly vědecky vysvětlitelné, aby byla aspoňn 1% pravděpodobonostm že se to může stát, než aby to bylo zcela proti vědě.
- Odmítáme alternativní medicínu, apod. ne proto, že je nebiblická, ale že je nevědecká. Že moderní věda redukuje procesy v lidském těle na chemické dění, ve kterém není žádné místo pro duši, pro svobodnou vůli, nám nevadí
- Žijeme v přetechnizovaném světě, odmítáme pochopit, že lidé žijící v přírodě museli Boha prožívat jinak.
- Odmítáme mystické zážitky.
- Jsou pro nás nedůležité i jakékoli materiální znamení. Je pro nás těžké věřit, že v chlebu a víně, které přijímáme, je Kristus skutečně přítomen.
- Neumíme prožívat svátky.
- S Biblí (a dalšími autoritativními texty, podle osobního vkusu) zacházíme přísně racionálně, v jejich výkladu, (tak se ale chovali už i středověcí scholastici) nepřipouštímse si možnost, že by jedno místo mohlo mít více vzájemně rozporných významů. (Což v příkladě starořeckých filosofických textů je pravidlem a není dvůvodu, proč by NZ spisy mohly být jiné).
Příklad: Podle více míst v Bibli jsou zemřelí po smrti mrtví a teprve u Posledního soudu vstanou a budou uvedeni do Božího království, podle jiných míst přichází mrtví hned po smrti k Bohu. Opravdu není možné, aby platilo obojí současně?
|
Podobná témata
 |
|
Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pondělí, 21. duben 2008 @ 10:32:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | --Podle více míst v Bibli jsou zemřelí po smrti mrtví a teprve u Posledního soudu vstanou a budou uvedeni do Božího království, podle jiných míst přichází mrtví hned po smrti k Bohu. Opravdu není možné, aby platilo obojí současně?--
Dobrý postřeh,myslím že dohromady tohle nejde,prostě jsou to dvě různé předsstavy o posmrtném životě ,v Bibli jsou i další varianty např.
Kazatel 9,5
Živí totiž vědí, že zemrou, mrtví nevědí zhola nic a nečeká je žádná odměna, jejich památka je zapomenuta.
|
Re: Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: Marobud v Pondělí, 21. duben 2008 @ 13:03:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já právě chci aby bylo možné si představovat obojí současně. S využitím toho, že u Boha není čas, tak jak je u nás, že Bůh a ti, co jsou s ním, jsou mimo čas. (A jsme zase u zdejší oblíbené otázky přímluvy svatých - pak se budeme jako zemřelí moci přimlouvat i za nás živé předtím :-) )
|
]
Re: Re: Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pondělí, 21. duben 2008 @ 13:53:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Já právě chci aby bylo možné si představovat obojí současně--
chtí se samozřejmě může cokoliv otázka pak je jestli z toho nevznikne kočkopes. |
]
Re: Re: Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Pondělí, 21. duben 2008 @ 16:47:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | A není třeba obojí jen pokus přiblížit jednu skutečnost pomocí 'běžného jazyka a běžných představ'? Třeba obojí pracuje s určitým 'zjednodušením' (aby to bylo pochopitelné), ale to je za cenu určitého zkreslení. A tyto zkreslené přístupy jsou v určitém napětí. Otázkou tedy je, co mělo být řečeno.
|
]
Re: Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Úterý, 22. duben 2008 @ 10:46:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Jak to, že to nejde dohromady? Tělo je samozřejmě po smrti mrtvé a bude nakonec vzkříšeno. Nehmotné části člověka (duch a duše) však mrtvé nejsou a jdou hned po smrti ke Kristu a jsou s Ním (tedy duše věřících).
Viz. Fil 1,23 // Zj 6,9-10.
A nezapomeň, že Kniha Kazatel, se týká výhradně věcí POD SLUNCEM, tedy na zemi.
|
]
|
|
Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: cumbulak v Pondělí, 21. duben 2008 @ 10:56:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Zaujimava otazka. Ae je korektna? Spominas nabozensku tradiciu, ako keby si bol sam mimo nej. To vsak nie je pravda. Uvedom si, ked zijes, v akom prostredi si vyrastal. To postavi tvoju otazku do opacnej polohy. Vyrastal si totiz v krestanskej tradicii - hoci ako ateista. Ale ateista, ktory vyrasta v krestanskej krajine, je uplne iny, ako ateista, ktory vyrastal moslimskej alebo hinduistickej krajine. Uvedom si, ze vsetky zasadne postoje, tykajuce sa vztahov medzi ludmi, ktore si ziskal vychovou (ci uz priamo od rodicov, alebo posobenim prostredia), su rydzo krestanskeho povodu. Ano humanizmus a osvietenstvo v tom stave, v akom ho pozname my nemohlo vyrast, keby nemalo krestansky zaklad. Pred casom som cital daky pravnicky clanok, kde rozoberali, ze pre cloveka mimo krestanskeho kulturneho okruhu je velmi takze chapat ponatie prava, ako je definovane v Europe a USA.
Takze aj u ateistu je velmi dolezite, v akej krajine vyrastal. Ateista v Cechach mohol cely zivot odmietat vieru v Boha, ale krestanskym kulturnym vplyvom nemal sancu ujst. Krestanstvo ako nabozenstvo a krestanstvo ako klutura a sposob zivota su dve odlisne veci, ale obe existuju a su navzajom previazane.
Takze podla mna na nas krestanov, co sme sa obratili v dospelosti, mozno najlepsie sadne popis: krestania, ktori sa navratili k Bohu a ani o tom sami nevedeli. :-)
|
Re: Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: Marobud v Pondělí, 21. duben 2008 @ 12:59:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | V mém osobním případě. rodina byla řekněme sekulární (ale ne ateistická), škola byla spíše (post osvícenská)... Ke křesťanství jsem se vrátil právě pro vědomí určité tradice, že tak žili moji praprarodiče, že jsem se chtěl žít tradičně, atd. Teprve poté se ukázalo, že to je iluze, a díky životě v církvi jsem otupil své konzervativní názory.
Proto bych vliv křesťanské kultury nepřeceňoval, je to něco, co je všude kolem nás, že by nás to vedlo k tomu, abychom žili lépe je otázka. Pokud si vezmeš lidovou kulturu, je pohanokřesťanská, proti tomu nic nemám.
Ale teď klíčová otázka: odkud pochází západoevropská politická kultura, a její individualismus? To že tu žijeme svobodněji než ve zbytku světa. Včetně tradičně pravoslavných končin, které náš vývoj nezasáhl?
Tady je víc vlivů - podle mého je hlavní osvícenský sekularismus který vznikl jako reakce na předchozí konfesní konflikty. A středověká rovnováha mezi mocí světskou a církevní, kdy soupeření dvou institucí o moc znemožnilo vznik totální poslušnosti.
BTW: S jistou nadsázkou se dá o ateismu prohlásit, že je křesťanskou herezí - skutečně vznikl z křesťanství
|
]
Re: Re: Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: cumbulak v Pondělí, 21. duben 2008 @ 17:03:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | > Proto bych vliv křesťanské kultury nepřeceňoval,
je to něco, co je všude kolem nás, že by nás to vedlo k tomu, abychom
žili lépe je otázka. Pokud si vezmeš lidovou kulturu, je
pohanokřesťanská, proti tomu nic nemám.
Ono je to cele jeden velky kulturny prepletenec, ktory udava standardy, co sa ako zvykne kedy robit, co sa "patri a nepatri" a podobne.
> Ale teď klíčová otázka: odkud pochází
západoevropská politická kultura, a její individualismus? To že tu
žijeme svobodněji než ve zbytku světa. Včetně tradičně pravoslavných
končin, které náš vývoj nezasáhl?
Nie som si isty, ci to zapadoeuropska je tiez take jednotne. V niektych oblastiach vidno urcite rozdiely - napriklad v krajinach ako Svedsko, Finsko, ci sever Nemecka, kde prevladaju luterani, je minimalna kriminalita a korupcia, naproti tomu v krajinach ako Taliansko a Spanielsko je bordel, vyssia kriminalita a korupcia sa povazuje narodny folklor. Zjavne sa na tom podiela viacero faktorov - chapanie individuality u severskych germanskych narodov a u narodov, ktore vznikli ako zmeska keltov, etruskov, arabov, grekov a tiez germanov - vandalov, normanov a dalsich. Faktor nabozensky tiez neslobodno zanedbat.
Pravoslavne narody sa zasa vyvyjali za uplne inych okolnosti, na rozlahlych priestoroch a v neustalych konfliktoch so silnymi protivnikmi - vzdy som sa zabaval na tom, ked som porovnaval vojenske konflikty v zapadnej Europe s tymi, ktore sa diali na vychode. Bitky stoviek, maximalne tisicov obrnencov boli nezrovnatelne s masovkami perzanov, mongolov a dalsich. Nie, ze by ma to nadchynalo, ale je fakt, ze vitaznu partisicovu armadu anglicanov od Krescaku by na vychode rozslapali len ako tzv. colateral damage popri hlavnom boji. Tym boli dane jednoznacne podmienky na vyvoj spolocnosti. Na tento rozdiel poukazoval aj Zamarovsky. Orientalne despocie, ktore ovladali velke uzemia a budovali obrovske stavby, potierali akekolvek snahy o individualitu. Naproti tomu Greci toho isteho veku, ktori zili rozstatockovani po jednotlivych mesteckach (v krajine ako je Grecko sa vsetko brani lahsie a dobyja tazsie ako na rovinach mezopotamie, preto proces zjednocovania bol neporovnatelne pomalsi) mohli docenit prinos jednotlivca.
Ked uz to tak obraciame z kazdej strany, zaujimave by bolo skusit rozmysliet, preco reformacia startovala prave v krajinach ako Nemecko a Svajciarsko. Ci opat narodne vlastnosti prispeli k uspechu v jednych krajinach a neuspechu v inych.
> BTW: S jistou nadsázkou se dá o ateismu prohlásit, že je křesťanskou herezí - skutečně vznikl z křesťanství
To je zaujimavy napad. :-) Ale asi si dovolim opatrne suhlasit. :-)
|
]
Re: Re: Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: Chess v Pondělí, 21. duben 2008 @ 17:15:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | S jistou nadsázkou se dá o ateismu prohlásit, že je křesťanskou herezí - skutečně vznikl z křesťanství
Pardo, že vstupuji do vaší debaty, ale tady tě musím opravit, protože ateismus vznikl dávno před křesťanstvím, pravděpodobně vznikl v antickém řecku v 5st. př.n.l, takže je jednoznačně starší než křesťanství.
|
]
Re: Re: Re: Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: cumbulak v Úterý, 22. duben 2008 @ 09:52:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ale tu je rec o krestanskom ateizme. :-) Ale vazne, bez srandy. Tu su ateisti, ktori vyrastali v krestanskej kulture, maju krestanske hodnoty a krestansky pohlad na svet vo veciach pozemskych, akurat popieraju Boziu existenciu. Obavam sa, ze co sa tyka medziludskych vztahov a ucty k ludskemu zivotu (aspon uz narodenemu) a ludskym pravam a podobne su si dnesni europski ateisti omnoho blizsi s europskymi dnesnymi krestanmi ako s greckymi ateistami z 5. storocia pred n.l. U kazdeho svetonarozu musis brat do uvahy, ze ma dve casti: vtah k nadprirodzenu a vztah k veciam pozemskym. Dnesni europski ateisti maju rozdielny vztah k nadprirodzenu ako vsetci veriaci, ci uz krestania, moslimova, hinduisti atd.., ale maju viac-menej rovnaky pohlad na veci pozemske ako priemerni europski krestania.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: Chess v Úterý, 22. duben 2008 @ 13:26:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Mě je to jasný, já jenom doplňoval. Jinak ke vztahu k životu na názor k narozenému životu jsme asi všichni jednotní, i když zase by se evropský ateista schodnul víc s tim řeckým, než s ateistou např. z muslimského světa a prostředí. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: cumbulak v Úterý, 22. duben 2008 @ 13:56:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | > i když zase by se evropský ateista schodnul víc s tim řeckým, než s ateistou např. z muslimského světa a prostředí.
ved presne o to ide. Aj ked niektori ludia s tym maju problem. Moj dobry kamarat (RKC) si stale mysli, ze mexicania ako RKC su mu blizsi ako povedzme US-protestanti alebo nemecki luterani (a mozno aj slovenski luterani), ale zatial nastastie nemal moznost si to vyskusat. Asi by bol nemilo prekvapeny. :-)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: Chess v Úterý, 22. duben 2008 @ 16:04:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Asi jo no, abych se přiznal, tak mě přijde, že dokonce jsou občas pro křesťany, daleko bližší ateisté než lidé z jiných křesťanských společenství. |
]
|
|
Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. duben 2008 @ 14:28:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Podle více míst
v Bibli jsou zemřelí po smrti mrtví a teprve u Posledního soudu vstanou
a budou uvedeni do Božího království, podle jiných míst přichází mrtví
hned po smrti k Bohu. Opravdu není možné, aby platilo obojí současně?
Myslím, že pokud zůstaneme myšlením ustrnulí v našem časoprostoru, tak obojí současně platit nemůže.
Problém je v tom, že po smrti člověk přechází do věčnosti a o té víme velmi málo. Tam čas ztrácí význam. Existuje jenom přítomnost. Takže vlastně poslední soud Abraháma, Mojžíše, tebe i mě, už vlastně probíhá současně, v jednom okamžiku.
|
Re: Re: Jsme ateistokřesťané? (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Úterý, 22. duben 2008 @ 16:24:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....Problém je v tom, že po smrti člověk přechází do
věčnosti a o té víme velmi málo. Tam čas ztrácí význam. Existuje jenom
přítomnost.....
Ano, existuje pouze přítomnost, ale ne na věčnosti, ale tady v našem životě. Minulost a přítomnost neexistuje. To, že myslíme na minulost a budoucnost, to, že něco planujeme, to je něco co se děje v přítomnem okamžiku. Ale myslím, žes myslel asi něco jiného. Aspoň tak jak jsi to popsal, kdy se na věčnosti vlastně vše děje jakoby "teď", v jednom okamžiku. Když však nad tím přemyšlím, tak stav kdy se vlastně vše stane teď je stav nicoty, kdy nic není, není žadného pohybu kdy se můžemem ptát " to bylo před chvíli tam, teď je to zde a bude to tam". Proto si myslím, že kde je stav věčnosti, tebou popisovaný, tam nic není. Ani Mojžíš, ani Abraham, ani soud.
|
]
|
|
|
|
