Grano Salis - Skrytá tvář charismatismu III - Bitvy 5. Anonymně mluvit nebo veřejně mlčet?

10. Slovo na závěr

Společenství, o kterém píši je dobrovolným uskupením, které odešlo z KS Praha. Není integrováno do žádného denominačního celku či jakýchkoli křesťanských struktur, na které by bylo možné se obrátit s nějakým požadavkem na řešení. Rozporoval jsem tehdy všechny body vyloučení a písemně je poslal těm, kdo vylučovací dopis podepsali.

Obdržel jsem jen k mým připomínkám se nevyjadřující nebo uštěpačné odpovědi. Prezentace tohoto laického práva mě nikterak neuspokojila, takže jsem požádal, aby mi byly sděleny autority pana vedoucího. Ze zaslaných adres jsem zjistil, že v Čechách žije pouze jedna. Ta jediná se doposud vyjádřila, že o tom sice slyšela, že je takto soudruhem vedoucím takto prezentována, že se to ale nezakládá na skutečném stavu věci a to je asi tak vše. Ostatní autority se mi dosud neozvaly.

A předpokládám, že pokud se opravdu ozvou (samozřejmě bez jakékoli nutnosti nějakého časového horizontu), že jejich pravomoce k našemu Obecnímu Frantovi(O.F.) budou zhruba na úrovni

Autorita:"Nazdar pastore."

O.F.: "Těbuch Jime."

Autorita:"Tě taky, seš požehnanej."

O.F.:"Já vím (případně "To si piš", nebo Moravě,"Vo tim žádná")"

Autorita: " Tak zase někdy".

Předpoklad, že by si "autorita" nechala předložit seznam vyobcovaných členů a chtěla by znát jejich názor a že by snad věnovala promile své šedé kůry na zájem o práva vyobcovaných natož něco z toho zvážit by se zřejmě jevilo i žilovi vernovi jako fantastická a naprosto fiktivně nepředstavitelná utopistika. Také jsem kontaktoval písemně občana USA, kterého jsem prý nectil a který si vybral (zřejmě v bezvědomí) za obhájce hlavního frontmena nejpožehnanějšího společenství v ČR. Zřejmě z důvodů jazykových, což má logiku protože Američan neumí česky a vrchní raper zase anglicky. Není pak divu, že za předpokladu, že budu zticha jako desítky jiných odejitých, se nemůže nikdo nic dovědět. (o stavu autorit na českém kapitálovém trhu vás při jejich neobvyklém pohybu budu nadále informovat)

Co se týká cti k autoritám, na tyto postoje měl pan vedoucí neomylný názor, který měl jednoduchou rovnici a sice. Jeho hodnocení jsou čirá pravda a jím hodnocená hodnocení jsou naprosto nečirá lež. Dlouhou dobu před odchodem byl hlavní frontmen KS D.D. probírán jako člověk, který se znemožnil, k čemuž by prý nedošlo, kdyby poslouchal rady šéfa zmíněného společenství. Láska, s kterou vedoucí společenství mluvil o jiných duchovních autoritách tuzemské scény, svědčila víceméně o tom, že kdyby to měly v hlavě trochu v pořádku, už by před ním dávno panáčkovali případně by mu dělali na estetiku zaměřenou údržbu klik.

V žádném religiozním tisku ani z doslechu jsem nezaznamenal v této zemi (mimo JB Liberec - mimochodem společenství, z něhož pocházejí bratři (nebo spíš bradva, neb byli jen dva) kteří vypracovali mnou zmíněnému společenství audit ( bylo to v době kdy ještě byli v KS takže to byl takový akt důvěry k vlastní denominaci), který mi byl předložen jako důkaz, jak je na tom společenství dobře ) existenci společenství, které by mělo možná stejně velkou skupinu lidí, kteří v rámci udržení duchovní čistoty, museli z daného společenství odejít. Mohu doložit minimálně dvacet lidí, (ovšem pokud se najde autorita která může opravdu nosit titul autorita). Tyto lidi, toto čistotu milující společenství vyvrhlo ze svého okraje (a některé i ze svého středu), ať už vyloučením nebo jejich odchodem z rozumu.

Společenství, jemuž vytváří pravidla jediný člověk, který nad sebou nemá žádný přímý průběžný a adekvátní dohled, či autoritu (o níž nemám-li říci, že vyloženě lže musím říci slušně "kecá"). Jím deklarovaná autorita z tuzmska se projevila na jeho adresu takto: "Nesdílím pastorský model sboru, kde je pastor jedinou autoritou bez staršovstva“, mám-li použít žánrový obrázek z fabriky.

"Mistr a učeň"

Mistr: "Franto nesdílím s tebou představu, že převinutí motoru je jeho zabalení, do pemprsek.

Franta: " Víte mistře já vás poslechnu na slovo, ale takhle to dělám já.

Zde je to společenství, jemuž stát dovolil existovat, a to zřejmě jen s jediným požadavkem na transparentnost finanční politiky (kterou bych raději vypustil, ale poznámku si neodpustím a sice cca stotisícový dar sboru v západním sektoru Německa ( Gal : 2:10 - ale já tomu říkám kámošing).

Volí za své spolupracovníky jen ty, kdo jeho doktríny podporují a schvalují jeho definici církve, bez ohledu na to jaké vymezení a pravidla použil pro církev její ustanovitel Ježíš Kristus. Osobně jsem přesvědčen, že toto společenství není (pokud kdy bylo) společenstvím lidí svobodných v Kristu, ale společenstvím prvotně evangelizovaných, leč druhotně zmanipulovaných lidí k osobním cílům vedoucího tohoto původně charizmatického útvaru. A jako takové své ovečky jednak izoluje od pravd, které vyznávají statisíce jiných v Kristu spasených. A za druhé tyto lidi indoktrinuje exkluzivitou svého pojetí, jakže má vypadat Církev. Lidé tohoto společenství jsou varováni před stykem s lidmi z jiných denominací a disponují pouze názory, které jsou důsledkem již zmíněné indoktrinace. Jsou konfrontováni s pojetím víry, které je vydáváno za biblické, ale konfrontace s jinými výklady či názory není příjímana. A tak je těžko předpokládat, že názor na tu kterou věc vznikl tříbením, které je osobní věcí každého člověka (křesťana předně).

Nemám iluze, že se členové společenství, ať už jednotlivě, či frontálně neozvou, ve smyslu my jsme svobodní a neindoktrinovaní, ale rád bych si zaprorokoval. "Uvidíme". Také si dovoluji odhadnout aktivity pana vedoucího, a to buď typu absolutní mlčení a nebo již jednou použitý útok skupiny na jednotlivce (tentokrát ne úplně v míru).

Děkuji samozřejmě i běžným členům zmíněného společenství na celé kauze zainteresovaným, že svým pojetím právně laického orwellovského přistupu k spravedlnosti a právu, umožnili tuto publikaci.

Děkuji i za pozitivní přístup provozovatelům Grana. Za prostor pro tato svědectví protože jsem přesvědčen, že problém plochého charizmatizmu je podstatně prorostlejší než se domnívají oficiální místa.

A nakonec děkuji Petříkovi Vlčkovi, že díky jeho nekonstruktivně negativnímu přístupu upozornil na charizmatický problém daleko více lidí, než se jich původně rozhodlo problematikou zabývat.

A úplně nakonec kdyby se někdo podivoval nad tím, že po popsaných láskyplných projevech mých bývalých bratří nemůže v mých slovech najít láskyplný přístup mohu těmto dozorcům a hledatelům lásky říci:

Nepátrejte, nehledejte opravdu tam není. Takto jsem byl za ta léta programově vyučen.

***

EX POST - Aneb příběh co možná nejsrozumitelněji formulovaných otázek a vůbec žádných odpovědí.

V popisu svého odchodu z jistého charispolečenství uvedeného ve Skryté tváři charizmatizmu jsem avizoval, že budu ještě čtenáře informovat o dodatečném vývinu dění. Pro upřesnění: šlo o situaci, kdy jsem po tom, co jsem byl odejit ze zmíněného charoútvaru, byl o tomto odchodu uvědoměn cca týden po datu, k němuž jsem byl vyloučen.

Protože byl z morálního hlediska (a řekl bych spíše i z pohledu obyčejné a nenáročné lidské slušnosti) celý akt vyloučení provázen prapodivným přístupem jak pana vedoucího tak jeho kolektivu (který se snad dodnes domnívá, že se nachází na vysoké duchovní a možná i biblické úrovni), požádal jsem vedení tohoto podivného uskupení o sdělení adres autorit, které nad tímto společenstvím bdí a svou vysokou odborností a zodpovědným duchovním přístupem zaštiťují společenství před diletantstvím, duchovním amatérismem a nespravedlností. Dokument s adresami je k dispozici ve značně okleštěné podobě v mém příspěvku Skryté tváře.

V mé komunikaci s vedením již uvedeného společenství je patrná určitá moje idealistická naivita vycházející z předpokladu, že někdo k mým otázkám doloží alespoň nějaké adekvátní odpovědi. Tuto naivitu jsem však po prvním kole (kdy jsem aktérům odpovídal bez jakéhokoli efektu na vylučovací dopis) nahradil obyčejným služebním postupem, o kterém jsem se domníval, že je naprosto samozřejmý a normální. Mimo uvedenou korespondenci jsem napsal v té době i dopisy takřka všem podepsaným. Mezi bezbřehým vyjádřením loajality panu vedoucímu jsem však žádné konkrétní odpovědi na své otázky nenašel o tom, že by chápali potřebu dodržení nějakého spravedlivého postupu, nemluvě.

Poté co jsem obdržel seznam autorit a jejich adres jsem se na tyto "AUTORITY" obrátil (v jim srozumitelném jazyce a na naprosto přesně napsané adresy) s tím, aby mi sdělily rozsah pravomocí k panu vedoucímu.

Je to již několik měsíců a až na autoritu, která jako jediná pocházela z Čech (která však o tom, že by byla panu vedoucímu autoritou nic nevěděla ) se žádná z duchovních veličin neozvala.
Z výše uvedených skutečností si dovoluji vyvodit pouze jediný závěr. A to ten, že tento nadmíru požehnaný křesťanský duchovní vedoucí, o němž celý příběh pojednává je jen a pouze naprosto obyčejný podvodník, lhář a výborný manipulátor.

Nedávno v jedné diskuzi ke Skryté tváři někdo naznačil, že je to jen vyřizování účtů. A mě napadá, že je-li to tak, tak co je na tom špatně? Přijde-li komukoli faktura za vodu, zaplatí ji jeho soused? Dobré účty prý dělají dobré přátele. Káže-li někdo o podřizování se a sám se nikdy nikomu nepodřizoval a nemá žádného nadřízeného, jak může být důvěryhodný? Jak může být považován za toho, kdo platí své účty? Vzhledem k tomu, že nade mnou zmiňovanou autoritou není (a zřejmě ani nikdy nebyl) nikdo, kdo by od ní vyžadoval spočet, proč bych se měl domnívat, že je jeho duchovní účetnictví v pořádku?

Těší mě, že novela trestního práva, která tento rok nabývá na účinnosti řadí zdraví (a to samozřejmě i duševní) na přední místo a postihuje ty, kteří jej poškozují.

Farel

Obsah publikace Skrytá tvář charismatismu:

Předmluva

I. Psychická manipulace v charismatickém hnutí