Pokoj Tobě

    1) Věřím v Boha z mnoha důvodů. Jako bezprostřední podnět k změně mé víry (nevěřil jsem , že je Bůh) posloužily mimo jiné knihy Moodyho Život po životě a spol, kdy se mi při jejich četbě otevřela otázka, zda je něco po životě na zemi nebo ne. Lidé, kteří prošli klinickou smrtí, tam popisovali zážitky, které mnohdy měli obdobu. Zaujalo mne to a připadlo mi to tak závažné, že jsem chtěl tento nekřesťanský příklad následovat, chtěl jsem jít na fakultu psychologie , naučit se hypnózu a tyto věci zkoumat (to mi bylo 16, nebo 17) . Chtěl jsem být hledačem skutečnosti, jak to tedy je.
  
    Do této situace zasáhla zkušenost setkání s mladými křesťany, kteří nějak "živě" žili s Bohem. Setkal jsem se s takovým zvláštním spektrem mládeže. Jedni byli vcelku jako já, defacto slušňáci, vyznávali jakžtak dobro a k tomu mluvili o Bohu. Ale to mne nezaujalo tak, zaujali mne jiní, kteří mi připadli nějak zvlášť věřící, jaksi opravdově, jako by Bůh opravdu byl.

   Ovšem já měl tisíc a jednu otázek a argumentů, proč ? Narážel jsem na Písmo, kladl otázky, které nedokázali věřící odpovědět a prostě měl tisíc námitek. Přesto jsem se přistihl, jak říkám tuto větu směrem k "možná žijícímu Bohu".

  "Jestli jsi, nechci Tě minout, ale zase chápeš, že nemůžu nějak slepě uvěřit tomu, že jsi, když prostě si myslím, že nejsi" Nějak tak prostě jsem to v duchu vyslovil.

  O tři měsíce (asi) později jsem prožil vnitřní ujištění, subjektivní , ovšem velice jasnou zkušenost provázenou naplněním radostí, která se dá shrnout jako "uvěření, že Bůh existuje". Jasné vnitřní přesvědčení, jistota,že Bůh je živý a existuje.

 To bylo prvotní a základní, co zrovna mně proměnilo náhled a přesvědčení. Samozřejmně nyní mám více důvodů, vidění zázraků, zkušenosti s jeho doteky, jeho vedení, jeho promluvením. Ale takto bych ti odpověděl asi já teď.

  2) Dal mi ženu. Dal mi byt. Dal mi jídlo. Dal mi krásnou dceru.Dal mi dobrého přítele. Dal mi zaměstnání. Taky směřování a náhled na život. Odpustil mi některé blbosti. Ukázal mi, že jsme ve své podstatě hříšný člověk(čemuž jsem dříve zas až tak moc nevěřil, i když jsme to formálně připouštěl). Dal mi rozum. Dal mi lásku k církvi. (Neříkám zrovna promyšleně dle důležitosti, ale tak, jak mi to přicházelo na mysl) Dal mi některé odpovědi!

  3) Zrovna včera mi pomáhal s něčím v mé práci. Pomohl mi také například s postoji. Dal mi sílu k překonání (a stále dává) hořkosti a zaujmutí postoje lásky, i když vnímám odmítnutí a bolest a nechce se mi zrovna trpět, omezovat se a "nespravedlivě" milovat toho, kdo mi působí bolest.

 4) Dav? Tak tomu nerozumím. Věřím tady u nás spíše proti davu a to proto, co jsem popsal a protože prostě věřím tomu, že je to tak, jak to je. Nevěřím prostě, že Bůh není a nevěřím také, že to nejde poznat. Buď Bůh je nebo není. Já věřím, že je, a to na základě "osobního přesvědčení" nikoli konformní přislušnosti k názoru okolního "davu", jak ty říkáš.

 5) Ovce ve Tvém významu slova nejsem. To je tvůj předpoklad. Taky bych mohl říct, že jsi ovce následujíc myšlenku mnohých, že ti, co to vidí jinak, jsou ovce.

6) Ano, cítím se bezpečněji!

7) Můžu se schovat jak kdy. Někdy se mohu schoulit do jeho náruče, poprosit o o to, aby mi byl štítem a nedobytným hradem, respektive toto zakoušel. Ovšem nemohu se schovat před osobní zodpovědností, a nemohu se schovat ani před jeho slovem. Paradoxně se mohu dostat do situace, která mne přivede na "kříž" (třeba do výsměchu, nenávisti, či dokonce smrti) a naopak věrností tomu, v co věřím budu vystaven, nikoli schován, nebezpečí, nepohodlnosti, problémům, konfontaci, ano i konfliktům. Přesto v tom budu hledat jeho bezpečí. Pokoj.

8) Věříš prý jen v to, co se opírá o vědu. Já ti nevím, nikde vědecky nedokázali, že může vzniknout život bez života. Že se může objevit energie bez energie, či z ničeho nic hmota. Toto nikdo vědecky , experimentálně neprokázal. Vznik informace bez informace, času, bez předchozího času. ... Zůstaňme u života. Ty sice vědecky nemáš ověřeno, že vznikl život sám od sebe, ale věříš tomu jaksi(???nebo ne?). Vědecky to ověřeno rozhodně není!  (Pokud to myslíš vážně, pak řekneš, že nevíš , jak vznil život, rozhodně ale nemůžeš věřit, že vznikl sám od sebe. Protože to vědecky doloženo není, to je teorie, vysvětlení , jak to asi bylo, když se to tvrdí. Nikdo nikdy to vědecky nedokázal, stvořit život. Je to pouhá víra, navíc dost slabá, dle mého vidění a soudu.)

9) Máš právo mé myšlenky neuznat. Ano, máš právo odmítnou myšlenky Jana Husa, Jana Ámose Komenského, třeba i myšlenky Einsteina či jiných vědců, kteří považovali za bláhovost nevěru v existenci Stvořitele. Koneckonců , Bible to říká také docela nevybíravě na zpětnou adresu.

        "blázen říká v srdci svém, není Boha"

Ale to není urážka,ani konfrontace.Mne to nyní sice tak opravdu připadne, že jen "blázen" může nevěřit v Boha a jeho existenci. Protože si ale dobře pamatuji dobu toho "bláznovství" a vím, že jsme prostě byl vychován v nevěře a divil se věřícím, tak mám pro takové lidi pochopení.

POkoj Tobě

Snad jsme Ti odpověděl to, na co jsi se ptal. Mám naději, že ano.(a neuraž se na ten bod 9, zní to jako urážka, ale vůbec to tak nemyslím, jen chci říct, že dojem toho, co je bláznivé a poblouzněné, je dosti subjektivní a různorodý)